Česká národní rada 1990 – 1992

Předsedkyně ČNR D. Burešová, místopředsedové ČNR J. Kalvoda, J. Kasal, Z. Malík, J. Vlach a 179 poslanců.

Za vládu České republiky: předseda vlády P. Pithart, místopředsedové vlády J. Stráský, M. Lukeš, ministr financí K. Špaček, ministr zdravotnictví M. Bojar, ministr spravedlnosti L. Richter, ministr průmyslu J. Vrba, ministryně obchodu a cestovního ruchu V. Štěpová, ministr vnitra T. Sokol, ministr zemědělství B. Kubát, ministr životního prostředí I. Dejmal, ministr práce a sociálních věcí M. Horálek, ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci T. Ježek.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Vážení páni poslanci a poslankyně, vážená vládo, zahajuji přerušené jednání 21. schůze ČNR a všechny vás vítám.

Do včerejška jsme projednali již 19 bodů pořadu, zbývají nám ještě čtyři. Budeme obohaceni patrně o další bod.

Přečtu vám v pořadí body, které bychom měli dnes projednat podle návrhu. Jsou to:

20. Odpovědi členů vlády ČR na interpelace, otázky a podněty poslanců ČNR.

21. Návrh poslance Klimeše se žádostí, aby vláda ČR předložila zprávu o plnění úkolů vyplývajících z realizace zákonů č. 92/1991 a 171/1991 týkající se velké privatizace. Dále naléhavá interpelace poslance Josefa Ježka.

23. Informace předsedy vlády ČR o připravovaném projevu k zemědělské politice.

Podle prezenční listiny je přítomno 126 poslanců. Jsme schopni se usnášet. Můžeme přistoupit k hlasování.

Kdo souhlasí s navrženým pořadem projednávaných bodů ?

Pan místopředseda Vlach má ještě připomínku.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Navrhoval bych přehodit první dva body. Začít bodem, který navrhoval pan poslanec Klimeš, a teprve potom odpovědi členů vlády.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o pozměňovacím návrhu pana místopředsedy Vlacha, který navrhuje, abychom jako prvním bodem začali návrhem poslance Klimeše, který se týká velké privatizace.

Kdo je pro tuto změnu programu. 109.

Kdo je proti? Nikdo.

Zdržel se hlasování? 6.

Pozměňovací návrh místopředsedy Vlacha byl přijat. Technickou připomínku má poslanec Lom.

Poslanec Petr Lom: Paní předsedkyně, domnívám se, že pokud pan premiér má připravený projev, měl by zaznít jako druhý bod programu.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Dávám hlasovat o dalším pozměňovacím návrhu poslance Loma ohledně přeřazení dalšího bodu programu.

Kdo je pro tento návrh. 88.

Kdo je proti? 2.

Zdržel se hlasování? 26.

I tento pozměňovací návrh byl přijat.

Nejprve projednáme návrh poslance Klimeše, potom vystoupí se svým projevem pan premiér a teprve potom přijdou na řadu odpovědi členů vlády České republiky na interpelace, otázky a podněty poslanců.

Prvním bodem je návrh poslance Klimeše. Prosím, aby k tomuto bodu vystoupil, případně, aby vystoupil pan ministr Ježek.

Ministr pro správu národního majetku a jeho privatizaci Tomáš Ježek: Vážená paní předsedkyně, vážená sněmovno, byl jsem požádán, abych přednesl zprávu o přípravě velké privatizace. Přesto mi dovolte, abych několik málo minut věnoval problémům malé privatizace, protože v současné době ve Federálním shromáždění probíhá závěrečná diskuse nad novelou zákona 427 - zákona o malé privatizaci, kde pravděpodobně dojde k dlouho očekávaným změnám, které zpřesní a zlepší průběh malé privatizace, což je v kompetenci Federálního shromáždění. Na to by měla navázat novela zákona 500, to je zákona ČNR. Přijetí této novely je velmi důležité. O co jde.

Navrhujeme, aby ty podniky, které začnou být likvidovány v důsledku malé privatizace, v důsledku toho, že jim postupně rozebíráme jednu prodejnu po druhé, abychom nemuseli čekat, až se podnik rozpadne a teprve potom likvidační zůstatek vypořádávali se zvláštním účtem, s výnosy malé privatizace, abychom mohli začít tato pasíva, dluhy státního podniku, zejména vůči bankám likvidovat tak, jak postupně dochází k vydražování jednotlivých provozních jednotek, a tím umožnili státnímu podniku ještě rovnovážný ekonomický život.

Jinak se dostává do vážných hospodářských problémů už na samém začátku a způsobuje to v řadě případů velmi obtížné hospodářské situace, zejména ve vztahu k bankám.

Tuto novelu bych prosil, jakmile dojde k novelizaci zákona 427 ve FS projednat v ČNR. Je to velmi vážná věc.

Když už jsem si vzal slovo ve věci malé privatizace, ač mi nepatří, ještě několik stručných výsledků: K 1. červenci bylo v ČR vydraženo 5 411 provozních jednotek, k dalším dražbám je připraveno 12 tisíc provozních jednotek. Vydraženo bylo za 3,8 mld. Kčs a připraveno je za dalších 8,9 mld. Kčs. Koeficient, který dává do poměru vydražené a vyvolávací ceny, je 1,6. To znamená, že 1,6 krát jsou vydražené ceny vyšší než vyvolávací. Tento koeficient se časem poněkud snižuje, neboť dochází ke stále častějšímu používání holandských dražeb.

Možná, že by vás zajímalo prvních 10 nejlepších okresů: Karlovy Vary, Karviná, Ústí nad Labem, Most, Praha 4, Praha 10, Zlín, Děčín, Plzeň a Praha 5. 10 nejhorších okresů v pořadí odzadu je: Blansko, Plzeň-sever, Domažlice, Havlíčkův Brod, Rychnov nad Kněžnou, Nymburk, Náchod, Beroun, Plzeň-jih a Praha-východ.

A nyní k velké privatizaci. Má za sebou řadu těch nezbytných přípravných kroků, aby mohla začít. Vzpomínáte si, že na minulé schůzi ČNR naše ministerstvo dostalo za úkol vydat závazný privatizační projekt, závaznou osnovu. To se už stalo. Tato závazná osnova byla připravena a distribuována v masovém nákladu. Je k dispozici na všech okresních úřadech, na všech ministerstvech, na našem ministerstvu i zde v ČNR. Zkrátka je k dispozici všem, kteří mají zájem připravit privatizační projekt.

Dalším závažným krokem bylo připravit, tak jak ukládá zákon, seznam podniků, které budou vstupovat do privatizace, seznam podniků, které privatizovány nebudou, a seznam podniků, které budou likvidovány. Tento seznam byl včera schválen v české vládě a během několika dnů, tak jak budou pohotové sdělovací prostředky, bude tento seznam publikován veřejně. Veřejnost s těmi čísly byla seznámena, ale nebude škodit, když vám je ještě jednou zopakuji, protože ne všichni měli možnost číst noviny.

Z celkového počtu ústředně řízených organizací, kterých je 3 426, jde do první vlny privatizace 1776 podniků, do druhé vlny 1118 podniků a do skupiny těch, které pět let nebudou privatizovány, je zařazeno 491 podniků. To jsou však z 98% SOU, tedy školy. Jinými slovy, z podniků, které je možno privatizovat, jsou všechny zařazeny do první nebo druhé vlny. A dále je seznam 41 podniků, které budou likvidovány.

Vláda také dostala za úkol, aby seznamy současně obsahovaly i podniky, které jsou řízeny o stupeň níže, tedy z okresních úřadů. Tyto seznamy se nám nepodařilo připravit, protože z několika málo okresů jsme ty informace nedostali přesné. Muselo tam být několik zpětných dotazů, takže se to zpozdilo. Ale v tomto momentě. přesněji řečeno dnes ráno, jsme už tyto seznamy dokončili, odvezli jsme je do české vlády, kde budou předmětem jednání na posledním předprázdninovém zasedání, které se koná příští středu. Budou to analogické seznamy, jako jsou seznamy pro ústředně řízené organizace s tím, že to zpoždění bylo zaviněno chybami některých okresů, jejichž jména bych mohl citovat. Ale asi to nemá smysl.

Další takovou přípravnou fází spuštění velké privatizace je založení Fondu národního majetku. Víte, že prezídium Fondu národního majetku bylo zvoleno na minulé schůzi kromě místopředsedy, kterého jsme zvolili na této schůzi. K tomu, aby mohl Fond národního majetku začít fungovat, musí být schválen statut Fondu národního majetku a jeho rozpočet. Já jsem si dovolil tento dokument vám distribuovat na lavice. Česká vláda na včerejší schůzi návrh statutu a rozpočtu projednala a schválila. Už předtím oba tyto návrhy prošly složitou procedurou projednávání na federální finanční radě, dvakrát na dvou schůzích prezídia Fondu národního majetku a naposledy, tedy včera v české vládě a ještě v její legislativní radě. Čili je to dokument, který je velice řádně projednán. Znají ho v národohospodářském výboru ČNR.

Kdyby se nám nepodařilo statut a rozpočet Fondu projednat a schválit na dnešní schůzi ČNR, znamenalo by to, že by Fond národního majetku nemohl být zapsán do podnikového rejstříku a nemohl by provádět ty operace, které už jsou za dveřmi a které chceme dělat ještě v létě. Zejména chceme provádět veřejné dražby učňovských zařízení, které nemůžeme provádět podle zákona o malé privatizaci, protože nemůžeme dražit se závazkem. Toto je stručný přehled o stavu prací na velké privatizaci. Chtěl bych ještě zdůraznit, protože se s tím setkávám často, že velká privatizace, - nebudu říkat žádnou domněnku proč, ale stalo se - že ve veřejnosti je ztotožňována se zakládáním akciových společností a pouze s kupónovou metodou. Ti, kteří měli možnost se seznámit se vzorovou osnovou privatizačního projektu, si jistě povšimli, že velká privatizace nabízí celou širokou škálu metod včetně veřejných aukcí a dalších způsobů prodeje, a že není pravda, že velká privatizace se rovná jenom kupónové metodě a zakládání akciových společností. Na druhé straně však je třeba vidět, že k provedení kupónové privatizace potřebujeme akciové společnosti, neumíme provést kupónovou privatizaci jinak, než prostřednictvím distribuce akcií a celý tento harmonogram kupónové privatizace je velmi náročný. Dalším krokem při provádění velké privatizace z hlediska kupónové privatizace je datum 31. srpna 1991, kdy do seznamů, o kterých jsem před chvílí hovořil, budeme muset doplnit dvě důležitá data. Za prvé objem majetku, za druhé procento majetku určeného pro kupónovou privatizaci. 31. října mají zpracovatelé nebo podniky zařazené do první vlny kupónové privatizace povinnost odevzdat svůj privatizační projekt zakladateli, svému zakladatelskému ministerstvu. 30. listopadu pak našemu ministerstvu a do konce roku my máme povinnost připravit masu majetku určenou pro kupónovou privatizaci, s tím, že za každý podnik zařazený do kupónové privatizace, nebo alespoň jeho části budeme publikovat příslušné informace, příslušná data pro veřejnost, aby se mohla kvalifikovaně rozhodnout kam umístit své kupóny.

Z hlediska průměrného občana je důležité vědět, nebo je důležité mít na paměti, že tento občan bude mít zásadně dvě možnosti jak se svými kupóny naložit. Za prvé bude moci umístit své kupóny přímo do jím vybrané akciové společnosti, bude moci se ucházet svými kupóny o akcie jím vybrané akciové společnosti, nebo použije druhé cesty umístit tyto kupóny do už zakládaných investičních privatizačních fondů, které budou nejčastěji zřizovány u obchodních bank, ale i na jiných místech. Tyto fondy provedou volbu za něj a on nebude mít akcie v konkrétní akciové společnosti, nýbrž akcie tohoto fondu, čímž se mu významně snižuje riziko a zároveň zjednodušuje volba, na kterou si určitý typ občanů třeba nebude troufat. Tyto dvě cesty, kromě toho, že jsou pohodlné pro občany, kteří nemají odvahu ani chuť se zabývat nějakým složitým finančním rozhodováním, tyto dvě cesty jsou zároveň výhodné proto, že budou zakládat z hlediska ekonomické racionality žádoucí strukturu akcionářů, protože kdybychom měli jen první možnost, možnost přímého uplatňování kupónů, stalo by se, že by akcionáři byli příliš rozptýleni a nemohli by vykonávat tu úlohu, která se od nich očekává, to je efektivní kontrolu hospodářského vedení akciových společností. Tuto kontrolu očekáváme právě zejména od investičních fondů. Toto je obraz stavu přípravy velké privatizace ke dnešnímu datu. Abychom mohli skutečně zahájit práce, to znamená konkrétní prodeje, musíme mít zapsán Fond národního majetku v podnikovém rejstříku, a aby mohl být Fond národního majetku zapsán do obchodního rejstříku, je třeba podle zákona, aby ČNR schválila statut a rozpočet.

Chtěl bych požádat Českou národní radu, aby vzala v úvahu to, že jsme v žádném případě nemohli postupovat rychleji než jsme postupovali, neboť mezi poslední schůzí, kde byl Fond schválen nebo jmenován, a dnešní schůzí jsou dva týdny. Rychleji už to nešlo. Takže abych prosil z tohoto hlediska o shovívavost za poněkud neobvykle dramaticky rychlý spád těchto událostí, ale nejde o zákon, jde jen o schválení rozpočtu a statutu fondu. Děkuji vám za pozornost. /Potlesk./

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu ministrovi, otevírám k tomuto bodu rozpravu. Pan poslanec Ledvinka.

Poslanec Karel Ledvinka: Paní předsedkyně, vážená vládo, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi pouze splnit povinnost a informovat vás o tom, že 8. na základě vámi provedené volby se sešla poprvé a byla ustavena dozorčí rada fondu, zkontrolovala veškeré materiály, které byly předloženy presidiem, veškeré materiály, které byly předloženy českou vládou. Shledala je bez závažných závad, některé věci, které jsme projednávali, už byly vládou upraveny, schválili jsme, rozpočet a statut bez zásadních připomínek. Pouze tam byla jedna připomínka, o které bych vás rád informoval. Zdálo se nám, že rezerva, kterou presidium předložilo, je malá, ale posléze jsme došli k názoru, proč bychom zbytečně nutili presidium k vyšším nákladům předem a ve smyslu toho, že se dozorčí rada skládá z poslanců ČNR, akceptovali jsme tento rozpočet. Akceptovali jsme statut a tímto mým vystoupením mi dovolte, abych v podstatě složil účty za první jednání dozorčí rady. Děkuji.

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Ledvinkovi. Další se hlásí pan poslanec Klimeš.

Poslanec Stanislav Klimeš: Vážená paní předsedkyně, dámy a pánové, vzhledem k tomu, že jsem tento bod programu navrhl, tak bych si dovolil ještě pár poznámek k tomu, co tady řekl ministr Ježek. Chtěl bych zdůraznit to. abychom si uvědomili, že proces velké privatizace je úkol natolik velký a natolik ojedinělý v naší ekonomice, že zřejmě bude nucen občan velice operativně a konstruktivně při plnění tohoto úkolu jednat. Z toho vyplývá i ten dnešní úkol, který před námi je, schválit statut a rozpočet. Já bych chtěl zdůraznit jen to, abychom si uvědomili, že statut je něco jako organizační norma Fondu národního majetku jako právnické osoby. bez které není možno, jak tady říkal ministr Ježek aby byl Fond národního majetku jako právnická osoba zapsán do podnikového rejstříku a z časového hlediska je toto i nezbytně nutné, protože Fond národního majetku jako právnická osoba už musí jednat a dělat různé právní kroky.

K materiálu, který jste dostali: máte tam jednak statut a máte tam rovněž rozpočet. U rozpočtu bych vás rád upozornil na to, že to je rozpočet, který nemá vztah ke státnímu rozpočtu, že tyto výdaje budou kryty z výnosů velké privatizace. Rozpočet má částku 8 mil. korun. Fond národního majetku jako právnická osoba bude zaměstnávat - předpokládá se 67 lidí. Těchto 67 lidí ještě zdaleka dneska Fond nemá. V průběhu tohoto období je bude nabírat a když si uvědomíme, že už má začít fungovat, pochopíme, jak velký úkol to je. Ta částka 8 mil. je pro nás, dá se říci, ekonomicky zanedbatelná. Tím nechci ale říci, že by se o ní nemělo diskutovat.

Seznámil bych vás s návrhem usnesení k tomuto bodu:

"Česká národní rada bere na vědomí zprávu české vlády o průběhu realizace zákona FS č. 92/91 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby a zákona ČNR 171/91 o působnosti orgánů České republiky ve věcech převod majetku státu na jiné osoby a Fondu národního majetku České republiky.

Za druhé, Česká národní rada schvaluje podle ustanovení § 9, odst. 2 zákona ČNR 171/91 o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky

a/-Statut Fondu národního majetku,

b/-Rozpočet Fondu národního majetku na II. pololetí 1991."

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Klimešovi. Prosím, kdo dále se hlásí do rozpravy. Pan poslanec Svoboda a pak pan poslanec Květ. Pokud chcete se hlásit do rozpravy, prosím o písemné přihlášky.

Poslanec Ivo Svoboda: Vážená paní předsedkyně, vážení páni ministři, vážení přítomní, z toho, že pan poslanec Klimeš zde vystoupil s návrhem usnesení ke statutu a rozpočtu Fondu národního majetku, jsem nabyl dojmu, možná, že je to jistota, že byla otevřena rozprava k tématu "statut a rozpočet". Pak ovšem postrádám výklad k jednotlivým rozpočtovým položkám. Abych byl přesnější, mám za to, že rozpočet je v některých položkách podhodnocen. Vzhledem ke krátkosti času, který jsem měl na prostudování, zhruba 20 minut, bych chtěl uvést jenom položku na spoje a cestovné. Vzhledem k uvažovanému počtu pracovníků jsou ty údaje výrazně dole.

Myslím, že by sněmovna ocenila rozpočet realističtější, který spíš nebude (pokračuje Svoboda) vyčerpán než rozpočet, který bude překročený, byť v některých položkách.

Další věc není sice nebo nemusí být součástí rozpočtu Fondu - náklady na poradenské firmy, ale myslím, že nejenom já, ale celá sněmovna by ocenila základní informaci v tomto duchu.

Čili, mohu-li shrnout, poprosil bych pana ministra Ježka, jakožto předkladatele, o výklad k rozpočtu Fondu doplněný o rámcovou informaci o předpokládaných nákladech na poradenské služby. Děkuji. (Potlesk.)

Předsedkyně ČNR Dagmar Burešová: Děkuji panu poslanci Svobodovi. Prosím pana poslance Květa.

Poslanec Jan Květ: Vážená paní předsedkyně, vážený pane premiére a ostatní členové vlády, vážené kolegyně a kolegové, rád bych využil této příležitosti jako ekonomický laik, abych se obrátil na pana ministra Ježka s několika dotazy, které nám pomohou při vysvětlování různých otázek privatizace vůči voličům.

Velmi jsem uvítal, že se pan ministr také zmínil o malé privatizaci a první dotaz se týká ještě malé privatizace. Byl bych rád, kdyby nám pan ministr doplnil přehled, který podal, číselným údajem, kolik jednotek bylo vydraženo přímo do vlastnictví a kolik bylo vydraženo pronájmů, protože zatím většina - zdá se - v malé privatizaci byla vydražena pronájmů provozních jednotek, a do jaké míry je s tím ministerstvo spokojeno.

V souvislosti s tím bych se chtěl zeptat, jaký má ministerstvo názor na občas probíhající ekonomické pronájmy provozních jednotek bez dražby, které se dějí v některých státních podnicích.

A pokud jde o velkou privatizaci, a to její kupónovou formu, do jaké míry bude možné, aby občané pomocí prostředků, které získají kupóny, zakládali úplně nové akciové společnosti. Děkuji.