Pondělí 8. července 1991

Nyní je zde poslední návrh, který zazněl, který má víceméně. technický a upřesňující charakter. Je to návrh pana poslance Kozánka, aby bod 5. Státní závěrečný účet ČR a čtvrtletní hodnocení státního rozpočtu ČR byl logicky rozčleněn na bod 5. a bod 6., tedy Státní závěrečný účet České republiky a čtvrtletní hodnocení státního rozpočtu by bylo projednáváno jako zvláštní bod.

Kdo je pro tuto úpravu programu, ať zvedne ruku. 121. Děkuji. Kdo je proti? Nikdo. Děkuji. Tento návrh byl přijat.

Můžeme přistoupit k hlasování o návrhu pořadu, jak je uveden na pozvánce, včetně doplnění o 5 přijatých bodů a rozdělení bodu č. 5 na body 5 a 6. Prosím, pan poslanec Payne má faktickou poznámku.

Poslanec Jiří Payne: Mohlo by být těch 5 bodů zařazeno na příslušné místo v programu?

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, to jsem neupřesnil, kromě jednoho případu. Domnívám se, že bychom měli tyto body zařadit na konec před projednávání zprávy o činnosti předsednictva, v tom pořadí, tak jak byly přijímány. Teď by bylo správné, abych se zeptal, zda má někdo jiný návrh na zařazení těchto bodů, případně zda by to chtěl někdo z navrhovatelů upřesnit? Není tomu tak. Děkuji vám. Pan poslanec Moldan má faktickou poznámku.

Poslanec Bedřich Moldan: Mám zapsáno bodů 6. Bylo by snad dobré je snad přečíst, aby nedošlo k nějakým omylům.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Program se navrhuje rozšířit o 5 bodů plus rozdělení jednoho bodu, nepřijali jsme návrh na zařazení návrhu zákona o předškolních a školských zařízeních. Přijali jsme návrh pana poslance Kříže - zpráva o plnění usnesení vlády k situaci v zemědělství (zjednodušeně řečeno). Pan poslanec Klimeš - připravenost velké privatizace, časový harmonogram, bylo přijato. Pan poslanec Nedbálek - dílčí zpráva o činnosti vyšetřovací komise, včetně vystoupení pana místopředsedy Kasala - bylo přijato. Návrh pana poslance Chromého - návrh usnesení k situaci ve vězeňství. Návrh pana poslance Kozla k rodinným domkům přijat nebyl. Návrh pana poslance Nedbálka - návrh usnesení ke zprávě ministerstva vnitra k bezpečnostní situaci - přijat byl. To je pět bodů. Potom je zde technické upřesnění pana poslance Kozánka, rozdělit bod 5 - státní závěrečný účet na body 5 a 6.

Poslanec Bedřich Moldan: Omlouvám se, měl jsem pocit, že Rejnholec byl přijat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Domnívám se, že můžeme hlasovat o návrhu programu tak, jak jsme ho obdrželi v pozvánce, včetně rozšíření, tak jak jsme si odhlasovali jednotlivě.

Kdo je pro to, abychom se řídili v 21. schůzi tímto programem, ať zvedne ruku? 127. Děkuji.

Kdo je proti? 2. Děkuji.

Program byl schválen a budeme se jím řídit.

Prvním bodem je I.

I.

Návrh předsednictva České národní rady na zkrácení zákonné lhůty šedesáti dnů k projednání návrhů zákonů České národní rady podle sněmovních tisků 342, 343 a 344

O návrhu na zkrácení 60denní zákonné lhůty hlasuje Česká národní rada bez rozpravy. Doporučuji hlasovat o každém z předložených návrhů zvlášť. Je nějaký jiný návrh? Jestliže tomu tak není, přistoupíme k hlasování.

Ptám se, kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady na zkrácení 60denní zákonné lhůty uvedeným ve sněmovním tisku 342, ať zvedne ruku. 62. Děkuji.

Kdo je proti? 30. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 29. Děkuji.

Tento návrh byl přijat.

Dále přistoupíme k hlasování o tisku 343.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva České národní rady na zkrácení 60denní zákonné lhůty uvedeným ve sněmovním tisku 343, ať zvedne ruku. 54. Děkuji.

Kdo je proti? 26. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 39. Děkuji.

Tento návrh nebyl přijat.

Faktickou poznámku má pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: Rád bych se zeptal - sněmovní tisky s těmito návrhy byly rozdávány na dnešní schůzi? Já jsem žádný takový materiál nedostal. /Hlasy: Ani já ne./

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Tyto tisky - 342, 345, 344, 347, 343 a 346 byly všem poslancům rozdány přes výbory ČNR. Prosím, pan poslanec Payne.

Poslanec Jiří Payne: V tom případě vznáším stížnost, protože na pozvánce nebylo řečeno, že budeme o tiscích hlasovat.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Musím se přiznat, že jsem se nesetkal ještě s tím, že byla vznesena stížnost k postupu, stížností se zřejmě budeme zabývat. Asi by situaci vyjasnilo, kdybych vždycky přečetl preambuli toho tisku. Pro vaši informaci - právě jsme neodsouhlasili zkrácení lhůty, které se týká návrhu zákona o komoře veterinárních lékařů, který ale nebyl zařazen na tuto schůzi, takže tím vlastně žádná komplikace nevznikla.

Tisk 344, kterým se budeme zabývat nyní, se týká návrhu pana poslance Vladimíra Preclíka na vydání novely zákona 173/1990 Sb. a zákona 232/1990 Sb., který se týká vlastně úpravy některých dalších vztahů, týkajících se dobrovolných tělovýchovných organizací, tam jde, pokud si dobře vzpomínám, o úpravu termínu, který měl skončit koncem července. Je to zákon 173/1990 Sb. Takže to je tisk 344, o kterém bychom měli hlasovat nyní, je to záležitost, která je ve schváleném programu zařazena jako bod IV.

Ptám se, kdo souhlasí s předloženým návrhem předsednictva na zkrácení 60ti denní zákonné lhůty, uvedeným ve sněmovním tisku 344, ať zvedne ruku. 82. Děkuji. 82.

Kdo je proti? 4. Děkuji.

Kdo se zdržel hlasování? 41.

Děkuji, 41, tento návrh byl přijat a tím jsme skončili projednání bodu I, 21. schůze a můžeme přistoupit k bodu

II.

Vládní návrh zákona České národní rady o státní správě v odpadovém hospodářství podle sněmovních tisků 302 a 345

Z pověření vlády České republiky nám předložený vládní návrh zákona, který jste obdrželi jako sněmovní tisk 302, odůvodní ministr životního prostředí Ivan Dejmal, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr životního prostředí ČR Ivan Dejmal: Vážený pane místopředsedo, vážené paní poslankyně, páni poslanci, dnes předkládám k projednání vládní návrh zákona ČNR o státní správě v odpadovém hospodářství. Předložený návrh navazuje na zákon o odpadech, který byl projednán a schválen Federálním shromážděním dne 22.5. letošního roku a je zveřejněn ve Sbírce zákonů pod číslem 238.

Koncepce státní správy v odpadovém hospodářství je zaměřena především na působnost okresních úřadů, České inspekce životního prostředí a ministerstva životního prostředí České republiky. Ve vládním návrhu se zřizovala nově Česká inspekce odpadového hospodářství. Tento návrh však byl překonán tím, že Česká národní rada přijala zákon o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Proto pozměňovací návrh vypustil celé ustanovení o zřízení inspekce a stanoví pouze povinnosti České inspekce životního prostředí na úseku odpadového hospodářství.

Návrh zákona, předložený ministerstvem životního prostředí do Legislativní rady vlády konstituoval obce sice jako orgány státní správy, avšak bez plné správní pravomoci, proto byly obce jako orgány státní správy z návrhu ve vládě vypuštěny. Při projednávání návrhu zákona ve výborech ČNR byly vzneseny připomínky především k možnosti obcí ukládat pokuty, s těmito připomínkami ministerstvo životního prostředí vyslovilo souhlas a plně je akceptuje. V této souvislosti je nutno se stručně zmínit o úloze inspekčních orgánů v odpadovém hospodářství. Jedná se o nezávislý odborný orgán, jehož působnost je především v ukládání pokut a následně v opatřeních k odstranění závadného stavu. Okresní úřady mají též pravomoce ukládat pokuty a následná opatření, avšak jejich činnost spočívá ve vydávání správních rozhodnutí a v jejich kontrole a dalších činností, které jsou uvedeny v návrhu zákona. Při zpracování návrhu zákona se vycházelo z vládního návrhu zákona o odpadech, který dozná při projednávání ve Federálním shromáždění určité změny, které bylo nutno zahrnout i do vládního návrhu zákona o státní správě v odpadovém hospodářství. Všechny tyto připomínky byly zpracovány do společné zprávy výborů ČNR k vládnímu návrhu zákona, který je potom pod tiskem 345 předkládán a s jeho zněním ministerstvo životního prostředí plně souhlasí. Vzhledem k tomu, že předkládaný návrh zákona je procesním předpisem již k platnému zákonu o odpadech, doporučuji jeho přijetí, protože jinak by federální zákon o odpadovém hospodářství nemohl vstoupit v platnost, v kterou má vstoupit 1. srpna letošního roku. Děkuji vám.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Dejmalovi, nyní prosím společného zpravodaje výborů ČNR pana poslance Martina Bursíka, aby nám odůvodnil společnou zprávu výborů, kterou jste obdrželi jako sněmovní tisk 345.

Poslanec Martin Bursík: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dříve než zahájím zpravodajskou zprávu, dovolím si vznést obavy, zda-li jsme usnášení schopní, nebo zda-li jsme vůbec schopni. Nicméně bych se také rád vyhnul možným protestům a rád bych vás upozornil, že tisk č. 345 je potřebný k projednávání tohoto zákona, protože obsahuje nové znění zákona ve znění společné zprávy a bude se od něj odvíjet moje zpravodajská zpráva. Jestliže je tady řada poslanců, kteří si tisk nevyzvedli ve výborech, navrhl bych panu předsedajícímu, aby přerušil na nějakou dobu jednání a umožnil poslancům, aby si tisk vyzvedli.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji za tento návrh, já se tedy zeptám poslanců, ale domnívám se, že tyto tisky byly uvedeny na pozvánce, takže pravděpodobně si je poslanci vyzvedli, anebo jsme je dostali dnes na stůl.

Chci se zeptat poslanců, zda mají nebo nemají tyto tisky k dispozici. Kdo nemá tisk 345, ať zvedne ruku. Děkuji, to je poměrně značný počet, ale musím konstatovat, promiňte mi, že ti ostatní ho dostali. Faktická poznámka, pan poslanec Šuman.

Poslanec Vladimír Šuman: Upozorňuji na tu skutečnost, ze tento zákon se měl projednávat zítra, já pravděpodobně tento tisk mám, ale doma.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Promiňte, pane poslanče, ale nemohu s vámi souhlasit, neboť až do této chvíle jsme nevěděli, kdy tento zákon bude projednáván. Na pozvánce jasně bylo, že 21. schůze začne po skončení 20. schůze, nejpozději v úterý 9.7. Faktická poznámka pana poslance Květa.

Poslanec Jan Květ: Tato společná zpráva byla dána během odpoledne do výborů, takže poslanci ji mají v kancelářích výborů.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Ano, děkuji, takže přerušuji schůzi na 10 minut, vzhledem k tomu, že jsme si odsouhlasili rozšíření programu o minimálně 5 bodů, chtěl bych vás požádat o dochvilnost, začneme v 19,05 hodin.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Vážené poslankyně, vážení poslanci, budeme pokračovat v projednávání bodu dva, tedy vládního návrhu zákona ČNR o státní správě v odpadovém hospodářství. Já znovu předávám slovo společnému zpravodaji panu poslanci Martinu Bursíkovi.

Poslanec Martin Bursík: Vážené dámy a pánové, moje poznámka, týkající se schopnosti parlamentu k projednávání, se týkala pouze a pouze vaší vybavenosti texty, jmenovitě tiskem číslo 345, a ničeho jiného.

Dovolte, abych zahájil zpravodajskou zprávu. Necelých padesát dnů po schválení zákona o odpadech ve Federálním shromáždění projednáváme návrh zákona o odpadovém hospodářství. Poslanci FS učinili přijetím zákona o odpadech první krok k omezování vzniku odpadů, k využívání odpadů jako druhotné suroviny a k co nejméně závadnému zneškodňování odpadů. Učinili tím i krok ke snížení energetické i surovinové náročnosti této společnosti. Je nyní na nás, abychom zorganizovali fungování kvalitní státní správy.

Vládní návrh zákona byl projednán ve čtyřech výborech sněmovny. Pozměňovací návrhy reagují na změny, ke kterým došlo při projednávání zákona o odpadech ve FS, v několika případech zpřísňují federální normu.

Zásadní změnou je začlenění orgánů obcí mezi orgány státní správy v odpadovém hospodářství. Odpovídá to vymezení jejich působnosti v už platných zákonech jako jsou zákon o obcích, zákon o okresních úřadech, zákon o hlavním městě Praze a zákon o přestupcích. Obce už v současné době mají pravomoc upravovat místní aspekty odpadového hospodářství. Jsou oprávněny vydávat obecně závazné vyhlášky, vyjadřují se k nakládání s odpady ve svém územním obvodu, jsou oprávněny ukládat pokuty fyzickým osobám v oblasti nakládání s odpady, a to podle zákona o přestupcích, a jsou oprávněny ukládat pokuty právnickým osobám a podnikatelům za narušení životního prostředí obce.

Rozšíření pravomoci ministerstva udělovat souhlas k dovozu odpadů jako druhotných surovin v paragrafu 2 společné zprávy (tisk 345) reaguje na hmotně právní úpravu přijatou při projednávání zákona o odpadech. Potud se procesní předpis pouze přizpůsobuje znění federálního zákona.

Druhá část návrhu ze společné zprávy zpřísňuje federální úpravu a dává ministerstvu pravomoc k udělování souhlasu k přepravě a zpracování odpadů, dovezených pro jiné účely, než je jejich zneškodnění. Má se na mysli např. výzkum apod.

Paragraf 3 definuje působnost České inspekce životního prostředí na úseku odpadového hospodářství. Inspekce kontroluje, jak jiné orgány státní správy, právnické a fyzické osoby oprávněné k podnikání dodržují ustanovení právních předpisů a rozhodnutí, týkajících se odpadového hospodářství.

Působnost České inspekce odpadového hospodářství z původního vládního návrhu je pro Českou inspekci životního prostředí ve zpravodajské zprávě rozšířena ve dvou směrech:

1. pravomoc Inspekce ukládat pokuty je doplněna povinností současně s uložením pokuty stanovit podmínky a lhůty pro zjednání nápravy. Zavádí se tím jeden z mnoha základních principů ekologické politiky. Došlo-li již ke škodě, újmě, porušení povinnosti a pod., provádí se náprava především uvedením do původního stavu. Podmínky nápravy stavu a lhůta musí být součástí stanovení pokuty.

2. Inspekce jako orgán personálně výběrově vybavený odborníky bude poskytovat odbornou pomoc všem dalším orgánům odpadového hospodářství. Spolupráce s orgány obcí je na rozdíl od vládního návrhu zákona definována přímo ze zákona a není ponechána na vůli inspekce. Paragraf 4 se rozšiřuje o nový odstavec 2, který dává okresnímu úřadu další právní pravomoc, totiž schvalovat programy odpadového hospodářství původců odpadů. V paragrafu 5 odstavec 2, který stanoví případy, ve kterých může okresní úřad odejmout souhlas, došlo oproti vládnímu návrhu k několika změnám. Ústavně právní výbor navrhl umožnit odejmutí souhlasu v případě, že je souhlas využíván nad stanovený rozsah. Odejmutí z důvodu ochrany životního prostředí navrhuje výbor blíže specifikovat a nahradit jej případem, došlo-li nebo mohlo-li dojít k ekologické újmě. Ekologickou újmou se míní ztráta ekologických funkcí, k níž dojde likvidací ekosystémů nebo jejich částí. Paragraf 9 společné zprávy je novým paragrafem, který dává orgánům obcí pravomoc vyjadřovat se k návrhům programů odpadového hospodářství původců odpadů působících na území obce a konkretizuje pravomoc obcí ukládat ve správním řízení pokuty za znečištění životního prostředí. Orgánům obce je dána působnost ze zákona o odpadech zúžená na tři skutkové podstaty, které mají místní dopad. Orgány obce mohou uložit pokutu, jestliže právnická nebo fyzická osoba:

1. nemá zpracovaný program odpadového hospodářství, případně jej neplní;

2. nezabezpečí shromažďování tříděného odpadu;

3. nemá zajištěno využití nebo zneškodňování odpadů.

Paragraf 10 definuje oprávnění a povinnosti inspektorů a pověřených pracovníků orgánů v odpadovém hospodářství. Text společné zprávy je de facto totožný s úpravou přijatou v zákoně o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa. Paragraf 12 se týká pokut. V důsledku začlenění orgánů obcí mezi orgány státní správy v odpadovém hospodářství nezůstal jediný odstavec vládního návrhu nepoškozen společnou zprávou.

V odstavci jedna se v případě střetu zájmů při ukládání pokut Inspekcí, okresním úřadem a orgány obce posuzuje pravomoc k uložení pokuty podle data zahájení správního řízení, nikoli data zjištění porušení povinnosti, tak jak tomu bylo ve vládním návrhu nebo jak jsme to schválili v zákoně o České inspekci životního prostředí a její působnosti. Porada společných zpravodajů považuje pro identifikaci oprávněného orgánu pro uložení pokuty za jednoznačnější datum zahájení správního řízení, nikoli datum objevení poškození. Přednost mají v definovaných případech orgány obce, jinak okresní úřad.

Odstavec 2 paragrafu 12 se pro upřesnění doplňuje o odvolací orgán pro rozhodnutí obce, jímž je okresní úřad.

Odstavec tři společné zprávy zavádí princip dělení výnosu z pokut uložených Inspekcí. Navrhuje se z 50% výnos směřovat státnímu rozpočtu ČR a z 50% rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu došlo k porušení povinnosti.

Prostředky jsou účelově vázány ke zlepšení životního prostředí obcí. Návrh pochází z garančního výboru a podkladem mu bylo několikeré projednávání návrhu zákona o státním fondu životního prostředí. Cílem je především rozšířit finanční prostředky obcí na ochranu životního prostředí. Prostředky by měly být určeny především k nápravě stavu. Rozdělení výnosů by mělo navíc oslabit soutěživost mezi obcí a Inspekcí a napomoci jejich spolupráci. Odčerpáním těchto potencionálních příjmů státního fondu životního prostředí nedojde k oslabení jeho funkce. Výnosy z pokut tvořily méně než 1% příjmů fondu. Závěrečné odstavce § 12 definují příjemce výnosů z pokut a účelově váží využití těchto prostředků. Prostředky okresního úřadu získané jako výnosy z pokut podle tohoto zákona jsou účelově vázány pro odpadové hospodářství okresu. Výnosy z pokut udělených orgány obce jsou příjmem rozpočtu obce a jsou účelově vázány k ochraně životního prostředí. V § 13 odst. 1 společné zprávy je pravomoc okresního úřadu umístit zařízení ke zneškodnění odpadu v případě veřejného zájmu vyvážena ve společné zprávě povinností úplně, včas a veřejně informovat obyvatele a orgány dotčené obce o všech podmínkách umístění a zřízení takového zařízení. Dovolte, abych se o tomto principu zmínil poněkud šířeji. O udělení této pravomoci okresnímu úřadu není pochyb. Princip "ne na mém dvorku" funguje ve všech vyspělých zemích. Rozhodnutí o umístění např. skládky nebezpečného odpadu či zařízení pro zneškodňování odpadu by však měla předcházet odborná studie posuzující vliv takové investice na životní prostředí a přírodní zdroje, zvažující různé technologické alternativy a různé alternativy lokalizace zařízení. Protože schválení zákona o posuzování vlivu investic na životní prostředí je zatím v nedohlednu, společná zpráva nabízí alespoň uložení povinnosti okresnímu úřadu otevřít podklady k rozhodnutí veřejnosti. To by mohlo přispět ke zvýšení odpovědnosti při výběru technologie a lokality a vést k řešení mezních situací dohodou s obcemi a ne direktivou. Účast veřejnosti v ochraně životního prostředí je obecně při konstrukci právních předpisů nedoceňována. Uvedu příklad řešení účasti veřejnosti v zákoně kongresu USA o ukládání tuhých odpadů.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP