Středa 22. května 1991

Poslanec František Kozel: Vážený pane předsedající, vážená vládo, kolegyně a kolegové, omlouvám se, že budu možná hovořit déle, ale snažil jsem se využít jak hodiny s vládou, tak zasedání výboru, ale nedostalo se mi uspokojivé odpovědi. Moje interpelace bude poněkud nezvykla - směřuje na ministra školství, mládeže a tělovýchovy, pana Petra Vopěnku.

Většina z nás jistě vzpomíná na projednávání zákona o státní správě a samosprávě ve školství v prosinci minulého roku i na vzrušenou atmosféru v učitelské veřejnosti již při přípravě vládního návrhu tohoto zákona. Z požadované základní charakteristiky odvětvovosti řízení školství vyplývaly tehdy dva zásadní požadavky. Jednak to byla adresnost financování škol prostřednictvím školských úřadů, která měla zabránit zneužití peněz určených na školství k jiným účelům, a potom tvorba od základu nových, na okresních úřadech zcela nezávislých školských úřadů pak měla zabránit tomu, aby se prostě přemalovaly firmy bývalých odborů školství ONV. Oba tyto sliby zůstaly nesplněny.

Jak vyplynulo z jednání našeho výboru pro vědu, vzdělání a kulturu s panem náměstkem Koutským, byly veškeré finanční prostředky na školství pro tento rok dány do globálních rozpočtů okresních úřadů, které je již rozhodnutím shromáždění starostů rozdělily po svém, takže nyní při delimitaci na školské úřady přijde školství o částku, kterou pan náměstek předběžně odhadl řádově na sta milionů.

Můj první dotaz tedy zní, proč nebyla do globálních rozpočtů okresních úřadů dána jen poměrná část rozpočtu školství, jak o tom bylo uvažováno v prosinci.

Druhý nesplněný slib týkající se školských úřadů znamená, že nyní čerstvě zřízené školské úřady "vznikly" prostým převodem všech fyzických pracovníků referátu školství, včetně pracovně právních vztahů. Důvodem, proč tato situace nastala je podle vyjádření pana náměstka Krásenského před naším výborem to, že ministr vnitra před opakované žádosti ministra školství nedal včas výpovědi příslušným pracovníkům referátů školství okresních úřadů.

Můj druhý dotaz tedy zní - jaké důvody uvedl pan ministr vnitra pro to, že k těmto výpovědím nedošlo. Další základní a proti minulosti novou charakteristikou státní správy a samosprávy ve školství je právě samospráva, postavená co do významu na stejnou úroveň jako státní správa. Zákon jasně říká, o čem rozhodují na jedné straně státem placení úředníci a na druhé straně jaké rozhodovací pravomoci mají volení zástupci učitelské i neučitelské veřejnosti. Jasně je v zákoně definován potřebný prvek, nezbytný v demokraticky fungujícím systému, to je nezávislá inspekce. To, jak je tento zákon uváděn do života však připomíná systém řízení osvícené monarchie.

Ve čtvrtek 16. května na hodince s vládou jste, pane ministře, uvedl, že místa vedoucích inspektorů na úrovni okresů jsou obsazena jen z poloviny a prohlásil jste, že bez inspektorů to rok vydržíme. To je poněkud zneklidňující, protože si nedovedu představit, že by demokratická společnost měla např. rok vydržet bez fungující kontroly nebo soudnictví. Rovněž si myslím, že nelze prostě o rok odsunout realizaci části čtvrté zákona o státní správě a samosprávě ve školství. za velmi problematickou je možno považovat současnou situaci, kdy po svém zřízení, spojeném s delimitací fyzických osob zaměstnávají školské úřady inspektory. Tyto osoby ale nemohou plnit úkoly školní inspekce, protože ze zákona inspektor nemůže být zaměstnán školským úřadem. Znamená to, že od okamžiku zřízení školských úřadů neexistuje školní inspekce, to je stav, který naše školství nepamatuje asi 200 let, tj. od zavedení povinné školní docházky za Marie Terezie. V této republice nejsou školní inspektoři.

Můj třetí dotaz tedy zní - jaké jsou, pane ministře, představy o fungování školství bez školní inspekce, co budou dělat ti inspektoři, kteří jsou v rozporu se zákonem zaměstnáváni školskými úřady, a kdy vznikne Česká školní inspekce a začne plnit úkoly, vyplývající z § 18 a 19 zmíněného zákona.

O tom, jak vznikly školské úřady jsem již hovořil v obecné rovině, dovolte mi, přesto, že bylo řečeno konkrétnosti sem nezatahovat, abych se zastavil u jednoho konkrétního případu, u něhož se totiž odrážejí negativní tendence při ustavování školských úřadů, dané způsobem rozhodování ministerstva.

Jak vyplynulo ze sdělení pana náměstka Krásenského při jednání našeho výboru, v sedmi okresech České republiky, mezi nimi i v Jičíně nedošlo ke jmenování ředitelů školských úřadů, ale pouze k pověření vedením. Na zmíněné poslední hodince s vládou jste řekl, že v případech, kdy bylo pořadí stanovené konkursní komisí jednoznačné, bylo provedeno jmenování, a pouze tam, kde neprošel ani jeden uchazeč, bylo provedeno pověřování. Důvodem proč o této situaci hovořím je to, že v případě Jičína však komise určila pořadí jednomyslně a uchazečku na 1. místo paní Polanskou doporučila do funkce ředitelky školského úřadu. Svým dopisem ze dne 8. dubna jste jí ostatně tuto skutečnost také sdělil i vy sám s tím, že jmenovací dekret jí bude předán ke dni zřízení školského úřadu v termínu závislém na ukončení delimitace. Shodou okolností právě téhož dne sdělil ředitel odboru 43, že požadovaný delimitační protokol byl předán v pořádku a v okrese Jičín je možno zřídit školský úřad. Dne 25. dubna jste však paní Polanské poslal druhý dopis, ve kterém jí v naprostém rozporu se svým předchozím dopisem pouze pověřujete řízením školského úřadu. Ani v nejmenším vám, pane ministře, nechci upírat právo dané zákonem, že při rozhodnutí o jmenování ředitele školského úřadu ministerstvo vychází z výsledků konkursního řízení. Jde mi o morální stránku tohoto rozhodování, při kterém n jde jen o úřad, ale i o lidi. V tomto případě vaše dva vzájemně si zcela odporující dopisy během 10 dnů, v očích veřejnosti zcela zpochybnily důvěryhodnost řady lidí. Vy sám jste zásadní změnu svého postoje k osobě paní Polanské nikomu nezdůvodnil. Na to máte samozřejmě právo, ale myslím si, a není to jen můj názor, že v tomto případě je využití tohoto práva poněkud nemorální. Vaší blíže nevysvětlenou změnu rozhodnutí je možné si vykládat různé, ale vždy jedině tak, že se to dotýká cti konkrétních osob, buď doporučené kandidátky, nebo členů komise, případně všech dohromady, ale rozhodně to vše nezvyšuje důvěru v rozhodování ministerstva. K této důvěře nepřispěl také z hlediska funkčnosti zcela zbytečný a z hlediska obsahu zcela nepravdivý dopis vašeho náměstka přednostovi okresního úřadu v Jičíně.

Můj čtvrtý dotaz tedy zní - jestli v zájmu ochrany cti zainteresovaných osob můžete vysvětlit náhlé změny vašeho názoru na paní Polanskou a proč byl školský úřad v Jičíně zřízen měsíc poté, kdy byly splněny všechny podmínky jeho vzniku.

Poslední věc, o které chci hovořit se do značné míry dotýká mě osobně, omlouvám se, že o tom tedy budu hovořit zde ve sněmovně, ale zároveň se dotýká i České národní rady, přesněji řečeno výboru pro vědu, vzdělání a kulturu. Dne 4. března t.r. jste, pane ministře, na poradě vedení ministerstva, cituji zápis, informoval o jednání náměstků v České národní radě, kde byly projednány i některé otázky způsobu řízení ministerstva a na základě toho budou provedeny i změny v ministerstvu. Konec citátu. Tyto změny jste také hned na místě oznámil. Odvolal jste slovně všechny své poradce kromě ing. Hlaváčka. Jsem si plně vědom, že jmenování a odvolání vašich poradců, tedy včetně mě, je zcela ve vaší pravomoci a také to respektuji. Vím také, že při tom nemusíte uvádět žádné důvody. Nemohu však respektovat, že když se rozhodnete nějaké důvody uvést, že to jsou důvody vymyšlené a nepravdivé. Nevím, kdo dal popud ke schůzce vašich náměstků s částí vedení výboru pro vědu, vzdělání a kulturu dne 28. února v budově České národní rady, faktem ale je, že neexistuje z tohoto jednání žádný zápis, nemohlo být samozřejmě přijato žádné usnesení nebo doporučení. Paní předsedkyně Moserová před výborem jednoznačně prohlásila, že se jednalo o ryze informativní setkání, tudíž nemůže být ani řeči o tom, že by takovéto jednání mohlo být základem pro provádění jakýchkoliv změn v ministerstvu. Chci zdůraznit, že mě ani v nejmenším nejde o to zůstat ve funkci vašeho poradce, třeba snad dokonce z finančních důvodů, ale jde mi o to, že nemohu jen přihlížet k tomu, jak vy, jako ministr, činíte nekorektní rozhodnutí na základě mylných, či dokonce záměrně mylných informací některých svých podřízených. O tom, že původně nekvalitní rozhodnutí ze 4. března nebylo náhodné, svědčí dle mého názoru i to, že vaše slovní odvolání mé osoby mělo být realizováno spisem 11-35-91/10 až měsíc po tom, avšak celý spis je postavený na zcela nepravdivých údajích. a to je důvod, proč o těchto věcech mluvím zde na plénu. Rozhodování vaše i ministerstva by nemělo mít charakter černé skříňky, když pozorovatel zvenčí, kterého se vše týká, neví, co se děje uvnitř. Polopravdy či nepravdy by neměly být tou pověstnou holí, která se vždy najde, když se chce pes anebo případně Kozel bít. Velmi často mluvíte o morálce a o boji proti starým strukturám, ale uvedené příklady svědčí spíš o tom, že částečně nové struktury pracují starými metodami, kdy nikdo neví, jaké informace a jakým způsobem vedou k rozhodování o lidech.

Slovně jste slibovali nové školské úřady, slovně jste slibovali novou školskou inspekci, slovně jste slibovali nové financování škol, slovně jsem byl také já odvolán 4. března, ale kromě dvou pokusů o podvod ze strany některých úředníků se nic nestalo a já jsem již dvanáctý týden do dnešního dne stále de jure vaším poradcem.

Můj poslední dotaz tedy zní - myslíte si, že tento způsob rozhodování je šťastný? Na odpovědi na poslední dotaz netrvám, omlouvám se za delší řeč a děkuji za pozornost.

Rád bych navrhl sněmovně, jestli by bylo možné v případě. prvních čtyř dotazů zkrátit lhůtu na odpověď, protože se velmi vážným způsobem dotýká současného chodu školství. Myslím, že by byla přiměřená doba 15 dní. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Pane ministře vystoupíte až v odpovědích, abychom dodrželi program.

Poslanec Vladimír Šuman: Musím konstatovat, že podle jednacího řádu ministr vlády má právo kdykoli promluvit a musí dostat slovo, když o to bude požádán.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Promiňte, omlouvám se.

Ministr školství Petr Vopěnka: Vážené dámy a pánové, pochopitelně na tuto interpelaci odpovím písemně. V této chvíli bych chtěl přiznat, že došlo ke zmatkům při uvádění zákona o státní správě ve školství do života, protože tyto zmatky způsobil můj tehdejší náměstek dr. Kozel, kterého jsem na základě jeho nekompetentních rozhodnutí odvolal z funkce. Všechny věci mohu písemně doložit a ve stanovené lhůtě je také doložím.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu ministrovi. Prosím pana poslance Koháčka, připraví se pan poslanec Bereza.

Poslanec Petr Koháček: Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, dovolte, abych přednesl interpelaci klubu Občanské demokratické strany na vládu ČR ve věci rozhlasového a televizního vysílání.

"Vážený pane premiére,

obracím se na Vás jménem klubu poslanců Občanské demokratické strany ve věci rozhlasového a televizního vysílání. Usnesením ČNR č. 128 ze dne 13. března 1991 bylo uloženo vládě České republiky jednat s vládou České a Slovenské Federativní Republiky ohledně zajištění odpovědného vedení Československé televize a opravdu nezaujatého zpravodajství. Vzhledem k tomu, že i přes vydání zákona č. 136/1991 Sb., o rozdělení působnosti mezi Českou a Slovenskou Federativní Republikou a Českou republikou a Slovenskou republikou ve věcech tisku a jiných informačních prostředků se situace kvalitativně nezměnila, žádáme vládu České republiky, aby důrazně intervenovala vládu České a Slovenské Federativní Republiky v této věci a konkrétně se zasadila o personální změny ve vedení státních sdělovacích prostředků a dala příležitost mladým novinářům nezatíženým starým uvažováním. Zároveň brala na vědomí, že je třeba perspektivně změnit celý systém fungování státních sdělovacích prostředků.

Zároveň žádáme vládu České republiky, aby se obrátila na vládu ČSFR ve věci urychleného předložení zákona o televizním a rozhlasovém vysílání, který by na tomto úseku umožnil a právně upravil existenci nezávislých rozhlasových a televizních stanic. Jsme přesvědčeni, že zkvalitnění v této oblasti může přinést konkurence více subjektů. Existence nezávislých rozhlasových a televizních společností může garantovat objektivitu zpravodajství a působit na zkvalitnění programové náplně. Navrhujeme vytvořit odbornou komisi složenou z pracovníků ministerstva spojů ČSFR a nezávislých odborníků s cílem prověřit kapacity volných frekvencí. K přidělování rozhlasových a televizních licencí by. měly být vytvořeny nezávislé komise.

Stávající situaci považujeme za nadále neudržitelnou, a proto žádáme o maximální rychlost při jejím řešení."

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Koháčkovi. Prosím pana poslance Berezu, připraví se pan poslanec Hejsek.

Poslanec Rudolf Bereza: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Na předminulé plenární schůzi ČNR jsem odmítl odpověď pana ministra Dejmala, kterou jsem obdržel za svoji interpelaci ve věci ozdravných opatření v závodě Moravia.

Když se dostala odpověď do rukou ředitele podniku Moravia, napsal mi rozhořčený dopis, kde uvádí "že si nedovede vysvětlit, jak se k podpisu pana ministra dostal spis, v němž se uvádí nepravda". Tato je vyjádřena větou: "k tomu však podotýkám, že jde zřejmě o dodatečné odstraňování kyanidů, které ve větší míře odpadají z nedávno zakoupené zahraniční technologie. Pořizování a zavádění takových ekologicky zastaralých technologií považuji jak z hlediska podniku, tak i veřejnoprávních orgánů za nepřijatelné."

Ano, v nedávné době podnik dostal již dříve objednanou technologii, to z doby kdy ještě spadal pod ZVS Brno. Tato technologie nemá s kalením v kyanidech nic společného, je jen na mechanické operace. Podnik chce změnit technologii v plynových pecích proto, že tato je čistší a bezpečna, při ní je možno zvýšit výrobu, jak to nové zařízení dovoluje. Není možno v současné době při používání kalení v kyanidech zvyšovat objem výroby a tím i tohoto jedu. Tento ekologicky nebezpečný způsob kalení trvá v podniku od roku 1952. Šlo tedy o přínos k ozdravění životního prostředí v údolí, ve kterém se Moravia nalézá a čistotě řeky, na které leží.

Na dobrý úmysl o zdravé životní prostředí svědčí i to, že odstranil pozůstatek z minulé doby budování socialismu, kdy v železných sudech uložený kyanidový odpad se od roku 1952 vyvážel do štoly za závodem a v současné době po zrezivění sudů začal volně vytékat na dno štoly. Nyní je již odstraněn a zlikvidován.

V Moravii si již uvykli myšlence, že se mohou spoléhat pouze na své vlastní síly. Jsou ale rozhodnutí nadřízených orgánů z dřívější doby, která dnes staví podnik do neřešitelné situace. V prvé řadě je to konverze, kde Moravia významným dílem přispívala leteckému průmyslu jako výrobce žárových elementů motorů. Dále je to dřívější rozhodnutí o přístavbě haly, které podnik zatíží částkou 180 mil. Kčs, do níž se jen uskladní rovněž dříve objednané drahé stroje, které mají do podniku přijít příští měsíc.

K argumentaci pana ministra Dejmala, že podnik má úspěšný zahraniční obchod chci jen říci, že v současné době jde jen o to, neztratit trhy a finanční přínos do státní kasy je zanedbatelný.

Podnik se tedy snaží, promiňte mi to přirovnání "mlátit klackem do křoví, zda nevyběhne zajíc", snaží se najít pomoc k překonání tíživé situace, do které se vlastní vinou nedostal.

Jsem toho názoru, že kdyby se pracovník ministerstva životního prostředí přesvědčil na místě, jak to s těmi kyanidy vlastně ve skutečnosti je, nedal by ministrovi k podpisu tu odpověď, kterou jsem obdržel.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Děkuji panu poslanci Berezovi. Hovořit bude pan poslanec Hejsek, připraví se poslanec Pavel. S technickou připomínkou se hlásí poslanec Kozel.

Poslanec František Kozel: Podal jsem návrh na zkrácení lhůty, který nebyl odhlasován.

Místopředseda ČNR Zdeněk Malík: Budeme hlasovat o žádosti poslance Kozla ohledně zkrácení lhůty pro odpověď na interpelaci.

Kdo je pro zkrácení lhůty na interpelaci poslance Kozla na 15 dní? 51.

Kdo je proti? 20.

Zdržel se někdo hlasování? 21.

Nejsme usnášeníschopni, protože zde hlasovalo pouze 92 poslanců. Prosím, abyste povolali poslance pokud jsou na chodbách. Můžeme zatím pokračovat. Hovořit bude pan poslanec Hejsek.

Poslanec Josef Hejsek: Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a pánové, asi před 14 dny jsem panu ministru Vopěnkovi předal návrh, který jsem předal na základě řady podnětů svých voličů, pedagogických pracovníků i ředitelů škol a pracovníků školského úřadu. Tento návrh se týká majetku pionýrské organizace SSM a jeho podstatou bylo předání veškerého majetku pionýrské organizace těm, kterým skutečně patří, tedy žákům základních škol. Podotýkám, že toto navrhované řešení se zabývalo pouze majetkem pionýrských organizací působících na základních školách. Týden na to v rozhovoru s nám. min. školství panem dr. Bělohlávkem jsem s překvapením zjistil, že toto řešení je nereálné, protože PO je po právní stránce zcela samostatná organizace a nelze na ni vztahovat to, co dnes platí pro majetek SSM a co je nám všeobecně známo. Tento stav je krajně nežádoucí a je nutno jej bezodkladně řešit. Nejen proto, že jediné právo na tento majetek mají podle mého názoru a názoru převážné většiny pedagogů žáci základních škol, protože byl z velké části vytvořen právě jejich úsilím z finančních prostředků, které byly získávány sběrem druhotných surovin a podobnými akcemi. Nejen proto, že byl získáván i pomocí jejich rodičů, a když na konto pionýrských organizací byly pro tyto účely převáděny nemalé částky, byly věnovány všem žákům. Neboť kolik bylo před dvěma roky žáků nepionýrů? Dnes by celý majetek připadl pouze úzké skupince, která z celé masové organizace zbyla. Jsou však důvody ještě mnohem závažnější, proč je třeba tuto otázku neprodleně řešit. Když jsem se tímto problémem zabýval, dostal jsem signály, že na konta PO byl a stále ještě je převáděn majetek bývalého SSM, aby tak byl uchráněn před "ztrátou" tedy před navracením těm, kterým patří.

Dále jsem se dozvěděl, že majetek PO SSM je některým důvěryhodným osobám zapůjčován s tím, že není vhodné, aby ho vracely brzy, s navrácením aby vyčkaly. Já jsem z toho pochopil, že s navrácením je třeba vyčkat, až se majetková situace vyjasní, až nastane možnost takto zapůjčený majetek bez x obtíží zcizit. Opakuje se to, co jsme v mnohých obměnách poznali, byť s majetkem trochu jiného druhu.

Z výše uvedených důvodů předkládám vládě návrh, aby vydala zákonné opatření, kterým by zamezila dalšímu pohybu tohoto majetku, pokud bylo by třeba, aby toto opatření vydala federální vláda, aby jeho podání iniciovala. V návaznosti na toto, aby ministerstvo školství vypracovalo návrh, jak s majetkem naložit. Připomínám, co jsem uvedl výše, že jsem v tomto směru zcela konkrétní návrh ministerstvu školství jménem řady pedagogických pracovníků předložil. Podle něho by se po předání majetku základních škol stala jeho správcem organizace Sdružení rodičů a přátel školy. Tento návrh jsem následně konsultoval s řadou ředitelů škol a ti k tomu vyjádřili svou podporu a snad bych ještě měl dodat, že dnes jsme ho konsultovali s náměstkem ministra školství panem Bělohlávkem.

A ještě bych Vás rád seznámil s jednou záležitostí. Před několika dny jsem dostal dopis z Ústavu sociální péče pro mentálně postiženou mládež ve Slatiňanech. Dopis končí slovy "Naše děti budou vděčné za jakoukoliv částku, kterou nám poukážete." Protože k dopisu byla přiložena složenka, vyplnil jsem ji, přiložil příslušnou peněžní částku a odeslal.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP