Česká národní rada 1990 – 1992

Pane poslanče, pokud jde o etnickou skupinu, omlouvám se, pokud se vás to dotklo. Obávám se ale, že jestliže jakákoliv skupina obyvatel bez ohledu na to, zda-li je vymezena určitým etnickým původem, nebo jinou společnou vlastností, nebo společným prvkem, začne páchat trestnou činnost v rozsahu, který se vymyká z běžného průměru, je třeba to nějakým způsobem označit, nazvat, aby se mohlo zjišťovat, proč se tak děje, to není ani otázka nějakého represivního opatření, spíš otázka toho, že musíme říci, že tato skupina se zatím z neznámého důvodu dopouští trestných činů, že tam cosi není v počátku, ať je to z důvodů prostředí, nebo genese a proto jsem použil toho, čeho jsem použil a bojím se, že to nedokáži ani v budoucnu vyslovit jinak. Budu se snažit to činit s veškerou možnou taktností, což jsem také dělal, ale jestliže dojde v Plzni na náměstí k incidentu, ke kterému tam došlo, pak je ta jedna skupina označena tak, a druhá skupina onak, a já na tom nic nezměním. Z toho se ovšem bude muset vycházet. Budu se však snažit, aby se to nedotýkalo nějakého cítění.

Pokud jde o zprávu jako takovou, vůbec ji nemíním obhajovat. Nicméně mě trochu zamrzelo, že bylo řečeno, že ministerstvo nemá žádnou koncepci. Měl jsem pocit, že jsem zde jasně řekl, jakým směrem a s jakými koncepcemi se chceme pohybovat do budoucna a samozřejmě netvrdím, že tyto koncepce jsou bezvadné, že jsou dobré a použitelné, a že se bezezbytku o nich není třeba dál bavit.

Ale byly to jakési koncepce, ministerstvo skutečně koncepce má, má koncepce i z hlediska vybavovaní materiálem. O tom jsem nehovořil, že jednáme o všech dalších možnostech jak získat další peníze ze zahraničí formou dotací od vlády Spojených států amerických, formou jakýchsi kontaktů s Francouzi, společných podniků, kdy my jim tady umožníme cosi, co oni potřebují. Je toho prostě celá řada, máme celou řadu plánů a rozhodně nejedeme bez koncepcí. Jiná věc je, že se vám koncepce nelíbí. To je věc diskuse, ale rozhodně koncepcí je tam celá řada. To je všechno. Přeji vám dobrou chuť. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministrovi Sokolovi za jeho stručnou reakci na rozpravu. Pokud se do rozpravy již nikdo nehlásí, prosím pan poslanec Fiedor.

Poslanec Jiří Fiedor: Promiňte mi vážená sněmovno, chtěl bych zareagovat na dílčí odpověď pana ministra, neboť svůj příspěvek, jak jsem říkal, vznesu na něho formou interpelace. Tady ale došlo, domnívám se - k jistému nedorozumění, neboť ve svém příspěvku jsem uváděl po jménech příslušníků Státní bezpečnosti, dlouholetých příslušníků StB, kteří dnes pracují na českém ministerstvu vnitra, že toto jsou lidé, které jsem pouze pro ilustraci vybral z mnoha dalších s podobnou nebo pestřejší minulostí. V závěru svého vystoupení jsem uváděl, že uvádím pouze dílčí poznatky o personální politice ministerstva vnitra ČR a to jen jako jistou demonstraci stávajícího stavu. Vůbec mí nejde o to, abych jakýmsi způsobem napadl konkrétní osoby. Jde mi pouze o to, aby se konečně někdo zabýval personální politikou, aby někdo vzal štosy materiálů a podíval se, kdo, kde a jak sloužil. Domnívám se - nevím, jestli je tady vhodné argumentovat právním státem v souvislosti s občanskými komisemi, ale jestliže někdo pracoval 20 nebo více let na druhé správě státní bezpečnosti, a dnes dělá funkci náčelníka nebo velitele určitého oddělení v nějakém malém městě, tam mi argument pana ministra nesedí. Jde o to, aby se to opravdu prošetřilo, aby se někdo materiálem probral a aby se tito lidé od sboru eliminovali. To je vše, v žádném případě bych pane ministře nechtěl útočit na tyto lidi. To je jen jakási ilustrace. Děkuji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Fiedorovi. Hlásí se pan poslanec Nedbálek.

Poslanec Lubomír Nedbálek: Pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Musím to uvést na pravou míru, protože pravda skutečně je taková, že jsme začali - možná, že pan poslanec Fiedor o tom neví jednat s hlavním velitelem policejního sboru o tom, jakým způsobem se tyto věci budou řešit. To znamená, v jakém rozsahu nám budou předány materiály týkající se velitelů, kterých velitelů se to bude týkat, co se bude hodnotit a jak se to bude hodnotit. Čili tato činnost nebo tyto práce v podstatě byly již započaty a týká se to i našeho výboru a bude to takto hodnoceno. Děkuji.

Poslanec Vladimír Čech: Jen jednu kratičkou větu. To, že se jedná o špatný zákon, nebyla moje formulace, ale citoval jsem policisty se kterými jsem tento zákon konzultoval ve svém volebním kraji.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Jestliže tomu tak není rozpravu končím.

Nyní uděláme přestávku. Předtím, než vyhlásím přestávku, mám Pro vás několik organizačních sdělení. Klub ODS se sejde teď hned v místnosti Státních aktů, ústavně právní výbor se sejde v "55" na krátkou schůzku. Jak jsme se dohodli společně po schválení programu dnešní schůze, večeře je zajištěna po skončení našeho programu po 21. hodině. Nyní vyhlašuji přestávku do 18,30 hod.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Zahajuji další část našeho jednání. Konstatuji, že jsme uzavřeli rozpravu k právě projednávanému bodu a zazněly zde návrhy, které se týkají procedury. Byl to návrh na to, abychom přerušili projednávání tohoto bodu, dali časový prostor příslušnému výboru k tomu, aby se otázkou zabýval. Byl jsem ovšem během přestávky informován panem zpravodajem poslancem Nedbálkem, že má připravený za skupinu poslanců návrh na usnesení. Já bych ho v tomto okamžiku požádal, aby se ujal slova.

Poslanec Lubomír Nedbálek: Vážený pane předsedající, paní předsedkyně, vážená vládo, dámy a pánové, přečtu vám návrh usnesení, který jsme si dohodli ve výboru petičním, pro právní ochranu a bezpečnost: "Česká národní rada považuje bezpečnostní situaci v České republice za velmi kritickou. Na základě písemné zprávy ministra vnitra Tomáše Sokola a rozpravy ukládá výboru petičnímu, pro právní ochranu a bezpečnost s ministrem společně projednat všechny kritické náměty a připomínky. Česká národní rada ukládá výboru petičnímu, pro právní ochranu a bezpečnost podat na příští plenární schůzi ČNR návrh na usnesení k otázce bezpečnostní situace v České republice."

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Nedbálkovi za přednesený návrh. Má někdo nějaký návrh na doplnění, rozšíření apod.? (Nemá.) Budeme tedy hlasovat o tomto návrhu usnesení. Kdo je pro to, aby Česká národní rada přijala usnesení, jak jej přednesl pan poslanec Nedbálek, ať zvedne ruku. 103.

Kdo je proti? 2.

Konstatuji, že Česká národní rada přijala toto usnesení. tím jsme uzavřeli tento bod našeho jednání. Můžeme přistoupit k projednávání dalšího bodu pořadu.

Čtvrtým bodem našeho jednání je

Z pověření vlády České republiky odůvodní vládní návrh zákona ministr zemědělství Bohumil Kubát, kterého prosím, aby se ujal slova.

Ministr zemědělství Bohumil Kubát: Pane předsedající, paní předsedkyně, dámy a pánové, dovolte, abych vám předložil vládní návrh zákona o plemenitbě a šlechtění hospodářských zvířat. Dovolte, abych předložil návrh, který vyžaduje současná situace ve šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat a změny společenských vztahů probíhající v této oblasti v souvislosti s přechodem k tržní ekonomice.

Dosavadní zákon ČNR č. 86/1972 Sb., o plemenitbě hospodářských zvířat, fixuje monopol státních organizací a je předmětem oprávněné kritiky především ze strany zájmových chovatelských svazů. Chovatelé se dožadují zrovnoprávnění všech subjektů realizujících činnost na úseku šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, zejména pak možnosti ovlivnění jak tvorby šlechtitelských programů u jednotlivých druhů hospodářských zvířat, tak i obchodování s plemennými zvířaty a provádění plemenitby včetně uplatnění jejich nejnovějších technologických metod, jako je např. embryotransfer, dělení embryí apod.

Představy jednotlivých seskupení chovatelů jsou značně rozdílné, a proto také příprava tohoto zákona a nakonec i jeho projednávání ve výborech bylo poměrně komplikované. Cílem zákonné úpravy, kterou vám teď předkládám, je především:

1. Vytvořit rovnoprávné podmínky pro všechny subjekty v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, ať se jedná o soukromé, družstevní nebo dosud státní podniky, u nichž ovšem samozřejmě postupně chystáme i privatizaci. Návrh zákona je v tomto smyslu zcela zřetelně antimonopolní a představy některých vzniklých svazů o tom, že převezmou jedině oni jako monopolní subjekty dosavadní činnost státních plemenářských organizací, jsou podle našeho názoru nesprávné a dá se v podstatě říci, že i v ostatních zemích Evropského společenství takovýto chovatelský monopol nikde nepřichází v úvahu a nikde jej sdružení neumožňují.

Návrh zákona zakládá rovnoprávné postavení soukromých chovatelů, sdružení chovatelů a ostatních právnických osob při uskutečňování šlechtění a plemenářské činnosti, pokud ovšem tyto subjekty splňují podmínky nezbytné pro cílevědomé zušlechťování a plemenitbu hospodářských zvířat. Návrh zákona počítá i s využitím nejlepšího světového genofondu hospodářských zvířat a odstraňuje dosavadní složité administrativní úpravy např. při povolování křížení, dovozu plemeníků, embryí příp. spermatu.

2. Předpokládaný návrh zákona vychází z právní úpravy sousedních zemědělsky vyspělých zemí, zejména Rakouska a Německa. Stejně jako zákon o chovu zvířat v Německu upravuje využívání veřejných prostředků k podpoře hospodářské, živočišné výroby neboli živočišné produkce a její jakosti, i předkládaný návrh zákona počítá s podporou veřejných prostředků, která je rozvedena a kvantifikována v důvodové zprávě.

Tím, že řada ustanovení návrhu zákona, zejména v části upravující povinnosti subjektů, způsobilost pracovníků, dozorčí činnost a sankce využívá zkušeností z právní úpravy vyspělých evropských zemím, vytváří tak předpoklady k plynulému přechodu členství v mezinárodních chovatelských organizacích a tedy vlastně v začlenění se do evropského společenství. Návrh zákona poskytuje široké pravomoci chovatelským subjektům, zejména v otázkách šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, ale i nadále je nezbytné při šlechtění hospodářských zvířat vycházet z celostátních a mezinárodních pravidel a metod kontroly užitkovosti, kontroly dědičnosti a testování a vedle oprávnění musí subjekty oprávněné ministerstvem ke šlechtění a pověřené k plemenitbě nést i odpovídající míru odpovědnosti za kvalitu činnosti tak, aby nedocházelo k výskytu letálních faktorů, degenerací z důvodů příbuzenské, případně protizákonné plemenitby. Cílem právní úpravy je především zvýšení úrovně genofondů hospodářských zvířat a upevňování jejich zdravotního stavu. Návrh zákona pamatuje i na vytváření genových reserv a jejich ochranu, tak jak to vyžaduje členství Československa ve FAO.

Dále vzhledem k tomu, že se na procesu šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat bude podílet daleko více subjektů než dosud, navrhuje tento zákon vytvoření objektů orgánu České inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat, která bude kontrolovat dodržování povinností stanovených zákonem a předpisy vydanými na jeho základě a ukládat, případně navrhovat uložení sankcí za jejich porušení. Předpokládá se, že kontrolní činnost bude provádět 15 pracovníků, kteří dosud působí z pověření ministerstva v rámci Ústředního kontrolního. a zkušebního ústavu zemědělského. Návrh zákona předložený do připomínkového řízení alternativně upravoval postavení inspekce a to buď jako útvaru ministerstva nebo jako útvaru zřízeného Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem. Při konečné úpravě bylo převzato řešení navrhované federálním ministerstvem kontroly, ministerstvem spravedlnosti ČR a arbitráží ČR, kterými bylo doporučeno, aby inspekce vzhledem k rozsáhlé působnosti byla vkoncipována jako orgán státní správy.

Vážení poslanci, je možno tento návrh doplnit celou řadou připomínek. Jsme připraveni je akceptovat, jenom bych vás chtěl poprosit a chtěl bych proto nesmírně rád, kdyby se nám podařilo tuto velmi složitou problematiku, která je úplně nová, která bude znamenat průlom do státního monopolu, kdyby se nám podař 1o najít nějaké řešení a podařilo se nám zákon schválit přesto, že předpokládám, že k němu bude diskuse. Já vám děkuji a pro začátek bych končil.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu ministru Kubátovi a dávám slovo společnému zpravodaji výborů ČNR posl. Václavu Moskalovi, aby nám odůvodnil společnou zprávu.

Poslanec ČNR Václav Moskal: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, dámy a pánové, dovolte mi pár úvodních slov k návrhu zákona o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat. Úvodem bych chtěl poznamenat, že u nás byl první zákon o plemenitbě hospodářských zvířat pro koně, skot, prasata a ovce, vydán v roce 1924. Tento zákon určoval základní směry šlechtění hospodářských zvířat a aktivizoval hospodářské spolky k rozšiřování kontroly užitkovosti, zejména chovu skotu. Po roce 1948 přešla zvelebovací činnost na okresní a krajské národní výbory, včetně provádění kontroly užitkovosti, kontroly dědičnosti a vedení plemenných knih. Převedením této zvelebovací činnosti hospodářských zvířat na národní výbory došlo k ochromení až k zániku šlechtitelské činnosti, neboť se přestala provádět kontrola užitkovosti a dokonce se likvidovaly plemenné knihy jako pozůstatek soukromo-hospodářského podnikání. Jako první plemenářská instituce byl. vládním nařízením 38 z roku 55 Sb. zřízen Inspektorát státních plemenářských stanic, který na území ČR byl v roce 1969 přeměněn na Státní plemenářské podniky. Tyto státní plemenářské podniky od roku 1969 soustavně rozšiřovaly svou působnost, takže v roce 1989 už zaujímaly monopolní postavení v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat ve všech oblastech chovatelství a prioritní postavení uplatňovaly vůči ostatním subjektům chovatelství jak organizačně, metodicky, technicky, tak i finančně. Tento návrh zákona o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat předpokládá zánik monopolního postavení státního plemenářského podniku.

Navrhovaná právní norma postihuje jen chov základních druhů hospodářských zvířat v ČR a nezahrnuje další odvětví jako je chov kožešinových zvířat, faremní chovy daňčí a jelení zvěře, chov ryb, chov včel, chov psů a drobného hospodářského zvířectva, jako králíky, holuby apod. Pro tato další odvětví by předložená právní norma ani nebyla vhodná pro zcela odlišné metody způsobu šlechtění a plemenitby i ochrany zdravotního stavu. Předložená právní norma počítá se vznikem nových šlechtitelských subjektů, případně organizací právnických a fyzických osob, zejména chovatelských svazů jako např. Svaz chovatelů červenostrakatého skotu, sdružení chovatelů, chovatelských spolků apod. Tak jako v jiných západních zemích budou ústřední postavou v budoucím chovatelství samotní chovatelé, kteří budou nositelem chovatelského národního jmění ztělesněného populací prošlechtěných plemen hospodářských zvířat, ale také nositelem vlastního šlechtění a plemenitby. V roce 1990 došlo k vytvoření zájmových svazů chovatelů skotu, koní, prasat a ovcí, které se spojily v Unii chovatelů, nejaktivnější z nich jsou Svaz chovatelů prasat v Čechách a na Moravě a zájmové svazy chovatelů červenostrakatého skotu a masného skotu. Prostřednictvím chovatelských svazů by mělo dojít k plnému uplatnění v zájmu chovatelů. Funkci kontrolního a dohlédacího orgánu nad činností oprávněných pověřených organizací u chovatelů bude mít Česká inspekce pro šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat. Tento návrh zákona vychází ze stejných principů jako obdobné zákony v Německu, Dánsku, Rakousku a na základě toho bude možné uskutečnit v dalším období propojení i na obdobný systém šlechtění ve státech evropského společenství i ve světě, což usnadní i naše dosavadní členství v mezinárodních organizacích skotu a koní.

Dovolte, abych závěrem řekl poznámku, že realizace nového pojetí šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat předpokládá pokud možno v co nejkratší době odstátnění státních plemenářských podniků.

Nyní mi dovolte, se zmínit pokud jde o vlastní projednávání návrhu zákona o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat. Tento návrh byl projednáván v ústavně-právním výboru i v národohospodářském výboru. Po připomínkách, které byly vzneseny v ústavně-právním výboru a v národohospodářském výboru bylo dohadovací řízení, při kterém jsme se dohodli, že pokud jde o různé návrhy z obou výborů, nebudeme měnit název návrhu zákona a rovněž že nebudeme měnit pořadí paragrafů. Jinak veškeré připomínky v ústavně-právním a v národohospodářském výboru byly dohodnuty a byly shodné.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Moskalovi. Otevírám rozpravu k tomuto návrhu zákona ČNR.

Písemně jsem žádnou přihlášku do rozpravy neobdržel. Hlásí se pan poslanec Vondráček.

Poslanec Josef Vondráček: Vážený pane předsedající, paní předsedkyně, vážená Sněmovno, svaz inseminačních techniků ČR mě požádal, abych k navrhovanému zákonu přednesl 3 doplňky. V § 14 navrhuje doplnit bod 5): inseminaci skotu, koní, prasat, ovcí a koz, dodávky jejich spermatu, získávání samičích buněk, embryí nebo přenosy embryí mohou provádět soukromí inseminační technici mající k tomu oprávnění podle § 17, pátá část.

V páté části: odborná způsobilost pracovníků: doporučuje doplnit, aby osoby starší, které získaly osvědčení o způsobilosti, měly alespoň roční praxi.

V části šest, § 18, bod 3 - prodávání a nakupování spermat plemeníků - doporučuje doplnit bod d): osoby oprávněné k výkonu inseminace za účelem vlastní inseminace - že i ony mohou nakupovat za účelem vlastního provádění inseminace.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Vondráčkovi. Dále se do rozpravy přihlásil pan poslanec Dušek.

Poslanec Rudolf Dušek: Vážený pane předsedající, vážená Sněmovno, nejsem specialista na tuto oblast, ale předložil jsem tento návrh zákona Společnosti veterinárních techniků, aby posoudila, zda je v souladu s tendencemi a potřebami v této oblasti. Na základě konzultací a posouzení předkládám 2 velmi krátké doplňující návrhy.

K § 12, odst. 2, písm. b), kde u bodu 1) je uvedeno "kvalitní plemeníky" rozšířit "případně jejich sperma". Vychází se z toho, že v některých případech se řeší zabezpečení kvalitního plemeníka nákupem pouze jeho spermatu za určitých podmínek přesně stanovených. V praxi není reálné, aby každá právnická nebo fyzická osoba vlastnila jeden či více živých kvalitních plemeníků za účelem zabezpečení plemenitby.

Další doplňující návrh je k § 14, odst. 2, který začíná: chovatelé mohou provádět. Návrh, který předkládám je rozšířený: chovatelé a jeho způsobilé osoby. Důvodem je to, že uvedený rozsah prací za předpokladu splnění stanovených podmínek se omezuje pouze na chovatele bez ohledu na další osoby, které mohou tuto činnost z hlediska své odborné kvalifikace rovněž zprostředkovat. Jinak je ze strany odborníků plná podpora tomuto návrhu zákona.

Místopředseda ČNR Jiří Vlach: Děkuji panu poslanci Duškovi. Žádám všechny poslance, kteří budou vystupovat v rozpravě, aby se pokusili předat písemně své pozměňovací návrhy.

Dále se do rozpravy připravil pan poslanec Výborný. Připraví se pan poslanec Sedláček.