Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Řezáčovi. Zřejmě
to byl poslední příspěvek do všeobecné
rozpravy k problému státoprávního
uspořádaní. Tuto část rozpravy
končím.
Domnívám se však, že musíme připustit
možnost, že rozprava bude pokračovat poté,
až sněmovna bude seznámena s návrhem
pracovní skupiny na usnesení. Přimlouval
bych se, aby rozprava, která bude k usnesení, se
týkala právě jeho. To, co jsme chtěli
k této problematice říci všeobecně,
zaznělo dnes odpoledne. Domnívám se, že
se k usnesení budeme vyjadřovat pouze racionálně,
abychom dospěli k nejlepšímu závěru.
Nyní dávám návrh na přerušení
bodu programu státoprávního a územně
správního uspořádání
do té doby, než budou připraveny návrhy
na usnesení, a to v alternativních podobách.
Kdo souhlasí s tím, aby projednávání
tohoto bodu bylo přerušeno, ať zvedne ruku. (Hlasuje
se. Pro se vyslovila většina poslanců).
Kdo souhlasí s tím, aby projednávání
tohoto bodu bylo přerušeno, ať zvedne ruku. Většina
rukou je nahoře.
Nyní dámy a pánové, mi nezbývá
nic jiného, než abychom pokračovali v programu,
jak jsme si ho schválili na začátku schůze.
Tím dalším bodem je
Hlásí se pan poslanec Syka s faktickou poznámkou.
Poslanec Martin Syka: Pane předsedající,
dámy a pánové, já musím konstatovat
velice nerad, ač všichni z řad lékařů
i celé veřejnosti čekáme na projednávání
o lékařských komorách, že navrhovatel
zákona dr. Lom je v dohadovací skupině.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Prosím,
aby dr. Lom přišel do sněmovny. (Potlesk.)
Poslanec Martin Syka: Já se domnívám,
že v tomto hlavním bodě naší schůze
v této problematice státoprávního
a územně správního uspořádání
dr. Lom působí v dohadovací komisi už
od začátku a že by bylo poškozením
zájmů ODS, kdyby byl odvolán v tomto konečném
finále.
Poslanec Petr Koháček: Většinu
mé faktické poznámky už řekl
kolega Syka. Já bych si dovolil navrhnout sněmovně,
abychom bod o lékařských komorách
přeskočili a projednali později a dali tím
dr. Lomovi dostatečný čas na předložení
jeho návrhu. Věřím, že z těch
důvodů, které řekl kolega Syka, s
tím bude sněmovna souhlasit.
Chtěl bych ještě připomenout, že
pan poslanec Lom byl do pracovní skupiny zvolen touto sněmovnou.
Je tudíž velice obtížné ho odvolat
z této skupiny.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Pak nezbývá
se otázat, proč byl navržen pan dr. Lom, který
má odůvodňovat návrh zákona.
(Potlesk.)
Poslanec Petr Čermák: To nebylo příliš
fér pane předsedající.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Nevím,
zda to bylo fér, ale program schůze je dán
dopředu, s programem schůze vyslovila sněmovna
souhlas, tak se domnívám, že by jednotlivé
poslanecké kluby měly brát ohled na to, koho
do komise navrhují.
Poslanec Alexandr Karych: Program schůze říká,
že uzavřeme bod po bodu. Myslím, že jsme
neuzavřeli ještě bod Státoprávní
a územně správní zřízení.
Zde dochází ke změně. Když jsme
odeslali skupinu dělat společné usnesení,
nehlasovali jsme o tom, že jsou vyloučeni z rozpravy
k tomuto zákonu. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já,
ač nerad, musím připomenout jednu skutečnost.
Já jsem žádal skupinu, aby se sešla o
přestávce naší schůze s tím,
že se dostaví do sněmovny při zahájení
rozpravy. Toto je skutečnost.
Poslankyně Eva Kantůrková: Já
navrhuji změnit program v tom smyslu, aby se nyní
projednával návrh novely zákona o místních
poplatcích. To je krátká věc a dalo
by se to vyřešit v té pauze. (Potlesk.)
Poslanec Vladimír Preclík: Já
se omlouvám, ale předešlý návrh
nelze realizovat, protože zpravodaj, pan posl. Vodráček,
není přítomen.
Poslankyně Eva Kantůrková: Kdyby to
sněmovně nevadilo, já jsem sice předkladatel
spolu s panem poslancem Preclíkem, ale protože jsem
byla na jednáních ve všech výborech,
mohla bych dělat zpravodaje.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Já
se domnívám, že sněmovna to dovolit
může. Máme tedy zde dva návrhy: Návrh
posl. Koháčka, abychom projednávání
zákona o lékařských komorách
přeskočili a projednávali další
bod, kterým je Návrh zákona o zřízení
Českého úřadu pro hospodářskou
soutěž podle sněmovního tisku 221...
Poslanec Petr Koháček: Jsem ochoten stáhnout
svůj návrh zpět, pokud bude schválen
návrh poslankyně Kantůrkové.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Dávám
tedy hlasovat o návrhu posl. Kantůrkové,
abychom udělali změnu v pořadu schůze
a nyní zařadili na program novelu zákona
o místních poplatcích. Kdo souhlasí
s touto změnou programu, ať zvedne ruku. 144
Kdo je proti? 4
Zdržel se hlasování? 10
Mohu konstatovat, že návrh paní poslankyně
Kantůrkové byl přijat.
A nyní se hlásí s faktickou připomínkou
pan poslanec Payne.
Poslanec Jiří Payne: Dámy a
pánové, já se obávám, že
bez zpravodaje se nám bude zákon velmi těžko
projednávat. Zároveň se domnívám,
že je naprosto nepřípustné, aby předkladatel
byl zároveň zpravodajem k jednomu a témuž
zákonu. Myslím, že jsme se opět dostali
do těžko řešitelné situace.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Prosím
pana posl. Výborného, aby ozřejmil vzniklou
situaci.
Poslanec Miloslav Výborný: Pane předsedající,
já nejdu nic ozřejmovat, já jdu přečíst
jednací řád.
Dámy a pánové v § 16, odst. 1 se říká:
Jednání o věci zařazené na
pořad schůze uvede zpravidla navrhovatel. Po něm
vystoupí zpravodaj, byl-li určen. Poté předsedající
zahájí rozpravu:
Já osobně se domnívám, byl-li určen
zpravodaj a není tady, ztrácí pořadí.
Budeme tento zákon projednávat bez zpravodaje. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Po upřesňující
poznámce pana posl. Výborného prosím
pana poslance Preclíka, aby se za navrhovatele ujal slova.
Poslanec Vladimír Preclík: Pane předsedající,
dámy a pánové, nebyl bych si býval
pomyslel, když jsem jako malý kluk netrpělivě
očekával příjezd cirkusu do našeho
města, abych mu zcela zištně pomáhal
při stavění stanu a šapitó, že
jednou po mnoha letech budu stát u řečniště
a budu se pokoušet znovu pomáhat českému
cirkusu, tentokrát zcela nezištně a s vaší
pomocí odvrátit od něho nebezpečí,
které mu hrozí. Inu život je velký režisér
a každý v něm hrajeme svou roli. Chtěl
bych vás ubezpečit, že dnešní moje
role není role prosebníka nebo lehkomyslného
pozměňovatele již a sotva přijatých
zákonů, ale že se spíše podobá
roli kajícníkově. Hned vysvětlím
proč:
Když do našeho výboru přišli zástupci
sdružení Artes, aby nám vysvětlili potíže
z přijatého zákona plynoucí, měli
jsme ve tvářích všichni spíš
rozpačitou nedůvěru než schopnost pokorného
naslouchání jejich těžkostí.
Teprve po jejich odchodu jsme si sami sobě položili
několik otázek (tedy s Evou Kantůrkovou a
ostatními), na které jsme se pokusili také
odpovědět. Ptali jsme se, zda se jedná v
případě cirkusu o zařízení
převážně zábavné. Museli
jsme připustit, že zábavné nepochybně
je. Dále jsme se ptali, zda se jedná o zařízení
ryze výdělečné. Nepochybovali jsme
o tom, že se komerci nebrání. Ale museli jsme
přiznat, že díky artistům na visutých
hrazdách a perských tyčích, klaunům,
skákačům, žonglérům, drezérům
a ostatním cirkusovým profesím se cirkusy
řadí mezi kulturní akce a jejich kdysi mechanické
zařazení mezi komerční zařízení
lunaparků, střelnic, lochnesek a jiných pouťových
atrakcí je zcela nevhodné a nespravedlivé.
A právě pro toto zařazení se dostaly
cirkusy jako jedna z položek do výčtu zařízení
sloužících k poskytování služeb,
prodejních a reklamních zařízení
a jiných obdobných atrakcí, umístěných
skládek a vyhrazených trvalých parkovacích
míst (abych citoval část znění
paragrafu), a tak se dostali do zákona o místních
poplatcích. Tudíž zcela neprávem a zcela
nespravedlivě.
Rozhodli jsme se tedy požádat plénum ČNR
o moudré rozhodnutí a souhlas vyškrtnout ze
zmíněného paragrafu 4 odst. 5 pouze
jediná dvě slova: "zařízení
cirkusu". Nepožadujeme tedy naší malou novelou,
skoro noveličkou, žádné výhody
pro české cirkusy, nýbrž jen jejich
spravedlivé zařazení nebo spíš
vyřazení ze seznamu, do kterého svou činností
prostě nepatří.
Když shrnu tyto naše myšlenky do znění
právnického, navrhuji toto: Navrhovaná novela
zákona ČNR č. 565/90 Sb. o místních
poplatcích reaguje na ustanovení § 4 odst.
5 uvedeného zákona, ve kterém jsou vyjmenována
zařízení, u kterých může
obec zvýšit sazbu poplatku za 1 m a den na desetinásobek.
V uvedeném ustanovení jsou vyjmenována
zařízení zcela komerčního charakteru,
mezi které jsou zahrnuty právě cirkusy. Ty
však v žádném případě
nelze chápat čistě komerčně,
ale především jako kulturní a uměleckou
činnost. Smyslem novely je tedy nevystavovat cirkusy případnému
nepřiměřenému tlaku ze strany obcí,
který by měl mít za následek ohrožení
existence cirkusů. To je vše, co jsme k tomu chtěli
říci. Protože však nemám zpravodaje,
nechť pan předsedající rozhodně,
jak budeme jednat dál.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu navrhovateli. Nyní prosím pana místopředsedu
Kalvodu, aby vystoupil s faktickou připomínkou.
Místopředseda ČNR Jan Kalvoda: Pane
předsedající, dámy a pánové,
problém spočívá v tom, že jednací
řád upravuje vystoupení zpravodaje tak, že
zpravidla vystoupí, byl-li určen. A on určen
byl, vystoupit musí. Je to jen technický problém,
jehož řešení jsme se teď pokusili
nalézt. Spočívalo by v tom, že by se
předsedové výborů, které tento
návrh zákona projednávaly, během deseti
minut byli schopni sejít (většinu z nich jsem
informoval) a určit jiného zpravodaje. Už je
zde jistý návrh na zpravodaje, který by krátkou
zprávu přednesl.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
za tento konstruktivní návrh. Přečetl
bych výbory, kterých se to týká, a
zároveň bych vyzval předsedy, aby se k tomu
vyjádřili. Nás všechny bych poprosil,
abychom zůstali ve sněmovně, protože
předpokládám, že to bude mít
hladký průběh.
Rozpočtový a kontrolní výbor (souhlasí)
církevní a humanitární výbor
(souhlasí)
výbor pro vědu, vzdělání a
kulturu (souhlasí)
ústavně právní výbor (souhlasí)
výbor pro sociální politiku a zdravotnictví
(místopředseda souhlasí)
výbor pro územní správu a národnosti
(souhlasí).
Domnívám se, že po této zrychlené
proceduře mohu vyzvat paní poslankyni Kantůrkovou,
aby se ujala své role zpravodajky.
Poslankyně Eva Kantůrková: Jako zpravodajka
této společné zprávy mohu konstatovat,
že výbory, kterým byla naše novela zákona
určena, to projednaly s diskusí, ale s naprostým
souhlasem, hlasů proti našemu návrhu novely
bylo mizivé množství. Ve všech výborech
jsme získali po velice nepodstatných připomínkách
souhlas. Nepodstatné připomínky se týkaly
především problému, jestli je cirkusové
umění uměním a jak dalece je to umění.
V diskusi od hadích žen až po klauny jsme řešili
problém, který je neřešitelný,
protože je to otázka složitá. Základ
toho ovšem je, že cirkusové umění
je svým způsobem určitým druhem umění,
je na rozhraní, dá se to velice těžko
postihnout, ale lze o něm hovořit jako o kulturní
záležitosti, která přispěje k
obohacení měst a vesnic, které cirkusy navštíví.
Druhý takový problém, který jsme řešili
zejména v rozpočtovém výboru, byl
v tom, že se ukázalo při naší argumentaci,
že poplatek, který je stanoven zákonem až
100 korun za metr čtvereční denně,
je nerealizovatelný. Pánové z cirkusů
nám dali rozpočet, kdy při průměrném
cirkusovém představení by při dodržení
100 korun za metr zaplatili 250 tis. korun denně. Sám
jejich zisk ze vstupenek u průměrného cirkusu
při 50 na 50 je asi 69 tis. korun. To bylo to hlavní,
co nás přesvědčilo o tom, že
jde skutečně o nedostatek v zákonu o místních
poplatcích, protože poplatek je v podstatě
nerealizovatelný a zákon předpokládá
něco, co se nedá uskutečnit. Tento náš
argument byl zejména v rozpočtovém výboru
přijat se souhlasem a dohodli jsme se, že navrhneme
sněmovně, aby byl poplatek snížen na
hranici 10 korun za metr.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Kantůrkové. Otevírám
rozpravu. Do rozpravy se hlásí pan poslanec Jakl,
uděluji mu slovo.
Poslanec Ladislav Jakl: Vážený pane
předsedající, vážená sněmovno,
pro úvahu pro tuto novelu je charakteristická především
poslední věta nové paní zpravodajky,
která říká, že bychom měli
poplatek snížit na 10 korun. Nejde o snížení
nebo zvýšení poplatku, ale možnost poplatek
vyměřit. Kdyby hranice nebyla vůbec žádná,
domníváte se, že by obce ukládaly třeba
250 mld. za metr čtvereční? Nikoli, cena
by se utvářela podle normálních vztahů
jako každý jiný vztah na trhu. Přesvědčovat
se tady o tom vzájemně, která činnost
je bohulibější nebo umělečtější
a bránit obcím, aby za určitou činnost
na svých vlastních pozemcích vybíraly
kolik chtějí, to je od nás trochu troufalé
a je dost v rozporu s naší péčí
o obce, kterou jsme projevili včera a předevčírem
a v důvěře v ně.
Nakonec bych chtěl říci, že pokud si
myslíme, že kulturnost tohoto národa zvýšíme
tím, že stanovíme maximální limit
ceny za jednu knihu na 5 korun, tak z tohoto národa uděláme
analfabety, protože za tuto cenu nebude nikdo ochoten knihy
tisknout. To samé, jestliže obcím znemožníme,
aby si podle nabídky a poptávky mohly dávat
ceny, jaké považují za vhodné, tak prostě
nebudou mít zájem a ochotu poskytovat své
pozemky cirkusům vůbec. Děkuji.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Jaklovi, hlásí se paní poslankyně
Moserová. Uděluji ji slovo.
Poslankyně Jaroslava Moserová: Vážený
pane předsedající, vážený
pane premiére, členové vlády, vážení
kolegové, domnívám se, že opravdu klíčové
při úvahách o přijetí této
novely je to, zda cirkus patří mezi kulturní
obohacení života na venkově a ve městech.
Jsem přesvědčena, že ano, a že
není možné tak, jak tomu bylo, jak jsme to
přehlédli v zákoně, že cirkusy
byly stavěny na roveň lunaparků. Byl to setrvalý
zvyk, že cirkusy a lunaparky se dávaly dohromady,
přičemž je jasné, že cirkus předpokládá
cirkusové umění, kterému se cirkusové
umění říká. Vyžaduje velkou
přípravu a cirkusovým umělcům
se skutečně říká cirkusoví
umělci. Není možné podle mého
je stavět na úroveň střelnic a kolotočů.
Doporučuji tuto navrženou novelu schválit.
Děkuji vám.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
paní poslankyni Moserové. Hlásí se
pan poslanec Smělík.
Poslanec Zdeněk Smělík: Vážený
pane předsedající, vážená
vládo, vážené paní kolegyně,
vážení páni poslanci, k této
předloze bych měl jednu připomínku.
Když jsme zákon schvalovali, zdůrazňovali
jsme jednu velice důležitou věc, a to je fakultativnost
celého zákona. V podstatě jsme začali
budovat státní správu zespodu a chtěli
jsme těm nejnižším samosprávným
článkům dát skutečně
tu nejvyšší rozhodovací pravomoc, jakou
můžeme. Z toho důvodu každá konstrukce
paragrafů měla podobu, čeho se týká,
za co se vybírá a za co se poplatky vybírat
nebudou.
U § 4 týkajícího se zařízení
cirkusů bylo jednoznačně rozhodováno
ve společné zprávě zpravodaji, zda
se jedná o kulturní akce. Proto se to v podstatě
dostalo do odst. 5 § 4 z toho důvodu, že konstrukce
zákona vyžadovala toto rozhodnutí, že
cirkusová zařízení nejsou kulturní
akce a tím se dostaly do možnosti zvýšit
a regulovat zájem o vystoupení cirkusů v
jednotlivých místních územích.
Myslel bych, že to není tak docela pravdivé,
jak pan navrhovatel říká, že je to prostě
nespravedlivé vůči cirkusům. Podle
mě je skutečně na obcích, aby záležitost,
do jaké míry cirkus potřebují, aby
v jejich místě vystupoval, regulovaly rozumnou taxou,
rozumnou dohodou. Jsem přesvědčen o tom,
že žádná z nich nebude eventualitu maximální
míry, kterou pro stanovení taxy mají, využívat.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda ČNR Jan Kasal: Děkuji
panu poslanci Smělíkovi. Hlásí se
ještě někdo do rozpravy? Zdá se, že
tomu tak není. Rozpravu končím. Ptám
se pana poslance Preclíka, zdali chce vystoupit.
Poslanec Vladimír Preclík: Děkuji
za slovo. Velice rád vysvětlím několik
věcí, které ostatně zazněly
při našich návštěvách v
jednotlivých výborech. Nejdříve bych
chtěl reagovat na příspěvek pana poslance
Jakla, ostatně velice se podobal příspěvku
pana Smělíka.
Samozřejmě, že nejsme tak zpozdilí,
a bychom uvažovali o tom, že noví, demokraticky
zvolení starostové budou mít výhrady
proti cirkusům a budou chtít zneužít
možnost zákona zvýšit poplatky až
o desateronásobek právě cirkusům.
Ale zároveň jsme si položili otázku,
proč by tak neučinili. Protože před
tvářemi svých voličů, jestliže
starosta může poplatky zvednout a udělat pro
obec maximum, proč by to tak neučinil? Vždyť
by to ani nebyl správný starosta. Ale oběma
poslancům uniklo to nejpodstatnější.
Jestliže jsem mluvil o nespravedlnosti, potom jsem nemyslel
nespravedlnost a zlé úmysly starostů, ale
už sama nespravedlnost zařazení cirkusů
do seznamu zařízení, která do tohoto
výčtu nepatří.