Část III
Rozpočty národních výborů
Zásada 16
Úloha rozpočtů národních výborů
Finanční hospodaření národních výborů jednotlivých stupňů se řídí jejich rozpočtem a plánem tvorby a použití jejich peněžních fondů. Rozpočty národních výborů vyjadřují ekonomickou samostatnost územních obvodů. Rozpočet národního výboru může zahrnovat i finanční vztahy mezi národním výborem daného stupně a deskou republikou, národním výborem nižšího či vyššího stupně a právnickými osobami působícími v jeho územním obvodu.
Odůvodnění:
Rozpočty národních výborů jsou charakterizovány jako významný ekonomický nástroj určující finanční vztahy mezi národními výbory na straně jedné a právnickými osobami působícími v jejich územních obvodech a občany na straně druhé, dále finanční vztahy mezi národními výbory vyšších a nižších stupňů a finanční vztahy ke státnímu rozpočtu republiky. Hlavním posláním rozpočtů národních výborů je vytvářet prostor pro upevňování jejich ekonomické samostatnosti a minimalizovat závislost rozpočtů národních výborů na státním rozpočtu republiky.
Zásada 17
Obsah rozpočtu národního výboru
Rozpočet národního výboru zahrnuje příjmy a výdaje spojené s činností národního výboru a finanční vztahy k právnickým osobám, občanům, případně ke státnímu rozpočtu republiky a státnímu fondu republiky a vztahy k peněžním fondům národního výboru.
Odůvodnění:
Zásada rámcově vyjadřuje zdroje příjmů národního výboru na straně jedné a určení jeho výdajů na straně druhé. Objem příjmů a rozsah výdajů rozpočtů národních výborů vyjadřuje jejich samostatnost, minimální míru závislosti na státním rozpočtu republiky a možnost usměrňovat výdaje tak, aby přispívaly ke komplexnímu rozvoji obcí a měst.
Zásada 18
Příjmy rozpočtu národního výboru
Příjmy rozpočtu národního výboru zahrnují:
a) příjmy z vlastni hospodářské cennosti, včetně příjmu získaných z výnosů jeho majetku, z přijatých sdružených prostředků, darů a veřejných sbírek,
b) příjmy z daní a odvodů od jím založených státních podniků anebo jím zřízených rozpočtových a příspěvkových organizací,
c) příjmy vznikající výkonem jeho správních činností včetně příjmů z jím uložených pokut a správních poplatků a jím spravovaných místních daní a poplatků,
d) prostředky převedené do rozpočtu z peněžních fondů národních výborů při jejich použití,
e) příjmy z daní, odvodů a poplatků spravovaných v působnosti orgánů státní finanční správy v rozsahu stanoveném zvláštními zákony,
f) dotace a návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky,
g) dotace a návratné finanční výpomoci od jiných národních výborů,
h) úvěry,
i) příjmy z prodeje vlastních cenných papírů a výnosy z nakoupených cizích cenných papírů.
Odůvodnění:
Zásada obsahuje výčet příjmů národních výborů, které zatím, s ohledem na připravované změny v postavení a úkolech národních výborů, nelze blíže specifikovat.
Zásada 19
Výdaje z rozpočtu národního výboru
Z rozpočtu národního výboru se hradí:
a) výdaje na činnost národního výboru, výdaje jím řízených rozpočtových organizací a příspěvky jím spravovaným příspěvkovým organizacím,
b) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám působícím v územním obvodu národního výboru, jakož i dotace a návratné finanční výpomoci jiným národním výborům,
c) výdaje na podporu soukromého podnikání občanů,
d) splátky přijatých úvěrů a úroky z nich,
e) výdaje na emisi cenných papírů a na úhradu výnosů jejich vlastníkům, jakož i výdaje na nákup cenných papírů realizovaný z prostředků rozpočtu národního výboru.
Odůvodnění:
Zásada obsahuje výčet výdajů z rozpočtu národního výboru.
Zásada 20
Vypracování rozpočtů národních výborů
Národní výbory všech stupňů vypracovávají své rozpočty na každý rozpočtový rok. Rozpočet schvaluje plenární zasedání národního výboru. Národní výbory vyššího stupně o schváleném rozpočtu podávají zprávu ministerstvu financí, cen a mezd.
Odůvodnění:
Rozpočty národních výborů se vypracovávají na shodné období jako státní rozpočty. V souladu se zákonem o národních výborech se stanoví, že návrh rozpočtu národního výboru schvaluje jeho plenární zasedání.
Zásada 21
Hospodaření podle rozpočtu národního výboru
Národní výbor musí především zabezpečit krytí veškerých závazků vyplývajících z plnění jeho zákonem stanovených povinností.
Národní výbor vytváří vlastní mimorozpočtové peněžní fondy a využívá je k rozvoji svého územního obvodu, a to zásadně prostřednictvím svého rozpočtu.
Přebytky finančního hospodaření národního výboru koncem roku nepropadají a jsou zdrojem jeho peněžních fondů.
Národní výbory provádějí kontrolu hospodaření s jejich rozpočtovými prostředky.
Odůvodnění:
Zásada rámcově vyjadřuje způsob hospodaření národních výborů s prostředky státního rozpočtu republiky i s jeho vlastními prostředky. V souladu se zákonem o národních výborech mohou národní výbory vytvářet vlastní mimorozpočtové fondy. Zabezpečuje se, aby při jejich použití procházely prostředky těchto fondů vždy příjmy a výdaji rozpočtu národního výboru. Národní výbor je oprávněn převádět po skončení ročního hospodaření do následujícího roku jak přebytek svého rozpočtu, tak i zůstatky peněžních fondů a další prostředky uložené na zvláštních účtech (např. sdružené prostředky). Vznikne-li při hospodaření národního výboru zcela mimořádně schodek, musí jej národní výbor řešit v rámci platných institutů, tj. za použití úvěru popř. návratných finančních výpomocí nebo emise cenných papírů.
Zásada 22
Závěrečný účet národního výboru
Závěrečný účet národního výboru obsahuje výsledky jeho ročního hospodaření.
Závěrečný účet schvaluje plenární zasedání národního výboru.
Odůvodnění:
Výsledky ročního rozpočtového hospodaření národního výboru jsou shrnuty v jeho závěrečném účtu. Jeho obsahem je vztah mezi plánovanými a dosaženými příjmy národního výboru a jeho plánovanými a uskutečněnými výdaji. Stejně jako státní závěrečný účet republiky dává ucelený přehled o využití finančních prostředků. V souladu se zákonem o národních výborech schvaluje závěrečný účet plenární zasedání národního výboru.
Část IV
Porušení rozpočtové kázně
Zásada 23
Důsledku porušení rozpočtové kázně
Neoprávněně použité nebo zadržené prostředky státního rozpočtu republiky nebo státních fondů republiky jsou subjekty, kterým byly poskytnuty, povinny vrátit ve stejné výši státnímu rozpočtu republiky popřípadě státnímu fondu republiky. Zároveň jsou tyto subjekty povinny zaplatit penále ve výši 1‰ denně z neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků, nejvýše však do výše této částky.
Obdobně se postupuje při hospodaření s prostředky rozpočtů národních výborů přičemž neoprávněně použité nebo zadržené prostředky včetně penále se odvedou do státního rozpočtu republiky nebo do rozpočtu národního výboru podle toho, který orgán nedostatek zjistil.
Při porušení rozpočtové kázně zjištěné vnitřní kontrolou orgánů nebo organizací se snižuje penále na polovinu.
Penále, které v jednotlivých případech nepřesáhne 100 Kčs se neplatí.
Penále nelze vymáhat po uplynutí deseti let počítaných od konce kalendářního roku, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.
Odůvodnění:
Zásada stanoví, že ústřední orgány a organizace v jejich působnosti a orgány vykonávající správu státních fondů republiky, které neoprávněně použijí nebo zadrží prostředky státního rozpočtu republiky nebo státních fondů republiky jsou povinny je odvést v plné výši do státního rozpočtu republiky a zároveň zaplatit za každý den prodlení s odvodem této částky nebo za každý den neoprávněného použití prostředků penále, a to ve výši 1 ‰ z částky zadržené nebo neoprávněné použité.
Řeší se i sankce v případě, kdy neoprávněné použití prostředků národního výboru zjistí revizní orgány ministerstva financí, cen a mezd.
Diferencováním výše sankcí se posiluje úloha vnitřní kontroly.
Část V
Rozpočtové a příspěvkové organizace
Zásada 24
Zřizování, změny a zrušování rozpočtových a příspěvkových organizací
Ústřední orgány a národní výbory (dále jen "zřizovatelé") zřizují k plnění úkolů v oboru své působnosti rozpočtové organizace nebo příspěvkové organizace.
Souhlasu ministerstva financí, cen a mezd případně národního výboru vyššího stupně, je třeba jen tehdy, vzniknou-li z tohoto důvodu nové rozpočtové požadavky na státní rozpočet republiky, popřípadě na rozpočet národního výboru vyššího stupně.
Zřizovatel vydá o zřízení organizace zřizovací listinu.
Zřizovatel může zřizovat nebo zrušovat rozpočtové a příspěvkové organizace a měnit jejich podřízenost i způsob jejich financování s účinností od 1. ledna následujícího roku.
Odůvodnění:
Rozpočtové a příspěvkové organizace zřizuje ústřední orgán státní správy, pokud jejich zřízení nevyplývá přímo ze zákona. Souhlasu ministerstva financí, cen a mezd je třeba jen tehdy, když zřízením nebo činností nové organizace vznikají požadavky na státní rozpočet republiky. U národních výborů se postupuje obdobně, pouze souhlas ministra financí, cen a mezd se nahrazuje souhlasem národního výboru vyššího stupně.
Zásada 25
Finanční hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací
Rozpočtové organizace hospodaří s rozpočtovými prostředky, které jim stanoví zřizovatel v rámci svého rozpočtu. Pro příspěvkové organizace platí finanční vztahy určené zřizovatelem v rámci jeho rozpočtu.
Rozpočtové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dosahovaly stanovených příjmů.
Příspěvkové organizace jsou povinny dbát, aby plnily určené úkoly a dodržely stanovené finanční vztahy ke státnímu rozpočtu republiky příp. rozpočtu svého zřizovatele.
K posílení hmotné zainteresovanosti na splnění stanovených úkolů v potřebné kvalitě a zvýšení zájmu o hospodárnost mohou rozpočtové a příspěvkové organizace vytvářet zvláštní fondy, jejichž zůstatky koncem roku nepropadají.
Podrobnosti hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací budou upraveny prováděcím předpisem.
Odůvodnění:
Zásada stanoví rámcově způsob finančního hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizaci s tím, ze předpokládá, že podrobnosti upraví prováděcí předpis. Zvlášť se zdůrazňuje možnost rozpočtových a příspěvkových organizací vytvářet zvláštní fondy, jejichž zůstatky nebudou koncem roku propadat a jejichž prostředky jsou mimo jiné určeny k posílení hmotné zainteresovanosti.
Zásada 26
Zjišťování rozpočtových důsledků právních předpisů a opatření
V návrzích zákonů, zákonných opatření předsednictva České národní rady, nařízení a usnesení vlády, vyhlášek a jiných opatření ústředních orgánů, v návrzích obecně závazných nařízení národních výborů a usnesení jejich plenárních zasedání a rad, jakož i v návrzích opatření státních fondů republiky, musí navrhovatelé uvést a zdůvodnit hospodářské důsledky a finanční dopady těchto návrhů a projednat je s ministerstvem financí, cen a mezd pokud se týkají státního rozpočtu republiky a dotýkají-li se rozpočtů národních výborů, též s těmito národními výbory.
Odůvodnění:
Uvedení a zdůvodnění finančního dopadu na státní rozpočet republiky v uvedených předpisech a jejich projednání s ministerstvem financí, cen a mezd je nutné vzhledem k jejich opodstatněnosti a nutnosti včasného zapracování schválených finančních dopadů do návrhů státních rozpočtů republiky na příslušný rok.
Zásada 27
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem.............. 1990.
Odůvodnění:
Tento zákon bude připraven tak, aby podle něj mohl být vypracován návrh státního rozpočtu republiky na rok 1991. Tímto zákonem bude nahrazen dosavadní zákon ČNR č. 163/1989 Sb. o pravidlech státního rozpočtu České socialistické republiky a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (rozpočtová pravidla republiky).
V Praze dne 24. dubna 1990
v z. RNDr. František Vlasák, v. r.
předseda vlády České republiky
Ing. Jiří Nikodým, v. r.
ministr financí, cen a mezd České republiky