ČESKÁ NÁRODNÍ RADA 1990
V. volební období
225
Zásady zákona České národní rady
o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky
Část I
Státní rozpočet
Zásada 1
Úloha státního rozpočtu
Finanční hospodaření České republiky se řídí státním rozpočtem České republiky (dále jen "státní rozpočet republiky"). Státní rozpočet republiky v sobě zahrnuje finanční vztahy mezi Českou republikou a ostatními subjekty působícími na území České republiky s výjimkou subjektů v působnosti federace, jakož i vztah ke státnímu rozpočtu federace. Státní rozpočet republiky vyjadřuje ekonomickou samostatnost české republiky.
Odůvodnění:
Tato zásada charakterizuje státní rozpočet republiky jako významný ekonomický nástroj určující finanční vztahy mezi Českou republikou na straně jedné a všemi právnickými osobami, s výjimkou subjektů v působnosti federace, působícími na jejím území, národními výbory a občany, včetně těch, kteří budou soukromě podnikat. Zásadní změna oproti dosavadnímu právnímu stavu spočívá v tom, že v zájmu zvýraznění ekonomické svébytnosti českého národa a národností žijících na území České republiky, je vztah státního rozpočtu republiky ke státnímu rozpočtu federace formulován tak, že státní rozpočet republiky již nebude závislý na dotacích ze státního rozpočtu federace, ale naopak ze státního rozpočtu republiky budou vyčleněny odpovídající finanční prostředky pro potřeby federace. Praktická realizace této změny však naráží na dosud platné ústavně právní předpisy.
Podle původního znění ústavního zákona o československé federaci (zákon č. 143/1968 Sb.) bylo v čl. 4 odst. 1 koncipováno hospodářství SSSR jako "integrace dvou národních ekonomik", tj. jako integrace ekonomiky SR a ekonomiky ČSSR. Přitom se vycházelo z toho (čl. 4 odst. 2 cit. zákona), že "český a slovenský národ jsou ekonomicky svébytné" a že každá národní republika hospodaří se společenským produktem, který vytvořila, s výjimkou té jeho části, "jejíž správu svěřila československé socialistické republice k zabezpečení společných potřeb a zájmů".
V odstavci 3 čl. 4 citovaného zákona o čs. federaci byl deklarován princip plánovitého rozvoje hospodářství v podmínkách jednotného socialistického trhu založeného na
- jedné měně,
- volném pohybu pracovních sil,
- volném pohybu peněžních fondů,
- jednotné soustavě řízení a
- jednotných zásadách hospodářské politiky.
Ústavním zákonem č. 125/1970 Sb. byl čl. 4 původního zákona o čs. federaci změněn s účinností od 22. prosince 1970 tak, že "hospodářství Československé socialistické republiky je jednotné". V souladu s tím bylo odbouráno pojetí ekonomické svébytnosti českého a slovenského národa a v odst. 2 čl. 4 bylo stanoveno, že "český a slovenský národ spojují v čs. federaci své úsilí v zájmu intenzivního rozvoje socialistického hospodářství". V návaznosti na to je stanoveno, že "Československá socialistická republika, Česká socialistická republika a Slovenská socialistická republika hospodaří s vytvořeným společenským produktem v souladu s národohospodářskými plány Československé socialistické republiky".
Změna ústavního zákona o čs. federaci provedená v roce 1970 směřovala k upevnění integrující úlohy federace v oblasti ekonomiky. Tomuto principu byla podřízena i úloha státních rozpočtů čs. federace a republik, tzn. že rozpočty republik byly do značné míry závislé na dotacích ze státního rozpočtu čs. federace.
Takové pojetí státních rozpočtů bylo zakotveno jak v zákoně č. 134/1970 Sb., o pravidlech státního rozpočtu čs. federace a o zásadách hospodaření s rozpočtovými prostředky státních rozpočtů federace a republik, a v zákoně ČNR č. 60/1971 Sb., o pravidlech státního rozpočtu SR a o hospodaření s rozpočtovými prostředky (v SSR zákon SNR č. 32/1971 Sb.), tak i v nových zákonech Federálního shromáždění a národních rad o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky, kterými byla s účinností od 1. ledna 1990 nahrazena právní úprava z let 1970 a 1971. I tato dnes platná právní úprava vychází z principu integrující úlohy federace.
Zásada 2
Obsah státního rozpočtu republiky
Státní rozpočet republiky zahrnuje všechny státní příjmy vytvořené na území České republiky, s výjimkou příjmů ústředních orgánů federace a jimi řízených rozpočtových a příspěvkových organizací a těch, které jsou určeny jako příjmy národních výborů.
Dále zahrnuje výdaje na ústřední orgány České republiky a právnické osoby v působnosti České republiky.
Státní rozpočet republiky se proporcionálně podílí na zabezpečení společných potřeb a zájmů federace.
Součástí státního rozpočtu republiky jsou finanční vztahy k rozpočtům národních výborů a k rozpočtům státních fondů České republiky (dále jen "státní fondy republiky").
Odůvodnění:
Obsah státního rozpočtu republiky rámcově vyjadřuje zdroje jeho příjmů na straně jedné a určení výdajů na straně druhé. Obsah výdajů se vymezuje jak pozitivně, tak negativně. Finanční vztahy k rozpočtům národních výborů a státních fondů republiky zůstávají i nadále součástí státního rozpočtu republiky.
Výraz "právnické osoby" použitý v písmenu a) bude v rámci přípravy paragrafovaného znění upřesněn v návaznosti na schválení nových zákonů Federálního shromáždění, zejména novely hospodářského zákoníku, zákona o akciových společnostech, zákona o podnicích se zahraniční majetkovou účastí a zákona o soukromém podnikání občanů.
Na finančním zabezpečení potřeb celé federace, mezi které bude patřit např. zahraniční politika nebo obrana Československé federativní republiky, se bude státní rozpočet republiky podílet. Jedním z možných způsobů jak se národní republiky budou podílet na celkové výši dotace státnímu rozpočtu federace je poměr počtu obyvatel České a Slovenské republiky.
Zásada 3
Příjmy státního rozpočtu republiky
Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují:
a) odvody, daně a poplatky od právnických osob se sídlem v České republice, daně a poplatky od občanů, pokud tyto odvody, daně a poplatky nejsou příjmem státního rozpočtu federace nebo rozpočtů národních výborů,
b) příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen "ústřední orgány"), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,
c) vratky návratných finančních výpomocí ze státního rozpočtu republiky,
d) výnosy z cenných papírů jiných emitentů, jejichž nákup byl realizován z prostředků státního rozpočtu republiky, nebo prostředky získané prodejem státních cenných papírů emitovaných v souladu se zákonem české národní rady,
e) další příjmy stanovené zákonem.
Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb použít též úvěr se souhlasem České národní rady.
Odůvodnění:
Tato zásada obsahuje taxativní výčet všech příjmů státního rozpočtu republiky s tím, že ustanovení pod písmenem e) vytváří prostor pro rozšíření příjmové základny v souladu se zákonem stanoveným rozpočtovým určením některých dalších příjmů státního rozpočtu republiky.Předpokládá se, že státní cenné papíry bude česká republika emitovat především na základě zákonů České národní rady o státním rozpočtu na jednotlivá léta.
Zásada 4
Výdaje státního rozpočtu republiky
Ze státního rozpočtu republiky se hradí:
a) výdaje na činnost ústředních orgánů a jejich prostřednictvím výdaje rozpočtových organizací a příspěvky příspěvkovým organizacím v jejich působnosti,
b) dotace a návratné finanční výpomoci právnickým osobám v působnosti České republiky,
c) dotace a návratné finanční výpomoci národním výborům,
d) výdaje na podporu soukromého podnikání občanů,
e) dotace stáním fondům republiky,
f) výdaje na krytí státních zakázek,
g) výdaje na emisi státních cenných papírů a na úhradu výnosů jejich vlastníkům, jakož i výdaje na nákup cenných papírů od jiných subjektů, realizovaný prostřednictvím státního rozpočtu republiky,
h) splátky přijatých úvěrů a úroky z nich,
i) dotace do státního rozpočtu federace.
Odůvodnění:
Zásada obsahuje taxativní výčet výdajů ze státního rozpočtu republiky. Pokud jde o dotaci do státního rozpočtu federace, bude její objem závislý na výši nutných potřeb společného zájmu a dále na potřebách finančního zabezpečení činnosti ústředních orgánů státní správy federace a hospodářských subjektů spadajících do působnosti federace. Skutečný objem této dotace bude určen zákonem české národní rady o státním rozpočtu české republiky na příslušný rok. Ve vztahu k národním výborům bude použita především globální dotace a v některých případech i účelová dotace.
Zásada 5
Návrh státního rozpočtu republiky
Návrh státního rozpočtu republiky vypracovává ministerstvo financí, cen a mezd České republiky (dále jen "ministerstvo financí, cen a mezd") v součinnosti s ústředními orgány, národními výbory a orgány vykonávajícími správu státních fondů republiky.
Návrh státního rozpočtu republiky předkládá vláda České republiky (dále jen "vláda") ke schválení České národní radě.
Státní rozpočet republiky se schvaluje na rozpočtový rok, který je shodný s kalendářním rokem.
Odůvodnění:
Gestorem prací na návrhu státního rozpočtu republiky je ministerstvo financí, cen a mezd. Současně je však nutno stanovit, že na přípravě tohoto návrhu spolupracují i všechny ústřední orgány. Z hlediska schvalovacího procesu návrhu státního rozpočtu republiky je tato zásada v souladu se zákonem o jednacím řádu České národní rady.
Zásada 6
Rozpočtové provizórium
Nebude-li zákon o státním rozpočtu České republiky na příslušný rozpočtový rok schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se rozpočtové hospodaření v době od 1. ledna rozpočtového roku do vyhlášení zákona o státním rozpočtu České republiky na tento rok podle návrhu státního rozpočtu republiky projednaného vládou (dále jen "rozpočtové provizórium").
Nebude-li návrh státního rozpočtu republiky vládou projednán před 1. lednem rozpočtového roku, učiní vláda s předchozím souhlasem České národní rady nezbytná opatření k zajištění rozpočtového hospodaření v době rozpočtového provizória.
Rozpočtové příjmy a výdaje uskutečněné v době rozpočtového provizória se zúčtují na státní rozpočet republiky po jeho vyhlášení.
Odůvodnění:
V rozpočtových pravidlech je třeba pamatovat na situaci, kdy z jakýchkoliv, zejména hospodářských důvodů, nebylo možno do začátku rozpočtového roku sestavit návrh státního rozpočtu republiky tak, aby mohl být Českou národní radou schválen nebo projednán vládou republiky.
Zásada 7
Rozpočty ústředních orgánů
Rozpočty ústředních orgánů jsou součástí státního rozpočtu republiky.
Rozpočty ústředních orgánů obsahují
a) příjmy a výdaje ústředního orgánu,
b) příjmy a výdaje, rozpočtových organizací v působnosti ústředního orgánu,
c) odvody příspěvkových organizací a příspěvky příspěvkovým organizacím v působnosti ústředního orgánu,
d) dotace ze státního rozpočtu republiky organizacím v působnosti ústředního orgánu.
Ústřední orgány projednávají návrhy svých rozpočtů v příslušných orgánech České národní rady.
Odůvodnění:
Součástí státního rozpočtu republiky jsou též rozpočty jednotlivých ústředních orgánů. V této zásadě je vyjádřen i vztah rozpočtových a příspěvkových organizací k těm ústředním orgánům, kterými byly zřízeny. Odpovědnost za hospodaření s rozpočtovými prostředky je zdůrazněna tím, že se ústředním orgánům ukládá povinnost projednat návrhy svých rozpočtů v příslušných orgánech České národní rady.
Zásada 8
Hospodaření podle státního rozpočtu republiky
Vláda odpovídá České národní radě za plnění státního rozpočtu republiky a podává jí zprávy o jeho plnění.
Ministři, vedoucí ostatních ústředních orgánu a orgánů vykonávajících správu státních fondů republiky odpovídají v oboru své působnosti za plnění státního rozpočtu republiky a projednávají zprávy o plnění svých rozpočtů v příslušných orgánech České národní rady.
Ministerstvo financí, cen a mezd průběžně hodnotí plnění státního rozpočtu republiky, rozpočtů národních výborů a rozpočtů státních fondů republiky a o výsledcích podává zprávy vládě.
Ministerstvo financí, cen a mezd provádí kontrolu hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky, s prostředky rozpočtů národních výborů a státních fondů republiky.
Odůvodnění:
Zásada vyjadřuje způsob hospodaření s rozpočtovými prostředky z hlediska odpovědnosti vlády a ústředních orgánů za jeho výsledky. Kontrolní pravomoc v oblasti hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky je svěřena výlučně ministerstvu financí, cen a mezd. Vláda hodnotí průběh hospodaření s rozpočtovými prostředky a o výsledcích podává zprávy České národní radě.
Zásada 9
Účelovost rozpočtových prostředků
Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze k účelům, na které byly státním rozpočtem republiky určeny.
Zůstatky prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu republiky právnickým osobám v příslušném rozpočtovém roce, koncem tohoto roku nepropadají, pokud stanovený úkol trvá.
Odůvodnění:
Vychází se ze zásady, že použití prostředků státního rozpočtu republiky je účelově určeno, a to především na krytí opatření zakládajících se na právních předpisech a na krytí opatření nutných k zabezpečení řádného chodu organizace. Nově bude stanoveno, že prostředky ze státního rozpočtu poskytnuté právnickým osobám na příslušný rozpočtový rok, koncem roku nepropadají.
Zásada 10
Rozpočtová opatření
Rozpočtovými opatřeními se rozumí
a) přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými úkoly v rámci schváleného rozpočtu,
b) povolené překročení schváleného rozpočtu,
c) vázání rozpočtových prostředků v rámci schváleného rozpočtu.
Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace nemohou použít k rozpočtovému přesunu úspory ve výdajích na investice a mzdové prostředky.
Ústřední orgány nemohou ve svých rozpočtech provádět vzájemné přesuny mezi rozpočtovými prostředky určenými pro rozpočtové organizace, příspěvkové organizace, státní podniky a jiné hospodářské organizace.
Příspěvkové organizace nemohou provádět přesuny rozpočtových prostředků mezi jednotlivými druhy příspěvků.
Ústřední orgány a jimi řízené rozpočtové organizace musí ve svých rozpočtech vázat rozpočtové prostředky jestliže:
a) o vázání rozpočtových prostředků rozhodla vláda,
b) v rozpočtu měly zabezpečenu úhradu výdajů na úkoly, jejichž plnění přešlo na jiné orgány nebo na úkoly jejichž realizace byla odsunuta nebo zrušena z rozhodnutí nadřízeného orgánu,
c) prostředky byly použity v přesunovém řízení.
Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí, cen a mezd může povolit uskutečnění výdajů nezabezpečených ve státním rozpočtu republiky, jestliže zajistí úhradu vyššími příjmy nebo úsporami na jiných výdajích státního rozpočtu republiky nebo odsunutím jiného, méně naléhavého výdaje. Vláda nebo na základě jejího pověření ministr financí, cen a mezd může povolit sníženi některého příjmu státního rozpočtu republiky, jestliže toto snížení vyváží zvýšením jiného příjmu státního rozpočtu republiky nebo snížením jeho výdajů. O těchto opatřeních informuje vláda Českou národní radu ve zprávách o plnění státního rozpočtu republiky nebo požádá-li o to Česká národní rada též v průběhu roku. K překročení rozpočtu ústředního orgánu, rozpočtových nebo příspěvkových organizací může dojít též na základě uvolnění rozpočtové rezervy státního rozpočtu republiky.
Odůvodnění:
Zásada definuje tři druhy rozpočtových opatření, jejichž cílem je vytvoření prostoru pro operativní použití rozpočtových prostředků na místech, kde vzniká jejich naléhavá potřeba. Zároveň jsou stanoveny případy, ve kterých nelze přesuny rozpočtových prostředků provádět. Také se stanoví, ve kterých případech je nutné rozpočtové prostředky vázat. Rozpočet lze překročit pouze se souhlasem vlády, případně ministra financí, cen a mezd pokud je vládou k tomu výslovně zmocněn.
Zásada 11
Rozpočtové rezervy státního rozpočtu
Pro zajištění vyrovnaného rozpočtového hospodaření se ke krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů vytvářejí ve státním rozpočtu republiky rezervy.
O hospodaření s rozpočtovými rezervami podává vláda zprávu České národní radě ve zprávách o plnění státního rozpočtu republiky.
Odůvodnění:
Při sestavování státního rozpočtu republiky je nutno počítat i s některými nepředvídanými nebo nezbytnými výdaji, jejichž potřeba může v průběhu rozpočtového roku vzniknout. Pro tyto případy je třeba ve státním rozpočtu republiky vytvořit odpovídající rezervy. Rozpočtové rezervy jsou do státního rozpočtu republiky zapracovány v přesně stanovené výši a mohou být i účelově určeny.
Zásada 12
Státní fondy republiky
Pro finanční zabezpečení zvlášť stanovených úkolů a správu prostředků pro ně určených mohou být zákonem České národní rady zřízeny státní fondy republiky. Rozsah jejich činnosti podrobněji stanoví statuty, jejichž návrhy předkládají vládě ke schválení orgány pověřené správou státních fondů. Toto pověření se stanoví zákonem.
Rozpočet státního fondu republiky je napojen na státní rozpočet republiky finančními vztahy.
Odůvodnění:
V souladu s čl. 11 odst. 6 ústavního zákona o čs. federaci se umožňuje vytvářet státní fondy republiky, které slouží k financování zvlášť stanovených úkolů. Státní fond republiky nelze zřídit jinak, než zákonem České národní rady. Jeho statut schvaluje vláda.
Část II
Státní závěrečný účet
Zásada 13
Obsah státního závěrečného účtu
Státní závěrečný účet české republiky (dále jen "státní závěrečný účet") obsahuje výsledky ročního hospodaření s prostředky státního rozpočtu republiky. Jeho přílohu tvoří závěrečné účty státních fondů republiky a základní údaje o závěrečných účtech národních výborů.
Odůvodnění:
Výsledky rozpočtového hospodaření jsou shrnuty ve státním závěrečném účtu, který zahrnuje vztah mezi plánovanými a skutečně dosaženými příjmy státního rozpočtu republiky a mezi jeho plánovanými a skutečnými výdaji. Státní závěrečný účet dává ucelený přehled o efektivnosti využití rozpočtových prostředků zájmu komplexnosti a přehlednosti výsledků rozpočtového hospodaření jsou ke státnímu závěrečnému účtu přikládány též závěrečné účty státních fondů republiky a základní údaje o závěrečných účtech národních výborů.
Zásada 14
Návrh státního závěrečného účtu
Návrh státního závěrečného účtu vypracovává ministerstvo financí, cen a mezd. Vláda předkládá návrh státního závěrečného účtu ke schválení České národní radě.
O použití přebytku státního rozpočtu republiky nebo o způsobu úhrady jeho schodku rozhodne na návrh vlády Česká národní rada.
Orgány České národní rady projednávají též výsledky ročního rozpočtového hospodaření ústředních orgánů.
Odůvodnění:
Tato zásada upravuje postup příslušných orgánů při vypracování a schvalování státního závěrečného účtu. Rozhodnutí o vypořádání přebytku nebo schodku státního rozpočtu republiky, který byl ve státním závěrečném účtu vykázán, se svěřuje do výlučné pravomoci České národní rady. Příslušným výborům České národní rady musí jednotlivé ústřední orgány předložit k projednání výsledky svého rozpočtového hospodaření.
Zásada 15
Státní finanční aktiva a pasíva
Prostředky vytvořené z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let a z dalších finančních operací České republiky jsou jejími finančními aktivy. Závazky České republiky minulých let jsou jejími finančními pasívy.
Státních finančních aktiv z výsledků rozpočtového hospodaření České republiky z minulých let lze použít pouze se souhlasem České národní rady. Státních finančních aktiv z dalších finančních operací České republiky lze použít jen se souhlasem vlády.
Odůvodnění:
Tato zásada charakterizuje státní finanční aktiva jako prostředky, které vznikly z přebytků rozpočtového hospodaření z minulých let; dispoziční právo s nimi je vázáno na souhlas České národní rady. Dispozice s ostatními prostředky jsou vázány na souhlas vlády.
Státní finanční pasíva jsou různé formy peněžních závazků státu.