§ 77
Návrhy zákonných opatření předsednictva České národní rady
(1) Pro projednávání návrhů zákonných opatření předsednictva České národní rady platí přiměřeně ustanovení tohoto zákona o projednávání návrhů zákonů České národní rady.
(2) Vyžaduje-li to neodkladnost připravovaného zákonného opatření, může předsednictvo České národní rady, nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady upustit od přikázání jeho návrhu výborům.
(3) Zákonné opatření podepisuje předseda České národní rady a předseda vlády České socialistické republiky a vyhlašují se stejně jako zákony.
§ 78
Zásady zákonů a návrhy zákonů Federálního shromáždění
(1) Zásady a návrhy zákonů Federálního shromáždění, které předseda Federálního shromáždění zasílá České národní radě, aby k nim sdělila podle svého uvážení stanovisko, se projednávají ve výborech České národní rady obdobně jako zásady zákonů České národní rady.
(2) Předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady zabezpečí, pokud je to nutné, koordinaci stanovisek výborů k zásadám a návrhům zákonů Federálního shromáždění, aby zpravidla bylo jednotné. Stanovisko výborů zašle předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění.
(3) K projednání zásad a návrhu zákona Federálního shromáždění pozve výbor zástupce pověřeného navrhovatelem.
§ 79
Mezinárodní smlouvy
(1) Česká národní rada jedná o mezinárodních smlouvách, které jí zasílá předseda Federálního shromáždění. Mezinárodní smlouvy, k jejichž provedení není třeba souhlasu České národní rady, se projednávají obdobně jako návrhy zákonů Federálního shromáždění.
(2) Mezinárodní smlouvy, k nimž dává Česká národní rada souhlas, poněvadž k jejich provedení je třeba zákona České národní rady, se projednávají obdobně jako návrhy zákonů České národní rady. Vysloví-li Česká národní rada s mezinárodní smlouvou souhlas, sdělí to předseda České národní rady předsedovi Federálního shromáždění. Podávání návrhů zákonů Federálního shromáždění
Českou národní radou
§ 80
(1) Česká národní rada může na návrh svého předsednictva, výborů nebo poslance podat Federálnímu shromáždění návrh zákona Federálního shromáždění.
(2) Přípravu a projednání návrhu zákona Federálního shromáždění zařadí Česká národní rada do svého programu legislativních prací a příslušného ročního pracovního plánu. Přitom může stanovit, že před vypracováním návrhu zákona budou vypracovány jeho zásady.
§ 81
(1) Předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady pověří některý z výborů, aby připravil návrh zákona Federálního shromáždění, popřípadě též jeho zásady, a to ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy, a vyžaduje-li to povaha věci i s dalšími státními orgány, hospodářskými, společenskými nebo jinými organizacemi.
(2) Pro přípravu návrhu zákona, popřípadě jeho zásad, si výbor zpravidla zřídí dočasnou komisi (§ 52).
§ 82
(1) Byly-li vypracovány zásady zákona Federálního shromáždění, předloží je pověřený výbor, po jejich projednání, předsednictvu České národní rady.
(2) O vypracování zásad zákona Federálního shromáždění a jejich dalším projednání platí obdobně ustanovení o vypracování a projednání zásad zákona České národní rady (§ 62 až 66).
(3) Zásady zákona Federálního shromáždění, přikázané výborům k projednání, zašle předseda České národní rady pro informaci Federálnímu shromáždění.
§ 83
(1) O vypracování a projednání návrhu zákona Federálního shromáždění platí obdobně ustanovení o vypracování a projednání návrhu zákona České národní rady (§ 67 až 75).
(2) Návrh zákona Federálního shromáždění projednaný Českou národní radou zašle předseda České národní rady k dalšímu ústavnímu projednání Federálnímu shromáždění.
ČÁST OSMÁ
JEDNÁNÍ O PROGRAMOVÉM PROHLÁŠENÍ VLÁDY ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY A O DŮVĚŘE VLÁDĚ
ČESKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
§ 84
(1) Po jmenování vlády České socialistické republiky zařadí předsednictvo České národní rady na pořad nejbližší schůze České národní rady programové prohlášení vlády České socialistické republiky a její žádost o vyslovení důvěry.
(2) K programovému prohlášení vlády České socialistické republiky a její žádosti o vyslovení důvěry zaujme Česká národní rada po rozpravě stanovisko.
§ 85
(1) Vláda České socialistické republiky může požádat Českou národní radu kdykoli o vyslovení důvěry.
(2) Požádá-li vláda České socialistické republiky o vyslovení důvěry, svolá předsednictvo České národní rady schůzi České národní rady do 14 dnů po předložení žádosti.
(3) Návrh na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky nebo jejímu členu může podat písemně alespoň jedna pětina poslanců České národní rady. K projednání návrhu na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky nebo jejímu členu svolá předsednictvo České národní rady neprodleně schůzi České národní rady.
(4) K žádosti vlády České socialistické republiky o vyslovení důvěry a k písemnému návrhu alespoň jedné pětiny poslanců České národní rady na vyslovení nedůvěry vládě České socialistické republiky nebo jejímu členu zaujme Česká národní rada po rozpravě stanovisko.
ČÁST DEVÁTÁ
KONTROLNÍ ČINNOST ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
§ 86
Česká národní rada kontroluje činnost vlády České socialistické republiky a činnost jejích členů, jakož i dalších státních orgánů, které odvozují svou pravomoc od nejvyššího orgánu státní moci České socialistické republiky. Prověřuje zejména plnění státního plánu hospodářského a sociálního rozvoje České socialistické republiky a státního rozpočtu České socialistické republiky a schvaluje státní závěrečný účet České socialistické republiky. Projednává zprávy vlády o plnění jejího programového prohlášení a zprávy členů vlády o plnění jejich úkolů na úsecích státní, hospodářské a sociální politiky. Česká národní rada projednává též zprávy výboru lidové kontroly České socialistické republiky o činnosti a poznatcích orgánů lidové kontroly v České socialistické republice.
§ 87
(1) Česká národní rada sleduje, jak orgány České socialistické republiky provádějí ústavní a jiné zákony. Projednává zprávy o účinnosti vybraných odvětví československého právního řádu, popřípadě významných právních předpisů.
(2) Česká národní rada kontroluje, jak jsou plněna její usnesení. Vláda České socialistické republiky a její členové, jakož i Nejvyšší soud České socialistické republiky a generální prokurátor České socialistické republiky jsou povinni sdělit do 30 dnů předsedovi České národní rady, jaká opatření přijali ke splnění úkolů, které pro ně z usnesení vyplynuly.
(3) Česká národní rada může zrušit nařízení nebo usnesení vlády České socialistické republiky anebo obecně závazný právní předpis ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy České socialistické republiky, jestliže odporují ústavnímu nebo jinému zákonu České národní rady. Dále může zrušit obecně závazné nařízení krajského národního výboru a Národního výboru hlavního města Prahy, odporuje-li ústavnímu nebo jinému zákonu, nařízení vlády anebo obecně závaznému právnímu předpisu ministerstva nebo jiného ústředního orgánu státní správy.
§ 88
(1) Česká národní rada projednává zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky a Státní arbitráže České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti.
(2) Česká národní rada si může vyžádat a projednávat i dílčí zprávy Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálního prokurátora České socialistické republiky nebo Státní arbitráže České socialistické republiky o stavu socialistické zákonnosti na jednotlivých úsecích hospodářského a sociálního rozvoje. Obdobné zprávy nebo informace si mohou vyžádat předsednictvo i výbory České národní rady.
Interpelace a otázky
§ 89
(1) Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo interpelovat vládu. České socialistické republiky a její členy ve věcech jejich působnosti. Poslanec nebo skupina poslanců podává interpelaci písemně předsednictvu České národní rady. Předseda České národní rady zašle interpelaci předsedovi vlády České socialistické republiky, a je-li interpelován člen vlády, též tomuto členovi. Předsednictvo České národní rady zabezpečí, aby s obsahem interpelace podané poslancem nebo skupinou poslanců byli poslanci seznámeni v nejbližší schůzi České národní rady; může též rozhodnout, že interpelace se rozdá nebo rozešle všem poslancům.
(2) Vláda České socialistické republiky, popřípadě její člen jsou povinni odpovědět na interpelaci do 30 dnů písemně nebo ústně ve schůzi České národní rady. Podal-li interpelaci poslanec nebo skupina poslanců, vyjádří se interpelující, zda odpověď považuje za uspokojivou. Písemná odpověď na interpelaci se zařadí na pořad nejbližší schůze České národní rady. O odpovědi na interpelaci se může konat rozprava. K odpovědi zaujme Česká národní rada stanovisko usnesením.
(3) Poslanec může ve schůzi České národní rady interpelovat přítomného člena vlády České socialistické republiky též ústně. O ústní interpelaci platí obdobně ustanovení o písemné interpelaci.
§ 90
(1) Česká národní rada i jednotliví poslanci mají právo klást otázky vládě České socialistické republiky a jejím členům ve věcech jejich působnosti.
(2) Poslanci kladou otázky ústně ve schůzích České národní rady. Dotázaný odpoví na otázku ve schůzi, v níž byla položena; jinak odpoví poslanci písemně do 30 dnů. Poslanec se v téže nebo nejbližší schůzi České národní rady vyjádří, zda považuje odpověď za uspokojivou. S obsahem odpovědi budou ostatní poslanci seznámeni v nejbližší schůzi.
§ 91
Podněty a připomínky poslanců
(1) Ve schůzích České národní rady, jejího předsednictva a výborů mohou poslanci uplatňovat podněty a připomínky ze všech oblastí hospodářského a společenského života.
(2) Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzi České národní rady, pokud nebyly během jednání vysvětleny, zašle předsednictvo České národní rady nebo na základě jeho zmocnění předseda České národní rady předsedovi vlády, popřípadě příslušnému členu vlády České socialistické republiky, předsedovi Nejvyššího soudu České socialistické republiky, generálnímu prokurátorovi nebo vedoucímu jiného ústředního státního orgánu České socialistické republiky a požádá jej, aby do 30 dnů sdělil, jaká opatření byla na jejich základě přijata. S těmito opatřeními budou poslanci seznámeni ve schůzi České národní rady.
(3) Podněty a připomínky poslanců přednesené ve schůzi předsednictva České národní rady projedná předsednictvo a rozhodne o dalším postupu. Obdobně postupuje výbor, byly-li návrhy a připomínky předneseny v jeho schůzi.
§ 92
Žádosti poslanců o informace a vysvětlení
(1) Poslanci mohou požadovat od členů vlády a vedoucích ostatních ústředních orgánů České socialistické republiky, jakož i od vedoucích dalších státních orgánů a socialistických organizací informace, vysvětlení a podklady potřebné pro výkon poslanecké funkce.
(2) Obdobné informace a vysvětlení mohou požadovat též od předsedy České národní rady a ostatních členů předsednictva České národní rady.
ČÁST DESÁTÁ
DISCIPLINÁRNÍ ŘÍZENÍ
§ 93
(1) Proti poslanci České národní rady lze zavést disciplinární řízení jen z důvodů stanovených zákonem České národní rady o poslancích České národní rady. Disciplinární řízení proti poslanci České národní rady zahájí mandátový a imunitní výbor z podnětu předsednictva České národní rady nebo z vlastní iniciativy.
(2) Mandátový a imunitní výbor České národní rady provede nutná šetření a poskytne poslanci, proti němuž se vede disciplinární řízení možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření předloží výbor jeho výsledky se svým návrhem předsednictvu České národní rady.
(3) Předsednictvo České národní rady posoudí výsledky disciplinárního šetření, které provedl mandátový a imunitní výbor; pokud řízení nezastaví nebo nepostačí-li samotné projednání věci, uloží poslanci, aby se pro svůj nevhodný výrok omluvil ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem.
(4) Jestliže se poslanec ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem neomluví, sdělí předsednictvo České národní rady své rozhodnutí orgánu, při jehož jednání k výroku došlo, popřípadě rozhodne o způsobu uveřejnění svého rozhodnutí.
(5) Proti rozhodnutí předsednictva České národní rady v disciplinárním řízení má poslanec, proti němuž se disciplinární řízení vede, právo odvolat se do 15 dnů k České národní radě.
§ 94
Z jednání mandátového a imunitního výboru a z jednání předsednictva České národní rady je vyloučen člen mandátového nebo imunitního výboru nebo člen předsednictva České národní rady, jehož se disciplinární řízení týká.
ČÁST JEDENÁCTÁ
SPOLUPRÁCE ORGÁNŮ ČESKÉ NÁRODNÍ RADY S JINÝMI ORGÁNY A ORGANIZACEMI
§ 95
Spolupráce s orgány Slovenské národní rady a Federálního shromáždění
Orgány České národní rady spolupracují ve věcech společného zájmu s orgány Slovenské národní rady i s orgány Federálního shromáždění. Zejména s nimi koordinují své pracovní plány, konají společné porady a mohou zvát pověřené poslance Slovenské národní rady a poslance Federálního shromáždění do svých schůzí; v dohodě s orgány Federálního shromáždění mohou konat i společné poslanecké průzkumy. Informují je o připravovaných významnějších opatřeních i o tom, jakým způsobem byly jejich náměty využity v činnosti České národní rady. Orgánům Slovenské národní rady a Federálního shromáždění zasílají též k informaci zásady a návrhy zákonů České národní rady a podle povahy věci i jiné návrhy, jakož i usnesení k nim přijatá.
§ 96
Spolupráce s orgány Národní fronty České socialistické republiky a organizacemi
v ní sdruženými
(1) Česká národní rada a její orgány plní své úkoly ve spolupráci s orgány Národní fronty České socialistické republiky a s organizacemi v ní sdruženými.
(2) Česká národní rada a ústřední výbor Národní fronty České socialistické republiky se vzájemně informují o svých pracovních plánech a podle povahy věci i o svých usneseních a usneseních svých orgánů.
(3) Česká národní rada využívá podnětů k nové právní úpravě předložených ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky a ústředními orgány organizací v Národní frontě sdružených.
(4) Předsednictvo České národní rady spolupracuje s ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky při provádění všelidových diskusí k významným návrhům zákonů České národní rady a při seznamování veřejnosti s jejich výsledky.
(5) Orgány České národní rady spolupracují s orgány Národní fronty České socialistické republiky při vytváření podmínek pro činnost krajských sdružení poslanců i pro práci poslanců České národní rady v jejich volebních obvodech.
(6) Orgány České národní rady ve spolupráci s ústředním výborem Národní fronty České socialistické republiky zabezpečují seznamování veřejnosti s činností České národní rady, zejména s významnými návrhy, které projednává; činí tak zejména na schůzích a veřejných shromážděních organizací sdružených v Národní frontě a prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.
ČÁST DVANÁCTÁ
KANCELÁŘ ČESKÉ NÁRODNÍ RADY
§ 97
(1) Kancelář České národní rady plní úkoly spojené s odborným, organizačním a technickým zabezpečením činnosti České národní rady, jejích orgánů a poslanců.
(2) Podrobnosti upraví organizační řád Kanceláře České národní rady, který po schválení předsednictvem České národní rady vydá vedoucí Kanceláře České národní rady.
(3) Vedoucího Kanceláře České národní rady jmenuje a odvolává předsednictvo České národní rady, které stanoví též jeho plat a další náležitosti.
(4) Kancelář České národní rady řídí a za její činnost odpovídá její vedoucí předsednictvu České národní rady; činnost vedoucího Kanceláře České národní rady řídí předseda České národní rady.
(5) Vedoucí Kanceláře České národní rady má právo být přítomen ve schůzích všech orgánů České národní rady.
(6) Kancelář České národní rady je oprávněna vyžadovat od ústředních a jiných státních orgánů a socialistických organizací zprávy a informace, které potřebuje pro plnění svých úkolů.
ČÁST TŘINÁCTÁ
USTANOVENÍ ZÁVĚREČNÁ
§ 98
Zrušuje se zákon České národní rady č. 1/1969 Sb., o jednacím řádu České národní rady, ve znění zákonů České národní rady č. 147/1970 Sb., č. 19/1971 Sb. a č. 149/1978 Sb.
§ 99
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1989.
Josef Kempný v. r.
Milan Vondruška v. r.
Marie Jarošová v. r.
Zdeněk Krč v. r.
Oldřich Burský v. r.
Josef Kaňa v. r.
Josef Mečl v. r.
Důvodová zpráva
Obecná část
Ze závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa vyplývá, že rozvíjení všech stránek socialistické demokracie je jednou z rozhodujících podmínek urychlení sociálního a ekonomického rozvoje společnosti. V procesu zdokonalování společenských vztahů vzrůstá úloha celého politického systému. Prohlubuje se vedoucí úloha Komunistické strany Československa, zvyšuje se úloha Národní fonty a organizací v ní sdružených, kvalitativně nové úkoly jsou kladeny na socialistický stát, především na zastupitelské sbory lidu.
Na XVII. sjezdu Komunistické strany Československa byl kladně hodnocen podíl nejvyšších zastupitelských sborů na rozvoji socialistické demokracie. Tyto nejvyšší orgány státní moci rozvinuly svou zákonodárnou činnost a přispěly k posílení právního základu společenského života. Zvýšila se jejich úloha v kontrole státní hospodářské a sociální politiky. Na XVII. sjezdu Komunistické strany Československa byla zdůrazněna nezbytnost dále zkvalitňovat zákonodárnou činnost a dbát na důsledné uplatňování nejvyšší zásady naší ústavy, že všechna moc pochází z lidu. Náš právní řád musí účinně chránit socialistické zřízení, společenské vlastnictví, plně zaručovat právní jistoty občanů; zákonodárné sbory musí více přispívat ke kontrole výkonných orgánů a k dodržování zákonů.
Závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa se staly závaznou směrnicí pro činnost České národní rady a jejích orgánů na všech úsecích jejich působnosti a byly rozpracovány v dokumentu "Hlavní úkoly České národní rady a jejích orgánů po XVII. sjezdu Komunistické strany Československa". Tento dokument zároveň vyslovil nezbytnost podřídit náročným úkolům vyplývajícím ze sjezdu i metody práce orgánů a poslanců České národní rady.
Důsledným uplatňováním vedoucí úlohy Komunistické strany Československa a zlepšováním politickoorganizátorské práce bylo v práci České národní rady a jejích orgánů dosaženo řady pozitivních výsledků. K zdokonalování právního řádu přispívá, že se v zákonodárné činnosti stále více využívá poznatků poslanců z jejich volebních obvodů, zkušeností národních výborů, hospodářských organizací a organizací sdružených v Národní frontě. Postupné prohlubování zásady koncepčnosti a plánovitosti legislativních prací vytváří předpoklady pro hlubší přípravu poslanců a orgánů České národní rady na projednávání nových zákopů i pro komplexní řešení všech problémů, které je třeba v souvislosti s novou zákonnou úpravou řešit. Kontrolní a iniciativní činnost České národní rady je v souladu se závěry XVII. sjezdu Komunistické strany Československa zaměřena na plnění rozhodujících úkolů hospodářského a sociálního rozvoje. Projednávání kontrolních zpráv a podněty a připomínky poslanců a orgánů České národní rady pomáhají výkonným orgánům v účinnějším plněni jejich úkolů a jsou vládou i jejími členy oceňovány.
Z hodnocení činnosti České národní rady a jejích orgánů zároveň vyplynulo, že realizace závěrů XVII. sjezdu Komunistické strany Československa vyžaduje zvýšit účinnost veškeré jejich práce, zejména zdokonalit demokratické metody a formy práce, více zapojovat do zákonodárné i kontrolní činnosti národní výbory, společenské organizace, pracovní kolektivy a širší i odbornou veřejnost, vytvářet předpoklady pro prohloubení řídící činnosti orgánů i funkcionářů České národní rady a pro důslednější kontrolu realizace usnesení adresovaných výkonným orgánům. Rozbory zároveň potvrdily, že tyto záměry nelze účinně splnit bez nové zákonné úpravy jednacího řádu České národní rady i nového zákonného vymezení postavení poslanců České národní rady, jejich práv a povinností. Platný jednací řád České národní rady je v mnoha směrech zastaralý a překonán praxí, která se vžila, a v některých směrech i značně kusý (např. v úpravě zákonodárného postupu) a přestal plnit úlohu návodu k jednání při plnění současných náročných úkolů České národní rady a jejích orgánů.
To jsou hlavní důvody, které vedly k vypracování návrhu nového jednacího řádu České národní rady s cílem vytvořit z něj účinný politickoprávní nástroj k uskutečňování ústavních pravomocí a úkolů České národní rady v období přestavby hospodářství a ostatních oblastí společenského života.
Předkládaný návrh zákona o jednacím řádu České národní rady vychází z těchto základních zásad:
1. Zvýraznit nezbytnost dalšího rozvoje socialistické demokracie ve veškeré činnosti České národní rady a jejích orgánů a prohloubit jejich pracovní charakter; více využívat zkušeností a poznatků národních výborů a dalších státních orgánů, orgánů Národní fronty a organizací v ní sdružených, pracovních kolektivů, vědeckých institucí a odborníků.
2. Vytvořit podmínky pro další zkvalitnění zákonodárné činnosti, především podrobným rozpracováním legislativního postupu, zabezpečením důkladnější přípravy orgánů a poslanců České národní rady na projednávání nových zákonných návrhů, prohloubením koncepčnosti a programovosti zákonodárných prací, vytvořením dostatečného časového prostoru na přípravu jednání, organizováním všelidových diskusí k zákonným návrhům se zvlášť významným společenským dosahem.
3. Zvýraznit kontrolní činnost České národní rady ve vztahu k vládě a jejím členům; přitom zabezpečit, aby doporučení České národní rady a jejích orgánů byla respektována, zjednodušit projednávání poslaneckých interpelací vládě a jejím členům, využívat v kontrolní činnosti poznatků výboru lidové kontroly České socialistické republiky z činnosti kontrolních orgánů.
4. Dále rozvinout pracovní charakter výborů, v nichž je těžiště přípravy jednání České národní rady a jejího předsednictva; přitom podrobněji vymezit úlohu výborů v souladu s potřebami urychlení sociálně ekonomického rozvoje společnosti, zdokonalování právního řádu a upevňování socialistické zákonnosti; v této souvislosti stanovit obligatorní zřizování dalších výborů, které mají specifické úkoly a v předchozích volebních obdobích byly trvale zřizovány, tj. vedle výboru mandátového a imunitního výbory ústavně právní, pro plán a rozpočet a pro národní výbory a národnosti.
5. Prohloubit koordinační funkci předsednictva České národní rady ve vztahu k výborům, především při projednávání klíčových úkolů hospodářského a sociálního rozvoje a jiných zásadních otázek vnitřní politiky.
6. Upevnit spolupráci všech tří nejvyšších zastupitelských sborů i spolupráci České národní rady s orgány Národní fronty České socialistické republiky a s organizacemi v ní sdruženými.
7. Vycházet z koncepce jednoty politických principů zastupitelské soustavy a z její úlohy při uskutečňování politiky Komunistické strany Československa a Národní fronty; proto dosáhnout maximálního souladu jednacího řádu České národní rady s jednacím řádem Slovenské národní rady a sladění jejich základních zásad se zásadami jednacího řádu Federálního shromáždění.
Finanční a hospodářský dosah navrhovaného zákona na státní rozpočet České socialistické republiky ani jeho dopad na pracovní síly se ve srovnání s dosavadním stavem nemění.