K § 22
S ohledem na vlastnosti výbušnin se zdůrazňuje povinnost, aby organizace používající výbušniny určila podle místních podmínek, které se často výrazně liší (např. trhací práce při lesotechnických melioracích a trhací práce v hlubinných dolech), způsob a zabezpečení výbušnin proti jejich odcizení nebo zneužití. Při skladování výbušnin se ukládá povinnost vyřešit způsob zabezpečení výbušnin proti odcizení nebo zneužití již ve stadiu projektové přípravy; tato povinnost dosud právními předpisy není uložena a zákon tuto mezeru vyplňuje. Současně se určuje povinnost vykonat nezbytná zabezpečovací opatření i u skladů, které jsou již v provozu nebo i v jiných případech (např. v úschovnách výbušnin). Vyrozumění orgánů Sboru národní bezpečnosti o způsobu zabezpečení výbušnin, jakož i odcizení, ztrátě nebo nálezu výbušnin umožňuje těmto orgánům účinný dohled z hlediska zajištění bezpečnosti osob a ochrany majetku. Oznamovací povinnost navazuje na dosavadní právní úpravu.
K § 23 a 24
Vyvíjet, vyrábět, zpracovávat nebo pokusně vyrábět výbušniny mohou jen organizace, které k tomu mají vytvořeny potřebné materiální a kvalifikační předpoklady a které určil příslušný ústřední orgán státní správy v dohodě s ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti patří výroba výbušnin.
Zákon řeší dosud předpisem neupravenou otázku přípravy (zhotovení) některých jednoduchých druhů výbušnin ve spotřebitelských organizacích. Oprávnění k přípravě takovýchto výbušnin v organizacích vydává Český báňský úřad v dohodě s ústředním orgánem státní správy, do jehož působnosti patří výroba výbušnin, čímž se zajišťuje potřebná odbornost.
Povinnost uložená výrobci, popřípadě dovozci dodávat odběrateli osvědčení o jakosti (atest) a návod k používání výbušnin a pomůcek vychází z možnosti dané hospodářským zákoníkem (§ 173 odst. 3 a § 183) a je zdůrazněna s ohledem na specifické vlastnosti výbušnin. Odběrateli se nově ukládá povinnost se těmito návody řídit a seznámit s nimi příslušné pracovníky. Správnost návodů na použití výbušnin a pomůcek při trhacích pracích se zabezpečuje jejich schválením Českým báňským úřadem.
Přejímá se osvědčený způsob schvalování výrobků před jejich uvedením do oběhu, který upravuje pro některé výrobky zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví. Povolování výbušnin je podle § 33 citovaného zákona vyňato z působnosti orgánů státního zkušebnictví; Český báňský úřad určuje podrobné podmínky pro jejich používání podle § 11 zákona České národní rady č. 24/1972 Sb. v tomto směru se současná právní úprava osvědčila a přebírá se do nové právní úpravy.
Obecná působnost Českého báňského úřadu v oblasti povolování používání výbušnin a pomůcek pro trhací práce zůstává nedotčena. Zkoušky výbušnin a pomůcek, jejichž výsledky slouží k účelům povolovacího jednání, se mohou provádět jen v organizaci, která je k tomu potřebně vybavena. Vhodnost takové organizace posuzuje uvedený orgán stejně jako nezbytný rozsah prováděných zkoušek.
K § 25
Z důvodu zajištění obecné i pracovní bezpečnosti se stanoví, že výbušniny lze nabývat jen na základě povolení k jejich odběru, která vydávají orgány státní správy.
V případech, kdy se mají výbušniny používat ojediněle nebo nepravidelně, vydávají povolení k odběru okresní národní výbory nebo jim na roveň postavené národní výbory. Tato příslušnost národních výborů se do zákona přebírá z vyhlášky č. 62/1965 Sb., o výbušninách, a zákona České národní rady č. 146/1971 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o národních výborech a upravuje působnost národních výborů na některých úsecích státní správy.
Na rozdíl od nynější právní úpravy zákon předpokládá vydávání povolení k odběru výbušnin nejen pro hospodářskou činnost, ale též pro jinou činnost, např. pro účely zábavních ohňostrojů a pro scénické účely.
Odběratel nabývá výbušniny zpravidla od výrobce výbušnin nebo od obchodní organizace, přičemž pro dodavatelsko-odběratelské vztahy platí příslušná ustanovení hospodářského zákoníku. Zákon na rozdíl od současného právního stavu umožňuje nabývat výbušniny též od jiné organizace, která používá výbušniny ve své hospodářské činnosti. Sleduje se tím zejména, aby odběratelé, kteří používají výbušniny nepravidelně a v malém množství, mohli využívat řádně zajištěné a provozované velké sklady výbušnin spotřebitelských organizací. Tím odpadne potřeba zřizovat malé sklady, které se bez zvýšených nákladů nedají zajistit proti vloupání, nehledě na snížení dopravních nákladů a rizika při přepravě po dopravních komunikacích.
K § 26
Podmínky pro přepravu nebezpečného zboží včetně výbušnin upravuje zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasilatelství, a k němu vydané prováděcí předpisy. Podmínky pro přepravu výbušnin dále upravují předpisy o železniční, vodní a letecké přepravě apod. Podmínky pro vnitropodnikovou přepravu výbušnin obsahuje ČSN 26 9021.
Podmínky uvedených předpisů nelze v plném rozsahu aplikovat pro přepravu výbušnin v podzemí a pro jejich přenášení při přípravě a provádění trhacích prací. Z toho důvodu pro tyto činnosti stanoví Český báňský úřad další potřebná opatření v rámci obecně závazného právního předpisu o používání výbušnin.
K § 27 a 28
Rozlišení trhacích prací malého a velkého rozsahu má důsledek pro určení stupně kvalifikace pracovníků, oprávněných takovou trhací práci připravovat a provádět.
Povolení použít výbušniny pro jiné účely než trhací práce, tj. pro vyvolání zvukových a světelných účinků vydávají okresní národní výbory.
Nově se v zákoně stanoví, aby potřebná opatření k ochraně oprávněných zájmů před účinky trhacích prací navrhl ten, kdo trhací práce bude provádět. Tento návrh bude předkládán orgánu příslušnému povolit provedení trhací práce. Opatřením se sleduje usnadnit a zkvalitnit povolovací činnost orgánů státní správy, zejména národních výborů.
K § 29 až 32
Vlastnosti výbušnin vyžadují, aby objekty sloužící k jejich uskladňování byly zvláště upraveny a k tomu účelu povoleny. Technické a konstrukční podmínky pro povrchové sklady výbušnin upravuje ČSN 73 5530, pro sklady výbušnin v hlubinných dolech a v podzemí výnos Českého báňského úřadu ze dne 18. prosince 1972 čj. 7/1972, reg. v částce 18/1973 Sb., který pozbude platnosti.
Umísťování skladů výbušnin, povolování jejich stavby a uvádění do užívání se řídí jednak zvláštními předpisy, tj. zejména zákonem č. 50/1976 Sb., jednak tímto zákonem. V organizacích, které provádí hornickou činnost pod povrchem a pro jejichž činnost bylo již vydáno příslušné územní rozhodnutí, rozhoduje o umístění skladů výbušnin pod povrchem obvodní báňský úřad. Jde zejména o umístění skladu výbušnin v hlubinném dole, kdy je nutno přihlédnout k systému větrání, hloubce pod povrchem, ochraně před výbuchem metanu a uhelného prachu apod.
Stejně bude obvodní báňský úřad rozhodovat o umístění skladu výbušnin v podzemních důlních dílech při geologických pracích.
Zákon dále přebírá dosavadní úpravu, která umožňuje krátkodobé přechovávání výbušnin ve zvláštních úschovnách (např. staveništních) nebo i ve zvláštních případech na vhodném volném prostranství; jde o výbušniny určené zpravidla pro použití při trhacích pracích velkého rozsahu, kdy není možné ani účelné zřizovat pro toto krátkodobé přechovávání sklad výbušnin. Potřebná opatření stanoví ČSN 73 5530.
K § 33
Účelné hospodaření s výbušninami jako s výrobním prostředkem, jejichž používání se v posledním desetiletí rozšířilo do dalších odvětví národního hospodářství, předpokládá vést řádnou evidenci jednotlivých druhů výbušnin. Je v zájmu obrany státu, ochrany osob a majetku mít přesný přehled o tom, kde která výbušnina je, v jakém množství nebo jak se s ní naložilo. Zákon vychází z principu, že za řádnou evidenci výbušnin odpovídá organizace, ve které se s výbušninou pracuje.
Zákon zajišťuje, že bude zavedena evidence výbušnin ve sféře výroby, používání i při ničení a zneškodňování výbušnin, jako jeden z prostředků k zamezení jejich zneužití.
K § 34 až 36
Úprava přebírá v hlavních rysech současný právní stav, který se osvědčil.
Pod pojmem způsobilost se rozumí osobní (tj. zejména právní a společenská) a odborná způsobilost. Společnost má zájem na tom, aby pro práci s výbušninami byli vybíráni pracovníci morálně, společensky a fyzicky spolehliví, kteří budou poskytovat dostatečné záruky, aby se výbušniny nezneužily k protispolečenské činnosti apod. Těžiště posouzení osobní způsobilosti přísluší organizaci, ve které je pracovník zaměstnán. Tato organizace a její společenské složky mají předpoklady pro celkové objektivní hodnocení osobní způsobilosti příslušného pracovníka. Pro osoby, které nejsou v pracovním poměru, jako např. studenti a důchodci, přísluší posouzení jejich morální a společenské spolehlivosti místnímu národnímu výboru.
K § 38 až 43
Při úpravě organizace a působnosti orgánů státní báňské správy se vychází z horního zákona, dosavadního zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., z dosavadního statutu státní báňské správy vyhlášeného vyhláškou předsedy Ústředního báňského úřadu č. 259/1957 Ú. l., jakož i z jiných obecně závazných právních předpisů.
Z horního zákona a z tohoto zákona vyplývají úkoly pro orgány státní báňské správy, a to jak na úseku povolovací a schvalovací činnosti, tak i při výkonu vrchního dozoru nad dodržováním horních předpisů, jakož i jiných obecně závazných právních předpisů, pokud upravují bezpečnost a ochranu zdraví při práci, bezpečnost technických zařízení a požární ochranu v podzemí. Zákony vycházejí ze zásady, že zásadně každá hornická činnost musí být povolena orgánem státní báňské správy.
Postavení Českého báňského úřadu jako ústředního orgánu státní správy České socialistické republiky vyplývá z § 2 odst. 1, č. 5 zákona České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky. Jemu jsou podřízeny obvodní báňské úřady, jejichž sídla jsou situována s ohledem na hospodárnost a operativnost výkonu orgánů státní správy, do center nejvýznamnějších hornických revírů.
Obvody působnosti obvodních báňských úřadů se vymezují obecně závazným právním předpisem; počítá se se zachováním územního a věcného stanovení obvodů působnosti, které se osvědčilo (vyhláška č. 56/1982 Sb.). Jde o územní a věcné vymezení, které vychází z administrativního členění republiky, ale není s ním shodné s ohledem na nerovnoměrný výskyt ložisek nerostů a další hlediska hospodárnosti a operativnosti pro činnost orgánů státní báňské správy.
Zásada hospodárnosti výkonu státní správy a specifická úloha orgánů státní báňské správy zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu vyžaduje, aby zákon umožnil i možnost přenesení plnění úkolů v jednotlivých případech z Českého báňského úřadu na obvodní báňské úřady a naopak, popřípadě na jiný než místně příslušný obvodní báňský úřad.
Zvláštními prověrkami jsou především generální a specializované prověrky organizované Českým báňským úřadem na dolech a lomech se závažnou báňskou problematikou a prověrky hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic. Jejich účelem je zejména stanovení zásadních opatření pro jejich další rozvoj a perspektivu. Výsledky prověrek jsou též zobecňovány a závěry promítány do nových horních a jiných předpisů.
Význam hlavních báňských záchranných stanic a obvodních báňských záchranných stanic z hlediska prevence a likvidace závažných důlních nehod vyžaduje, aby k jejich zřízení dával souhlas, popřípadě jejich zřízení mohl i nařídit Český báňský úřad, který stanoví jejich sídla a vymezuje jejich působnost. Dosud byla tato působnost upravena výnosem Českého báňského úřadu č. 1/1971, reg. v částce 7/1971.
Ukládání dalších opatření potřebných k zajištění bezpečnosti práce a provozu je významným prostředkem k odvrácení hrozícího nebezpečí, zejména při provozních nehodách a haváriích a nebezpečných stavech. Zplnomocnění orgánu státní báňské správy k takovým opatřením obsahoval už předchozí obecný horní zákon (§ 220 a násl.) a skutečnost, že obdobné ustanovení nebylo převzato do dosud platného horního zákona, se pociťuje jako jeho nedostatek.
Ohrožením celospolečenského zájmu a tedy důvodem k zastavení provozu je i provádění prací bez předchozího povolení příslušným orgánem (např. dobývání ložiska bez povolení), jakož i bez příslušného oprávnění (např. provádění trhacích prací neoprávněnou osobou), protože v takových případech dochází zpravidla k ohrožení života a zdraví lidí nebo majetku.
Závazný příkaz dává báňský inspektor zpravidla v průběhu inspekce v podzemí ústně a vyhotovuje písemně po ukončení inspekce a vyfárání. Má charakter bezprostředního zákroku a jeho smysl je v nařízení takových opatření, jejichž plnění vyplývá pracovníkům organizace z bezpečnostních a dalších předpisů, popřípadě je v konkrétní situaci nevyhnutelné. Z povahy věci vyplývá, že takové jednání nemůže probíhat jako správní řízení, směřující k vydání rozhodnutí podle obecných předpisů o správním řízení. Inspekce i vydání závazného příkazu probíhá zpravidla v podzemí a za podmínek, kdy je nezbytné příkaz ihned vydat a plnit a není možno čekat na jeho písemné vyhotovení, popřípadě projednání s vedením organizace a vydání formou rozhodnutí z úřadu.
Podání námitek proti závaznému příkazu má odkladný účinek, pokud se neodejmul pro naléhavost a závažnost věci. Rozhodnutí obvodního báňského úřadu, popřípadě Českého báňského úřadu o námitkách se považuje za rozhodnutí ve správním řízení, a proto je možné podat proti němu odvolání, popřípadě rozklad. V praxi se plně osvědčil obdobný dosavadní postup.
K § 44 a 45
Zákon zpřísňuje dosavadní pokuty ukládané pracovníkům a nově stanoví sankce organizacím při hornické činnosti. Při činnostech prováděných hornickým způsobem přejímá zákon v podstatě pokuty uvedené v zákoně České národní rady č. 24/1972 Sb. Úprava vyplývá z požadavku zvýšit tlak na zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, bezpečnosti provozu a dodržování předpisů při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.
Oprávnění báňských inspektorů ukládat blokové pokuty se přejímá z dosavadní právní úpravy, která se osvědčila. Zvyšuje se maximální sazba blokové pokuty, protože dosavadní hranice 100,- Kčs se v praxi jeví příliš nízká, a proto už nevyhovující. Úprava vyplývá zejména z potřeby zvýšit tlak orgánů státní báňské správy k zajišťování bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při využití výhod operativnosti a účinnosti blokového řízení. Ve sféře upravené horním zákonem a tímto zákonem jde často o provozy značně rizikové (hlubinné doly s výskytem metanu a uhelného prachu, s nebezpečím horských otřesů, průtrží uhlí a plynů apod.), kde porušení předpisů může mít velmi vážné důsledky. Pokuty jsou příjmem státního rozpočtu České socialistické republiky a vymáhají je finanční správy.
Oprávnění orgánů státní báňské správy odejmout jimi vydané oprávnění k provádění určených prací navazuje na dosavadní působnost orgánů státní báňské správy odejmout za hrubé a opakované porušení předpisů o výbušninách oprávnění střelmistrům a technickým vedoucím odstřelů (§ 72 bezpečnostního předpisu Ústředního báňského úřadu č. 65/1965, reg. v částce 31/1965 Sb.). Podle zákona půjde též o jiné činnosti pracovníků organizací, např. strojníků těžních strojů, řidičů lokomotiv v důlní dopravě. Takové opatření prováděly doposud orgány státní báňské správy bez dostatečné právní reglementace.
Řízení směřující k odnětí oprávnění se zpravidla zahajuje z podnětu orgánu státní báňské správy nebo báňského inspektora, který při výkonu dozoru oprávnění zadržel (§ 42).
K § 46
Zachovává se v podstatě současný právní stav, kdy řízení vykonávané státní báňskou správou se děje podle obecných předpisů o správním řízení. Obecné předpisy o správním řízení se nepoužijí v případech, kdy nejde o rozhodování o právem chráněných zájmech a povinnostech účastníků řízení, ale kdy se jedná například o povolení technických zařízení (strojů, přístrojů, zařízení a pomůcek), popřípadě kdy jde o organizační opatření.
V Praze dne 14. července 1987
Ladislav Adamec v. r
předseda vlády
České socialistické republiky