Důvodová zpráva
VŠEOBECNÁ ČÁST
Ochrana nerostného bohatství jako jednoho ze základních surovinových zdrojů, jeho racionální využívání a zabezpečování jiných celospolečenských zájmů, zejména bezpečnosti práce a provozu, náleží k hlavním úlohám v socialistické společnosti.
Oblast ochrany a využití nerostného bohatství je v současné době upravena zákonem č. 51/ 1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 1958 a nahradil do té doby platný obecný horní zákon z roku 1854. Zákon č. 41/1957 Sb. zakotvil i pro tuto oblast zásadní změny, ke kterým došlo v naší společnosti po roce 1945. Horní zákon upravuje hornickou činnost od vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů přes jejich dobývání až po likvidaci důlních děl a zrušení dobývacích prostorů a rovněž práva a povinnosti organizací a působnost orgánů státní správy na tomto úseku.
Současné potřeby národního hospodářství, především růst potřeby základních nerostných surovin při jejich omezených zdrojích si však vyžadují novou právní úpravu, která vytvoří optimální podmínky pro zvýšenou ochranu a racionální využívání nerostného bohatství. Proto Český báňský úřad společně se Slovenským báňským úřadem a v úzké spolupráci s ostatními ústředními orgány státní správy přistoupily k vypracování nového horního zákona, tohoto zákona a ostatních souvisejících horních předpisů.
Nová právní úprava je přizpůsobena federativnímu uspořádání státu. V souladu s článkem 24 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, byly na základě schválených zásad spolu s federálním horním zákonem vypracovány zákony České národní rady a Slovenské národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě. Tyto zákony tvoří spolu s federálním horním zákonem komplexní úpravu na uvedeném úseku.
Zákon upravuje právní vztahy při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, a to především z hlediska bezpečnosti práce a provozu a při používání výbušnin zejména k trhacím pracím. Upravuje též organizaci a působnost orgánů státní báňské správy při výkonu vrchního dozoru nad ochranou a využitím nerostného bohatství a bezpečností práce a provozu při uvedených činnostech. Zákon obsahuje základní podmínky hornické činnosti, práva a povinnosti orgánů a organizací při provádění této činnosti, klasifikuje jednotlivé druhy hornické činnosti a stanoví podmínky, které je nutno splnit při vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů, při otvírce, přípravě a dobývání výhradních ložisek, při zajišťování a likvidaci důlních děl a lomů, při zajišťování a likvidaci starých důlních děl, při zvláštních zásazích do zemské kůry a při vedení důlně měřické a geologické dokumentace. Stanoví též podmínky pro vstup na cizí nemovitosti při hornické činnosti.
S ohledem na specifické podmínky hornické činnosti, zejména její namáhavost, nepřetržitost provozu, pracovní prostředí a na stále složitější a rizikovější báňskoekologieké poměry, zejména při hlubinném dobývání, je v zákoně zavedena povinnost zřídit v organizacích, které vykonávají hlubinnou těžbu, odborné útvary, popřípadě ustanovit odborné pracovníky pro otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu. Jde o povinnost ve smyslu § 36 odst. 2 nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce. Tito odborní pracovníci jsou zvlášť školeni v příslušné problematice a mají potřebné odborné znalosti. S ohledem na zvláštní hornické pracovní podmínky zákon stanoví základní podmínky bezpečnosti práce a provozu při používání technických zařízení.
Báňská záchranná služba má v našem i zahraničním hornictví dlouholetou tradici a významné postavení. Až dosud byla u nás upravena pouze bezpečnostními předpisy. To neodpovídá jejímu významu. V moderních horních zákonech socialistických i nesocialistických států jsou postavení a úkoly báňské záchranné služby upraveny. Báňská záchranná služba vykonává zejména práce při záchraně lidí, práce při zdolávání důlních nehod, zmáhací práce a odstraňování následků důlních havárií, veškeré práce v nedýchatelném ovzduší a v zatopených důlních dílech. Spolupracuje při zdolávání nehod na povrchu, zvláště těch, které mohou ohrozit bezpečnost pracovníků v podzemí (např. vnikání škodlivých plynů a zplodin do hlubinných děl). Spolupracuje též v oblasti havarijní prevence a při zvyšování bezpečnosti práce v podzemí.
Pokud jde o činnost prováděnou hornickým způsobem, přebírají se do zákona ustanovení dosavadního zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy. Tento zákon se osvědčil, avšak v zájmu komplexnosti nové právní úpravy a omezení množství právních předpisů na tomto úseku se zákon České národní rady č. 24/1972 Sb. zrušuje.
Zákon obsahuje komplexní úpravu v oblasti výbušnin. Nová zákonná úprava na úseku výbušnin je odůvodněna tím, že v důsledku stále se zvyšující úrovně technického rozvoje se používání výbušnin rozšiřuje mimo klasické oblasti i do dalších druhů používání. V současné době se výbušniny používají zejména při
- trhacích pracích pro rozpojování hornin při těžbě nerostů,
- vrtných a geofyzikálních pracích,
- stavebních pracích (stavba komunikací, ropovodů, plynovodů, vodovodů apod.),
- destrukčních pracích (demolice objektů),
- zemědělských, lesních a vodohospodářských pracích,
- tváření, plátování, svařování, zpevňování kovů a spékání prášků,
- pracích v hutnických provozech,
- uvolňování lavin a odstraňování ledových zátarasů,
- ohňostrojích, pro scénické účely při natáčení filmů a při některých divadelních scénách.
Zvyšování výroby výbušnin a rozšíření trhacích prací mimo klasické oblasti znamená, že do styku s problematikou výbušnin se dostává široký okruh pracovníků, včetně řídících a kontrolních pracovníků v orgánech a organizacích, pracovníků státních orgánů apod.
V současné době není oblast výbušnin komplexně upravena zákonem. Zákon č. 61/1965 Sb., kterým se doplňují předpisy o organizaci státní báňské správy, neobsahuje hmotně právní ustanovení o výbušninách. Obsahuje pouze zplnomocňovací ustanovení k vydávání obecně závazných právních předpisů o výbušninách státní báňskou správou, resp. zmocnění k vydávání podrobnějších bezpečnostně technických předpisů v rámci obecných předpisů o výbušninách, a to jednotlivými ústředními orgány v oboru jejich působnosti. Obdobné zplnomocňovací ustanovení obsahuje i zákon České národní rady č. 24/1972 Sb., kterým bylo nahrazeno v České socialistické republice vládní nařízení č. 20/1954 Sb., o organizaci státní báňské správy, ve znění zákonného opatření předsednictva Národního shromáždění č. 124/1960 Sb. a zákona č. 61/1965 Sb. Na základě zákona č. 61/1965 Sb. byla vydána vyhláška č. 62/1965 Sb., o výbušninách, která až dosud je základním hmotně právním předpisem o výbušninách. Přitom vyhláška upravuje právní vztahy, práva a povinnosti orgánů a organizací a rovněž působnost některých orgánů (národních výborů, státní báňské správy), které by měly být upraveny zákonem.
Uvedené nedostatky dosavadní právní úpravy odstraňuje tento zákon, který obsahuje základní hmotně právní ustanovení, a to v souladu se současnými potřebami rozvoje národního hospodářství, a který vytváří podmínky pro účinnou ochranu celospolečenských zájmů socialistické společnosti.
Z hlediska ochrany celospolečenských zájmů je v zákoně věnována zvláštní pozornost zacházení s výbušninami a evidenci výbušnin.
V zákoně se řeší problematika úpravy a použití výbušnin v malém rozsahu spotřebitelskými organizacemi pro vlastní potřebu na místě použití. Ta je možná jen s povolením Českého báňského úřadu vydaným v dohodě s příslušným ústředním orgánem, do jehož působnosti náleží výroba výbušnin (např. trhavin typu DAP).
Zákon neobsahuje veškeré podrobnosti v oblasti výbušnin, a to s ohledem na stálý technický rozvoj jak ve výrobě a zpracování výbušnin, tak i při jejich používání. Předpokládá se vydání předpisů, které v rámci svého hospodářského řízení vydají příslušné ústřední orgány státní správy v souladu s potřebami rozvoje národního hospodářství. Podrobnější úprava v prováděcích předpisech se bude týkat především používání výbušnin a ustanovení o podmínkách pro vydání oprávnění osobám pro práci s výbušninami.
Při úpravě organizace a působnosti orgánů státní báňské správy se vychází z horního zákona, tohoto zákona, z dosavadního zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy, a ze statutu státní báňské správy vydaného vládou a vyhlášeného vyhláškou předsedy Ústředního báňského úřadu č. 259/1957 Ú. l.
Zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, byl zřízen po vzniku československé federace Český báňský úřad; obdobně zákonem Slovenské národní rady č. 207/1968 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy Slovenské socialistické republiky, byl zřízen Slovenský báňský úřad. Uvedené ústřední orgány státní báňské správy nahradily v republikách bývalý Ústřední báňský úřad.
Český báňský úřad spolu s obvodními báňskými úřady v Kladně, Plzni, Sokolově, Mostě, Trutnově, Brně, Ostravě, Příbrami a Liberci tvoří jednotnou soustavu orgánů státní báňské správy v České socialistické republice. Český báňský úřad řídí obvodní báňské úřady a rozhoduje o odvolání proti jejich rozhodnutí. Česky báňský úřad zajišťuje osobní, věcné a finanční potřeby obvodních báňských úřadů; obvodní báňské úřady jsou zálohové organizace ve vztahu k Českému báňskému úřadu jako k rozpočtové organizaci.
Obdobný zákon Slovenské národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě vypracoval Slovenský báňský úřad. Zákon České národní rady a zákon Slovenské národní rady jsou obsahově v podstatě shodné. Rozdílné právní řešení je zachováno v úpravě působnosti příslušných orgánů při povolování trhací práce velkého rozsahu při činnostech, které nepodléhají vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy (demolice stavebních objektů apod.). Tyto trhací práce budou i nadále povolovat v České socialistické republice krajské národní výbory, jak to dosud vyplývá z vyhlášky č. 62/1965 Sb., o výbušninách, a ve Slovenské socialistické republice obvodní báňské úřady, na které byla tato působnost přenesena z krajských národních výborů zákonem č. 72/1969 Sb., o některých opatřeních v organizaci a působnosti národních výborů ve Slovenské socialistické republice. Tento stav se osvědčil a ponechává se i v nové právní úpravě.
Parní generátory na povrchu podléhají doposud v České socialistické republice dozoru inspektorátů bezpečnosti práce (§ 58 odst. 4 zákona č. 41/1957 Sb. a § 5 písm. b) zákona České národní rady č. 24/1972 Sb. a § 3 zákona č. 174/1968 Sb.). V zájmu komplexnosti vrchního dozoru orgánů státní báňské správy, byly parní generátory na povrchu při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem podřízeny vrchnímu dozoru orgánů státní báňské správy.
Realizace tohoto zákona si nevyžádá nové nároky na státní rozpočet ani zvýšenou potřebu pracovních sil.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1 a 2
Zákon vychází z dosavadního rozsahu hornické činnosti (§ 37 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství - horní zákon), a navazuje na zákon o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon). Vyjadřuje dělbu působnosti mezi federací a republikami ve smyslu čl. 9 a čl. 24 odst. 2 písm. e) ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o československé federaci, ve znění ústavního zákona č. 125/1970 Sb.
V zákoně je hornická činnost upravena především z hlediska bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a jejího povolování a ohlašování. Základní materiálně-právní ustanovení o jednotlivých druzích této činnosti jsou uvedena v horním zákoně a blíže rozvedena v důvodové zprávě k hornímu zákonu.
Výhradními ložisky (§ 5 horního zákona) jsou ložiska vyhrazených nerostů a ta ložiska nevyhrazených nerostů, o kterých bylo rozhodnuto, že jsou vhodná pro potřeby a rozvoj národního hospodářství. Za taková ložiska se považují i opuštěný odval, výsypka nebo odkaliště, které vznikly hornickou činnosti a obsahují vyhrazené nerosty, nebo bylo o nich rozhodnuto, že jsou vhodné pro potřeby a rozvoj národního hospodářství.
Pokud jde o vyhledávání a průzkum výhradních ložisek, vychází se z koncepce horního zákona a z praxe, že projekt vyhledávacích a průzkumných prací směřuje k zjištění a průzkumu výhradního ložiska. Vyhledávání a průzkum nevyhrazených nerostů je upraven v § 3 (činnost vykonávaná hornickým způsobem).
K § 3
Při vymezení pojmu činnosti prováděné hornickým způsobem se vychází z ustanovení § 3 zákona České národní rady č. 24/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské správy. Tato činnost se zpravidla provádí na základě povolení vydaného podle stavebních předpisů. Protože jde o činnosti, jejichž technická, technologická a bezpečnostní problematika má hornický charakter, podřizují se vrchnímu dozoru státní báňské správy, jako je tomu doposud, podle citovaného zákona.
K písmenu c) se uvádí, že za činnost vykonávanou hornickým způsobem se nepovažuje odstraňování nánosů písků a štěrkopísků při údržbě vodních toků.
Hranice 500 m3 při pracích uváděných v písmenu d) se netýká podzemních tzv. dlouhých děl (jámy, šachtice, štoly, chodby a též protlaky, pokud mají charakter chodby, ve kterých se mohou zdržovat lidé apod.), nýbrž jen podzemních prostorů samostatně zřizovaných pro zvláštní účely (komory, strojovny, zásobníky).
Na speleologický průzkum podle písmene f) se vztahuje tento zákon pouze tenkrát, je-li prováděn ražením chodeb, zřizováním šachtic apod. Jinak se tento zákon na speleologický průzkum nevztahuje, poněvadž jde o zvláštní činnost odlišnou od ostatních průzkumných prací a prováděnou mimo pracovní poměr členy společenských organizací.
V ustanovení písmene h) jde o vrty prováděné strojním zařízením (např. vrty pro clonové odstřely, průzkumné, větrací a jiné vrty).
K § 4
Zákon stanoví postup v případě vzniku pochybnosti, zda jde o hornickou činnost nebo v případě pochybnosti, zda jde o činnost prováděnou hornickým způsobem. Jestliže se pochybnost týká výkonu vrchního dozoru státní báňské správy, rozhodne Český báňský úřad v dohodě s jiným dotčeným orgánem státního odborného nebo obdobného dozoru.
K § 5
Přejímají se osvědčené principy dosavadní právní úpravy. Rizikovost a specifičnost hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i ochrana a využívání nerostného bohatství a zajištění jeho racionálního dobývání vyžadují odpovídající odborný přístup a přiměřené vybavení organizací, které je mají provádět.
Požadavky na kvalifikaci a ověřování odborné způsobilosti pracovníků některých profesi upravují v současnosti horní předpisy, např. bezpečnostní předpis Ústředního báňského úřadu č. 100/1966, reg. v částce 3/1966 Sb., bezpečnostní předpis Českého báňského úřadu č. 1/1971, reg. v částce 7/1971 Sb., vyhláška Českého báňského úřadu č. 13/1981 Sb., o zkouškách a posuzování odborné způsobilosti některých pracovníků, jakož i zvláštní předpisy např. vyhláška č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice.
Podrobnosti o ohlašování některých prací orgánům státní báňské správy dosud upravuje vyhláška Ústředního báňského úřadu č. 264/1957 Ú. l.
Předpokládá se vydání obecně závazného právního předpisu Českým báňským úřadem, pokud jde o ověřování odborné způsobilosti a kvalifikace pracovníků některých profesí; jakož i ohlašování činností orgánům státní báňské správy.
Povinnost ústředních orgánů, do jejichž působnosti organizace patří, informovat státní báňskou správu o zásadních opatřeních na úseku ochrany nerostného bohatství a ložisek nerostů, racionálního využívání ložisek, bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu a pracovních podmínek je reciproční povinností k povinnosti orgánu státní báňské správy o závažných zjištěních a uložených opatřeních informovat též příslušný ústřední orgán (§ 39).
Odpovědnost za dodržování horních předpisů a dozor nadřízených orgánů je v současné době upraven § 45 zákona č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon). Ustanovení citovaného paragrafu se plně osvědčilo, a proto se jeho obsah přejímá do tohoto zákona.
K § 6
Z charakteru hornické činnosti a podmínek, za nichž se provádí, vyplývá i její značná rizikovost, která se v současnosti zvyšuje zejména přechodem převážné většiny dolů do středních a velkých hloubek, se zhoršujícími se důlně geologickými a důlně technickými podmínkami, vrtáním velmi hlubokých vrtů pro průzkum a těžbu ropy a zemního plynu.
Zvýšené riziko hornické činnosti a některých činností prováděných hornickým způsobem vyžaduje, aby organizace důsledně dbaly o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, o bezpečnost provozu a na dodržování bezpečnostních předpisů, hygienických předpisů a pracovních podmínek.
Povinnost vykonávat dozor nad dodržováním horních předpisů je v hornických organizacích tradiční. Základ nutno spatřovat již v zákonu č. 12 ř. z. z roku 1894, jímž se vydávají předpisy o zřízení závodních a dozorců u hor a který obsahuje též ustanovení o kvalifikaci, ustanovení o povinnostech odpovědných pracovníků. V zákoně bylo stanoveno, že "závodní ustanovený podle předpisů tohoto zákona jest s držitelem hor odpovědný za zachovávání zákonů a nařízení platných pro provoz hor". Dozorci, tj. osoby ustanovené pro dozor, musely mít rovněž předepsanou kvalifikaci a musely být oznámeny báňskému úřadu. Zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostného bohatství (horní zákon), svěřil výkon dozoru nad dodržováním horních předpisů orgánům organizaci nadřízeným a podrobná ustanovení o výkonu dozoru v organizaci pracovníky organizace byla pojata do platných bezpečnostních předpisů. I při organizačních změnách (tresty, kombináty, národní podniky, koncerny a koncernové podniky) bylo nutno zachovat vždy zásadu, že dozor nad dodržováním horních předpisů a vytvoření systému účinného dozoru zejména v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu je nezbytnou součástí řízení. Zákon v § 6 neřeší organizační strukturu hornických organizací, požaduje pouze, aby organizace vytvořila účinný systém dozoru. Podle struktury organizace bude tento dozor vykonáván nejvyšším stupněm organizačního uspořádání organizace, a to podle jejího členění (např. v současné době v řadě případů generálním ředitelstvím koncernu) a současně i v jednotlivých složkách organizace.
Zvlášť významnou součástí bezpečnostních opatření při hornické činnosti je havarijní prevence. Plán zdolávání havárií, který je jedním z prostředků této prevence, se zpracovává podle směrnice Ústředního báňského úřadu č. 1/1962 pro sestavování plánu likvidace závažných nehod na hlubinných dolech (havarijní směrnice), resp. podle směrnice Ústředního báňského úřadu č. 2200/1966 pro sestavování plánu likvidace závažných nehod při hornické činnosti prováděné povrchovým způsobem (povrchové havarijní směrnice). Z hlediska ochrany života a zdraví lidí při hornické činnosti má zpracování plánu zdolávání havárií zásadní význam, jak to prokázaly postupy při likvidaci velkých havárií na hlubinných dolech v ČSSR i v zahraničí. Je proto účelné stanovit v zákoně povinnost vypracovávat uvedené plány. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis, který vydá Český báňský úřad.
Povinnost organizací zjišťovat příčiny úrazů a závažných nehod vyplývá též z nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb., kterým se provádí zákoník práce. Je účelné, aby výsledky takových zjištění, zejména v závažných případech, byly předkládány obvodnímu báňskému úřadu a ten určil případná další potřebná opatření, a to i pro jiné organizace než je ta, ve které k mimořádné události došlo.
Podrobnosti o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod a havárií a poruch technických zařízení upravuje vyhláška Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 110/1975 Sb., která zůstává nadále v platnosti.
Vzhledem k uvedené zvýšené rizikovosti se pro provádění hornické činnosti obligatorně stanoví povinnost zřídit útvary bezpečnosti práce a provozu, resp. při jednodušších provozech ustanovit odborně způsobilé pracovníky. O rozsahu uvedených útvarů, resp. o počtu těchto pracovníků a jejich kvalifikaci rozhoduje vedoucí organizace, pokud tyto počty nebo kvalifikace nejsou stanoveny závazným opatřením příslušného ústředního orgánu. Útvary jsou v organizacích provádějících hornickou činnost v podstatě již zřízeny a pracovníci ustanoveni.
Zřízením útvaru bezpečnosti práce a provozu, resp. jmenováním odborného pracovníka na uvedeném úseku, není dotčena povinnost vedoucích pracovníků a ostatních pracovníků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu podle ustanovení zákoníku práce, popřípadě prováděcích předpisů (§ 73, 74, 132 až 138 zákoníku práce a § 36 nařízení vlády ČSSR č. 54/1975 Sb.).
Zákon zplnomocňuje Český báňský úřad nařídit organizaci rozhodnutím, pro které případy činností prováděných hornickým způsobem se musí vypracovat plán zdolávání havárií. Jde např. o povinnost vypracovat tyto plány při zpřístupňování přírodních jeskyní a jejich udržování v bezpečném stavu (§ 19 výnosu Českého báňského úřadu č. 4500/1977 z 1. 8. 1977).
Zákon zplnomocňuje též Český báňský úřad, aby v odůvodněných případech nařídil rozhodnutím zřízení útvaru, popřípadě ustanovení odborně způsobilých pracovníků na úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu i v organizacích vykonávajících činnost prováděnou hornickým způsobem.
K § 7
Báňská záchranná služba je tradičně důležitou složkou hornické činnosti zejména při hlubinném dobývání. Plní svou funkci nejen při zásazích k záchraně pracovníků a národního majetku při závažných provozních událostech, ale i při plnění důležitých úkolů v oblasti havarijní a bezpečnostní prevence. Její pracovníci (členové) musí být odborně vyškoleni a vycvičeni, protože jejich činnost klade vysoké nároky na odborné znalosti, fyzickou zdatnost a morálně politické kvality. Důležitá je funkce báňské záchranné služby při poskytování první lékařské pomoci v podzemí při záchraně pracovníků.
V Československé socialistické republice jsou v současnosti organizace a postavení báňské záchranné služby upraveny bezpečnostními předpisy (bezpečnostní předpis Českého báňského úřadu č. 1/1971, reg. v částce 7/1971 Sb.) a dalšími předpisy. S ohledem na význam báňské záchranné služby jsou některá zásadní ustanovení o báňské záchranné službě zahrnuta do zákona (obdobně je tomu v některých horních zákonech socialistických i nesocialistických zemí).
K § 8
V rámci vrchního dozoru zjišťují orgány státní báňské správy, zda technická zařízení, jejich provoz a údržba jsou v souladu s předpisy vydanými k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, uznanými pravidly techniky, zda pracovníci pověření jejich obsluhou, zkouškami, revizemi a opravami jsou k těmto činnostem oprávněni a odborně způsobilí.
Zvláštní kategorii technických zařízení tvoří vyhrazená technická zařízení (vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 18-21/1979 Sb.). Tato zařízení představují určitá rizika nejen rozsahem svého používání, ale zejména akumulovanou energii. Proto je nutno technickým zařízením věnovat zvýšenou pozornost.
Typy vybraných důlních strojů, zařízení, přístrojů a pomůcek se mohou používat jen po předchozím povolení Českého báňského řadu s ohledem na zvýšenou možnost ohrožení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu, která vyplývá z jejich konstrukce nebo ze skutečnosti, že jejich umístění, použití nebo materiál by mohly být zdrojem takového ohrožení. Na některé důlní stroje a zařízení (např. razící plnoprofilové stroje, mechanizované štíty, vrtná zařízení) nutno klást zvýšené nároky z hlediska bezpečnosti práce a provozu, a to pokud jde o jejich konstrukci, ale především způsobilost pro důlní provoz, jako např. nevýbušné provedení, požární ochrana, hygienická nezávadnost, rozměry, obsah zplodin ve výfukových plynech, způsob obsluhy. Obdobně je tomu u přístrojů (např. pro báňskou záchrannou službu, pro zjišťování složení důlního ovzduší) a pomůcek. Je nutno určit podmínky pro jejich používání, zejména v podzemí, a to obecně závazným právním předpisem vydaným Českým báňským úřadem.
Při stanovení rozsahu tohoto předpisu se bude vycházet z principu, že nesmí dojít k duplicitnímu výkonu státní správy orgány státní báňské správy a Úřadu pro normalizaci a měření. Při povolování vybraných důlních strojů a zařízení je nutno přihlížet k výsledkem zjištění státních zkušeben a záměrům s jejich používáním v důlních provozech.
K § 9
Oprávnění organizace k vyhledávání a průzkumu ložisek nerostů řeší zákon České národní rady o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.
V zájmu zpřísnění a sjednocení výkonu vrchního dozoru státní báňské správy se místo dosavadního vyjádření obvodního báňského úřadu k provádění geologických prací podzemními důlními díly (tzv. "těžký ložiskový průzkum") vyžaduje jejich povolení ve stanovených případech. Mnohá z těchto důlních děl mají charakter otvírkových a přípravných prací. Podrobnosti stanoví obecně závazný právní předpis Českého báňského úřadu, který současně zruší společné směrnice bývalého Ústředního geologického úřadu a Ústředního báňského úřadu č. 2531/1963 z 5. 4. 1963.
K § 10
Postup obvodního báňského úřadu je určitou analogií postupu stavebních úřadu při povolování prací (§ 71 odst. 1 stavebního zákona).
S uplatňováním výsledků vědy a techniky a v zájmu zvýšení kultury a produktivity práce se v hornictví podstatně rozšiřuje mechanizace. S tím souvisí zavádění dobývacích metod, které mají rozdílné parametry výrubnosti a znečištění a vyžadují i nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu (důlní výztuž, větrání, zvláštní postup při dobývání apod.) a k omezení vlivu dobývání na povrch. Je proto nutné, aby se v konkrétních podmínkách používaly vhodné dobývací metody, které zajistí racionální dobývání výhradních ložisek. Součástí hornické činnosti při dobývání výhradních ložisek je zajištění a likvidace důlních děl a lomů, na které se přiměřeně vztahují ustanovení upravující dobývání. Rekultivační práce na povrchu jsou řešeny zvláštními předpisy (zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon o lesích apod.).
K § 11
Jde o tři různé druhy činností při zvláštních zásazích do zemské kůry, které v rozdílném rozsahu se podobají dobývání ložisek. Proto obecně závazný právní předpis stanoví diferencovaně bližší podmínky a požadavky pro provádění těchto prací; např. zřizování podzemních prostorů pro uskladňování radioaktivních a jiných průmyslových odpadů v zemské kůře bude ve většině případů obdobné zřizování důlních děl pro účely otvírky ložiska. Požadavky na dokumentaci budou obdobné jako na plány otvírky, přípravy a dobývání, resp. na jinou hornickou činnost.
Naproti tomu uskladňování plynů a kapalin v přírodních horninových strukturách a v podzemních prostorech bude zpravidla navazovat na dotěžovaná ložiska ropy, zemního plynu apod. Přitom se musí zohlednit specifičnost těchto činností (např. režim zatlačení a odběru zemního plynu z podzemního zásobníku, pozorování hermetičnosti nadloží, opatření proti erupcím, na ochranu sousedních výhradních ložisek, podzemních vod).
U průmyslového využívání tepelné energie zemské kůry půjde převážně o hlubinné vrty.
K § 12
Úkoly a povinnosti ústředních orgánů, které pro ně vyplývají z horního zákona ve vztahu k organizacím řízeným národními výbory, plní krajský národní výbor. Určuje se stupeň národního výboru, který dává stanovisko při řešení střetů zájmů podle § 33 horního zákona, dále stupeň národního výboru, který je i účastníkem řízení při stanovení, změnách a zrušení dobývacích prostorů.
K § 13
Ustanovení navazuje na § 35 horního zákona. Protože zajištění a likvidace starých důlních děl jsou velmi podobné zajištění a likvidaci důlních děl podle § 10, stanoví se obdobný postup při povolování těchto prací. Jde o činnost po technické stránce značně náročnou, protože v řadě případů nebude k dispozici úplná důlně měřická a geologická dokumentace a průzkum rozsahu starých důlních děl je náročnější i po stránce bezpečnostní. Jako v případě § 10 musí být zpracován podrobný plán, který zohlední místní podmínky a podrobně určí způsob zajištění nebo likvidace, a to zejména s přihlédnutím k zajištění ochrany povrchu a jiných chráněných zájmů. Současně musí být přitom zváženo, zda nebude možno staré důlní dílo v budoucnosti využít pro hornické nebo jiné účely.
K § 14
V návaznosti na horní zákon (§ 39) stanoví se povinnost vést při provádění hornické činnosti důlně měřickou a geologickou dokumentaci, která je základem racionálního a bezpečného provádění hornické činnosti.
Závady v důlně měřické a geologické dokumentaci jsou závažným nedostatkem, který může ohrozit racionální a bezpečné provádění hornické činnosti. Zákon se proto nespokojuje s tím, že státní báňská správa může takovou závadu vytknout a sankcionovat, ale dává oprávnění, aby chybějící dokumentace byla vyhotovena jinou způsobilou organizací neprodleně, na základě nařízení obvodního báňského úřadu. Tím se odstraňuje nebezpečí z prodlení. Zvláštní význam má toto ustanovení pro vedení podzemních důlních děl.
K § 15 a 16
Hornická činnost vyžaduje, aby se při otvírce, přípravě a dobývání ložisek apod. dočasně používaly v omezeném rozsahu i cizí nemovitosti. Jde o umisťování důlně měřických značek na povrchu, výstražné tabulky, dočasné ohrazení poddolovaných nebo jiných nebezpečných míst a krátkodobé provádění jiných prací s tím souvisících. Nezbytnými úpravami půdy se podle tohoto ustanovení především rozumí takové úpravy, které jsou nezbytné pro provedení obhlídky, zaměření a používání měřických a hraničních značek a ochranných znaků, signálů a jiných měřických zařízení, popřípadě k dočasnému ohrazení poddolovaných nebo jiných nebezpečných míst, umístění výstražných tabulek apod.
Vstup na cizí nemovitosti se upravuje obdobně jako v zákoně č. 46/1971 Sb., o geodézii a kartografii, a ve stavebním zákoně. Přihlíží se přitom k ochraně jiných oprávněných zájmů ve smyslu § 131 odst. 1 a § 204 odst. 1 občanského zákoníku, jakož i ve smyslu zvláštních předpisů upravujících ochranu důležitých celospolečenských zájmů (obrana státu, půdní fond, vody, lesy, dráhy, lázně a zřídla apod.). Vstup na cizí nemovitosti se přejímá z platné právní úpravy bez podstatnějších změn. Vzniknou-li spory o náhradu škody podle uvedeného ustanovení, budou o nich rozhodovat soudy nebo orgány hospodářské arbitráže. Při sporech, o jednorázovou náhradu rozhodne okresní národní výbor. Vstup na cizí nemovitosti za účelem provádění geologických prací upravuje zvláštní předpis (zákon České národní rady o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu).
K § 17 a 18
Zákon vychází z analogie ustanovení § 58 až 61 zákona č. 50/1976 Sb., dále z ustanovení vyhlášky Ústředního báňského úřadu č. 261/1957 Ú. l., kterou se vydávají podrobnější předpisy o vypracování a schvalování plánu otvírky, přípravy a dobývání, jakož i plánu zajištění a likvidace hlavních důlních děl a lomů. Analogie s ustanoveními stavebního zákona je odůvodněna i ustanovením § 56 stavebního zákona, kde v písm. a se stanoví, že stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů. Povolení vydané obvodním báňským úřadem v uvedených případech nahrazuje stavební povolení, a proto i postup při řízení je obdobný. Odchylka spočívá v tom, že účastníky řízení nejsou občané. Občané mají nárok na náhradu důlních škod, popřípadě podle ustanovení horního zákona může být příslušný objekt vyvlastněn. Povolení podle § 9 až 11 a § 13 se týká výhradně hornické činnosti. Při rozhodování obvodního báňského úřadu o povolení činnosti podle § 10, 11 a § 13 je předepsáno vždy provedení místního šetření, poněvadž jedině po podrobném seznámení se s podmínkami v hornickém provozu lze o příslušné žádosti správně a spolehlivě rozhodnout.
K § 19
Postup při povolování těžebních prací a požadavky na příslušnou dokumentaci upravuje § 71 a násl. zákona č. 50/1976 Sb. a § 29 až 33 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu.
Jde převážně o drobná ložiska stavebních surovin charakteru místních zdrojů, která podléhají od 1. 7. 1972 státnímu odbornému dozoru orgánů státní báňské správy na základě zákona České národní rady č. 24/1972 Sb. Uplatňováním uvedeného zákona se docílilo snížení devastace pozemků a zvýšení racionálního využívání těchto ložisek, a proto byl obsah jeho ustanovení převzat do tohoto zákona.
Podrobnější podmínky pro využívání ložisek nevyhrazených nerostů upraví vláda ČSR nařízením o podmínkách racionálního využívání ložisek nevyhrazených nerostů.
K § 20
Projektování a povolování uvedených prací upravují zvláštní předpisy, zejména zákon č. 50/1976 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), a jejich prováděcí předpisy a zákon České národní rady o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.
K § 21
Současná právní terminologie není v otázce obsahu pojmu "výbušnina" jednotná. Tak např. vyhláška č. 62/1965 Sb., o výbušninách, do tohoto pojmu nezahrnuje výbušné předměty, i když se na ně vztahují ustanovení o výbušninách. Zákon České národní rady č. 24/1972 Sb. pod pojmem výbušnina rozumí všechny výbušné látky i výbušné předměty. V tomto zákoně se pod tímto pojmem v širším slova smyslu rozumějí výbušné látky i výrobky, které takové látky obsahují.
Ve smyslu definice se podle tohoto zákona považují za pomůcky k použití výbušnin např. pneumatické nabíjecí zařízení, zápalnice, ohmetr, roznětnice. Za trhací práce se považuje používání výbušnin při hornické činnosti, činnosti prováděné hornickým způsobem, jakož i jiné činnosti např. při stavebních pracích a terénních úpravách, tváření kovů, uvolňování ledových bariér a lavin. Vznikne-li pochybnost, zda jde o trhací práce, rozhodne Český báňský úřad.
Používají-li se výbušniny při speciálních činnostech na úseku národní obrany a vnitra podle zvláštních předpisů, nejde o trhací práce podle tohoto zákona.