Česká národní rada 1986 – 1990

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Hlásí se ještě někdo další ?

Poslanec Jiří Rubín: Vážená Česká národní rado, mně je nepříjemně. Říkám to proto, že jsem z těch, kteří tu s vámi, vlastně jen s několika z vás, byli v roce 1968. Vypadl jsem v 70. roce. A za těch 20 let si nikdo nevzpomněl - jak tady sedíte, nebudu nikoho jmenovat - nikdo nepřišel s památkou Mistra Jana Husa.

A teď všichni na poslední chvíli šijeme horkou jehlou tento svátek, až je to nedůstojné.

Já osobně jsem ctitelem Mistra Jana Husa. Jsem příslušníkem Čs. strany lidové a mohu říci, že i postoj naší církve, vyjádřený nejvyššími ústy svatého otce Jana Pavla II. na Hradě při jeho návštěvě, je úplně historický. Takže nás nemůže nikdo obviňovat z toho, že se chceme proti tomuto svátku stavět.

Plně sdílím názor svého předřečníka: Když v této české radě nebudu, nechám na nově zvoleném parlamentu, aby tuto významnou událost skutečně důstojně projednal - tak, jak se to sluší ke jménu a osobnosti Mistra Jana Husa. Bude to parlament zvolený svobodně, ne delegovaný nebo zvolený všelijak, tak, jako předtím.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Ještě někdo se hlásí do rozpravy? Poslanec Palkoska.

Poslanec Ivo Palkoska: Dámy a pánové, nemám ve zvyku říkat zbytečně populární věci. Budete se možná na mne zlobit.

Tento parlament skutečně asi nemá mandát takový, jaký by měl mít. Nemám ho ani já, a to - byl jsem kooptován.

To, co řekl můj předřečník, je i mým názorem, za jeho slova se plně stavím. Na druhou stranu ale také chápu, co chceme udělat nebo co bychom všichni rádi udělali.

Zamysleme se už jenom nad tím, že máme mandát od lidí. A ti lidé sami by také měli k tomu něco říci - jestli chtějí slavit nebo nechtějí. No, samozřejmě, chtějí, jsme jenom lidé.

Ale ona ta oslava něco bude stát. Na konci roku, až budeme účtovat, bude nám něco chybět. To bychom měli vědět už teď. A může nám to říci pouze vláda.

Navrhuji kompromis. Přijměme usnesení, že tento parlament se staví za přijetí tohoto zákona, že dává předsednictvu plnou důvěru, aby na základě vyjádření vlády /o tom, kolik nás to bude stát/ vydalo zákonné opatření. A současně tím dáme důvěru novému parlamentu tím, že jej pověříme, aby tento krok schválil. Tak budeme mít podíl všichni a bude to spravedlivé. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Vystoupí paní poslankyně Němcová.

Poslankyně Helena Němcová: Nevím, jestli to hlasově zvládnu.

Já jsem tady schvalovala pár desítek zákonů, přestože jsem byla pouze kooptovaná. Jestliže nemám právo schvalovat zákon, který se mnou schvaluje celá Česká republika, pak jsem si jista, že nemám schválit ani jeden.

Říkáte, že je nedůstojné to, co se tu děje. Ukončete tuto trapnou rozpravu. Pane předsedo, prosím vás, dejte hlasovat. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Já dám hlasovat, samozřejmě. Ale ještě se zeptám, zda se hlásí někdo do rozpravy. Nikdo se nehlásí.

Skutečně se může stát, že zákon, který přijmeme, plenární zasedání zruší. Nicméně je zde protinávrh podaný poslancem Palkoskou, který navrhl, abychom se usnesli v tom smyslu, že plenární schůze podporuje plně návrh, iniciativní návrh poslanců, na zavedení státního svátku k oslavě Mistra Jana Husa. Dále žádá předsednictvo, aby návrh předložilo vládě a projednalo v nejbližší době před ukončením činnosti. Takto jsem rozuměl formulaci.

Dávám hlasovat o tomto protinávrhu, který přednesl poslanec Palkoska.

Kdo je pro to, aby ČNR přijala toto usnesení, ať zvedne ruku. 23 poslanců.

Kdo je proti ? 96 poslanců.

Kdo se zdržel hlasování ? 5.

Protinávrh byl většinou hlasů zamítnut.

Nechám tedy hlasovat o zákonu ČNR tak, jak jej přednesl navrhovatel zákona poslanec Lesák. Pane poslanče, mohl byste, prosím, ještě jednou říci tu formulaci zákona ?

Poslanec Josef Lesák: Zákon ze dne … atd. o prohlášení 6. července, dne upálení Mistra Jana Husa, za státní svátek České republiky:

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Par. 1 6. červenec, den upálení Mistra Jana Husa, se prohlašuje za státní svátek České republiky.

Par. 2 Státní svátek 6. července se prohlašuje za den pracovního klidu.

Par. 3 Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Slyšeli jste návrh zákona. Kdo je pro to, aby ČNR tento návrh zákona přijala ? 107 poslanců. Kdo je proti ? Nikdo. Kdo se zdržel hlasování ? 15. Nějak nám celkový součet hlasů nehraje, asi se někdo nepřihlásil, ale v každém případě ČNR přijala návrh zákona o zavedení státního svátku k uctění památky M. J. Husa. /Potlesk./

Pokračujeme v našem jednání. Zbývají nám dva body, podstatně jednodušší.

Dalším bodem, o který jsme rozšířili náš pořad, je

Návrh na zákonodárnou iniciativu České národní rady ke změně horního zákona

Sněmovní tisk č. 241 vám byl k tomu rozdán.

Prosím poslance Zdeňka Spoustu, aby za výbor pro průmysl a stavebnictví, který iniciativní návrh předkládá, návrh uvedl.

Poslanec Zdeněk Spousta: Vážený pane předsedo, vážené dámy, vážení pánové, ve výboru pro průmysl a stavebnictví jsme projednali iniciativní návrh na změnu zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, jinak známý pod názvem horní zákon.

Jsem si plně vědom, že návrh novelizace byl předmětem jednání pouze v jediném výboru ČNR, ovšem s tím, že včera byl ještě projednán informativně ve výboru ústavně právním, ovšem bez přijetí usnesení.

S ohledem na jeho závažnost a nebezpečí z prodlení mi dovolte, abych z pověření výboru pro průmysl a stavebnictví vás s jeho obsahem seznámil.

Jde o sněmovní tisk 241, který jste předem obdrželi.

Jedná se o oblast vyhledávání, průzkumu a dobývání nerostů, u nichž současná právní úprava, za prvé, neupravuje povinnost úhrady podnikatele státu za vyhledávání, průzkum a dobývání ložisek nerostů; za druhé, neupravuje dostatečně právo na hospodaření s ložisky, které jsou jako nerostné bohatství ve státním vlastnictví, zvláště vznik,převod a zánik tohoto práva; za třetí, neupravuje právo přednosti podnikatele dobývat ložiska nerostů při pozitivních výsledcích vyhledávání a průzkumu; za čtvrté, neupravuje dostatečně povinnost podnikatele k zahlazení důsledků dobývání, zejm. při zániku bezprávního nástupce a nevytváření finančních záruk; za páté, nevytváření v potřebném rozsahu prostor pro rozvoj soukromého podnikání občanů a na druhé straně nevytváří ani potřebnou míru ochrany zájmů státu, ochrany životního prostředí a jiných oprávněných zájmů.

Vyhledávání, průzkum i dobývání nerostů nesporně negativně působí na území a na ochranu životního prostředí.

To vedlo zákonodárství řady zemí, lze uvést např. Rakousko nebo SRN k tomu, že průzkumné a těžení organizace platí státu roční dávky z plochy území, ve kterém tyto práce probíhají. Tato dávka je závislá na ploše, má progresivní nárůst až do výše pětinásobku, čímž vytváří ekonomický tlak na podnikatele, aby postupoval co nejrychleji a pracoval jen na území, které nezbytně potřebuje.

Naše právní úprava podobný nástroj nezná. Při dobývání může těžení organizace vytěžené nerosty, které jsou ve státním vlastnictví, odprodat po zaplacení dávky ve výši 10 % z tržní ceny vytěženého nerostu. Ani takový právní nástroj naše úprava nezná. Při dobývání ve všech zemích potřebuje těžení organizace stanovit dobývací prostor, což je podle současné naší právní úpravy rozhodnutí o využití území.

Zatímco jinde jej stanoví jediný orgán Státní báňské správy, u nás jej stanoví kterékoli ministerstvo či krajský národní výbor v dohodě s Báňským úřadem, orgánem územního plánování a stavebním úřadem. Na dobývací prostor má ministerstvo a jím určená organizace vytvořený monopol ke konkrétnímu ložisku, a to i když jej nedobývá. Bez jejich souhlasu nemůže dobývat ložisko nikdo jiný. Přitom chráněná plocha ložiskového území omezuje výstavbu, což plyne přímo ze zákona.

Vlastní těžení činnost v již vzpomenutých zemích povoluje Báňský úřad. U nás ji povoluje u výhradních ložisek Báňský úřad, ale u ostatních ložisek, a to jsou převážně suroviny, stavební úřad.

Za závažné oprávnění Báňských úřadů v právní úpravě jiných zemí považuji oprávnění báňských úřadů přesvědčit se o finančních zdrojích a zárukách, zejm. u začínajícího podnikatele. Jde totiž o slnění jeho povinnosti uložené zákonem: Po uplynutí dobývání zahladit jeho následky. Uvědomme si, že likvidace lomů a hlavních důlních děl je sice uložena ze zákona, ale není zřejmé, jak bude možné takovou povinnost vymáhat, dojde-li k zániku podnikatele bez právního nástupce.

Navíc tato povinnost nastupuje v období po ukončení dobývání, kdy podnikatel již nemá příjem z vytěžených nerostů a přitom likvidace si vyžaduje leckdy i miliónové náklady.

Za nezbytné považuji také odstranění některých ustanovení zákona, které doposud vedle organizace mají za povinnost zajišťovat ústřední orgány státní správy.

Z uvedených důvodů zastávám názor, že s přihlédnutím k závažnosti uvedených důvodů a k nebezpečí z prodlení, by mělo být přistoupeno k novelizaci horního zákona a těch zákonů ČNR, jejichž změna je podmíněna novelizací tohoto zákona.

Pro vaši větší informovanost sděluji, že předkládaný návrh zákona byl připraven za spoluúčasti Českého báňského úřadu a Slovenského báňského úřadu a současně i s pracovníky Českého geologického úřadu a Slovenského geologického úřadu.

Vážený pane předsedo, vážené dámy a vážení pánové, navrhuji vám proto a žádám, aby ČNR se usnesla tak, jak je uvedeno ve sněmovním tisku 241.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Jsou k uvedenému návrhu nějaké námitky? Prosím, poslanec Rosický.

Poslanec Bohumír Rosický: Vážený pane předsedo, poslankyně a poslanci, tento zákon je tak závažný, že bychom jej neměli teď tady narychlo odsouhlasit. Vždyť například výbor pro životní prostředí jej vůbec neviděl. A dopady jsou přitom tak obrovské.

Doporučuji, aby toto bylo předáno příštímu sněmu a aby zákon nejdříve projednaly všechny výbory.

Podívejte se, my tady odprodáváme naše území, těžíme zlato a germánium, kilometr našeho území se dává těžařské společnosti za tisíc korun. To přece tady takto jednoduše nemůžeme schválit.

Vážím si práce, kterou výbor udělal, ale je to tak závažná věc, že by se s ní měly seznámit i ostatní výbory. Doporučuji tedy, abychom to teď neprojednávali, ani informativně.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Chtěl bych jen upozornit, že se nejedná o přijetí zákona, ale o přijetí usnesení. A jde o zákonodárnou iniciativu České národní rady, kterou zasíláme Federálnímu shromáždění, v žádném případě nejde o zákon.

Dále bych chtěl upozornit na to, že právě touto zákonodárnou iniciativou chceme zabránit tomu, aby se mohlo tak, jak říkal poslanec Rosický, nakládat s územím.

Má ještě někdo něco do rozpravy? Nějaký diskusní příspěvek?

Poslanec Leopold Zubek: Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych upozornil na to, že zákon vychází ze zájmů těžebních organizací. Vůbec ale nerespektuje zájmy životního prostředí, zájmy krajiny. Může snad vyhovovat v případě povrchové těžby, ale důlní těžbu, hlubinnou těžbu, vůbec nepostihuje.

Ta těžební organizace není vůbec zavázána k tomu, aby hradila škody během projevu této těžby, tzv. poklesu. Skládá kauci jenom proto, aby zahladila škody, které způsobila terénu po ukončení své činnosti.

Souhlasím s akademikem Rosický, abychom jej neschvalovali.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Kdo se hlásí dále? Poslanec Anděl.

Poslanec Václav Anděl: Vážené poslankyně, vážení poslanci, budu mluvit jen krátce. Myslím si, že si tady trošku nerozumíme. Nejde vůbec o to, abychom dnes schvalovali zákon. Jde tady o iniciativu poslanců, pod kterou je podepsaný celý výbor. Tento zákon přísluší k projednání a schválení až Federálnímu shromáždění, jak je to také napsáno v tisku 241, v bodě 1 Usnesení, které máte před sebou.

České národní rady, a to té příští, se týká pouze ten bod 3, který přečtu: Požádat vládu České republiky předložit České národní radě /tedy už té příští/ vládní návrhy na změnu těch zákonů ČNR, jejichž změna je podmíněna novelizací horního zákona.

My sami předpokládáme, že nic není dokonalé a že tedy i poslanci Federálního shromáždění mohou mít připomínky. Ovšem situace je natolik vážná a problematiku je třeba tak rychle řešit, že /jak nás o tom odborníci přesvědčovali/ tato věc nesnese odkladu.

Proto jsme zvolili, po dohodě s legislativci, tento postup za jediný možný, který pomůže situaci urychlit.

Čili tento zákon, tak jak je předložený, bude projednávat až Federální shromáždění. Víc k tomu nemám co dodat.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji předsedovi výboru, který předkládá toto usnesení, tento návrh zákonodárné iniciativy ČNR vůči Federálnímu shromáždění.

Ještě někdo se hlásí do rozpravy? Nikdo.

Nechám hlasovat o návrhu na usnesení.

Kdo souhlasí s návrhem na usnesení tak, jak je uveden ve sněmovním tisku 241, ať zvedne ruku. Děkuji. 60 poslanců.

Kdo je proti? 14.

Kdo se zdržel hlasování? 30.

Takže návrh na usnesení byl přijat.

Posledním bodem našeho pořadu je

Návrh skupiny poslanců na usnesení České národní rady o obnovení moravsko-slezské samosprávy

Prosím poslance Sapáka, aby tento návrh uvedl.

Poslanec Jan Sapák: Vážený pane předsedo, paní poslankyně a páni poslanci, mrzí mne, že musím vystupovat v tuto dobu, proto bude moje vystoupení stručné. Návrh na usnesení jen přečtu a velmi jednoduše jej odůvodním.

Česká národní rada

1. považuje zrušení země české a země moravsko-slezské k 1. Lednu 1949 a vznik nového územně správního uspořádání za krok nespravedlivý a vzešlý z totalitní byrokraticko-centralistické praxe. Byl to krok rozporný s principy demokracie a samosprávy, který přispěl k deformovanému nepřirozenému vývoji československé společnosti;

2. vyslovuje pevné přesvědčení, že ústavní uspořádání republiky, které vyplyne z jednání svobodně zvolených zákonodárných sborů, tuto nespravedlnost napraví;

3. zároveň vyzývá vládu České republiky, aby podstatně urychlila vypracování koncepce struktury územního uspořádání a vypracování nové daňové soustavy, zajišťující samostatný rozvoj obcí, měst a všech svébytných územně správních celků republiky.

Chci k tomu říci jen jedno. Usnesení by mělo být namířeno k jednomu určitému skutku, a to zrušení dosavadního správního uspořádání českého, respektive československého státu. K tomu se staví kriticky, ale neruší jej.

V době po 17. listopadu, kdy československá společnost očekává nápravu všech skutků, které vykonala totalitní moc /a my máme za to, že tento skutek byl aktem totalitní moci/, namířená ve své zásadě a usměrněná k rozvrácení československé občanské společnosti, která mohla být největším odpůrcem totalitní moci, znovu zdůrazňuji, že toto rozhodnutí nijak neruší, nepodvazuje a neomezuje do budoucnosti další jednání o příštím uspořádání českého státu, event. Československa. Pouze by mělo vzbudit v obyvatelstvu důvěru, že ústavní orgány, v tomto případě českého státu, věnují věci pozornost a postupují patřičným směrem.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Sapákovi. O slovo se hlásí předseda ústavně právního výboru poslanec Peška.

Poslanec Pavel Peška: Pane předsedo, dámy a pánové, já vystupuji proto, že ústavně právní výbor vyslovil nesouhlas s tímto návrhem. Já bych chtěl vysvětlit výsledek našeho negativního hlasování.

Patrně nikdo z členů výboru nechtěl uvést v pochybnost potřebu moravsko-slezské samosprávy v regionálních věcech ani podceňovat opravdovost moravského cítění.

Ústavně právní výbor však nechtěl predikovat činnost nového parlamentu, nechtěl se vyjádřit předem k usnesením o institucionálním uspořádání nové ústavy, případně, jestliže by se to dalo z návrhu usnesení odvodit, k návratu zemského zřízení v podobě z roku 1949. Avšak já bych chtěl učinit ještě určitý dodatek k tomu našemu negativnímu hlasování.

Chápeme, že by ta moje interpelace a interpelace ostatních kolegů mohla, bych řekl, mít i nějaké politické důsledky a vyvolat nedůvěru ke snahám moravským.

Domnívám se však, že i tuto moji interpelaci a hlasování našeho výboru je třeba brát v úvahu.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Poslanec Adam.

Poslanec Čestmír Adam: Vážená Česká národní rado, já nehodlám to tu prodlužovat.

Chci jen konstatovat, aby si ČNR uvědomila, že zemské zřízení bylo u nás zrušeno, tuším, v roce 1929 zákonem o župním řízení, který však nebyl proveden proto, protože vznikala nebezpečí, že ten existující henleinovský nacionalismus by se mohl pomocí žup uplatnit.

Musíme si být vědomi toho, že 1. Republika považovala zemské zřízení za překonanou záležitost a usilovala o jiný druh správní organizace.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Hlásí se místopředseda Kaňa.

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Pane předsedo, dámy a pánové, já budu taktéž stručný.

Myslím, že jsme dnešního dne zde slyšeli mnoho o české státnosti. Tato záležitost je skutečně vážná. V této síni v posledních měsících a na posledních plenárních schůzích České národní rady o české státnosti nehovořili jen poslanci, ale několikrát, a to velmi výrazně, také předseda vlády, pan Pithart.

Diskutuje se o moravské nebo moravské a slezské či moravskoslezské otázce či problému. Někdo to pokládá za vážné, někdo za méně vážné. To je záležitost toho, jak kdo je do tohoto problému zapojen, jak kdo cítí - a řekl bych, zdůraznil bych - jak kdo cítí českou státnost. Mnohokrát jsme si zde vysvětlovali, že českou státnost cítíme i ve vztahu ke slovenské státnosti, která má vycházet nejenom od úrovně obce a města, ale, řekl bych, od samotného občana, aby se budovala potom ta vrcholná státnost česká a, koneckonců, i československá.

Myslím si, že není možné přezírat tyto skutečnosti a snahy o identitu Moravy a Slezska. Pravda, je tam celá řada nejasností. I v této budově, v této jednací síni proběhla v tomto období celá řada jednání na nejvyšší úrovni za účasti předsedy vlády s předsedy ČNR.

Nechci konstatovat, že je všechno jasné, ale myslím si, že je potřebné přijmout toto navržené usnesení. Možná, že jsou tam některá slovíčka, která by tam nemusela být, ale v podvědomí skutečně je, že zemské zřízení bylo zrušeno k 1. lednu 1949, tedy v době po únoru 1948. V podvědomí také je, že zemské zřízení bylo velmi spravedlivé.

A myslím si, že je ještě na této ČNR, aby upozornila vládu ČR, a to i v souvislosti se zprávou ČR o její činnosti, kterou jsme projednávali včera, aby podstatně urychlila vypracování koncepce struktury územního uspořádání a vypracování nové daňové soustavy, zajišťující samostatný vývoj obcí, měst a všech svébytných územně správních celků České republiky, jak se hovoří v odst. 3, protože je celá řada nejasností na území obcí, měst, okresů /a to už ani nehovořím o krajích, které mají být k 1. lednu t. r., jak je vám všem známo, zrušeny/.

Myslím si, že toto usnesení nemá žádný jiný smysl než ten, aby na toto upozornilo, když už na totéž upozornilo i Federální shromáždění.

Nebylo by asi moudré, kdyby se ČNR k této problematice postavila zády. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážená ČNR, dovolte, abych i já vyslovil podporu návrhu usnesení tak, jak jej máte předloženo. Bylo projednáváno, řekl bych, velice vážně a seriózně.

Ujišťuji vás, že není v rozporu s tím, jak je připravována Ústava ČR, není v rozporu se stanoviskem vlády a ani se stanovisky výborů ČNR. Plně jej podporuji.

Přeje si ještě někdo promluvit? Poslanec Herrgesell.

Poslanec Walter Herrgesell: Dámy a pánové, dovolte, abych vás seznámil s výsledkem projednání tohoto návrhu skupiny poslanců na usnesení ČNR ve výboru pro národní výbory a národnosti včera ve 13.10 až 13.30.

Mohu vám sdělit, že právě ve vztahu k tomu, abychom vyzvali vládu, aby se urychlily ty koncepční práce a ve vztahu k posílení české státnosti náš výbor jednoznačně tento návrh přijal.

Děkuji. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Ještě někdo?

Poslanec Jan Sapák: Dámy a pánové, dovolte mi dvě věty.

Chci říci, že usnesení hovoří především o pohnutkách, které vedly režim k tomu, aby zemské zřízení v roce 1949 zrušil. Ty pohnutky byly takové: zpřetrhat dosavadní přirozené politické vazby rozprostraněné na území státu, tak zviklat a ve svém důsledku vykořenit občanskou společnost.

Děkuji vám za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Sapákovi. Uzavírám rozpravu.

Nechávám hlasovat o přijetí návrhu skupiny poslanců na usnesení ČNR o obnovení moravsko-slezské samosprávy.

Kdo souhlasí s předloženým návrhem? Děkuji.

Kdo je proti? 1.

Kdo se zdržel hlasování? 13.

Konstatuji, že usnesení bylo většinou hlasů přijato. /Potlesk./

Chtěl bych ještě reagovat na návrh poslance Loma předsednictvu ČNR, který předložil ve 26. schůzi ČNR s tím, aby byl ustaven výbor z řad poslanců na obranu demokracie.

Chtěl bych vás informovat, že předsednictvo ČNR zatím nerozhodlo, a sice z časových důvodů, z krátkosti volebního období, o to, abychom tento výbor zřídili. Byla zřízena komise pro ministerstvo vnitra a další komise a na další zatím nebyl čas. Jenom z tohoto důvodu nebyla zatím komise ČNR ustavena. Pan poslanec Lom byl mnou informován. Něco k tomu? Ne.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nechci hovořit dlouho, ale pokládám za svou povinnost, abych ukončil zasedání ČNR několika slovy.

Jak jsem již řekl v úvodu schůze, scházíme se dnes velmi pravděpodobně naposledy v tomto 5. volebním období.

Právě končící volební období mělo dvě části - časově, ale především obsahově rozdílné.

První byla delší, a i když jste v ní udělali dost práce, je z dnešního pohledu asi méně zajímavá, protože činnost parlamentu odpovídala politickému duchu tehdejší doby.

Dovolte mi proto, abych se aspoň stručně zabýval druhou, mnohem bohatší etapou práce České národní rady v posledním půl roce tohoto volebního období.

Především bych chtěl zdůraznit, že postupná rekonstrukce a konsolidace našeho poslaneckého sboru byla nezbytným předpokladem pro jeho následnou racionální parlamentní činnost.

Pokud se mnou nyní procházíte v duchu ty časté schůze ČNR té krátké doby, dáte mi jistě za pravdu, že naše činnost ve všech oblastech - zákonodárné, iniciativní i kontrolní - byla vskutku intenzívní.

Rád bych to dokumentoval aspoň na dvou příkladech.

Celkem jsme za tuto dobu přijali 21 zákonů České národní rady a 6 zákonných opatření jejího předsednictva.

Zároveň jsme také ve výborech projednali desítky návrhů zákonů federálních, navíc obvykle v nezvykle krátkém čase, někdy až nenormálně krátkém čase.

Významným nástrojem kontroly a iniciativy našich poslanců vůči vládě se staly jejich interpelace a otázky. Tyto instituty nebyly v jednacím řádu České národní rady ani dříve neznámy, ale v praxi nebyly vlastně vůbec uplatňovány, zvláště pokud jde o interpelace. Co si vzpomínám - byly dvě od roku 1968. Jedna snad v roce 1968 nebo 1969 a druhá snad v minulém volebním období, a to ještě kvůli fotbalistovi Kubíkovi.

Naproti tomu se staly pravidelnou součástí pořadu našich schůzí, stejně tak jako odpovědi členů vlády. A především v této souvislosti chci poděkovat jménem celého našeho poslaneckého sboru vládě České republiky za její spolupráci, za odpovědný přístup, s nímž ke všem podnětům poslanců, ke všem jejich připomínkám vláda přistupovala.

Úkolem příštího parlamentu v 6. Volebním období asi bude, aby účast vlády na činnosti parlamentu byla kompletnější.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, náročné období naší společné práce končí, zanedlouho předáme štafetu novému poslaneckému sboru. Jeho prvořadým úkolem bude vytvořit v součinnosti s Federálním shromážděním a Slovenskou národní radou /a já bych to raději přehodil/ ústavu České republiky.

Pevně věřím, že tento základní dokument republiky se stane významným projevem české státnosti.

K tomu přejeme novému parlamentu mnoho zdaru v jeho nastávající práci.

Na závěr mi dovolte, abych vám upřímně poděkoval za vaši aktivní práci v České národní radě, v jejich výborech, ale i ve volebních obvodech.

Přeji vám všem ve vaší další činnosti, v zaměstnání i v osobním a rodinném životě hodně štěstí, úspěchů, pevné zdraví a dobrou pohodu.

Loučím se s vámi, s vládou se musím rozloučit někdy jindy, protože teď tu je jen v zastoupení jejího místopředsedy.

Děkuji vám ještě jednou za spolupráci. Na shledanou. Hodně zdaru ve vašem dalším životě!