Poslanec Vlastislav Valtr: Pane předsedo, dámy a pánové, jestliže chce Československo do Evropy, musí jít zpátky ke svým kořenům a pramenům.
Proto vítáme uzákonění
svátku slovanských věrozvěstů
5. července ve Federálním shromáždění.
Tehdy byl položen základ naší civilizace,
který osudově rozhodl o naší orientaci
a znamenal nástup mezi vyspělé národy
Evropy.
Češi v dějinách
tohoto kontinentu nikdy nehráli druhé housle, ba
právě naopak. Ač jedni z nejmenších
co do počtu i území, svým uměním
a vzděláním vždy svým duchem
převyšovali mnohé větší
a početnější. Karlova univerzita, 4.
v celé Evropě a překlady celého písma
svatého do národního jazyka mezi prvními
evropskými národy jsou toho příkladem.
Největším
milníkem Evropy středověku, hnutím,
které nesmírně akcelerovalo její vývoj,
je bez pochyby reformace. Byl to český národ
a český Mistr Jan Hus, který tento evropský
proces skoku ze středověku do novověku inicioval.
Všechno, čím
tento národ byl a čeho dosáhl a co má
mravně, kulturně a hmotně, má díky
křesťanství a reformaci.
Připomínka upálení Mistra Jana Husa za pravdu a spravedlnost má v Čechách dlouhou a důstojnou tradici, která byla roznětkou i našeho národního obrození.
Vracíme-li se do vyspělé
křesťanské Evropy, vraťme se k uzákonění
dne 6. července za státní svátek České
republiky.
Myslím si, že je
neseriozní připomínat ekonomickou rozvahu
ve chvíli, kdy 9 dnů, které nejsou svátky,
ale jsou i památnými dny, byly zcela klidně
uznány za den pracovního volna, aniž by byly
obavy, že nám dojde ke zhroucení České
republiky.
Myslím si, že uzákonění
tímto parlamentem by bylo významnou tečkou
za jeho činností.
Proto doporučuji, aby
byl tento zákon přijatý. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Valtrovi. Do rozpravy se přihlásila
paní místopředsedkyně Moserová.
Místopředsedkyně Jaroslava Moserová: Já bych doporučovala,
aby toto bylo předloženo předsednictvu České
národní rady, které by mohlo o věci
rozhodnout jako o zákonném opatření,
s tím, že by nebylo v den našeho státního
svátku - výročí upálení
M. J. Husa - pracovní volno. Doporučovala bych,
aby tento zákon jako zákon byl ponechán jako
základní vklad novému svobodně zvolenému
shromáždění. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
To, že se o tomto zákonu musí jednat, jsme
včera schválili.
Padlo tu několik návrhů.
Návrh pana poslance Lesáka byl předložen
tak, abychom vyhlásili 6. červenec státním
svátkem se všemi příslušnostmi,
tzn. včetně pracovního volna. Bylo tu i několik
protinávrhů. Z nich několik se vyjadřuje
k tomu, aby 6. červenec byl státním svátkem,
ale s tím, aby v ten den nebyl pracovní klid, ale
aby se pracovalo. Několikrát zde odeznělo
ti, aby tento návrh zákona po projednání
s vládou České republiky, případně
alespoň s výborem pro plán a rozpočet
, přijalo předsednictvo ČNR ještě
tohoto volebního období jako zákonné
opatření. Jiný byl návrh paní
místopředsedkyně Moserové, která
se vyslovila k tomu, že by uznala tento den za státní
svátek, ale že by se pracovalo a že by tento
svátek mělo uznat až nově zvolené
shromáždění, nový parlament.
Ten bude oprávněn na své první schůzi
buďto zákonné opatření schválit
nebo neschválit. Zákonné opatření
totiž platí do první následující
plenární schůze České národní
rady.
Poslankyně Anna Röschová: Mohl byste, prosím vás,
zopakovat ty návrhy já myslím, že je
jich pět.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Pokud jsem dobře
slyšel, tak:
Za prvé, návrh
skupiny poslanců, prezentovaný poslancem Lesákem,
aby byl státní svátek v den upálení
Mistra Jana Husa vyhlášen se všemi právy,
které k tomu přísluší, tzn. včetně
pracovního volna;
Za druhé, návrh,
aby tento den byl vyhlášen státním svátkem,
ale bez pracovního volna;
Za třetí, návrh,
aby tento den nebyl vůbec vyhlášen státním
svátkem, abychom iniciativní návrh zákona
zamítli;
Za čtvrté, návrh,
abychom uložili předsednictvu k projednání
tento zákon, pak přijmout zákonné
opatření ČNR a konečné rozhodnutí
o trvalé platnosti ponechat na nové zasedání
parlamentu šestého volebního období.
Podle mého názoru
jsou všechny návrhy podmíněny zrušením
zákonné lhůty 3 dny.
Poslankyně Anna Röschová: Mně se zdá, že návrhy
pana poslance Mečla a paní místopředsedkyně
jsou různé, že to jsou dva návrhy.
Pan poslanec Mečl navrhoval,
aby předsednictvo přijalo zákonným
opatřením po projednání vlády
schválilo svátek s dnem pracovního klidu.
Paní místopředsedkyně
navrhovala sice stejný začátek, ale bez pracovního
klidu.
Takže to jsou dva návrhy.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: To už je
ale stejně věcí předsednictva.
Pokud chceme docílit toho, aby to byl státní svátek, musíme mít na zřeteli tu ekonomiku a respektovat ekonomické potřeby.
Prosím, pan poslanec Mečl.
Poslanec Josef Mečl: Domnívám se, že asi nemůžeme
v České národní radě zavést
další druh svátku, tzn. uznávat den
státního svátku bez pracovního klidu.
Pojmově státní svátek bude vždy
tradičně v Československu spojován
s pracovním klidem. Státní svátek
bez pracovního klidu - to nemá význam. To
je jen formální věc. Jsme jenom lidé.
Nevím, proč zrovna v tomto případě
bychom museli konstruovat nový zvláštní
druh svátku.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ovšem v tom
případě se budeme muset poradit s vládou.
Má k tomu ještě
co dodat navrhovatel zákona?
Poslanec Josef Lesák: Asi si nemůžeme ještě zvyknout,
že jsme vrcholným zákonodárným
orgánem a že jen na nás záleží
co rozhodneme, kdy to rozhodneme a za jakých podmínek
to rozhodneme.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ano, to souhlasím.
Hlásil se poslanec Slavík.
Poslanec Aleš Slavík: Pane předsedo, paní poslankyně,
páni poslanci, svého času bylo určitými
silami řečeno, že dvě hodiny pracovního
volna položí tuto republiku. Poslancem Federálního
shromáždění panem Zemanem bylo řečeno,
že to je nejlepší vklad a nejlepší
investice pro tuto republiku. Já si myslím totéž.
Myslím, že je tento svátek - jeho odsouhlasení
- nejlepší investicí pro českou státnost.
Děkuji. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
panu poslanci Slavíkovi. Signalizuje mi, že chce mluvit,
akademik Rosický.
Prosím, poslanec Rosický.
Poslanec Bohumír Rosický: Plně podporuji návrh, který
zde byl předložen. A to z těchto důvodů.
Sto let před reformací
v Německu vystoupil Mistr Jan Hus s reformu církve
ve smyslu Ježíše Krista, který nebyl bohatým
papežem, ale chudým ukřižovaným
atd. Všichni naši největší buditelé,
naši nejlepší společenští
vědci, se už zabývali osobou Mistra Jana Husa.
Já osobně se domnívám,
že Českou republiku, i když bude mít sníženou
výkonnost, nemůže položit na lopatky jeden
svátek. Vždyť když se podíváme
na sousední Rakousko, tak tam mají další
svátky - Božího těla, Nanebevzetí
Panny Marie, Nanebevstoupení Ježíše Krista,
svatodušní svátky apod.
Velice se přimlouvám
za to, aby ještě tato Česká národní
rada přijala tento svátek. Nehledě k tomu,
že boj za osvobození na všech frontách,
na západní i na východní, ale také
především na domácí, byl spojen
s husitskou dobou. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Vystoupí místopředseda Šlouf.
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf: Dámy a pánové,
jsme těsně před ukončením práce
českého parlamentu v tomto volebním období.
A je mi trochu smutno. Ať mám jakýkoli politický
názor, tak jsem především Čech.
Myslím si, že je
nanejvýš smutné, když o takové
věci jako je státní svátek v den upálení
Mistra Jana Husa tak dlouho jednáme.
Doporučuji bez odkladu
přistoupit k hlasování. /Potlesk./
Předseda Jaroslav Šafařík: Děkuji. Ještě
poslanec Benda.
Poslanec Marek Benda:
Vážený pane předsedo, vážená
Česká národní rado, mě fascinuje,
jakým způsobem tady komunisté, kteří
tu sedí 5 až 10 let, dnes vystupují pro to,
aby byl den upálení Mistra Jana Husa uznán
státním svátkem, protože jedině
tak je to spravedlivé. Ale nevzpomněli si na to
celých 40 let - na to, že by to tak mělo být.
Já se jen divím tomu, že se stále vystupuje způsobem, který napovídá tomu, jak je to důležitý den pro českou státnost. Ale toto nikdo nezpochybnil. Já se jen ptám, proč, když je to tak důležité, nebylo možné tento návrh předložit již před týdnem a mít k němu ekonomickou rozvahu vlády.
Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji
poslanci Bendovi. Hlásí se někdo do rozpravy?
Poslanec Rázl.
Poslanec Stanislav Rázl: Beru zpět svůj návrh a proto se
připojuji k návrhu pana poslance Lesáka.
/Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Abychom měli
jasno a ctili zákon a svůj vlastní Jednací
řád, musím upozornit, že předsednictvo
České národní rady musí schválit
upuštění od zásad. Je to sice jednoduchá,
ale potřebná formální záležitost.
Já bych proto navrhoval, aby mne všichni právníci
sledovali, zda mám pravdu.
Plenární schůze
dále musí upustit od zákonné lhůty
60 dnů.
To jsou v podstatě všechny
zábrany, které máme a které vyplývají
z našeho Jednacího řádu. Ty musíme
překonat, abychom zákon připustili.
Nyní tedy přerušuji
schůzi a prosím členy předsednictva,
aby se sešli na krátkou pětiminutovou schůzku.
Pak necháme hlasovat o
ostatních věcech.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Po krátké
přestávce nás tu zůstalo 128 poslanců.
Prosím člena předsednictva
dr. Kalvodu, aby nám přednesl stanovisko a vysvětlení
návrhu, který předkládá předsednictvo
České národní rady.
Poslanec Jan Kalvoda: Vážené kolegyně a vážení
kolegové, pro objasnění věci považuji
za nutné vás zatížit citací dvou
odstavců.
Paragraf 62 zákona o jednacím
řádu, odst. 1 říká: Zásady
zákona ČNR přikáže předsednictvo
ČNR nebo na základě jeho zmocnění
předseda ČNR k projednání v ústavně
právním výboru, popř. dalším
výborům.
Tady končí citát,
ale odstavec pokračuje dále.
Paragraf 68 téhož
zákona říká: O přípravě
výborů ČNR na projednání návrhu
zákona ČNR před jeho předložením
ČNR, o přikazování předložených
návrhů zákonů k projednávání,
o jejich vyřizování poslancům ČNR
a vládě České republiky, o sdělování
jejich stanoviska, jakož i o projednávání
návrhů zákonů ve výborech platí
obdobná ustanovení, která se týkají
projednávání zásad zákonů
ČNR 61 - 65 /to je označení paragrafů/.
Tímto odkazem se tedy
vracíme k ustanovení paragrafu 62, kde z formulace
té prvé věty, jejího úvodu
/Zásady zákona …/ plyne, že před
schválením jakéhokoli zákonného
návrhu je nezbytné, aby tento zákonný
návrh, vzdor ostatním formalitám, které
lze změnit, byl přikázán alespoň
ústavně právnímu výboru. Bez
splnění této podmínky by bylo to procedurální
jednání vadné a nemohlo by vést k
vydání platného zákona.
Tím by mohla být
řešena i naše problematická situace. Nezbývá
nic jiného než to, že bude o návrhu zákona
jednat nejdříve předsednictvo ČNR,
pokud by o něm nemělo jednat další plenární
zasedání.
Padla i připomínka,
že není nutné, abychom hlasovali o změně
pořadu této schůze, neboť ten bod programu,
spočívající v projednání
tohoto návrhu zákona, byl sice přijat, ale
nesplňuje potřebné procedurální
podmínky, které nelze směnit a odstranit,
takže není ani třeba tento bod programu odstraňovat,
a to dalším hlasováním sněmovny.
Poslední připomínka
k dalšímu diskutovanému problému. Rozhodli
jsme se k odkazu na ustanovení par. 91 zákoníku
práce, který v odst. 1 říká:
Dny pracovního klidu jsou dny, na které připadá
nepřetržitý odpočinek pracovníka
v týdnu a svátky. Tímto zákonným
ustanovením je řešen problém, který
nám přinesl při jednání mnoho
dilemat.
Považuji tuto informaci
za vyčerpávající.
Byla tak vyčerpávající
- ve smyslu dlouhá - proto, že objasňovala
problém, který vzrušil celou sněmovnu
na dlouhou dobu.
Domnívám se, vážené
kolegyně a vážení kolegové, že
dnes o tomto návrhu zákona platně hlasovat
nelze.
Děkuji. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Faktickou poznámku má poslanec Křeček.
Poslanec Stanislav Křeček: Včera o polední přestávce
se sešel ke své schůzi ústavně
právní výbor.
Kdyby měl snahu návrh
zákona projednat, tak jej projedná.
Pokud tady někdo řekl,
že se stydí, tak - já s ním.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Slyšeli jsme
zde výklad, a to skutečně právní
výklad, základních podmínek pro přijetí
tohoto zákona.
Samozřejmě, můžeme
vyhovět podmínce, aby se sešel ústavně
právní výbor. To můžeme. Ale
slyšeli jste návrh přednesený poslancem
Kalvodou.
V předsednictvu není
jediného, kdo by nechtěl přijmout takovýto
zákon. V rozpravě se nevyskytl takový názor,
ale předsednictvo je přesvědčeno v
tom, že bychom měli postupovat podle zákona.
Jedná se o závažný zákon k podpoření
české státnosti.
Navrhovatele zákona, pana
poslance Lesáka, se ptám, jaké je jeho stanovisko
ke zprávě přednesené poslancem Kalvodou.
Poslanec Josef Lesák: Nemám důvod měnit své stanovisko.
Řekl jsem ho několikrát a trvám na
něm.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji.
Paní poslankyně Hálková.
Poslankyně Eva Hálková: Vážení, vím,
že je doba pokročilá a že tu zůstali
jen ti nejvěrnější, ale doporučovala
bych, pane předsedo, abyste nechal hlasovat o tom, zda
by se nemohl sejít ústavně právní
výbor, aby se mohlo teď hned …
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: To nemusím nemusím nechat odhlasovávat. Rozhodnutí v této věci je v mojí pravomoci.
Prosím, aby se přihlásili
členové ústavně právního
výboru, abychom zjistili, kolik jich je přítomno.
Přítomno jich je
14, což je většina.
Přerušuji tedy schůzi
a doporučuji ústavně právnímu
výboru tento zákon k projednání.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážení,
sděluji Vám, že ústavně právní
výbor většinou hlasů přijal iniciativní
návrh zákona, který právě projednáváme.
/Potlesk./
Žádám tedy
Českou národní radu, aby podle návrhu
schválila upuštění od 3denní
lhůty pro projednávání zákona.
Kdo je pro tento návrh, ať zvedne ruku. Děkuji.
Kdo je proti ? 2.
Návrh tedy může být projednán hned.
Ústavně právní výbor podle jednacího řádu zákon doporučil.
Nechám tedy hlasovat o
zákonu tak, jak je … Prosím ? Poslanec Bursík.
Poslanec Martin Bursík: Vážený pane předsedo, vážená
Česká národní rado, intenzívní
snaha o to, abychom zde schválili zákon, ale nejen
ta - i a dopolední schvalování soudců
- mě vedou k určité úvaze, kterou
mně dovolte tu trochu rozvést. K té úvaze
mě vedou i formulace typu ČNR má právo
na to, aby upustila od zásad atd.
Jde o úvahy mezi morální
úvahou a politickým činem.
Před více než
70 lety Max Veber měl na mnichovské univerzitě
přednášku, v níž se mimo jiné
zabýval dvěma druhy etiky, a to Gesinnung Ethik
/etikou postoje/ a Verantwortung Ethik /etikou zodpovědnosti/.
Etiku postoje lze charakterizovat zhruba tak: Daný jedinec
se ve své úvaze řídí svými
absolutními morálními hodnotami. Extrémním
vyjádřením tohoto je, že chápe
spravedlnost a stojí za realizací spravedlnosti
i za tu cenu, že by měl být zničen svět.
Etiku zodpovědnosti lze zhruba charakterizovat tak, že
jedinec se snaží dostat ke splnění nějakého
empirického cíle. Přitom ale není
možné, aby se držel svých morálních
hodnot a tedy se dostává na úroveň
politické úvahy.
Atmosféra v parlamentu
mě vede k úvaze, zda jsem opravdu sám v takové
situaci, která mě vede k tomu, abych musel přecházet
od etiky postoje k etice zodpovědnosti. Zajímalo
by mne, zda /aniž bych chtěl snižovat důležitost
české státnosti/ je v parlamentu takový
tlak, abych musel jednat takhle pragmaticky.
Dovolte mi, a to se nechci nikoho
z vás dotknout, abych vyjádřil podezření
nad tím, nakolik jsme motivováni tím, že
při svém posledním zasedání
chceme slíznout tu poslední nabídnutou smetanu,
abychom se zalíbili veřejnosti a "zvedli kredit
České národní rady".
Dovolte mi ještě
jednu úvahu. Když jsem vstoupil sem na půdu
České národní rady, byl mi uštědřen
jeden veliký šok. Když se rozhodovalo o tom,
do jakého výboru budu přijat, tak jsem se
přihlásil k rozpravě a to pouze pro jednu
větu - abych vám řekl, že jsem vystudoval
ekologii a nebyl jsem puštěn ke slovu. Bylo mi vysvětleno,
že budu stejně přehlasován. To jsem
přešel. Dnes bylo panu poslanci Lomovi vysvětleno,
když dal protinávrh, že by jej mohl stáhnout,
protože stejně hlasování dopadne tak,
že jeho protinávrh nebude mít význam.
Chtěl bych tedy jen připomenout
panu předsedovi, který je reprezentantem Čs.
strany socialistické, výrok od T. G. Masaryka, který
je mu jistě znám: Jestliže demokracie má
problémy, musíme se snažit překonat
ty problémy a ne demokracii.
Děkuji. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Já děkuji
panu poslanci. Výrok si, samozřejmě, pamatuji.
Kdo by chtěl vystoupit, vystoupit může. Návrh
nebyl myšlen vážně. Myslím, že
mě nikdo nemůže podezírat z toho, že
bych tento parlament nevedl demokraticky.
Ještě někdo
se hlásí do rozpravy? Poslanec Pecina přenechává
slovo ženě - paní místopředsedkyni
Moserové.
Místopředsedkyně ČNR Jaroslava Moserová: Myslím
si, že všichni, jak tu jsme, si přejeme, aby
byl svěcen svátek Mistra Jana Husa, nikoli jako
svátek církevní, ale jako svátek pravdy.
Nazvěme věci pravým
jménem. Jde o to, která sněmovna bude mít
tu čest svátek vyhlásit, zda tato nebo ta
příští.
Protože byly splněny
všechny podmínky pro to, aby ta čest připadla
této, nerada bych ještě déle trápila
Mistra Jana Husa. /Potlesk./
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Ještě
někdo se hlásí do rozpravy?
Poslanec Martin Pecina: Pane předsedo, vážený zbytku
České národní rady, osobně
se domnívám, že bych sám velice rád
přivítal schválení tohoto svátku,
svátku natolik významného, že musíme
udělat vše pro to, abychom jej vrátili tam,
kam patří, abychom mu udělali místo
v kalendáři. Ale domnívám se také,
že se jedná o natolik významný den našich
dějin, že si zaslouží mnohem důstojnější
schválení Českou národní radou.
Takže, i když třeba
nebudu členem nového parlamentu, přesto tu
čest novému parlamentu přenechám.
/Potlesk./