Česká národní rada 1986 – 1990

25. dubna 1990

Předseda České národní rady pan Jaroslav Šafařík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, vážená česká vládo, srdečně vás všechny zdravím a vítám na 26. schůzi České národní rady. Vítám mezi námi i vládu České republiky v čele s jejím předsedou panem Petrem Pthartem.

Návrh pořadu dnešní schůze vám byl pro lepší přehled rozdán na lavice. Obsahuje tyto body:

1/ Odpovědi členů vlády České republiky na interpelace poslanců České národní rady

2/ Otázky a podněty poslanců na členy vlády České republiky včetně sněmovního tisku číslo 200

3/ Návrh předsednictva ČNR na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů na přípravu zákonů podle sněmovního tisku číslo 221

4/ Návrh zákona ČNR o advokacii podle tisku 201, 201/a a 216

5/ Vládní návrh zákona ČNR, kterým se mění a doplňuje zákon ČNR číslo 114 z roku 1988 Sb. o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení a to podle tisku 196 a 207

6/ Vládní návrh zákona ČNR o některých opatřeních, týkajících se působnosti ministerstev České republiky podle sněmovních tisků 199 a 218

7/ Vládní návrh zákona ČNR o některých opatřeních, souvisejících s vydáním zákona o individuálním podnikání fyzických osob podle tisku 198 a 207

8/ Vládní návrh zákona ČNR o působnosti národních výborů při provádění některých ustanovení zákona o hospodaření s nebytovými prostory podle sněmovních tisků 195 a 206

9/ Návrh ústavně právního výboru ČNR na zproštění některých soudců z povolání soudcovské funkce podle tisku 212

10/ Návrh Sdružení společenských organizací České republiky některých soudců z povolání k soudům České republiky podle tisku 213 a charakteristik navrhovaných soudců

11/ Návrh Sdružení společenských organizací České republiky na zproštění z funkce místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky podle tisku 214

12/ Návrh Sdružení společenských organizací České republiky na volbu místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky podle tisku 215

13/ Odpovědi členů vlády České republiky na otázky a podnětů poslanců ČNR z dnešní schůze

14/ Zpráva o činnosti předsednictva ČNR za dobu od 30. března do 25. dubna 1990, tak jak ji máte předloženu v tisku 217

Vážené poslankyně, vážení poslanci, máte k takto navrženému pořadu nějaké připomínky nebo doplnění? Ano, poslankyně Lagová.

Poslankyně paní Hana Lagová: Vážený pane předsedo, vážení poslanci, doporučuji stáhnout z programu bod XII. Návrh na volbu místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky tak jak jsme obdrželi v tisku 215, s odůvodněním, že kandidát na tuto funkci místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky dr. Jindřich Jabornický dopisem ze dne 24. dubna svůj souhlas s kandidaturou odvolává.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji, paní poslankyně, bod 11 na zproštění by zůstal? Ano, děkuji. Takže je zde návrh, aby předložený program byl zkrácen o bod 12., to znamená o volbu místopředsedy Nejvyššího soudu České republiky. Projednali bychom tedy podle pozměňujícího návrhu třináct bodů v dnešní plenární schůzi České národní rady, tak jak jsem je předložil minus vypuštění bodu 12. Má ještě někdo nějaký návrh, připomínku? Protože není připomínka k navrženému pořadu, prosím o souhlas s navrženým pořadem zvednutím ruky. /Hlasuje se./ Děkuji vám. Je někdo proti tomuto návrhu? Není. Zdržel se hlasování? Rovněž nikdo. Já jsem předtím než jsem nechal hlasovat opomněl sdělit sněmovně přítomnost poslanců - v současné době je přítomno 175 poslanců, čili ČNR je schopna se usnášet a zdá se mi, že ještě někteří z vás nejsou ještě podepsáni, tak prosím, abyste o přestávce doplnili prezenci tam, kde jste se zapomněli podepsat. Pořad dnešní schůze je schválen.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, pořad schůze je velice obsáhlý, a proto vás všechny prosím o vaši aktivní a racionální účast při projednávání každého bodu pořadu. Není vyloučeno, že budeme pokračovat ještě zítra, ostatně jsem vám to sdělil v dopise, který byl přiložen k pozvánce na dnešní schůzi, čili věřím, že by vás ani tato eventualita nepřekvapila a že jste na ni připraveni, mám zprávu z kanceláře, že jsou zabezpečeny i noclehy, takže by neměl být problém. Než začneme jednání k bodu 1. - odpovědi členů vlády České vlády na interpelace poslanců ČNR, požádal o slovo předseda vlády pan Petr Pithart k závažným otázkám, týkajícím se činnosti vlády a věřím, že jeho vystoupení může ovlivnit další diskusi, proto ho prosím, aby se ujal slova.

Předseda vlády České republiky pan Petr Pithart: Vážený pane předsedo, dámy a pánové, vážená Česká národní rado, 6. března jsem na tomto místě řekl, že vláda nemůže dříve než za měsíc předložit zprávu o krocích, které hodlá učinit při přestavbě hospodářského mechanismu. Předkládám vám ji tedy dnes.

V poslední době v naší společnosti narůstá míra netrpělivosti a množí se obavy z budoucnosti. Tyto obavy a nejistoty pramení jednak z toho, že veřejnosti nebyl dosud předložen program ekonomické reformy a dále z toho, že dochází k viditelnějšímu hospodářskému poklesu. Vláda české republiky si vzápětí po provedení změn v jejím personálním složení uvědomila, že po zhroucení starého řídícího a kontrolního systému národního hospodářství, který se opíral o několikastupňovou soustavu orgánů komunistické strany, dojde ke vzniku vakua, jež logicky způsobí narušení dosavadního chodu hospodářství. Pokles hospodářské disciplíny i pokles výroby počátkem letošního roku proto předvídala. Zvláště, když bylo zřejmé, že tzv. přestavba hospodářského mechanismu byla připravena nekomplexně a bude mít tytéž negativní účinky na chod hospodářství.

V této souvislosti se česká vláda odhodlala k vlastní iniciativě. Za prvé zahájila práce na zpracování stabilizačního programu pro nejbližší období. Tento program Česká komise pro plánování a vědeckotechnický rozvoj společně s resorty nyní dopracovává tak, aby mohl být projednán v nově utvořené Hospodářské radě vlády České republiky, což by umožnilo již od konce dubna začít s jeho realizací.

Za druhé již v únoru byla zformována skupina ekonomických expertů vlády České republiky pod vedením jejího místopředsedy dr. Vlasáka. Tuto pracovní skupinu expertů pověřila jediným úkolem - vypracovat reálný návrh hospodářské reformy, zejména vlastní variantu strategie přechodu k tržní ekonomice. Na zpracování programu reformy se podíleli naši významní ekonomové, jako doc. Karel Kouba, další univerzitní učitelé, vědečtí pracovníci z Akademie věd i odborníci z oblasti ekonomického řízení podniků. Z velké části to byli lidé, kteří se po léta zabývali ve stávajících strukturách problematikou reformy. Ale byli to i odborníci, kteří sice byli nuceni po léta pracovat v ilegalitě s omezenými informacemi, ale zato bez jakýchkoli psychických, kariérních nebo profesionálních zábran. Také oni po léta pracovali na koncepcích přechodu k tržnímu hospodářství.

Mezi těmi, kteří se aktivně podíleli na zpracování varianty předložené českou vládou byl například doc. Otakar Turek, dr. Zdislav Šulc, ing. Václav Klusoň, profesor Stanislav Stuna a ing. Jiří Hanzelka. Mezi přizvanými experty byl například ing. Václav Valeš, dnes místopředseda federální vlády a akademik Ota Šik jakož i pracovníci, vyslaní slovenskou vládou.

Díky své předchozí činnosti za necelé tři týdny byla vypracována konkrétní cesta k ozdravění našeho hospodářství a k návratu mezi vyspělé, prosperující a dynamické země Evropy a světa. Ekonomičtí experti české vlády se shodli na tom, že společnost nutně potřebuje mít jistotu, že vláda ví, co chce a že má dost znalostí, sil a odvahy k volbě nezbytných reformních kroků v jejich srozumitelné návaznosti a účinném pořadí. Veřejnost, předpokládáme, bude připravena vládu podpořit, chce jí však napřed rozumět. Musí mít možnost pochopit a aktivně přijímat jednotlivé kroky v jejich souvislosti s celkovým programem reformy. Na druhé straně veřejnost musí vědět, že náprava nakupených chyb bude vyžadovat oběti, a že v neznámém terénu se můžeme dopustit i chyb. Z tohoto hlediska musíme reálně hodnotit naši situaci, poučit se ze zkušeností našich sousedních zemí a zabránit tomu, aby tento nutný přechod k tržní ekonomice nebyl provázen nezvládnutelnými inflačními procesy a soustavným snižováním životní úrovně.

Vláda může vést společnost riskantními cestami reformy jen za předpokladu, že občané s ní budou v každé fázi spolupracovat.

Vztah oboustranné důvěry, tolerance a tvořivé spolupráce je klíčem k úspěchu, Iniciativa české vlády vedla k tomu, že také na federální úrovni byl vypracován vlastní návrh reformy. Po projednání prvního návrhu ve federální vládě byly zahájeny společné práce expertů české, slovenské i federální vlády tak, aby byl zpracován jeden materiál, který by vycházel z obou návrhů. Tyto dva návrhy poskytují také příležitost k tomu, aby reformní program byl pojat do té doby, než bude dosaženo koncensu jako otevřený dokument, což umožní jeho dopracování, aby se rizika přechodu k tržní ekonomice minimalizovala.

V čem spočívají základní rozdíly obou návrhů a v čem jsou obě varianty shodné? Obě koncepce se shodují v tom, že vlády budou povinny řídit reformu tak, aby se co nejvíce předešlo inflačním tlakům a aby byla plně respektována určující hlediska sociální spravedlnosti.

Podobně jako veřejnost, i většina odborníků je si vědoma toho, že realizace programu bude obsahovat i složitá a bolestivá řešení. Obě varianty obsahují proto opatření k tomu, aby se přechod k tržní ekonomice spojil s představou takové sociální spravedlnosti, při níž budou minimalizovány dopady do životní úrovně a při tom se má na mysli taková technika tržního systému, při níž rozvrstvení příjmů nepůjde na úkol nižších příjmových skupin, ale naopak úspěšní podnikatelé budou za sebou táhnout vzhůru celkovou úroveň.

Odlišnosti obou návrhů se koncentrují do dvou oblastí-do pojetí vlastnické reformy a dále do koncepce liberalizace cen.

Z hlediska rozdílu pojetí vlastnické reformy zastává skupina expertů české vlády ten názor, že těžiště je jednak v urychleném rozvoji soukromého podnikání a vytvoření podmínek pro podnikavost všech ostatních ekonomických subjektů, a to cestou jednorázového odstátnění - deetatizace - a postupné privatizace, tj. převodem odstátněných podniků na akciové společnosti či jiné formy obchodní společnosti.

Základním cílem odstátnění je vyloučení podniků od státního rozpočtu a od neosobního byrokratického rozhodování státního aparátu. Nezbytnou podmínkou podnikavosti je potlačení anonymního vlastnictví a anonymní odpovědnosti, zejména za eventuální ztráty. Ve státním podniku dosavadní ztráty platí všichni a nikdo.

Cílem následného procesu privatizace je zapojit do hry další motivace vyvolané soukromým vlastnictvím. Náš návrh při tom předpokládá, že proces privatizace bude probíhat tak rychle, jak rychle se bude vytvářet potřebný domácí kapitál a zájem o privatizaci československých podniků, a jak v nutném rozsahu se podaří zainteresovat zahraniční kapitál na rozvoji některých oblastí naší ekonomiky.

Celý tento proces se v návrhu expertů české vlády doporučuje řídit fondem národního jmění, který by se zodpovídal ze své činnosti národním radám republik. Naopak varianta federální vlády počítá jednak s tím, že místo procesu odstátnění by část dnešních státních podniků byla převedena tak zvaným transformačním zákonem na státní akciové společnosti a dále s tím, že prostřednictvím tzv. majetkových kuponů, nebo-li investičních peněz, rozdaných všem dospělým osobám zdarma. Za majetkové kupóny by si občané mohli nakoupit nebo pronajmout komunální majetek, koupit státem nabízené akcie konkrétních státních akciových společností, případně koupit akcie některého z privatizovaných investičních fondů.

Předpokládá se, že tím bude urychlen proces privatizace a zároveň se rychle vytvoří kapitálový trh. Celý tento proces by měl řídit úřad pro dočasnou správu a privatizaci národního majetku při ministerstvu financí.

Není mým úkolem, abych zde obě varianty hodnotil. Ekonomičtí odborníci české vlády však variantu s rozdáváním majetkových kupónů považuji za mnohem riskantnější, a to jak z hlediska vzniku inflačních tlaků, tak z hlediska nebezpečí znehodnocení cenných papírů krátce potom, kdy by byly majetkové kupóny proměněny v akcie státních podniků.

Kupóny kromě toho, že znamenají neodůvodněné zvýšení investiční síly obyvatelstva, mohou vést k nežádoucím majetkovým transformacím.

Rozdíly v pojetí liberalizace cen se koncentrují asi do otázky tempa, rychlosti provádění cenové liberalizace, a jednak do oblasti kursů, které s cenovou liberalizací nezbytně souvisejí.

Experti české vlády zastávají názor, že liberalizaci cen nelze uspěchat a už vůbec ji nelze spojovat se současnou liberalizací dovozu, aniž by si vyžádala další devalvaci československé koruny, jak to předpokládá návrh zpracovaný na úrovni federální vlády. Proto je v českém návrhu reformy obsažen takový program liberalizace cen, který nikoli naráz, ale postupně umožní plnou liberalizaci cen, nejdříve na domácím trhu, a to v závislosti na likvidaci monopolní výroby a vytvoření konkurenčního prostředí, a teprve po určité době řešit i dosažení směnitelnosti československé měny na úrovni blížící se parity kupní síly, a nikoli na úrovni odpovídající dnešnímu kursu na černém trhu.

Základní zásadou obou návrhů je volba takového postupu, který by pomohl zastavit rozpad, dezorganizaci hospodářství, a otevřel cestu pro kteroukoli z variant, o níž má právo rozhodnout jedině vláda. Návrh se soustřeďuje na opatření, jež by snížila rizikovost inflace, obrátila zájem společnosti od spotřeby k investicím a už v této fázi začala inspirovat obyvatelstvo k žádoucímu ekonomickému chování. To jsou vesměs prvky prospěšné pro jakoukoli z konečných variant.

Na koncepci strategie ekonomické reformy se intenzivně pracuje. Konečný návrh má být zpracován do konce tohoto týdne a pak s ním bude Česká národní rada seznámena.

Chci vám předložit ještě druhou zprávu, a sice o práci vlády České republiky na úseku legislativy. Na úseku legislativních prací byla česká vláda v období minulých dvou měsíců v mimořádně obtížné situaci. Jen pro hrubou představu o náročnosti pozice české vlády uvádím, že vláda ČR musela v tomto období projednat celkem 40 návrhů zákonů, spadajících do působnosti federace, vypracovat dalších 15 návrhů zákonů České národní rady.

Mimo to bylo třeba zaujmout stanovisko k dalším 31 návrhům zákonů, a to často ústavních, vzešlých z iniciativy poslanců Federálního shromáždění a České národní rady.

Nejde však jen o množství obecně závazných právních předpisů, které vláda České republiky musela projednat, i když jejich pouhý počet je s činností vlády v minulosti v dané oblasti naprosto nesrovnatelný. U návrhů federálních zákonů se totiž v řadě případů projevovaly centralistické tendence, které posilovaly potřebu řešit řadu záležitosti neodkladně, nerespektovaly výsadní postavení národních republik a působnost jejich orgánů včetně vymezených působností národních výborů. Návrhy federálních zákonů často právě s ohledem na údajnou časovou nemožnost promítnout věcné řešení i do zákonodárství republik, upravovaly i věci, které patří do výlučné působnosti jen České a Slovenské národní rady.

Pozice vlády České republiky v jednání o těchto záležitostech byla proto mnohdy velmi složitá. Z počtu vládních návrhů zákonů, které jsme České národní radě předložili k projednání, lze však dovodit, že se nám ve většině případů podařilo prosadit a obhájit suverenitu České republiky v oblastech, které do její výlučné působnosti patří. Jedná se například o vymezení působnosti ministerstev České republiky a národních výborů na úseku sociálního zabezpečení, soukromého podnikání, civilní služby, hospodaření s nebytovými prostory apod.

Svou kladnou úlohu sehrála i stanoviska vlády České republiky při projednávání zákonů, jež patří do výlučné působnosti Federálního shromáždění. Z našeho popudu byly vráceny k přepracování návrhy zákonů o státním podniku, o hospodářských stycích se zahraničím, o tvorbě národohospodářské strategie, o dluhopisech, o zemědělských a jiných družstvech.

V některých případech, kdy se jednalo o posílení působnosti republik, však nebylo možné návrhy zákonů federálních předkládat prostřednictvím federální vlády, protože by zde z pochopitelných důvodů neprošly. Proto byly v dohodě s vládou Slovenské republiky připraveny návrhy nového pojetí rozpočtu republik, které mají oproti dosavadní koncepci tvořit základ pro vytváření rozpočtu federace, jakož i návrh nového rozdělení působnosti mezi federálními a republikovými ministerstvy vnitra.

Příslušné změny ústavního zákona o československé federaci a dalších federálních zákonů však nebudou z uvedených důvodů navrženy republikovými vládami, nýbrž prostřednictvím poslanců Federálního shromáždění, anebo zákonodárnou iniciativou České národní rady a Slovenské národní rady.

Zejména u změny článku 4 a 11 ústavního zákona o československé federaci se přimlouváme za to, aby návrhy podaly obě národní rady společně. Jedná se totiž o to, abychom se vrátili k původní koncepci z roku 1968, která umožní republikám hospodařit se svými prostředky a odstraní deformované pojetí federace, schválené v roce 1970, od kdy jsou republiky závislé na rozpočtu federace.

Pro posílení ekonomické samostatnosti republik, která je podmínkou jejich skutečné suverenity, je třeba zabezpečit, aby o prostředcích vyprodukovaných na svých územích rozhodovaly samy.

Víme, že oprávněnou kritiku vyvolalo předložení návrhu novely školského zákona a návrh nového vysokoškolského zákona přímo poslanci, aniž je předem projednávala česká vláda. Tento postup zvolil ministr školství, když předsednictvo Federálního shromáždění pohrozilo, že před volbami neprojedná jiné návrhy zákonů, než ty, které mu budou předloženy nejpozději do 15. března. Návrhy pak bylo nutno dopracovat ještě v průběhu jejich projednávání ve výborech České národní rady.

Jsem si vědom toho, jaké komplikace z toho pro vás vyplynuly. Vláda proto zabezpečí, aby se podobná situace již neopakovala.

Samostatnost jednání české vlády, prosazování jejich stanovisek do jisté míry oslabuje i moje členství ve federální vládě. Skutečnost, že jsem současně předsedou vlády České republiky, i místopředsedou vlády federální, zdánlivě vede k závěru, že mám lepší možnost zájmy republiky na půdě federace hájit. Opak je však pravdou.

Současně s omezováním působnosti republiky a přenesením rozhodujících pravomocí na orgány federace v roce 1970 vznikla i ústavní zvyklost, že předsedové vlád republik jsou zároveň místopředsedy vlády federální. Ve svých důsledcích však to znamená posilování integrující funkce federace ve všech oblastech života naší společnosti. Ve federální vládě totiž mohu být, a často i jsem, kolegou Čičem přehlasován.

Přitom nám jako členům federální vlády jsou touto vládou ukládány úkoly, které pak musíme přenášet na vlády republik. Bez této personální unie, jejíž pomocí jsou leckdy překlenovány kompetenční meze federace a republik, by zasahování do republikových působností nebylo možné.

Proto jsme se na společné schůzi vlád České a Slovenské republiky ve Lnářích dohodli, že v případech, kdy k návrhům federálních zákonů a jiných opatření budeme mít se slovenskou vládou shodné stanovisko, nebudeme s panem předsedou Čičem vystupovat jako dva jednotliví členové federální vlády, nýbrž že po vzájemné dohodě vždy jeden z nás vyjádří společné stanovisko obou vlád republik. Tento postup má mnohem vyšší váhu a byl poprvé úspěšně použit u projednání návrhu zákona o dluhopisech, který nerespektoval ústavní rozdělení působnosti mezi republikami a federací. Děkuji vám. /Potlesk./

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji předsedovi vlády za jeho obě závažná sdělení, obě závažné zprávy a myslím, že i úlohou ČNR je, aby obě zprávy prostudovala, zejména tu druhou část, která se týkala kompetencí národních vlád, národních rad a federálních orgánů a abychom skutečně důsledně při jednání ve výborech a při projednávání zejména návrhů Federálního shromáždění dbali o čistotu, kompetentnost toho, co patří republice, co patří federálu. Děkuji panu předsedovi ještě jednou.

Vážené poslankyně, ještě než zahájím bod 1. Mám pro vás jedno sdělení - dovolte mi, abych vás informoval - rozdali jsme vám dnes na lavice šest federálních sněmovních tisků, které jsem obdržel včera odpoledne z Federálního shromáždění. Protože máte tyto tisky před sebou, nebudu je vyjmenovávat, jen připomenu, že se jedná o tisky Federálního shromáždění 401, 402, 403, 404, 406, 407. Federální shromáždění požaduje odpověď po nás buďto obratem nebo do dneška a poslední termín nám pro některé tisky dává do pátku 27. dubna. S ohledem na to, že nebude už možno svolat výbory, nebudeme se tedy moci sejít ve výborech k jejich projednání, a to už vůbec nemluvím o tom, že nebudeme mít čas ani návrhy pořádně přečíst, doporučuji těchto šest sněmovních tisků vůbec nepřikazovat výborům k projednání. Pokud by někdo z poslanců měl připomínky a chtěl sdělit své připomínky k těmto návrhům do Federálního shromáždění, zařídíme to přes náš ústavně právní výbor - prosím proto, aby své případné připomínky předali tajemnici ústavně právního výboru dr. Pokorné. Zítra bychom je zaslali Federálnímu shromáždění.

Nyní přistoupíme k projednání bodu 1. - a to jsou

Odpovědi členů vlády České republiky na interpelace poslanců České národní rady

Zdůrazňuji, že to jsou interpelace. Pro připomenutí bych uvedl, že v současné době máme šest interpelací, na něž by měli členové vlády odpovědět. Poslankyně Dondová interpelovala ve věci chmelových brigád studentů. Poslanec Křeček interpeloval ve věci české televize. Poslanec Adam ve věci důstojného uctění památky českého odboje proti fašismu. Poslanec Němec interpeloval ve věci zajištění dovozu léků. Poslanec Chudoba ve věci vodního díla Nové mlýny. A poslanec Čaja interpeloval ve věci zdravotní nezávadnosti potravin. Prosím, aby členové vlády úvodem svého vystoupení sdělili, kterému poslanci a v jaké věci na interpelaci odpovídají. Dávám nyní členům vlády. Prosím pana ministra Vodehnala, aby se vyslovil k interpelaci poslankyně Dondové.

Pan ministr Vodehnal: Vážený pane předsedo, vážená Česká národní rado, jak jsem posledně informoval o připravovaném setkání ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a ministerstva zemědělství, zástupců vysokých škol a zemědělských podniků, toto jednání se uskutečnilo 6. dubna na ministerstvu zemědělství za přítomnosti paní místopředsedkyně Moserové. Na jednání jsme dohodli následující postup: Do konce měsíce dubna uskutečnit opět opakovaná setkání s akademickými senáty za přítomnosti představitelů zemědělských organizací.

Za druhé jsme přijali podmínky studentů na řešení ekonomické zajímavosti studentů, pokud jde o sklizeň chmele. Oba úkoly se v této době plní. Já jsem se osobně zúčastnil setkání s představiteli zemědělských organizací, kde byly podmínky ekonomické odsouhlaseny s tím, že úkol bude uzavřen do 10. května. Na základě výsledků jednání, dnes v podstatě máme informaci, že zhruba 50 % brigádnické potřeby je zajištěna studenty, předložím vládě České republiky zprávu, kde navrhuji definitivní dořešení brigád na sklizeň chmele. Mimo jiné počítáme, jak už jsem posledně uvedl, s určitou pomocí studentů ze Slovenské republiky, z Polské republiky, ale především počítáme se snížením pracovní náročnosti na sklizeň chmele, s využitím místních zdrojů a v neposlední řadě se budu muset na vládu obrátit s požadavkem pomoci z průmyslových podniků a je i iniciativa armády od jednotlivých útvarů, které se přihlásily k tomu, že si svůj výcvik nahradí o sobotách a nedělích, aby mohly v té složité době při sklizni chmele pomoci. Pane předsedo, definitivní zprávu o zajištění chmelové brigády bych podal na příštím zasedání České národní rady.

Rád bych se ještě vyjádřil k odpovědi na interpelaci poslance Milana Čaji přednesené na 25. schůzi ve věci zdravotní nezávadnosti potravin, zejména v okrese Uherské Hradiště.

Polychlorované bifenyly představují u nás nejvýznamnější průmyslový kontaminát, jehož negativní důsledky se nejvážněji uplatňují u syrového kravského mléka, hovězího masa a sladkovodních ryb. Tato kontaminace má plošný charakter ve všech krajích České republiky s významnými lokalitními rozdíly. U některých zemědělských podniků dosahuje stavu vysoké hygienické závažnosti, vedoucí až k jejich ekonomické nezpůsobilosti. Takové lokality jsou v každém kraji, nejvíce postižený je však kraj Jihomoravský a okres Uherské Hradiště, jmenovitě JZD Kunovice, Voršice, Holešovice, kterými se pan poslanec ve své interpelaci posledně zabýval.

Od roku 1987 v návaznosti na vydaný příkaz ministerstva zemědělství a výživy České republiky jsou prováděna opatření k odstranění rozhodujících známých zdrojů PCB. Realizace těchto opatření spočívají především v odstraňování nátěru v ustájovacích prostorách, silážních žlabech a věžích, postupná brakace kontaminovaných krav přinesla podle výsledků vyšetření kontrolních organizací našeho resortu jen částečně zlepšení. Řešením problematiky ohrožení potravinového řetězce PCB se vláda České republiky zabývala na své schůzi 3. 5. 1989 a vláda slovenská 20. 9. 1989. Pro složitost problematiky byl přijat jednotný závěr, předložit materiál do federální vlády. K projednání došlo na schůzi vlády České a Slovenské Federativní Republiky 21. 1. 1990. V materiálu je doporučováno přijmout usnesení k uvolnění prostředků na dovybavení a provoz laboratoří hygienické veterinární služby, k nákupu zařízení a vybavení střediska pro následnou likvidaci toxických látek a materiálu včetně PCB a posílení zdrojů MZVŽ České a Slovenské republiky a pokrytí ztrát a více nákladů, způsobených resortem nezaviněnou kontaminací zvířat v roce 1989, to znamená o 200 miliónů korun zvýšit rozpočet pro Českou republiku a Slovenskou o 120 miliónů korun.

Další pak bylo řečeno podle specifikace. Podle informací z předsednictva vlády nebylo přijato žádné usnesení. Začátkem letošního roku vyhlásil hlavní hygienik České republiky zpřísněné podmínky na konzum mléka, a to z dosud platných 0,5 mg/1 kg na 0,3 kg vztaženo na tunu. Podle výsledku vyšetření je v podstatě PCB kontaminován všechen skot, protože nulové hodnoty v laboratorním vyšetření v průběhu posledních tří let nebyly zjištěny ani v jednom případě.

Nadlimitní kontaminace, tj. nad 0,3 mg PCB v mléce u 75 000 kusů dojnic. Vedle kontaminovaných dojnic musíme započítat i ostatní kategorie skotu, především telata a výkrm. Celková denní produkce kontaminovaného mléka nad stanovený limit činí 400 až 500 tisíc litrů mléka.

V nejvíce zasažené oblasti výše jmenovaných zemědělských podniků je kontaminace je rozsah kontaminace 15 000 kusů skotu, z toho 2 650 kusů dojnic. Závažnost celé problematiky vyúsťuje v předpokládané ekonomické ztráty, které jsou vyčísleny v roce 1990 na 30 miliónů Kčs, při čemž plánovaný zisk činí 34 miliónů Kčs.

Z uvedeného je zřejmé, že rozsah dopadů překročí finanční možnosti podniků a bez vnějších zásahů hrozí ekonomický úpadek. K řešení této resortem nezaviněné závažné situace vydal ministr zemědělství pokyn k jmenování meziresortní odborné skupiny.

Rovněž na základě Uherského Hradiště byla ustavena skupina odborníků, kteří jsou schopni zabezpečit oddělený svoz a zpracování kontaminovaného mléka tak, aby se nedostalo ke spotřebiteli, dále zabezpečit zvýšenou rozborovou činnost, prověřit spolehlivost odstranění známých zdrojů kontaminace a vyhledání nových. Nejsou však schopni řešit stránku ekonomickou.

Tak, jak bylo uvedeno v interpelaci pana poslance Čaji, jde o problém společensko-politický, nezaviněný zemědělci. Resort zemědělství nemá prostředky k úhradě škod a více nákladů k likvidaci kontaminovaných zvířat i materiálů.

Nebude-li ekonomická stránka této závažné situace řešena na úrovni federální vlády, bude se nadále prohlubovat kontaminace životního prostředí, i nadále bude ohrožováno zdraví zvířat i zdraví lidí.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji panu ministrovi Vodehnalovi, který nám odpovídal na dvě interpelace.

Projednáme tedy nejdříve interpelaci poslankyně Dondové. Jsou odpovědi pana ministra ve věci interpelace poslankyně Dondové nějaké připomínky? Poslankyně Dondová je spokojena ?

Poslankyně Alena Dondová: Bez připomínek.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Navrhuji tedy přijmout toto usnesení:

Česká národní rada souhlasí s odpovědí ministra Vodehnala na interpelaci poslankyně Dondové ve věci zabezpečení sklizně chmele.

Kdo souhlasí s navrhovaným usnesením, nechť zvedne ruku. (Hlasování) Děkuji.

Je někdo proti ? Není.

Zdržel se hlasování? Pět poslanců se zdrželo hlasování.

Interpelace poslankyně Dondové je vyřízena.

Projednáme interpelaci poslance Čaji ve věci zdravotní závadnosti potravin.

Souhlasí poslanci a poslankyně s odpovědí pana ministra Vodehnala? Má někdo nějakou připomínku? Prosím, pan ministr Moldan.