Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Také děkuji panu inženýrovi. Prosil
bych nyní poslankyni Němcovou. Než se ujme
slova, požádal bych pracovníky Kanceláře,
vzhledem k tomu, že Federální shromáždění
jedná už vlastně skoro hodinu, jestli by nám
nemohli doručit průběžnou informaci,
jak jednání probíhá. Prosím
paní poslankyni Němcovou, připraví
se poslanec Dohnal.
Poslankyně Helena Němcová: Vážené
předsednictvo, vážené shromáždění,
vzhledem k tomu, že ministerstvo ku)tury ve svém akčním
programu připojeném k rozpočtu píše:
"Finanční zdroje mj. i pro péči
o památkové objekty a činnost významných
kulturních zařízení by měly
sestávat z prostředků státního
rozpočtu" - chtěla bych zde poukázat
na to, že jsou i jiné cesty, než zatěžování
státního rozpočtu, aby tato kulturní
zařízení mohla sloužit svým účelům.
Na výbor pro kulturu a výchovu se obrátili
pracovníci různých kulturních institucí
s dopisem, ve kterém říkají: "Vážené
paní poslankyně a páni poslanci, žádáme,
abyste naše úsilí podpořili svou autoritou
poslanců českého národa. Jedná
se o úsilí získat zpět Národní
technické muzeum pro své poslání.".
Protože vystupuji před sešlostí inteligentní,
nebudu tady předvádět řečnické
cvičení a vyčíslím heslovitě,
oč běží.
Sbírky Národního technického muzea
mají pojistnou hodnotu 25 mld Kčs. Na 200 tisíc
svazků má knihovna, na 300 tisíc archiválie.
Pro veřejnost je z toho přístupno 5 %. Národní
technické muzeum vznikalo v roce 1908, v roce 1910 byly
první expozice umístěny ve Schwarzenbergském
paláci a díky akci Národ sobě bylo
možné v roce 19-38 zahájit výstavbu
příslušné budovy. Byla dokončena
v roce 1941, kdy ji zabrala tehdy všemocná říše
a zřídila zde říšskou poštu,
sbírky Schwarzenbergského paláce byly přemístěny
do Invalidovny. Technické muzeum po říšské
poště zabrala další všemocná
instituce v roce 1950 a to ministerstvo vnitra, které zde
zřídilo kartografický ústav. Postupně
části budovy uvolňovalo, takže dnes
už celých 48 % kapacity technického muzea může
sloužit svému účelu. Zbytek má
ministerstvo vnitra, které zabralo budovu geodézie
stručně řečeno - vystěhovalo
ji do 32 jiných budov v Praze, a část z této
geodézie + část vnitra sídlí
nadále v budově technického muzea. Tyto šarády
se dějí 35 let, během kterých Národní
technické muzeum dává výpověď
těm, kteří tam nepatří. Nemusím
jistě nikomu vysvětlovat, že v tomto státě
ještě nikdo nikdy necítil potřebu organizovat
sbírku Národ sobě ve prospěch policie.
Nevím, jestli zde nemůže pomoci nedávno
schvalovaný zákon o nebytových prostorách.
V každém případě pokud by ministerstvo
vnitra bylo ochotno vyklidit to, co zde neprávem zabírá,
Národní technické muzeum by získalo
4500 m2 pro expozice, zbytek pro depozitáře.
Dne 28. října bude slavit technické muzeum
80. výročí. Velice rádi by je oslavili
ve své budově. Zatím je situace taková,
že geodézie si tam nadělala kumbálky,
aby tam mohla úřadovat - mimochodem majitel se dozvěděl,
že tam má tohoto podnájemníka dalším
prostředníkem umístěného teprve,
když se tam ty kóje začaly budovat.
V roce 1991 bude 100. a 200. výročí dvou
velmi významných kulturních akcí -
První průmyslové výstavy v Praze v
roce 1901 a Všeobecné zemské jubilejní
výstavby o sto let později. Národní
technické muzeum by se velice rádo k těmto
akcím připojilo, pokud by mělo svoji budovu
k dispozici.
Zástupkyně spolku amerických muzeí
zde byla začátkem roku, tuto budovu viděla,
projevila o ni zájem a v minulých dnech nabídla
dotaci pěti miliónů dolarů na rekonstrukci
Národního technického muzea, ovšem za
podmínky, že toto muzeum bude sloužit svému
účelu.
Podotýkám, že toto muzeum je umístěno
velice vhodně, je v pěkných Letenských
sadech, kolem kterých je dostatek pohostinských
zařízení, ke kterým je velice dobrý
přístup ze všech stran v Praze a mohlo by být
zajímavé i pro ministerstvo obchodu a cestovního
ruchu. Předávám dopis našemu panu ministru
vnitra a žádám ho, aby si v nejbližších
dnech udělal chvilku času na exkurzi do Technického
národního muzea, možná ve společnosti
pana ministra kultury, a aby se pokusili, nikoliv tak jako zatím
všechny instituce, na které se pisatelé dopisu
odvolávají, říci, co se tady dá
udělat a opravdu to udělali, aby Národní
technické muzeum mohlo sloužit jednak národu,
jednak svému účelu, jednak podporovalo cizinecký
ruch. Děkuji. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Děkuji paní poslankyni. Sám se přimlouvám
za řešení tohoto problému.
Prosil bych nyní poslance Dohnala. Připraví
se poslanec Benda.
Zatím se ve Federálním shromáždění
hlasuje, je to nějaké komplikované. Televize
je sledována, jakmile se dohlasuje, budeme znát
výsledek.
Prosím pana poslance.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Vážený
pane předsedající, vážené
kolegyně, vážení kolegové, vážená
česká vládo, několik týdnů
vykonávám funkci uvolněného tajemníka
městského národního výboru.
Říkám vám to proto, že jsem také
bral první výplatu a přitom jsem si prohlédl
výplatní pásku. Na ní jsem zjistil,
že část mé odměny za vykonávanou
práci nebyla zdaněna. Proto jsem si vyhledal vyhlášku
ministerstva financí ČSR z 20. prosince 1976 č.
161/76 Sb., kterou se provádí zákon o dani
ze mzdy. § 4 odst. 4 písm. c) této vyhlášky
říká: "U poslanců národních
výborů, odměňovaných za výkon
funkce, je 20 % odměny osvobozeno od daně ze mzdy.".
Domnívám se, že tento paragraf byl koncipován
jako zvýhodnění komunistických funkcionářů
bývalého režimu. Navrhuji proto české
vládě, aby dnes již toto přežité
privilegium zrušila a rozpočet České
republiky tak byl posílen dle mého skromného
odhadu asi o 15 mil. Kčs. Děkuji za vaši pozornost.
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Děkuji. Prosím nyní pana poslance Bendu a
připraví se pan Křeček.
Poslanec Marek Benda: Vážený pane předsedající,
vážená Česká národní
rado, moje otázka se asi spíše týká
federálního rozpočtu a federální
vlády, ale snad mi bude zodpovězena. Jedná
se mi o dotace na společenské organizace, to je
dotace do bývalé Národní fronty.
Federální ministr financí pan Klaus řekl,
že tyto dotace budou ze dvou třetin zachovány.
Zajímalo by mě, kdo a jak bude tyto dotace rozdělovat,
protože Národní fronta ztratila svůj
smysl, pokud nějaký pozitivní kdy měla.
Zajímá mě, kdy budou zrušeny její
byrokratické orgány a hlavně, kdy budou jejím
funkcionářům zastaveny jejich vysoké
platy.
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Prosím poslance Křečka a jako poslední
se připraví poslanec Meier.
Poslanec Stanislav Křeček. Pane předsedající,
pane předsedo, kolegové a kolegyně, pane
generální prokurátore, v souvislosti s rozpočtem
České republiky, ale také v souvislosti s
jednáním parlamentu, na které netrpělivě,
ale podle mého názoru marně, čekáme,
se hovoří o vztazích obou těchto republik.
Dovolte mi k tomu říci pár slov.
Držím v ruce časopis, který za 4 Kčs
lze zakoupit ve všech trafikách Slovenska. Tvář
na jeho obálce je tvář Josefa Tisa, odsouzeného
jako válečného zločince československým
soudem. Podstatná část obsahu je věnována
požadavku na svatořečení Tisa včetně
požadavku. abychom se již dnes k Josefu Tisovi modlili,
neboť nepochybně je na nebi.
Je zde rozsáhlý rozbor slovenské státnosti
a naše maďarské přátele jistě
potěší věta, že Velká Morava
je jen geografický název pro stát slovenský,
a Morava je v podstatě Slovensko obsazené Čechy.
Nehodlám vás pobavit.
V závěru je pak dopis Světového kongresu
Slováků z 9. prosince minulého roku všem
Slovákům, ve které píše požadavky,
které mají Slováci udělat, aby se
stali samostatnými. Včetně změnit
název na Republika česko-slovenská, potom
udělat konfederativní ústavu, pak všechny
věci převést na Slovensko.
Hovořím o tom z jediného důvodu -
při jednáních obou parlamentů vyžadujeme
ústupky. Udělejme všechno možné,
třeba nejtěžší a nejtvrdší
ústupky, pokud povedou k jednotě této republiky.
Pokud však jsou prvním krokem na cestě k rozbití
tohoto státu, pak jsou - myslím - zbytečné.
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Děkuji panu poslanci Křečkovi, námět
byl učiněn.
Prosím poslance Meiera, dále se ještě
písemně přihlásil poslanec Krystyník.
Poslanec Josef Meier: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, několikrát se
v diskusi hovořilo o melioraci zemědělské
půdy. Zatím o tom nehovořili zemědělci,
dovolte mi tedy, abych se jako předseda zemědělského
výboru vyjádřil k diskutované otázce.
V celém světě jsou považovány
meliorace jako jeden z celé řady zúrodňovacích
opatření zemědělské půdy.
Samozřejmě že se jedná o správně
vyprojektované a správně provedené
meliorační práce. Nelze hovořit proto
obecně o melioracích, že ničí
krajinu. U správně provedených meliorací
je to právě naopak.
V Československu máme asi 100 000 hektarů
dočasné nevyužívané půdy.
Jedná se o zemědělskou půdu, která
kdysi zemědělským účelům
sloužila. Je asi proto žádoucí určitou
část této půdy vrátit původnímu
účelu. Proč je tady půda v současné
době nevyužívána? Je to z důvodu.
že tato půda je silně zamokřena a většinou
se jedná o velice kvalitní půdu. Jaký
tedy závěr?
Meliorace jsou nadále žádoucí. musí
být ovšem opodstatněné, správně
vyprojektované a musí být u investice viditelná
návratnost. Nám - a asi i celé veřejnosti
- více vadí neuvážené rekultivace,
velké hony, které byly vytvořeny. Dále
vysoké zornění, které je u nás
asi 90 %. Pokud víme, ve Spolkové republice Německo
je to kolem 60 %, stejné tak i v Anglii. Co to však
znamená? Svažité pozemky jsou zatravněny,
nedochází k tak velkému smyvu ornice.
Zde vidím úkol pro nás zemědělce
na rovinatých pozemcích zvýšit radikálně
produkce a na svažitých pozemcích mít
travnaté porosty.
Tolik jsem chtěl na vysvětlenou k melioracím
z pozice nás, zemědělců. i ze zkušeností
některých zemědělsky vyspělých
zemí.
Nedovolte tedy provádět meliorační
zásahy tam, kde to přináší zhoršení
ekologie. ničení krajiny, a kde není u investice
téměř žádná návratnost.
Děkuji.
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Děkuji poslanci Meierovi. Prosím pana poslance Krystyníka.
Poslanec Pavel Krystyník: Vážený
pane předsedající, vážená
Česká národní rado, v úvodu
vyslovuji souhlas s předloženým návrhem
státního rozpočtu České republiky
podle tisku 190. Přesto ale si dovoluji vznést tyto
připomínky.
Vyslovuji a podporuji stanovisko, které odeznělo,
aby v budoucnu systemizace míst na ministerstvech byla
řešena pouze zákonem. Pro nás, pro naši
dokonalou informovanost, je třeba, abychom dostali zavčasu
informace o novém územním členění
naší České republiky.
Jedna z věcí, která tady okrajově
zazněla je, že administrativní kolos, který
za uplynulých 20 let tak zmohutněl, vytváří
napětí pro řešení české
ekonomiky. Rozhodná slova o jeho radikálním
snížení zde nebyla vyslovena. Žádám,
aby šířeji a věcněji bylo vysvětleno
zadlužení československé ekonomiky ze
4,5 na 8 mld dolarů.
Dovolte mi ještě jednu slovní příměru,
kterou používají naši vládní
představitelé. Jsem přesvědčen,
že vláda a ministři coby dirigenti rozdali
partitury ekonomické prosperity a vše je připraveno,
aby orchestr spustil připravenou skladbu. Je tu však
jeden problém. Jsou hráči - pracovníci
ministerstev - schopni hrát podle připravené
partitury ekonomickou prosperitu československé
ekonomiky? Děkuji, vše.
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Děkuji panu poslanci, který byl současně
posledním přihlášeným do diskuse.
Ptám se, má ještě někdo z poslanců
zájem vystoupit v rozpravě? Poslankyně Stiborová.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážená
česká národní rado, původně
jsem nechtěla vystupovat, protože jsem čekala
bohatou diskusi, která také následovala.
Ale bohužel se nikdo nezmínil o jedné oblasti,
která je nesmírně důležitá
jak pro státní rozpočet, tak pro celou ekonomiku
našeho hospodářství.
Všichni víme, že státní rozpočet
je nástroj, který řídí hospodaření,
a to jak hospodaření plánovité, které
jsme zažili, tak i hospodářství tržní.
Zní to možná i paradoxně. Ale známe
to i ze západních tržních hospodářství.
Tržní hospodářství jako takové
můžeme přirovnat ke košatému stromu,
kde jednotlivé větve jsou propleteny, hýbají
se v jednu stranu, ve druhou, ale existuje právě
také nástroj řízení, a tím
je nástroj rozpočtu, který jednotlivé
větvičky zastřihává, usměrňuje
atd.
Je zde samozřejmě pomocí ekonomických
nástrojů, jako jsou daně, úvěry
atd. O tom všem jsme už dnes tady hovořili. druhá
věc, která může tržní ekonomiku
výrazně ovlivnit, je otázka toho, jakým
způsobem se pracuje s výsledky vědy a výzkumu.
a my jsme zde slyšeli dnes ve zprávě přednesené
minstrem financí panem Nikodýmem, že původní
záměr na rozvoj vědy a techniky je krácen
o 7,4 %. ale bude využíváno jiných vlastních
zdrojů z této základny.
Chtěla bych ve svém diskusním vystoupení
upozornit na to, aby v tomto směru naše vláda
postupovala tak, aby vkladů
zdrojů, které jsou vkládány do vědy
a techniky v České republice, bylo využíváno
nejen postupem, nejen systémem, který se využíval
dříve. ale systémem, který vede k
systému tak zvaných grantů, které
známe z některých vyspělých
západních ekonomik.
V tomto směru bych chtěla připomenout, že
půjde ovšem o granty, které budou dávány
nebo nabízeny ze směru výrobních podniků,
ale i granty, které půjdou ze státního
rozpočtu. Doporučuji tedy vládě ke
zvážení, aby vytvořila v tomto směru
systém odborníků a vyhlásila systém
přijímání konkursů a grantů
co nejdříve do naší ekonomiky. Děkuji
za pozornost.
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Děkuji paní poslankyni. Ještě se přihlásil
poslanec Hájek.
Poslanec Marcel Hájek: Vážený
pane místopředsedo, vážené shromáždění,
navázal bych jen malou a krátkou poznámkou
na pana poslance Křečka. Mám zde jiný
časopis, Reportér, můj oblíbený
časopis. Chci upozornit na to, že je zde 16stránková
stať Tragédie Emila Háchy, kterou napsal prof.
dr. Vladimír Kadlec, DrSc., který se zabývá
již dlouhou dobu historickým zpracováním
činnosti všech našich prezidentů. Zabývá
se Emilem Háchou, Benešem i Josefem Tisem. Tato stať
má víceméně očistný
smysl ve vztahu k dr. Emilu Háchovi. V příštím
čísle vyjde i záležitost týkající
se Josefa Tisa. Aniž bych chtěl obhajovat Slováky
(plně se ztotožňuji s tím co tady řekl
pan doktor Křeček), myslím si, že to
nejsou historicky jasné osobnosti. Měli bychom počkat
na vyřešení těchto problémů
historiky. Je mi 24 let, ze školy je mám v hlavě
jako pomahače nacismu apod., ale ono to tak docela není.
Když se podíváme na historická fakta,
která jsou tady citovaná, myslím, že
v případě těchto dvou osobností,
bychom se měli zdržet hodnocení, dokud historici
nevyřeší celou situaci, protože všechno
může být jinak. Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Vážená sněmovno, zítra ještě
bude bod různé", kde můžeme některé
věci probrat. Chci se zeptat, jestli má někdo
z poslanců zájem vystoupit v diskusi k rozpočtu?
(Nikdo se nehlásí.) Můžeme rozpravu
uzavřít? (Všeobecný souhlas.) Děkuji.
Uzavírám tedy rozpravu.
Vláda požádala, abychom od skončení
rozpravy do vystoupení pana ministra Nikodýma učinili
cca půlhodinovou přestávku. Mám za
to, že je potřeba v tomto směru vládě
vyhovět, ale domnívám se, že bychom
mohli alespoň části tohoto času ještě
využít k projednání jednoho bodu, to
je
Ptám se, vážení poslanci, souhlasíte
s touto malou změnou původního programu?
(Všeobecný souhlas.) Poprosíme vládu,
pokud se chce odebrat k poradě, aby tak učinila.
Prosím zpravodaje ústavně právního
výboru, poslance Milana Čaju, aby návrh,
tak jak jsem uvedl, odůvodnil.
Poslanec Milan Čaja: Vážený pane
předsedo, vážené poslankyně,
vážení poslanci, od schůze ČNR,
která se konala 19. prosince minulého rok u požádalo
podle zákona o organizaci a volbách soudců
34 soudců z povolání o zproštění
ze soudcovské funkce. Z uvedeného počtu je
28 soudců navrhováno k jiným soudům
a 6 soudců hodlá nastoupit jiné zaměstnání
mimo resort ministerstva spravedlnosti.
Ústavně právní výbor ČNR
projednal došlé žádosti o zproštění
soudcovské funkce na své schůzi 26. března
1990 a jeho jménem doporučuji, aby ČNR zprostila
funkce soudců z povolání soudce, kteří
o toto požádali a jsou uvedeni jmenovitě v
tisku č. 203.