Čtvrtek 29. března 1990

V obuvnickém průmyslu je ohrožena výroba přibližně dvou miliónů párů obuvi pro omezenou možnost dovozu surových hovězích kůží a obuvnických komponentů s přímým dopadem na závazné dodávky vývozu do Sovětského svazu.

Problémy v organizacích resortu ministerstva průmyslu České republiky vznikly zejména plánem nepokrytého dovozu z nesocialistických zemí, který se dále zhoršil úpravou kursu a vyrovnáním kursových rozdílů dotovaných jen z poloviny, z nového postupu úhrady cel při dovozu, včetně zvýšení tarifu dopravy a cen stavebních prací, z rozhodnutí zrušení redistribuce v čs. hospodářství s dopady do finanční politiky investiční výstavby, z rozhodnutí o amnestii k 1. lednu 1990.

Chtěl bych zde připomenout, že resort českého průmyslu je jeden z nejvýznamnějších pro příjmy do státního rozpočtu České republiky, pro zabezpečení devizových prostředků celé federace a pro zabezpečení potřeb našeho vnitřního trhu. Úspěchy či neúspěchy tohoto resortu výrazně ovlivňují nejen ekonomiku našeho státu, ale i spokojenost našich občanů. Saldo vztahu ke státnímu rozpočtu je kladné a představuje částku pro rok 1990 ve výši 13,3 mld Kčs, což je nárůst proti skutečnosti roku 1989 o deset a půl procenta.

Výbor pro průmysl a stavebnictví na své schůzi projednal a schválil návrh rozpočtu na rok 1990 v kapitole ministerstva průmyslu České republiky s řadou doporučení k řešení vzniklé situace.

Zabezpečení úkolů letošního roku bude vyžadovat mimořádné úsilí všech pracovníků resortu, ale i pomoc ze strany centrálních orgánů. Stěžejní úkol v nových podmínkách přechodu k tržnímu mechanismu spatřujeme v zajištění potřebných hmotných toků, především pro podniky prvovýroby.

Dovolte mi, vážené poslankyně a poslanci, abych i já za výbor průmysl a stavebnictví doporučil předkládaný rozpočet České republiky na rok 1990 ke schválení. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Chrobákovi. Vidím, že ještě není shoda na textu memoranda. Prosil bych dalšího diskutujícího, poslance Krejčíře, aby se ujal slova.

Poslanec Luboš Krejčíř: Dámy a pánové, dovolte mi krátký komentář k rozpočtu ve vztahu k našemu okresnímu národnímu výboru, což by měl být nástin situace, která čeká i na ostatní pohraniční okresy v Jihočeském kraji.

Rozpočet okresního národního výboru představuje 383 mil. Kčs, což je proti upravenému rozpočtu roku 1989 nárůst o 2,7 %. Dá se říci, že je zabezpečen meziroční nárůst ve srovnání s rozpočtovým provizoriem schváleným na rok 1989 u rozhodujících odvětví společenské spotřeby.

I když bylo dosaženo meziročního nárůstu u rozhodujících odvětví společenské spotřeby, jsou neinvestiční výdaje celkem proti minulému roku nižší, a to hlavně v odvětví dopravy, vnitřní správy, místního hospodářství a kultury.

V rozpočtovém provizoriu okresu mají být zahrnuty zdroje na financování zanedbané údržby v příhraničí, nebyly však objemově rozepsány a zdaleka nepokrývají skutečné potřeby. Investiční výstavba v příhraničí nebyla dosud řešena, přestože rozestavěné stavby pokračují.

V průběhu minulých let byly řešeny specifické potřeby a problémy okresu Prachatice účelovými prostředky, které představovaly zhruba 10 mil. Kčs, to je 3,5 % rozpočtu. Prostředky byly využívány zejména pro odvětví školství, zdravotnictví, místního hospodářství a kultury. S těmito prostředky na rok 1990 již nelze počítat.

Vzhledem k napjatosti rozpočtu bylo v minulých letech docilováno minimálního výsledku hospodaření a nebyly tak z vlastních zdrojů zajištěny finanční prostředky na realizace akcí Z.

V rozpočtové oblasti je plánována vyšší dynamika růstu vlastních rozpočtových příjmů a odvodů a daní státních podniků s indexem 116,3 a u daně ze mzdy indexem 105,8, což je však velice napjaté. Naproti tomu došlo ke zrušení centralizace odpisů a volného zůstatku zisku a tím tedy podnikům zůstávají volné zdroje zhruba 6 mil. kčs. I když je zajištěna dynamika nárůstu proti upravenému rozpočtu 1989, nejsou dořešeny některé naléhavé potřeby. Jednak jsou to výdaje spojené s převodem zařízení podnikové společenské spotřeby do správy národních výborů, zejména školky, které představují u naše okresu částku 5 mil. Kčs. V návrhu státního rozpočtu je pro tento účel vytvořena rezerva.

Jako problémové zůstává odvětví místního hospodářství, kde nejsou dostatečné finanční prostředky na veřejně prospěšné služby, skládky, zeleň apod., v rozsahu 5 mil. Kčs.

Na úseku oprav a údržby místních komunikací chybí rovněž 5 mil. Kčs, zejména v pohraničí. V důsledku nízkého přebytku hospodaření za rok 1989 nejsou v plném rozsahu pokryty potřeby akcí Z. Rozpočet uvažuje pouze s rozpisem státního plánu, ale ne s potřebou ekologických akcí v rozsahu 9 mil. V návrhu státního rozpočtu se však uvažuje i o určitém objemu pro tento účel, což považujeme za správné.

Zásadním problémem je nedostatek prostředků na investiční výstavbu, konkrétně na základní technickou vybavenost pro rodinné domky ve výši 10 mil. Kčs. V neposlední řadě nejsou zatím dořešeny investiční prostředky na stroje a výstavbu a stavby týkající se vymezeného území příhraničí dle vládních usnesení.

Zásadním problémem je také nedostatek prostředků na nákup volných strojů a zařízení v rozsahu 10 mil. Kčs, což v rámci našeho okresu a tedy srovnatelně i s ostatními pohraničními okresy znamená, že chybí zhruba 44 mil. Kčs, přestože nárůst proti provizornímu rozpočtu na rok 1990 je 2,7 %. Závěrem konstatuji, že situace v pohraničních okresech Jihočeského kraje bude velice obtížná, přesto se domnívám, že finanční politika nastolená vládou národního porozumění je jediná možná a nutná. Děkuji za slovo. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Krejčířovi. Jsem na rozpacích, už jsme měli mít přestávku. Prosím službu, aby se podívala, jak je komise daleko, jestli máme počkat. Prosím, předneste faktickou poznámku.

Faktická poznámka(z místa, řečník se nepředstavil ani nebyl představen): Hlasovali jsme v průběhu zasedání o doporučení České národní rady o změně názvu Československé republiky. Prosil bych dotazem na Federální shromáždění zjistit, jak to hlasování dopadlo. Poslance zajímá, jak se vlastně republika bude jmenovat.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Samozřejmě, sdělíme okamžitě. Sledují to pracovníci v televizi napjatě a sdělíme vám to. Hovořit by měla poslankyně Sobotová. Zeptám se otevřeně - jak dlouho? (Odpověď: Čtyři minuty.) Děkuji. Hovoří poslankyně Sobotová.

Poslankyně Marie Sobotová: Pane předsedo, páni a paní poslankyně, vážená česká vládo, dovolte několik poznámek k návrhu rozpočtu České republiky pro zdravotnictví, a to v pohledu členky zdravotního a sociálního výboru.

Základní charakteristiky tohoto rozpočtu již zde zazněly. Je třeba konstatovat, že rozpočet pro letošní rok z hlediska současného stavu a vývoje čs. ekonomiky v možné reálné míře zohledňuje zdravotnictví jako prioritu finanční politiky. Zde oceňuji aktivní přístup ministerstva financí, cen a mezd v jednání s federálním ministerstvem financí. Avšak podívejme se, zda stačí nebo nestačí tato priorita.

Prostředky na potřeby zdravotnictví v rozpočtech republik, jak jsem byla informována, jsou - vztaženo k počtu obyvatel - vyrovnané. Avšak další srovnání, jako například trvale vyšší nemocnost v České republice, 7,5 krát nižší počet nemocničních lůžek, stavební stav budov, úroveň vybavení nebo stupeň opotřebení objektů a vybavení odpovídající stáří zdravotnických zařízení zcela názorně svědčí o odůvodněně vyšších potřebách zdravotnictví České republiky. Na toto průběžně upozorňoval a tuto situaci zdůrazňoval zdravotní a sociální výbor ČNR.

Snaha příští ČNR a vlády tedy musí směřovat k tomu, aby objem prostředků do České republiky, který nadále bude vycházet z principu suverenity republiky nad zdroji na jejím území vytvořenými, byl vynakládán natolik rozumně, včas a efektivně, aby občané co nejdříve mohli konstatovat zlepšení dnešního zděděného stavu zanedbanosti, zejména v citlivé oblasti zdravotnictví, ekologie, bytového a domovního fondu.

Ani pro letošní rok nemůžeme očekávat zlepšení léčebně preventivní péče, tak jak by odpovídalo preferenci v přidělených prostředcích ve státním rozpočtu. Jedná se o přidělené prostředky pouze nezbytné na potřeby zdravotnictví. Další důvody jsou z velké části již i mimo kompetenci ministerstva zdravotnictví a ministerstva financí, cen a mezd České republiky a bohužel přetrvávají z dřívějších let. Je to nejen progresivní růst cen surovin, léků, speciálního zdravotnického materiálu i zdravotnické techniky, které rozmělňují záměry rozpočtu. Je to i stále se zhoršující úroveň smluvních dodávek ze zemí RVHP v objemu i sortimentu, kritická situace ve zdravotnických dovozech z Jugoslávie, vyplývající ze závislosti na plnění vývozu z jiných resortů a je to nadále neplnění dodávek tuzemských dodavatelů do zdravotnictví, které bude nutno nahrazovat nákladnými neplánovanými dovozy.

Možnost zlepšení je - jako již v předchozích letech - výrazně závislá na přídělu deviz. Současný stav v zajištění těchto devizových prostředků je mírně řečeno naprosto neuspokojivý. Např. na investiční dovozy zdravotnické techniky diagnostické i léčebné, na níž především záleží možnost zlepšení úrovně léčebně preventivní péče, na tyto dovozy bylo v době projednávání rozpočtu ve výboru zatím přiděleno pouze asi 500 mil. korun franco, což je zhruba jedna třetina nárokovaných potřeb, které samo ministerstvo hodnotí jako nezbytné pro rok 1990.

Dlouhodobý deficit devizových prostředků, nekázeň zahraničních i našich dodavatelů a oddalování skutečně zásadního řešení zatím přinášelo jen zaostávání českého zdravotnictví. K těmto otázkám proto směřuje interpelace našeho zdravotního a sociálního výboru, která bude přednesena již na tomto jednání.

V zájmu skutečně maximální hospodárnosti a využití vynaložených prostředků, zejména devizových však náš výbor očekává, že nová koncepce zdravotnictví, kterou ministerstvo připravuje k ověření v nejbližší době, bude směřovat též k posílení územních diagnostických center, a tedy i k regulaci dnešní - možno říci lokální a živelné - snaživosti ve vybavení, která je zatím přinejmenším z hlediska ekonomické neúnosná.

Závěrem ještě poznámka k oblasti sociální péče. Ukazuje se, že pro další období bude nutno očekávat zvýšeni nároku na údržbu a modernizaci stávajících objektů ústavní péče, i na výstavbu a provoz nových kapacit, a to v souvislosti s nutností realizovat závazky již dříve přijaté Charty postižených na osmdesátá léta. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslankyni Sobotové. Není za dveřmi mluvčí skupiny? (Není.) Domnívám se, že se všichni shodujeme v tom, že je potřeba podpořit Federální shromáždění. Snad dá pět poslanců dohromady rozumný text, přijatelný diplomaticky i politiky. Paní doktorko, jděte se na ně podívat. Hovořit bude poslanec Spousta. Není přítomen, vyřazuje se z pořadí a půjde jako poslední podle jednacího řádu. Poslanec Anděl. (V komisi.) Poslanec Kordiak.

Poslanec Miroslav Kordiak: Vážené poslankyně a poslanci. v souvislosti s projednáváním rozpočtu České republiky na rok 1990 chci upozornit na dva problémy, které je třeba v rámci rozpočtu řešit. Oba mají vztah k životnímu prostředí okresu Teplice, kde je můj volební obvod.

Ten první se týká lokálních topenišť a malých kotlů na tuhá paliva, především na hnědé uhlí. Lze říci, že jedním z opatření, která napomohou řešit stav znečištění ovzduší je převedení právě lokálních topenišť a malých kotlů na ušlechtilejší palivo, tj. vytěsnit hnědé uhlí ze spalovacího procesu. Toto je obecně přijímáno jako správné a žádoucí, ale má to úskalí v tom, že změna topného média je nákladná a i vlastní provoz je dražší. Lze proto předpokládat, že nejen občané a bytové organizace, ale i menší podniky a další organizace se tomu budou bránit a argumentovat právě těmito náklady na pořízení i dražším provozem.

Je nesporné, že je zájem všech u nás v okrese, aby se neutěšený stav ovzduší zlepšil. Proto je nutné tento zájem podpořit ekonomicky. Zde může velmi přispět státní rozpočet a stát, a to třeba tím, že bude poskytovat pro občany a některé vybrané organizace a podniky dotace a příspěvky na pořízení potřebných zařízení a spotřebičů a na určitou dobu i příspěvky na úhradu zvýšených nákladů provozu. Tím je může stimulovat k instalaci ekologicky i energeticky výhodnějších zdrojů k vytápění tak, aby nebyly pro ně nákladným luxusem, ale obecně výhodnou a dostupnou investicí. Domnívám se, že vytvořením této ekonomické stimulace, která by byla výhodná pro občana, organizace i stát se odstraní i určitá bariéra, na kterou narazí uskutečňování různých teplofikačních a plynofikačních programů.

Druhý problém se týká zdravotnictví v okrese. Stav životního prostředí má jednoznačně negativní vliv na. zdravotní stav občanů, který je naprosto nevyhovující a ve všech sledovaných ukazatelích má stále se zhoršující tendenci. Stoupá frekvence nádorových onemocnění, onemocnění dětí, rizikově hodnocených gravidit, přiznávaných invalidit apod. To vše enormně zvyšuje nároky na komplexní úroveň zdravotnictví v okrese. Proto lze považovat za naprostý paradox, že OÚNZ Teplice nebyl z hlediska potřeb zdravotnictví v Severočeském kraji zařazen mezi okresy tzv. prioritní a nebyla mu věnována odpovídající pozornost v jeho materiálně technickém vybavení, které by odpovídalo jeho potřebám vzhledem k vysoce nepříznivému zdravotnímu stavu obyvatelstva.

Vybavení zdravotnických pracovišť bezpodmínečně nutnou přístrojovou technikou je ve srovnání i s ostatními okresy našeho kraje deficitní. Přístrojové vybavení, pokud je k dispozici, je zastaralé, většinou již odepsané. Nové a moderní prakticky neexistuje. Některá oddělení nemohou být z prostorových důvodů v okresní nemocnici vůbec konstituována, např. ARO jako jediné v kraji chybí právě u nás.

Shrnu-li katastrofální ekologickou situaci v okrese s žalostnými materiálně technickými podmínkami v našem OÚNZ, nemůže se nikdo divit dlouhodobě kritické situaci v absolutním nedostatku zdravotnického personálu, především lékařů a farmaceutů. Toho času chybí v okrese 80 lékařů - 20 % plánu a 20 farmaceutů - 50 % plánu. Plánem požadovaných 395 lékařských míst bylo v roce 1989 neúplně plněno pouze 315 lékaři, včetně pracujících důchodců - lékařů. Normativ ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky ovšem požaduje pro náš okres 511 lékařských míst do roku 2005 a 80%ní plnění tohoto normativu představuje v současné době 410 lékařských míst, která by měla být v okrese obsazena.

Za těchto podmínek se nelze divit neustále klesajícímu kreditu zdravotnictví našeho okresu v očích veřejnosti, protože ono není často z technických a personálních příčin schopno plnit oprávněné požadavky na poskytování zdravotní péče.

Některé z mnou uvedených problémů budou vyřešeny po zavedení programu ekonomizace zdravotnictví, až i zde začne fungovat princip nabídky a poptávky. Jeho zavedení bude ale nějaký čas trvat a do té doby bude muset tento tržní vztah nahradit především rozpočet. Podle mého názoru je nutné rozpočtové prostředky, které budou určeny na zdravotnictví směřovat do oblastí, kde je vysoká poptávka po poskytování zdravotní péče a kde není plně uspokojována. V případě našeho okresu se jeví jako nejdůležitější řešit v rámci rozpočtu zvýšení prostředků na stabilizaci lékařů a na zajištění diagnostické a další potřebné zdravotnické techniky. K tomu je vhodné vytvořit, popř. přizpůsobit příslušné ekonomické nástroje, aby bylo možno přidělené prostředky využít efektivně pro řešení těch problémů, které z hlediska zlepšení funkce zdravotnictví v našem okrese potřebujeme vyřešit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Kordiakovi. Přerušuji rozpravu k zákonu o rozpočtu České republiky. Faktickou poznámku si vyžádal poslanec Dohnal.

Poslanec Vojtěch Dohnal: Nechci si udělat osobního nepřítele z pana poslance Krejčíře z Prachatic a z pana poslance Spousty z okresu Teplice. (Pozn. stenografky: Jedná se zřejmě o poslance Kordiaka.) Ale jsme zde poslanci myslím z 90 okresů, kdybychom takhle každý jako zástupce jednoho okresu vystoupili, tak to za týden nestihneme. Mohu vás ubezpečit, že náš místopředseda ONV pro finance, aniž jsem ho o to žádal, mně doručil elaborát, na co všechno nám chybí peníze v okrese Semily. Prosím vás, postupujme racionálně a nepitvejme se v problémech jednotlivých okresů. Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Jak jsem již sdělil, přerušuji rozpravu k zákonu o státním rozpočtu České republiky. Po přestávce jako první vystoupí v rozpravě poslanec Anděl. Prosím poslance Loma, aby přednesl České národní radě návrh na rezoluci nebo memorandum. které zašleme Federálnímu shromáždění. Prosím. pane poslanče.

Poslanec Petr Lom: Děkuji, pane předsedo. Jedná se o společné stanovisko všech klubů, které bylo přijato za přítomnosti místopředsedkyně dr. Moserové většinou.

Poslanci České národní rady doporučují, aby do vyjádření Federálního shromáždění k současné situaci v Litvě byl vzat v úvahu tento postoj poslanců České národní rady:

Stanovisko České národní rady k současné situaci v Litvě: Uznáváme a plně podporujeme právo Litvy na samostatnost. Zároveň si však uvědomujeme složité ekonomické i politické vztahy mezi Svazem sovětských socialistických republik a Litvou. A je nám jasné, že tyto vztahy je obtížné řešit jednostrannými rozhodnutími. Proto vyzýváme zodpovědné činitele obou zúčastněných stran: Snažte se, prosíme. o smírné řešení vzniklé situace konstruktivním a otevřeným dialogem. Nepoužívejte při řešení násilí ani hrozby násilí. ale využijte legislativních prostředků. Vyzýváme zvláště sovětské představitele, aby se vyhnuli ozbrojenému střetu v Litvě, který by mohl znamenat závažný zásah do příštího vývoje evropské i světové politiky.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP