V obuvnickém průmyslu je ohrožena výroba
přibližně dvou miliónů párů
obuvi pro omezenou možnost dovozu surových hovězích
kůží a obuvnických komponentů
s přímým dopadem na závazné
dodávky vývozu do Sovětského svazu.
Problémy v organizacích resortu ministerstva průmyslu
České republiky vznikly zejména plánem
nepokrytého dovozu z nesocialistických zemí,
který se dále zhoršil úpravou kursu
a vyrovnáním kursových rozdílů
dotovaných jen z poloviny, z nového postupu úhrady
cel při dovozu, včetně zvýšení
tarifu dopravy a cen stavebních prací, z rozhodnutí
zrušení redistribuce v čs. hospodářství
s dopady do finanční politiky investiční
výstavby, z rozhodnutí o amnestii k 1. lednu 1990.
Chtěl bych zde připomenout, že resort českého
průmyslu je jeden z nejvýznamnějších
pro příjmy do státního rozpočtu
České republiky, pro zabezpečení devizových
prostředků celé federace a pro zabezpečení
potřeb našeho vnitřního trhu. Úspěchy
či neúspěchy tohoto resortu výrazně
ovlivňují nejen ekonomiku našeho státu,
ale i spokojenost našich občanů. Saldo vztahu
ke státnímu rozpočtu je kladné a představuje
částku pro rok 1990 ve výši 13,3 mld
Kčs, což je nárůst proti skutečnosti
roku 1989 o deset a půl procenta.
Výbor pro průmysl a stavebnictví na své
schůzi projednal a schválil návrh rozpočtu
na rok 1990 v kapitole ministerstva průmyslu České
republiky s řadou doporučení k řešení
vzniklé situace.
Zabezpečení úkolů letošního
roku bude vyžadovat mimořádné úsilí
všech pracovníků resortu, ale i pomoc ze strany
centrálních orgánů. Stěžejní
úkol v nových podmínkách přechodu
k tržnímu mechanismu spatřujeme v zajištění
potřebných hmotných toků, především
pro podniky prvovýroby.
Dovolte mi, vážené poslankyně a poslanci,
abych i já za výbor průmysl a stavebnictví
doporučil předkládaný rozpočet
České republiky na rok 1990 ke schválení.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Chrobákovi. Vidím, že
ještě není shoda na textu memoranda. Prosil
bych dalšího diskutujícího, poslance
Krejčíře, aby se ujal slova.
Poslanec Luboš Krejčíř: Dámy
a pánové, dovolte mi krátký komentář
k rozpočtu ve vztahu k našemu okresnímu národnímu
výboru, což by měl být nástin
situace, která čeká i na ostatní pohraniční
okresy v Jihočeském kraji.
Rozpočet okresního národního výboru
představuje 383 mil. Kčs, což je proti upravenému
rozpočtu roku 1989 nárůst o 2,7 %. Dá
se říci, že je zabezpečen meziroční
nárůst ve srovnání s rozpočtovým
provizoriem schváleným na rok 1989 u rozhodujících
odvětví společenské spotřeby.
I když bylo dosaženo meziročního nárůstu
u rozhodujících odvětví společenské
spotřeby, jsou neinvestiční výdaje
celkem proti minulému roku nižší, a to
hlavně v odvětví dopravy, vnitřní
správy, místního hospodářství
a kultury.
V rozpočtovém provizoriu okresu mají být
zahrnuty zdroje na financování zanedbané
údržby v příhraničí, nebyly
však objemově rozepsány a zdaleka nepokrývají
skutečné potřeby. Investiční
výstavba v příhraničí nebyla
dosud řešena, přestože rozestavěné
stavby pokračují.
V průběhu minulých let byly řešeny
specifické potřeby a problémy okresu Prachatice
účelovými prostředky, které
představovaly zhruba 10 mil. Kčs, to je 3,5 % rozpočtu.
Prostředky byly využívány zejména
pro odvětví školství, zdravotnictví,
místního hospodářství a kultury.
S těmito prostředky na rok 1990 již nelze počítat.
Vzhledem k napjatosti rozpočtu bylo v minulých letech
docilováno minimálního výsledku hospodaření
a nebyly tak z vlastních zdrojů zajištěny
finanční prostředky na realizace akcí
Z.
V rozpočtové oblasti je plánována
vyšší dynamika růstu vlastních
rozpočtových příjmů a odvodů
a daní státních podniků s indexem
116,3 a u daně ze mzdy indexem 105,8, což je však
velice napjaté. Naproti tomu došlo ke zrušení
centralizace odpisů a volného zůstatku zisku
a tím tedy podnikům zůstávají
volné zdroje zhruba 6 mil. kčs. I když je zajištěna
dynamika nárůstu proti upravenému rozpočtu
1989, nejsou dořešeny některé naléhavé
potřeby. Jednak jsou to výdaje spojené s
převodem zařízení podnikové
společenské spotřeby do správy národních
výborů, zejména školky, které
představují u naše okresu částku
5 mil. Kčs. V návrhu státního rozpočtu
je pro tento účel vytvořena rezerva.
Jako problémové zůstává odvětví
místního hospodářství, kde
nejsou dostatečné finanční prostředky
na veřejně prospěšné služby,
skládky, zeleň apod., v rozsahu 5 mil. Kčs.
Na úseku oprav a údržby místních
komunikací chybí rovněž 5 mil. Kčs,
zejména v pohraničí. V důsledku nízkého
přebytku hospodaření za rok 1989 nejsou v
plném rozsahu pokryty potřeby akcí Z. Rozpočet
uvažuje pouze s rozpisem státního plánu,
ale ne s potřebou ekologických akcí v rozsahu
9 mil. V návrhu státního rozpočtu
se však uvažuje i o určitém objemu pro
tento účel, což považujeme za správné.
Zásadním problémem je nedostatek prostředků
na investiční výstavbu, konkrétně
na základní technickou vybavenost pro rodinné
domky ve výši 10 mil. Kčs. V neposlední
řadě nejsou zatím dořešeny investiční
prostředky na stroje a výstavbu a stavby týkající
se vymezeného území příhraničí
dle vládních usnesení.
Zásadním problémem je také nedostatek
prostředků na nákup volných strojů
a zařízení v rozsahu 10 mil. Kčs,
což v rámci našeho okresu a tedy srovnatelně
i s ostatními pohraničními okresy znamená,
že chybí zhruba 44 mil. Kčs, přestože
nárůst proti provizornímu rozpočtu
na rok 1990 je 2,7 %. Závěrem konstatuji, že
situace v pohraničních okresech Jihočeského
kraje bude velice obtížná, přesto se
domnívám, že finanční politika
nastolená vládou národního porozumění
je jediná možná a nutná. Děkuji
za slovo. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Krejčířovi. Jsem na
rozpacích, už jsme měli mít přestávku.
Prosím službu, aby se podívala, jak je komise
daleko, jestli máme počkat. Prosím, předneste
faktickou poznámku.
Faktická poznámka(z místa, řečník
se nepředstavil ani nebyl představen): Hlasovali
jsme v průběhu zasedání o doporučení
České národní rady o změně
názvu Československé republiky. Prosil bych
dotazem na Federální shromáždění
zjistit, jak to hlasování dopadlo. Poslance zajímá,
jak se vlastně republika bude jmenovat.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Samozřejmě, sdělíme okamžitě.
Sledují to pracovníci v televizi napjatě
a sdělíme vám to. Hovořit by měla
poslankyně Sobotová. Zeptám se otevřeně
- jak dlouho? (Odpověď: Čtyři minuty.)
Děkuji. Hovoří poslankyně Sobotová.
Poslankyně Marie Sobotová: Pane předsedo,
páni a paní poslankyně, vážená
česká vládo, dovolte několik poznámek
k návrhu rozpočtu České republiky
pro zdravotnictví, a to v pohledu členky zdravotního
a sociálního výboru.
Základní charakteristiky tohoto rozpočtu
již zde zazněly. Je třeba konstatovat, že
rozpočet pro letošní rok z hlediska současného
stavu a vývoje čs. ekonomiky v možné
reálné míře zohledňuje zdravotnictví
jako prioritu finanční politiky. Zde oceňuji
aktivní přístup ministerstva financí,
cen a mezd v jednání s federálním
ministerstvem financí. Avšak podívejme se,
zda stačí nebo nestačí tato priorita.
Prostředky na potřeby zdravotnictví v rozpočtech
republik, jak jsem byla informována, jsou - vztaženo
k počtu obyvatel - vyrovnané. Avšak další
srovnání, jako například trvale vyšší
nemocnost v České republice, 7,5 krát nižší
počet nemocničních lůžek, stavební
stav budov, úroveň vybavení nebo stupeň
opotřebení objektů a vybavení odpovídající
stáří zdravotnických zařízení
zcela názorně svědčí o odůvodněně
vyšších potřebách zdravotnictví
České republiky. Na toto průběžně
upozorňoval a tuto situaci zdůrazňoval zdravotní
a sociální výbor ČNR.
Snaha příští ČNR a vlády
tedy musí směřovat k tomu, aby objem prostředků
do České republiky, který nadále bude
vycházet z principu suverenity republiky nad zdroji na
jejím území vytvořenými, byl
vynakládán natolik rozumně, včas a
efektivně, aby občané co nejdříve
mohli konstatovat zlepšení dnešního zděděného
stavu zanedbanosti, zejména v citlivé oblasti zdravotnictví,
ekologie, bytového a domovního fondu.
Ani pro letošní rok nemůžeme očekávat
zlepšení léčebně preventivní
péče, tak jak by odpovídalo preferenci v
přidělených prostředcích ve
státním rozpočtu. Jedná se o přidělené
prostředky pouze nezbytné na potřeby zdravotnictví.
Další důvody jsou z velké části
již i mimo kompetenci ministerstva zdravotnictví a
ministerstva financí, cen a mezd České republiky
a bohužel přetrvávají z dřívějších
let. Je to nejen progresivní růst cen surovin, léků,
speciálního zdravotnického materiálu
i zdravotnické techniky, které rozmělňují
záměry rozpočtu. Je to i stále se
zhoršující úroveň smluvních
dodávek ze zemí RVHP v objemu i sortimentu, kritická
situace ve zdravotnických dovozech z Jugoslávie,
vyplývající ze závislosti na plnění
vývozu z jiných resortů a je to nadále
neplnění dodávek tuzemských dodavatelů
do zdravotnictví, které bude nutno nahrazovat nákladnými
neplánovanými dovozy.
Možnost zlepšení je - jako již v předchozích
letech - výrazně závislá na přídělu
deviz. Současný stav v zajištění
těchto devizových prostředků je mírně
řečeno naprosto neuspokojivý. Např.
na investiční dovozy zdravotnické techniky
diagnostické i léčebné, na níž
především záleží možnost
zlepšení úrovně léčebně
preventivní péče, na tyto dovozy bylo v době
projednávání rozpočtu ve výboru
zatím přiděleno pouze asi 500 mil. korun
franco, což je zhruba jedna třetina nárokovaných
potřeb, které samo ministerstvo hodnotí jako
nezbytné pro rok 1990.
Dlouhodobý deficit devizových prostředků,
nekázeň zahraničních i našich
dodavatelů a oddalování skutečně
zásadního řešení zatím
přinášelo jen zaostávání
českého zdravotnictví. K těmto otázkám
proto směřuje interpelace našeho zdravotního
a sociálního výboru, která bude přednesena
již na tomto jednání.
V zájmu skutečně maximální
hospodárnosti a využití vynaložených
prostředků, zejména devizových však
náš výbor očekává, že
nová koncepce zdravotnictví, kterou ministerstvo
připravuje k ověření v nejbližší
době, bude směřovat též k posílení
územních diagnostických center, a tedy i
k regulaci dnešní - možno říci
lokální a živelné - snaživosti
ve vybavení, která je zatím přinejmenším
z hlediska ekonomické neúnosná.
Závěrem ještě poznámka k oblasti
sociální péče. Ukazuje se, že
pro další období bude nutno očekávat
zvýšeni nároku na údržbu a modernizaci
stávajících objektů ústavní
péče, i na výstavbu a provoz nových
kapacit, a to v souvislosti s nutností realizovat závazky
již dříve přijaté Charty postižených
na osmdesátá léta. Děkuji za pozornost.
(Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Sobotové. Není za dveřmi
mluvčí skupiny? (Není.) Domnívám
se, že se všichni shodujeme v tom, že je potřeba
podpořit Federální shromáždění.
Snad dá pět poslanců dohromady rozumný
text, přijatelný diplomaticky i politiky. Paní
doktorko, jděte se na ně podívat. Hovořit
bude poslanec Spousta. Není přítomen, vyřazuje
se z pořadí a půjde jako poslední
podle jednacího řádu. Poslanec Anděl.
(V komisi.) Poslanec Kordiak.
Poslanec Miroslav Kordiak: Vážené poslankyně
a poslanci. v souvislosti s projednáváním
rozpočtu České republiky na rok 1990 chci
upozornit na dva problémy, které je třeba
v rámci rozpočtu řešit. Oba mají
vztah k životnímu prostředí okresu Teplice,
kde je můj volební obvod.
Ten první se týká lokálních
topenišť a malých kotlů na tuhá
paliva, především na hnědé uhlí.
Lze říci, že jedním z opatření,
která napomohou řešit stav znečištění
ovzduší je převedení právě
lokálních topenišť a malých kotlů
na ušlechtilejší palivo, tj. vytěsnit
hnědé uhlí ze spalovacího procesu.
Toto je obecně přijímáno jako správné
a žádoucí, ale má to úskalí
v tom, že změna topného média je nákladná
a i vlastní provoz je dražší. Lze proto
předpokládat, že nejen občané
a bytové organizace, ale i menší podniky a
další organizace se tomu budou bránit a argumentovat
právě těmito náklady na pořízení
i dražším provozem.
Je nesporné, že je zájem všech u nás
v okrese, aby se neutěšený stav ovzduší
zlepšil. Proto je nutné tento zájem podpořit
ekonomicky. Zde může velmi přispět státní
rozpočet a stát, a to třeba tím, že
bude poskytovat pro občany a některé vybrané
organizace a podniky dotace a příspěvky na
pořízení potřebných zařízení
a spotřebičů a na určitou dobu i příspěvky
na úhradu zvýšených nákladů
provozu. Tím je může stimulovat k instalaci
ekologicky i energeticky výhodnějších
zdrojů k vytápění tak, aby nebyly
pro ně nákladným luxusem, ale obecně
výhodnou a dostupnou investicí. Domnívám
se, že vytvořením této ekonomické
stimulace, která by byla výhodná pro občana,
organizace i stát se odstraní i určitá
bariéra, na kterou narazí uskutečňování
různých teplofikačních a plynofikačních
programů.
Druhý problém se týká zdravotnictví
v okrese. Stav životního prostředí má
jednoznačně negativní vliv na. zdravotní
stav občanů, který je naprosto nevyhovující
a ve všech sledovaných ukazatelích má
stále se zhoršující tendenci. Stoupá
frekvence nádorových onemocnění, onemocnění
dětí, rizikově hodnocených gravidit,
přiznávaných invalidit apod. To vše
enormně zvyšuje nároky na komplexní
úroveň zdravotnictví v okrese. Proto lze
považovat za naprostý paradox, že OÚNZ
Teplice nebyl z hlediska potřeb zdravotnictví v
Severočeském kraji zařazen mezi okresy tzv.
prioritní a nebyla mu věnována odpovídající
pozornost v jeho materiálně technickém vybavení,
které by odpovídalo jeho potřebám
vzhledem k vysoce nepříznivému zdravotnímu
stavu obyvatelstva.
Vybavení zdravotnických pracovišť bezpodmínečně
nutnou přístrojovou technikou je ve srovnání
i s ostatními okresy našeho kraje deficitní.
Přístrojové vybavení, pokud je k dispozici,
je zastaralé, většinou již odepsané.
Nové a moderní prakticky neexistuje. Některá
oddělení nemohou být z prostorových
důvodů v okresní nemocnici vůbec konstituována,
např. ARO jako jediné v kraji chybí právě
u nás.
Shrnu-li katastrofální ekologickou situaci v okrese
s žalostnými materiálně technickými
podmínkami v našem OÚNZ, nemůže
se nikdo divit dlouhodobě kritické situaci v absolutním
nedostatku zdravotnického personálu, především
lékařů a farmaceutů. Toho času
chybí v okrese 80 lékařů - 20 % plánu
a 20 farmaceutů - 50 % plánu. Plánem požadovaných
395 lékařských míst bylo v roce 1989
neúplně plněno pouze 315 lékaři,
včetně pracujících důchodců
- lékařů. Normativ ministerstva zdravotnictví
a sociálních věcí České
republiky ovšem požaduje pro náš okres 511
lékařských míst do roku 2005 a 80%ní
plnění tohoto normativu představuje v současné
době 410 lékařských míst, která
by měla být v okrese obsazena.
Za těchto podmínek se nelze divit neustále
klesajícímu kreditu zdravotnictví našeho
okresu v očích veřejnosti, protože ono
není často z technických a personálních
příčin schopno plnit oprávněné
požadavky na poskytování zdravotní péče.
Některé z mnou uvedených problémů
budou vyřešeny po zavedení programu ekonomizace
zdravotnictví, až i zde začne fungovat princip
nabídky a poptávky. Jeho zavedení bude ale
nějaký čas trvat a do té doby bude
muset tento tržní vztah nahradit především
rozpočet. Podle mého názoru je nutné
rozpočtové prostředky, které budou
určeny na zdravotnictví směřovat do
oblastí, kde je vysoká poptávka po poskytování
zdravotní péče a kde není plně
uspokojována. V případě našeho
okresu se jeví jako nejdůležitější
řešit v rámci rozpočtu zvýšení
prostředků na stabilizaci lékařů
a na zajištění diagnostické a další
potřebné zdravotnické techniky. K tomu je
vhodné vytvořit, popř. přizpůsobit
příslušné ekonomické nástroje,
aby bylo možno přidělené prostředky
využít efektivně pro řešení
těch problémů, které z hlediska zlepšení
funkce zdravotnictví v našem okrese potřebujeme
vyřešit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Kordiakovi. Přerušuji rozpravu
k zákonu o rozpočtu České republiky.
Faktickou poznámku si vyžádal poslanec Dohnal.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Nechci si udělat
osobního nepřítele z pana poslance Krejčíře
z Prachatic a z pana poslance Spousty z okresu Teplice. (Pozn.
stenografky: Jedná se zřejmě o poslance Kordiaka.)
Ale jsme zde poslanci myslím z 90 okresů, kdybychom
takhle každý jako zástupce jednoho okresu vystoupili,
tak to za týden nestihneme. Mohu vás ubezpečit,
že náš místopředseda ONV pro finance,
aniž jsem ho o to žádal, mně doručil
elaborát, na co všechno nám chybí peníze
v okrese Semily. Prosím vás, postupujme racionálně
a nepitvejme se v problémech jednotlivých okresů.
Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji. Jak jsem již sdělil, přerušuji
rozpravu k zákonu o státním rozpočtu
České republiky. Po přestávce jako
první vystoupí v rozpravě poslanec Anděl.
Prosím poslance Loma, aby přednesl České
národní radě návrh na rezoluci nebo
memorandum. které zašleme Federálnímu
shromáždění. Prosím. pane poslanče.
Poslanec Petr Lom: Děkuji, pane předsedo.
Jedná se o společné stanovisko všech
klubů, které bylo přijato za přítomnosti
místopředsedkyně dr. Moserové většinou.
Poslanci České národní rady doporučují,
aby do vyjádření Federálního
shromáždění k současné
situaci v Litvě byl vzat v úvahu tento postoj poslanců
České národní rady:
Stanovisko České národní rady k současné
situaci v Litvě: Uznáváme a plně podporujeme
právo Litvy na samostatnost. Zároveň si však
uvědomujeme složité ekonomické i politické
vztahy mezi Svazem sovětských socialistických
republik a Litvou. A je nám jasné, že tyto
vztahy je obtížné řešit jednostrannými
rozhodnutími. Proto vyzýváme zodpovědné
činitele obou zúčastněných
stran: Snažte se, prosíme. o smírné
řešení vzniklé situace konstruktivním
a otevřeným dialogem. Nepoužívejte při
řešení násilí ani hrozby násilí.
ale využijte legislativních prostředků.
Vyzýváme zvláště sovětské
představitele, aby se vyhnuli ozbrojenému střetu
v Litvě, který by mohl znamenat závažný
zásah do příštího vývoje
evropské i světové politiky.