Pan poslanec Josef Lesák: Pane předsedo,
dámy a pánové, leccos pamatuji, ale aby předseda
vlády a česká vláda během 12
hodin dokázali konkrétně odpovědět
na interpelace nás, poslanců, to jsem opravdu zažil
poprvé.
Dovedu si představit, že to pro ně nebylo vůbec
jednoduché. Dovedu si představit situaci paní
ministryně Burešové, když měla
vložit do již připraveného zákona
o rehabilitaci nové ustanovení.
Chtěl bych všem, předsedou počínaje,
všem ostatním ministrům a ministryním
za tento postoj, poměr, k nám poslancům,
upřímně poděkovat. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Josef Kaňa:
Děkuji poslanci Lesákovi. O faktickou připomínku
se přihlásil místopředseda Šlouf.
I. místopředseda ČNR Miroslav Šlouf:
Jsem přesvědčen, že vláda udělá
vše, aby se pokusila postupně napravit smutný
stav, o němž se zde včera hovořilo.
My, kteří pracujeme v České národní
radě již déle, některá uváděná
čísla známe a na celou řadu problémů
jsme v průběhu dvou posledních volebních
období upozorňovali. Já osobně - a
dovolím si to říci tak trochu lidověji
- právě proto držím palce panu předsedovi
vlády. Snad mně dr. Pithart odpustí, chtěl
bych, aby ten stejný nebo podobný kabát,
který dnes náhodou máme na sobě, nebyl
jen symbolický (pozn. red. - narážka na shodné
oblečení obou).
Včera nás předseda Šafařík
vyzval, abychom pracovali konstruktivně a nezahajovali
tady ve sněmovně předčasně
předvolební kampaň. Přece jenom myslím,
že se to nepodařilo všem. Proto jsem si dovolil
po vystoupení členů vlády ještě
na některé věci reagovat, i když věřte
mi, nedělám to rád. Některé
vznesené otázky kolem komunistické strany,
kolem jejího majetku mě v noci tak trochu budily.
Chtěl bych připomenout, že jenom na příspěvcích
odevzdávali ročně členové Komunistické
strany Československa asi miliardu 400 miliónů
korun. Nechci vyvolávat polemiku, jsou důležitější
věci. V revolučních dnech, po 17. listopadu
bylo vytyčeno osm pravidel dialogu, držme se jich.
Dovolte mi ještě několik poznámek. Prosím
zejména věřící o pochopení
mých slov. Může snad katolická církev
za inkvizici? . . . Zatratili Židé katolickou církev
a Němce jako národ? . . . Mohou všichni Američané
za Hirošimu? . . . Může gruzínský
národ za Stalina? . . . Mohou opravdu všichni komunisté
v různých obdobích za své vedení?
Vždyť mnoho z nás věřilo. Věřili
jsme tomu, co nám bylo předkládáno.
A když jsme pochopili, mnoho, velmi mnoho z nás bojovalo
za nápravu. Uvědomme si, v jakých konkrétních
podmínkách a mezinárodních souvislostech
jsme žili a pracovali. Ti z nás, kteří
to mysleli s národem dobře, přece nesli své
oběti. Nemluvím teď o válce, ale připomeňme
si padesátá léta, sedmdesátá
léta, jenom z členů strany půl miliónu
vyloučených a vyškrtnutých. Dopady na
jejich rodiny, děti, přibližně na 2
milióny lidí, možná více ...
Víme, že neseme největší odpovědnost.
Nezbavujeme se jí. Ale všichni neseme nějakou
odpovědnost. Možná by bylo dobře, kdyby
se pan poslanec Lesák dodatečně seznámil
s tím, co komunisté v uplynulých letech tady
ve sněmovně dělali, za co bojovali, jak třeba
byli někteří postihováni vedením
strany za své názory.
Myslím si, že bez jednoho miliónu osmi set
tisíc komunistů, jejich vůle, jejich názoru,
by nebyl listopad proběhl tak, jak proběhl, revoluce
by nemohla být tak "sametová", jaká
byla. Byl to boj celého národa s nezodpovědným
vedením komunistické strany. Znám mnoho slušných
lidí, velmi mnoho, bez rozdílu stranické
příslušnosti. Ale znám a sledoval jsem
také řadu nekomunistů, kteří
profitovali a hodně profitovali na komunistickém
režimu.
Chceme dnes pracovat co nejvíce, v tom vidíme naši
povinnost a chceme vládě pomoci. Jestli budeme po
volbách v koalici, nebo v opozici, není důležité.
Důležitá bude práce a na tu v demokracii
uvidí asi každý. Komunistická strana
dnes má možnosti jen v demokratickém pluralitním
systému. Kdyby dnes nebo zítra nebylo demokracie,
nebude ani komunistická strana. Proto je pro nás
demokracie životní nutností a pro demokracii
je také životní nutností komunistická
strana. Tedy celé politické spektrum, ne jeho část,
která by vedla k další totalitě. Pocítili
jsme na vlastní kůži, my komunisté,
kam vede jednostrannost. Tak už si, prosím vás,
nespílejme, ale společně pracujme. Za sebe
slibuji, že jsem takto za komunistickou stranu vystoupil
naposledy do konce volebního období. Vždy už
jen k věci a k problémům. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Josef Kaňa:
Děkuji poslanci Šloufovi. O slovo se přihlásila
poslankyně Němcová.
Poslankyně Helena Němcová: Vážené
předsednictvo, paní a pánové, mluvím
za občanské fórum, 21 obvod. Máme
připomínku profesního charakteru. Včera
a dnes zde bylo řečeno mnoho zajímavých
věcí, dozvěděli jsme se mnoho zajímavých
údajů a je nás asi 150, kteří
jsme měli možnost se tyto věci dovědět.
Vzhledem k tomu, že veškerý denní tisk
je na malém formátu, že největší
a nejčtenější, který přinášel
přílohy a různé dokumenty jíž
neexistuje, čtenářstvo se jednoduše
tyto věci nedoví.
Měla jsem zájem o zprávu federální
vlády, ale podařilo se i ji vyslechnout dvakrát,
ale vždy od poloviny do konce, takže asi už tu
první polovinu se mi nepodaří nikdy přečíst.
Je absolutně vyloučeno, aby deníky přinesly
v plném znění vše, co odeznělo
ve federálním shromáždění
nebo zde. Vzhledem k obsazení redakcí nelze také
předpokládat, že ve výtazích
bude to podstatné. Pochybuji, že by bylo v dohledné
době možné vytvořit nějaký
vládní deník, což by bylo asi zdlouhavé
a nákladné, ale snad by mohla příslušná
instituce zahájit jednání s ČTK, aby
mohla vydat nějaký tisk v přiměřeném
nákladu, aby všichni zájemci měli možnost
si všechna tato jednání přečíst.
Věřím, že takoví zájemci
by byli v celé republice a bylo by jistě možné
odhadnout v jakém nákladu by to mělo být.
Bylo by to velmi rychlé a potřebné. Velice
bych se za to přimlouvala, nevím jestli by to měla
být instituce vlády nebo České národní
rady.
Pokud se jedná o komisi, která bude rozhodovat o
omezení a neomezení důchodů při
práci, upozorňuje ze Syndikátu českých
a moravských novinářů, že se
v této oblasti po dvaceti letech velmi mnoho důchodců
vrací do redakcí z kotelen a různých
jiných exkluzivních pracovišť s velice
mizernými důchody a jdou na místa, která
jsou velice potřebná, do rozhlasu a televize, kde
jistě tuto situaci znáte. Myslím, že
by se ani zde nemělo omezení těchto lidí
týkat. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Josef Kaňa:
Děkuj paní poslankyni Němcové za její
vystoupení. Slovo má poslanec Dohnal.
Poslanec Vojtěch Dohnal: Jsem z volebního
obvodu 117, Turnov.
Vážený pane předsedo, vážené
kolegyně, vážení kolegové, česká
vládo, moje svědomí mi velí, abych
reagoval na vystoupení našeho místopředsedy
pana Šloufa. Jeho výrok o tom, že komunistická
strana vybrala na příspěvcích přes
jednu miliardu, mně připadá jako manévrovací
pokus zamlžit celou věc, týkající
se majetku KSČ. Pokud mluvil pan poslanec Šlouf o
příspěvcích ve výši 1
miliardy Kčs, tak měl také říci,
jaký majetek Komunistická strana Československa
v současnosti nashromáždila. Jinak jeho výrok
se mí opravdu nelíbí. (Potlesk.)
Místopředseda ČNR Josef Kaňa:
Děkuji poslanci Dohnalovi za faktickou poznámku.
Doporučoval bych, abychom nyní dali ještě
slovo členům vlády. Přišel pan
ministr Adam, který se hlásí o slovo.
Ministr Milan Adam: Pane předsedající,
vážené paní poslankyně, vážení
páni poslanci, když jsem nastupoval do resortu ministerstva
školství jako ministr, měl jsem vážné
obavy, že společnost oblast školství podceňuje,
ale četná vystoupení poslanců v České
národní radě mě přesvědčila
o opaku. Vidím, že o oblast školství je
zasloužený zájem a že je mu věnována
zasloužená pozornost. Vždyť při ozdravění
naší společnosti má školství
nepochybně klíčovou pozici.
Pan poslanec Vondráček na minulém zasedání
vznesl na mne dotaz, jaké jsou záměry ministerstva
školství, mládeže a tělovýchovy
při uvažované úpravě a reorganizaci
českého školství.
Chtěl bych říci, že máme tři
vůdčí myšlenky. První vůdčí
myšlenkou je rozbití tuhé centralizace, která
ovládala naší společnost a také
oblast školství. Jako první krok jsme přistoupili
k dání akademických svobod vysokým
školám, kde byli zvoleni noví rektoři,
noví prorektoři, děkani a proděkani.
Připravili jsme v duchu těchto akademických
svobod také předlohu vysokoškolského
zákona, kterou jsme jíž vám, paní
poslankyně a páni poslanci, předali k diskusi.
Po diskusi budou tyto zásady přeměněny
v paragrafované znění.
Připravujeme také novelizaci zákona 29, která
vám v těchto dnech bude také dána,
abyste se k ní mohli vyjádřit. Opět
se snažíme rozbít centrální řízení
a přenést řadu pravomocí přímo
na ředitele a zjednodušit celé řízení
školství tak, abychom ho vytvořili maximálně
efektivní a demokratické.
Další vůdčí myšlenkou je
zvýšení vzdělanosti našeho národa,
to znamená, jak po stránce kvantitativní,
tak po stránce kvalitativní. Po stránce kvantitativní
se domnívám, že je třeba rozšířit
síť našich škol, zvláště
vysokých, protože dosavadní vysoké školy
na zvýšené nároky - myslím po
stránce kvantitativní, nejsou vybaveny. Dokonce
některé fakulty po zrušení směrných
čísel budou nabírat pro příští
ročník menší počet studentů,
nežli braly dosud. Pro zvýšení množství
vysokoškolsky vzdělaných občanů
se domníváme, že je třeba rozšířit
síť vysokých škol. Velmi intenzívně
v tomto směru se zabýváme zřízením
tzv Slezské univerzity, která by byla lokalizována
v Opavě, Ostravě a Karviné - tím odpovídám
zároveň na dotazy některých pánů
poslanců a poslankyň. Tato myšlenka je tam
velmi živá a má velkou podporu místních
orgánů, jak okresních národních
výborů, tak městských národních
výborů, kulturních institucí, podniků
i široké veřejnosti.
Přípravný výbor Slezské univerzity
zajistil vhodné budovy v Opavě a Karviné
a má promyšleny i otázky stravování
a ubytování studentů, bytů pro pedagogy,
dalšího rozvoje univerzity apod. Zdá se, že
se bude navrhovaná univerzita dělit na fakulty.
Filosofická fakulta by zajišťovala tříleté
studijní směry péče o kulturní
dědictví a český jazyk, učitelské
kombinace pro druhý a třetí stupeň
a byla by lokalizována v Opavě.
Přírodovědecká fakulta by měla
učitelské kombinace pro II. a III. stupeň,
popřípadě doktorantské studium ve
vybraných směrech a byla by v Ostravě.
Pedagogická fakulta, která již existuje by
byla pro učitelství pro I. stupeň v Ostravě.
Dále se předpokládá zřízení
podnikatelské fakulty, kde by byly tříleté
studijní směry zaměřené na
terciární sféru - cestovní ruch, marketing
a manažerství - v Karviné.
Rektorát by sídlil v Opavě.
Aby bylo možno zahájit provoz Slezské univerzity
jíž v zimním semestru 1990/91 jeví se
jako nezbytné vybavit děkana pedagogické
fakulty v Ostravě doc. PhDr. Jaroslava Hubáčka,
CSc. pravomocemi rektora zřizované vysoké
školy a pověřit ho zahájením
přijímacího řízení,
vypracováním podrobné koncepce jednotlivých
fakult a studijních plánů, přípravou
a organizací konkursního řízení
na místa pedagogických pracovníků
a jednáním o ekonomickém zajištění
Slezské univerzity.
Zajistit urychlené zřízení Slezské
univerzity formou zákonného opatření
předsednictva Federálního shromáždění
a připravit legislativní kroky k řádnému
zřízení univerzity podle nového vysokoškolského
zákona.
Zároveň vyvíjejí velké snahy
pracovníci v západních Čechách,
kde mají zájem o přidružení některých
fakult již k stávajícím vysokoškolským
zařízením. tzn. k pedagogické fakultě
v Plzni a k VŠ strojnické.
Je tam záměr vytvořit fakultu, která
by se zaměřila na lázeňství,
cestovní ruch a výuku ekonomiky. Zdá se,
že by bylo vhodné tuto fakultu lokalizovat do Chebu,
do města, ve kterém je k dispozici objekt, v němž
sídlil obvodní výbor komunistické
strany a objekt okresní politické školy. Objekt
totiž představuje dvě velké a šest
menších vyučovacích místností
s celkovou kapacitou tisíc míst, dále tři
administrativní patra, pohotovostní pokoje, garáže,
kantinu apod.
Já chci navštívit ve čtvrtek západní
Čechy, abych tyto možnosti prověřil.
Takže kromě cestovního ruchu, ekonomiky, řízení
techniky lázeňství, ekonomiky řízení
výrobních jednotek v tržním mechanismu
by pravděpodobně bylo možné zařídit
i tříleté studium léčebné
rehabilitace s lokalizací do Mariánských
Lázní.
Ale tyto věci je třeba ještě dále
ověřit. Jsou další místa, která
mají zájem, jako např. Jihlava - o dřevařskou
fakultu, která by byla součástí VŠ
zemědělské a lesnické v Brně,
východní Čechy mají zájem,
pochopitelně i severní Čechy, a nakonec i
Budějovice. Takže se zdá, že by došlo
k rozšíření našeho vysokého
školství na všechny současné kraje
České republiky.
Domníváme se, že zřízení
vysokých škol je nejen pomocí pro vzdělanost
národa, ale také má velkou účinnost
ve zvyšování kultury města, kde taková
vysoká škola nebo fakulta je lokalizována,
včetně celého rajonu.
Domnívám se, že zřízení
fakulty v Chebu by pomohlo i českému, resp. západočeskému
příhraničí.
Dále bych se chtěl zmínit o reorganizaci
školství v oblasti základních škol,
kde jsme připravili novelu zákona č. 29.
Předpokládali jsme, že se vrátíme
k povinné devítileté školní docházce,
s tím, že by základ tvořilo prvních
pět tříd a potom by docházelo k diferenciaci,
k diferenciaci vnější, kde bychom zřizovali
osmiletá gymnázia, kde zvláště
v prvních dvou ročnících by byla prostupnost
- mezí prvními dvěma třídami
gymnázia a 6. a 7. třídou základních
škol.
Domníváme se, že je to nutné pro to,
že je potřeba brzy začít žáky,
mládež, diferencovat podle schopností, protože
je nutné je připravit na vysoké požadavky
vysokých škol.
Nepůjde to jinak, chceme-li zvýšit vzdělanost
a uplatnění našich vysokoškoláků,
nežli tak, že se začne s poměrně
brzkou diferenciací a se zachováním prostupnosti.
Domníváme se, že gymnázia by v prvé
řadě měla zajišťovat systematické
myšlení, čili osvojení si systematiky
myšlení, a tak připravit studenty na zvládnutí
vysokých požadavků, které na ně
budou kladeny.
Domníváme se, že na druhé straně,
učňovské školství je potřeba
zaměřit na řádné zvládnutí
manuálních znalostí a dobře je připravit
pro práci v našich továrnách, v našich
podnicích.
Chtěl bych se při této příležitosti
zmínit i o malotřídních školách,
které byly v nedávné minulosti rušeny.
Domníváme se, že je potřeba, naopak,
tyto malotřídní školy podporovat, protože
jejich zrušování vede k vylidňování
určitých oblastí, zvláště
příhraničí. Domníváme
se, že jako pomoc příhraničním
oblastem, ale nejen jim, je potřeba zachovat tyto malotřídní
školy a dále je posilovat. Jsem si vědom toho,
že pro pedagogy je to, svým způsobem, zvláštní
specializace, že je potřeba získat zvlášť
dobré pedagogy pro tyto školy, přičemž
jsem si vědom také toho, že nemusíme
mít v tomto ohledu, řekl bych, vždy nejsnadnější
cestu. Ale musíme tyto školy zajistit, je to v zájmu
právě těch určitých oblastí,
kde chceme udržet obyvatelstvo. Rušení těchto
škol v minulosti potom vedlo k vysídlování
těchto oblastí. To nemůžeme připustit.
Vy víte, že jsme výuku jazyků postavili
na bázi dobrovolnosti, že jsme řekli, že
si studenti mohou vybrat z pěti světových
jazyků podle zájmů a také možností,
které ta která škola bude mít k dispozici.
V tom smyslu jsme výuku jazyků již zahájili
a budeme zintenzivňovat přeškolování
pedagogů, kteří učili ruský
jazyk. Jedná se skutečně o velké možnosti
pedagogů. Je otázkou, jestli nutně všichni
musejí být přeškolováni zrovna
na některý další světový
jazyk, případně jestli by nebylo možné
je přeškolovat i na jinou aprobaci.
Chtěl bych upozornit, že každý pedagog
je aprobován minimálně pro dva předměty,
čili, že je ho možné využít
v té druhé aprobaci. Aspoň v začátcích.
Chtěl bych také upozornit na to, že se nám
asi nepodaří všechny ty učitele ruštiny
přeškolit ihned. Také se domnívám,
že ti, kteří mají nedaleko do důchodu
by měli preferentně ruštinu učit. U
těch bychom přeškolování už
nezačínali a využívali je v těch
aprobacích, které mají.
V oblasti učilišť se právě řeší
otázky financování. A o tom bych se vám
rád zmínil.
Pan poslanec Anděl měl dotaz, jak budeme řešit
otázky spojené s nedostatky ve školství,
kdy bude hotový návrh novelizace zákona 29/84
apod. Na to jsem už částečně
odpověděl. Chtěl bych odpovědět
na dotazy, které se týkají zvláštního
školství a které na mě byly vznášeny
i včera. Oblast zvláštního školství
je neobyčejně komplikovaná. Je to dáno
tím, že mnohé vady se vyskytují v kombinacích.
Je zde skupina mládeže, které musíme
věnovat veškerou péči - ve smyslu připomínek,
tak, jak tady zazněly. Je třeba se tím skutečně
intenzívně zabývat. Ta záležitost
není jednoduchá.
Chtěl bych tady jen upozornit na jeden takový moment.
Když jsem rozebíral situaci, proč dochází
neustále ke zvyšování poctu defektních
dětí, které potřebují zvláštní
školství, tak jsem se spolu s dalšími,
dostal k takovým otázkám, které nám
signalizují, jestli řada těchto případů
není způsobena nedobře vedeným porodem,
nedobře vedenou první poporodní dobou a používáním
inkubátorů.
Chci tedy upozornit i na tuto věc a poprosit pana ministra
zdravotnictví a sociální péče,
aby těmto aspektům byla věnována pozornost.
Domníváme se totiž, že je potřeba
se také zaměřit na to, zda není možno
snížit počty dětí, které
zvláštní školu potřebují.
Teď bych chtěl uvést otázku středních
odborných učilišť. Je tu situace, která
je velmi vážná. Mnohé podniky se rozlučují,
případně rozpadají, jiné podniky,
protože vědí, že jsou do útlumu,
pochopitelně snižují počty učilišť.
Např. Severočeské hnědouhelné
doly na příští rok z 1100 plánují
přijmout pouze 500 učňů.
Já jsem o této situaci informoval vládu.
Dohodli jsme se, že připravím materiál,
který by tuto otázku řešil. Je potřeba
se zamyslet nad celým učňovským školstvím.
Je také, v té novele zákona, na to již
reagováno - na to, že musí dojít ke
změnám.
Domníváme se, že právě velké
škody byly způsobené povinnou desetiletou školní
docházkou, kde v učňovském školství
bylo pak poměrně velké množství
všeobecně vzdělávacích předmětů
na úkor výuky předmětů speciálních.
V připravované novele by základním
modelem zřizování SOU měla být
střední odborná učiliště
zřizovaná ústředními orgány
a národními výbory jako samostatné
organizace, tvořící právní
subjekt. V návrhu novelizace školského zákona
se vláda zmocňuje ke stanovení způsobu
tvorby fondu pro provoz a rozvoj středních odborných
učilišť a středisek praktického
vyučování a jeho použití. Do
fondu budou přispívat organizace, včetně
soukromých a akciových, které nepřipravují
žáky ve středních odborných učilištích
nebo střediscích praktického vyučování.
Dále se proti dosavadnímu školskému
zákonu v připravované novele rozšiřují
postavení učitelů o další pedagogické
pracovníky, především o ředitele
a zástupce ředitelů středních
odborných učilišť a o mistry a vychovatele
středních odborných učilišť.
Zároveň se stanoví, že pracovníci
středních odborných učilišť
jsou pracovníky učňovského školství,
Dojde tak k odstranění dvojkolejnosti personálního
řízení.