Úterý 6. března 1990

Pokračování 23. schůze České národní rady

6. března 1990

(Přerušenou schůzi České národní rady zahájil místopředseda ČNR Josef Kaňa v 9.00 hodin)

Přítomni:

Předseda České národní rady Jaroslav Šafařík, místopředsedové České národní rady Miroslav Šlouf, Josef Kaňa, Jaroslava Moserová a Michal Kraus a dalších 180 poslanců.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda vlády Petr Pithart, I. místopředsedové vlády František Vlasák a Antonín Hrazdíra, místopředseda vlády Antonín Baudyš, ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým, ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Milan Adam, ministr zdravotnictví a sociálních věcí Pavel Klener, ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová, ministr průmyslu Petr Hojer, ministr zemědělství a výživy Jan Vodehnal, ministr lesního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav Boček a ministryně - předsedkyně Výboru lidové kontroly Jitka Zetková.

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Vážené paní poslankyně, páni poslanci, přeji vám dobré ráno a dobrý den. Včera jsme přerušili jednání tím, že jsme skončili rozpravu ke zprávě vlády České republiky, přednesenou předsedou vlády panem dr. Pithartem. Dovolte, abych na našem jednání přivítal vládu v čele s jejím předsedou. Projednali jsme také bod otázky poslanců na členy vlády, tedy bod 3 a zbývá nám tedy z prvních třech bodů odpovědi členů vlády na otázky a podněty poslanců, ale především odpovědi členů vlády na podněty, vznesené v rozpravě ke zprávě vlády České republiky.

Prosím předsedu české vlády pana dr. Pitharta nebo některého z členů vlády, aby reagoval na včerejší rozpravu.

Podle presenční listiny je v současné chvíli přítomno 169 poslanců.

Některé odpovědi členů vlády na otázky a podněty poslanců z minulé schůze byly předány písemně. Jsou příslušní poslanci spokojeni s odpověďmi, které byly dány písemně nebo si přejí, aby členové vlády vystoupili k těmto podnětům? (Nikdo se nehlásil). Není tomu tak.

Prosím, aby se ujal slova pan předseda vlády dr. Pithart.

Předseda české vlády Petr Pithart: Vážený pane předsedající, vážené dámy, vážení pánové, v tuto chvíli improvizujeme naše vystoupení tak, abychom pokryli především nejzávažnější vaše otázky a abychom pokryli ty z nich, které jsme sto bez přípravy odpovědět. Některé jsou složitější.

Odpovím stručně na tři otázky, přičemž za nejzávažnější v tuto chvíli pokládám otázku rozpočtu, svrchovanosti České republiky nad zdroji vytvářenými na jeho území. Na to pak odpoví především pan ministr financí.

Včera byla vznesena otázka po mé zprávě, zda má vláda komplexní představu o komplexním řešení ekonomické reformy. Protože tato otázka byla položena po mé zprávě, soudím, že jsem to nevysvětlil dost jasně. Vláda neobyčejně intenzívně na této koncepci pracuje, vytvořila národohospodářskou radu při vládě České republiky, která je nejen partnerem hospodářské rady při federální vládě, ale navíc disponuje řadou špičkových expertů. Troufám si říci, že shromažďujeme nejlepší ekonomické mozky, jakými v tuto chvíli celá naše země disponuje. Možná právě proto se jím jeví otázka postupu reformy složitější než třeba vládě federální.

Abychom urychlili práce na naší verzi reformy, kterou se budeme snažit prosadit i na federální úrovni, posíláme tyto lidi mimo Prahu, aby velmi intenzívně a bez všech rušivých momentů mohli pracovat. První materiály již existují, k některým se zpracovávají oponentury, snažíme se postupovat maximálně zodpovědně.

První výsledky budou za čtrnáct dnů, ale v takové podobě, abych si troufal před vás vystoupit - nebo to bude místopředseda vlády Vlasák - bude to nejspíše až za měsíc. Vláda tedy nemá v tuto chvíli komplexní představu, ale intenzívně na ni pracuje a pokládám za velký úspěch a za výraz důvěry k nám, že opravdu špičkoví ekonomové všech generací jsou ochotni pro nás pracovat jako experti.

Několikrát zde zazněla otázka, co vláda udělá ve věci vrácení majetku KSČ. Jsem právník a přesně nevím o co jde - vím o majetcích, které byly získány různými způsoby. V tomto případě nejsou jiné cesty, než cesty právní. Pokud bude právní cesta nastoupena, vláda samozřejmě nebude bránit, aby byly tyto otázky vyřešeny. Ale klást na nás politický úkol - proveďte to - znárodněte je - myslím, že to nepřipadá v úvahu. Existuje ale celá řada jednotlivých kaus, které by měly být právně uchopeny a příslušným způsobem podány a potom neexistují žádné zábrany, aby byly v souladu se zákonem řešeny. Žádná globální cesta, jak tuto otázku řešit, není. To bychom si počínali stejně jako oni.

Na minulé schůzi ČNR mně byla adresována otázka, zda vláda České republiky počítá s vytvořením instituce České televize, Českého rozhlasu, ČTK atd. Jak se často stává dostáváme se do vleku našich kolegů ze Slovenska, kteří jsou vždycky v těchto prestižních věcech dál než my. Ostatně asimetrie tu existovala pokud jde o řízení těchto institucí již dříve a oni navíc nyní učinili ráznější, byť stále ještě jen příkladné kroky k osamostatnění těchto institucí, proto ještě předtím, než tato otázka byla vznesena, nechal jsem vypracovat studii o stávajícím stavu, která popisuje tuto asimetrii, v čem spočívala a která připravuje určité návrhy. Čili my ať chceme nebo nechceme, my bychom asi i chtěli, ale i kdybychom nechtěli, byli bychom nuceni tuto otázku řešit. Udělají-li to Slováci, uděláme to i my. Dávám skutečně v úvahu, zda-li musíme být vždycky v podobných otázkách v defenzívě. Na jedné stráně bych nechtěl, abychom to byli my, kteří budeme otevírat kontraverzní otázky předčasně, zbytečně nebo nešťastným způsobem - a v tomto smyslu spoléhám na vaši soudnost - na druhé straně ale není opravdu výhodné, když my až reagujeme. Bylo by třeba se rozmyslet v kterých otázkách by bylo třeba nečekat a kdy bychom mohli přijít s iniciativou sami.

K otázce, o které je řeč, je tempo našich úvah skutečně dáno tempem osamostatňování těchto institucí na Slovensku, ale ujišťuji vás, že od samého počátku tyto věci sledujeme a existují již studie s určitými návrhy jak tuto otázku řešit.

Tolik chtěl jsem říci já a o další otázky se podělím s ostatními členy vlády. (Potlesk.) Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji předsedovi české vlády panu dr. Pithartovi za reagenci na včerejší rozpravu.

Dále si přeje promluvit pan ministr Nikodým.

Ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým: Vážený pane předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, na všech posledních zasedáních České národní rady se hovoří o rozpočtu a podmínkách, které budou stanoveny pro letošní rok. Pan poslanec Hrabaň na všech posledních schůzích vystoupil s dotazem, jaká je současná situace. Ubezpečuji v souladu i s naší českou vládou, že při všech jednáních, které jsme měli s federálním ministerstvem financí, na Finanční radě atd., bylo dohodnuto, že letošní rok budeme považovat za přechodný a budeme vycházet ze stávajících rozpočtových pravidel, a to především z těch důvodů, že dochází k výrazným změnám v československé ekonomice i v pojetí státního rozpočtu. Je třeba, aby záměry rozpočtové politiky, její protiinflační opatření, byly uplatněny jednotně v celém Československu. Státní rozpočet důsledně prosazuje zejména finanční soběstačnost podniků, odbourávání redistribucí, finančních zdrojů a dotací ze státního rozpočtu.

V tomto roce by se důraz na finanční soběstačnost měl projevit rovněž na Slovensku, kde předchozí dotování podniků ze státního rozpočtu udržovalo nízkou efektivnost hospodaření. Tlak na podniky musí vytvořit podmínky k vytváření jednotného trhu a působit k odstraňování rozporů, vznikajících z dosavadního pojetí hospodářské federace.

Rozhodli jsme, v souladu se zásadami České národní rady, prosazovat u federálního ministerstva financí to, že ve federálním rozpočtu budou přerozdělovací procesy zprůhledněny a rozebrány s cílem snížení dotací i v letošním roce. Podíl dotací, poskytovaných federálním státním rozpočtem do státního rozpočtu Slovenska, by se měl snížit o 1,1 bodu, což představuje relativní snížení asi o 1,5 mld. Kčs.

Podrobnější zdůvodnění uvažujeme provést s federálním ministerstvem financí na společném zasedání výboru pro plán a rozpočet, ústavně právního, za účasti zpravodajů i z ostatních výborů České národní rady příští úterý 13. 3. 1990.

Dále jsme se dohodli, že při projednávání všech jednotlivých kapitol, které budou následovat od 15. března, budou účastni zástupci federálního ministerstva financí, nejméně na úrovni ředitelů jednotlivých odborů.

Do konce dubna tohoto roku předložíme jak naší vládě, tak i České národní radě, zásady nových rozpočtových pravidel. My už tyto záměry, jak jsem naznačoval, máme připraveny. Budeme je i s vámi konzultovat už při projednávání rozpočtu. Tato nová rozpočtová pravidla plně respektují svrchovanost nad zdroji, vytvořenými na území České republiky. O všech ostatních podrobnostech se budeme radit počínaje úterkem a dalšími dny až do vyvrcholení projednávání rozpočtu v závěru měsíce března. Dále bych se chtěl zmínit k připomínce zdaňování soukromých zemědělců, jak zde padla tato otázka, na základě zákona 172/88 Sb. o zemědělské dani. Jsme si vědomi toho, že za současných nových podmínek má řadu úskalí. Ono také na naše ministerstvo, ale i na federální ministerstvo financí dochází mnoho různých podnětů a návrhů na úpravu. Pro vaši informaci: 14. 2. 1990 jsme poslali všem KNV a NVP na finanční odbory sdělení o možnosti provádění úlev až u jednotlivých případů - do výše 20 000. Pokud by částka přesahovala 20 000, posílala by se k rozhodnutí nám. Je to jenom přechodné řešení. Spolu s federálním ministerstvem financí uvažujeme o tom, že účinnost nové právní normy by byla k 1. 7. 1990. Zohlednila by všechny ty kritizované případy, které směrovaly spíše k tvrdosti než k zachování stavu nebo rozšíření stavu, který v zemědělském hospodaření byl.

Dále se ještě vyjádřím ke dvěma podnětům, které byly vzneseny 22. února. Jeden se týkal Československého svazu tělesné výchovy. Pan poslanec Krumer k tomu dostal ode mne písemnou odpověď. Problematika se bude projednávat v rámci kapitol a také na základě rozhodnutí Národní fronty o přidělení finančních prostředků - v jaké části a v jakých objemech.

Zvláště bych se chtěl ještě zastavit u podnětu paní místopředsedkyně Moserové, který se týkal ochrany zájmů invalidů na finančním úseku.

Od roku 1990 jsou zavedeny slevy jak na dani (odvodu) z objemu mezd u všech organizací, které zaměstnávají tyto občany, a to o částku 12 000,- za každého pracovníka se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením a o částku 3000,- za pracovníka se změněnou pracovní schopností do 3,5 procentního podílu pracovníků se změněnou pracovní schopností a v částce 8000 za každého takového pracovníka nad tento počet. Jedná se tedy o významné opatření, které se vztahuje na všechny organizace, které podléhají dani (odvodu) z mezd podle zákonů o důchodové dani, zemědělské dani a zákona o odvodech do státního rozpočtu.

Zvláštním výnosem ministerstev financí z 29. 12. minulého roku byly tyto slevy poskytnuty jíž se zdaněním za rok 1989. Čili, i když platí od roku 1990, použila se tato změkčená pravidla pro rok 1989. Do zákona o důchodové dani, jehož účinnost je od 1. 1. 1990, bylo dále zapracováno zvýhodnění, týkající se výrobních - družstev invalidů a hospodářských zařízení Svazu invalidů.

U výrobních družstev Svazu invalidů byly zavedeny slevy na důchodové dani ze zisku, a to 4000 Kčs ročně za každého zaměstnaného občana se změněnou pracovní schopností a ve výši 8000 Kčs za každého zaměstnaného občana s těžším zdravotním postižením.

Tento způsob umožňuje objektivizovat slevy nezávisle na docilování hospodářských výsledků, ale na počtu zaměstnávaných invalidních osob. Hospodářská zařízení Svazu invalidů (META) jsou od placení důchodové daně ze zisku osvobozena zcela. U výrobních družstev invalidů a hospodářských zařízení Svazu invalidů je uplatňována snížená sazba daně z objemu mezd ve výši deseti procent, zatímco, jak víte, obecná sazba činí 50 %.

V zájmu uspokojení co největšího počtu uživatelů sluchadel a invalidních vozíků, a to jak tuzemské výroby, tak i z dovozu, a vzhledem k nedostatku investičních prostředků a limitů, jsme povolili výjimky pro odvětví zdravotnictví a pro odvětví sociálního zabezpečení, podle nichž mohou národní výbory pořizovat sluchadla a invalidní vozíky z neinvestičních prostředků.

Rovněž v cenách výrobků určených pro invalidní osoby je zohledněna společenská podpora těmto občanům. Maloobchodní ceny převážné části výrobků, sloužících invalidním osobám, jsou dotovány formou záporné daně z obratu, která činí až 100 % obchodní ceny. Jde například o výrobky ortopedické, protetické, výrobky oční optiky a ochranné pomůcky, pro něž je stanovena záporná daň z obratu - 21 % a u ortopedické obuvi dokonce 100 %.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji ministru financí, cen a mezd panu Nikodýmovi. Přeje si promluvit pan ministr Hojer.

Pan ministr průmyslu Petr Hojer: Vážený pane předsedo, vážení poslanci, včera byl vznesen podnět poslance pana Jiřího Karase, týkající se ukládání odpadů ze Spolany.

Chci vás informovat, že dnes vyjedou do Hájku dva pracovníci Spolany, kteří ověří způsob legálního uložení těchto odpadů z roku 1967, odeberou vzorky a do 14 dnů já pak podám informaci panu poslanci Karasovi o výsledku tohoto zjištění. A bude-li o to zájem, i celému plénu České národní rady.

Děkuji. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji ministru průmyslu panu Hojerovi. O slovo se přihlásil první místopředseda vlády pan Vlasák.

1. místopředseda vlády František Vlasák: Pane předsedo, dámy a pánové, pan poslanec Hrabaň kritizoval již na minulé schůzi České národní rady úpravu turistického kursu čsl. koruny vůči měnám nesocialistických zemí, což vede k neúměrnému zvýhodnění rakouských turistů při návštěvě naší republiky.

Výhodnost nákupu některých druhů zboží pro návštěvníky z Rakouska je při nynější úpravě kursů až neuvěřitelná. Např. vepřové maso u nás nakoupí rakouský turista za desetinu ceny v Rakousku, šunku za pětinu ceny, máslo méně jak za desetinu, rovněž tak pivo apod.

Nelze se tedy divit, že podle zprávy ministryně obchodu si rakouští občané objednávají u nás už telefonicky služby veřejného stravování, i pro vícečlenné skupiny, zajištění svatebních hostin a jiných shromáždění. Po zhodnocení této situace federální vláda schválila minulý týden opatření zakazující vývoz všech potravin a nedostatkových výrobků a zvýšila také některé celní tarify na další výrobky. Připravuje se též v nejkratší době zavedení zvláštních talonů na nákup benzínu.

Tato administrativní opatření sice mohou poněkud zmírnit ten nežádoucí stav, avšak podle našeho názoru, neřeší ten základní problém, který je - úprava kursu naší koruny. Podle našeho názoru otázky kursu bude nutné znovu a velmi citlivě posoudit. Nechceme zrušit bezvízový styk a uchylovat se jenom k administrativním opatřením. Chceme přece být dobrými hostiteli! Ovšem za podmínek, výhodných nejen pro Rakousko, ale i pro nás.

Dle našeho názoru bude proto nutné upravit turistický kurs tak, aby lépe odpovídal skutečným současným cenovým hladinám. I při této úpravě musíme dbát na to, aby zahraniční turista byl přece jenom poněkud zvýhodněn. Jinak by k nám nejezdil. A my máme zájem na tom, aby se aktivní cestovní ruch dále rozvíjel. To je ta složitá problematika, před kterou nyní stojíme.

O kursových otázkách budeme znovu dále jednat s ministerstvem financí a SBČS, do jejíž kompetence tato problematika patří. Nejbližší jednání o těchto otázkách bude 8. 3. 1990.

Jednání budou složitá. Dnes nemůžeme odhadnout jejich výsledek, ale budeme vás na příští schůzí informovat, jak tato jednání dopadla.

Podle posledních informací, které jsem obdržel, tak celní opatření vstoupila již v platnost. Talony na nákup benzínu se tisknou a budou uvedeny do provozu v nejbližší době.

Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)

Místopředseda ČNR Josef Kaňa: Děkuji prvnímu místopředsedovi vlády panu Vlasákovi.

Dále má slovo paní ministryně Burešová.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP