Česká národní rada 1986 – 1990

Předseda České národní rady Jaroslav Šafařík, místopředsedové České národní rady Miroslav Šlouf, Josef Kaňa, Jaroslava Moserová a Michal Kraus a dalších 172 poslanců.

Členové vlády České socialistické republiky, předseda vlády Petr Pithart, místopředsedové vlády František Vlasák, Antonín Hrazdíra a Petr Mišoň, ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým, ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka, ministr školství, mládeže a tělovýchovy Milan Adam, ministr zdravotnictví a sociálních věcí Pavel Klener, ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová, ministr průmyslu Petr Hojer, ministr zemědělství a výživy Jan Vodehnal, ministr lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav Boček, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministr životního prostředí Bedřich Moldan a ministryně předsedkyně Výboru lidové kontroly Jitka Zetková.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, milí hosté, zahajuji 22. schůzi České národní rady a všechny vás srdečně vítám.

Zvláště mezi námi vítám milého hosta, předsedu Federálního shromáždění pana Alexandra Dubčeka. (Potlesk.) Jeho účast na naší schůzi a případné vystoupení bude jistě dalším příspěvkem k prohloubení pozitivních vztahů mezi oběma našimi poslaneckými sbory.

Vítám mezi námi rovněž vládu České socialistické republiky v čele s jejím předsedou panem Petrem Pithartem a ještě jednou vás všechny přítomné na 22. schůzi České národní rady.

V současné době se scházíme mnohem častěji, než tomu bylo ještě před několika měsíci. Všichni však cítíme, že tato intenzita poslanecké práce je v současné době pro plnění úkolů nutná a jsem přesvědčen, že všichni poslanci České národní rady budou až do konce volebního období dávat všechny své síly ve prospěch rozkvětu naší České republiky i celé federace.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, na dnešní schůzi vám navrhuji pořad, jehož písemné znění jste pro lepší přehled dostali před schůzí na lavice:

I. Návrh na volbu poslance České národní rady

II. Slib poslance

III. Vystoupení předsedy vlády České socialistické republiky k otázce české státnosti

IV. Návrh na změny ve složení výborů České národní rady

V. Volba předsedy výboru České národní rady pro životní prostředí

VI. Návrh skupiny poslanců České národní rady na vydání ústavního zákona České národní rady o státním znaku, státní vlajce a státní pečeti České republiky

VII. Otázky a podněty poslanců na členy vlády České socialistické republiky

VIII. Odpovědi členů vlády na otázky poslanců přednesené na dnešní schůzi

IX. Případné odpovědi členů vlády na otázky poslanců přednesené na dnešní schůzi.

Máte k předloženému návrhu nějaké připomínky nebo doplnění? - Poslanec Kovalčuk.

Poslanec Josef Kovalčuk: Navrhuji, aby v bodě VII. byl program rozšířen, aby tam byly nejen otázky, ale i podněty poslanců na členy vlády.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji. Doplníme, vážené poslankyně a poslanci, bod VII. tak, jak navrhuje posl. Kovalčuk - otázky a podněty poslanců na členy vlády České socialistické republiky.

Jsou ještě nějaké připomínky? - (Nebyly.)

Zjišťuji, že podle prezenční listiny je přítomno v této chvíli 166 poslanců a Česká národní rada je tedy schopna se usnášet. - Předpokládám, vážení poslanci a vážené poslankyně, že jste se všichni podepsali. Pokud ne, prosím, abyste o přestávce tuto povinnost splnili, abychom měli přesnou účast.

Kdo souhlasí s návrhem pořadu tak, jak byl předložen, nechť zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.)

Návrh pořadu jednání jsme schválili jednomyslně.

Nyní můžeme přistoupit k prvnímu bodu pořadu, kterým je

Do současné doby rezignovalo nebo bylo odvoláno z poslanecké funkce 65 poslanců ČNR. Z toho byl doposud neobsazen volební obvod č. 160. Dnes bychom měli právě o kandidáta do tohoto volebního obvodu náš poslanecký sbor doplnit.

Prosím předsedu mandátového a imunitního výboru posl. Vratislava Štěpánka, aby přednesl návrh výboru.

Poslanec Vratislav Štěpánek: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci, ve volebním obvodu č. 160 se uvolnilo rezignací poslance Aloise Švrčka poslanecké místo.

Podle ústavního zákona č. 183 o volbě nových poslanců zákonodárných sborů navrhla Komunistická strana Československa na základě dohody u kulatého stolu, že v novém poslaneckém sboru bude 82 poslanců Komunistické strany Československa, na toto uprázdněné místo pana ing. Vítězslava Otrubu, narozeného 15. 2. 1952, vedoucího oddělení práce a mezd státního podniku Stavební podnik Znojmo, bytem Znojmo, V Hlinkách 5.

Prosím vás, abyste v seznamu poslanců, který jste na minulé schůzi dostali, pod číslem 177 škrtli jméno poslance Švrčka a po volbě doplnili jméno poslance ing. Vítězslava Otruby.

Mandátový a imunitní výbor ověřil, že pan ing. Vítězslav Otruba, navrhovaný za poslance České národní rady, je podle čl. 3 odst. 1 ústavy a podle ústavního zákona č. 183 Sb. z 28. 12. 1989 o volbě nových poslanců do zákonodárných sborů volitelný za poslance České národní rady.

Pane předsedo, navrhuji jménem mandátového a imunitního výboru, aby Česká národní rada přijala toto usnesení:

"Česká národní rada volí podle ústavního zákona 183 Sb. ze dne 28. prosince 1989 o volbě nových poslanců zákonodárných sborů za poslance České národní rady pana ing. Vítězslava Otrubu, volební obvod 160."

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji poslanci Štěpánkovi.

Jsou k přednesenému návrhu nějaké připomínky? Nejsou.

Mohu tedy dát hlasovat o návrhu usnesení tak, jak byl přednesen předsedou mandátového a imunitního výboru.

Kdo souhlasí s tím, aby Vítězslav Otruba byl zvolen poslancem České národní rady na uvolněný mandát volebního obvodu č. 160, nechť zvedne ruku! (Děje se.) Děkuji vám.

Je někdo proti tomuto návrhu? Jeden.

Zdržel se někdo hlasování? Šest poslanců se zdrželo hlasování. Děkuji.

Tím byl Vítězslav Otruba zvolen poslancem České národní rady a dovolte mi nyní, abych ho pozval ke složení poslaneckého slibu. (Děje se.)

Vážený pane, před chvílí jste byl zvolen poslancem České národní rady. K tomu vám blahopřeji a prosím, abyste nyní vykonal poslanecký slib. Pro úplnost jenom připomínám, že odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek ztrátu mandátu.

Místopředseda České národní rady posl. Miroslav Šlouf nyní přečte formuli slibu a vy, pane poslanče, složíte slib do mých rukou slovem "slibuji".

Prosím pana místopředsedu Šloufa.

Poslanec Miroslav Šlouf: Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se Ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky a České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život.

Pan Vítězslav Otruba: Slibuji.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážení přítomní, nyní se přihlásil o slovo předseda Federálního shromáždění pan Alexandr Dubček. Prosím ho, aby se ujal slova.

Předseda Federálního shromáždění Alexander Dubček: Vážený pane předsedo, vážené poslankyně a poslanci, jsem velmi rád, že mám příležitost vystoupit na dnešní schůzi České národní rady. Přicházím s velkou úctou do této památné budovy, ve které 14. listopadu 1918 byla vyhlášena Československá republika, zvolen její první prezident Tomáš Garrique Masaryk, vláda, a o dva roky později schválena ústavní listina Československé republiky.

S pohnutím vzpomínám na dobu před více než 20 lety, kdy se vytvořila Česká národní rada jako ústavně politická reprezentace českého národa pro přípravu federativního uspořádání našeho společného státu. Je historickou skutečností, že vytvoření federace a novodobá státnost českého a slovenského národa jsou nerozlučně spjaty s pražským jarem 1968.

Události, které následovaly po násilném přerušení obrodného procesu v letech tak zvané normalizace, poznamenaly československou federaci hlubokými deformacemi. Administrativní metody řízení a byrokratický centralismus podlomily původní demokratické základy federace, fakticky omezily suverenitu republik a snížily úlohu těchto velmi významných orgánů.

Stojí před námi úloha rozhodně odstranit tyto deformace a obnovit federaci v jejím demokratickém a moderním pojetí. Půjde o to, aby byla potvrzena prvotní suverenita především národních republik, ze které vyrůstá federativní státnost včetně ekonomické svrchovanosti. Proto se domnívám, že je to správné, když Česká národní rada i Slovenská národní rada i v těchto dnech a týdnech jedná o velmi významných zákonech, které rozhodují o její státnosti. Domnívám se, že je to správné právě proto, že když chceme budovat náš československý dům, tak ho musíme budovat od základu a ne od střechy. Myslím si, že je to cesta správná a že tím, že se opětovně vysoce vyzdvihuje česká státnost prostřednictvím právě tohoto zákonodárného orgánu - České národní rady, že je to velmi správné.

Je nepochybné, že v československé federaci se má zvýšit úloha národních rad jako tvůrců státní politiky, Ústavy a zákonodárství republiky, i jako tvůrce federální státní politiky i federativní Ústavy a zákonodárství federace.

Všechny tyto otázky bude třeba rozpracovat a posoudit při vypracování republikových ústav a federální Ústavy. Příprava a schvalování ústav bude prvořadým úkolem zákonodárných sborů, které vzejdou ze svobodných voleb.

Uplynulá dvě desetiletí, kdy se upevnil a panoval autoritářský režim, negativně ovlivnila nejen naši federaci, ale degradovala úlohu zastupitelských sborů včetně Federálního shromáždění. Orgán, který měl být nejvyšším orgánem státní moci, se stal v podstatě pouhým schvalovatelem návrhů zákonů, které byly předem potvrzeny vedením vládnoucí strany a byl vyloučen z rozhodování zásadních otázek právě tento zastupitelský sbor.

Úplně byly pokřiveny vztahy mezi zastupitelskými sbory a výkonnými orgány. Zodpovědnost vlády vůči nejvyššímu zákonodárnému orgánu se fakticky neuplatňovala. Jak jinak by bylo možné, že členové vlády nebyli nikdy voláni k zodpovědnosti za vážné chyby, deformace, zejména v hospodářské politice, a za všechno to, co se dělo v naší společnosti.

Za prvořadou úlohu považujeme urychleně odbourat z práce Federálního shromáždění všechno, co snižovalo jeho úlohu a dělalo z něho jen dekorativní fasádu, a přeměnit ho ve skutečný parlament. V parlament, v němž poslanci představují různé politické síly, sociální a národnostní zájmy, budou na základě demokraticky formované většiny rozhodovat o základních otázkách vnitřní a zahraniční politiky našeho společného státu.

Práci poslanců Federálního shromáždění i národních rad ztěžuje značně zpožďování v předkládání materiálů z vlád, což se pak odráží v kritickém postoji k zákonodárným orgánům. Domnívám se, že vláda bude muset věnovat legislativní práci mnohem větší pozornost, než tomu bylo doposud. Chci to zdůraznit i při nadcházejícím jednání Federálního shromáždění.

Plné rozvinutí parlamentarismu je pochopitelně podmíněno konáním svobodných voleb. To je rozhodný krok na cestě k pluralitní demokracii. Podle mého názoru bylo by však nesprávné, kdybychom v práci našeho zákonodárného sboru vyčkávali až na dobu po volbách. Už dnes je možné udělat mnoho pro zvýšení váhy Federálního shromáždění a národních rad a dát jim co nejdříve vizi skutečného parlamentu.

Odvolávám se i na skutečnost, že nedávno se pronikavě obměnilo jejich složení tak, aby odpovídalo současnému složení a rozdělení politických sil v naší společnosti. Žel, při tomto obnovování, myslím si, že ne všude se dostatečně docenilo v politických stranách i v jiných jednotlivých institucích, které tyto změny navrhovaly, aby tu bylo daleko více zastoupeno žen.

Musíme v poměrně krátkém čase schválit soubor zákonů, týkajících se. rozvoje pluralitní demokracie, politických práv a svobod občanů, přechodu k tržní ekonomice a otevření se světu v politických, hospodářských i duchovní sféře. Projednání osnov všech těchto zákonů bude vysoce náročné vzhledem k jejich věcnému obsahu, ale i na samotný čas. Právě proto přivítám, když Česká národní rada se bude aktivně svými stanovisky podílet na tvorbě uvedených federálních zákonů.

Při uplatnění české a slovenské státnosti bychom neměli v další budoucnosti při každém našem kroku zapomínat na to, že všichni ve Federálním shromáždění, České i Slovenské národní radě bychom měli mít na zřeteli, že jdeme budovat náš československý nový domov. Další rozvoj federace výrazně zvýší úlohu národních rad při tvorbě státní politiky a federálního zákonodárství.

I zde bychom měli bez otálení prohloubit spolupráci mezi Federálním shromážděním, národními radami, a uplatnit při tom nové formy práce. Možná bychom měli rozvíjet takové formy styků, jako je účast delegací výborů národních rad při projednávání návrhů zákonů ve výborech sněmoven Federálního shromáždění, ať je zde různost názorů, na kterých by se obhajovala stanoviska i jednotlivé zájmy České nebo Slovenské národní rady.

Ke zvýšení kvality kontroly by určitě přispělo i organizování společných průzkumů. Dnes každý ze zákonodárných sborů hledá cesty, jak co nejlépe pracovat. Proto by bylo třeba rozšířit vzájemnou informovanost a výměnu zkušeností z naší práce.

Chtěl bych ještě zdůraznit, že nehledě na rozsáhlou legislativní činnost měli bychom ve Federálním shromáždění, v České a Slovenské národní radě značně posílit kontrolu vlád a jejích členů, zejména pokud jde o stav a úkoly národního hospodářství. Myslím, že nesmíme hospodářské otázky pouštět ze zřetele. Vedou mě k tomu dopisy a informace o poklesu pracovní kázně, o těžkostech v dodavatelsko-odběratelských vztazích a mnohé jiné neduhy.

Jedna z příčin je značné oslabení postavení hospodářského vedení na podnicích a závodech. panuje tu značná nejistota, různé zásahy do hospodářského řízení výroby. Osobní odpovědnost se potom při tomto ztrácí. Myslím si, že všichni budeme zajedno v tom, že budeme muset co nejdříve přikročit k praktickému řešení otázek, které před naší společností i v jednotlivých republikách jsou.

Zvláště starostlivě zvažujeme každý krok i v našem zemědělství. Chtěl bych to zvláště zdůraznit. Proč? Jednak v minulosti i v těchto posledních letech, ale i v současném období, myslím si, že i z tohoto místa patří naše uznání a úcta zemědělcům. Proč? Protože i v minulosti po tato složitá období a dny zemědělství stále působí v naší republice jako stabilizující faktor. I zde budeme muset mnohé napravovat. Víme o tom všichni velmi dobře.