Česká národní rada 1986 – 1990

Předseda České národní rady Jaroslav Šafařík, místopředsedové České národní rady Miroslav Šlouf, Josef Kaňa, Jaroslava Moserová a Michal Kraus a dalších 179 poslanců ČNR podle prezenční listiny.

Členové vlády České socialistické republiky, místopředsedové vlády Antonín Hrazdíra, Antonín Baudyš a Petr Mišoň, ministr financí, cen a mezd Jiří Nikodým, ministr výstavby a stavebnictví Ludvík Motyčka, ministr kultury Milan Lukeš, ministryně spravedlnosti Dagmar Burešová, ministr zemědělství a výživy Jan Vodehnal, ministr lesního a vodního hospodářství a dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav Boček, ministryně obchodu a cestovního ruchu Vlasta Štěpová, ministryně - předsedkyně Výboru lidové kontroly Jitka Zetková.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Vážené poslankyně, vážení poslanci, milý hosté, zahajuji 21. schůzi České národní rady, všechny vás srdečně vítám a přeji dobrý den.

Vítám mezi námi vládu České socialistické republiky vedenou jejím prvním místopředsedu panem Antonínem Hrazdírou a všechny ostatní hosty. Omlouvám předsedu vlády a některé další členy, protože po dohodě se mnou jsou dnes na pracovní návštěvě v Severočeském kraji. Jejich neúčast je výjimečná a prosím, abyste i vy pochopili, že zde dnes nejsou a omluvili je.

Hned v úvodu bych rád upozornil všechny poslance, kteří byli zvoleni na minulé schůzi ČNR, že obdrželi na lavice některé informační materiály, které budou potřebovat ke své poslanecké práci. Mezi nimi je i kniha poslanců České národní rady, vydaná na začátku tohoto volebního období. Přesto že již platí jen z poloviny, domnívám se, že vám může ještě částečně posloužit. Přesný rozsah její platnosti zjistíte srovnáním s dalšími materiály, které jste také dnes obdrželi. Jsou to:

- seznam poslanců ČNR

- seznam členů předsednictva ČNR,

- návrh skupiny poslanců na usnesení ČNR k volbě členů výborů České národní rady - sněmovní tisk 167.

Tyto tři naposledy citované materiály obdrželi všichni poslanci ČNR.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, nyní mi dovolte, abych vás seznámil s návrhem pořadu dnešní plenární schůze.

I. Slib poslankyně České národní rady

II. Otázky poslanců České národní rady na členy vlády České republiky

III. Návrh skupiny poslanců na usnesení České národní rady k volbě členů výborů České národní rady podle sněmovního tisku 167

IV. Plán hlavních úkolů České národní rady na I. pololetí 1990 podle sněmovního tisku 170

V. Návrh předsednictva České národní rady na zkrácení zákonné lhůty 60 dnů pro přípravu zákonů České národní rady podle sněmovního tisku 168

VI. Odpovědi členů vlády České socialistické republiky na podněty poslanců přednesené na prosincových schůzích České národní rady v roce 1989

VII. Případné odpovědi členů vlády České socialistické republiky na interpelace a otázky poslanců České národní rady

VIII. Zpráva o činnosti předsednictva České národní rady od 6. do 13. února 1990 podle sněmovního tisku 169

K některým bodům mi dovolte upřesnění.

K bodu I. pořadu: na minulé schůzi byla zvolena poslankyní ČNR paní Marie Kolomazníková ve volebním obvodu 102 a na schůzi ČNR byla řádně omluvena. Dnes je přítomna a je nezbytné, aby složila ústavní slib.

K bodu II. pořadu: Tento bod zařazujeme na pořad jednání z praktických důvodů, aby měli poslanci možnost klást otázky nebo interpelace členům vlády ČSR ve věcech, které nejsou na pořadu schůze ČNR. Členové vlády by mohli již v závěru této schůze na případné otázky odpovědět. Ostatně o tomto bodu jsme již rozhodli na minulém plenárním zasedání 10. prosince, že bude tento bod pravidelně zařazován.

Dodatečně vám ještě bude rozdán sněmovní tisk 168 k V. bodu pořadu, a to po schůzi předsednictva ČNR, které se ještě sejde.

Proti původnímu návrhu pořadu není zařazen program vlády národního porozumění České socialistické republiky. Hlavním důvodem je skutečnost, že nový předseda vlády ČSR byl do své funkce jmenován před týdnem. Víte, že byl také jmenován nový místopředseda vlády. Dvě významné funkce české vlády jsou tedy obsazeny novými funkcionáři, kteří pochopitelně chtějí mít určitý čas, aby se mohli seznámit se situací.

Pokud to předsednictvo odsouhlasí, je možné, že bychom nový akční program vlády spojili s projednáním rozpočtu na rok 1990 - bylo by to asi reálné než projednávat akční program bez podložena finančními prostředky.

Na schůzi ČNR 22. února bychom měli projednat zejména ústavní zákon o přijetí znaku a názvu republiky a na plenární schůzi 5. března bychom se měli seznámit se stavem ČSSR v celém jejím průřezu. Byla by to zpráva o stavu unie ČSR, kterou přednese předseda vlády a ke které bychom měli potom rozpravu. Myslím, že toto je moudrý návrh vlády, o kterém se ještě poradíme. Můžete ale počítat s těmito nosnými úkoly ČNR. Vystoupení předsedy české vlády očekáváme na nejbližší schůzi ČNR 22. února.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, na minulé schůzi jsem vám představil členy vlády ČSR a při volbě jsme se seznámili s předsedou Nejvyššího soudu ČSR. Dovolte mi, abych vám dnes představil generálního prokurátora pana dr. Petra Rychetského.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, máte k přednesenému návrhu pořadu dnešní schůze nějaké připomínky, návrhy nebo doplnění?

Poslanec Vladimír Laštůvka: Jménem skupiny poslanců - Trojanové, Černé, Laštůvky, Horáčka, Krubla, Horákové, Kubišty a Rázla - navrhuji zařadit do programu dnešní schůze ČNR jednání o rozšíření výborů ČNR o výbor pro životní prostředí.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji této skupině za iniciativní návrh, který bude předložen řádnou cestou podle jednacího řádu. Domnívám se, že by tento návrh mělo připravit předsednictvo ČNR a že bychom ho mohli projednat na dnešní schůzi. Měli bychom určit poslance do tohoto výboru, jeho náplň a součinnost s ministerstvem životního prostředí ČSR.

Přijímáme tedy tento návrh a pokud pan poslanec nebude trvat na svém návrhu, abychom ho projednávali dnes na této schůzi, což by bylo složité, předložili bychom ho jako iniciativní návrh k projednání na příští schůzi.

Poslanec Vladimír Laštůvka: Domnívám se, že námitka je oprávněná věcně, ale o zřízení výboru bychom mohli přes věcné námitky, které je možno respektovat, rozhodnout dnes.

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Dobře. Předsednictvo zasedá o přestávce v průběhu jednání, já si tento návrh od vás vezmu, předložím ho předsednictvu a můžeme tam rozhodnout dnes věcně s tím, že náplň a další podrobnosti, jako je zařazení členů do výboru, bychom udělali na příští plenární schůzi.

Má ještě někdo nějaký návrh? Nemá.

Zjišťuji, že v dnešní schůzi podle prezenční listiny je přítomno 175 poslanců; Česká národní rada je tedy schopna se usnášet.

Kdo tedy souhlasí s návrhem pořadu tak, jak jsem vás s ním seznámil, včetně doplňků, přednesených iniciativní skupinou poslanců, přednesených poslancem Laštůvkou, ať zvedne ruku! (Hlasuje se.)

Je někdo proti? Není.

Zdržel se někdo hlasování? Jeden.

Návrh pořadu je tedy schválen většinou hlasů.

Můžeme tedy přistoupit k projednávání prvního bodu pořadu, kterým je

Vítám mezi námi paní Marii Kolomazníkovou a blahopřeji ji ke zvolení do poslanecké funkce.

Podle ústavního zákona o československé federaci je každý poslanec povinen složit poslanecký slib, a to v první schůzi, které se po svém zvolení účastní.

Ústavní zákon dále praví, že odmítnutí složit slib nebo složení slibu s výhradou má za následek ztrátu mandátu.

Místopředseda České národní rady Miroslav Šlouf nejprve přečte ústavním zákonem předepsanou formuli a paní poslankyně Kolomazníková složí do mých rukou slib se slovem "slibuji". (Poslanci povstávají.)

Místopředseda ČNR Miroslav Šlouf: (Čte.) "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu věren Československé socialistické republice, České socialistické republice. Budu dbát vůle a zájmů lidu, řídit se Ústavou a ostatními zákony Československé socialistické republiky i České socialistické republiky a pracovat k tomu, aby byly uváděny v život."

Poslankyně Marie Kolomazníková: Slibuji! (Poslanci usedají.)

Předseda ČNR Jaroslav Šafařík: Děkuji a blahopřeji.

Tím jsme projednali první bod našeho pořadu.

Druhým bodem jsou

Chce někdo z poslanců položit otázky členům vlády, popř. interpelovat? - Jako první se hlásil poslanec Adámek, prosím.

Poslanec František Adámek: Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, není nás tady, v České národní radě, právě málo, kteří ještě před časech v duchu ani nepomysleli na to, že jednou budou veřejnými činiteli, že se za krátký čas stanou těmi, kteří budou svým poslaneckým mandátem hájit a zastupovat spoluobčany svých volebních obvodů, často pak, v mnohem širších souvislostech lid naší České socialistické republiky.

Na svá poslanecká místa jsme přišli z nejrůznějších míst jako lidé noví, nezkompromitovaní svou minulostí; předpokládá se naše čestnost, kompetentnost a morální bezúhonnost. Taková byla, stručně řečeno, dohoda rozhodujících politických sil u kulatého stolu, ke které přispěly beze zbytku všechny rozhodující politické síly v České socialistické republice.

Mám-li být upřímný, musím zdůraznit, že vysokou politickou odpovědnost u kulatého stolu už prokázaly všechny zúčastněné strany. V opačném případě by přece dohody nebyly možné.

Ona vysoká politická odpovědnost, která se projevila a z níž je třeba i nadále vycházet, jako z velice solidních základů naší budoucí demokratické a humánní společnosti, proto musí být středem zájmu a pozornosti při každém dalším kroku na cestě, ke které jsme se - a já zdůrazňuji, že společně - rozhodli. Musíme ji mít na paměti i my, poslanci České národní rady, musí ji mít na paměti členové vlády ČSR, zkrátka všichni lidé na jednotlivých místech, ať leží kdekoli v Čechách a na Moravě.

Pravda, mnozí z nás zde zastupují i rozhodující politické síly. Jsou tedy, do jisté míry, vázáni cíly svých politických stran či hnutí, které je navrhly.

V čem však spočívá tento mandát, který jsme, jak se říká, dostali do vínku?

Podle mého mínění je v tom, že budeme dbát na to, abychom hledali a nacházeli způsoby, jak své cíle doslova skloubit se zájmy lidu České socialistické republiky, aby všechno, o čem zde budeme jednat a co podpoříme, bylo doslova v bytostném zájmu většiny našich spoluobčanů, aby měli jistotu, že jejich každodenní život se bude zlepšovat a bude bohatší. Taková přece je politika všech rozhodujících politických stran a hnutí.

Vážený pane předsedo, paní poslankyně, páni poslanci, hovořím o tom proto, že naše poslanecké mandáty rovněž žádají umění prosazovat často mnohem širší zájmy, než jen ty své stranické. Připomínám v té souvislosti slova našeho pana prezidenta Václava Havla, že politika je umění nemožného. Nemožné můžeme dokázat jen tehdy, budeme-li věci řešit společně, se zapojením všech sil, které v naší společnosti máme k dispozici a o kterých s uznáním hovoří často i zahraniční odborníci, kteří k nám v těchto dnech přijíždějí, aby nám pomohli, jak říkáme, vrátit se do Evropy, do světa. To, jak zdůrazňujeme často při každé příležitosti, chceme bez ohledu na odznak, který zdobí sako nebo bundu, to chtějí i bezpartijní občané.

Dokonce to chceme, samozřejmě v rámci možností, které jsou reálně k dispozici, co nejdříve. To znamená bez otálení, bez velkých ztrát na vzdělaných lidech, kteří mají a musí k tomu říci své, kteří mají často vysoké vzdělání z odborného hlediska, mnoho životních a praktických zkušeností ze svého oboru, ale i zkušeností organizačních. Znamená to postupovat moudře a uvážlivě. Řada z nich má dokonce mezi lidmi přirozenou autoritu, neboť je většina uznává i z lidského pohledu. Hodně z nich obstálo ve zcela nedávné době v konkursech s více kandidáty.

Nyní mnozí musejí odejít, neboť jejich jediné nevyhovující kritérium je to, že mají legitimaci Komunistické strany Československa. I na ně je organizován tlak zdola, na jejich místa se tlačí často lidé, kteří mají pouze osobní ambice, kteří velice dovedně využívají současné doby demokratických změn k tomu, aby se vyšvihli co nejvýše ve jménu sametové revoluce a odstranění zkompromitovaných komunistů ze všech pozic. Ne nadarmo se dnes mezi lidmi vyprávějí vtipy, že OF znamená buď "očekávám funkci" či "okamžitě funkci"!

Víme už zminula, jak veřejné mínění i v této podobě dovede citlivě reagovat na stav věcí ve společnosti. Proto osobně velice oceňuji vystoupení dnešního předsedy vlády České socialistické republiky pana dr. Petra Pitharta v Československé televizi, kde před časem vystoupil ještě jako mluvčí Občanského fóra a odsoudil dryáčnické metody řešení personálních problémů a velice správně uvedl, že tyto metody se mohou obrátit nejen proti Občanskému fóru, ale především proti celé společnosti. Proto naléhavě vyzval všechna občanská fóra v místech a na pracovištích, aby se vyvarovala všech pseudorevolučních způsobů. V jeho slovech spatřuji ono umění, o kterém jsem hovořil v předcházejících slovech, ono umění politiky nemožného, ono umění povznést své úzce stranické zájmy nad zájmy celé společnosti. Pravdou ovšem je, že k mnohým se jeho slova nedonesla, že dokonce mnozí jeho slova nechtěli slyšet.

Žádám v té souvislosti, abyste dobře pochopili má předchozí slova. To nejsou slova závažných obvinění na adresu Občanského fóra obecně: to jsou slova konstruktivní kritiky na adresu těch míst, kde se proklamovaná slova opět začínají rozcházet s reálnými činy, kde se jedna nesmyslná bezmezná moc jedněch začíná nahrazovat stejně nesmyslnou a bezmeznou mocí druhých, čímž se opakují chyby, z nichž bychom se už konečně měli poučit a tudíž se jich vyvarovat. Tak hovoří moje strana se svými členy, přestože se to některým nechce líbit.

Ale to je, jak zdůrazňuji, vnitřní problém každé politické strany a politického hnutí, protože nepůsobí jen navenek, ale působí i uvnitř. Toho jsme si, i v naší komunistické straně, vědomi a od toho uvnitř strany odvíjíme politickou práci ve jménu národního porozumění, bez něhož se, o čemž snad nikdo z nás ani v nejmenších nepochybuje, náš návrat do Evropy a do světa prostě neobejde.

Vážený pane předsedo, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, chtěl bych své dnešní vystoupení uzavřít ujištěním, že i komunisté se hlásí k politické odpovědnosti nejen za minulost, ale také za současnost a budoucnost. Komunistická strana se obrozuje, zbavuje se starých dogmat. Potřebuje to především celá naše společnost, nejen samotná strana v zájmu své další existence. Tím prokazujeme svou oprávněnost stavět dál kámen po kameni demokratickou a svobodnou společnost.