Předseda České národní rady
Jaroslav Šafařík, místopředsedové
České národní rady Bohumír
Rosický, Josef Kaňa a Jan Uřičář
a dalších 156 poslanců České
národní rady podle prezenční listiny.
Členové vlády České socialistické
republiky, předseda vlády František Pitra,
místopředsedové vlády Miroslav Toman,
Antonín Baudyš, Petr Mišoň, ministr financí,
cen a mezd Jiří Nikodým, ministr výstavby
a stavebnictví Ludvík Motyčka, ministr školství,
mládeže a tělovýchovy Milan Adam, ministr
kultury Milan Lukeš, ministr zdravotnictví a sociálních
věcí Pavel Klener, ministryně spravedlnosti
Dagmar Burešová, ministr vnitra Antonín Hrazdíra,
ministr průmyslu Petr Hojer, ministr zemědělství
a výživy Jan Vodehnal, ministr lesního hospodářství
a dřevozpracujícího průmyslu Jaroslav
Boček, ministryně obchodu a cestovního ruchu
Vlasta Štěpová, ministr životního
prostředí Bedřich Moldan.
Předseda České národní rady
Jaroslav Šafařík: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, milí
hosté, zahajuji 19. schůzi České národní
rady a všechny vás na ní srdečně
vítám. Vítám mezi námi i vládu
České socialistické republiky, vedenou jejím
předsedou Františkem Pitrou.
Těsně před vánočními
svátky jsem dostal dopis předsedy Federálního
shromáždění, který zaslal k zaujetí
stanoviska návrhy skupiny poslanců Federálního
shromáždění na vydání
dvou ústavních zákonů. Jednak jde
o změnu ústavního zákona o československé
federaci, která se týká úpravy slibu
prezidenta republiky. Druhý návrh se týká
vydání ústavního zákona o volbě
nových poslanců zákonodárných
sborů.
K projednání stanoviska k těmto návrhům
jsme vás svolali tak narychlo proto, že navrhované
ústavní zákony jsou tak významné,
že o stanovisku k nim by měla jednat Česká
národní rada jako celek. Federální
shromáždění bude o obou návrzích
jednat dnes v odpoledních hodinách a očekává
stanovisko obou národních rad.
Oba návrhy byly přikázány k projednání
ústavně právnímu výboru s tím,
že svůj návrh předloží schůzi
České národní rady a všichni
poslanci se tak budou moci společně k dané
problematice vyjádřit. Potřebné sněmovní
tisky vám byly dnes rozdány a podle mých
informací je projednaly i kluby politických stran
a nestraníků.
Předsednictvo České národní
rady vám tedy navrhuje tento pořad dnešní
schůze:
1/ Návrh ústavně právního výboru
České národní rady na přijetí
usnesení ČNR k návrhu poslanců Federálního
shromáždění na vydání
ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon č. 143/1968 Sb., o československé
federaci, podle tisků FS 227 a ČNR 162.
2/ Návrh ústavně právního výboru
České národní rady na přijetí
usnesení České národní rady
k návrhu poslanců Federálního shromáždění
na vydání ústavního zákona
o volbě nových poslanců zákonodárných
sborů, podle tisků FS 228 a ČNR 163.
3/ Doporučuji, abychom projednali a schválili činnost
předsednictva od poslední schůze České
národní rady, v podstatě proběhlo
jediné předsednictvo, o jehož činnosti
a průběhu vás budeme informovat.
4/ Mimo tyto hlavní úkoly doporučuji, abychom
vyslechli informaci ministerstva spravedlnosti o situaci v nápravně
výchovných ústavech na území
ČSR.
Má někdo k návrhu pořadu připomínky?
Nejsou. Podle prezenční listiny je přítomno
153 poslanců České národní
rady a Česká národní rada je tedy
schopna se usnášet.
Kdo tedy souhlasí s pořadem tak, jak jsem jej přednesl,
ať zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji vám.
Je někdo proti?
Zdržel se hlasování? Ne.
Projednáme tedy tři body našeho jednání
a vyslechneme informaci ministerstva spravedlnosti.
Než přistoupíme k projednávání
obou bodů, doporučuji, aby rozprava k nim byla společná,
hlasování pak samozřejmě ke každému
bodu zvlášť.
Jsou k tomuto návrhu nějaké připomínky
nebo návrhy jiné? Nejsou.
Kdo tedy s tímto návrhem souhlasí, nechť
zvedne ruku. (Hlasuje se.) Děkuji vám.
Je někdo proti? Ne.
Zdržel se hlasování? Rovněž ne.
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, nyní tedy můžeme přistoupit
k projednávání obou bodů pořadu,
to je
Prosím nyní zpravodaje ústavně právního
výboru ČNR poslance Josefa Mečla, aby se
ujal slova.
Poslanec Josef Mečl: Vážené poslankyně,
vážení poslanci, dovolte mi, několik
poznámek k oběma návrhům ústavního
zákona tak, jak byly předloženy, resp. zaslány
předsedou Federálního shromáždění
České národní radě. Podle schváleného
pořadu jednání nejprve několik poznámek
k návrhu skupiny poslanců Federálního
shromáždění na vydání
ústavního zákona, kterým se mění
ústavní zákon o československé
federaci.
Jak jste si prostudovali, předložený návrh
směřuje k úpravě jediného ustanovení
ústavního zákona o československé
federaci, a to článku 63, který upravuje
slib prezidenta ČSSR, skládaný po volbě
před Federálním shromážděním.
Dosavadní znění slibu se navrhuje změnit
tak, že se z něho vypouští slib věrnosti
věci socialismu, slib dbát blaha ČSSR se
nahrazuje slibem blaha národů a národností
v ní žijících a ze slibu dodržování
ústavy a ostatních zákonů - tato formulace
tam zůstává - se vypouštějí
pak slova socialistického státu. Návrh této
novely ústavního zákona o čs. federaci
tak podle mého názoru reaguje též na
nedávnou změnu článku 4, 6 a 16 československé
ústavy a respektuje - vychází z reálné
politické situace, reálného rozložení
politických sil v naší zemi, v našem státě
i ze zásadních společenských změn,
které k této situaci - v nové situaci v ČSSR
vedly.
Vzhledem k naléhavosti úpravy rozhodl předseda
Federálního shromáždění
v tomto případě o výjimečném
upuštění od projednávání
zásad tohoto ústavního zákona. Domnívám
se, že změny v tomto slibu - v textu tohoto slibu
odpovídají současným politickým
podmínkám, vývoji naší společnosti,
pojetí - měnícímu se pojetí
úřadu prezidenta ČSSR, jako jednoho z nejvyšších
úřadů nebo nejvyššího úřadu
v republice, jako úřadu, který stojí
v podstatě mimo politické strany, mimo politická
seskupení a který má základní
a zásadní odpovědnost za ochranu ústavnosti,
za ochranu práv, svobod občanů, národů
a národností, žijících v ČSSR.
Když si porovnáte - protože v návrhu ústavního
zákona nová textace slibu je - dovolte, abych vám
přečetl tak, jak zněl ten slib podle článku
63 před změnami - text slibu zněl tak: Slibuji
na svou čest a svědomí věrnost Československé
socialistické republice a věci socialismu - tam
se vypouští - zůstává věrnost
Československé socialistické republice -
vypouští se zbytek této věty. Své
povinnosti - zůstává beze změny -
budu konat podle vůle lidu a v zájmu lidu, budu
dbát blaha národů a národností,
v ní žijících - vypouští
se Československé socialistické republiky
- myslím si, že to nahrazení národů
a národností v ní žijících
je věcnější a přesnější
- a dále to pokračuje: a zachovávat ústavu
a ostatní zákony - a vypouští se slova
socialistického státu, což je svým způsobem
nadbytečné.
To je, vážené poslankyně, vážení
poslanci, pokud jde o tento první zákon ústavní.
Ústavně právní výbor se tímto
zákonem zabýval dnes ráno, a doporučil
a schválil návrh usnesení pro ČNR
s tím, že ji žádá a navrhuje, aby
vyslovila s návrhem ústavního zákona,
kterým se mění ústavní zákon
o čs. federaci podle tisku FS 227 souhlas, který
sdělí předseda ČNR předsedovi
Federálního shromáždění.
Podle schváleného pořadu máme projednat
návrh skupiny poslanců Federálního
shromáždění na vydání
ústavního zákona o volbě nových
poslanců zákonodárných sborů,
je to tisk FS 228. Chtěl bych vás upozornit na některé
momenty, které jsou v tomto ústavním zákoně
obsaženy a který podle mého názoru má
zásadní význam pro další práci
všech tří zákonodárných
sborů. Především předložený
návrh ústavního zákona, který
má pozbýt účinnosti dnem provedení
voleb do zákonodárných sborů, nejpozději
však dnem 31. prosince 1990, stanoví odchylný
způsob doplňování počtu poslanců
Federálního shromáždění,
České a Slovenské národní rady.
Podstata navrhovaného odchylného způsobu
doplňování počtu poslanců zákonodárných
sborů spočívá v tom, že se v
případě uprázdnění funkce
poslance nebudou konat doplňovací volby. Noví
poslanci mají být voleni přímo příslušnými
zákonodárnými sbory, jde tedy o princip kooptace
do zákonodárných sborů, na základě
návrhů, které předloží
po vzájemné dohodě politické strany
a společenské organizace, společně
s Občanským fórem a společně
s Veřejností proti násilí pokud jde
o v prvém případě o Českou,
v druhém případě o Slovenskou socialistickou
republiku.
Z ústavního hlediska jde o rozšíření
pravomoci České a Slovenské národní
rady a Federálního shromáždění,
o činnost, která spočívá v
kooptaci navržených poslanců. Vytváří
se tady systém vedle volebního zákonodárství,
které samozřejmě vychází z
principu přímé volby atd., které tímto
ústavním zákonem není dotčeno.
Pro úplnost bych chtěl upozornit, že podobné
řešení tady v historii před 20 lety
už také bylo.
Při diskusi na ústavně právním
výboru o tomto zákonu zazněly a shodli jsme
se v podstatě na dvou momentech, které se netýkají
ústavního zákona jako takového, jeho
textu, ale týkají se jeho aplikace, jeho uskutečňování.
Domníváme se, že v dalších politických
jednáních, která se předpokládají
v samotném ústavním zákonu, protože
poslanci mají být navrhováni na základě
konsensu politických stran a politických seskupení,
že v těchto zásadních politických
jednáních by měly být dohodnuty především
limity podle našeho názoru rekonstrukce, kooptace
zákonodárných sborů, to znamená
limity, které by odpovídaly změněné
politické situaci, to znamená tak, aby v zákonodárných
sborech bylo rovnoměrné nebo poměrné
situaci společenskému vývoji odpovídající
zastoupení politických stran i dalších
občanských iniciativ. Domníváme se,
že stanovení tohoto rozsahu rekonstrukce Federálního
shromáždění i obou národních
rad by přispělo k seriózní práci
všech tří zákonodárných
sborů.
Druhý moment, který byl diskutován a na kterém
jsme se také shodli a který by měl být
rovněž předmětem politických
jednání, myslíme si - a souvisí to
se stanovením limitu, rozsahu rekonstrukce zákonodárných
sborů - že by měl být rovněž
stanoven zásadní časový limit, aplikace
uskutečňování tohoto navrženého
ústavního zákona. To znamená při
splnění nějakého politicky dohodnutého
limitu rekonstrukce si myslím já osobně,
že aplikace tohoto ústavního zákona
by se pak měla stát prakticky zcela výjimečnou
záležitostí tak, aby po rekonstrukci odpovídající
rozvržení politických sil ve společnosti
měly zákonodárné sbory relativně
klidné podmínky pro práci. myslíme
si v ústavně právním výboru,
že tyto návrhy stojí za zvážení
a měly by se stát předmětem politických
jednání
Jistě jste si všimli, že v návrhu tohoto
zákona je uvedený zákaz majorizace, který
je založen v článku 42 ústavního
zákona o čs. federaci, který se bude týkat
- to znamená respektování názorů
poslanců, zvolených v České a Slovenské
socialistické republice při volbě nového
poslance, resp. při kooptaci nového poslance do
Sněmovny národů. Rovněž v tomto
případě rozhodl předseda Federálního
shromáždění o výjimečném
upuštění od projednávání
zásad tohoto ústavního zákona a jak
Federální shromáždění,
tak národní rady ho projednávají jako
osnovu zákona.
Chtěl bych ještě na vysvětlenou dodat,
pokud jde o ústavní řešení celé
této problematiky, která může vzbudit
určité dotazy nebo otázky, že uvedený
ústavní zákon totiž upravuje nejen kooptaci
poslanců Federálního shromáždění,
ale i poslanců České a Slovenské národní
rady. Chtěl bych tedy dodat, že podle článku
36 a pak zejména podle článku 142, odst.
2, druhá věta ústavního zákona
o čs. federaci podle níž do působnosti
Federálního shromáždění
patří usnášet se na ústavních
zákonech a do doby přijetí ústavy
ČSR a SSR se ústavní poměry
řídí ústavním zákonem
o čs. federaci. Je tedy Federální shromáždění
v tomto případě oprávněno přijmout
předložený návrh ústavního
zákona, i když se týká poměrů
poslanců České národní rady.
Koneckonců jistě si vzpomínáte z toho
ústavně právního hlediska je to stejná
situace, kterou jsme posuzovali nedávno a měnili
- kdy šlo o vypracování jedné ústavy,
která by plnila funkci ústavy federace i obou republik.
To znamená to zrušení v podstatě ústav
republik o pojetí našeho ústavního zákona
o čs. federaci rovněž patřilo do kompetence
Federálního shromáždění.
Po diskusi v ústavně právním výboru
byl předložen ČNR návrh usnesení
a já doporučuji, aby Česká národní
rada doporučila s návrhem ústavního
zákona souhlas, který pak sdělí předseda
ČNR předsedovi Federálního shromáždění.
Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji zpravodaji ústavně právního
výboru a jeho předsedovi profesoru Mečlovi,
jak jsme se shodli, vážená Česká
národní rado, zahajuji rozpravu k oběma bodům
pořadu. Kdo si přeje vystoupit v rozpravě?
Místopředseda ČNR poslanec Josef Kaňa.
Místopředseda ČNR poslanec Josef Kaňa:
Vážené poslankyně, vážení
poslanci, dovolte, abych jménem klubu poslanců Čs.
strany lidové podpořil oba návrhy na změnu
ústavního zákonu jak pokud jde o změnu
textu slibu prezidenta republiky podle tisku FS 227, i způsobu
doplňování zákonodárných
sborů do 31. 12. 1990 podle tisku FS 228.
Poslanci, členové Československé strany
lidové jsou jednoznačně názoru, že
v současné politické situaci jsou obě
změny řešením, zvláště
pokud jde o způsob doplňování zákonodárných
sborů, aby mohly plnit svou funkci a odpovídaly
alespoň přibližně rozložení
politických sil. Klub poslanců Československé
strany lidové se domnívá, že i první
návrh na změnu textu slibu prezidenta republiky
plně odpovídá vědomí většiny
občanů našeho státu i posledním
zásadním změnám v ústavě
Československé socialistické republiky. Poslanci,
členové našeho klubu tedy budou hlasovat pro
přijetí obou návrhů usnesení
České národní rady, předložených
ústavně právním výborem ČNR.
Děkuji.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Kaňovi, hlásí se další
do rozpravy poslanec Škoda, prosím, aby se ujal slova.
Poslanec Jan Škoda: V Československé
straně socialistické jsme byli při jednání
o vyřešení problémů, kterými
naše společnost žije, toho názoru, že
je třeba řešit tyto problémy pokud možno
na základě existujících právních
norem, nepřipustit žádné podstatné
velké rozsáhlé novely, zejména ústavy.
Z tohoto hlediska jsme také podpořili ten návrh,
aby prezident republiky byl zvolen Federálním shromážděním
a ne lidovým hlasováním. Je přirozené,
že proto, aby se všechny nutné změny uskutečnily
dostatečně rychle, aby naše společnost
dospěla k uklidnění, které je bezpodmínečně
nutné pro to, abychom mohli začít klidně
pracovat jak na přebudování a dobudování
demokratického systému společenského
řízení, tak i přebudování
ekonomiky, že jsou některé zásahy do
stávajícího právního řádu
nezbytné. Považujeme ty dva zásahy, které
jsou dnes předloženy, za jedny z těch nezbytných,
a proto vám chci sdělit, že klub poslanců
Čs. strany socialistické teď před hodinou
jednomyslně rozhodl, že tyto návrhy podpoří.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslanci Škodovi, hlásí se další
do rozpravy? Poslankyně Marie Stiborová.
Poslankyně Marie Stiborová: Vážené
poslankyně, vážení poslanci, dovoluji
si tímto vystoupit i za klub komunistických poslanců,
který se sešel před dnešní schůzí
České národní rady. I poslanci, členové
klubu komunistických poslanců se vyjádřili
k oběma zákonům v podstatě souhlasně
s tím, že se především vyslovují
souhlasně také s předloženou zpravodajskou
zprávou,která vyjadřuje i jemné nuance
a aspekty, které jsou k těmto oběma zákonům
připomínkovány. Tolik za klub komunistických
poslanců. Děkuji za pozornost.
Předseda ČNR Jaroslav Šafařík:
Děkuji poslankyni Stiborové, hlásí
se poslanec Vratislav Štěpánek.
Poslanec Vratislav Štěpánek: Pane předsedo,
vážené poslankyně, vážení
poslanci, také skupina poslanců bez stranické
i příslušnost, jež tvoří
17 % členů ČNR, se zabývala oběma
návrhy.