Česká národní rada 1986 – 1990

Podmínkou úspěšného přechodu je též dostatečná kapacita strojírenských resortů na výrobu individuálních a skupinových topidel

Domnívám se, že v připravovaném návrhu zákona o Praze by povinnost takových strukturálních změn ve vztahu k ekologii města měla být zapracována, stejně jako by měla být ministerstvem financí, práce a mezd a cenovými úřady řešena otázka subvencí pro občany a organizace při přechodu na vytápění elektřinou a plynem. Dotace na ceny této energie by mohly být získávány z diferencovaného přístupu k cenám pevných paliv, tj. z podstatného zdražení pevných paliv v těch lokalitách, kde není žádoucí jejich spalování.

Nastínil jsem jen některé otázky tematicky spjaté s profesním zaměřením našeho výboru. K dalšímu rozvoji Prahy je žádoucí aplikovat vyvážený přístup ke všem jejím jednotlivým funkcím. Základem však musí zůstat ekonomická podstata, ekonomický tlak, na druhé straně je třeba dát všem zúčastněným manipulační prostor.

Neméně důležité je, aby široká veřejnost pociťovala konkrétní zlepšení, aby byla včas informována, aby se nedělala kabinetní rozhodnutí. Důvěra obyvatel ve vyhlášené záměry se bude upevňovat jen tehdy, jestliže obyvatelé Prahy a občané celé ČSSR budou mít pocit, že se na rozvoji svého hlavního města aktivně podílejí.

Děkuji.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Janu Koláčnému. Slovo má poslanec František Kozák, připraví se poslanec Zdeněk Horčík.

Poslanec František Kozák: Vážený soudruhu předsedo, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vážení hosté, jednou z oblastí, které je nutno věnovat v nejbližším období mimořádnou pozornost, je stav životního prostředí v Praze. Z tohoto pohledu je naše hlavní město nemocným městem a léčba vyžaduje radikální zásah. Především v těch oblastech, kde je vlastním producentem zhoršování životních podmínek.

Náš výbor pro školství a vědu provedl v této oblasti v rámci příprav na dnešní jednání poslanecký průzkum. Dospěli jsme k závěru, že je nezbytné soustředit pozornost na několik zásadních úkolů.

Prvním z nich je budování čistíren odpadních vod v Praze. Je potřeba přivítat, že bylo rozhodnuto o dlouho odkládané výstavbě nové kanalizační čistírny, která by měla kapacitně posílit dnes již nepostačující čistírnu v Tróji.

Druhou vážnou oblastí je likvidace městského a komunálního odpadu. Na průzkumu jsme se přesvědčili, že pokud nebude pokračovat před rokem zahájená výstavba spalovny městského odpadu v Malešicích podle plánu, tak není daleko doba, kdy Praha bude stát - pokud jde o odpadky - téměř před neřešitelnou situací. Shlédli jsme při poslaneckých průzkumech toto staveniště a vedení stavby nás ujistilo, že po vyřešení problémů kolem tzv. druhého stupně čištění budou počáteční skluzy ve výstavbě dohnány.

V souvislosti s domovním odpadem je však potřeba i v Praze uvažovat s přechodem na tříděný sběr odpadu a jeho průmyslové zpracování a využití jako druhotné suroviny. Tento přístup je již ve vyspělých zemích ve značné míře aplikován, neboť počáteční zvýšené náklady související s organizací sběru jsou postupně kompenzovány právě získanou druhotnou surovinou.

Mimořádný efekt by měla pro Prahu přinést změna systému vytápění. Převod mělnické elektrárny umožní postupné vyřazování jednotlivých zdrojů uhelných a jiných kotelen, což se projeví ve zlepšení čistoty ovzduší. Opět je zde rozhodující čas.

V této souvislosti musí být zváženo, zda neurychlit i přechod z autobusové na trolejbusovou a tramvajovou dopravu, jak to veřejnost žádá. Vůbec vyvedení automobilové dopravy z centrální části města by přispělo ke zklidnění provozu a k celkové čistotě ovzduší. Daleko důsledněji bude nutno provádět prostřednictvím monitorovacího systému kontroly a nejvážnějším znečišťovatelům po upozornění omezovat provozy.

Na náš výbor přichází řada stížností od našich občanů, pokud jde o životní prostředí v Praze. Ukazuje se, že jedním z nejvíce diskutovaných problémů je vedení dopravní trasy pražskou Stromovkou a budování velkého parkovacího závodu ČSAD v oblasti Chuchle. Je potřeba záměry v budování těchto i dalších staveb veřejnosti vysvětlit, aby nedocházelo k různým nedorozuměním a dohadům.

Jako mimopražský poslanec se musím pozastavit nad celkově špatnou čistotou města a stavem travnatých ploch, především na pražských sídlištích. Vypadá to tak, jako by se o ně nikdo nestaral, anebo jenom občas. Samozřejmě své místo zde musí mít iniciativa občanů. Ale jak je vidět, tímto způsobem se tento nedostatek odstranit nedá. Do nekonečna ani nelze přijímat omluvu, že celý rozsah sítě i zeleně vyžaduje soustavnou péči dostatečnými technickými kapacitami a pracovními silami, které údajně nejsou k dispozici.

Závěrem bych chtěl říci, že je třeba ze strany vlády ČSR dát plnou podporu záměrům obsaženým v "Generelu rozvoje hlavního města Prahy". Jedině tak si naše hlavní město udrží významnou dominantu ve světě, kterou svými historickými památkami nesporně má.

Děkuji za pozornost.

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Františkovi Kozákovi. Slovo má poslanec Zdeněk Horčík, připraví se poslanec Jiří Cibelius.

Poslanec Zdeněk Horčík: Vážený soudruhu předsedo České národní rady, soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté, vyslechli jsme zprávu vlády ČSR, která hovoří o tom, co bylo dosaženo v rozvoji hlavního města Prahy, hovoří o dalších perspektivách na přelomu druhého tisíciletí.

Dovolte mi, abych hned v úvodu zdůraznil, že jsme se na zprávě, na jejím zpracování a projednání plně podíleli, že jsme si byli plně vědomi toho, že už v roce 1983 byla podobná zpráva, kterou přednesl tehdejší místopředseda vlády soudruh Šrámek, tehdejší představitel kraje soudruh Kapek, bývalý primátor soudruh Štafa, že vystoupili na plénu České národní rady a že už tehdy se přijaly závěry a usnesení, které byly dobře myšleny, ale ne vždy plněny a splněny.

Chtěl bych hned v úvodu k tomu zaujmout stanovisko nejen jako poslanec České národní rady, ale - když mi dovolíte jako primátor hlavního města Prahy, a chtěl bych zdůraznit, že soustavná pozornost a péče věnovaná ústředními stranickými a státními orgány dalšímu rozvoji výstavby a přestavby hlavního města Prahy přinesla významné úspěchy v budování Prahy.

Zvláště je třeba podtrhnout, že v rozvoji Prahy se výrazně projevilo rozhodnutí XIV. sjezdu KSČ, které tehdy po krizovém období postavilo v této složité politické situaci Prahu do úrovně hlavní priority naší federace.

Tento vývoj uplynulých let i současnosti však nebyl bez nedostatků a konec konců dosavadní diskuse i samotná zpráva i zpravodajská zpráva o tom jasně hovoří. Nebylo vždy plně využito všech prostředků, které Praha dostala k dispozici. Prahu tehdy provázely chyby a nedostatky v projektové přípravě, měnila se celostátní problematika, která nedovolovala v oblasti devizového hospodaření i materiálně technického zásobování tuzemskými materiály a výrobky potřeby města plně uspokojit.

Zcela si uvědomujeme i to, že řadu problémů a obtíží, které kritizují občané i návštěvníci hlavního města Prahy a zaznělo to, soudružky a soudruzi poslanci, při vašich průzkumech - lze odstranit bez velkých nároků na zdroje a prostředky zlepšením práce aparátu národních výborů jednotlivých stupňů, zlepšením činnosti všech poslanců národních výborů všech tří stupňů, které na území hlavního města Prahy pracují, zvýšením náročnosti a důslednosti řízení.

Jde konkrétně o otázky, které se staly předmětem jednání později ve výborech České národní rady. Například správně se hovořilo o tom, jak zlepšit pohostinské funkce města, rozšířit prodejní dobu obchodů, otevírací dobu restaurací centrální části města, zejména o sobotách a nedělích. Jak zvýšit atraktivitu města, rozšířit oddychové plochy a zóny a zlepšit údržbu parků v centrální části města a především rozhodněji bojovat za čistotu ve městě.

Chci vás ujistit, že čistotu města považujeme vůbec za nejlevnější ekologickou investici. Chci ovšem zdůraznit, že je to společný úkol všech, kteří ve městě žijí a pracují, ale jsme si zároveň vědomi základních povinností pražských národních výborů a podniků, které mají tyto otázky na starosti. Odpovědně říkám, že je to celý řetězec odpovědností, a to nejen národních výborů jednotlivých stupňů, profesionálních organizací, které čistotu, údržbu na komunikacích, chodnících a v parcích zabezpečují, ale především i samotných obyvatel a občanů hlavního města, i návštěvníků a turistů, kteří k nám přijíždějí.

Máme plno příkladů, jak těžko se tyto věci prosazují a probojovávají. I lidé často kritizují, kritizují tam, kde je málokdo zná, kde to je neadresné, ale málo už se každý podívá, jak si zametl sám před svým prahem a u svého prahu. Odpovědně vám říkám, že jsme rozhodnuti skoncovat s těmito nešvary, které město provázejí.

Je to ovšem věc, kterou musíme řešit společně. A ve vystoupení Miroslava Tomana zaznělo ocenění spolupráce zástupců vlády ČSR s funkcionáři hlavního města Prahy, protože jsme si všichni vědomi, že není jednoduché řídit město v tak složité době a s takovými problémy. Když chodíme dnes na aktivy, schůze, mezi kolektivy apod., všude slyšíme nedostatky - a konec konců to zaznívá i tady - a otevřeně vám říkám, že není jediná oblast, kde bychom mohli říci, že je všechno v pořádku.

Proto jsme se s takovou pozorností dívali na záznam z jednání České národní rady v roce 1983 i na vystoupení tehdejších představitelů a byli jsme a jsme toho názoru, že musíme právě ve společných pracovních jednáních, o kterých hovořil soudruh Toman ve svém vystoupení, která jsme uskutečnili v září minulého roku a v dubnu letošního roku, spatřovat za významný předěl v úrovni dosavadní spolupráce orgánů hlavního města s představiteli vlády ČSR. Tím, že se přikročilo k neprodlenému řešení nahromaděných nedostatků v obchodní, restaurační síti, v dopravě, v čistotě města a v dalších oblastech, každodenních starostech obyvatel hlavního města, přispělo to k určitému zmírnění kritiky, která na adresu pražských národních výborů v posledních letech narůstala. Velmi nám tím pomáhají a musí pomoci v řešení ekologických, zdravotních, stavebních a dopravních problémů rozvoje hlavního města, a to především tím, co bylo projednáno a schváleno v české a pak ve federální vládě. Mám na mysli zejména jednání federální vlády z 9. března t. r., kdy schválila řada závažných řešení pro hlavní město Prahu, ať už je to zde vzpomenutá čistírna odpadních vod, spalovna Malešice se druhým stupně čištění, i některé stavby základního komunikačního systému, které nám umožňuji řešení tak, jak o tom hovoří někteří poslanci, ale především plynofikace Prahy, která musí zásadně s těmito dalšími stavbami změnit životní prostředí a ekologii.

Jsem přesvědčen, že tyto akce, jejich realizace, výrazně posunou hlavní město Prahu ke zlepšení stavu životního prostředí i v ekologii. Ale chci současně podotknout, že nemá-li to zůstat na papíře a nemá-li se opakovat to, co bylo v roce 1983, nutně potřebujeme oba zákony, jak zákon federální, tak i zákon České národní rady, nutně potřebujeme některé otázky v souvislosti s rozvojem Prahy projednat v příslušných orgánech Federálního shromáždění a především chci říci, že oba zákony musí připravit a projednat ještě dříve než bude schválena Ústava a hlavně než bude schválena 9. pětiletka.

Chtěl bych říci, že v přípravě na dnešní plenární zasedání se uskutečnily skupinové průzkumy poslanců některých výborů České národní rady. Otevřeně říkám, že pro nás znamenaly veliký zdroj poznatků k současnému stavu společenských a sociálních podmínek života v hlavním městě Praze.

Zároveň svědčily o ohromném zájmu poslaneckého sboru o řešení celopražských záležitostí. Chtěl bych poznamenat, že i když probíhala tisková konference, která shrnula výsledky příprav na dnešní jednání, že přece jen zájem sdělovacích prostředků o řešení problémů obyvatel hlavního města není vždy na takové úrovni, jak bychom potřebovali, není trvalý a ještě ne vždy odpovídá potřebám jejich rozvoje a především podpoře jejich oprávněných zájmů. Zde mám na mysli některé závažné připomínky, které se opakují k některým stavbám, které byly tolikrát vysvětleny odborně, politicky i jinak, proběhly k tomu různé konference, ať už je to Špejchar, argentinská stavba i některé další, a stále jsou lidé, jednotlivci i skupiny, kteří požadují, aby se znovu a znovu těmto věcem Národní výbor hlavního města Prahy i příslušné orgány vracel.

Považuji to za nesprávné, považuji to za to, že je to odvádění od základní pozornosti řešení potřeb města. Nastolují to ti, kteří mají jiné záměry, jiné cíle než je komplexní a všestranný rozvoj hlavního města Prahy.

Zcela logicky se značná část připomínek poslanců soustřeďuje na otázky výstavby a přestavby hlavního města. Musíme se připravit na skutečnost, že v přelomovém období na začátku příštího tisíciletí se postupně dostaneme do situace výrazně zpomaleného demografického vývoje. Nelze nadále počítat s udržením současné rozsáhlé úrovně imigrace, která již není ani z ekonomických, sociálních a urbanistických důvodů dlouhodobě pro město únosná ani efektivní.

Změna vývojových tendencí vyžaduje i pohyb obyvatel uvnitř města, a to především důslednou realizaci programu rekonstrukce a modernizace domovního a bytového fondu a komplexní obnovy území vnitřního města. Ano, tak jak jste to chtěli i jak bylo řečeno v průzkumech, souběžně s tím bude postupně klesat výstavba bytů na zelené louce.

Jen je třeba k tomu říci jediné, že jak se budeme vracet do středu města, budou také růst investiční náklady a bude jak výstavba bytů uvnitř v intravilánu, tak především modernizace bytů v intravilánu podstatně dražší než jsou stávající hodnoty na byt platné v ČSR i ČSSR. Otevřeně říkám, že není možné například na takové lokalitě, jako je Jánský vršek pod Hradem, postavit byty v hodnotě 340 nebo 350 tisíc korun.

Byl zde dotaz, dovolte na to reagovat - jak je to s 96,5 tisíci bytů za tři pětiletky. Dohodli jsme se se soudruhy z vlády, že se k tomu ve vystoupení vyjádřím já. Otevřeně říkám, že to není konečné číslo, samozřejmě to tu zaznělo ve vystoupení soudruha Plívy, že v předsednictvu městského výboru strany, když jsme posuzovali návrh realizace 9. pětiletky, řekli jsme, že je to malý počet bytů, že je potřeba znovu projednat a zvýšit počet bytů v 9. pětiletce, že celkové číslo je nízké, a to proto, že Praha má stále tak málo bytů. Za tři pětiletky - co je uvedeno ve zprávě vlády - bychom potřebovali zvýšit nejméně o 25 000. Jsou problémy ovšem s lokalitami. Pokud nechceme jít ven na zelenou louku, musíme se vrátit do města, více do přestavby v centru, a proto počítáme, že v 9. pětiletce by mělo být postaveno v intravilánu 5000 bytů, v 10. pětiletce 12 000 bytů, v 11. pětiletce to je pak uvedeno ve zprávě 15 nebo 20 000 bytů. Ostatní, do konečného se budou stavět ještě mimo střed města na některých lokalitách, o kterých hovoří příslušné plány.

Co na druhé straně je třeba říci, že půjdeme do komplexní přestavby takových území, jako je Praha 9 Vysočany, přednádražní prostor, Praha 3 Žižkov, druhá etapa, na Praze 6 Břevnov jih, Praha 8 Karlín, Horní Libeň, Praha 10 staré Malešice, později Dolní Libeň, Holešovice, Smíchov i některé další.

Proč říkáme, že je to málo bytů? Především proto, že stále v Praze se nejdéle čeká na byt z celé ČSSR. Stále v Praze máme málo bytů nebo nemáme žádné byty na to, aby obvodní národní výbory mohly sestavovat své pořadníky a přidělovat byty podle příslušného zákona mladým manželstvím, dělnickým rodinám apod.

Chtěl bych reagovat na to, že v současné době se nevidí nijak dobře komplexní bytová výstavba v tomto roce a v celé této pětiletce. Oba resorty výstavby a stavebnictví, jak ČSR, tak SSR, se potýkají s vážnými problémy plnění plánu komplexní bytové výstavby, a v podstatě, i když je celá pětiletka a úkoly 8. pětiletky ohroženy proti původně očekávanému manku - mám na mysli 3,5 tisíce bytů, které schválila česká a později i federální vláda - z komunální dodavatelské formy, přesto není naděje, že budou úkoly letošní a celé 8. pětiletky pouze v manku 3,5 tisíce bytů, a očekáváme manko daleko vyšší.

Popravdě musím říci, že se často hovořilo o tom, v čem to je. Je to proto, že stále i v tomto roce se byty odevzdávají až koncem roku, mají se odevzdat v listopadu. Je to proto, že technická vybavenost měla být v květnu a červnu, a nebyla dodnes předána, ale je to zejména také proto - a to jsme sdělili ministru Vávrovi, poslal jsem mu kazetu, natočili jsme zhruba před 14 dny snímky pracovních dnů na některých stavbách v pracovní době, kde kolem desáté hodiny dopoledne nebyla noha na stavbě. Zítra máme radu a máme znovu natočenou kazetu z tohoto týdne a musím říci, že to, co máme natočeno, a chceme promítnout při zasedání naší rady i zítra. Neříkám to proto, abych honil a kritizoval ministra Vávru, ale říkám to proto, že je třeba si uvědomit, že současný stav, všechno, co se děje v celé společnosti a okolí, má zřejmě dopad do pracovní morálky i těch, kteří zabezpečují komplexní bytovou výstavbu.

Chtěl bych, soudružky a soudruzi, říci, že výsledky poslaneckého průzkumu ukazují na rozpor, který vzniká mezi úrovní služeb centrální části města a pražskými sídlišti. Tradiční vybavenost spádových obvodů jednotlivých oblastí se tak dostává do protikladu s opožďující se občanskou vybaveností nových sídlištních celků. Nedostatky, které provázejí pražský obchod, především v oblasti personálního obsazení, se vyhrotily natolik, že celou oblast centrální části města i okrajových čtvrtí provází silný nedostatek pracovních sil v obchodech, a to již v odvětví potravin, ale i ostatních obchodních organizací.

Zde požadujeme urychlené řešení od ministerstva obchodu a cestovního ruchu ČSR této Situace. Sami jsme uložili našim soudruhům připravit byty rodinám a vedoucím, kteří půjdou nyní od začátku příštího roku do nových prodejen a obchodů, které se mají v rámci komplexní bytové výstavby otevřít a jejich ohrožení z nedostatku pracovních sil trvá.