Prostředky, které se na rozvoj Prahy vynakládají,
nejsou malé, a jak jsem již upozornila, je nezbytné
je hospodárně, účelně a vysoce
efektivně využívat. Přesto se ale domníváme,
že zdaleka nepokrývají potřeby. Mnoho
náročných akcí, které se v
Praze realizují, má úzkou vazbu na federálně
řízenou sféru. Domnívám se,
že proto oprávněně zaznívají
náměty poslanců, že rozvoj našeho
hlavního města není jen záležitostí
ČSR, ale celé federace.
Od roku 1972 se připravuje zákon o hlavním
městě Praze. Snad už je tedy na čase,
aby byl konečně projednán a aby se v jeho
rámci upravily vazby federace k jejímu hlavnímu
městu. Nejen ve společenskopolitické oblasti,
ale i v ekonomice. Požadavek, aby Praha měla vlastní
rozpočet, do něhož by se stanoveným
podílem přispívalo jak z rozpočtu
ČSR, tak z rozpočtu federace, považujeme za
správný a odůvodněný, neboť
Praha je hlavním městem České i Československé
socialistické republiky.
Soudružky a soudruzi, jistě mohu závěrem
říci, že komplexní a úspěšný
rozvoj našeho hlavního města Prahy je společným
zájmem vlády ČSR i ČNR. Proto je třeba
naše kritické poznámky brát jako podněty
ke zlepšení stavu, jako snahu přispět
k tomu, aby se znovu neopakovaly případy zpožďování
nebo odkládání realizace přijatých
úkolů. ČNR, její předsednictvo,
všechny výbory i poslanci budou i nadále sledovat
a kontrolovat plnění rozvojových záměrů
v Praze a napomáhat tomu, aby naše hlavní město
prezentovalo ve všech směrech péči socialistického
státu o jeho rozvoj, aby bylo důvodem hrdosti nás
všech.
Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslankyni Marii Jarošové za zpravodajskou zprávu.
Soudružky a soudruzi poslanci, k projednávané
zprávě vlády přijme ČNR usnesení.
Doporučuji proto pro jeho přípravu zvolit
návrhovou komisi, jejíž předsedkyní
by byla společná zpravodajka poslankyně Marie
Jarošová a dalšími členy poslanci
Jiří Fleyberk, Josef Jung, Zdeněk Krč,
František Kubát, Květoslav Pazderník
a poslanec Jaromír Plíva. Máte, soudružky
a soudruzi poslanci, k tomuto doporučení nějaké
jiné návrhy? Nejsou.
Kdo tedy souhlasí s předneseným návrhem
na složení návrhové komise? (Hlasování
- všichni souhlasí.)
Děkuji.
Návrhová komise byla zvolena a prosím, aby
zahájila svoji práci podle pokynů soudružky
Jarošové.
Soudružky a soudruzi poslanci, přerušuji nyní
naše jednání k polední přestávce
na jednu hodinu. Sejdeme se tedy opět ve 13.35 hod. Přeji
vám dobrou chuť.
Soudružky a soudruzi poslanci, budeme pokračovat v
přerušeném jednání. Nyní
vám bude rozdán návrh usnesení k projednávané
problematice hl. m. Prahy. Prosím vás, abyste si
návrh usnesení prostudovali a eventuální
připomínky předali našim soudružkám,
které vás budou obcházet.
Nyní můžeme zahájit další
část projednávání této
problematiky, to je rozpravu. Do rozpravy k předložené
zprávě se zatím přihlásili
tito poslanci:
Jaromír Plíva
Václav Pudil
Josef Jung
František Antony
Jan Koláčný
František Kozák
Zdeněk Horčík
Jiří Cibelius
Čestmír Adam
František Kubát
Miroslava Zajebalová
Jan Kubišta
Marie Sobotová
Bohumil Ladislav
Mimo to se přihlásil do diskuse Miroslav Štěpán,
vedoucí tajemník MV KSČ a člen předsednictva
ÚV KSČ. Jsou námitky proti tomu, aby mu bylo
uděleno slovo v průběhu diskuse? Nejsou.
Dávám hlasovat. (Hlasování - všichni
souhlasí.) Soudruh Štěpán vystoupí
za s. Kubištou jako 13. a po něm s. Sobotová
a s. Ladislav.
Než začneme diskutovat, máme tu žádost
poslance Josefa Junga o prodloužení doby diskuse do
20 minut. Jsou námitky proti tomu, abychom mu dali souhlas?
Nejsou. Považuji to za souhlas.
Můžeme tedy zahájit diskusi. Jako první
vystoupí poslanec Jaromír Plíva a připraví
se poslanec Václav Pudil.
Poslanec Jaromír Plíva: Vážené
soudružky, vážení soudruzi poslanci, vážení
hosté, mnoho našich i zahraničních turistů
obdivuje krásy Prahy: Královskou cestu, Pražský
hrad, metro atd. Od toho se podstatně liší
denní život Pražanů, kteří
musí přemýšlet, kde nakoupí,
jak se dostanou do zaměstnání, kam dají
děti do školy, kde dostanou lékařské
ošetření. Hlavní město ČSR
i celé federace žije svými každodenními
radostmi i starostmi a jakýkoli výkyv v jeho chodu
se dotýká života tisíců lidí.
Jsou zde podstatně vyšší životní
náklady než v jiných městech a to se
týká především mladých
manželství. Toho jsou si vědomy federální
i česká vláda a snaží se problémy
Prahy řešit. Ne vždy je to však jednoduché,
ne všichni mají snahu pomoci. Z tohoto pohledu projednával
teze vlády ČSR o rozvoji Prahy náš výbor
pro průmysl a stavebnictví.
V životě našeho hlavního města
hraje rozhodující roli průmysl. Podílí
se 11 % na produkci celé federace, z toho strojírenství
18 %. Přestože oblast strojírenství
a elektrotechniky nepatří do působnosti našeho
výboru, je třeba, abych se o ní zmínil.
Zastaralá výrobní základna tohoto
důležitého odvětví způsobila,
že nedošlo k plánovanému přesunu
pracovníků do terciární sféry.
Desítky let odkládaná modernizace pražských
podniků vedla k nynějšímu napjatému
stavu v pracovních silách. Padlo mnoho slibů
stranickým i státním orgánům
města, které vyústily v dnešní
situaci, kdy se státní podniky musí postarat
o modernizaci samy. Stejná situace je při vymisťování
závodů, které nemají moderní
výrobu a jsou neperspektivní. Ani zde situace za
desítky let nepokročila.
Obdobné je to i s výchovou učňů.
S výjimkou ministerstva výstavby a stavebnictví
ČSR, které má dlouholetou tradici i ve výchově
učňů, se dřívější
i nynější resort strojírenství
o výstavbu učňovských zařízení
příliš nestará a nebýt trvalého
tlaku předsednictva MěV KSČ, nestaral by
se vůbec. Kdo však má obstarávat pracovní
síly těm, kdo nemají zájem o výchovu
svého dorostu? Stranické nebo státní
orgány města?
Stejný nezájem jako o výchovu učňů
projevila nedávno řada resortů o řešení
ekologických problémů města. Jak pak
chápat postavení federálních resortů
v hlavním městě v tom, že jim Praha
zajistí byty, pracovní síly?
Řeknete možná, že jsem příliš
kritický k federálním ministerstvům
i organizacím. Jejich přístup je rozdílný,
ale dluh vůči Praze mají všechny.
Hodnotím-li z této pozice české ministerstvo
průmyslu, je zde situace lepší. Byl postaven
nový závod Barvy a laky v Hostivaři, rekonstrukcí
prochází vyhořelá Mitaska, před
léty byly postaveny Tiskařské závody
v Malešicích. Velkým problémem však
zůstává modernizace polygrafického
průmyslu jako celku. Vláda sice nedávno přijala
opatření ke zlepšení této situace,
současný stav je však natolik kritický,
že dochází k omezení výroby časopisů,
kupř. Květů, které se tisknou v polygrafii
na Smíchově, kde je závod doslova před
likvidací. Po nedávném požáru,
jak možná víte, byla výroba časopisu
přeložena na Slovensko. Doporučil jsem proto
našemu výboru, aby se situací v polygrafickém
průmyslu v Praze nadále pravidelně zabýval
a aby mu byly poskytovány informace, jak je usnesení
vlády ČSR plněno.
Rozhodující postavení při výstavbě
Prahy má ministerstvo výstavby a stavebnictví
ČSR. XVII. sjezd KSČ určil, aby bylo v hl.
m. Praze ve všech formách postaveno 48 tisíc
bytů včetně občanské vybavenosti.
Tyto závěry nejsou plněny. Národní
výbory a poslanci jsou zde terčem trvalé
kritiky občanů, protože se nová sídliště
staví nekomplexně. Ani na sídlištích
postavených před 15 až 20 lety není
situace o mnoho lepší a dochází ke stavu,
že jsou bez vyšší občanské
vybavenosti. Bez gymnázií, kulturních a sportovních
zařízení atd. Tak kupř. situací
na Jižním Městě v Praze 4 se nedávno
muselo zabývat výjezdní zasedání
předsednictva MěV KSČ a doporučilo
NVP celou situaci kolem komplexnosti řešit.
Ani bytová výstavba za rok 1988 nebyla splněna,
s výjimkou pražského s. p. IPS. Mimopražské
organizace zůstaly dlužny hlavnímu městu
přes 2000 bytů. Na tomto manku se podílejí
slovenští stavbaři, konkrétně
Pozemní stavby Žilina, kde úkoly loňského
roku nesplnili a nijak nevyvíjejí iniciativu ani
v letošním roce.
Rovnoměrnost bytové výstavby je rok od roku
horší. V letošním roce mají čeští
a slovenští stavbaři dokončit 6836 bytů.
Za 3/4 roku jich předali 726. Jak to bude vypadat v závěru
roku, to raději nebudu komentovat. Situací v komplexní
bytové výstavbě se na svém 16. zasedání
zabývala ÚKRK. Myslím, že není
třeba, abych její závěry opakoval.
Když však o letitých problémech víme,
měly by se řešit. Patří mezi
ně i dodavatelsko-odběratelské vztahy. Není
přece normální, když víme, kolik
se má v jednotlivých letech pětiletky postavit
bytů, že se problémy nelepší, ale
prohlubují při nižším počtu
nově postavených bytů. Co na to soudruzi
ministři odpovědní za to, že chybějí
vany, sporáky, fitinky, okna, dveře, elektromateriál,
výtahy, zdravotnická keramika atd.? Nechci tím
omlouvat nedostatky stavebních organizací - řízení,
využívání pracovní doby i kvalitu,
ale bez subdodávek se pracovat nedá. Zajímalo
by mne, jak hodlá vláda tuto situaci řešit.
Jak jsem již uvedl, na těchto nedostatcích
se značnou měrou podílejí i federální
organizace. Přitom požadují a dostávají
již 36 % bytů, kterými disponuje NVP v této
pětiletce.
Opakem komplexní bytové výstavby je výstavba
pražského metra a ZÁKOS. I když i zde
se vyskytují problémy, pokračuje výstavba
plynule. Zde mi dovolte, abych za podporu při realizaci
obou investic, které výrazně zlepšily
životní prostředí, poděkoval
české i federální vládě
a požádal je o podporu při realizaci komplexní
bytové výstavby, kde je řada rizik.
Jedním z nich je stabilizace stavebních kapacit
z jiných krajů, bez nichž se hlavní
město neobejde. Chci se proto zeptat předsedy vlády
soudruha Pitry: Bude to provedeno formou státních
zakázek či jinými ekonomickými nástroji,
kupř. formou preferencí Bez účinných
opatření hrozí hluboké neplnění
komplexní bytové výstavby v dalších
pětiletkách.
Prohlubující se problémy v bytové
výstavbě již dnes ukazují, že řada
staveb je pokryta kapacitami, které jsou pouze "na
papíře". Tuto situaci ještě prohlubuje
odchod dělníků ze stavební výroby.
Odcházejí tam, kde si za méně práce
vydělají více peněz. Tuto situaci
jsme již jednou prožili, žel nedokázali
jsme se z ní poučit.
Vycházím-li z tezí vlády, má
se v Praze získat podstatná část bytů
modernizacemi a rekonstrukcemi. V našem výboru jsme
se touto problematikou zabývali několikráte.
A jaký je současný stav? Absolutní
nezájem dodavatelských organizací o tyto
akce. Zúčastnil jsem se nedávno porady na
ONV v Praze 5. Jednala o modernizaci bytového fondu. A
závěr? Bude-li takto dále pokračovat,
ztratí národní výbor i poslanci poslední
důvěru občanů. Ti se chodí
dívat na vyklizené domy v oblasti Smíchov
- sever, kde podle posledních a nezaručených
kapacitních příslibů dodavatelů
by začala modernizace za 8 let. Do té doby však
domy tak zchátrají, že je bude nutno demolizovat.
Takový je v praxi přístup nejen dodavatelů,
ale i dalších účastníků,
kteří se na modernizaci podílejí,
k usnesení vlády ČSR. Přitom má
Praha nejstarší bytový fond z celé federace,
nejhorší velikostní standard (ČSSR má
42,7 m2, Praha 36,7 m2), převažující
počet malých bytů (170 tis.) o jedné
místnosti nebo pokoji a kuchyni atd. Na pražských
národních výborech je stále evidováno
40 tis. žadatelů o byty. Proto předsednictvo
MěV KSČ nepřijalo návrh komplexní
bytové výstavby na 9. a 10. pětiletku s tím,
že navržená varianta neodpovídá
potřebám Prahy.
Citlivou oblastí, obzvláště sledovanou
občany, je možnost poskytnutí rychlé
a kvalitní lékařské péče.
Hlavní město má v porovnání
s federací v této oblasti co dohánět,
obzvláště ve finančním zabezpečení.
Není především plněn Generel
výstavby zdravotnických zařízení,
který má podle odhadu dvou až tříleté
zpoždění. Dosavadní způsob zajišťování
Generelu MTZ pražského zdravotnictví je poznamenán
řadou nedostatků, mezi něž patří
zejména problémy se zajištěním
dodavatelů, dlouhé lhůty výstavby,
a to i z důvodů nedostatečné investorské
a projektové přípravy. Praha nechce jen brát,
a proto připravuje výstavbu nemocnic II. typu na
Proseku a na Košíku, kde by náklady na 1 lůžko
byly nižší než u fakultních nemocnic.
Současný v počtu lůžek v hlavním
městě je více než kritický. Proto
předsednictvo vlády ČSR svým usnesením
č. 254/84 a č. 1/85 schválilo koncepci, která
počítá v 8. až 10. pětiletce
s nárůstem 5800 lůžek. Tento počet
byl stanoven po důkladném rozboru, na kterém
se podílela řada odborníků z řad
lékařů. Hlavní město také
poskytuje lékařskou péči cca 30 %
pacientům z celé federace (NVP jim platí
celý léčebný pobyt) a tento počet
se stále zvyšuje.
Uznejte, že není možné nemocné
z jiných krajů odmítat. Pak ale se musí
změnit postoje všech, kteří za realizaci
Generelu odpovídají, a to od investorů, projektantů
až po dodavatele. Zde je nutno - a MěV KSČ
o to usiluje - aby za konkrétními stavbami byli
konkrétní zodpovědní lidé.
Pak bude výstavba probíhat stejně dobře,
jako se to podařilo u léčeben dlouhodobě
nemocných. Chce to však dát těmto stavbám
i patřičnou prioritu, takovou, za kterou budou všichni
zodpovědní vidět nemocné spoluobčany.
Soudružky a soudruzi, na závěr mi dovolte několik
poznámek Každé hlavní město má
své přednosti i problémy. Kupř. New
York, který jsem loni navštívil. I oni mají
své problémy a jistě o ni příliš
nahlas nehovoří. My naše nedostatky nezastíráme
a otevře o nich hovoříme. Hledáme
i cesty, jak je odstranit. K tomu jist pomůže i dnešní
jednání. Děkuji oběma vládám
i všem, kdo pomáhají v rozvoji Prahy. (Potlesk.)
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Plívovi. Dále vystoupí v diskusi
poslanec Václav Pudil a připraví se poslanec
Josef Jung.
Poslanec Václav Pudil: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, se zaujetím jsem vyslechl úvodní
slovo prvního místopředsedy naší
vlády Miroslava Tomana, neboť zprávu o rozvoji
hlavního města považuji za velmi významnou
nejen pro obyvatele samotné Prahy, ale i pro její
návštěvníky. A to návštěvníky
nejen z české, ale také slovenské
republiky.
Každý z nás, ať zde bydlí či
nikoli, chce být hrdý na své hlavní
město. Určitě nás těší
velký zájem zahraničních turistů
i přívlastky, které Praha má, jako
zlatá, stověžatá, srdce Evropy apod.
Jde však o to, abychom se mohli pyšnit nejen bohatou
historií Prahy, četnými kulturními
památkami i její krásnou architekturou. Ale
abychom mohli být hrdi i na naši socialistickou současnost,
na péči společnosti o rozvoj jejího
hlavního města, na moderní výstavbu
bytů a občanské vybavenosti, včetně
kulturních a sportovních zařízení.
Skutečnost je však, jak všichni víme,
zatím jiná. Návštěvníci
Prahy sice obdivují naše krásné Národní
divadlo a některá další kulturní
a sportovní zařízení, ve skutečnosti
však jejich počet, kapacita i celková úroveň
hluboko zaostává za skutečnou potřebou.
Životní prostředí zde patří
mezi nejhorší. A my bychom si určitě
všichni společně přáli, abychom
i v Praze mohli dýchat čistý vzduch, pít
kvalitní, zdravou vodu, používat moderní
a dobře fungující dopravu, všechny služby,
včetně obchodních a turistických.
Aby zdravotnictví v Praze bylo nejen špičkovým
pracovištěm a nositelem zavádění
moderních zdravotnických metod, ale také
vzorem v péči socialistické společnosti
o zdraví člověka. Proto považuji za
velice správné, že naše vláda i
ČNR se zabývá tak závažným
materiálem, jako je rozvoj hlavního města.
Výbor ČNR pro plán a rozpočet, jehož
jsem členem, projednával teze zprávy za účasti
soudruha ministra Nikodýma a po obsáhlé diskusi
jim dal plnou podporu.
Chtěl bych se ale k předložené zprávě
vyjádřit také jako zástupce Středočeského
kraje, kraje, který obepíná hlavní
město a jehož život je úzce spjat se životem
Prahy.
Některé problémy našeho rozvoje jsou
stejné a v mnoha místech prorůstají
město i kraj, a proto jejichž řešení
si vyžaduje i společný postup. Přitom
je logické, že někdy přirozené
zájmy územních celků jsou i protichůdné.
Je proto nutné v úzké spolupráci města
i kraje hledat společná řešení,
jež by měla být výhodná pro obě
strany.