Soudruh ministr Jiří Nikodým a soudruh ministr
Milan Kymlička. Dávám slovo soudruhu ministru
Jiřímu Nikodýmovi.
Ministr financí, cen a mezd ČSR Jiří
Nikodým: Vážené soudružky a
soudruzi poslanci!
Na 12. zasedání České národní
rady přednesla poslankyně soudružka Dohnalová
námět, aby u výrobků, při jejichž
výrobě se pracuje s devizově návratnými
úvěry, bylo možno po zaplacení tohoto
úvěru část výrobků místo
pro export dodávat na vnitřní trh s cílem
jeho obohacení, a dále aby podnik mohl část
těchto devizových prostředků, získaných
exportem, používat i pro svůj technický
rozvoj.
K tomuto námětu chci uvést, že je to
již řešeno novými podmínkami pro
devizové úvěry platné od 1. ledna
1989 a že tyto podmínky platí již i pro
dříve poskytnuté úvěry. U všech
těchto úvěrů od počátku
letošního roku po jejich splacení rozhoduje
sám ten, který provozuje, o směru prodeje
výrobku, mohou je dodat jak pro vývoz, tak i na
vnitřní trh. Rovněž tak devizové
prostředky, které organizace získá
podle platných devizových normativů, může
použít podle svého zvážení.
Nic nebrání tomu, aby tyto prostředky použily
i na technický rozvoj.
Tento systém devizového samofinancování,
uplatňovaný od 1. ledna letošního roku,
je plně v souladu s náměty poslankyně
soudružky Dohnalové.
Další podnět se týkal soudružky
poslankyně Lacinové, která hovořila
o zabezpečení akce "Z" též
dotacemi ze státního rozpočtu.
Již jsem o tom hovořil. Jak v minulých letech,
tak v letošním roce při finančním
vypořádávání jsme poskytli
národním výborům potřebné
prostředky pro to, aby plánovaná investiční
část akce "Z" byla zajištěna.
Při finančním vypořádání
v dubnu letošního roku jsme poskytli národním
výborům 635 miliónů korun. Tím
jsou tři miliardy korun na akce "Z" zajištěny.
Soudruh ministr Jireček hovořil ještě
o povoleném překročení cca 500 miliónů
korun jako možnosti akce "Z" pro národní
výbory, tak jak je ministerstvo vnitra a životního
prostředí rozepsalo na jednotlivé kraje,
ovšem s podmínkou, že toto překročení
bude pouze z vlastních zdrojů národních
výborů.
Ještě bych chtěl odpovědět na
dotaz poslance soudruha Chudoby z Břeclavi, který
přednesl dnes.
Se žádnou úpravou maloobchodních cen
ve stavebnictví se neuvažuje.
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
ministru Jiřímu Nikodýmovi.
Prosím dále soudruha ministra Milana Kymličku,
aby se ujal slova.
Ministr kultury ČSR Milan Kymlička: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
poslankyně, vážení soudruzi poslanci!
Dovolte mi, abych odpověděl na informaci ze 14.
schůze o situaci řešení Pálavských
vrchů, respektive investičního záměru
Správy radiokomunikací Praha postavit na tomto chráněném
území speciální radiokomunikační
středisko.
Dále mám, soudruhu předsedo zodpovědět
ještě dva dotazy ze 12. schůze.
Především jde o navrhovaný investiční
záměr Správy radiokomunikací Praha
v chráněném území Pálava
na vrcholu Děvína.
V současné době je zde provozován
objekt radiokomunikačního střediska, který
byl ovšem postaven už v letech 1972 - 1974. Toto středisko
je tvořeno provozní budovou v půdorysu asi
13 x 13 metrů a anténním nosičem,
stožárem. O současném stavu jste se
přesvědčili, vážené soudružky
poslankyně, soudruzi poslanci, v poslaneckém průzkumu.
Toto středisko je lokalizováno v okolí kóty
550 ve společném oploceném areálu.
V letech 1985 a 1986 zpracovala Správa radiokomunikací
Praha návrh dostavby rekonstrukce na vrchu Děvín
z důvodů dalšího rozšíření
radiokomunikačních služeb. Záměr
spočívá v podstatném plošném
rozšíření budovy střediska, instalaci
potřebných technologií, výstavbě
příjezdní komunikace a výstavbě
druhé vysokonapěťové přípojky
22 kW k tomuto středisku.
Celkový uvažovaný investiční
náklad činí cca 32 miliónů
korun.
Z hlediska ekologického, jak už o tom bylo hovořeno
na schůzi České národní rady,
nese s sebou tento projekt vážná rizika. Především
záměr výstavby komunikace, která má
být realizována v extrémních svahových
a přírodních podmínkách státní
přírodní rezervace, částečně
jako dlážděná, betonová vozovka,
částečně z betonových polovegetačních
prefabrikátů.
Požadavky jsou:
- zábory rezervace pro manipulační pruh,
odstavné plochy, skládky, výhybny atd. atd.
Uvažovaná dostavba vlastního objektu vysílače
je náročná na dopravu stavebního materiálu,
na stavební místo, na odvoz odpadů atd. Rovněž
není dořešeno vodní hospodářství
a rovněž dalším rizikem, a jak máme
zkušenosti ne malým, se jeví být i naftové
hospodářství. Podmínkou tam je zajištění
provozu diesel agregátu jako náhradního zdroje.
Výstavba vysokonapěťové přípojky
22 kW má sloužit k zajištění druhého,
nezávislého zdroje elektrické energie pro
toto středisko. Její výstavba je uvažována
v souběhu s trasou stávající elektropřípojky
od Horních Věstonic. Stavba by si vyžádala
kácení lesa při rozšiřování
průseku až k lokalitě Soutěska. Soutěsku
má překonat přípojka jako další
vzdušné vedení.
S jiným alternativním řešením
rozvoje radiokomunikačních služeb investor
neuvažuje.
Tolik, soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, ke
sjednocení našich informací tak, jak jsem již
měl možnost na váš dotaz o nich v některých
výborech informovat.
Investor 5. 10. loňského roku předložil
ministerstvu kultury České socialistické
republiky žádost o udělení výjimky
z ochranných podmínek státní přírodní
rezervace Děvín pro výstavbu příjezdové
komunikace s novými skutečnostmi: dlažba, použití
vegetačních tvárnic atd. Už jsem o tom
hovořil.
Proto proběhlo znovu správní řízení,
které bylo ukončeno negativním rozhodnutím
ministerstva kultury ze dne 25. 11. 1988. Proti tomuto rozhodnutí
podala Správa radiokomunikací Praha rozklad. Řízení
o rozkladu bylo ukončeno a materiály byly dne 19.
6. tohoto roku projednány zvláštní komisí
ministra kultury České socialistické republiky.
V lednu 1989 požádala Správa radiokomunikací
Praha rovněž o udělení výjimek
z ochranných podmínek Děvína pro další
dvě související stavby:
- druhou vysokonapěťovou přípojku 22
kW,
- dostavbu a rekonstrukci objektu vlastního radiokomunikačního
střediska v Děvíně.
Správní řízení v současné
době probíhají. Očekávají
se výsledky zpracované územně ekologické
studie, která by měla sloužit při rozhodování
jako jeden z odborných podkladů.
Požadavek vypracování této studie je
plně v souladu s vyhláškou číslo
5 z roku 1986 Sbírky o dokumentaci staveb.
Ekologická studie je vyžadována jako součást
projektového úkolu jednotlivých staveb, investor
ji tedy musí mít stejně. Termín zpracovatele
ekologické studie Agroprojektu Brno byl však už
30. 5. tohoto roku. Nebyl splněn.
Ministerstvo kultury České socialistické
republiky tuto studii od investora oficiálně nedostalo,
vyžádali jsme si tedy konkrétní informace
přímo od autora, tzn. Agroprojektu Brno.
Z podrobného rozboru, provedeného v konceptu studie,
vyplývá, že požadovaná výstavba
zařízení a staveb Správy radiokomunikací
by vážně ohrozila samotnou existenci mimořádně
cenného území, vlastně jádra
- Pálavy a státní přírodní
rezervace Děvín. Došlo by k nepříznivým
jevům a zvýšení antropického
tlaku, k silnému narušení až rozpadu původních
vzácných a chráněných rostlinných
a živočišných společenstev, která
by degradovala v náhradní společenstva s
významným podílem rumištních
druhů.
Na základě výsledků všech provedených
hodnocení je ve studii prokázáno, že
jak navrhovaná stavba komunikace, tak i stavba vrcholových
objektů, jak je navržena v projektových úkolech,
znamená neúnosné zatížení
pro státní přírodní rezervaci
Děvín a je zcela nevyhovující z hlediska
značného zásahu do jádra biosférické
rezervace Pálava.
Proto se studie zabývá též rámcovým
vyhodnocením možností realizace zařízení
Správy radiokomunikací na jiných lokalitách,
tedy mimo státní přírodní rezervaci
Děvín. Vychází jednak z rámcového
posouzení vybraných lokalit z hlediska radiokomunikačního,
provedeného Výzkumným ústavem spojů
Praha, jednak z rámcového vyhodnocení stavebního,
technologického, ekonomického, zpracovaného
pracovníky Vojenského projektového ústavu
Praha, a to na jinou vhodnou lokalitu. Tato lokalita byla Vojenským
projektovým ústavem Praha nalezena. Je to Přední
kout-Holý vrch, která se nalézá cca
10 km severně od chráněné krajinné
oblasti Pálava.
Odborný posudek pracovníků Vojenského
projektového ústavu Praha v závěru
konstatuje, že, cituji: "Výstavba nového
radiokomunikačního střediska v lokalitě
Přední kout je technicky možná, kóta
410 metrů, přičemž nová lokalita
je s přispěním dalších technických
řešení z radiotechnického hlediska rovnocenná
lokalitě Děvín."
Dále se zde mimo jiné konstatuje, že radiokomunikační
středisko Přední kout bude možné
realizovat dokonce lépe v souvislosti s radioreleovými
sítěmi vyšších řádů
a dalšími radiokomunikačními službami,
a to zejména z důvodů lepší dosažitelnosti.
Tolik citát z dokumentu.
Z ekologického hodnocení negativních dopadů
působení stávajícího zařízení
Správy radiokomunikací, předpokládaného
působení nových navrhovaných staveb
v rámci Děvína, ať už je to komunikace
k objektu, rozšíření vrcholu atd., a
hodnocení náhradních lokalit, vychází
pak závěrečné stanovisko zpracovatele
studie, a to nepovolovat jakoukoliv formu dostavby spojových
zařízení v lokalitě Děvín,
v biosférické rezervaci UNESCO, chráněná
krajinná oblast Pálava.
Řešením je vybudovat nové radiokomunikační
středisko na jiné lokalitě, a to i za cenu
poněkud zvýšených nákladů,
cca o 34 miliónů korun, a to na stavební
práce a technických zařízení,
které by se však při započtení
hodnoty pozemku ve státní přírodní
rezervaci Děvín a na lokalitě Přední
kout jevily tak, že společenská ztráta
při výstavbě v lokalitě Přední
kout bude 2,5 nižší než při narušení
státní přírodní rezervace Děvín.
Nové radiokomunikační zařízení
na lokalitě Přední kout může
být vybudováno tak, aby se mohlo bez jakýchkoliv
omezení využívat a rozvíjet, aniž
tím bude ohroženo posledních 342 ha jedinečných
ekosystémů Děvína.
Ministerstvo kultury České socialistické
republiky se ztotožňuje se závěrečnými
stanovisky výzkumných ústavů a naše
rozhodnutí k termínu, který je určen
předpisem ke 30. 6., bude znít v tomto duchu.
Chtěl bych zároveň za účinnou
pomoc poděkovat i vám, poslancům České
národní rady, výsledkům vašeho
poslaneckého průzkumu a i podpoře, kterou
jsme dostali ve výborech pro školství a vědu
a pro kulturu a výchovu.
Tolik, soudruhu předsedo, k informaci pokud jde o tuto
vážnou otázku, ke které se vyjadřovaly
stovky kolektivů pracujících a cca na 25
tisíc jednotlivců.
Dále na 13. schůzi České národní
rady zůstal nezodpovězen zde, na plénu, podnět
poslankyně soudružky Zajebalové. O věci
jsme samozřejmě společně jednali a
soudružce poslankyni písemně odpověděli.
Jde o námět: považovat zásoby knižní
produkce i nadále za součást knižních
fondů a vyčlenit je z limitů snižování
zásob. Garantovat, že se to bude týkat knižních
fondů odpovídajících náročným
kulturně a ideově politickým hlediskům
socialistické společnosti v současné
etapě komplexní přestavby naší
společnosti.
Tento námět ministerstvo kultury plně podporuje
a musím říci, že jsem se setkal i s
plným pochopením u průřezových
orgánů, tzn. u ministerstva financí, plánovací
komise, Státní banky tak, že bylo možné
nalézt řešení, které bylo pro
rok 1988 stanoveno vládou České socialistické
republiky k 31. 12. s tím, že bylo použito překlenovacího
sezónního úvěru určeného
maloobchodu pro urychlený nákup knižních
novinek.
Vláda České socialistické republiky
pak na své 19. plenární schůzi 19.
10. 1988 doporučila rovněž zabezpečit
úvěrovou podporu zásob zajišťujících
výrobu, skladování a distribuci knih v národním
podniku Knižní velkoobchod i v národních
podnicích Kniha.
Knižní zásoby jako součást knižních
fondů byly pak vyčleněny vládou z
limitů snižování zásob jak pro
léta 1988, tak i 1989 a i nadále.
Usnesením vlády číslo 322 ze dne 7.
12. 1988 k zákonu o státním rozpočtu
na rok 1989 jsou resortu kultury stanoveny zásoby knih
pouze jako orientační ukazatel.
Přesto, soudružky a soudruzi poslanci, ministerstvo
kultury k těmto věcem přistupuje velice náročně.
Udělali jsme vlastně detailní inventuru zásob
knih, notovin a dalších materiálů, které
máme k dispozici, a přijali jsme celou řadu
velice konkrétních hospodárnostních
opatření. Tato opatření se nejenom
plní, ale přispěla i k významnému
snížení zásob knih, a to za podmínek
hospodárnosti i nakládání s knihami
tak, jak si to tento cenný artefakt kultury zaslouží.
Osvědčilo se nám zejména i to, že
pokud jde o starší knížky, není
třeba se obávat Prodeje za snížené
ceny, že není třeba se obávat i v některých
případech předávání,
využití starších cenných knih knihovnám,
ať už obecním knihovnám národních
výborů nebo knihovnám škol.
Dále se nám osvědčilo i to, že
v současném období posledních cca
15 měsíců dochází i k vyššímu
prodeji knih s využitím v posledních letech
Poněkud opomíjených forem, ať už
jde o komisionářský prodej, knižní
důvěrníky a další formy i dodávkového
prodeje.
Rovněž tak pokud jde o zásoby knih jsou sledovány
průběžně s tím, že v současné
době jsou přímo na prodeji knih zainteresováni
nakladatelé, protože v případě
neprodejných titulů by vlastně kniha zůstala
v zásobách ne Knižního velkoobchodu,
ale toho, který za knihu a její vydání
odpovídá, tzn. příslušnému
nakladateli.
V současné době se nám tedy opatření,
která souvisejí s přestavbou hospodářského
mechanismu v nevýrobní sféře, osvědčují.
S výjimkou základního fondu, který
je svěřen Knižnímu velkoobchodu a bude
doplňován v daných objemech tak, aby nebylo
třeba přikračovat k častým
reedicím titulů, o které je vysoký
zájem, dá se říci, že zásoby
knih v zásadě klesají.
Poslední připomínka se týká
národní kulturní památky Říp
a výstavby zemědělského zařízení,
silážního žlabu, pro JZD Braškov
ve vnitřním pásmu této národní
kulturní památky.
Musím zde informovat, že dne 18. dubna 1985 již
požádal Agrostav Litoměřice, v zastoupení
JZD Braškov, stavební úřad v Roudnici
nad Labem o vydání územního rozhodnutí
k výstavbě silážního žlabu
v lokalitě Ctiněves, což je ve vnitřním
ochranném pásmu národní kulturní
památky Říp.
Podle našich informací bylo územní rozhodnutí
tehdy vydáno, a to již v roce 1985. Ovšem to
nebylo využito, nebyly zde stavební kapacity, realizace
byla odložena a územní rozhodnutí, které
je platné po dva roky, pozbylo svou platnost již v
roce 1987.
Novou žádost o vydání územního
rozhodnutí podal Agrostav Litoměřice v zastoupení
JZD Braškov stavebnímu úřadu v Roudnici
nad Labem 24. ledna tohoto roku.
17. května tohoto roku požádal Agrostav Litoměřice
stavební úřad v Roudnici nad Labem o vyjádření
k novému výběru staveniště, k
náhradnímu řešení za lokalitu
Ctiněves, a to v lokalitě Braškov, která
je ve vnějším ochranném pásmu
národní kulturní památky Říp.
Stavební úřad se k tomu řešení
24. května tohoto roku vyjádřil kladně
a stanovil podmínky pro výstavbu v této lokalitě.
Ministerstvo kultury informovalo soudruha poslance a zároveň
písemné vyjádření bylo posláno
odboru kultury ONV v Litoměřicích.
Odbor kultury Severočeského KNV celou situaci spolu
s námi dále sleduje a na základě vyzvání
zajistí i stanovisko, které pochopitelně
bude odpovídat zájmům Státní
památkové péče.