Česká národní rada 1986 – 1990

V průběhu roku vláda ČSR i přes napětí ve státním rozpočtu prováděla aktivní finanční politiku a reagovala na naléhavé úkoly a výkyvy v reprodukčním procesu.

Již na počátku roku vláda rozhodla doplnit nad schválený rozpočet fondy oprav u hospodářských organizací řízených národními výbory o 606 mil. Kčs na úroveň platných normativů. Toto opatření bylo nutné ke zlepšení údržby a oprav v organizacích vodního hospodářství, místní výroby a služeb, bytového hospodářství a dopravy.

V rámci finančního vypořádání za rok 1988 jsme profinancovali řadu dalších potřeb. Na jejich krytí se podílela i mimořádná dotace ze státního rozpočtu federace. Šlo zejména o náhradu výpadku vlastních zdrojů v cukrovarnickém průmyslu způsobeného nízkou úrodou a digescí cukrovky, dále úhradu překročených účelových dotací na vybrané investiční akce z titulu jejich urychlení, jako například na vodní díla Slezská Harta a Želivka, čistírnu odpadních vod v Českém Krumlově, rekonstrukci cihelny Kyjov a další. Na nezbytné potřeby národních výborů bylo poskytnuto 346 mil. Kčs.

I po realizaci těchto finančních operací se podařilo zachovat rovnováhu státního rozpočtu ČSR. Celkově státní závěrečný účet za rok 1988 předkládáme jako vyrovnaný s příjmy a výdaji ve výši 165,1 mld Kčs.

Objem státního závěrečného účtu v předloženém návrhu je zhruba stejný jako ve schváleném rozpočtu. Ve struktuře státního závěrečného účtu ovšem došlo ke změnám. Vlastní příjmy rozpočtu ČSR se snížily, zejména v důsledku změn plánu v průmyslu a stavebnictví, a byly v podstatě nahrazeny dotací z federálního rozpočtu. Soběstačnost rozpočtu ČSR tak klesla z 50, 2 % ve schváleném rozpočtu na 48, 2 % ve státním závěrečném účtu.

Ve vlastních rozpočtových příjmech, které činily 79,5 mld Kčs, byly rozhodující položkou zdroje od hospodářských organizací. Prostřednictvím jejich odvodů získal státní rozpočet v minulém roce 47,1 mld Kčs, tj. téměř 60 % vlastních rozpočtových příjmů. Upravený rozpočet byl splněn na 100, 4 %. Je však nutno konstatovat, že toto pozitivní plnění bylo umožněno snížením úkolu státního plánu hospodářským organizacím v tvorbě zisku téměř o 3,5 mld Kčs.

Nepříznivým jevem hospodářského vývoje bylo to, že hospodářské organizace nesplnily záměr upraveného plánu ve snižování nákladů, což ochudilo naši ekonomiku o 2, 4 mld Kčs.

Z výdajů státního rozpočtu ČSR bylo 31, 9 mld Kčs vynaloženo na dotace hospodářským a družstevním organizacím, 84,0 mld Kčs bylo použito pro rozpočtové a příspěvkové organizace a 49, 2 mld Kčs na dotace a subvence do rozpočtů národních výborů. Plánované proporce v použití rozpočtových prostředků byly v podstatě dodrženy.

Proti upravenému rozpočtu se v rozpočtových výdajích zvýšil podíl dotací hospodářským organizacím, zvláště dotací na finančně ekonomické nástroje v zahraničním obchodě. Organizace řízené orgány vlády ČSR překročily své plánované vývozní úkoly jak do socialistických, tak i nesocialistických zemí. Současně se mírně zvýšila i efektivnost vývozu měřená rozdílovým ukazatelem. Nelze přehlížet, že přes vládou přijatá opatření pokračoval nadplánový vývoz, který zvýšil naše pohledávky vůči některým socialistickým zemím a omezil tím nabídku zboží na vnitřním trhu.

Také je nutno připomenout, že zlepšení rozdílového ukazatele při vývozu do nesocialistických zemí vyplynulo ze vzestupu zahraničních cen a nikoliv z růstu kvality našeho zboží.

V letošním roce byla přijata důležitá opatření, která posilují závislost mezi devizovými prostředky, které budou mít podniky k dispozici pro dovoz, a devizami, které získají za vývoz. Základem zainteresovanosti podniků nebude objem hmotného vývozu, ale inkasované devizy.

Neinvestiční výdaje na státní správu dosáhly výše 860 miliónů korun, tj. o 3, 4 % méně, než bylo zapracováno do státního rozpočtu. Na mzdových výdajích bylo uspořeno 14 miliónů korun. Je to důsledek snížení počtu pracovníků ústředních orgánů o 1608, tj. o 30 %, které proběhlo v souvislosti s organizační přestavbou národního hospodářství. Tento úkol byl do konce roku 1988 u ústředních orgánů ČSR beze zbytku splněn.

Vláda bude sledovat nejen úspory, které se realizací úkolu vytvoří, ale i přínosy tohoto opatření na úsecích, na něž byli uvolnění pracovníci přemístěni.

Ke zvýšení zainteresovanosti na dobrém hospodaření s rozpočtovými prostředky byl od 1. července 1988 zahájen experiment v 69 rozpočtových a příspěvkových organizacích, z toho v 57 řízených národními výbory. Cílem experimentu je ověřit nový systém plánování, financování a hmotné zainteresovanosti, zaměřený na hospodárné využívání společenských finančních zdrojů.

Do konce roku 1988 bylo u experimentujících rozpočtových organizací na věcných výdajích uspořeno 0, 8 % z jejich závazného objemu, na mzdových prostředcích 0, 5 % z rozepsaného limitu a došlo k překročení příjmů z jejich činnosti o 14,5 %. U příspěvkových organizací bylo na provozním příspěvku uspořeno 21,7 %.

V důsledku toho mají po objektivizaci dosažených úspor experimentující organizace ve svých fondech pro rok 1989 k dispozici 78, 4 miliónů korun, z toho ústředně řízené rozpočtové organizace 14,1 miliónů korun a příspěvkové organizace 8,6 miliónů korun.

Po vyhodnocení výsledků experimentu bude tento systém uplatněn obecně u všech rozpočtových a příspěvkových organizací.

Za jeden ze svých hlavních politických a ekonomických úkolů považuje vláda České socialistické republiky posílení ekonomické stability, která je základním předpokladem úspěšné realizace zásad přestavby hospodářského mechanismu, a v návaznosti na usnesení federální vlády přijala řadu opatření k upevnění hospodářské rovnováhy a zlepšení vývoje národního hospodářství v roce 1989.

Bylo rozhodnuto zastavit zahajování všech staveb do 31. prosince 1989 s výjimkou staveb ekologických, komplexní bytové výstavby, akce "Z", rekonstrukcí a modernizací s nízkým podílem stavebních prací a individuální výstavby. O tyto objemy prací a dodávek se sníží rozsah investiční výstavby na rok 1989. Současně se prověří naléhavost, efektivnost, kapacitní a finanční zabezpečení a také soulad se strukturálním zaměřením všech staveb a problémové akce se zastaví.

Uvolněné zdroje a kapacity mají být použity k posílení efektivních rozestavěných akcí nebo na modernizaci kapacit. Vláda ČSR bude při realizaci tohoto opatření postupovat odpovědně a v zájmu výsledného přínosu pro obnovu rovnováhy.

K zabezpečení souladu mzdového vývoje s vývojem národního důchodu a produktivity práce nebudou v průběhu roku 1989 upravovány normativy mzdových prostředků, ani povolovány úlevy ze stanoveného způsobu usměrňování mezd. Výchozí základna mzdových prostředků pro rok 1990 bude snížena u státních podniků o celý objem mzdových prostředků plánovaných pro rok 1988 u zrušených generálních ředitelství. U ostatních typů středního článku řízení dojde k jejímu přiměřenému snížení, minimálně však o polovinu.

Současně bylo uloženo předsedovi Státní banky, aby organizacím s dlouhodobým značným rozsahem platební neschopnosti byl úvěr na výplatu prostředků na mzdy poskytován jen do výše zaručených mezd.

Řada opatření směřuje ke zvýšení efektivnosti zahraničního obchodu a zlepšení platební bilance. Znovu byla zdůrazněna nutnost omezení nadplánových vývozů do socialistických států, vedoucích k tvorbě nadměrných aktiv v těchto zemích. Současně se zvyšuje zainteresovanost na efektivním vývozu do nesocialistických států.

Ke zvýšení tlaku na zlepšení vývoje zásob jsou státní podniky povinny doplněním obratového fondu koncem roku vyrovnat nedostatek zdrojů na krytí celkových zásob. Odmítne-li banka poskytnout úvěr, doplnění se provede z fondu rozvoje. Pokud zdroje tohoto fondu nepostačí, podniky je pro tento účel doplní dalším přídělem z rozdělení zisku s případným použitím rezervního fondu, popřípadě i na úkor přídělů ze zisku ostatním fondům.

Systémové dotace ze státního rozpočtu na ztrátovou těžbu a úpravu rud budou sníženy o 5 %. O stejné procento se zkrátí ostatní individuálně stanovené neinvestiční dotace. Jde například o dotaci podniku Interpramen.

Důsledně bude vyžadováno, aby případné návrhy na úpravu úkolů státního plánu na rok 1989 byly předkládány pouze s návrhem kompenzačních opatření tak, aby celková náročnost úkolů státního plánu a státního rozpočtu na rok 1989 nebyla narušena.

Soudružky a soudruzi,

o dynamické stabilitě státního rozpočtu rozhodují výsledky hospodářských organizací.

V roce 1988 vytvořily ústředně řízené státní hospodářské organizace zisk ve výši 47, 2 miliardy korun, tj. o 11, 6 % více než v roce předcházejícím.

Na překročení plánované tvorby zisku se podílel zejména zisk ze zahraničního obchodu.

Z hlediska záměrů současné hospodářské politiky hodnotí vláda nepříznivě to, že růst zisku vyplynul z extenzivních faktorů v daleko větší míře, než předpokládal plán. Plánované výkony byly překročeny o 1, 9 % avšak vlastní náklady o 2,5 %, z toho materiálové o 2,1 %. Přitom je obecně známo, že materiálová, surovinová a energetická náročnost naší výroby je podstatně vyšší než ve vyspělých průmyslových zemích.

Na tvorbu zisku působily nepříznivě i finanční náklady, které byly vyšší jak proti roku 1987, tak i proti plánu roku 1988. Negativní je zejména skutečnost, že téměř 60 % z celkového překročení plánovaných finančních nákladů tvoří manka, škody, pokuty a penále. To svědčí o stále malé finanční disciplině.

Podniky si musí uvědomit, že o úrovni jejich potřeb v podmínkách samofinancování budou rozhodovat nejenom výkony, ale i nákladovost, včetně nákladovosti finanční.

K obratu nedošlo ani při použití zdrojů hospodářských organizací na vědeckotechnický rozvoj, na investice a na zásoby.

14. zasedání ústředního výboru Komunistické strany Československa zdůraznilo, že vědeckotechnický pokrok je skutečně strategickou záležitostí, protože je předpokladem intenzifikace národního hospodářství, zvýšení efektivnosti výroby, technické úrovně a kvality produkce i její konkurenceschopnosti na světových trzích a také řešení stálo více burcujících ekologických problémů.

Zasedání znovu poukázalo na nedostatečnou efektivnost prostředků vkládaných do výzkumu a vývoje a vytýčilo směry vedoucí ke zlepšení přínosů vědy a techniky pro rozvoj hospodářství. Tuto náročnou cestu prosazujeme při financování rozvoje vědy a techniky ze státního rozpočtu. Vždyť na tuto oblast jsou vyčleňovány nemalé prostředky.

V roce 1988 bylo na neinvestiční výdaje rozvoje vědy a techniky ze státního rozpočtu vynaloženo 2,2 miliardy korun. Je to proti roku 1987 zvýšení o 6,2 %.

Velké starosti nám stále dělá investiční výstavba. Přestože byl plánován její pokles proti roku 1987, došlo k jejímu zvýšení o 2,4 miliardy korun, tj. o 3, 9 %. Plán investičních prací překročily hlavně zemědělské organizace, zejména družstevní. Přetrvávaly chronické problémy investiční výstavby, především její nerovnoměrnost, opožděné uvádění kapacit do provozu a nedodržování projektových parametrů nových základních prostředků.

Hospodářské organizace neustále zvyšují požadavky na nové investice, přičemž kapacita základních prostředků je využívána pouze na 60 %. Tento stav je nadále ekonomicky neúnosný.

Také v roce 1988 podporoval státní rozpočet intenzívní údržbu základních prostředků spojenou s jejich modernizací. Na tento účel bylo určeno 800 miliónů korun a skutečně vyčerpáno 650 miliónů korun, a to především podniky ministerstva průmyslu, potravinářského průmyslu a podniky výroby stavebních hmot.

Vážné problémy existují v hospodaření se zásobami, i když proti předchozímu roku poklesly o 1, 4 miliardy korun. Struktura zásob se však nevyvíjela příznivě. Jejich plánovaný stav byl překročen v organizacích ministerstva průmyslu a v podnicích dřevozpracujícího průmyslu. Naopak ve vnitřním obchodě, ve zdravotnictví a v podnicích potravinářského průmyslu potřebné výše zásob nebylo dosaženo. Takováto situace nepřispívá k zabezpečování rovnováhy na vnitřním trhu.

Problémy v zásobách jsou do jisté míry způsobeny tím, že současný systém řízení nenutí podniky starat se o odbyt svých výrobků. Ke splnění podmínek pro osobní i kolektivní zainteresovanost jim postačuje splnit předepsané ukazatele plánu. Avšak s postupující přestavbou bude pro každý podnik stále důležitější, aby krytí svých potřeb zajistil v souladu se základními principy samofinancování, tj. prodejem své produkce a služeb.

S tím kontrastuje platební neschopnost podniků, která dosáhla k 31. prosinci 1988 částky 4, 5 miliardy korun. Je soustředěna především do podniků ministerstva průmyslu a podniků ministerstva výstavby a stavebnictví. Proti roku 1987 se sice podstatně snížila, nikoliv však tím, že by se zlepšila plynulost reprodukčního procesu, ale tím, že jednorázově poklesly zásoby v prosinci a že Státní banka poskytla podnikům úvěry na zásoby sezónního charakteru. Nelze vyloučit ani spekulativní přístupy, o čemž svědčí to, že po 1. lednu zásoby okamžitě znovu rychle vzrostly.

V důsledku dlouhodobé platební neschopnosti byly v roce 1988 vládou zavedeny u 4 organizací ministerstva průmyslu a 8 podniků ministerstva výstavby a stavebnictví konsolidační programy.

Péče o plynulou úhradu závazků se musí stát nedílnou součástí ekonomické činnosti každého podniku v průběhu celého roku. Je to nezbytné nejen pro fungování dodavatelsko-odběratelských vztahů a samofinancování, ale i pro dosahování rovnováhy na celostátní úrovni.

Soudružky a soudruzi,

nelze se spokojovat s tím, že se plní nebo překračují kvantitativní, objemové ukazatele plánu. Dosažené výsledky v hospodářské a sociální oblasti musíme především posuzovat podle toho, jak jsou uspokojovány nároky občanů na kvalitu a sortiment zboží a služeb, jak se rozvíjí naše zdravotní služby, školství, kultura a sociální zabezpečení občanů. vláda věnuje velkou pozornost i úrovni bydlení a péči o životní prostředí.

Při hodnocení výsledků roku 1988 v oblasti životní úrovně je třeba v prvé řadě uvést, že peněžní příjmy obyvatelstva dosáhly výše 316, 6 miliard korun a vzrostly proti předcházejícímu roku o 3, 7 %. V porovnání s plánem byly příjmy obyvatelstva o 5, 9 miliard korun vyšší. To se promítlo do dynamiky výdajů obyvatelstva, které činily 305, 8 miliard korun a překročily úroveň plánu o 8 miliard. Dodávky zboží vnitřnímu obchodu však nestačily pokrýt zvýšenou poptávku.

Státní rozpočet plní významnou úlohu při zajišťování životní úrovně obyvatelstva, zejména financováním společenské spotřeby, ekologických opatření a bytové výstavby.

V poslední době se množí dotazy našich občanů na to, jak jsou používány peníze, které prostřednictvím daní a poplatků platí do rozpočtu. Považujeme tyto dotazy za zcela oprávněné a současně oceňujeme, že obyvatelstvo má zájem o to, jak s rozpočtovými prostředky hospodaříme. Je to nedílnou součástí procesu demokratizace, který v naší společnosti probíhá a který se bude dále prohlubovat.

V roce 1988 zaplatili občané do státního rozpočtu a do rozpočtů národních výborů 37,3 miliardy korun. Přitom na opatření, která zvyšují životní úroveň obyvatelstva, jsme vynaložili celkem 120, 9 miliard korun. Kromě toho hradíme podnikům z rozpočtu dotace, které umožňují prodávat na vnitřním trhu zejména potraviny na maloobchodní ceny nižší, než činí náklady na jejich výrobu.

Z toho vyplývá, že ve prospěch občanů vydáváme ročně zhruba čtyřikrát více prostředků, než kolik od nich daněmi a poplatky dostáváme. Základní objem prostředků plynoucích ze státního rozpočtu na zvyšování životní úrovně tedy získáváme od podniků a organizací.

Jsme si současně vědomi toho, že při růstu efektivnosti a hospodárnosti by bylo možno použití prostředků ve prospěch obyvatelstva dále zvýšit. V tom je základní cíl naší finanční politiky. Vítáme proto iniciativu a účast občanů na prohlubování racionálního využívání finančních a rozpočtových prostředků v celém reprodukčním procesu, v podnicích i na jednotlivých pracovištích.

Na neinvestiční výdaje hlavních odvětví společenské spotřeby, tj. na zdravotnictví, sociální zabezpečení, školství a kulturu bylo v roce 1988 vynaloženo 108,9 mld Kčs, tj. o 3,5 % více než v roce předcházejícím.

Na zdravotnictví bylo použito 21,4 mld Kčs, tj. o 5,7 % více než v roce 1987. Dynamika těchto výdajů byla téměř dvaapůlkrát vyšší než růst národního důchodu. Výdaje na léky činily 4,7 mld Kčs a vzrostly o 11,2 %. Spotřeba léků na 1 obyvatele dosáhla 465 Kčs.