Česká národní rada 1986 – 1990

V řešení životního prostředí budeme vycházet z územního principu, neboť problémy je nutné řešit tam, kde vznikají, a o nich nejlépe vědí místně správní orgány, tj. národní výbory.

Plně budeme respektovat dokument předsednictva ústředního výboru Komunistické strany Československa o úkolech národních výborů při rozvoji socialistické demokracie a při přestavbě hospodářského mechanismu. Proto snahou vlády bude vytvořit národním výborům takové podmínky, aby se staly ve věcech životního prostředí doslova nadřazenými partnery ústředních orgánů, které řídí výrobní odvětví a hospodářské organizace.

Proces socialistické demokracie a další rozvoj samosprávy však vyžaduje, aby národní výbory ve svých rozhodnutích, závazných stanoviscích k lokalizaci investic a k využívání přírodních zdrojů zaujímaly nekompromisní stanoviska a racionálně ovlivňovaly uspořádání výrobních struktur, služeb i ostatní infrastruktury.

Stručně shrnuto, národní výbory se v podmínkách přestavby hospodářského mechanismu musí stát v pravém slova smyslu skutečně vládci a správci nad svěřeným územím a musí s plnou odpovědností rozhodovat o kvalitě životního prostředí a zabezpečovat zdravý a spokojený život obyvatel.

Naším společným cílem je dosáhnout, aby všechna naše města a obce se staly přívětivým domovem, aby se nám podařilo výrazně zvýšit péči o čistotu a pořádek a celkové zlepšení životního prostředí, aby vzhled budov, okolí podniků a zemědělských závodů, provozoven, sídlišť, okolí domů a domků se zlepšovaly. To vše jsou hlavní myšlenky přijaté iniciativy roku 1989 - roku životního prostředí, čistoty a pořádku, který jsme vyhlásili na aktivu vlády s funkcionáři národních výborů.

Chceme, aby cílem tohoto hnutí nebyl jen rok 1989, ale aby mělo trvalý charakter. Chceme dosáhnout, aby na našich sídlištích a pracovištích byla trvale prosazována ekologická hlediska, aby výchovou občanů se nám podařilo odstranit mnohdy necitlivý vztah k životnímu prostředí. Musí nám jít o vytvoření dobrých podmínek pro socialistický způsob života a vztahy mezi lidmi, neboť dnes záleží na každém, jak bude bojovat proti nevšímavosti, nezodpovědnosti, nezájmu, plýtvání, porušování zákonnosti a projevům vandalismu.

Každý kousek půdy, každá budova někomu patří, a tak majitel či provozovatel musí nést plnou odpovědnost za čistotu a pořádek i za to, co vypouští do vodních toků nebo do ovzduší. Jde nám především o uvědomělý vztah k řešení situace a tam, kde to nepomůže, musí jít o uplatnění výrazných sankčních postihů.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci, před námi je mnoho úkolů, ale i hledání cest, jak stav životního prostředí a tím i zdravotní stav obyvatelstva zlepšit.

Nynější ekonomické nástroje však nevytvářejí potřebný tlak na racionální a ekologicky šetrné chování průmyslových podniků a ostatních subjektů, nevedou zejména k minimalizaci emisí a odpadů všeho druhu. V rozhodovacích procesech ústředních orgánů, ani podnikové sféry nejsou dosud ekologická hlediska dostatečně uplatňována. Chybí účinná ekologická stimulace, která by umožnila, aby pečovat o životní prostředí bylo pro podniky výhodnější než platit odvody, sankce a úplaty.

Máme co napravovat i v právní úpravě péče o životní prostředí, která není úplná. Vláda ČSR plně podpoří práce na přípravě komplexního zákona o životním prostředí jako zásadní právní normy pro uspořádání celé oblasti péče o tvorbu a ochranu životního prostředí a racionálního využívání přírodních zdrojů v ČSR. Je rozhodnuta dát problémy související se životním prostředím pod širokou veřejnou kontrolu a nekompromisně usilovat o likvidaci zdrojů znečištění, o nové přístupy k řešení problémů životního prostředí v podmínkách přestavby hospodářského mechanismu za přímé podpory ČNR, organizací sdružených v Národní frontě a veřejnosti.

Chceme zajistit otevřenou a objektivní informovanost tak, aby každý občan naší republiky mohl svým dílem přispět k řešení vážných problémů životního prostředí a stal se i jeho tvůrcem.

Jsme toho názoru, že založená koncepce, mimořádná aktivita vlád - federální i české - vytváří k tomu základní podmínky a je na nás všech, abychom vytyčené cíle společně dosáhli.

Všichni jsme si vědomi velikosti rozsahu problematiky životního prostředí, že se nám nepodaří uspokojit všechny potřeby najednou, v nejbližší době, neboť jen na řešení "velké ekologie" v ČSR by bylo potřebné, kdyby měly být všechny požadavky ve prospěch životního prostředí splněny, investovat v 9. pětiletce 69 mld Kčs, mimo již rozestavěných staveb.

Proto cílevědomě obracíme pozornost i na podporu a řízení tzv. "malé ekologie", která může výrazně pozitivně ovlivnit situaci v místních podmínkách a kde je významná úloha národních výborů a Národní fronty.

Základní koncepční cíle, konkrétní opatření a východiska v tvorbě a ochraně životního prostředí jsou nám známy a byly staveny souborem opatření vlády ČSR k zabezpečení státní a české koncepce. Nyní nám musí jít především o jejich realizaci, důslednou kontrolu plnění a přijímání operativních a doplňujících závěrů, které ve svém souhrnu umožní žádoucí sociálně ekonomický rozvoj naší společnosti v kvalitním životním prostředí.

To vše je cílem politiky vlády ČSR a dovolím si říci i cílem ČNR v podmínkách přestavby hospodářského mechanismu, protože všechny úkoly, o kterých jsem zde dnes hovořil, před nás postavil XVII. sjezd KSČ a následná zasedání ÚV KSČ a naší povinností je úkoly plně zabezpečit. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji soudruhu ministru Jirečkovi. Prosím společného zpravodaje výborů poslance Bohumíra Rosického, aby přednesl zpravodajskou zprávu.

Zpravodaj poslanec Bohumír Rosický: Vážená Česká národní rada, vzácní hosté, závažnost problematiky životního prostředí, kterou se dnes Česká národní rada zabývá, plně vystihuje následující motto: "Přírodu jsme nedostali jako dědictví po předcích, nýbrž jako půjčku od potomků" (Vasilij Peskov, nositel Leninovy ceny).

V naší zemi, stejně jako v dalších průmyslově vyspělých státech, máme se stavem životního prostředí vážné problémy. Hovoříme o nich otevřeně. Je potřeba vědět, jak velké a mnohdy nenahraditelné škody můžeme svým nevyváženým přístupem k přírodě a sami sobě způsobit.

Naše komunistická strana stála vždy v čele snah o zlepšování životního prostředí. Ve sjezdových dokumentech se jednoznačně zdůrazňuje naléhavost potřeby řešit tuto problematiku a kriticky se poukazuje na existující nedostatky.

XVII. sjezd KSČ zadal úkoly, otevřeně konstatoval, že stav životního prostředí v naší zemi není dobrý a naléhavě vyžaduje řešení. Ničemu dnes neprospěje vzájemná kritika mezi resorty. všichni musíme svým dílem a podle své kompetence přispět k tvorbě a ochraně životního prostředí.

Péči o zdravé životní prostředí je nutno pokládat za základní podmínku života lidí. A není na světě větší hodnoty než zdravý člověk, který se plně může oddat své práci ve prospěch rozvoje naší socialistické společnosti.

Velký díl práce zde připadá i na nás, poslance. Naši voliči nám dali důvěru a při různých setkáních nás důsledně upozorňují na mnohé nedostatky v naší společnosti, životní prostředí nevyjímaje. Právem požadují, abychom jejich náměty a připomínky uplatňovali vůči centrálním řídícím orgánům, včetně vlády a požadovali zjednání nápravy. To je také jeden z projevů socialistické demokracie a podíl široké vrstvy pracujících na řízení a správě státu.

Není to poprvé, kdy nejvyšší zastupitelský sbor ČSR projednává otázky životního prostředí. Již v roce 1973 se schůze ČNR zabývala stavem životního prostředí v ČSR. přijala usnesení, z něhož bych krátce citoval: "Péče o zlepšování životního prostředí je stále naléhavějším úkolem v zájmu zachování zdraví člověka, jako nezbytného předpokladu jeho osobního štěstí a úspěšného rozvoje vyspělé socialistické společnosti."

Dále usnesení doporučilo vládě ČSR, aby mj. "zajišťovala plánování úkolů tvorby a ochrany životního prostředí jako nedílnou součást národohospodářských plánů, jež by zajišťovaly finanční a materiální prostředky i kapacity k výstavbě potřebných zařízení."

Kdyby byla splněna alespoň část tehdy přijatých doporučení vládě - podotýkám zhruba před 16 lety - měli bychom dnes menší díl práce před sebou. Splnilo se ale velmi málo, což svědčí i o naší vlastní nedůsledné kontrolní činnosti vůči vládě.

Nové myšlení a přístupy, které jsou dnes naší stranou požadovány, musí být spatřovány i v tom, že rozhodnutí poslaneckého sboru i autorita jednotlivých poslanců jako představitelů našeho lidu budou jednotlivými resorty i vládou brány skutečně vážně a že se jimi také budou tyto orgány vážně zabývat.

Vezměme si jenom kolik námětů a doporučení přichází z jednání našich výborů jednotlivým resortům a kolik se jich splní. Je tomu tak i proto, že poslanecký sbor dosud plně nevyužíval všech svých pravomocí. Dáváme jednotlivým ministrům i vládě jako celku důvěru, snažíme se jí pomáhat a podporovat v práci v duchu rozhodnutí našich politických orgánů. Ale tam, kde se věci po několikerém upozornění neřeší, budou muset být přijaty odpovídající závěry. Nikoliv pro senzaci, ale pro zjednání nápravy, poněvadž zastupitelský sbor zde má vlastní, z ústavy vyplývající odpovědnost. To po nás požadují nejen naši voliči, Komunistická strana Československa a Národní fronta, ale odráží to zároveň i cíle přestavby.

Musíme i v oblasti životního prostředí pracovat tak, že každý odpovídá za určitý svěřený úsek a nese za to svůj díl odpovědnosti. Proto také poslanci v této činnosti musí pravdivě skládat účty voličům a resorty a vláda musí totéž dělat vůči zastupitelskému sboru. Jedině tak lze upevňovat důvěru našich občanů v politiku Komunistické strany Československa a Národní fronty, neboť otázka životního prostředí je dnes významným faktorem spokojenosti lidí, jak jsme to slyšeli ve zprávě naší vlády.

Pochopitelně i v oblasti životního prostředí nepůjde vše nyní zařídit naráz. Naši důvěru a optimismus musíme opírat o názor, že zde půjdeme v duchu pokrokových a kulturních tradic naší země. O to se musíme společnými silami zasadit.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, přípravě na dnešní jednání věnovaly výbory i předsednictvo České národní rady maximální pozornost. V rámci kontroly plnění úkolů programového prohlášení vlády byly provedeny poslanecké průzkumy. V předsednictvu ČNR a ve výborech byla projednána řada dílčích materiálů souvisejících se stavem ovzduší, půdy, vody, lesů a zvláště životního prostředí v ohrožených krajích. Byla přijata konkrétní doporučení jak vládě ČSR, tak jednotlivým resortům.

Jako společný zpravodaj výborů si dovolím tlumočit nejzávažnější zjištění a stanoviska z jednání jednotlivých výborů ČNR.

Jednou z velmi důležitých oblastí je legislativní proces. V současné době zabezpečuje oblast životního prostředí v ČSSR 9 zákonů a dalších 35 federálních a 65 republikových právních norem. Společným úkolem nás poslanců musí být v co nejkratší době požadovat vypracování a přijetí zákonů, které dosud chybějí, nebo které je nutno zlepšit. Jde např. o nový zákon o ochraně ovzduší, o zákon o odpadech a o zastřešující zákon o tvorbě a ochraně životního prostředí.

Při kontrole dodržování zákonů určených pro oblast tvorby a ochrany životního prostředí poslanci zjistili, že nejzávažnější nedostatky jsou v dodržování stávajícího zákona č. 35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.

Na jeho nedodržování se podílejí především federální resorty, zejména federální ministerstvo paliv a energetiky. XVII. sjezd KSČ přitom jmenovitě uložil "za jednu z rozhodujících cest ke zlepšování kvality ovzduší považovat změnu struktury palivo-energetické bilance, ... centralizované zásobování teplem a zemním plynem při současném snížení spotřeby hnědého uhlí a zavádění dokonalejších technologií."

ČNR v této souvislosti, vycházejíc ze stavu znečištění životního prostředí v České socialistické republice, trvá na urychleném dopracování a předložení nového zákona o ochraně ovzduší a opatřeních proti jeho znečišťování, a to vedle oxidu síry, také oxidu dusíku, uhlovodíky a fotochemické okysličovadla.

Vlastní poznatky poslanců upřesněné zjištěními Generální prokuratury potvrdily, že rovněž u některých dalších existujících zákonů z oblasti životního prostředí není jejich dodržování na úrovni potřeb společnosti. Jde o zákon č. 138/1973 Sb., o vodách, zákon č. 61/1977 Sb., o lesích, zákon č. 124/1976 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, zákon ČNR č. 36/1975 Sb., o pokutách za porušování předpisů o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, zákon ČNR č. 65/1986 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 40/1956 Sb., o Státní ochraně přírody zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení a další.

Tento stav byl především ovlivňován nepřekonanými názory, svědčícími o podceňování negativních vlivů průmyslové a zemědělské výroby a neodůvodněným preferováním jiných, zejména výrobních úkolů, na úkor dodržování povinností stanovených právem k ochraně životního prostředí.

Česká národní rada vycházejíc z tohoto rozboru konstatuje, že základní cíle, stanovené v této oblasti nejvyššími stranickými orgány, nejsou splněny. K jejich realizaci musí být koncentrovány společenské síly a prostředky, mobilizovány finanční a hmotné zdroje. Vláda by měla počítat nejen s represivními účinky zákonů, ale zároveň musí vytvářet účinné ekonomické stimuly pro jejich fungování.

V posledním desetiletí u nás došlo, jak konstatovala zpráva vlády, k výraznému podcenění problematiky životního prostředí. Přitom musíme zdůraznit, že česká vláda soustavně upozorňovala na stav znečištění v České socialistické republice. Její činnost vrcholila vládním usnesením č. 160/1984, v němž poukázala na rozsáhlé škody, působené neřešeným stavem, a na východiska k nápravě. Toto závažné usnesení však nebylo tehdejší vládou prakticky akceptováno a nevznikla ani povinnost je plnit.

Mnoho jsme si nepřipouštěli, kde je hranice únosnosti negativních vlivů a kde končí autoregulace přírody. Ekonomické zájmy převažovaly a dosud mnohde převažují nad zájmy ekologickými. Naše strojírenství, průmysl a stavebnictví málo zaregistrovaly, že bude potřeba vyrábět účinná a kvalitní zařízení pro tvorbu a ochranu životního prostředí včetně měřící techniky, ač tyto signály byly dostatečné. Tak zvaný ekologický průmysl u nás prakticky neexistuje.

Do 8. pětiletky vlastně nebyly finanční prostředky účelově vázány na ekologické stavby. V 8. pětiletce sice došlo k nápravě, ovšem pozdní vyčlenění těchto prostředků způsobilo, že chyběla projektová a inženýrská připravenost. Nastal problém s čerpáním těchto prostředků. Podrobně o tom hovořil soudruh ministr Jireček.

V současné době však procento národního důchodu, vyčleňované na ekologické investice, je u nás, platí to o této pětiletce, nižší, nežli je tomu ve srovnatelně exponovaných zemích.

Připomínky poslanců směřují rovněž do oblasti řízení životního prostředí. Přivítali jsme ustavení koordinačního orgánu na úrovni republiky, tj. ministerstva vnitra a životního prostředí České socialistické republiky. Otázkou však zůstává vymezení jeho kompetencí, protože za jednotlivé složky životního prostředí nadále odpovídají jiné resorty. Ministerstvo vnitra a životního prostředí České socialistické republiky nemůže provádět centrální kontrolu, neboť nemá k dispozici příslušné inspekce. Po dosavadních zkušenostech se ukázalo, že je potřeba toto ministerstvo, aby mohlo plnit úlohu průřezového orgánu na území republiky, vybavit takovými nástroji, jako je inspekce vodohospodářská, ovzduší, půdy, dále územní plánování, a jejich činnost umožňující instituce. Tuto závažnou otázku bude nutno řešit organizačně i materiálově. Česká vláda musí hledat cesty, jak účinně ovlivňovat v oblasti Péče o tvorbu a ochranu životního prostředí federální resorty.

Již první zkušenosti z práce státních podniků totiž ukazují, že se neřídí dnes ve světě platným pravidlem: co je ekologické, musí být i ekonomické. Za zdravé životní prostředí se platí, na nezdravé pak mnohonásobně celá společnost doplácí. Znamená to, že náklady na životní prostředí se musí promítnout do ceny výrobků. Aby však byly z cenového hlediska takové výrobky vůbec prodejné, musí být sníženy celkové náklady růstem produktivity práce, především prostřednictvím vědy a techniky. Uplatnit tento model pro naši ekonomiku zatím představuje vážný problém.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, vláda České socialistické republiky zpracovala koncepci tvorby a ochrany životního prostředí a využívání přírodních zdrojů do roku 2000. Je to závažný dokument, obsahující řadu konkrétních akcí pro zlepšení životního prostředí, podrobně zde o něm mluvil jménem vlády soudruh ministr, včetně termínů jejich plnění. Má naši plnou podporu a ve své kontrolní činnosti se budeme zasazovat o jeho plnění v plném rozsahu. Stranou dění nestojí ani federální orgány a je věcí iniciativy české vlády, jak podíl jejich odpovědnosti bude prosazovat ve federální vládě.

Nejzávažnějším problémem, na který jsme byli upozorňováni, je čistota ovzduší. Více než polovina republiky je zasažena emisemi. Dostalo se nám ve zprávě vlády informace o tom, jaká je představa federálního resortu paliv a energetiky, jak splní do roku 1993 snížení emisí oxidu siřičitého o 30 %. Průzkumy poslanců v Severočeském kraji však ukazují, že splnění je zřejmě málo reálné. Vyplývá to i z nesnižované těžby hnědého uhlí. Kromě toho teprve do 31. března, o tom zde též mluvil soudruh ministr, bude dopracována koncepce odsíření federálním ministerstvem. Mnoho času ztratilo ministerstvo různými přípravnými pracemi včetně výběru rozličných metod odsiřování.