Česká národní rada 1986 – 1990

Výrazné zlepšení jejich činnosti je podporováno řadou opatření i ve finanční oblasti, jak to také konstatoval ve svém výkladu soudruh ministr Nikodým. Posiluje se stabilita příjmové základny rozpočtů národních výborů, přičemž současně roste i jejich odpovědnost za komplexní rozvoj spravovaného území. Klade to nároky stále na užší spolupráci s podniky a organizacemi chozrasčotní sféry, hospodařícími na tomto území, za současného posilování vlastní hospodářské základny.

Na společném jednání výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního bylo poukázáno na některé problémy související s nedostatkem finančních prostředků zejména na investiční část akce Z, na zdravotnictví, školství i kulturu, na velké opravy pozemních komunikací, především pak pokrytí jednotlivých rozestavěných akcí apod. Vzali jsme na vědomí, že vláda, resp. ministerstvo financí, cen a mezd ČSR, bude tyto otázky řešit tak, aby základní oprávněné položky a připravované akce, zejména ekologického charakteru, byly profinancovány.

Vyžaduje to na druhé straně přísně výběrový a diferencovaný přístup národních výborů k existujícím požadavkům. Zároveň to však předpokládá i dobrou koncepční práci a reálnou představu o komplexním rozvoji daného území. K tomu by mělo sloužit i dopracování dlouhodobého výhledu rozvoje národního hospodářství ČSR do roku 2000 jako základu pro vstup do 9. pětiletky.

Činnosti národních výborů se přímo dotýkají poslední rozhodnutí vlády v oblasti komplexní bytové výstavby. Chtěl bych jenom podtrhnout to, co již bylo řečeno zpravodajem soudruhem Skoupým, že totiž kolem této otázky, která souvisí s celým investičním procesem a s výkonností našeho stavebnictví, musí vláda zjednat jasno. Kritických poznatků je i z naší strany nashromážděno dostatek. Je nutné na ně konkrétně reagovat.

Soudružky a soudruzi, všechny výbory projednaly v souladu s přikázáním příslušné kapitoly státního rozpočtu ČSR na rok 1989. Předložený vládní návrh zákona o státním rozpočtu byl projednán ve společné schůzi výborů pro plán a rozpočet a ústavně právního za účasti delegací z ostatních výborů 8. prosince t.r. Oba výbory s ním vyslovily souhlas, což je vyjádřeno ve společné zprávě - tisk 91, kterou máte k dispozici.

Jako společný zpravodaj proto doporučuji, aby Česká národní rada předložený vládní návrh zákona přijala tak, jak jej vláda předložila v tisku 90. Při jeho realizaci musíme všichni společně hledat cesty k důslednému naplňování závěrů nedávno skončeného 12. zasedání ÚV KSČ.

Děkuji. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Miroslavu Mrázkovi za přednesení zpravodajské zprávy.

Soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, nyní bude následovat rozprava.

Do rozpravy se přihlásili doposud tito poslanci: Bohuslav Horáček, Jiřina Sůvová, Jiří Fleyberk, Antonín Očenášek, Josef Maier, Gertruda Hambalčíková, Josef Domas, Miroslava Zajebalová, František Štefan a Rostislav Vysloužil.

Prvním diskutujícím bude poslanec Bohuslav Horáček, kterého prosím, aby se ujal slova. Připraví se poslankyně Jiřina Sůvová.

Poslanec Bohuslav Horáček: Soudružky a soudruzi, plán a rozpočet na rok 1989 resortu ministerstva průmyslu ČSR, který jsme v našem výboru pro průmysl a stavebnictví projednali, jsme doporučili ke schválení. Učinili jsme tak proto, že plán resortu na příští rok navazuje na pozitivní tendence, které se ve vývoji prosazují v letošním roce, kdy je předpoklad splnění celoročních úkolů.

Pozitivní obrat v ekonomickém vývoji resortu po neúspěšných dvou letech 8. pětiletky, nastal v roce 1987 po přijatých mimořádných opatřeních, kdy došlo k podstatnému zpevnění technologické kázně a pracovní disciplíny, došlo k posílení předvýrobních etap v reprodukčním procesu, začaly se uplatňovat i vyšší formy hospodářské spolupráce se zahraničím, daří se měnit strukturu výroby, zejména modernizaci lehkého průmyslu s cílem zvýšit podíl špičkových výrobků, využívá se lépe výrobní potenciál, dochází k lepšímu zhodnocení materiálových a energetických zdrojů a princip nového hospodářského mechanismu se dovádí do podmínek jednotlivých závodů, provozů a dílen.

Můžeme tedy hospodářské výsledky roku 1988 hodnotit pozitivně.

Jsou překračovány výrobní úkoly a plánované dodávky do všech směrů užití produkce. Rovněž záměry letošního plánu v oblasti efektivnosti výroby se zajišťují. Dochází k relativní úspoře materiálových a celkových nákladů, jak proti skutečnosti roku 1987, tak proti plánu roku letošního. Oproti roku 1987 se snížil i průměrný stav zásob, i když otázka plánovaného stavu zásob zůstává základním problémem letošního roku a tento úkol nebude pravděpodobně splněn. Je však skutečností, že k tomuto pozitivnímu vývoji napomohla objektivizace úkolů 8. pětiletky, což vytvořilo resortu prostor v aktivizaci pracovních kolektivů k minimalizaci dopadů na úkoly 8. pětiletky, což lze dokumentovat na očekávaném překročení zisku o cca 800 miliónů Kčs.

Při rozpracování státního plánu na rok 1989 do podmínek ministerstva průmyslu ČSR se v podstatě daří naplňovat úkoly uložené státním plánem.

Resortu je uloženo zajistit nárůst výroby zboží o 2,6 mld Kčs s tím, že podstatná část nárůstu výroby zboží je určena pro vnitřní trh.

Plánované úkoly ve vývozech do socialistických a nesocialistických zemí jsou na stejné úrovni jako v letošním roce, ale ve vývozu do nesocialistických zemí se má dosáhnout vyšší efektivnosti.

Podstatně vyšší dynamika je státním plánem stanovena v kvalitativních ukazatelích, kde nárůstem výroby, ale zejména snížením materiálové nákladovosti o 1 % má být v příštím roce zvýšen objem upravených vlastních výkonů o více než 2 mld Kčs. objem zisku více než 2,3 mld, což představuje meziroční dynamiku 13,3 %.

Prováděcí plán počítá s přínosy z modernizačních akcí ve spotřebním průmyslu, založených v předchozích letech a s plným náběhem krakovací jednotky v Chemických závodech SČSP v Litvínově.

Zdálo by se, že vše půjde hladce, bez rizik.

Ale jak ukázalo naše jednání ve výboru, rizika tu jsou, a to především v materiálně technickém zabezpečení bilancovaných surovin, které spolu s nedostatečným limitem ostatního neinvestičního dovozu zatím neřeší zajištěnost výroby cca za 800 miliónů Kčs. Dílčí riziko je i ve vývozu do NSZ. Naproti tomu resort předložil návrh na zvýšení úkolů v dodávkách do tržních fondů.

Potíže, které jsem uvedl, se zároveň promítají do finančního plánu, kde se kumulují s neúměrně nízko stanovenými úroky a vytvářejí tak riziko v objemu cca 600 miliónů Kčs upravených vlastních výkonů a 700 miliónů zisku. Samotným problémem je i plán stanoveného snížení zásob o 2,5 miliardy.

Rozeberu-li výdajovou oblast navrhovaného státního rozpočtu na rok 1989, zjistil jsem, že podíl resortu na výdajích ze státního rozpočtu je výrazně nižší než jeho podíl na tvorbě zdrojů státního rozpočtu. Jako příklad uvádím: podíl zisku resortu na celé ČSR je cca 40 %, podíl na vývozu do NSZ cca 66 % s téměř o 20 % vyšší efektivností než u ostatních hospodářských organizací ČSR. Podíl objemu investičních potřeb je však pouze 30 %ní, objem prostředků na intenzifikaci oprav a údržbu základních prostředků je pouze 23 % ní. Úkol ve snižování zásob je u resortu cca 2/3 úkolu celé ČSR. Nad těmito fakty jsem se zamyslel a kladu otázku ministru financí soudruhu Nikodýmovi, zda tento postup u klíčového resortu v ČSR nevede ke ztrátě iniciativy pracujících na zvýšení efektivnosti hospodaření.

Je samozřejmé, že uvedené problémy řeší resort spolu s podniky a plánovacími orgány ve snaze je dořešit, aby definitivní plán příštího roku byl provázaný s co nejmenšími riziky.

I v příštím roce přibude v resortu MP ČSR řada dalších státních podniků, navržených v druhé etapě přestavby hospodářského mechanismu. I na ně jsou z úrovně MP ČSR stanoveny úkoly příštího roku. Jde o to, aby pozornost státních podniků, které se budou samofinancovat, nebyla zaměřena jenom na vývoz (získávání deviz) a zisk, což je správné, ale je nutno docenit i vnitřní trh, který se nejeví jako rovnocenný.

Pravidla pro vývoz a vnitřní trh by měla být rovnocenná. Chtěl bych se zeptat mpř. vlády ČSR soudruha Tomana, jak bude fungovat v příštím roce státní zakázka. Ptám se proto, aby uvedené tendence nezpůsobily nedostatek některých nutných věcí na vnitřním trhu.

Pokud mohu hovořit za svůj státní podnik Crystalex, mohu říci, že komplexní experiment lze hodnotit kladně a je přínosem. Po vyřešení řady věcí s náběhem experimentu jsme se mohli v letošním roce plně soustředit do oblasti socialistického podnikání. Nastal obrat v chování řídících pracovníků, ale i dělníků, jak o tom svědčí i dosažené výsledky. Letošní rok dopadl dobře. Plníme a splníme všechny ukazatele, tj. vývoz na SZ, překročíme smluvené kontrakty vývozu do NSZ, splníme i tržní fondy a všechny s obchodem smluvené kontrakty. Zisk jsme překročili o 14 miliónů proti roku 1987, tj. 135 %. Tento zisk není jen z obchodní činnosti, ale hlavně z výrobní činnosti.

Úkoly roku 1989 nebudou ani pro státní podnik Crystalex snadné, kdy vstoupí v platnost přestavba VC a bude mít pro nás dopad 30 miliónů ze zisku.

Bereme ale komplexní experiment vážně, věnovali jsme mu mnoho času a sil v těchto dvou letech, abychom dosáhli požadovaných výsledků. Proto nás zaráží, že se stále mluví o různých úpravách komplexního experimentu: jednou je to devizový normativ - že nebude, že se experiment neosvědčil a měl by skončit, mělo by dojít ke mzdové regulaci apod. Domnívám se, že si nemůžeme po několika předchozích modelech dovolit začít nový model a hned uvažovat o různých úpravách či dokonce ukončení komplexního experimentu, aniž bychom dělali opatření tam, kde jsou potíže, a vše potom po skončení pětiletky řádně zhodnotili, jak se říká v zásadách.

Zdálo by se tedy, že nemáme problémy.

Máme, někdy i zdánlivě malé, které nám ztrpčují život. Řešení několika jsem se jako poslanec ČNR zúčastnil. O co jde? Uvedu pouze jeden příklad.

Od roku 1981 výnosem Úřadu pro normalizaci a měření byly obory užitkového skla dány k povinnému hodnocení. Nic proti tomu. Ale metodika hodnocení vychází z ověřujících metod fyzikálně chemických parametrů výrobků. Do pozadí zcela ustupuje hodnocení výtvarné úrovně (designu), včetně hutního zpracování a široké škály technik. Při hodnocení je zcela opomíjena i efektivnost výroby včetně odbytu, ale i doprovodných vlivů, jako je domácí surovina, vysoký podíl ruční práce, struktura vývozu, včetně dosahovaného RU a vysoké hodnocení jakosti zahraničními odběrateli.

Řeknu, k jakým absurdním situacím při současném systému hodnocení dochází. V případě hodnocení výrobku nebo skupiny ve II. stupni jakosti z důvodu fyzikálně chemických parametrů, v užitkovém skle zcela bezvýznamných a na zahraničních trzích nesledovaných (to je vnitřní napětí, obsah kysličníku železitého) nám vyplývají sankce v podobě odvodů do státního rozpočtu a přitom jde o výrobky s vysokou efektivností výroby a v daných skupinách, u kterých se měření provádí, dosahuje vývoz 60 - 90 % z výroby zboží a rozdílový ukazatel dosahuje 125 - 175 bodů, u některých teritorií i více, např. Japonsko přes 200 bodů. Ve státním podniku je hodnoceno téměř 100 % výrobků, ale v případě, že výrobek dosáhne stupně O jakosti nebo I. stupně, je finanční efekt nulový.

Neopomenutelné nejsou ani vysoké náklady na hodnocení, které úřadu platíme, a to 5 - 20 tisíc na jedno hodnocení. (Při stoprocentním hodnocení výrobků.) Myslím si, že z uvedených faktů a postavení čs. skla na zahraničních trzích by se mělo zrušit povinné hodnocení oborů 637-638 u Státní zkušebny SVÚS v Hradci Králové - eventuálně při zrušení vyhlásit k povinnému hodnocení pouze vybrané výrobky u Státní zkušebny ÚBOK č. 219 a v případě ponechání uvedeného výnosu Úřadu normalizace a měření přepracovat metodiku hodnocení jakosti užitkového skla ve prospěch hodnocení designu, úrovně provedení a celkové efektivnosti výroby. Přizpůsobit tuto metodiku hodnocení jakosti užitkového skla v zahraničí. Eventuálně přehodnotit složení hodnotitelské komise při Státní zkušebně č. 237.

Obracíme se na vládu ČSR o pomoc při řešení tak závažného problému. Z uvedených zkušeností mám názor, že se tato problematika řeší pouze administrativně.

Říkám to také proto, že úkoly plánu roku příštího, ale i budoucích let nebudou snadné a lehké. Soustřeďme proto úsilí na to, co nám pomáhá zvyšovat výrobu, úroveň výrobků, úspěšnost a prodejnost na vnitřních i zahraničních trzích, módnost a kvalitu, mobilizujme lidi a snažme se odstranit vše, co nám v tom překáží.

Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Bohuslavu Horáčkovi. Slovo má poslankyně Jiřina Sůvová. Připraví se poslanec Jiří Fleyberk.

Poslankyně Jiřina Sůvová: Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci, při jednání v našem výboru jsme se v podstatě poprvé zabývali plánem a rozpočtem rozšířeného resortu o dřevozpracující průmysl, i když působnost byla schválena na dubnové schůzi ČNR.

Vycházeli jsme z toho, že reorganizace, příprava na nové způsoby řízení, ustavování státních podniků atd. si vyžádá určitý čas. Předpokládali jsme, že se vytvoří podmínky pro řešení celé řady otázek, které se dříve dojednávaly mezi resorty dost složitě.

Přesto jsme si vědomi toho, že stav výrobních prostředků, způsob organizace i přístupy pracovních kolektivů nelze změnit ze dne na den.

Zatímco jsme takto přemýšleli, překvapil nás všechny nemile celulózo-papírenský průmysl tím, že na trhu je omezené množství jejich toaletních a hygienických výrobků pravidelné a každodenní potřeby. Byli jsme informováni, že tuto oblast výroby mají v rámci specializace vyrábět dva závody na Slovensku a ty že neplní v tomto směru své úkoly. Víme sice, že vlády provedly opatření ke zlepšení, ale nemohli jsme příslušným pracovníkům nepřipomenout, v jakém postavení jsou poslanci při dotazech ve styku s voliči a že naši občané berou i v tomto případě ekonomiku celostátně.

Tento vážný, ale i někdy komický případ, zejména při nákupech, svědčí o tom, že se nad podmínkami rozvoje tohoto odvětví musíme spolu s vládou zamyslet. Dnes je takové období, a asi je to výhodné pro podniky, že každý argumentuje tím, že má zastaralé budovy a nemoderní provozy s negativním vlivem na pracovní prostředí a tím i na stabilitu pracovníků a na produktivitu práce. Myslím, že to vše musíme vzít v úvahu, a proto tím odpovědněji vážit, kam investovat ty prostředky, které máme k dispozici.

Soudruzi uvažují o návratném úvěru. Pokud by se to mělo realizovat, bude třeba to provést tak, aby kromě splácení tohoto úvěru byly výrobky i pro vnitřní trh a výrobní spotřebu, včetně obalů pro potravinářský průmysl.

V tomto smyslu bych chtěla doporučit pozornosti údajně nejužší profil této výroby, výrobu základní suroviny, která se má realizovat (nebo se o tom uvažuje) v Novém Luhovci.

Asi to nebude jediný problém v této oblasti. Na výboru jsme byli upozorněni, že dřevařský závod ve Volarech je vlastně "vyhospodařen" a údajně prostředky na modernizaci nejsou. Jedná se asi o 600 pracovníků, kteří mohou odejít do jiných závodů. Také to vyžaduje zamyšlení.

Soudružky a soudruzi poslanci, uvedla jsem dva vážné příklady. Nyní mi dovolte několik slov k jednotlivým odvětvím resortu.

Jak se ukazuje, organizace ministerstva lesního a vodního hospodářství i dřevozpracujícího průmyslu své úkoly v letošním roce pravděpodobně splní.

V lesním hospodářství je pozitivní to, že bylo zalesněno 30 tisíc hektarů a že se prořezávky uskutečnily na 48 tisících hektarů. Dobré je i to, že se nepřekračuje těžba ve vztahu ke stavu našich lesů. Přitom však v lesích Západočeského kraje vypadá situace poněkud jinak. Zde se v důsledku kalamit a exhalací snižují těžby na 1 m³ o 8 Kčs proti plánu a o 4 Kčs proti skutečnosti loňského roku. Nedostatek prostředků má vliv na snižování pěstební činnosti. A ani fond exhalací není tak vysoký, aby mohl tento schodek pokrýt. Proto bude třeba v našem kraji této problematice věnovat odpovídající pozornost.

Organizace vodního hospodářství, včetně těch, které jsou podřízeny národním výborům, zajišťují zásobování 8 miliónů obyvatel pitnou vodou, což činí 380 litrů na osobu a den. Je však nutné říci, že zde jsou rezervy ve ztrátách ve vodovodních řadech.

Jak jsme byli informováni, splní vodní hospodářství řízené ministerstvem plán investic, včetně čistíren. Jsou však signály, že další investoři své úkoly neplní. Myslím, že je to vážná věc ve vztahu k úrovni znečištění našich toků. Z toho vznikne zase snaha o schválení výjimek atd.

Dle našeho názoru je to oblast, kde je třeba vyžadovat plnění úkolů důrazněji. Svoji úlohu zde samozřejmě musí sehrát vodohospodářská inspekce. Ale to je vlastně řešeni až důsledků. V prvé řadě je třeba nekrátit prostředky na tyto účely a důsledně zabezpečovat jejich plné využití.