Ve finanční politice staví vláda do
popředí tři úkoly: prosazovat větší
efektivnost a hospodárnost, upevňovat ekonomickou
rovnováhu a v souladu s vytvořenými zdroji
rozvíjet životní úroveň. Všechny
tyto úkoly tvoří jeden organický celek.
Důsledné prosazování této finanční
politiky bude klást na finanční a ostatní
hospodářské orgány mimořádné,
kvalitativně nové nároky.
Soudružky a soudruzi, návrh státního
rozpočtu na rok 1989 je vyrovnaný. Příjmy
a výdaje jsou plánovány ve výši
169,7 mld Kčs a zvyšují se proti letošnímu
roku o 3,6 %.
Základním rysem předloženého
rozpočtu je, že se opírá o efektivní
tvorbu zdrojů v podnikové sféře a
přes napětí v ekonomice zabezpečuje
poměrně rychlý růst výdajů
na společenskou spotřebu, zaměřenou
na zkvalitnění životní úrovně
v rozpočtu jsou zahrnuty prostředky na nová
sociální opatření schválená
v letošním roce. Plně jsou kryty plánované
ekonomické akce.
Dotacemi a subvencemi státní rozpočet zabezpečuje
vyrovnanost rozpočtů národních výborů.
V hospodářství jimi řízeném
se podařilo výrazně posílit prostředky
na opravy a údržbu, zejména v bytovém
a vodním hospodářství.
K pozitivním rysům rozpočtu patří
i to, že v souladu se záměry přestavby
hospodářského mechanismu nejsou podnikům,
kromě některých experimentujících
organizací, předepisovány dodatkové
odvody ze zisku. Rozpočet tím přispívá
k rozvoji podnikatelské aktivity.
Výdaje státního rozpočtu na státní
správu jsou příznivě ovlivněny
snížením počtu pracovníků
centrálních orgánů ČSR o 30
%, které bude dokončeno k 31. prosinci letošního
roku.
Návrh státního rozpočtu je sestaven
v metodice, cenách a organizaci roku 1988. Čeká
nás tedy náročná práce s jeho
převodem na nové podmínky platné od
1. 1. 1989.
Půjde zejména o promítnutí důsledků
přestavby velkoobchodních a nákupních
cen k 1. lednu 1989, uplatnění nové ekonomické
soustavy v zemědělství, nového mechanismu
řízení v obchodě, úpravy devizových
kursů čs. koruny, nového uspořádání
organizačních struktur a dalších opatření.
Přepočet rozpočtu musíme provést
tak, aby jeho vyrovnanost byla plně zachována a
přitom byly vytvořeny pokud možno rovné
podmínky pro všechny podniky a organizace. O výsledcích
tohoto náročného úkolu bude vláda
orgány České národní rady informovat
spolu se státním závěrečným
účtem za rok 1988.
Provedení přestavby velkoobchodních a nákupních
cen podstatně změní hodnotové a finanční
vztahy v národním hospodářství.
Nové ceny značně ovlivní proporce
finančního hospodaření a znároční
podmínky pro samofinancování jednotlivých
organizací. Ke změnám dojde i ve vztazích
podniků ke státnímu rozpočtu. Jelikož
přestavba velkoobchodních a nákupních
cen nebude zasahovat sféru maloobchodních cen, nastane
"velký pohyb" i u daně z obratu.
Základním cílem cenové přestavby
je zreálnit hodnotové vztahy v ekonomice a tím
vytvořit i předpoklady pro zájem podniků
na snižování nákladů, zvyšování
efektivnosti a rozvoji socialistické podnikavosti. Je ve
společenském zájmu posilovat disponibilní
zdroje organizací a současně i příjmy
státního rozpočtu.
Jiná alternativa finanční politiky je pro
nás nepřijatelná, neodpovídala by
záměrům přestavby hospodářského
mechanismu a nepřispěla by k realizaci závěrů,
které přijal XVII. sjezd KSČ.
V činnosti hospodářských organizací
budeme v souladu se zákonem o státním podniku
prosazovat zásadu samofinancování. V podstatě
půjde o to, aby na základě dlouhodobé
prosperity vytvářely zdroje jak pro svůj
rozvoj, tak i pro uspokojování sociálních
potřeb pracovníků.
Soudružky a soudruzi, základním předpokladem
řešení současných problémů
ekonomického a sociálního rozvoje je vyšší
výkonnost ekonomiky. Dosažení obratu ve vývoji
efektivnosti, jak zdůraznilo 10. a znovu 12. zasedání
ÚV KSČ, je dnes hlavním úkolem nejen
ekonomickým, ale i politickým.
Vývoj efektivnosti v prvních třech letech
8. pětiletky nebyl příznivý. Nedostatky
se projevily ve sféře materiálových
nákladů, ve vývoji zásob i v realizaci
investiční výstavby. Pokračoval pokles
účinnosti základních fondů
a neuspokojivé zhodnocování výrobků
při vývozu. Stagnace efektivnosti se stává
limitujícím činitelem pro naše záměry
v životní úrovni. Napětí mezi
příjmy a výdaji státního rozpočtu
omezuje i zdroje potřebné k modernizaci ekonomiky
řízené vládou ČSR.
Návrh státního rozpočtu ČSR
na rok 1989 vychází z mobilizačních
úkolů v růstu efektivnosti.
Celková nákladovost výroby má v příštím
roce klesnout o 0,6 %. Hlavní důraz klademe na snížení
materiálových nákladů.
Úspory nákladů budou rozhodujícím
činitelem zvýšení zisku, který
je plánován v rozsahu 51,4 mld Kčs a proti
letošnímu plánu roste o 11,4 %. Jeho celkový
přírůstek bude dosažen ze 69,4 % snížením
nákladů, z 25,0 % zvýšením výkonů
a z 5,6 % ze zahraničního obchodu.
Nízká úroveň efektivnosti se projevuje
v neúměrné výši zásob
a v jejich neustálém růstu. Ke zlepšení
stavu na tomto úseku vláda ČSR v roce 1987
uložila jednotlivým ministerstvům přijmout
opatření ke snížení zásob
do konce roku 1988 celkově o 3,8 mld Kčs. Plnění
tohoto úkolu neprobíhá uspokojivě.
Vláda ČSR proto v polovině letošního
roku na návrh ministerstva financí, cen a mezd a
hlavního ústavu SBČS přijala opatření,
jímž se posílila vazba mezi odměňováním
hospodářských pracovníků a
plněním úkolů ve snížení
zásob. Jak uvedl ve zprávě na 12. zasedání
ÚV KSČ soudruh Adamec, nemůžeme dále
připouštět, aby část produkce
nenacházela odbyt a hromadila se v zásobách
rozpracovaných nebo hotových výrobků.
Do budoucna nelze za výrobky na sklad, za nekvalitní
a neprodejné zboží mzdu vyplácet."
Jsme si plně vědomi, že nezdravý růst
zásob má hluboké ekonomické kořeny.
Proto bude nutno prohlubovat ekonomický tlak na podniky,
aby jejich disponibilní zdroje byly závislé
na tom, jak úspěšně budou podnikat a
obchodovat. Vždyť produkce výrobků, o
něž nemají zájem ani domácí,
ani zahraniční zákazníci, je hlavním
důvodem současných finančních
potíží některých hospodářských
organizací, které se projevují jejich platební
neschopností.
Rovněž na úseku investic nedochází
k obratu v efektivnosti. Jak bylo také zdůrazněno
na 12. zasedání ÚV KSČ, "tato
oblast dlouhodobě tvoří jedno z ohnisek disproporcí
a bariér efektivního fungování celé
ekonomiky."
Dosavadní systém plánování
a řízení stále reprodukuje extenzívní
tendence v reprodukci základních fondů. Svědčí
o tom, mimo jiné, podíl modernizačních
investic na jejich celkovém objemu, který se pohybuje
zhruba jen na úrovni 10 % a v průběhu 8.
pětiletky nevykazuje tendenci ke zlepšování.
Snaha o efektivnost hospodářství ve sféře
řízené vládou ČSR je oslabována
značnou zastaralostí základních prostředků,
zejména strojních. Na druhé straně
u některých nových výrobních
kapacit zdaleka nejsou dosahovány projektované parametry.
Například u 161 sledovaných staveb, které
byly uvedeny do provozu v 7. a 8. pětiletce, činí
roční výpadek výroby z tohoto titulu
5,3 mld Kčs.
K částečnému zlepšení
situace v základních prostředcích
přispívá to, že se již po několik
let vyčleňují ve státním rozpočtu
prostředky na intenzifikaci údržby a oprav
základních prostředků, spojených
s jejich modernizací. Pro rok 1989 je na tento účel
rezervováno 800 mil. Kčs. Jde o realizaci akcí,
u nichž je prokázána vysoká efektivnost
a rychlá návratnost vynaložených prostředků.
Významný intenzifikační vliv na reprodukční
proces má uplatnění výsledků
vědy a výzkumu v praxi.
V roce 1989 bude na neinvestiční výdaje vědeckotechnického
rozvoje z rozpočtu vynaloženo 2,3 mld Kčs a
další 2,6 mld Kčs použijí na tento
účel podniky z vlastních zdrojů.
Na podporu urychleného zavádění výsledků
vědy a výzkumu do praxe je ve státním
rozpočtu vytvořena rezerva v rozsahu 100 mil. Kčs.
V porovnání s předcházejícími
lety se rozšiřuje možnost použít
tyto prostředky i pro organizace řízené
národními výbory.
Přestavba hospodářského mechanismu
předpokládá podstatné zvýšení
účinnosti práce organizací výzkumné
a vývojové základny, řízené
ústředními orgány vlády ČSR.
V současné době pracuje v této oblasti
54 výzkumných ústavů, které
zaměstnávají více než 16 tisíc
pracovníků.
Vláda ČSR schválila v říjnu
změnu její organizační struktury.
Dojde ke snížení počtu výzkumných
ústavů z dnešních 54 na 48 a zvýší
se podíl organizací hospodařících
podle principů úplného chozrasčotu.
Předpokládá se, že úkoly státních
programů, dále základního a ekonomického
výzkumu a úkoly branné povahy budou výzkumným
organizacím zadávány formou státních
zakázek a financovány ze státního
rozpočtu. Ty však nevyčerpají plně
jejich kapacitu. Využití její zbývající
části bude zabezpečováno na základě
smluvních vztahů mezi výzkumem a zadavateli
a bude u nich plně uplatněn princip samofinancování.
Tím budou vytvořeny předpoklady k prohloubení
vztahů výzkumných organizací k potřebám
výroby a současně vzroste zájem podniků
na takovém řešení výzkumných
úkolů, které zlepší efektivnost
jejich hospodaření.
Celkově půjde o to, aby finanční prostředky
nebyly jako dosud poskytovány globálně, nýbrž
adresně uvolňovány na řešení
konkrétních úkolů.
Soudružky a soudruzi, vláda ČSR považuje
za svůj hlavní úkol vytvářet
všechny podmínky k tomu, aby se zvyšovala kvalita
životní úrovně obyvatelstva, aby se
prohlubovaly sociální jistoty všech našich
občanů.
V současné době věnuje mimořádné
úsilí stabilizaci vnitřního trhu.
Rozhodující cestou k obnovení rovnováhy
mezi nabídkou a poptávkou je zvyšování
výroby žádaného zboží, rozvoj
služeb a zabezpečení souladu mezi růstem
osobní spotřeby a národního důchodu.
Budeme výrazněji ovlivňovat vývoj
příjmů obyvatelstva a zejména důsledně
prosazovat ve mzdové politice principy socialistického
odměňování podle zásluh. Důležitým
krokem k upevnění závislosti mzdy na konečných
výsledcích práce bude od počátku
příštího roku posílení
fondu odměn, jehož zdrojem je docílený
zisk, na úkor základní složky mezd.
Podíl mezd vyplácených z fondu odměn
bude zvýšen v příštím roce
na 7 %, vyjímečně 5 %, a v roce 1990 na 10
%, vyjímečně 7%. Z tohoto fondu se budou
vyplácet podíly na hospodářských
výsledcích, prémie a odměny vedoucích
pracovníků i stabilizační odměny.
Nárok na výplatu mezd z tohoto fondu vznikne jen
tehdy, jesliže zisk organizace jeho vytvoření
umožní. Tím se zintenzívní tlak
na efektivnost hospodaření a zvýhodní
se dobře pracující podniky. Současně
se zvýší možnost diferenciace v odměňování
jednotlivých pracovníků.
Připomínám, že vláda je rozhodnuta
důsledně vyžadovat dodržování
normativů a limitů mzdových prostředků.
Rozsah mezd vyplývající z normativních
sazeb bude závazný a nepřipustí se
žádné tolerance a úlevy. Mzdy možno
vyplatit jen za kvalitní prodejné výrobky
a žádané služby. Nepříznivé
hospodářské výsledky se plné
projeví v nižší tvorbě zdrojů
na odměňování a v důsledku
toho i v úrovni mezd pracovníků.
Úzký vztah k životní úrovni má
spoření a pojištění obyvatelstva.
Obě tyto oblasti budeme rozvíjet tak, aby přispívaly
k vytváření sociálních jistot
a zároveň pozitivně ovlivňovaly rovnováhu
na vnitřním trhu.
V současné době připravujeme opatření,
která mají zatraktivnit podmínky prémiového
spoření mladých a prémiového
spoření pro střední generaci. Připravujeme
též zavedení dlouhodobých spořitelních
vkladových listů se zvýšenou úrokovou
sazbou. Na druhé straně chceme zpřísnit
podmínky pro poskytování půjček
na některé druhy zboží a půjček
osobních.
V souladu s přijatou koncepcí se bude osobní
a majetkové pojištění občanů
rozvíjet rychleji než pojištění
organizací. Zvláštní pozornost bude
věnována důchodovému pojištění
pracujících, které má zatím
uzavřeno pouze 5,4 % z celkového počtu občanů
v produktivním věku. v letošním roce
byla přijata opatření, která mají
zvýšit zájem o tento druh pojištění.
Z nich chci připomenout zejména podstatné
zvýšení vyplácených důchodů
nad sjednané částky až o 50 % v závislosti
na délce trvání pojištění.
Obdobně jsou zvýhodněny i jednorázově
vyplácené částky tohoto pojištění.
Zamýšlíme se rovněž nad náměty,
aby se zaměstnanci mohli svými peněžními
prostředky přímo podílet na tvorbě
finančních zdrojů potřebných
k rozvoji podnikatelské činnosti organizací.
Měla by se tak prohloubit zainteresovanost pracujících
na dlouhodobém efektivním rozvoji jejich podniků.
Vážené soudružky a vážení
soudruzi, životní úroveň výrazně
ovlivňuje kvalita společenské spotřeby.
vláda se zaměřuje na uplatňování
nových přístupů k sociální
sféře. Vychází z toho, že její
rozvoj se stává stále intenzívnějším
faktorem růstu efektivnosti, produktivity a kvality práce.
v rozpočtu je plně uplatněn princip optimálního
krytí potřeb v sociální oblasti v
souladu s možnostmi národního hospodářství.
Nemůžeme opomíjet, že výdaje na
společenskou spotřebu jsou v každé etapě
rozvoje podmíněny tvorbou národního
důchodu a finančních zdrojů. Za první
dva roky 8. pětiletky se národní důchod
zvýšil o 4,2 %, přičemž rozpočtové
výdaje na zdravotnictví, školství, sociální
zabezpečení a kulturu vzrostly o 6 %. Tento vývoj
v podstatě pokračuje i v letošním roce.
Dokazuje velkou péči, kterou naše společnost
věnuje sociálnímu rozvoji, současně
však vyzývá k tomu, abychom náročněji
posuzovali rozvoj společenské spotřeby z
hlediska našich možností a zachování
ekonomické a finanční rovnováhy. Základní
zdroj k řešení nesouladu mezi dynamikou národního
důchodu a výdajů na společenskou spotřebu
spatřuje vláda ve zvýšení efektivnosti
ekonomiky.
V roce 1989 je ve státním rozpočtu a v rozpočtech
národních výborů ČSR na zdravotnictví,
sociální zabezpečení, školství
a kulturu určeno 112,9 mld Kčs, tj. 52,8 % výdajů
celé rozpočtové soustavy ČSR. Kromě
toho budou na tyto účely použity prostředky
podniků a družstev. Předpokládáme,
že do fondů kulturních a sociálních
potřeb státních hospodářských
organizací a jednotných zemědělských
družstev bude v roce 1989 přiděleno 2,5 mld
Kčs.
Na dodávky sociálního zabezpečení
je v rozpočtu určeno 66 mld Kčs. Výše
těchto výdajů je ovlivněna realizací
sociálního programu přijatého pro
8. pětiletku. Na nová sociální opatření
je pro příští rok v rozpočtu
zajištěna částka 2,9 mld Kčs.
Zákonem, který vstoupil v platnost 1. října
letošního roku, se zlepšuje životní
úroveň důchodců a zvýrazňují
pracovní zásluhy v důchodovém zabezpečení.
Velkou pozornost věnuje vláda uspokojování
potřeb zdravotnictví. Neinvestiční
výdaje tohoto odvětví dosáhnou v roce
1989 částky 22,2 mld Kčs a rostou proti letošnímu
roku o 8,2 %. Výdaje na léky a speciální
zdravotnický materiál se zvyšují, stejně
jako v minulých letech, o 8 %.
Na školství je v rozpočtu určeno 19
mld Kčs, tj. o 3,3 % více než letos. Tyto prostředky
finančně zabezpečují realizaci další
etapy zdokonalování naší výchovně
vzdělávací soustavy a modernizace učebního
procesu. Například na elektronizaci bude použito
306 mil. Kčs.
Výdaje na kulturu dosáhnou částky
3,7 mld Kčs a zvyšují se proti roku 1988 o
0,5 %. Budeme pokračovat v obnově a rekonstrukcích
nejvýznamnějších kulturních památek,
městských památkových rezervací
a řady divadel v Praze i krajských městech.
Vytvářejí se též podmínky
pro rozvoj činnosti kulturních zařízení
ve správě národních výborů.
I když výdaje na společenskou spotřebu
neustále rostou, nejsou všechny potřeby kryty,
zejména ve zdravotnictví. Při projednávání
situace ve zdravotní péči o obyvatelstvo
předsednictvo ústředního výboru
KSČ zdůraznilo nutnost rozvíjet schválené
zdravotnické programy. Je také nezbytné zlepšovat
materiálně technické vybavení zdravotnictví
a školství, účelné je zvýšit
objem výdajů na opravy a rekonstrukce historických
a kulturních památek. Celkově by bylo třeba
posílit prostředky na zdravotnictví, školství
a kulturu o cca 1 mld Kčs. Napětí mezi zdroji
a potřebami však neumožnilo tyto potřeby
do státního rozpočtu zahrnout.
O jejich zabezpečení jsme intenzivně jednali
s federálními orgány. Bylo prosazeno, aby
v usnesení vlády ČSSR k návrhu zákona
o státním rozpočtu na rok 1989 bylo uloženo
posoudit možnosti zabezpečení vyšších
finančních zdrojů na tyto účely
v souvislosti s výsledky prověrky investic a v průběhu
roku 1989 v návaznosti na vyhodnocení situace státního
rozpočtu po jeho přepočtu na velkoobchodní
ceny a ekonomické podmínky platné od 1. ledna
1989. Obdobný úkol přijala i vláda
ČSR.
Zajišťování rozvoje společenské
spotřeby bude klást na vládu i její
orgány stále vyšší nároky.
Prostředky pro tuto sféru podle možností
v průběhu roku posílíme, současně
však budeme prověřovat jejich účelné
využívání. Hospodárnost a efektivnost
jsou principy platné nejen pro podniky, ale i pro organizace
nevýrobní sféry.
Ve státním rozpočtu jsou plně zabezpečeny
prostředky ke krytí plánovaných úkolů
v bytové výstavbě a v modernizaci bytového
fondu. v roce 1989 bude ve všech formách bytové
výstavby zahájeno 57 743 bytů a dokončeno
65 145 bytů. Na tyto účely bude vynaloženo
téměř 15 mld Kčs. I v této
sféře musíme prosazovat, aby se státní
prostředky používaly s maximální
hospodárností. Finančními nástroji
budeme vyvíjet podstatně větší
tlak na zrovnoměrňování bytové
výstavby a zajišťování její
komplexnosti a vyšší kvality.