Úterý 20. prosince 1988

Rovnováhu na vnitřním trhu nechceme řešit inflačním růstem cen, ale přijetím takových opatření, která budou směřovat k posílení stability měny v zájmu upevňování sociálních jistot a důvěry našich občanů v socialistický stát a v jeho ekonomický rozvoj.

Nedílnou součástí tohoto procesu je důsledné prosazování principu zásluhovosti a kvalitní práce, zamezení takového vývoje, kdy tempo růstu mezd předstihuje dynamiku tvorby zdrojů, tj. reálně vytvořených užitných hodnot. Nesmíme již dále připouštět, aby na kterémkoliv pracovišti byly vypláceny mzdy v rozporu s principem zásluhovosti a za nekvalitní práci. Tato zásada musí bezpodmínečně proniknout do konkrétní praxe.

Nemůžeme rozdělovat více, než vytvoříme. Pokládáme proto za svou povinnost, a vyplývá to i z odpovědnosti vůči vrcholnému zákonodárnému orgánu České socialistické republiky, tento princip nejen proklamovat, ale při realizaci hospodářské a sociální politiky ho také dodržovat a prosazovat. K tomu směřují i mzdově politická opatření spojená s vyplácením odměn a záloh na podíly za hospodářské výsledky letošního roku. Vyvolala značnou pozornost a někde i nespokojenost. Většinou se však setkala s pochopením, že i v této oblasti je nutný pořádek, že musíme skoncovat s nedůsledností, která vedla ke spoléhání na to, že se účinnost přijatých opatření nakonec vytratí ve výjimkách a v tak zvané objektivizaci podmínek, které podíly a odměny umožní vyplatit. Takový postup posiloval vědomí, že se neplnění plánu a s tím spojené projevy mzdově politické nekázně budou tolerovat, že se vždy najdou cesty, které umožní každoročně situaci bezkonfliktně řešit.

Soudružky a soudruzi, jednou z ekonomicky důležitých a politicky citlivých oblastí z hlediska uspokojování potřeb obyvatelstva jsou služby. V letošním roce pracují organizace místní výroby a služeb podle pravidel nového hospodářského mechanismu.

I když v úrovni a kvalitě služeb trvají značné místní rozdíly, nastává v nových podmínkách díky zvýšené aktivitě podnikových kolektivů jisté oživení. Za deset měsíců letošního roku byly plánované úkoly překročeny. Tempo růstu ukazatelů je vyšší než v předchozích letech. objem zisku se proti loňskému roku zvýšil o 20 %, řada podniků odstranila ztrátovost. Jako příklad je možno uvést pražskou Osvobozenou domácnost, která ještě vloni hospodařila se ztrátou 11 miliónů Kčs, v letošním roce ztrátu už mít nebude. A takových příkladů je více. Dosahované výsledky mimo jiné dokumentují správnost nastoupené cesty v přestavbě hospodářského mechanismu, kdy namísto rozepisování velkého počtu detailních ukazatelů z centra byly v letošním roce stanoveny jen pravidla a normativy.

Ke spokojenosti našich občanů s celkovou úrovní služeb však máme ještě hodně daleko. V příštím roce musíme v tomto směru pokročit ještě výrazněji. V podnicích místní výroby a služeb bude od 1. ledna příštího roku uplatněna sazba důchodové daně ve výši 50 %. V závislosti na výši podílu služeb pro obyvatelstvo na redukovaných výkonech bude z této sazby poskytována sleva. Tím se posiluje motivace těchto organizací na poskytování služeb pro obyvatelstvo. Pro státní podniky místní výroby a služeb s malým počtem pracovníků připravujeme k 1. lednu 1989 zjednodušený model plánování, financování a informační soustavy, jak to bylo požadováno i v diskusi na posledním plenárním zasedání České národní rady.

Možnosti rozvoje služeb dosud omezuje přerozdělování zdrojů ve prospěch jiných odvětví. Přijali jsme proto zásadu postupného odstraňování těchto tendencí. Pozitivně hodnotíme, že ve Východočeském kraji a v hlavním městě Praze k přerozdělení zdrojů letos již nedojde a vyprodukované prostředky budou plně využity ve prospěch rozvoje odvětví služeb a místní výroby.

Jedním z důležitých kroků na tomto úseku je přestavba organizačních struktur národních výborů tak, aby podporovala žádoucí tendence v rozvoji služeb.

Vláda usiluje o posílení zakladatelské funkce národních výborů nižších stupňů v zájmu zřizování menších podniků, rozšíření vějíře služeb, jejich přiblížení občanům a oslabení monopolu velkých podniků, ve kterých náklady zatěžuje často nadměrná celopodniková režie. Domníváme se, že touto cestou lze zlepšit hospodářskou základnu místních a městských národních výborů. I když ve druhé etapě přestavby organizačních struktur došlo k určitému posílení tohoto procesu, výraznější posun jsme zatím zaznamenali pouze v Severočeském kraji, kde z celkového počtu 36 státních podniků místní výroby a služeb jich bude 21 založeno městskými a místními národními výbory.

K 1. lednu příštího roku se počet drobných provozoven zvýší o 119 na celkový počet dva tisíce s více než 37 tisíci pracovníky. Drobnou provozovnu bude mít 55% národních výborů základního stupně a přes 90 % měst I. a II. kategorie.

Proces utváření nejvhodnějších organizačních struktur nepokládáme za uzavřený. Předložené návrhy na zřizování státních podniku ve sféře služeb nemohla zatím vláda úplně přijmout. V některých případech totiž nedávaly jistotu, že povedou ke zracionálnění služeb, k odstranění těžkopádnosti a přebujelé administrativy a k přiblížení se k občanům. Vláda proto schválila návrhy na založení pouze těch státních podniků, které odpovídaly stanoveným požadavkům. V ostatních případech budou návrhy přehodnoceny a k založení státních podniků dojde k 1. červenci 1989.

Rozvoj služeb nelze spojovat výlučně jen s činností organizací řízených národními výbory. Požadujeme od výrobních podniků a družstev, aby své výrobky nejen prodávaly přímo, ale současné aby nabízely služby spojené s jejich užíváním, tj. opravy, údržbu a poskytování potřebných informací, aby k zajišťování služeb využívaly i svých stravovacích, ubytovacích, rekreačních a dalších zařízení.

Vedle hlavního a rozhodujícího článku v socialistických organizacích na úseku služeb nelze opomenout význam individuální činnosti občanů. Stále se však setkáváme s rozdílnými přístupy k této problematice. Povolování individuální činnosti je v některých případech spojováno s obavou, zda nepovede k nadměrnému obohacování jednotlivců, k nezdravé konkurenci státním podnikům nebo místním provozovnám a podobně.

Pokládáme za nutné opětovně zdůraznit, že rozvíjení individuální činnosti občanů nemá nic společného s obnovováním soukromokapitalistického podnikání, jak občas slyšíme z kritických poznámek. Jde o činnost, která zaplní především mezery ve službách a na jiných úsecích vyvolávajících nespokojenost občanů. Je třeba přivítat tuto iniciativu, podpořit ji a vytvořit společenské klima, ve kterém budou tito spoluobčané pociťovat uznání za svou práci, jestliže ji budou vykonávat kvalitně a ke spokojenosti všech ostatních. Na druhé straně národní výbory, které vydávají povolení k individuální činnosti, mají možnosti, aby zákonnými prostředky tuto činnost usměrnily a nepřipustily její odklon od původního poslání.

Obnovit tradici kvalitní řemeslné práce, to platí nejen pro profese ve státních podnicích a družstvech, ale i pro řemesla a služby vykonávané jednotlivci.

Důležité místo v uspokojování potřeb občanů má bytová výstavba. Na tomto úseku se i letos opakují dlouhodobé nedostatky. Jejich projevem je nerovnoměrné dokončování bytů v průběhu roku, nízká kvalita předávaných bytových objektů a opožďování realizace občanské a technické vybavenosti sídlišť.

Vlády ČSR a ČSSR proto posoudily celkové zabezpečení úkolů v komplexní bytové výstavbě a v modernizaci bytového fondu v letech 1988-1990 a při přechodu do 9. pětiletky. Vyslovily souhlas se zpřesněním počtu dokončovaných bytů v letech 1989-1990, které proti 8. pětiletému plánu představuje jejich snížení zhruba o 18 tisíc při ponechání stanovených objemů prací a dodávek.

Cílem tohoto závažného a nikoliv bezkonfliktního opatření je založit relativní rovnoměrnost a zvýšit jistotu, že bytová výstavba bude probíhat plynuleji a nová sídliště budou předávána s komplexní bytovou a technickou vybaveností. Současně se tím vytvářejí předpoklady k plynulému přechodu do 9. pětiletky. Nechceme již opakovat situaci z minulých let, kdy v dodavatelské výstavbě mělo být např. v roce 1986 dokončeno pouze 26 tisíc bytů, v roce 1990 naproti tomu 48 tisíc bytů. Přitom v prvním roce 9. pětiletky se měl počet dokončených bytů opět snížit zhruba na 20 tisíc.

Takový vývoj má nepříznivé důsledky na jedné straně pro ekonomiku stavění, pro výrobce a dodavatele stavebních materiálů a bytového vybavení, na druhé straně pak nárazově odčerpává z vnitřního trhu široký sortiment výrobků, které uspokojují běžné potřeby obyvatelstva.

V modernizaci bytového fondu vláda vyžaduje splnění úkolů v rozsahu, který je stanoven v 8. pětiletém plánu. K tomu příslušným ministrům, radám krajských národních výborů a radě Národního výboru hl. m. Prahy uložila vytvořit nezbytné podmínky především v zajištění dodávek materiálů a výrobků v potřebném množství, sortimentu a čase a v zjednodušení dokumentace požadované k uzavření smluvních vztahů a k realizaci staveb.

Současně uložila zpracovat výhledový program modernizace bytového fondu na 9. pětiletku s cílem vytvořit včasné předpoklady pro řešení majetkoprávních vztahů, pro uvolnění objektů a přidělení náhradních bytů.

Řešení naléhavých sociálních otázek vyžaduje, abychom zavedli pořádek rovněž do hospodaření s byty.

Někteří občané, např. v Praze, jsou uživateli dvou a někdy více bytů, se kterými spekulují nebo je nechávají nevyužité. Běžné je obývání nadměrných bytů.

Na druhé straně je mnoho neuspokojených žádostí o byt od občanů, kteří nemají kde bydlet. Přitom jsou lidé, kteří bydlí, ale nájem neplatí.

Komplexní řešení této problematiky spatřuje vláda ve vypracování nové bytové politiky, která bude založena na zrušení dnes již nevyhovujících právních předpisů a na předání potřebných pravomocí v hospodaření s byty příslušným národním výborům. Takovýto materiál má projednat česká i federální vláda v průběhu příštího roku.

Není však třeba čekat ve všem na novou zákonnou úpravu bydlení. Spekulacím a postupům, které vedou k obcházení platných předpisů, k nevyužívání bytového fondu za situace, kdy řada mladých lidí nemá svůj vlastní byt, je možné již při dnešní právní úpravě zabránit a spekulanty postihnout. Veřejnost jistě takovýto přístup přivítá a podpoří.

Všeobecně platí, že příliš dlouho se jen přihlíželo k různým nešvarům a k neplnění občanských povinností. S nemístnou shovívavostí a nedůsledností odpovědných institucí, která má své kořeny v pohodlnosti a ve snaze vyhnout se konfliktům, se setkáváme v případech, kdy je tolerováno nejen neplacení nájemného, ale i televizních, rozhlasových a jiných poplatků, neplnění daňových povinností, kdy se trpí rozmáhání černých jízd ve veřejných dopravních prostředcích a podobně. Důslednější postup, k němuž bylo přistoupeno především v hlavním městě Praze, se projeví jak v hospodářském přínosu, tak i v morální nápravě, v obnově víry v sociální spravedlnost. Setká se vždy s podporou občanů, neboť většina z nich odsuzuje příživnictví a shovívavost k nepořádkům, i když mnozí sami nedokáží proti takovým jevům veřejně vystoupit.

Předmětem kritiky, zvláště v poslední době, jsou případy, kdy občanům není umožněno, aby svými prostředky modernizovali nebo adaptovali byt. Stává se, že se celý dům nechá zchátrat a pak ze společenských prostředků se nákladně opravuje, včetně modernizací bytů.

S takovým hospodařením s domovním a bytovým fondem musíme rychle skoncovat. Jestliže jsou na překážku předpisy, tak budou upraveny, abychom podpořili a rozvinuli aktivitu jednotlivých občanů a družstev při úpravách a adaptacích bytového fondu.

Počítáme rovněž s rozšířením prodeje bytů do osobního vlastnictví občanů. K tomu zvažujeme některá opatření. Především rozšířit možnosti pro koupi bytů do osobního vlastnictví. vláda uložila ministrům vnitra a životního prostředí, financí, cen a mezd, aby připravili návrh úpravy příslušných předpisů. Úprava by měla vstoupit v platnost během příštího roku.

Usilujeme rovněž o to, abychom v působnosti národních výborů zřídili specializované organizace, jejichž služeb by při opravách, údržbě a modernizaci bytů mohli občané využívat.

Úpravou právních předpisů chceme usnadnit i převod bytů do osobního vlastnictví členů bytových družstev.

Jak při podpoře individuální činnosti ve službách, tak i v rozšíření spoluúčasti občanů na správě bytového fondu je třeba vzít v úvahu, že touto cestou se snižují požadavky na celospolečenské zdroje při lepším uspokojování individuálních zájmů uživatelů bytů.

Soudružky a soudruzi, významnou součást pětiletého plánu tvoří ekologický program. Kontrola jeho plnění však ukázala na vážné nedostatky, zejména opožďování některých akcí.

V letech 1986 - 1987 bylo provedeno pouze 1,9 miliard Kčs investičních prací a dodávek, tj. 21 % pětiletkového úkolu. Potřebné zlepšení nenastalo ani v letošním roce. Příčinou je nedostatečná projektová, investorská a dodavatelská připravenost ekologických investic.

V plánu na rok 1989 máme zajistit 20 staveb o celkových rozpočtových nákladech ve výši 1,8 mld Kčs.

Vláda usiluje o dosažení žádoucího obratu v této zatím nepříznivé situaci. Vychází ze zásady udělat vše pro zajištění ekologických investic programu 8. pětiletky.

Formou záměny za původně plánované, ale nedostatečně zabezpečené akce připravujeme k zahájení v příštím roce drobné ekologické stavby ve výši 0,5 mld Kčs. Jejich efektem bude významné zlepšení životního prostředí v lokalitách, kde tyto akce budou uskutečněny. Předpokládáme proto, že se setkají s podporou národních výborů, veřejnosti i podniků v příslušných místech. Současně povedeme investory a dodavatele k tomu, aby podstatně zlepšili připravenost jednotlivých akcí s cílem realizovat ekologický program v plném rozsahu.

V srpnu tohoto roku vláda projednala a schválila koncepci tvorby a ochrany životního prostředí do roku 2000. Rozhodla, že se tento dokument stane závazným podkladem pro práce na směrnici k 9. pětiletce.

Základním cílem je na jedné straně nepřipustit realizaci nových investic bez současného vyřešení jejich vlivu na životní prostředí, na straně druhé výstavbou zařízení na ochranu čistoty vod a ovzduší a pro likvidaci nebo zpracování odpadů odstraňovat existující zdroje znečištění.

Předpokládáme, že přednostně budou řešeny lokality s extrémně zatíženým životním prostředím, především v Severočeském kraji a v hlavním městě Praze.

Postupně měníme i ekonomické přístupy k otázkám životního prostředí. Od počátku příštího roku se podstatně zvyšují poplatky za vypouštění odpadních vod. Jejich objem vzroste z dnešních 0,65 mld Kčs na téměř 2,0 mld Kčs. Cílem tohoto zvýšení je, aby poplatky odpovídaly skutečným provozním nákladům čisticích zařízení. Takto získané prostředky budou použity k úhradě celospolečenských nákladů na ochranu vod.

V průběhu listopadu a prosince jsme se Státní plánovací komisí dořešili zvýšení limitu rozpočtových nákladů zahajovaných staveb nad úroveň státního plánu na r. 1989 o 1,5 mld Kčs. V rámci tohoto zvýšení chceme v příštím roce přednostně zahájit ekologické stavby v Severočeském kraji, jako jsou Skládka Milana Petri, Skládka Chabařovice a Kaly z elektrolýzy v n.p. Spolek Ústí n. Labem.

Zlepšování životního prostředí však nemůžeme zužovat pouze na investiční výstavbu. Pořádek, čistota na pracovištích, v areálech závodů, ve městech, v obcích a ve veřejných zařízeních je věcí každodenní péče. S větší důsledností je nutné vyžadovat, aby své povinnosti plnily příslušné instituce, pracovníci úklidových služeb, ale také, aby se zvýšila péče občanů o životní prostředí a skoncovalo se s tolerancí k těm, kteří se na znečišťování veřejných prostranství podílejí.

Příští rok je vyhlášen Rokem péče o životní prostředí, čistotu a pořádek a v tomto směru by proto měl být počátkem obratu k lepšímu.

Klíčový význam pro rychlejší realizaci našich záměrů v rozvoji a modernizaci výrobních kapacit, obchodní sítě, ve výstavbě, modernizaci a údržbě bytového fondu má zvýšení výkonnosti a efektivnosti stavebnictví.

Stále více pociťujeme závažné důsledky, k nimž vede současný neuspokojivý stav v tomto odvětví. Stavíme pomalu, s vysokou spotřebou materiálu, energie, práce, a proto draho a navíc s nízkou architektonickou úrovní, což platí především o bytové výstavbě. Máme příklady, kdy i naše stavební podniky dosahují výsledky srovnatelné se světem, především na stavbách realizovaných v zahraničí. Jsou to však případy ojedinělé, které nenacházíme na našich stavbách. Musíme vytvořit podmínky, aby se staly obecnou normou.

Vláda proto považuje za jednu z priorit své hospodářské politiky, aby v co nekratší době byly vytvořeny předpoklady k podstatnému zvýšení výkonnosti a efektivnosti stavebnictví ve všech směrech jeho činnosti. Požaduje, aby v letech 1989 - 1990 a v období 9. pětiletky resort ministerstva výstavby a stavebnictví hledal cesty ke zvýšení vnitřní výkonnosti, a to jak růstem produktivity práce, tak i zvyšováním počtu pracovníků nedostatkových profesí. Výrazněji než dosud je nutné posilovat kapacity na dokončovací cyklus prací, budovat specializované kapacity na opravy a údržbu bytového fondu i domovního fondu, na realizaci ekologických staveb a přírůstky stavebních kapacit orientovat v první řadě do pozemního stavitelství.

Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP