Odvětví řízená vládou
ČSR překračují stanovený objem
výroby a proti předchozím dvěma rokům
se lépe vyrovnávají s kvalitativními
ukazateli plánu. V zásadě se však neplní
záměry 8. pětiletky. Do konce listopadu letošního
roku se zvýšila průmyslová výroba
2,5 %, stavební výroba o 1,7 % a zisk do konce října
o necelých 13 %. Předpokládáme, že
hrubá zemědělská produkce bude splněna,
i když v jiné struktuře.
Plnění globálních ukazatelů
plánu však nepovažujeme za rozhodující
kritérium pro hodnocení dosažených výsledků.
Tím základním je, zda se nám daří
realizovat cíle, které v oblasti hospodářské
a sociální politiky vytyčil XVII. sjezd KSČ,
zejména pokud jde o zvyšování intenzifikace
reprodukčního procesu, pokrok v řešení
dlouhodobých věcných problémů
rozvoje a strukturálních změn ekonomiky a
stupeň uspokojování potřeb obyvatelstva
a společnosti.
Při posuzování dosažených výsledků
z tohoto zorného úhlu zjišťujeme, že
v naplňování stanovených cílů
zůstáváme v letošním roce na
mnoha úsecích nemálo dlužni.
Především v tom, že se nedaří
výrazněji omezit působení extenzivních
tendencí a faktorů hospodářského
růstu. Jejich podíl na tvorbě upravených
vlastních výkonů činil v odvětvích
řízených vládou České
socialistické republiky 52 % oproti plánovaným
16 %. V resortu ministerstva průmyslu dosáhl podíl
extenzívních faktorů 40 %, v resortu ministerstva
výstavby a stavebnictví v odvětví
stavební výroby 100 % a v průmyslu stavebních
hmot 67 %, v resortu ministerstva zemědělství
a výživy 41 %.
Tento vývoj vede k dodatečnému čerpání
nákladů, k vyšší materiálové
i mzdové náročnosti výroby a ke snižování
celkové společenské efektivnosti reprodukčního
procesu.
Ve srovnání s plánem byly materiálové
náklady výrazněji překročeny
například ve výrobně hospodářské
jednotce Čs. kamenoprůmysl, ve státních
podnicích Vertex Litomyšl, Fezko Strakonice. Prefa
Preštice, ale i v dalších odvětvích
a podnicích.
V souhrnu za odvětví řízená
vládou ČSR byla překročena plánovaná
spotřeba materiálu o 700 miliónů Kčs,
paliv a energie o 1,7 miliardy Kčs, byly čerpány
vyšší mzdy o 1,1 miliardy Kč a devizové
prostředky na dovozy z nesocialistických zemí
pro výrobní spotřebu o 200 miliónů
Kčs fco.
V resortních rozborech plnění plánu
zatím stále přetrvává hodnocení
zejména objemových ukazatelů. Proto vláda
uložila ministrům, radám krajských národních
výborů a radě Národního výboru
hlavního města prahy provést rozbor výsledků
hospodářské činnosti podřízených
organizací za období leden až říjen
1988 z hlediska míry působení intenzivních
a extenzivních faktorů růstu. Posoudit dodržení
proporcí mezi přírůstkem výroby
a spotřeby surovin, materiálů, paliv, energie
a mezd. Hlavní důraz přitom položit
na stupeň uspokojování potřeb podle
směrů konečného užití
vyrobené produkce s přednostní orientací
na vnitřní trh a vývoz do nesocialistických
zemí, ale také na míru řešení
dlouhodobých věcných problémů
rozvoje ekonomiky, na úroveň materiálové
a celkové nákladovosti vyrobené produkce
a především stupeň jejího zhodnocení
na vnitřním a zahraničním trhu a na
cesty a způsoby dosahování hospodářských
výsledků.
Ze závěrů rozboru vyvodit důsledky
pro přístupy k plnění plánu
již v roce 1989 tak, aby kritériem úspěšnosti
hospodářské činnosti podniků
bylo minimálně dosažení v plánu
stanovené míry intenzifikace.
Toto rozhodnutí vlády je mimo jiné motivováno
i tím, že při vyšším objemu
výroby se překračuje celkový odbyt,
avšak jeho struktura se od plánu podstatně
odchyluje.
Tak například přírůstek vývozu
do nesocialistických zemí má podle plánu
činit ve velkoobchodních cenách za celý
rok 2,8 miliardy Kčs. Ve skutečnosti dosáhl
za 10 měsíců 1,7 miliardy Kčs, což
představuje pouze 60 % ročního úkolu.
Neuspokojivě se plní plán zejména
ve státních podnicích Jablonecké bižuterie,
Kara Trutnov, ve výrobně hospodářské
jednotce Spofa Praha, ale i v dalších.
Naproti tomu vývoz do ostatních teritorií
má být proti loňskému roku ve velkoobchodních
cenách nižší o 600 miliónů
Kčs. Ve skutečnosti se do konce října
letošního roku zvýšil o sto miliónů
Kčs. Některé výrobní hospodářské
jednotky a státní podniky hledají zřejmě
snadnější cesty odbytu a nevyvíjejí
potřebné úsilí k tomu, aby se prosadily
na náročnějších trzích
Část vyrobené produkce nenachází
efektivní užití a končí v zásobách.
Je třeba si uvědomit, že odklon od plánovaného
užití vyrobené produkce obvykle vede k oslabení
vnitřního trhu. Nedostatky na vnitřním
trhu pak často kritizují ti, kteří
je vyvolávají sami i touto cestou. Podniky, které
se takto chovají, musí do budoucna počítat
s tím, že v takových případech
nebudou mít k dispozici dodatečné suroviny,
energii, materiály a stejný mzdový normativ
jako na společenskou objednávku.
Vážné problémy máme v letošním
roce s hmotným krytím dalšího růstu
osobní spotřeby obyvatelstva. Jednou z příčin
je nesoulad mezi vývojem peněžních příjmů
a dodávkami zboží a služeb z tuzemské
výroby i z dovozu v množství, struktuře,
kvalitě a čase. Za uplynulé období
vzrostly peněžní příjmy obyvatelstva
o 3,5 % a jejich dynamika je zhruba dvojnásobně
rychlejší, než se předpokládalo
v plánu, tj. v absolutním vyjádření
6,8 miliard Kčs. Takový vývoj nelze nechat
bez odezvy v opatřeních, která bude vláda
ČSR ve spolupráci s federální vládou
realizovat v průběhu příštího
roku.
Současně se proti loňskému roku za
9 měsíců zvýšil výběr
vkladů o 4,7 mld Kčs a poklesla míra úspor.
Přes to, že nákup zboží do tržních
fondů se výrazně překračuje
a jeho přírůstek je o 6,6 mld Kčs
vyšší než celoročně plánovaný,
nestačí to ke krytí kupní síly
obyvatelstva.
V důsledku toho na vnitřním trhu se prohlubuje
globální a strukturální nerovnováha
a roste míra negativního hodnocení úrovně
uspokojování spotřebitelské poptávky.
V investiční výstavbě trvá
nadále vysoká rozestavěnost. Zůstatky
rozpočtových nákladů zahajovaných
staveb se do konce září snížily
pouze o 1,6 mld Kčs, zatímco v plánu se počítá
s jejich snížením za celý rok o 5,7
mld Kčs. V komplexní bytové výstavbě
národních výborů bylo za 10 měsíců
dokončeno pouze 48,2 % plánovaného počtu
bytů, z toho v hlavním městě Praze
jen 31,2 %.
Některé z uvedených problémů
a nedostatků mají dlouhodobější
charakter a snižují očekávané
výsledky letošního roku.
Roční plán bude v hlavních ukazatelích
za odvětví řízená vládou
ČSR poprvé v této pětiletce splněn.
Objem vytvořeného národního důchodu
se proti loňskému roku zvýší
zhruba o 2,5 - 2,6 %, což bude o 0,4 - 0,5 bodu více,
než se předpokládá v plánu.
Soudružky a soudruzi, plán příštího
roku a jeho realizace má zcela mimořádnou
důležitost v dalším rozvoji. Je to dáno
důrazem, s nímž ústřední
výbor Komunistické strany Československa
na svých posledních zasedáních, a
především na 10. a 12., požadoval řešit
nedostatky, které se na řadě úseků
nahromadily. Proto základní filozofie plánu
na příští rok spočívá
v kursu na obnovu a upevnění ekonomické rovnováhy
ve všech základních proporcích národního
hospodářství, zabezpečování
životní úrovně, a tím i plánovitého
naplňování sociálních programů.
Vláda považuje za přední úkol,
aby nastolováním hospodářské
rovnováhy čelila inflačním tlakům,
které by mohly ohrozit úspěšný
rozvoj společenských a ekonomických programů
v příštích letech.
K zabezpečení cílů plánu jsme
stanovili konkrétní úkoly resortům
a národním výborům. Počítáme
s růstem vytvořeného národního
důchodu minimálně o 2,0 %, osobní
spotřeby o 1,8 % a společenské spotřeby
obyvatelstva o 5,0 %, což je ovlivněno především
přijatými opatřeními v sociální
oblasti. Při tomto tempu je žádoucí
usilovat o překročení těchto cílů,
zejména v tvorbě zdrojů pro vnitřní
obchod a v efektivnosti výroby i celkového reprodukčního
procesu v ekonomice, řízené vládou
České socialistické republiky.
Na úseku tvorby zdrojů a efektivnosti sice nenaplňujeme
beze zbytku záměry 8. pětiletky, jejíž
koncepce vychází z růstu vytvořeného
národního důchodu o 3,2 %, avšak vláda
je přesvědčena, že plán příštího
roku je postaven náročně a současně
tak, aby byl splnitelný.
V souladu s tím položila vláda hlavní
důraz na udržení plynulého vývoje
národního hospodářství při
širším uplatnění ekonomických
nástrojů řízení. Současně
nelze vyloučit, že v tomto přechodném
období budeme využívat podle podmínek
jednotlivých odvětví a resortů a podle
potřeb k překlenutí problémů
v materiálně technickém zásobování,
dodavatelsko-odběratelských vztazích a v
dalších problémových úsecích
i některých centrálně administrativních
nástrojů, opírajících se o
zvýšené organizátorské působení
ústředních orgánů.
Soudružky a soudruzi, z pohledu úsilí o obnovu
a upevnění rovnováhy jde nyní o to
podložit příslušné záměry
plánu a rozpočtu na příští
rok celým souborem účinných, promyšlených
a konzistentních kroků, které budou zárukou
nejenom splnění, ale v žádoucích
směrech i překročení stanovených
úkolů. Komplex těchto kroků, které
musíme soustavně rozvíjet, prohlubovat a
spojovat s novým ekonomickým mechanismem, musí
zahrnovat oblast vnitřního trhu, hospodářství
řízeného národními výbory,
finanční a rozpočtové politiky, investiční
výstavby, dodavatelsko-odběratelských a vnějších
vztahů. Jejich realizace přitom musí přirozeně
navazovat na opatření vlády, dále
je rozvíjet, napomáhat tomu, aby se do ekonomiky
řízené vládou ČSR vnášel
rytmus, překonávala nervozita, napětí
a poruchy, které přinášejí nejen
hospodářské, ale především
politické škody.
K rozhodujícím prioritám hospodářské
politiky vlády patři v současném období
úsilí o stabilizaci a postupné zkvalitnění
vnitřního trhu.
Při hledání východisek jdeme cestou
jednak operativních, bezprostředně působících
opatření, jednak systémových a koncepčních
opatření, která by vytvořila předpoklady
k dosažení stability vnitřního trhu
během dvou až tří let.
Na úrovni vlád a jednotlivých resortů
jsme provedli kontrolu plnění úkolů,
které byly uloženy v loňském a v letošním
roce s cílem zvýšit tuzemskou výrobu
nedostatkových výrobků a posílit dovozy
spotřebního zboží a technologických
zařízení pro jejich výrobu.
U vybraných druhů spotřebního zboží
stanovila vláda konkrétní věcný
a časový postup k odstranění jejich
nedostatkovosti. Současně rozhodla omezit prodej
osobních automobilů a nábytku, ale i dalších
spotřebních předmětů mimotržním
spotřebitelům. Ke zlepšení situace na
vnitřním trhu ještě v závěru
letošního roku se všechny dodavatelské
resorty zavázaly plánované dodávky
nejenom splnit, ale v žádoucích sortimentech
je i překročit.
Pokud jde o příští rok, přijímáme
opatření k naplnění sortimentní
struktury zboží podle požadavků obchodu.
Směřují zejména k vyššímu
využití výrobních kapacit zlepšením
organizace práce, zvýšením směnnosti
a k usměrnění a regulaci odbytu nedostatkových
výrobků ve prospěch dodávek pro vnitřní
trh a přímý maloobchodní prodej.
To vše ale na rychlé řešení hlubokých
disproporcí mezi zdroji a potřebami nebude stačit,
proto musí jednotlivé resorty hledat další
cesty, jak získat nové kapacity pro výrobu
spotřebního zboží při strukturální
přestavbě, nebo volné kapacity ve vedlejších
činnostech zemědělských podniků,
výrobních družstev, ale i v dalších
podnicích, které k tomu mají předpoklady.
V resortu ministerstva výstavby a stavebnictví počítáme
s tím, že na základě posílení
mzdových prostředků pro rok 1989 a zvýšení
směnnosti při výrobě pálených
zdicích materiálů v závodech Česká
Třebová, Uhříněves a Letohrad
bude zajištěna dodatečná výroba
55 mil. cihlových jednotek. Jejich celkové dodávky
pro vnitřní trh tak dosáhnou výše
1 107 mil. cihlových jednotek, tj. o 247 mil. více
než v letošním roce. Dodávky cementu do
tržních fondů budou v příštím
roce vyšší zhruba o 45 tisíc tun. K odstranění
současného napětí v této oblasti
jsme založili cestou intenzifikace a modernizace zvýšení
výrobních kapacit, s jejich přínosy
lze počítat v příštích
dvou až čtyřech letech. Vláda uložila
ministrovi výstavby a stavebnictví, aby zabezpečil
plně potřeby cementu a zdicích materiálů
pro vnitřní trh, a to i za cenu omezení jejich
dodávek pro investiční výstavbu. To
však vyžaduje, aby obchodní organizace důsledně
uplatnily zásadu, že nebudou prodávat tyto
nedostatkové zdroje socialistickým organizacím
ve velkém, ale v prvé řadě individuálním
stavebníkům a vytvoří si i potřebné
zásoby v mimosezónním období při
dohodnuté toleranci jejich financování.
Resort ministerstva lesního a vodního hospodářství
a dřevozpracujícího průmyslu zabezpečuje
dodatečné dodávky nábytku, oken a
dveří, především pro individuální
stavebníky, a to růstem směnnosti na stávajících
výrobních kapacitách. K výrobě
oken a dveří využijeme ve větší
míře i kapacity zemědělských
organizací.
V současné době ve spolupráci se Státní
plánovací komisí prověřujeme
možnosti, jak získat nadplánované pro
středky pro přímé dovozy zboží
a pro dovozy techniky a technologií ke zvýšení
tuzemské výroby, zejména nedostatkových
druhů zboží. Příslušné
návrhy posoudíme a rozhodneme o nich v průběhu
ledna příštího roku.
Zkušenosti z minulého a letošního roku
však potvrzují, že stabilitu vnitřního
trhu nemůžeme trvale řešit jednorázovými
devizově náročnými dovozy spotřebního
zboží. Zásadní řešení
vidíme v modernizaci a rekonstrukci výrobně
technické základny zpracovatelského průmyslu.
Pro léta 1989 - 1990 počítáme se zintenzívněním
procesu modernizace, a to i v oborech, které dříve
nebyly do modernizačního celku zařazeny.
Jedná se zejména o modernizaci bavlnářských
a vlnařských přádelen, koželužen,
pletařských a obuvnických kapacit. Vybrali
jsme rychle návratné akce, které by v relativně
krátkém čase měly vést ke zvýšení
produktivity práce, k úsporám pracovních
sil a k celkovému obohacení nabídky zboží
na vnitřním trhu.
Předpokládáme, že na dovozy strojů
a zařízení z nesocialistických zemí,
které jsou s realizací těchto modernizačních
akcí spojeny, vynaložíme v příštích
dvou letech zhruba 1 miliardu korun.
Postupně chceme odstranit dlouhodobě existující
problémy v obalových materiálech, jako jsou
skládačky, kartonáže, vlnité
lepenky, hliníkové a smršťovací
fólie, nápojové lahve a konzervárenské
sklo. Jejich nedostatek ohrožuje v řadě případů
plánované dodávky potravinářských
výrobků, stavebnin a léků do tržních
fondů. Z celkového limitu devizových prostředků
na dovozy strojů a zařízení z nesocialistických
zemí, který byl pro 8. pětiletku stanoven
ve výši 0,4 mld Kčs fco, vynaložíme
v letech 1988 - 1989 zhruba polovinu této částky.
Řešení však nehledáme pouze v dovozech.
K rozšíření výroby využíváme
též kapacit zemědělských organizací,
např. Agrokombinátu Slušovice, JZD Mír
Kozákov, JZD Moutnice a dalších.
Hledáme možnosti i v budování podniků
spotřebního průmyslu s československou
majetkovou účastí v některých
rozvojových zemích ve vazbě na realizaci
strukturálních změn v textilním, oděvním
a kožedělném průmyslu. Uvolněné
tuzemské kapacity budou modernizovány a využity
pro zvýšení výroby špičkových
a módních výrobků a ve větší
míře i pro cenově výhodný vývoz.
Nedílnou součástí procesu stabilizace
a zkvalitňování vnitřního trhu
je uplatnění i nového mechanismu řízení
ve vnitřním obchodě od 1. ledna příštího
roku a přestavba organizačních struktur tohoto
odvětví na státní podniky s podstatným
zvýrazněním komerční a ekonomické
samostatnosti a odpovědnosti. První poznatky ukazují,
že většina obchodních organizací,
které v letošním roce ověřují
prvky nového hospodářského mechanismu,
dosahuje rychlejší dynamiky maloobchodního
obratu, lepších výsledků v tvorbě
zisku, projevuje větší pružnost a aktivitu
ve spolupráci s výrobními podniky a družstvy.
V nových hospodářských podmínkách
pracují od 1. ledna letošního roku podniky
restaurací a jídelen. I když dosažené
výsledky nechceme nijak přeceňovat, jsou
v některých směrech pozoruhodné.
Jak známo, řadu let bylo hospodaření
většiny podniků ztrátové a se
ztrátou se počítalo dokonce i v plánech.
Za 10 měsíců tohoto roku dosáhly podniky
restaurací a jídelen v ČSR zisku přes
214 mil. Kčs.
Ukazuje se, že nový hospodářský
mechanismus vnáší do řízení
a do činnosti podniků a závodů účinnou
motivaci. Ta se začíná projevovat především
v efektivnějším hospodaření,
avšak zatím méně výrazně
ve zvyšování kvality služeb a v jejich
pohotovosti. Rovněž zjištěné případy
narušování poctivosti prodeje některými
jednotlivci svědčí o tom, že před
pracovními kolektivy i před vedením podniků
stojí ještě mnoho úkolů, aby
se naplnilo jedno z rozhodujících kritérií
úspěšnosti jejich práce, to je spokojenost
zákazníků se službami našeho pohostinství.
Systémová opatření ke stabilizaci
vnitřního trhu směřují k ekonomické
stimulaci tuzemské výroby na dodávkách
zboží do tržních fondů, zejména
základních druhů v nižších
cenových polohách a ke zvýšení
aktivní úlohy cen, především
zjednodušením podmínek cenové tvorby
stimulovaných výrobků, jejichž ceny
se tvoří dohodou mezi dodavatelem a odběratelem.
Oceňujeme, že řada výrobních
podniků, které pracovaly v experimentu, zvýšila
své dodávky pro vnitřní trh, ačkoliv
jim státní plán direktivně nestanovil
jejich objem ani strukturu. Jako příklad je možno
uvést státní podniky Bytex Vratislavice,
Textilana Liberec, Jablonecká bižuterie, národní
podnik Jitex Písek a další.
Předpokládáme, že tyto přístupy
budou ve větší míře pozitivně
působit i v příštím roce, že
nové státní podniky si plné uvědomí
svou společenskou odpovědnost za krytí potřeb
vnitřního trhu.