Česká národní rada 1986 – 1990

V rozporu se záměry pětiletky rychleji roste výroba v odvětvích náročných na základní suroviny, materiály a energii, především v těžké chemii a v průmyslu stavebních hmot. Naproti tomu podíl zpracovatelských odvětví, zejména lehkého a dřevozpracujícího průmyslu, se na celkovém přírůstku výroby snižuje.

Pozitivně lze hodnotit, že po počátečních problémech dochází k urychlení modernizace vybraných výrob textilního, oděvního a kožedělného průmyslu. Přínosy v 1. pololetí letošního roku představují zboží téměř za čtvrt miliardy korun. V chemickém průmyslu byly vytvořeny předpoklady k vyššímu zhodnocování ropy i k řešení ekologických problémů výstavbou krakovací jednotky v Litvínově. V investiční výstavbě se podařilo v plánovaných termínech a v projektovaných parametrech uvést do provozu řadu významných investičních akcí.

Je bezesporu velkým kladem, že svoji stabilizující funkci v národním hospodářství plní naše socialistické zemědělství. plní a překračuje plánovaný objem hrubé zemědělské produkce, upravené vlastní výkony i zisk. Nedaří se ale to hlavní a pro stabilitu zemědělské výroby rozhodující, tzn. předstih rostlinné výroby před živočišnou a vytváření nezbytných rezerv. Je třeba podstatně zvýšit pozornost otázkám hospodárnosti výroby a v praxi zemědělských podniků více spojovat ekonomické myšlení s myšlením ekologickým. Ocenění zasluhuje potravinářský průmysl, který přes značné problémy se zastaralým výrobním zařízením a nedostatečným zajištěním obalových materiálů i dopravních prostředků, zabezpečuje vcelku plynule zásobování vnitřního trhu. Zaostávání jeho materiálně technické základny nelze však do nekonečna oddalovat.

Obtížnou etapou vývoje prochází lesní hospodářství, které po desetiletí zvyšovalo produkci i produktivitu práce. v důsledku dlouhodobého působení škodlivých imisí se v současné době objem i kvalita produkovaného dřeva snižuje. Tomu je třeba přizpůsobovat praktickou činnost lesních závodů, která si vyžádá stále rozsáhlejší celospolečenské zdroje. Situaci navíc ztěžuje zpracování mimořádně velkých objemů dřeva z živelných kalamit na počátku pětiletky.

Mezi významná pozitiva sociálně ekonomického rozvoje bezesporu patří opatření ke společenské pomoci rodinám s dětmi a mladým manželstvím a zvýšení důchodů, které jsou jediným zdrojem příjmu nákladem zhruba 450 mil. korun. Stejně tak i letos v říjnu provedené diferencované zvýšení důchodů a posílení zásluhového hlediska při jejich vyměřování, které představuje v rámci české republiky roční náklad zhruba 3 mld korun.

Osobní hmotná spotřeba obyvatel se za dva roky pětiletky zvyšovala rychleji než předpokládal plán. Také reálné peněžní příjmy zaznamenaly o 1,2 bodu rychlejší růst ve srovnání s plánem přímou souvislost s tímto vývojem má dynamika růstu maloobchodního obratu. Ta byla za první dva roky proti plánu o 1,8 mld vyšší. Letos se předpokládá jeho překročení dokonce o 5,8 mld korun. To je růst, který podstatně zvýšil tlak na hmotné zdroje.

Skutečnost, že osobní hmotná spotřeba a příjmy rostou rychleji než tvorba hmotných zdrojů pro jejich uspokojení je však závažným signálem. Musíme z něho rozhodně vyvodit odpovídající závěry. Ty musí mj. směřovat k upevnění mzdové disciplíny a k důslednějšímu prosazení vazby mezd na výkony, jejichž výslednicí musí být produkce zboží, které je potřebné a které nevede k hromadění zásob.

Údaje o vývoji ekonomiky svědčí o tom, že nemají pravdu ti, kteří šíří pesimistické názory o její stagnaci či podceňují její potencionální možnosti. Toto tvrzení rozhodně neznamená, že "zavíráme oči" před existujícími nedostatky či některými destabilizačními tendencemi. Je bezesporu reálným faktem, že dosahované výsledky nepostačují k uspokojení stále náročnějších potřeb, že technicko-technologická úroveň výroby v řadě odvětví není uspokojivá, že budeme muset radikálněji přistoupit k některým strukturálním změnám. Stejně tak nemůžeme nadále připouštět, aby příjmy obyvatelstva předstihovaly tvorbu hmotných zdrojů pro jejich uspokojení.

Proto se vláda ve své činnosti musí přednostně soustředit na řešení problémů, které nejvýrazněji ovlivňují uspokojení potřeb občanů. Přitom ani na chvíli nesmíme ztrácet se zřetele, že klíč k jejich řešení je ve výrobě a v její výkonnosti, v překonávání nedostatků, které představují nejzávažnější bariéry v rozvoji jednotlivých odvětví.

Za prioritu ve své činnosti považujeme dosažení rovnováhy na vnitřním trhu a zvýšení úrovně všech služeb pro obyvatelstvo, včetně zdravotní péče, zlepšení bytových podmínek a životního prostředí.

Nedostatky v těchto oblastech se v některých směrech bohužel prohlubují, přestože k jejich odstranění bylo již vynaloženo nemálo úsilí a také značné prostředky.

Nedaří se uspokojit poptávku po řadě druhů průmyslového spotřebního zboží a stavebních materiálů. Nespokojenost obyvatel vyvolává nedostatečná nabídka bot, prádla, dětského oblečení, základních hygienických potřeb, spotřební elektroniky i některých dalších výrobků. I když se většinou jejich prodej každoročně zvyšuje, poptávka předstihuje nabídku. To vede k nákupním "vlnám", které řešení situace jen dále komplikují. U velké části výrobků je příčinou současného stavu nízká kapacita výroby, zastaralost technologií, nedostatečná předvídavost a koncepčnost v jejich rozvoji a modernizaci. Věříme, soudružky a soudruzi, že najdeme u našich spoluobčanů a především u vás, poslanců, pochopení, že tyto příčiny nelze řešit ze dne na den či z roku na rok.

Příčiny však spočívají v řadě případů i ve špatném ocenění poptávky i v nedostatcích ve spolupráci mezi obchodem a výrobou. Rychlejší řešení situace ztěžuje i značný podíl vývozních úkolů v zájmu dalšího zabezpečení výroby spotřebního zboží dovezenými surovinami a materiály a k splácení úvěrů poskytnutých na dovoz technologických zařízení.

Vláda bude vyžadovat, aby byly urychleně odstraněny objemové a sortimentní mezery v průmyslovém zboží, především u zboží základní potřeby. K tomu požadujeme, aby ministr obchodu v součinnosti s ministry odpovědnými za jednotlivé resorty, v součinnosti s Českou komisí pro plánování a vědeckotechnický rozvoj konkretizovali s přesně vymezenou osobní odpovědností a časovými termíny rozhodující praktické kroky směřující k uspokojení spotřebitelské poptávky, zejména u rozhodujících druhů nedostatkového zboží. Všechny problémy nebude však možné řešit jen na úrovni centra. Stejně důležitou roli zde musí sehrát vysoká odpovědnost kolektivu výrobců za uspokojování celospolečenských potřeb v daném sortimentu výrobků. Oceňujeme v tomto směru iniciativu, kterou rozvíjí v souladu se závěry všeodborové konference Revoluční odborové hnutí.

Vláda se soustřeďuje na řešení hlavních příčin vzniku současného neuspokojivého stavu. podporuje rozhodující rozvojové a modernizační programy výroby spotřebního zboží a k dočasnému překlenutí některých nedostatků uvolňuje i prostředky na dovoz. Chceme podpořit i úvěrovou politiku na dovoz potřebných technologických zařízení i jeho výrobu v rámci kooperací nebo integrační spolupráce se zahraničními podniky.

Na modernizaci vybraných výrobních kapacit bylo v letech 1986-1988 uvolněno téměř 1,6 mld devizových korun. V loňském roce bylo uvolněno čtvrt miliardy korun mzdových prostředků na stabilizaci pracovníků v textilním oděvním a kožedělném průmyslu a 350 mil. devizových korun bylo použito na nákup technicky progresivních zařízení pro zajištění vlastní výroby nedostatkových druhů zboží. Bude zahájena modernizace potravinářského průmyslu s orientací na kapacitně problémová odvětví a k zabezpečení výroby obalů. Hledáme cesty ke zvýšení výroby stavebních materiálů a výrobků dřevozpracujícího a nábytkářského průmyslu. Stabilitu vnitřního trhu nemůžeme řešit jenom dovozem. Nelze do nekonečna stupňovat požadavky na centrální zdroje deviz Hlavní cesta k řešení problémů musí být ve vyšším využití tuzemských zdrojů.

Souběžně se zabezpečováním výrobních předpokladů se musí podstatně zlepšovat a zkvalitňovat i práce obchodu. Tímto směrem budou účinně působit i systémová opatření nového hospodářského mechanismu, který v obchodě bude uplatněn od 1. ledna příštího roku.

Přitom musíme zejména v současném přechodném období energicky čelit případným snahám vypouštět z výrobních programů tzv. neefektivní výrobky, omezovat sortiment zejména levnějších druhů zboží a zvyšovat ceny na úroveň neodpovídající vyšší užitné hodnotě. Toto naše stanovisko může vést k názorům, že vyhlašujeme jakési "protisoustavové" principy. Vycházíme však z toho, že nový hospodářský mechanismus zatím nepůsobí komplexně, že není ještě dopracován. Jeho zavedení, uplatnění to je proces, v němž není možné si vybírat "hrozinky" a snadnější cesty pro tvorbu podnikových finančních zdrojů.

Stav v úrovni a kvalitě služeb je přes dílčí zlepšení a určité oživení také velmi značně diferencovaný. Je řada podniků, kde podstatně vzrostla aktivita a podnikavost. Máme dobré příklady aktivních národních výborů, které začaly rozvíjet formy služeb i přes drobné provozovny a občany na základě vydaných povolení. Avšak je i řada míst, kde k potřebnému pohybu směrem ke zlepšení nedochází. Očekáváme, že národní výbory v této oblasti zvýší svoji aktivitu, že budou plnit i povinnost zakladatele podniku služeb s vědomím odpovědnosti, kterou za tuto oblast mají před občanskou veřejností.

Opatření podnikaná ke zvýšení dodávek na vnitřní trh a ke zvýšení objemu služeb pro obyvatelstvo řeší jen jednu i stránku problému, tj. zdroje a nabídku. V zájmu rovnováhy spotřebního trhu vláda posoudí a bude prosazovat i další opatření. Půjde zejména o důsledné prosazení principu zásluhovosti v odměňování podle skutečných výsledků práce v množství a kvalitě. Zkoumá též možnosti další stimulace peněžních úspor obyvatelstva a rozšíření osobního i majetkového pojištění.

Vláda si je vědoma vážných problémů, které ztrpčují život občanům v souvislosti s funkcí městské a silniční hromadné dopravy, zejména v ranních a odpoledních dělnických a žákovských spojích. Příčinou je vedle nedostatků ve vlastní organizaci a řízení vysoká kumulace přepravních nároků, vzhledem na nedodržení odstupňovaných počátků pracovní doby, ale i nedostatečný počet řidičů a vysoký podíl přestárlých dopravních prostředků. Jedna třetina autobusů ČSAD a městské hromadné dopravy je starší 6 let, u tramvají je to dokonce více než jedna třetina. Vzhledem k oprávněné kritice veřejnosti a ke společenské závažnosti tohoto problému se jeho řešením budeme ve vládě v nejbližší době zabývat. Zaměřujeme se na stabilizaci řidičů a na posílení dopravy pracujících do zaměstnání dalšími autobusy. Postupně do konce května příštího roku bude doprava pracovníků do zaměstnání posílena o více než 1100 posilových spojů, což představuje zvýšení roční přepravní kapacity přibližně o 17 miliónů osob. K tomu účelu budou ve větší míře zapojovány autobusy závodové a rekreační dopravy.

Jsme si, soudružky a soudruzi, vědomi, že tato opatření nemohou komplexně situaci vyřešit. Budeme proto propracovávat systémová opatření, která budou zaměřena na řešení příčin neustálého nárůstu počtu přepravovaných osob.

V komplexní bytové výstavbě národních výborů bylo v prvních dvou letech pětiletky dokončeno 91 100 bytů, což je o 3000 bytů méně než předpokládal pětiletý plán. Z celkového úkolu pětiletky bylo splněno pouze 31,8 %. Nedostatečně je zajišťována modernizace bytů a jejich oprava a údržba. Příčin neplnění úkolů v bytové výstavbě je celá řada. Spočívají především v nízké investiční připravenosti území v závěrečných letech předchozí pětiletky, v nedostatečné připravenosti některých lokalit, v dlouhodobém nedostatku stavebních profesí, zejména na dokončovací práce. Není řídkým jevem, že byty a potřebná občanská vybavenost nemohou být dokončeny v důsledku chybějících dodávek osobních výtahů, kompletačních prvků pro výměníkové stanice a kotelny, elektrických sporáků, oken, dveří a podlahovin. Situaci komplikuje neúměrná kumulace plánovaného dokončování bytů v závěru pětiletky. Je třeba otevřeně uvést, že vláda zatím hledá optimální řešení vzniklé situace a přijatelná východiska. Ta musí vést především k zabezpečení plynulého přechodu do 9. pětiletky a k odstranění situace, která dlouhodobě způsobuje hlubokou nerovnoměrnost komplexní bytové výstavby a z ní pramenící problémy.

Jedním z nejzávažnějších úkolů, jehož řešení stojí před námi, je zvýšení výkonnosti stavebnictví. příčiny neuspokojivého stavu spočívají zejména v organizační a technické nepřipravenosti stavebních podniků na plnění úkolů, stejně tak i v technické zastaralosti a v nedostatečné orientaci na materiálově méně náročné technologie stavění. K efektivnosti nepřispívá také dosavadní nákladový způsob oceňování stavebních prací a nepříznivý vývoj struktury zaměstnanosti, zejména výrobních dělníků. Řada problémů vyplývá z vážných subjektivních nedostatků v organizaci a řízení. Vláda proto uložila dopracovat technickou politiku stavebnictví s cílem, řešit uvedená slabá místa v činnosti tohoto významného odvětví naší ekonomiky.

Dlouhodobě nejsme spokojeni s úlohou technického rozvoje. Postavení a výsledky vědeckovýzkumné základny musíme poměřovat s úrovní dosahovanou ve světě. Srovnání pro nás nevyznívá příliš příznivě. K zvýšení výslednosti práce vědeckovýzkumné základny vláda usiluje o převedení většiny organizací na chozrasčotní princip při zachování odpovědnosti centra za základní výzkum, včetně jeho materiálového a finančního zabezpečení. Půjde o to vymezit místo našeho výzkumu ve světě, specifikovat v jednotlivých oborech míru zpoždění a stanovit směry, ve kterých máme největší předpoklady dosáhnout v relativně krátké době špičkových parametrů. Bude nutné urychlit i realizaci systémových opatření, účinnějšího systému hmotné zainteresovanosti pracovníků výzkumu na výsledcích jejich činnosti, ale i na praktickém využití. Rychlé osvojování si vědeckotechnického pokroku odvisí od vytvoření náročného ekonomického klimatu, který by nutil podniky vyhledávat technické inovace a ne aby výzkum, tak jako v mnoha případech dosud, pracně hledal adresáta pro realizaci svých výsledků.

Soudružky a soudruzi, v úsilí o úspěšnou realizaci cílů, které jsme si vytyčili, je úkolem číslo jedna uvést do života komplexní přestavbu hospodářského mechanismu. Zásady přestavby byly ověřovány prostřednictvím experimentu. Experimentující organizace dosahují v průměru lepších výsledků než ostatní. Ukazuje se, že pravidla experimentu podněcují k vyšší efektivnosti, k žádoucí diferenciaci v odměňování, ke snižování administrativy i k úspoře režijních pracovníků.

Pozitivní stránky však nechceme rozhodně přeceňovat. Jsme si vědomi, že hodnocené období je relativně krátké. Navíc k uskutečnění experimentu byly vybrány zpravidla přední podniky. Jeho výsledky navíc nelze hodnotit pouze z hlediska finančního efektu. ale především, jak jsou řešeny věcné problémy organizací, zejména ve struktuře jejich výroby, ve výrobkových a technologických inovacích, v kvalitě produkce apod.

Od prvního ledna příštího roku přejde na nový hospodářský mechanismus odvětví obchodu a celý zemědělsko-potravinářský komplex. Nedělitelnou součástí přestavby hospodářského mechanismu je i přestavba dosavadního organizačního uspořádání výrobně technické, vědeckovýzkumné a oběhové základny. Máme za sebou první etapu této přestavby. při jejím hodnocení je nutné konstatovat, že se plně nepodařilo dodržet všechny záměry stanovené Zásadami. To se týká především nedostatečného využívání individuálních návrhů a silně přežívajících resortních přístupů k zřizování státních podniků. V dalších etapách musíme jejich utváření lépe spojovat s potřebami strukturální přestavby ekonomiky a se zvyšováním odpovědnosti za plnění plánu a uspokojování celospolečenských potřeb.

S vysokou odpovědností přistupujeme k posuzování návrhů na založení státních podniků v hospodářství řízeném národními výbory. Hlavním cílem zakládání těchto podniků je žádoucí velikostní diferenciace a přizpůsobení organizačních struktur místním podmínkám a potřebám obyvatel. Zvlášť chceme v této souvislosti zdůraznit posilování zakladatelských funkcí národních výborů základního stupně. Přesto, že v současné době jsou na stupni centra dojasněny představy o novém organizačním uspořádání zhruba více než u poloviny budoucích státních podniků, hlavní práce nás teprve čeká. Ekonomický prostor, který vytváříme zakládáním nových organizačních struktur, spolu s postupným působením pravidelného hospodářského mechanismu musí umožnit uplatnění tolik potřebné socialistické podnikavosti založené na vysokých pravomocech, ale i na vysoké odpovědnosti státních podniků za svůj rozvoj i uspokojování celospolečenských potřeb.

Součástí procesu přestavby je vytváření nového klimatu v myšlení, aktivních přístupech, iniciativě, vyšší odpovědnosti, disciplíně a náročnosti. V tomto směru dochází postupně ke změnám. Lidé hlouběji přemýšlejí o své práci, o vztazích v pracovních kolektivech, o situaci v národním hospodářství a v celé společnosti, o smyslu a cílech přestavby, o tom, co sami pro její úspěšnost musí udělat. Takovýto přístup byl charakteristický zejména pro jednání nedávné všeodborové konference. Vláda chce ve své činnosti plně využít tohoto aktivního přístupu odborů i dalších organizací Národní fronty.

Vím, že jako u každé nové věci jsou jednotlivci a kolektivy, kteří rychleji pochopili své nové postavení, možnosti a odpovědnost. Jsou iniciativnější a aktivnější. Naproti tomu jsou takoví, kteří cítí, že na ně budou kladeny vyšší nároky. Mají obavy o své postavení a šíří pochybnosti, skepsi a nedůvěru v úspěšnost přestavby. Zvláště pracujícím na základních pracovištích musíme proto srozumitelně a kvalifikovaně přiblížit nejen obecné principy přestavby, ale ukázat je v realitě jejich pracoviště. V tomto směru jsme zatím zůstali hodně dlužni zvláště pracujícím v závodech a provozech.

Objevují se i hlasy, zda to s přestavbou myslíme opravdově. Na takové hlasy dalo jednoznačnou odpověď 10. zasedání ústředního výboru KSČ. považujeme za nutné i na dnešním zasedání České národní rady zdůraznit, že realizaci přestavby pokládáme za klíčový úkol. Její průběh budeme soustavně a kriticky vyhodnocovat a reagovat na situace, které se v tomto závažném procesu budou vytvářet. V tomto směru se chceme opírat i o poznatky poslanců České národní rady.

Víme, že zcela mimořádnou pozornost musíme věnovat tomu, aby nedocházelo k narušování společenských zájmů a potřeb, aby nepřevládly úzce podnikové zájmy. Vláda proto zpřísní dozor a kontrolu nad podnikovou sférou zejména z hlediska dodržování státních norem jakosti, zdravotních a hygienických předpisů. Je rozhodnuta upevňovat finanční a daňovou disciplínu, dozor nad ochranou spotřebitele a cenovou kontrolu. Vyplývá to z funkce, kterou na sebe musí s plnou odpovědností před celou veřejností převzít orgány státní kontroly, státní inspekce, ministerstva i národní výbory.