Česká národní rada 1986 – 1990

Návrh zákona České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě se zabývá třemi základními okruhy činnosti.

Je to v prvé řadě hornická činnost od vyhledávání a průzkumu výhradních ložisek až po jejich vydobytí a likvidaci hlavních důlních děl a lomů včetně tzv. zvláštních zásahů do zemské kůry.

Druhou oblastí je činnost, která sice nesměřuje k vydobytí výhradního ložiska, ale která je vykonávána technologiemi a způsoby práce, které jsou velmi blízké nebo totožné s hornickými pracemi.

Třetím okruhem je používání výbušnin v celém národním hospodářství, tedy i mimo hornickou oblast.

Pokud jde o používání výbušnin, je problematika upravena v návrhu zákona velmi podrobně a zahrnuje nejen vlastní používání výbušnin, ale i jejich skladování a evidenci. Nová úprava této důležité, ale i dosti rizikové činnosti je odůvodněna především tím, že používání výbušnin se značně rozšířilo i mimo tradiční oblasti.

Kromě běžných způsobů použití výbušnin při trhacích pracích pro rozpojování hornin při těžbě nerostů, kde se používá převážné množství výbušnin, je možno poukázat na používání výbušnin ve stavebnictví, při destrukčních pracích, v zemědělství a lesnictví, při vodohospodářských pracích, při pracích v hutnických provozech, při uvolňování lavin a odstraňování ledových a sněhových zátarasů a další. Přitom zachází s výbušninami stále větší počet lidí a do styku s problematikou výbušnin se dostává široký okruh pracovníků včetně řídících a kontrolních pracovníků.

Tato závažná oblast činnosti v různých odvětví nebyla dosud upravena komplexně, ale úprava byla roztříštěna do řady předpisů. Považuji za velmi dobré, že návrh zákona České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě tento nedostatek odstraňuje a že problematika se soustřeďuje do jednoho zákona, což je velmi výhodné pro praxi.

Z hlediska rizikovosti při používání výbušnin považuji za správné, že úprava v této oblasti je značně podrobná. To se týká například problému, který dosud nebyl předpisem upraven a který je velice důležitý pro náš Severočeský hnědouhelný revír, kde pracuji. Jde o zhotovování některých jednoduchých druhů výbušnin v organizaci, kde se tyto výbušniny v provozu spotřebují.

Je důležité, že z hlediska celospolečenských zájmů je v návrhu zákona věnována velká pozornost i problematice zacházení s výbušninami a jejich evidenci. Mám přitom na mysli nejen ustanovení o přivádění výbušnin k výbuchu, jejich zneškodňování a ničení a řízení prací s tím spojených, ale i ustanovení o kvalifikaci střelmistrů a technických vedoucích odstřelů. Jde o odpovědné funkce, kde selhání pracovníků může způsobit rozsáhlou havárii.

Proto považuji za správné, že například odbornou způsobilost posuzuje a oprávnění k výkonu funkce technického vedoucího odstřelů vydává Český báňský úřad.

Chtěl bych též uvést, že přes značně podrobnou úpravu v oblasti výbušnin návrh zákona ponechává dostatečný prostor dalšímu technickému rozvoji.

Činnost vykonávaná hornickým způsobem je velmi širokou oblastí. Byla již dříve vymezena zákonem České národní rady číslo 24/1972 Sb. o organizaci a o rozšíření dozoru státní báňské. správy, kterým tato činnost byla podřízena státnímu odborného dozoru státní báňské správy. Jde o práce, které nepodléhají hornímu zákonu, ale převážně jsou povolovány podle stavebního zákona a stavebních předpisů.

Poněvadž tyto práce jsou vykonávány technikou a technologií podobnou nebo totožnou s hornickou, byla její úprava pojata do návrhu zákona České národní rady. Typickým příkladem jsou ražby metra a tunelů, a to nejen u nás, ale i v zahraničí. Jak je známo ze sdělovacích prostředků, jsou na zřizování metra v Polské lidové republice nasazeni ve značném počtu právě horníci.

Návrh zákona České národní rady upravuje i oblast prací a činnosti prováděné hornickým způsobem komplexně a v úplnosti.

K části návrhu zákona České národní rady, který se týká hornické činnosti, bych se chtěl vyjádřit především z hlediska svých praktických zkušeností, které jsem získal při práci v Severočeském hnědouhelném revíru, především na jednom z největších hnědouhelných velkolomů, a to na velkolomu Maxim Gorkij.

Stejně tak jako v hlubinných dolech, tak i při povrchovém dobývání hnědého uhlí se vyskytují při práci rizika, která jsou vytvářena přírodními podmínkami. Jde především o nebezpečí skluzů zemin, zdolávání ohňů a o ochranu proti vodě. Řízení velkostrojů a ostatních strojních zařízení při dobývání, řízení, dálkové pasové dopravy i zakladačů na výsypkách je složitou záležitostí. V provozu jsou značné majetkové hodnoty ve strojních zařízeních a v pohybu obrovská množství materiálu, ať již na skrývce nebo při dobývání uhlí. I při lomovém dobývání dochází v současné době ke zhoršení přírodních podmínek. Lomové dobývání postupuje do větších hloubek, skrývkový poměr je méně příznivý, jsou větší problémy s odvodňováním apod. V sokolovském revíru musí být při lomovém dobývání respektována a přísně dodržována opatření pro ochranu přírodního léčivého zdroje Karlovy Vary a v Severočeském hnědouhelném revíru je v současné době řešen postup velkolomu v blízkosti Krušných hor. Návrh zákona České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě upravuje hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem především z hlediska ochrany zdraví a bezpečnosti při práci a bezpečnosti provozu. Přitom obsahuje základní podmínky uvedených činností, klasifikuje jejich druhy a stanoví podmínky, které je nutno při provádění hornické činnosti a činnosti vykonávané hornickým způsobem, splnit. Zdůrazňuji zejména tuto část návrhu zákona České národní rady jako velmi důležitou pro bezpečný a bezporuchový provoz v hornických organizacích a podporuji plně ustanovení, která směřují ke zvýšení bezpečnosti hornického provozu, ať již jsou to požadavky na některá strojní a elektrická zařízení nebo úkoly týkající se báňské záchranné služby a povinnosti orgánů a organizací. Zvýšené riziko hornické činnosti vyžaduje, aby organizace důsledně dbaly o bezpečnost a ochranu zdraví při práci, o bezpečnost provozu a na dodržování bezpečnostních předpisů, hygienických předpisů a pracovních podmínek. K ustanovení v této oblasti náleží i ustanovení o důlně měřičské a geologické dokumentaci, která je důležitou složkou podkladů pro bezpečné řízeni provozu. Bez spolehlivé důlně měřičské a geologické dokumentace nelze bezpečně stanovit postup hornických prací, a to jak při hlubinném, tak i povrchovém dobývání.

S uvedenou problematikou úzce souvisí ustanovení o povinnostech a působnosti státní báňské správy ČSR. Návrh zákona České národní rady Zde vychází z dosavadních předpisů, které se osvědčily. Český báňský úřad spolu s obvodními báňskými úřady tvoří soustavu orgánů státní báňské správy v ČSR. Činnost Českého báňského úřadu a obvodních báňských úřadů je významnou složkou hornické činnosti. Nejde jen o inspekční a kontrolní činnost. Státní báňská správa vykonává důležitou úlohu stavebního úřadu, a to zejména při povolování otvírky, přípravy a dobývání výhradních složek. Jde o Značně složitou záležitost, poněvadž musí být dány do souladu tři základní požadavky hornické činnosti, tj. co nejlepší využití nerostných zásob, bezpečnost provozu a ochrana celospolečenských zájmů. tyto tři složky se vzájemně podstatně ovlivňují a je značně složitým úkolem nalézt optimální řešení.

Se zpřísněním požadavků na ochranu a bezpečnost při práci a bezpečnosti provozu souvisí i zpřísnění sankcí. Tato úprava vyplývá především z požadavku zvýšit tlak na dodržování předpisů při hornické činnosti a činnosti prováděné hornickým způsobem.

Vážené soudružky a soudruzi poslanci! Návrh zákona České národní rady o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě v souladu s přestavbou národního hospodářství v ČSSR snižuje počet platných předpisů, A to i pokud jde o prováděcí předpisy k zákonům. znamená rovněž snížení administrativy a zjednodušení v oblasti povolování hornické činnosti.

Podle výsledku projednání ve výborech České národní rady bylo ve společné zprávě č. 58 doporučeno, aby Česká národní rada předložený návrh schválila.

Dovolte tedy, abych doporučil, aby vzhledem k významu pro praxi a zejména pro hornictví v ČSR Česká národní rada předložený návrh zákona schválila. Spolu s novým horním zákonem se stane komplexní úpravou hornické činnosti a zařadí se tak k podobným zákonným předpisům v socialistických státech. Děkuji za pozornost. (potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji poslanci Berenreiterovi. Ptám se, zda se ještě někdo chce přihlásit do diskuse? (Nikdo.)

Přeje si slovo soudruh místopředseda vlády Tlapák? (Nepřál.)

Soudružky a soudruzi, můžeme přistoupit k hlasování o celém návrhu najednou. Máte k tomuto způsobu hlasování nějaké připomínky? (Nebyly.)

Kdo souhlasí s vládním návrhem zákona České národní rady o provádění hornické činnosti, o výbušninách a o státní báňské správě, podle sněmovního tisku 54, ve znění společné zprávy výborů ČNR obsažené ve sněmovním tisku 58 a Jejího dodatku podle tisku 65, který vám byl před schůzí rozdán, nechť zvedne ruku. (Hlasuje se.)

Je někdo proti? (Nikdo.)

Kdo se zdržel hlasování? (Nikdo.) Děkuji.

Tím jsme projednali druhý bod. Můžeme přistoupit k projednání bodu 3, kterým je

Z pověření vlády České socialistické republiky odůvodní i tento vládní návrh zákona místopředseda vlády ČSR soudruh Jaroslav Tlapák. Prosím, aby se ujal slova.

Místopředseda vlády Jaroslav Tlapák: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky poslankyně, vážení soudruzi poslanci!

Předkládaný vládní návrh zákona ČNR o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu má odstranit především nedostatek v právní úpravě projektování, provádění, vyhodnocování a využívání výsledků geologických prací. Dosud není tato oblast náležitě zákonem upravena, řídí se převážně resortními předpisy.

Zákonná úprava uvedených otázek bude mít značný význam pro zabezpečení potřeb národního hospodářství.

Na výsledcích geologických prací totiž závisí současná i budoucí těžba nerostných surovin, v podstatné míře i řešení vodohospodářských problémů, ověřování a ochrana léčivých a minerálních vod, racionální a bezpečné zakládání staveb, bonitní klasifikace půdy, perspektivní využití zemského tepla k energetickým účelům, budování podzemních zásobníků a v neposlední řadě i objasňování geologických faktorů ovlivňujících životní prostředí.

Pro ilustraci chci uvést, že na výsledcích geologických prací závisí především současná i budoucí těžba nerostných surovin.

V ČSR dosahuje nyní těžba ročně více než 260 mil. tun, v hodnotě pak více než 35 mld Kčs. Značné úbytky zásob těžbou je geologický průzkum schopen nejen nahrazovat, ale jejich stavy i zvyšovat. To prokazují dosažené výsledky u tuhých paliv i stavy zásob nerudných a stavebních surovin, zejména kaolinu, žáruvzdorných jílovců, živců, bentonitu, fluoritu. grafitu, písku, kamene apod.

Vznikly nové základny pro rozvoj těžby rud v Jeseníkách, Krušných horách, ve středních a východních Čechách.

Geologie přispěla výzkumnými a průzkumnými pracemi i k řešení vodohospodářských problémů. Tím pomohla i k lepšímu zásobení obyvatelstva kvalitní vodou z veřejných vodovodů.

Jestliže před 30 lety žilo v Československu jen 48 % obyvatel v obcích s veřejnými vodovody, stoupl jejich podíl do současné doby téměř na 90 %.

Na financování geologických prací se v ČSR vynakládá ročně 3 miliardy Kčs ze zdrojů státního rozpočtu a z prostředků podniků a organizací.

V navrhovaném zákoně je vymezena i působnost Českého geologického úřadu jako ústředního orgánu státní správy pro oblast geologického výzkumu a průzkumu. Dosud nebyla tato oblast stanovena zákonem. Je upravena vládním nařízením o organizaci státní geologické služby č. 11/1958 Sb.

V zákonu navrhovaná působnost odpovídá převážně dosavadním úkolům úřadu. Rozšiřuje se však o úkoly vyplývající z nového horního zákona. Jde především o správu ložisek v průzkumu a ložisek nevyužívaných, schvalování výpočtů zásob ložisek v průzkumu, vedení souhrnné evidence zásob výhradních ložisek, jejich odpisy, úkoly na úseku ochrany nerostného bohatství.

Za neplnění povinností uložených zákonem bude moci Český geologický úřad ukládat přísné sankce.

Vážené soudružky poslankyně, vážení soudruhu poslanci, jménem vlády ČSR doporučuji navržený zákon ke schválení včetně úprav doporučených výbory ČNR, které jsou uvedeny v jejich společné zprávě, tisk č. 59, i v dodatku k němu. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)

Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji místopředsedovi vlády ČSR soudruhu Tlapákovi za odůvodnění vládního návrhu zákona a prosím společného zpravodaje poslance Josefa Šůrala, aby přednesl zprávu výborů ČNR.

Zpravodaj poslanec Josef Šůral: Vážený soudruhu předsedo, vážené soudružky a soudruzi poslanci, vážení hosté!

V těchto dnech projednávají zákonodárné orgány Československé socialistické republiky, České socialistické republiky a Slovenské socialistické republiky návrhy zákonů, které upravují hospodářsky závažný okruh činnosti, sahající od poznávání geologické stavby státního území, ověřování jeho nerostných zdrojů, ochrany a využití nerostného bohatství až po úpravu hornické činnosti a výkon státní báňské správy. Jde o širokou problematiku, řešenou v souladu s ústavním zákonem. Podle něho přísluší stanovit zásady ochrany a využití nerostného bohatství federaci, úpravu provádění geologických prací a hornické činnosti republikám. Federální shromáždění schválilo již 19. dubna 1988 federální horní zákon a dnes je na pořadu jedná ní České národní rady návrh zákona ČNR o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu.

Je známo, že příprava celého souboru zákonů byla dlouhá, nesnadná, vzájemně podmíněná a že kladla na zpracovatele návrhů značné nároky. Výsledkem je ucelená, homogenní a navzájem propojená soustava zákonů, v níž má své patřičné místo i projednávaný návrh zákona.

Geologickými pracemi se objasňuje geologická stavba státního území, ověřují se jeho nerostné zdroje a zjišťují jiné hospodářsky a technicky významné charakteristiky. Provádějí se k mnoha účelům: pro poznání a dokumentování geologické stavby, pro vyhledávání a průzkum ložisek nerostů, k vyhledávání a ověřování zdrojů podzemních vod včetně přírodních vod léčivých a stolních minerálních, ověřují se inženýrskotechnické a geostatické charakteristiky stavenišť, hodnotí se geologické faktory významné pro tvorbu a ochranu životního prostředí a pro další hospodářské a technické potřeby.

Běží o rozsáhlou a mnohostrannou aktivitu, při níž se užívají různé druhy geologických prací, zejména geologické mapování, hloubení vrtů, důlní průzkumné práce, povrchové výkopy a rýhy, geofyzikální a geochemická měření, zkoušky a rozbory. Jde o práce studijní, terénní a laboratorní, o discipliny tradiční, ale stále častěji o metody patřící k nejnáročnějším v současné vědě a technice.

Výbory České národní rady měly příležitost seznámit se v tomto volebním období, ale i v obdobích předcházejících s bohatou činností české geologie. Projednávala výsledky prací Českého geologického úřadu k rozvoji nerostné základny státu, jeho výzkumy ke zjištění působení průmyslových hnojiv a unikajících škodlivin na jakost podzemních vod s doporučením potřebných opatření, sledovala péči úřadu o ochranu nerostného bohatství a výsledky činnosti jeho organizací v zahraničí.

Také v denní praxi našich revírů se setkáváme s prací geologů, kteří nejen rozšiřují a ověřují naši nerostnou základnu, ale hledají i úspěšné cesty, jak báňsko-technicky zpřístupnit sloje uhlí a lignitu, jak zvládnout obtížný problém jejich odvodnění.

Jednání ve výborech České národní rady i praktické zkušenosti dokládají význam geologie pro mnoho oblastí hospodářského a sociálního života i šíři geologické práce. Nepodílejí se na ní jen organizace Českého geologického úřadu, ale i organizace těžební, vodohospodářské, projektové, výstavbové a organizace a zařízení, které zkoumají a řeší problematiku tvorby a ochrany životního prostředí.