V souladu se závěry XVII. sjezdu KSČ a úkoly
rozpracovanými v 8. pětiletém plánu
a ročních prováděcích plánech
je stanoveno v rychlé dynamice rozvíjet zdravotnickou
výrobu i materiální zdroje pro léčebně
preventivní péči v ročních
tempech 6 až 8 %.
Těmto úkolům však neodpovídá
vývoj dodávek z resortu ministerstva průmyslu
ČSR. Převážně z kapacitních
a surovinových důvodů zůstávají
u řady položek bilance na úrovni předcházejících
let. Důsledkem jsou prohlubující se rozpory
v dodavatelsko-odběratelských vztazích a
z nich vyplývající tlak na růst devizové
závislosti zdravotnictví a omezené možnosti
v zajišťování potřeb se značným
ekonomickým i politickým dopadem. Předmětem
rozporů jsou zejména: obvazový materiál,
vyšetřovací pomůcky z pryže a plastů,
laboratorní pomůcky ze skla a plastů, obalový
materiál (papír, sklo, folie z plastických
hmot), farmaceutické suroviny.
K řešení současné situace je
proto nutno stanovit závazné dodávky pro
zdravotnictví ve výši potřeb, v případech,
kdy nebude možno zabezpečit plné krytí
potřeb zdravotnictví, přidělit odpovídající
účelový limit na dovozy z nesocialistických
zemi.
Ke koncepčnímu řešení dalšího
rozvoje ministerstva průmyslu je nutno zpracovat konkrétní
opatření k rozvoji oborů ministerstva průmyslu
vyrábějících pro zdravotnictví
s cílem plného zabezpečení potřeb
kvantitativně a v požadovaných parametrech;
uložit organizacím ministerstva průmyslu ČSR
dodávajícím pro zdravotnictví projednáváni
rozvojových koncepcí s resorty zdravotnictví,
zabezpečit ve výrobních organizacích
dodávajících pro zdravotnictví ekonomičnost
výroby a vytvořit tak podmínky pro zainteresovanost
na rozvoji těchto výrob v podmínkách
přestavby mechanismu národního hospodářství.
Děkuji za pozornost. /potlesk./
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Pavlu Krublovi. Slovo má poslanec Milan Čaja,
připraví se poslanec Otakar Novotný.
Poslanec Milan Čaja: Vážený soudruhu
předsedo, vážené soudružky poslankyně,
vážení soudruzi poslanci, Československá
socialistická republika patří mezi státy
s rozvinutým a vyspělým průmyslem,
avšak s nedostatkem vlastních kvalitních surovinových
zdrojů. Jejich značnou část musíme
proto dovážet - jen pro ilustraci roční
objem činí okolo 60 mld Kčs ve franco cenách.
A přitom jedním ze závažných
nedostatků našeho národního hospodářství
je stále vysoká materiálová a energetická
náročnost vyráběné produkce.
Je proto více než třeba hledat cesty, jak šetřit
primární suroviny, jak racionálně
hospodařit s omezenými domácími a
draze dováženými surovinami, často při
finanční účasti státu.
K dosažení tohoto cíle může významně
přispět i vracení odpadů znovu do
výrobního cyklu, tzn. využívání
vznikajících odpadů jako zdrojů druhotných
surovin.
Po dlouhou dobu tvořily druhotné suroviny v surovinové
bilanci pouhý doplněk k prvotním surovinám.
Omezená dostupnost prvotních surovin ve světě
i na území ČSSR, spolu s vážným
narušováním životního prostředí
hromadícími se odpadovými látkami,
vyvolává intenzívní tlak na zvýšení
úrovně hospodaření s odpady, protože
představují současně jak ohrožení
životního prostředí, tak potencionální
zdroj druhotných surovin.
Podle šetření Federálního statistického
úřadu bylo v roce 1982 vyprodukováno 103
mil. tun tuhých odpadů, dále přes
l mld m3 kapalných a 46 mld m3 plynných
odpadů. Zpětně bylo využíváno
46 % tuhých, 6,5 % kapalných a 19,4 plynných
odpadů. Ztráty vznikající takto národnímu
hospodářství Z nízké úrovně
odpadového hospodářství nejsou sice
v plném rozsahu statisticky sledovány, ale z dílčích
údajů je zřejmé, že převyšují
ročně v závislosti na výši a
rozsahu ocenění 10 až 15 muld Kčs. Hospodařeni
s odpady a druhotnými surovinami proto představuje
důležitou oblast, jejíž význam
v etapě přebudování hospodářského
mechanismu musí stále vzrůstat.
I když v 8. pětiletce došlo k jejich aktivnějšímu
využívání a řeší
se dříve odsouvané problémy, stále
máme ve srovnání s jinými průmyslově
vyspělými zeměmi značné rezervy.
Velké množství druhotných surovin v
tuzemsku jako nezpracovatelné vyvážíme,
i když ve světě jsou již používány
technologie na jejich úpravu a využiti. jiné
druhotné suroviny nevyužíváme vůbec.
K vyššímu zhodnocování, pokud jde
o nekovové druhotné suroviny, do jisté míry
přispěl státní cílový
program 13, jehož nositelem jsou ministerstva průmyslu
obou republik. Bohužel ne však v takovém tempu
a rozsahu, které by byly úměrné světovému
vývoji v této oblasti.
Příčiny neuspokojivého stavu ve využívání
druhotných surovin, které jsou ve státním
cílovém programu 13 a tudíž v gesci
ministerstev průmyslu. jsou velmi různorodé.
Jedním z hlavních faktorů je nedostatečná
ekonomická stimulace podniků k využívání
druhotných surovin. Tím mám na mysli, že
relace cen prvotních a druhotných surovin nevytvářejí
dostatečný prostor pro skutečný finanční
efekt pro všechny organizace, které druhotnou surovinu
sbírají, upravují i zpracovávají.
Bylo by proto důležité, aby v rámci
připravované komplexní přestavby velkoobchodních
cen k 1. 1. 1989 byl posouzen a upraven poměr velkoobchodních
cen některých nejdůležitějších
druhotných surovin k cenám surovin prvotních.
Takové pojetí přestavby velkoobchodních
cen by umožnilo např. odstranit paradox, kdy výroba
tavené skloviny ze sběrných surovin je o
60 Kčs na 1 tunu dražší než utavená
sklovina z primárních surovin. Odstranění
tohoto rozporu pomocí změny velkoobchodních
cen například u skleněných střepů
by zvýšilo ekonomickou stimulaci podniků a
přispělo by ke zvýšení recyklu
skleněných střepů, který je
v ČSSR zatím jen 12 % ve vsázce, zatímco
v NSR a ve Švýcarsku 30 % a existují sklárny,
kde představuje 80 %. Tavení sklovin" z druhotné
suroviny představuje také 43 % úsporu elektrické
energie oproti použití prvotní suroviny. přitom
u nás možnosti zpracování skleněných
střepů přesahují možnosti sběru.
Vyššímu využívání druhotných
surovin brání i nedostatečné zpracovatelské
kapacity. Nepřipravenost zpracovatelských odvětví
a jeho kapacitní nevyváženost k produkci odpadů
se projevuje přebytkem produkce odpadů - např.
sběrového papíru, ojetých pneumatik,
spotřebitelských plastů, odpadů při
zpracování bavlny apod., které - jak už
jsem řekl je nutno s nízkým stupněm
finálního zpracování vyvážet
nebo bez dalšího využití znehodnocovat
na skládkách a zvyšovat tak nevratné
ztráty příslušných komodit včetně
zhoršování životního prostředí.
Například ojeté pneumatiky z nákladních.
aut jsou spalovány v cementárnách, zpracování
velikých pneumatik a pneumatik z osobních aut není
u nás - na rozdíl od jiných zemí -
dosud vyřešeno. Přitom při využití
1 tuny odpadních plastů a pryže se ušetří
cca 2,5 tuny ropy.
Těžiště problematiky vyššího
využívání odpadů v působnosti
ministerstva průmyslu ČSR jako druhotných
surovin však je třeba spatřovat ve zpracování
průmyslových technologických odpadů.
mezi ně bezesporu patří odpady z některých
anorganických výrob, např. odpadní
zelená skalice, odpadní sírany, především
sádrovec, odpadní louhy apod. Také v současné
době používaná odsiřovací
zařízení propouští u nás
do ovzduší větší množství
síry než představuje náš dovoz
této suroviny. Řešení těchto
problémů se od souvala z důvodů ekonomických
i technologických. Jde o akce úzce související
s ochranou životního prostředí. jejichž
efekt nelze podle platných metodik ve všech aspektech
objektivně vyčíslit. Je proto třeba
si uvědomit, že v řadě případů
investiční akce nezbytné pro vyšší
využívání druhotných surovin
mají zpravidla v porovnání s jinými
akcemi výrobního charakteru nižší
ekonomickou efektivnost, protože jsou současné
akcemi ekologickými. Proto bude zřejmě třeba
vypracovat obecně platnou metodiku hodnocení celospolečenských
přínosů ekologických akcí se
zaměřením na stanoveni ekologických
faktorů při využívání
odpadů jako druhotných surovin, které se
stanou součástí kritérii posuzování
národohospodářské efektivnosti.
Nedostatečnému využívání
odpadů jako zdrojů druhotných surovin v neposlední
řadě brání i nedostatečně
účinná platná právní
úprava. Současná právní úprava
na úseku hospodaření a využívání
druhotných surovin je příliš roztříštěná
do řady předpisů různé právní
síly a především je nekomplexní.
Nevztahuje se na všechny druhotné suroviny a jejich
zdroje. nezabývá se všemi fázemi hospodaření
s druhotnými surovinami.
Na tyto skutečnosti upozorňoval ústavně
právní výbor již před čtyřmi
roky, kdy ČNR projednávala zprávu vlády
ČSR o využití druhotných surovin. Proto
se výbor i v přípravě na dnešní
schůzi zaměřil zejména na tuto problematiku.
Ministerstvům průmyslu bylo již v roce 1982
uloženo vládami republik připravit návrh
zásad základní právní úpravy
sběru a hospodařeni s druhotnými surovinami.
Vzhledem k tomu, že první návrh zásad
v roce 1984 nedoporučily legislativní rady republik
k dalšímu projednávání, započaly
práce na novém návrhu až v roce 1986.
Přitom se ztratila spousta času.
V současné době byly návrhy zásad
právní úpravy vypracované ministerstvy
průmyslu ve spolupráci s meziresortní pracovní
skupinou rozeslány do připomínkového
řízení. V této fázi je předčasné
hodnotit výsledek tohoto řízení.
Celá právní úprava však musí
respektovat principy přestavby hospodářského
mechanismu. Vzhledem k nové koncepci uspořádání
ústředních orgánů a zejména
k jejich novým působnostem i vzhledem k připravovaným
zásadním právním úpravám
v souvislosti s přestavbou, bude zřejmě třeba
zvážit řízení problematiky druhotných
surovin v českém národním hospodářství
a odpovědně rozhodnout o legislativní formě
zpracování problematiky druhotných surovin
a odpadového hospodářství v celé
jejich šíři a souvislostech. Zejména
by se měl vyjasnit vztah surovinového zabezpečení
národního hospodářství a životního
prostředí, vztah federální a národní
sféry řízení, včetně
postavení navrhovaného zákona v našem
právním řádu.
V této souvislosti bude ještě zřejmě
třeba zvážit i právní řešení
všech souvisejících otázek, především
problematiku plánování, investiční
politiky, finančního hospodaření,
ale i řízení mezinárodní spolupráce
a zajišťování informační
základny. Všechny tyto návaznosti musí
být samozřejmě v souladu s příslušnými
ustanoveními Směrnice k zabezpečení
komplexní přestavby hospodářského
mechanismu.
Soudružky a soudruzi, je třeba si však uvědomit,
že ani sebelepší právní úprava
není sama o sobě zárukou změny v hospodaření
s odpady a druhotnými surovinami. V duchu přestavby
musí podniky hledat cesty vedoucí k maximálnímu
zhodnocení surovinových vstupů do výrobního
procesu tak, aby pomocí maloodpadových a bezodpadových
technologií za účinné pomoci celé
vědeckovýzkumné základny byla na minimum
omezena produkce odpadů a tím i chráněny
jednotlivé složky životního prostředí.
Děkuji za pozornost. /potlesk./.
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Milanu Čajovi. Slovo má poslanec Otakar
Novotný.
Poslanec Otakar Novotný: Vážený
soudruhu předsedo, vážené soudružky
a soudruzi poslanci, rozsáhlá a důkladná
příprava dnešního pléna České
národní rady včetně průzkumů
na závodech a podnicích průmyslu řízeného
vládou ČSR nám velmi přiblížila
problematiku výroby a odhalila řadu nedořešených
nebo neřešených problémů.
Přestože jsme se v mnohém poučili, nestali
jsme se odborníky ve specifické problematice členitého
a náročného mnohoodvětvového
mechanismu ministerstva průmyslu. Získali jsme však
poznatky, které mohou být zevšeobecněny.
Svědčí o tom jak zpravodajská zpráva,
tak diskusní příspěvky poslanců.
Jistá specifičnost situace spočívá
v tom, že námi projednávané odvětvi
po dlouhá léta socialistické výstavby
se významně podílelo na Vzestupu výkonnosti
a efektivnosti a stalo se oporou stability našeho vnitřního
a zahraničního trhu a celého hospodářství
naší republiky. Vznikl tedy oprávněný
otazník, proč se toto odvětví ve svých
výsledcích rozkolísalo a místo očekávaného
prudkého vzestupu na počátku 8. pětiletky
nastalo neplnění plánem stanovených
ukazatelů. Odpověď na tuto otázku dávali
všichni dotazovaní obdobnou. Byla to nedostatečná
připravenost na plnění náročných
požadavků 8. pětiletky na růst výkonů,
produktivity a na pokles materiálové a energetické
náročnosti, ale i mnohde materiálová
nezajištěnost plynulé výroby. Vstupy
vědeckotechnického rozvoje, které měly
vzestup výkonnosti a efektivnosti zajistit, přicházely
se zpožděním nebo nebyly zařazeny do
plánu vůbec. S takovouto situaci jsme se setkali
ve více závodech. Za všechny uvedu n.p. Vertex
Litomyšl. V době průzkumu neměli pokrytou
potřebu základní suroviny k výrobě
skleněných vláken o více jak 1000
tun. Jak jsem si ověřil u ředitele podniku
soudruha Pokorného, je ta záležitost řešena
a část nekrytých fondů dochází
již ze SSSR. Velmi dramaticky vyhlížela situace
vzniklá při uvádění modernizovaného
cechu na výrobu skleněných vláken
do provozu. přes dva roky trvaly spory o kvalitu dodaných
skacích stavů SKPE-S1 a S2. Nepřevzato od
výrobce modernizovaných - elektronizovaných
skacích strojů od výrobce Elstroj Nitra bylo
14 strojů. Nový cech neplnil plánované
parametry.
I na tomto useku došlo ke značnému zlepšení.
Po provedených kádrových změnách
u výrobce strojů byly stroje opraveny, 11 kusů
již investor převzal a s oprávněnou
důvěrou očekává. že nově
stanovený termín 31. 5. 1988 na uvedení celého
modernizovaného cechu bude dodržen a závod
bude plnit plánované parametry.
V Texlenu Trutnov jsme se setkali v nově budovaném
závodě s mimořádným úsilím
a zdravým riskováním při budování
nového závodu, který byl již v ne zcela
dohotovených částech plně kapacitně
využíván a jen tento přístup
dával naději celému podnikovému kolektivu
na splnění celoročních úkolů
v kvantitativních i kvalitativních ukazatelích.
Druhý starý závod Texlenu v Trutnově,
který je maximálně využíván
na efektivní využití lnu a plní náročné
úkoly ve vývozu na náročné
zahraniční trhy, dává představu,
za jak obtížných pracovních podmínek
musí ženy v tomto odvětví pracovat.
Rovněž tento závod se potýká
s nedostatkem pracovních sil, proto jsme se setkali s ostrou
kritikou ministerstva průmyslu, které nepamatovalo
na tento podnik se mzdovým opatřením prováděným
ke stabilizaci pracovníků.
Navštívili jsme také kožedělný
podnik Antonína Zápotockého v Jaroměři.
Zde jsme zaregistrovali mj. připomínky k surovinové
skladbě a jejich nerovnoměrným dodávkám.
Chybí jim zejména kůže z koz a ovcí.
Navíc se zde negativně projevuje předchozí
nešetrné zacházení se surovinou i se
samotnými zvířaty. Touto problematikou se
budeme ve výboru zabývat. Přes tyto potíže
podnik zvyšuje svoji výrobu, snižuje materiálové
náklady a zrychlil obrátku zásob ze 102 dnů
na 78 dnů.
Jak se ukázalo, působí i zde velké
problémy dodavatelsko-odběratelské vztahy
mezi podniky různých resortů. Tak například
barva na textil a kůže stejně jako prostředky
na činění kůži se často
dovážejí, neboť výrobky našeho
chemického průmyslu se neukazují dost kvalitní
a neumožňují efektivní zhodnocení
naší národní práce na zahraničních
trzích.
Soudružky a soudruzi poslanci, ze zprávy k teto problematice
vyplývá, že jsou záměry na urychlení
rozvoje některých výrobních oborů
odvětví řízeného ministerstvem
průmyslu. Proto nemohu se nezmínit o problémech
obalů, které dělají značné
starosti potravinářům a ve svých důsledcích
obchodu, zahraničnímu obchodu a spotřebitelům.
Lze říci, že složitá je situace
ve všech druzích obalů, ale nejvážnější
je to s papírovými obaly, z nichž specifické
jsou několikavrstevné obaly na některé
tekuté potraviny.
Inovace ve výrobě vyžaduje změny v druzích
i tvarech obalů i ve zlepšování jejich
kvality, ale i změny v množství. Bez toho dost
dobře není možné zlepšovat uchovatelnost
a užitnou hodnotu potravin. Někdy nedostatek vhodných
obalů, včetně kvalitního potisku,
brání i zvýšení efektivnosti
vývozu. Množí se případy, kdy
obalové materiály jsou zajišťovány
samotnými odběrateli z nesocialistických
zemí, čímž se snižuje efektivnost
vývozu a zhodnocení naší národní
práce. Přesto, že se tento problém řeší
i na úrovni státních orgánů,
není dosud dořešen a neskýtá
naději na brzké vyřešení.
přes uvedené problémy, kterých jsme
zde slyšeli mnoho, připojuji se ke zpravodajské
zprávě o tom, abychom ocenili plnění
náročných úkolů pracujícími
tohoto průmyslového odvětví vysoce
a kladně, a proto doporučuji, abychom jim poděkovali
a popřáli jim, všem pracující
m tohoto odvětví, plnění celospolečenských
potřeb v budoucnu. /Potlesk./
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Otakaru Novotnému.
Soudružky a soudruzi, Zjišťuji, že promluvili
všit hni přihlášení řečníci.
Přeje si ještě někdo z poslanců
vystoupit v diskusi?
Nikdo.
Můžeme tedy diskusi uzavřít.
K dotazům vystoupí nejprve soudruh místopředseda
vlády Urban, potom soudruh ministr Hojer a na závěr
předseda vlády soudruh Adamec.
Místopředseda vlády ČSR Bohumil Urban:
Vážený soudruhu předsedo, vážené
soudružky poslankyně, váženi soudruzi
poslanci, dostal jsem včera od soudruha poslance Karbaše
dotaz týkající se zavedení jednorázových
injekčních stříkaček v n.p.
Gama České Budějovice.
Chci v úvodu říci, že v období
průzkumu poslanců došlo již k určitým
rozhodnutím.
Za prvé - pokud jde o jednorázové injekční
stříkačky, byly uvolněny prostředky
ve výši 327 miliónů devizových.
korun s tím, že dosavadní výrobce Chirana
zvýší výrobu z dnešních
150 miliónů kus na 300 miliónů kusů
injekčních stříkaček. To znamená
v praxi. že v letošním roce dostane čs.
zdravotnictví zhruba 120 miliónů těchto
stříkaček, v příštím
roce 160 miliónů - což jim pořád
ještě tyhle dva roky nebude stačit - a v 90-tém
roce 250 miliónů kusů, což řeší
současně známé potřeby čs.
zdravotnictví.
Zároveň chci informovat Českou národní
radu, že připravujeme zavedení výroby
jednorázové injekční techniky. pro
diabetiky a alergiky, což jsou krátké a úzké
jehly, po kterých je voláno a které se ve
světě vyrábějí. O výrobu
má skutečně zájem - jak tu soudruh
poslanec řekl - podnik Gama České Budějovice,
kde k tomu jsou vytvořeny dobré podmínky,
ale o výrobu má zájem i družstvo Směr
Praha. Oba zájemci - a tak je dohodnuto - do 15. května,
což je za měsíc - zpracují svůj
návrh výroby na 10 miliónů kusů,
a kdo bude lacinější, kdo vytvoří
rychlejší a ekonomičtější
podmínky pro zavedení výroby, ten dostane
od české vlády v květnu, v jeho druhé
polovině - to je příští měsíc
- devizové prostředky na dovoz potřebných
strojů.