Ani dnes bych na nich nemusel nic měnit, snad jen data
a některá čísla. Nedostatky a jejich
příčiny, které jsou souhrnem poznatků
poslanců, přetrvávají. Musím
zdůraznit, že ačkoliv žádný
z poslanců našeho výboru není odborníkem
na problematiku celého resortu ministerstva průmyslu,
zpravodajské zprávy, rozprava i přijatá
usnesení vždy vystihovala v časové rovině
problémy i návrhy na řešení.
Jsme zákonodárný sbor, jehož ústavní
povinností je kontrolní a iniciativní činnost
vůči vládě České socialistické
republiky. Je tedy otázkou, zda jsme jako poslanci plně
využili svých pravomocí, abychom pomohli včas
řešit problémy, které se v resortu sice
pomalu, ale o to naléhavěji, zejména od roku
1984-85 prohlubovaly a nové vznikaly. Asi bylo možné
před čtyřmi roky zabránit nebo omezit
úbytek pracovních sil důsledných řešením
oblasti sociální politiky dělníků
a zejména dělnic resortu. pomocí techniky
řešit mnohde již neúnosnou intenzitu práce,
přesčasovost, rostoucí počet mimořádných
směn, zaostávání a zastarání
technické základny našich továren, nízké
vstupy pro jejich modernizaci, pro nezbytné dovozy kvalitních
surovin, plánovité a důsledné provádění
strukturálních změn výrobků
resortu.
Věděli jsme jíž. na začátku
osmdesátých let, že nelze zastaralou výrobní
základnu modernizovat plošně - na to nejsou
a ani nebudou finanční prostředky. Že
je nutno přijmout a plánovitě realizovat
modernizaci výrobní základny tam, kde se
očekávají vyšší efekty z
vývozu, ale i uspokojování naší
vlastní potřeby. Přesto jen málo z
toho bylo realizováno. přes mnohá kritická
slova a upozornění nás poslanců.
Není jádrem mého vystoupení kritizovat
resort, ani vyjmenovávat všechny rozpory a nedostatky.
Vesměs odezněly jak ve společné zpravodajské
zprávě, tak i ve vystoupení soudruha ministra.
Chtěl bych se spíš obecně pozastavit
nad tím, že se přes společné
úsilí, dobrá usnesení, neprosazuje
výrazná náprava.
Nechci se vracet k tomu, co jsem zde na plenární
schůzi již jednou v minulosti při rozpravě
řekl. Stále platí, že tento resort nebyl
nikdy v minulých pětiletkách preferován,
naopak byly zde tendence k útlumu. Přesto však
úkoly na něj, jak to vyžadovala celostátní
platební bilance, postupně stoupaly, aniž byly
adekvátně upraveny vstupy, zejména investiční.
To je fakt, který nelze zpětně změnit.
Dnes tváří v tvář novým
potřebám je nutno zásadně změnit
přístupy k tomuto resortu tak, jak to vyžaduje
celospolečenský zájem.
Ani dnešní, poměrně co do výhledu
optimistická zpráva vlády, přednesená
soudruhem ministrem, v té části, kde hovořil,
co všechno resort bude řešit, mne neuklidnila.
při našich znalostech ekonomických podmínek
republiky a technické základny resortu jsou pochybnosti
namístě. Ani u jednoho problému nebylo řečeno,
jak se bude řešit a dokdy bude vyřešen.
Ostatně to připomněl přede mnou i
soudruh Chabičovský.
Celá naše společnost je v přestavbě.
Ted mám na mysli přestavbu nejen ekonomickou, ale
i přestavbu přístupů a myšlení,
přestavbu v zodpovědnosti každého z
nás. Nás, poslance zákonodárného
sboru, nevyjímaje. Každý má svou odpovědnost
úměrnou k zastávané funkci. Připomeneme-li
si zákon o ČNR, náš jednací řád,
jednoznačně z toho vyplývá naše
odpovědnost vůči českému národu,
vůči naší socialistické společnosti.
Nikdo v současnosti, tím méně v budoucnosti,
z nás nesejme zodpovědnost za to, jak jsme se zasadili
o blaho tohoto národa, obyvatel České socialistické
republiky. Lidé si nás zvolili, abychom v jejich
zastoupení dokázali přijmout takové
zákony a opatření, které budou ku
prospěchu celého socialistického státu.
Jako začínající poslance tohoto sboru
jsem byl přesvědčen, že o všech
potížích, ať se jedná o služby,
životní úroveň, činnost v podnicích
atd., které jsou mezi námi dole, ani vláda
neví. Bylo pro mne však zklamáním, když
jsem se přesvědčil, že potíže
jsou známé, že mnohdy ministři nebo
jejich zástupci ve výborech daleko kvalifikovaněji
kritizují poměry ve svých resortech, než
my poslanci. Že však neúměrně dlouho
trvá náprava, přijmutí účinných
opatření, která by nedostatky rychle řešila.
Kritika je dnes otevřenější a širší
než dříve. Málokdy však ve výborech
slyšíme - to a to je špatné, nevyhovující,
tak a tak to napravíme.
Nestačí stále jen konstatovat, že v
zásobách máme již více než
jednoroční národní důchod,
že zaostává v porovnání s jinými
vyspělými státy produktivita práce,
že klesá a je nízká směnnost,
že se nedaří prosazovat vědeckotechnický
rozvoj, náklady rostou nebo stagnují atd. Známe
to všichni z různých vystoupení našich
představitelů. Jistě. Samo poznání
je důležité. Avšak mnohem důležitější
je něco s tím udělat. Každý v
rámci své kompetence, své zodpovědnosti
dané funkcí. přijmout taková opatření,
která povedou k nápravě. Dělník
na závodě určitě nemůže
za zásoby, za strukturální změny atd.
Kázeň je dána celkovým klimatem. Mnohdy
ani podnikový či generální ředitel
nezmůže nic proti celostátním předpisům
vydaným z centra. Všichni pracují a využívají
takové ekonomické podmínky, které
jsme jim připravili. Náš pracující
lid si zvolil své zástupce, ústavně
byly jmenovány vlády. Zcela oprávněný
je tedy požadavek, aby vlády vládly tak, aby
naše socialistická společnost vzkvétala,
kráčela vpřed rovnoměrně, aby
se rozvíjely sociálně ekonomické podmínky,
aby rostla životní úroveň. A na nás
pak požaduje, abychom důsledně jeho zájmy
hájili.
Jsem si vědom, že to je řečeno idealisticky,
zjednodušeně. Nově asi budeme nuceni jít
skutečně i proti zažitým zvyklostem.
Proti nevyužívání pracovní doby,
proti nekázni jak pracovní, tak technologické,
proti novelizaci mezd, která je dnes asi největším
balvanem ležícím na cestě efektivnosti,
hned za strukturálními změnami. To jistě
nebude populární.
Jako poslanci si však musíme umět vybrat vyšší
zájmy a cíle, a to i přes případný
počáteční nesouhlas s komplexní
přestavbou, kterou někde vidí jen v obzoru
vlastních příjmů, maximálně
v prosperování vlastních podniků.
I na úkor státu.
Pevně věřím, že v současné
přestavbě společnosti, v jejímž
čele stojí KSČ a její ústřední
výbor, se podaří to, co je pro růst
národního důchodu rozhodující
- sladit zájmy společnosti se zájmy pracovních
kolektivů, se zájmy každého z našich
občanů.
Máme jednu z největších zaměstnaností.
Více než polovina obyvatel pobírá mzdu
ze zaměstnaneckého poměru. Dokázat,
aby se toto pracovní zapojení adekvátně
odrazilo na růstu národního důchodu,
je věcí každého z nás. Zejména
pak vlády.
Řada z nás se při přípravě
této schůze zúčastnila mnohých
průzkumů na závodech a podnicích.
Průzkumy probíhaly v době, kdy byl největší
tlak na splnění plánu třetího
čtvrtletí a celého loňského
roku. Vedení podniků, straničtí a
odboroví funkcionáři, dílovedoucí,
mistři i dělníci nám říkali
své problémy zcela otevřeně a poctivě.
Stejně poctivě však očekávají,
že jako poslanci ČNR pomůžeme urychleně
řešit ty, které jsou nad rámec jejich
pravomocí a možností. Vesměs byli potěšeni
naší návštěvou, tím, že
někdo "shora" se o jejich problémy zajímá.
Zcela otevřeně nám však řekli,
že ČNR jako nejvyšší státní
orgán republiky bude mít vážnost přímo
úměrnou tomu, jak dokáže tyto problémy
řešit.
V souvislosti s tím vzpomeňme jednání
našich výborů. Žádný resort
nemůže být samostatný, bez vazeb na
ostatní resorty. A zde je kritické místo.
Pokud je nutno cokoliv řešit mezi více resorty,
jsou to jednání vleklá a mnohdy bez úspěchu.
Při programovém prohlášení vlády
v roce 1986 pokládal tehdejší předseda
vlády vyřešení tzv. resortismu za jeden
z hlavních úkolů nové vlády.
Chci věřit tomu, že nyní po přestavbě
centra se toto podaří. Nastolit spolupráci
ministerstev, jít vždy cestou celospolečenského
a nejen resortního prospěchu, přehodnotit
a zrušit kupy mnohdy protichůdných předpisů,
vyhlášek, příkazů a nařízení.
Mnohdy by bylo lépe vzít do rukou tzv. "selský
rozum" než vyhlášku.
Řada podniků a VHJ ministerstva průmyslu
pracuje nyní v podmínkách experimentu. Jejich
výsledky loňského roku nejsou zatím
jednoznačně kladné, ostatně je ještě
velmi krátká doba na hodnocení. Ale vesměs
se ukazuje, že tyto experimentující podniky
mají vyšší dynamiku než ostatní.
plní hrdinskou úlohu ověřování.
Nejlépe jejich postavení vyjádřil
při našem průzkumu jeden podnikový ředitel,
který řekl, že experimentující
podniky jsou v postavení 10 % řidičů,
kteří ověřují bezpečnost
jízdy vlevo při platnosti stávající
vyhlášky 100 pro ostatní řidiče.
Jsou v horším postavení v rámci všech
neduhů naší ekonomiky než neexperimentující.
Jejich obrovská výhoda je však v tom, že
při zavádění nového mechanismu
se všemi zákonnými normami v celém našem
hospodářství budou vpředu. Budou mít
zkušenosti s řízením za podmínek
samostatnosti a úplného chozrasčotu. Byly
přijaty zásady, pravidla, jak se experimentující
podniky budou řídit, jak budou vykazovat svou činnost.
Zdůrazněna byla neměnnost těchto zásad.
A přesto již při zavádění
experimentu jsou zde snahy z centra pravidla měnit, doplňovat.
Jako bychom se báli, že podniky se samostatným
řízením své úkoly nezvládnou,
pokud nebudou voděny za ruce. O experimentu podrobně
jednal náš výbor minulý měsíc.
Přijali jsme usnesení, ve kterém mj. tyto
tendence odsuzujeme.
Věřím, že v nových podmínkách
řízení státu, celé ekonomiky
se postupně podaří podstatně rychleji
řešit problémy, rychleji zabezpečit
sociálně ekonomický rozvoj naší
socialistické společnosti tak, jak nám to
ukládá XVII. sjezd. Náš lid, který
zde zastupujeme, tyto změny vítá, žádá
jejich urychlení. Je třeba za každou pětiletkou
vidět pět let lidského života. Z hlediska
plánovacího jedna pětiletka není tak
mnoho, z hlediska délky života je pět let příliš
velký kus. Nelze již nadále jen přesouvat
problémy z pětiletky na pětiletku, jít
dále jen pozvolným tempem. Je třeba je řešit,
činit život nás všech stále spokojenější
a po všech stránkách bohatší. Děkuji
za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Jaroslavu Šafaříkovi.
Soudružky a soudruzi poslanci, podle časových
úvah o našem jednání můžeme
dnešní část zasedání České
národní rady ukončit. Budeme pokračovat
zítra v 9.30 hodin. Prosím, abyste připomínky
k návrhu na usnesení předali buď členům
návrhové komise nebo u prezenčního
stolu zítra do zahájení naší
schůze.