Většina z nás se zúčastnila obsáhlých
poslaneckých průzkumů k uvedené problematice.
Setkali jsme se zde s mnoha pracovitými lidmi. Viděli
jsme ale i řadu nedostatků padajících
na vrub plánování, řídící
a organizátorské práce právě
ministerstva průmyslu. Uvedu jen několik příkladů.
Je například nelogické, aby nábytkářský,
textilní a kožedělný průmysl,
ale i jiná odvětví našeho průmyslu,
vyráběla kvalitní výrobky I. jakosti
a na export, jestli že dostávají druhořadou
surovinu. Ony je nakonec vyrábějí, ale za
cenu značných ztrát a odpadu. V dřevařských
závodech jsme se například dozvěděli,
že nelze nechat řádně vyschnout dřevo
pro celý široký sortiment, včetně
tolik kritizovaných oken, protože podnik je jinak
penalizován za nadměrné zásoby. To
je přece věc předpisů a v samotném
zájmu resortu by mělo být nalezeno východisko.
Nezjišťovali jsme, kdo tento stav zapříčinil,
zda banka či ministerstvo financí, ale takto jsme
byli informováni. Podobně je tomu i v chemických
závodech Sokolov při výrobě kyseliny
akrylové. Závod pracuje na tři směny,
při téměř stoprocentním vytížení
kapacit a přesto je mu rozepisován rovnoměrný
podíl zvýšení výkonů v
rámci ročního plánu VHJ jako ostatním
podnikům, ač se předem ví, žo
tyto dodatečné výkony podnik nemůže
splnit. To má pochopitelně i demobilizační
charakter.
Na těchto příkladech je patrno, že i
v odvětví průmyslu existuje řada rezerv
v řídící a organizátorské
práci, neboť v prvém případě
by musel resort důsledně žádat úpravu
finančních předpisů, ve druhém
nerozepisovat plán na podřízené organizační
jednotky nediferencovaně.
Rovněž v našem Severomoravském kraji se
potýkáme v některých odvětvích
řízených ministerstvem průmyslu s
řadou závažných problémů,
a to především v dřevozpracujícím
a textilním průmyslu.
Vyhospodařenost, zaostalost, územní roztříštěnost
výrobních jednotek dřevozpracujícího
průmyslu, trvalý tlak na zvyšování
exportu dřevní hmoty a řeziva postupně
vyvolal kritickou situaci na spotřebitelském trhu.
Jsme krajem, který v pořadí významnosti
zaujímá první místo v těžbě
dřeva v ČSR, ale máme naprostý nedostatek
finálních dřevařských výrobků
nejen pro individuální výstavbu, ale i pro
průmyslové stavebnictví.
V textilním průmyslu a konfekci je výrobní
základna opotřebovaná z 63,3 %, což
je nejvyšší v celé ČSR. Ke stabilizaci
pracovních sil by zde jistě přispělo,
kdyby usnesení vlády ČSR. č. 247/1987
bylo rozšířeno i na okresy Šumperk, Bruntál,
Frýdek-Místek a Vsetín, kde podmínky
jsou přinejmenším na stejné úrovni,
jako ve vybraných okresech, kde je toto vládní
usnesení uplatňováno.
Složitost tohoto rozvoje textilního průmyslu
v podmínkách současného hospodářského
mechanismu bych chtěl dokumentovat na příkladu
n.p. Loana Rožnov, který je naším jediným
výrobcem vrchního kojeneckého a dětského
ošacení.
Začátkem 8. pětiletky vstoupila v platnost
cenová opatření, která omezila - a
v některých případech zcela zrušila
cenové zvýhodnění u skupiny dětských
pletených výrobků. Vzhledem k tomu, že
kojenecké zboží - pletené výrobky
- mají nízkou rentabilitu, většina výrobců
z celé ČSSR tuto výrobu opustila. S důsledky
se setkáváme nyní na trhu. Rovněž
n.p. Loana. jako největší výrobce, proto
připravil program útlumu výroby kojeneckého
zboží a rozvoj výroby rentabilnějších
výrobků. Tento program však nebyl z hlediska
celospolečenských zájmů poprávu
schválen, neboť zajištění potřeb
vnitřního trhu dovozem dětského zboží
by bylo o 30 - 40 % dražší. Národní
podnik proto musí u tohoto programu zůstat, dále
ho rozvíjet a vzhledem k vývozům splnit požadavky
trhu.
Poměr cen dětského ošacení na
světových trzích představuje asi 70
- 80 % ceny srovnatelného zboží pro dospělé.
U nás je tento poměr podstatně nižší
díky sociální politice státu. Požadavek
zisku na výrobce a cena stejného strojního
zařízení zůstává však
totožná. Proto byl vysloven názor, zda by centrální
orgány neměly u výrobců dětského
pleteného zboží uplatnit slevy odvodů
ze zisku a částečně tak kompenzovat
vzniklé ztráty. Stejné podmínky pro
tvorbu zisku s ostatními textilními podniky by přispěly
ke zlepšení zásobování našeho
trhu dětským ošacením.
Přesvědčili jsme se dále, že
některé podniky resortu průmyslu našeho
kraje jsou schopny přejít na samofinancování
a konečně ty z nich, co jsou zařazeny v experimentu,
to svými výsledky potvrzují. Jsou však
podniky, kde otevřeně hovoří, že
zavedení zásad plného chozrasčotu
by pro ně představovalo neřešitelné
ekonomické problémy. Svůj podíl na
tom má například i to, že růst
cen našich strojů a zařízení
je neúměrný k růstu produktivity práce,
které tyto nové stroje jsou schopny zabezpečit.
Jestliže nárůsty cen jsou dvojnásobkem
až čtyřnásobkem původní
ceny a růsty produktivity činí maximálně
20 %, je to skutečnost, kdy ani ponechání
odpisů u podniků nepomůže podstatně
zlepšit jejich ekonomickou situaci..
Výbor České národní rady pro
školství a vědu byl před časem
seznámen s vědeckotechnickými politikami
jednotlivých resortů. V případě
ministerstva průmyslu bude ještě potřeba
řadu koncepčních záměrů
a rozvojových programů vyjasnit, a to jak pokud
jde o jejich zajištění vstupy, tak zabezpečení
kvality výstupů, především v
souvislosti s jejich užitím. Domníváme
se, že tyto projekty vědeckotechnické politiky
by měly být projednány nejen v české,
ale i federální vládě, aby se dořešily
všechny otevřené problémy. Děkuji
za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Františku Kinclovi. Slovo má poslanec Alois
Olšan, připraví se poslankyně Hana Fuchsová.
Poslanec Alois Olšan: Soudružky poslankyně,
soudruzi poslanci, když jsme v našem výboru pro
národní výbory a národnosti projednávali
základní otázky dalšího rozvoje
resortu řízeného ministerstvem průmyslu
ČSR, vycházeli jsme i z toho, jak se úkoly
tohoto resortu a vzniklé problémy odrážejí
na činnosti národních výborů.
Pochopit tyto vazby tak, že souvisí s prací
národních výborů jen z hlediska tvorby
zdrojů a jejich přerozdělování
ve prospěch rozpočtu národních výborů,
by bylo jistě velmi zúženým chápáním.
Ani v těchto vazbách nemůže jít
jen o ekonomické momenty, ale také o aspekty společenské
a politické. Ty vyplývají z toho, že
kromě výrobků určených pro
další výrobní spotřebu tvoří
velkou část produkce těchto průmyslových
podniků výrobky určené pro konečné
užití - tedy jako spotřební zboží.
Jeho užitná hodnota, kvalita, dostatečné
množství tohoto zboží na trhu, v potřebném
sortimentu, včetně jeho cenové dostupnosti
mají totiž. v mnoha směrech vliv na životní
úroveň obyvatelstva, na kulturu bydlení a
oblékání, úroveň vybavení
domácnosti, kvalitu využití volného
času - prostě ovlivňují úroveň
uspokojování základních životních
potřeb.
Jakýkoliv nedostatek tohoto zboží výrazně
pak působí na spokojenost občanů,
jejich myšlení a nálady, což se i citelně
projevuje v politické a výchovné práci,
včetně činnosti národních výborů,
které podle litery zákona o národních
výborech prakticky zodpovídají za veškeré
dění a situaci na území, které
spravují.
Sami z naší poslanecké činnosti, ze
styku s národními výbory velmi dobře
známe, kolik kritiky a různých připomínek
k zásobování obyvatelstva především
průmyslovým zbožím, obuví, ošacením,
ale i nábytkem, vznáší občané
na adresu národních výborů. V Praze
jsme se o tom přesvědčili na aktivech funkcionářů
občanských výborů a UO KSČ
na všech pražských obvodech a na zasedáních
ONV, když jsme koncem minulého roku připravovali
plenární zasedání MV KSČ ke
službám. Byli jsme do určité míry
překvapeni, že vedle kritiky činnosti OPBH
na druhém místě zazněly Připomínky
k práci obchodu i z hlediska zásobování
obyvatelstva, které bylo spojováno s prací
samotných národních výborů.
I to je samozřejmě jeden z důvodů,
proč často národní výbory obtížně
získávají občany k účasti
na veřejné činnosti, včetně
různých masově politických akcí.
Jenže, jak se má národní výbor,
obchod vyrovnat s nedostatkovým zbožím, jestliže
buď vůbec nebylo vyrobeno, anebo byla dána
přednost splnění exportních úkolů,
a pak se tedy část i tohoto vyrobeného zboží
nedostala na vnitřní trh. Co může národní
výbor, obchod udělat pro zlepšení kritizované
špatné kvality výrobků? Nebo jak má
občanovi zajistit opravu auta, kola, elektrospotřebiče
nebo další služby a potřeby, nemá-li
jeho podnik služeb potřebný materiál
a především náhradní díly?
Nehledě už na to, že nový nekvalitní
výrobek, který ihned po zakoupení často
vykazuje závady a musí být dán do
opravy, ale i řešení nedostatku náhradních
dílů renovací opotřebených
součástek silně podniky služeb zatěžuje.
Jak má národní výbor zajistit čistotu
a pořádek, nejsou-li nádoby na odpadky a
potřebná technika na jejich svoz, na úklid
apod. Tyto a mnoho dalších otázek by bylo možné
položit za jmenovanou oblast národních výborů
nejen ministerstvu průmyslu ČSR, ale i dalším
průmyslovým odvětvím.
Ale nejde jen o bezprostřední činnost a odpovědnost
národních výborů. Jeden z principů
přestavby v obchodě vyžaduje prohloubit vztahy
mezi výrobou a obchodem, jejichž výsledkem
musí být lepší zásobování
obyvatelstva potřebným zbožím. Jak to
dnes vypadá ve skutečnosti, chci ukázat na
příkladu pražského obchodního
domu Kotva, který od 1. 1. 1988 experimentálně
ověřuje nové formy řízení.
Tento obchodní dům mimo rozšiřování
nových forem služeb, nabízí v současné
době několik tisíc druhů různého
zboží. Při prováděném
průzkumu jsme zjistili, že v průměru
u 800 druhů výrobků není schopen spotřebitele
plně uspokojit. Značné množství
nedostatkového zboží (ať už v množství,
či žádaném sortimentu) se dotýká
právě resortu průmyslu.
Kdyby tato situace měla dále přetrvávat,
jak asi tento podnik zabezpečí cíle, které
si v souvislosti s přechodem na přestavbu vytyčil:
např. docílit z dosavadních 33 mil. Kčs
zisku v roce 1990 70 mil. Kčs zisku. Nesplnit tento ukazatel
by znamenalo nesplnit předpokládanou výši
odměny, kdy v roce 1990 se chtějí dostat
v tomto obchodním domě na průměrný
výdělek 3500 Kčs, ale i neplnit některá
plánovaná opatření zahrnutá
do sociálního programu tohoto obchodního
domu, což patří bezesporu mezi momenty, které
mají přispět ke stabilizaci pracovních
sil v obchodě, kde jich je za tím citelný
nedostatek.
Mimochodem, když jsme ověřovali příčiny,
proč třeba v obchodě je nechuť k organizování
BFOPO a zavedení progresívních forem odměňování,
pak jedna z příčin je v tom, že jsou
obavy z fondového zajištění prodejny,
kdy pak při nedostatku zboží klesá kolektivní
výdělek. Tento příklad Kotvy uvádím
jako dokreslení stavu, kdy výroba může
ovlivnit i průběh přestavby v obchodě.
Vážným problémem z hlediska vztahů
národních výborů a průmyslových
organizací, z hlediska řešení mnohých
problémů se stalo sdružování
prostředků. Přestože směrnice
k této činnosti byly před časem novelizovány,
situace se nezlepšila, a naopak toto sdružení
má sestupnou tendenci. Národním výborům
se pak nedostává finančních prostředků
na výstavbu různých zařízení,
která mají sloužit i pracujícím
těchto podniků, přestože mnohé
z nich byly zařazeny jako akce do volebních programů
NF.
Uvedenými problémy se náš výbor
pro národní výbory a národnosti několikrát
zabýval. Rostou naše obavy, že přechod
na nový hospodářský mechanismus může
tento stav ve sdružování prostředků
ještě více prohloubit, neboť vzhledem
k neuspokojivému stavu materiálně technické
základny podniků tohoto resortu (a nejen tohoto
resortu) lze očekávat soustředění
prostředků podniků především
na vlastní rozvoj, a odsun zájmů, ale i praktických
možností podílet se výrazněji
na komplexním ekonomické " a sociálním
rozvoji území, na němž vykonávají
svoji činnost. Jsme proto toho názoru, že k
odstranění takovéhoto nebezpečí
by měl být vytvořen takový systém
odvodů podniků do rozpočtu národních
výborů, který by tyto potřeby rozvoje
území zabezpečoval.
Soudružky a soudruzi, ve svém vystoupení jsem
chtěl především upozornit na některé
souvislosti mezi činností průmyslových
podniků a činností národních
výborů v souvislosti s přestavbou a na potřeby
prohloubení vztahů mezi výrobou a obchodem.
Věříme, že přijatá opatření
resortem, plánovacími orgány i vládou
k urychlenému odstranění uváděných
nedostatků, o nichž na tomto plénu ČNR
hovoříme, přispějí nejen k
řešení odchylek od plánovaných
úkolů 8. pětiletky v tomto resortu, ale i
ke zvýšení kvality výrobků, zajištění
jejich požadovaného množství a sortimentu,
což bezesporu pozitivně ovlivní i politické
klima mezi našimi spoluobčany. A nepochybně
přinese i lepší podmínky pro práci
národních výborů, pro zabezpečování
jejich vlastních usnesení a plánů.
Samozřejmě za předpokladu - jak minulý
týden zdůraznil na 9. zasedání ÚV
KSČ s. Jakeš - že národní výbory
zpětně budou lépe využívat rozsáhlých
pravomocí k zabezpečování potřeb
lidí ve všech oblastech společenského
života. Děkuji za pozornost. /Potlesk./
Předseda ČNR Josef Kempný: Děkuji
poslanci Aloisi Olšanovi. Slovo má poslankyně
Hana Fuchsová, připraví se poslanec Jaroslav
Karbaš.
Poslankyně Hana Fuchsová: Vážené
soudružky poslankyně, soudruzi poslanci, milí
hosté, na základě pověření
výboru ČNR pro kulturu a výchovu mi dovolte
v úvodu mého vystoupení stručně
shrnout závěry, k nimž jsme v našem výboru
došli při projednávání výsledků
práce resortu ministerstva průmyslu ČSR.
Vzhledem k zaměření výboru jsme se
soustředili na problematiku plnění plánů
personálního a sociálního rozvoje
jako základní podmínky pro aktivizaci lidského
činitele v procesu přestavby. Sledovali jsme uvedené
otázky nejen v rámci mezivýborových
průzkumů organizovaných výborem NR
pro průmysl a stavebnictví, nýbrž provedli
jsme průzkumy vlastní. Byly cenné především
v tom, že jsme navštívili podniky českého
průmyslu, v nichž pracuje v dělnických
profesích pět poslanců - členů
našeho výboru.
Ráda v této souvislosti konstatuji, že naše
základní zjištění se promítla
jak do zprávy vlády ČSR přednesené
ministrem průmyslu ČSR soudruhem Hojerem, tak do
vystoupení společného zpravodaje poslance
soudruha Koláčného. Zásadně
však jde o to, aby nezůstalo jen u konstatování,
případně slibů. Jestliže se potvrdila
- a já osobně jsem o tom pevně přesvědčena.
- nutnost soustavného sledování hlavních
článků rozvoje sociální sféry,
jakými jsou otázky neutěšeného
postavení žen v resortu, výchova a vzdělávání
jeho dělnické mládeže i bytový
problém, jako jeden z limitujících faktorů
stabilizace pracovních sil, musíme rychle a bez
otálení dosáhnout konkrétního,
přehledného a kontrolovatelného řešení
těchto otázek v praxi. Platí to rovněž
o spravedlivém hodnocení lidí ve mzdové
politice, při odstraňování přesčasové
práce vzniklé v důsledku nedostatku v řídící
sféře nebo o tolik diskutované oblasti dodavatelsko-odběratelských
vztahů. Přešlapování na místě
a pouhé registrování nedostatků bez
realizace praktických kroků ke zlepšení
stavu přináší politické, morální
i ekonomické škody.
Na druhé straně výbor vysoce ocenil, že
při skupinových i individuálních průzkumech
jsme se ve všech navštívených závodech
a podnicích setkali s odpovědnými přístupy
vedoucích pracovníků, stranických,
odborových i mládežnických orgánů
a organizací k plnění úkolů
personálního a sociálního rozvoje.
Je škoda, že mnohdy nadšení, snaha i neformální
iniciativa lidí naráží na bariéry
nesmyslných předpisů a jiných zábran.
K tomu dovolte uvést příklady.
K letošnímu MDŽ bylo na podnikovém ředitelství
n.p. Bonex v Teplicích otevřeno rehabilitační
středisko pro pracovníky (převážně
ženy) teplické oblasti. Jde o nesporně pozitivní
krok, uskutečněný v rámci péče
o zdraví pracujících a v jejich prospěch.
Přesto je realizace této akce v rozporu s dosud
platnými předpisy a tak musí odpovědní
pracovníci složitě hledat cesty k vytvoření
formálního souladu mezi prospěšnou skutečností
a od života odtrženými právními
normami, které by měly být urychleně
zrušeny.
Druhý příklad ukazuje, jak je důležité
citlivě a politicky odpovědně přistupovat
k iniciativě pracujících. Po požáru
válcovny n.p. Mitas Praha zabezpečoval n.p. Rubena
Náchod během několika málo dnů
účinnou pomoc v přípravě základního
materiálu - gumárenských směsí.
V průběhu roku 1985 mimo plán a mimo běžnou
kapacitu válcovny vyrobil přibližně
tisíc tun směsí v hodnotě 11,5 mil.
Kčs. K tomu bylo nutno o sobotách a nedělích
využít více než 60 směn, obsazených
v průměru 20-ti pracovníky. Podnik svůj
plán splnil a navíc dodal, jak již bylo uvedeno,
za 11,5 mil. Kčs směsí pro Mitas.
Tato skutečnost však byla vzata jako základ
plánu pro rok 1986, a tak se podnik dostal do velmi svízelné
situace v kapacitě válcovny, která je trvale
využívána o sobotách a nedělích,
ve vysokém podílu přesčasové
práce a tím k nedostatku mzdových prostředků.
K tomu bych jen dodala: Hmotné škody lze na rozdíl
od následků ve vědomí pracujících
vypočítat. Necitlivé a nezásadové
řešení problémů budí nedůvěru
a brzdí další iniciativu. Ještě
po dvou letech pracující Rubeny tuto událost
kriticky hodnotí, jak jsme slyšeli i při poslaneckém
průzkumu v lednu letošního roku. Jsme přesvědčeni,
že přestavba hospodářského mechanismu
odbourá vše, co zatím brzdí rozvoj lidského
faktoru.
Při průzkumech jsme se rovněž zabývali
činností aktivu poslanců všech stupňů,
kteří jsou v podnicích a závodech
českého průmyslu zaměstnáni.
Zjistili jsme značné rezervy, zvláště
při zapojování poslanců národních
výborů základního stupně do
realizace hospodářských i politickovýchovných
úkolů v konkrétních provozech a dílnách.
Na druhé straně jsem přesvědčena,
že resort nevyužívá možností
ke konzultacím, poradám a pracovním setkáním
s námi, poslanci zákonodárných sborů,
kteří v jeho rámci pracujeme. Jsem přesvědčena
o užitečnosti neformálních setkání
s odpovědnými řídícími
pracovníky, zejména při plnění
našich kontrolních a iniciativních funkcí
v rámci navrhovaného usnesení z dnešní
schůze ČNR.
Soudružky a soudruzi, ve zprávě společného
zpravodaje byl správně jako výrazný
problém téměř všech navštívených
podniků označen nedostatek pracovníků,
zejména v dělnických profesích. Vzhledem
k tomu, že pracuji od roku 1973 v n.p. Bonex jako švadlena,
ráda bych doplnila z pohledu svého pracoviště
důvody odchodu výrobních dělnic. Jen
pro ilustraci dodávám, že za posledních
pět let jen v závodě, kde pracuji, odešlo
70 pracovnic, v roce 1983 zde pracovalo 307, loni jen 280 pracovnic.
Hlavní důvody odchodu spatřuji především:
- ve vysoké intenzitě práce, která
je navíc umocňována častým
šturmováním při dohánění
měsíčních a čtvrtletních
plánů. Důsledky se projevují ve stupňované
nervozitě, stresových situacích a zhoršování
mezilidských vztahů,