Ve své práci chceme obsahem a stylem vlastní
řídící činnosti - příkladem
shora - napomáhat k prosazování demokratických
metod a tvořivého ovzduší, překonávání
byrokratismu a snižování neúčelné
administrativy. Pokládáme za svou povinnost více
přihlížet k názorům široké
veřejnosti, lépe pracovat s podněty zdola,
všechno rozumné a užitečné uvádět
do života. Budeme se více opírat i o zkušenosti
vás, poslanců, všestranněji a pohotověji
vás informovat, více se s vámi radit.
Chci vás ubezpečit, že po dopracování
státního prováděcího plánu
České socialistické republiky na rok 1988
najdeme spolu s předsednictvem České národní
rady způsob, jakým vás s ním seznámíme.
Vážené soudružky a soudruzi, v roce 1988
budeme prostřednictvím státního rozpočtu
rozdělovat 165,3 mld. Kčs finančních
zdrojů. Jeho výdaje budou kryty z jedné poloviny
příjmy z vlastního hospodaření
a z druhé poloviny dotacemi ze státního rozpočtu
čs. federace. Rozpočet zabezpečuje plánované
úkoly, finančních prostředků
nazbyt ovšem není.
Ve státním rozpočtu se citlivě odrážejí
problémy, které provázely náš
ekonomický a sociální rozvoj v prvních
dvou letech pětiletky. Proti záměrům
obsaženým v rozpočtovém výhledu
na 8. pětiletku jsou v návaznosti na tvorbu zisku
vlastní příjmy rozpočtu nižší
o 4,0 mld. Kčs. Současně však došlo
ke zvýšení rozpočtových výdajů,
které je kryto vyššími dotacemi ze státního
rozpočtu federace. Zreálnění plánu
a zabezpečení nezbytných potřeb národních
výborů je nutné promítnout do vztahů
mezi státním rozpočtem ČSR a státním
rozpočtem federace.
V této souvislosti zdůrazňuji, že tyto
úpravy neprosazuje vláda proto, aby byly vytvořeny
podmínky pro pohodlný, bezstarostný život
našich organizací. Jde o to, postavit jejich finanční
hospodaření na reálný ekonomický
základ a vytvořit tak předpoklady pro odpovědnost
každé organizace za plnění plánovaných
úkolů i závazků vůči
státnímu rozpočtu a za tvorbu zdrojů
nutných ke krytí jejich potřeb.
V souladu se strategií urychlení ekonomického
a sociálního rozvoje schválenou na XVII.
sjezdu KSČ klade rozpočet důraz na zvýšení
efektivnosti, zabezpečení rovnováhy a na
plnění plánovaných záměrů
v životní úrovni. Každý řídící
pracovník musí ve své činnosti plně
respektovat jednotu těchto záměrů.
Samotná praxe nás stále více přesvědčuje,
že jednostranné zvyšování tvorby
hmotných zdrojů bez potřebné efektivnosti
prohlubuje napětí mezi zdroji a potřebami,
neumožňuje účinně řešit
problémy rovnováhy a vytvářet podmínky
pro komplexní rozvoj životní úrovně.
V rozpočtu na rok 1988 jsou plánované výdaje
kryty příjmy. Bylo by však chybou, kdybychom
neviděli problémy spojené s reálným
zabezpečením vyrovnanosti. K jejímu dosažení
budeme muset splnit mobilizační příjmy.
Nemohli jsme také v důsledku napětí
v celé rozpočtové soustavě ČSSR
pokrýt některé potřeby, i když
je vláda ČSR považuje za oprávněné.
K dosažené reálné rozpočtové
vyrovnanosti bude bezpodmínečně nutné
splnit plánované úkoly a všude pracovat
s maximální hospodárností.
Rozhodujícím činitelem rozpočtové
rovnováhy a zabezpečování rostoucích
potřeb je tvorba zdrojů podložená intenzifikací
výroby a efektivností reprodukčního
procesu.
Intenzifikace národního hospodářství
probíhá neuspokojivě a neodpovídá
potřebám současného ekonomického
a sociálního rozvoje. Nedostatky existují
téměř na všech úsecích
- v nákladech, v produktivitě práce a mzdové
politice, v investicích a ve využívání
základních prostředků, v dodavatelsko-odběratelských
vztazích, v hospodaření se zásobami
a v efektivnosti zahraničně ekonomických
vztahů.
Velmi nepříznivě se promítá
do finančního hospodaření organizací
a do státního rozpočtu vývoj materiálových
nákladů a tvorby zisku. Hlavní problémy
jsou v hospodářských organizacích
ministerstva průmyslu ČSR, které již
třetí rok vykazují neuspokojivé hospodářské
výsledky. V důsledku toho nevytvářejí
nezbytné zdroje ani pro rozpočet, ani pro krytí
svých plánovaných potřeb.
Přístupy vedoucích pracovníků
hospodářských organizací tohoto resortu
k zajištění úkolů státního
plánu i státního rozpočtu neodpovídají
potřebám národního hospodářství.
Spokojují se s nízkou kvalitou práce, prosazují
uznání zhoršujících vlivů,
ale nepočítají s přínosy z
postupného prosazování intenzifikačních
faktorů. Resort musí dopracovat ucelenou koncepci
rozvoje, vycházející z reálných
možností a směřující především
ke zvýšení efektivnosti výrobního
procesu.
Mezi problémové resorty v roce 1987 bohužel
přibylo i ministerstvo stavebnictví. Plánovaná
tvorba zisku ve stavební výrobě není
plněna v důsledku překračování
nákladovosti, zejména materiálové
a finanční, vzrostly ztráty způsobené
nejakostní výrobou.
Ani organizace ministerstva zemědělství a
výživy nezabezpečují plánované
úkoly ve snižování materiálové
nákladovosti. Přes výraznou pomoc státního
rozpočtu se nedaří odstraňovat neodůvodněné
rozdíly v ekonomických výsledcích
podniků hospodařících ve srovnatelných
podmínkách.
K řešení těchto problémů
byla ve všech resortech a na různých úrovních
přijata v minulosti řada opatření.
Vedla však spíše ke zvýšení
administrativní náročnosti řízení
než k účinnému odstraňování
vzniklých nedostatků. Podílí se na
tom i nedůslednost při uplatňování
hmotné odpovědnosti jednotlivých pracovníků,
organizací a celých resortů za výsledky
hospodaření. Vyrovnanost zdrojů a potřeb
není v jednotlivých organizacích závislá
na úrovni jejich hospodaření, ale na ukazatelích
plánu a na to navazující úpravě
individuálních dodatkových odvodů,
slev z odvodů a redistribuce mezi organizacemi v rámci
resortů. Tento systém vede v některých
organizacích k pohodlnosti, k zakrývání
neschopnosti a k tomu, že žijí z výsledků
práce jiných organizací. Je to jeden z názorných
příkladů starého požadavkového
přístupu.
Bude bezpodmínečně nutné, aby na základě
reálných a mobilizačně stanovených
úkolů na rok 1988 jednotlivé organizace zajistily
závazně stanovené finanční
vztahy vůči nadřízenému orgánu
a vůči státnímu rozpočtu. Vláda
bude od všech resortů vyžadovat, aby nebyly v
průběhu roku měněny. Kdo nesplní
plánovanou tvorbu zdrojů, bude nucen omezit svoje
potřeby, kdo vytvoří více, bude mít
i větší možnosti posilovat své
peněžní fondy. Tento přístup
musí být podpořen i plánem, zejména
investičním.
Na efektivnost reprodukčního procesu dlouhodobě
nepříznivě působí vývoj
v oblasti zásob. K výraznějšímu
pokroku i přes řadu realizovaných opatření
zatím nedošlo. Plánované stavy zásob,
zejména v průmyslových a stavebních
organizacích, jsou trvale překračovány.
Společenské prostředky, které jsou
v nich umrtveny, prohlubují nedostatky v dodavatelsko-odběratelských
vztazích a nepříznivě působí
na finanční rovnovážnost. Proto vláda
ČSR v září letošního roku
přijala opatření ke snížení
stavů zásob do konce příštího
roku. Současně uložila hospodářským
resortům jejich důslednou realizaci a kontrolu.
Stanovené úkoly nelze pojmout administrativně.
Snižování musí vést ke skutečné
likvidaci zásob zatěžujících
ekonomiku. Na druhé straně nesmíme dopustit
snížení zásob nezbytných pro
plynulost reprodukčního procesu. Odpovědní
pracovníci si musí být vědomi, že
formální splnění úkolu se velice
brzo odhalí samo a dopadne na ekonomiku dané organizace
se všemi negativními důsledky.
To vyžaduje spojovat likvidaci nepotřebných
zásob s přijetím účinných
opatření k odstranění příčin
jejich vzniku. Vláda vidí hlavní cestu v
tom, že se výroba bude důsledně podřizovat
požadavkům vnitřních i zahraničních
odběratelů a rostoucím nárokům
našich spotřebitelů.
Neustálou pozornost věnuje vláda technickému
rozvoji. Snaží se o to, aby tvořil osu plánu
a jeho výsledky byly co nejrychleji využívány
v praxi.
K realizaci závěrů 5. zasedání
ÚV KSČ přijala vláda opatření
k urychlení vědeckotechnického rozvoje, zejména
ve zvyšování technické a ekonomické
úrovně výroby. Situace však není
na řadě úseků dobrá. Například
v resortu průmyslu ČSR dosud zdaleka nejsou dosahovány
předpokládané ekonomické parametry
nových technologií a výrobků. Přitom
je známo, že vysoké výrobní náklady
inovovaných výrobků zhoršují
jejich prodejnost na vnitřním i zahraničním
trhu.
V roce 1988 jsou úkoly vědeckotechnického
rozvoje zaměřeny na úsporu materiálu,
pracovních sil, energií a tepla, intenzifikaci vybraných
zemědělských plodin, péči o
zdraví lidu a zlepšování životního
prostředí. Tyto úkoly jsou finančně
plně zajištěny ze státního rozpočtu
a z vlastních zdrojů organizací. K podpoře
urychleného zavádění vyřešených
úkolů do praxe vyčleňuje státní
rozpočet navíc 100 mil. Kčs.
V letošním roce využily možnost získat
tuto podporu pouze dvě organizace ministerstva průmyslu.
To signalizuje, že podniky jsou na realizaci vědeckotechnického
rozvoje málo připraveny a současně
i to, že výsledky technického rozvoje nejsou
pro ně dost přitažlivé.
Vědeckotechnický rozvoj by měl intenzívněji
ovlivňovat především investiční
výstavbu. Státní plán počítá
pro příští rok s investicemi ve výši
67,0 mld. Kčs, které je nutno realizovat s maximální
efektivností. V investicích zatím přetrvávají
extenzívní tendence, stále neuspokojivý
je podíl modernizačních investic, příliš
mnoho prostředků - cca 60 % - pohlcují stavební
investice. Rozsah nevyužitých kapacit se nesnižuje,
nezlepšuje se směnnost. Takový způsob
investování představuje plýtvání
společenskými zdroji jak pracovními a materiálovými,
tak i finančními. Stále se projevuje nesprávný
názor v resortech a podnikových organizacích,
že investice jsou "darem od centra" a nikoliv nástrojem
zlepšujícím úroveň hospodaření
a plnění záměrů společenského
rozvoje.
Vláda nejednou zdůrazňovala, že zahájení
každé investiční akce musí být
podloženo odpovědnou ekonomickou kalkulací.
Vedoucí pracovníci i podnikové kolektivy
si musí uvědomit, že dnešní investice
budou ovlivňovat výsledky jejich hospodaření
v podmínkách nového hospodářského
mechanismu.
Daleko cílevědoměji nutno investovat v průmyslu,
kde dosavadní výstavba nevede k podstatnějšímu
zvyšování efektivnosti. Vláda proto
uložila, aby byl vypracován promyšlený
program investování, zaměřený
na potřebnou změnu struktury v souladu s požadavky
vnitřního i zahraničního trhu.
Ministerstvo stavebnictví musí zabezpečit
lepší soulad mezi kapacitami pro zahajování
a dokončování stavebních akcí,
dodržování plánovaných parametrů
staveb a snížení jejich nákladů
na základě moderní technologie. K předním
povinnostem podniků tohoto resortu patří
i včasné plnění integračních
závazků, zabezpečujících pro
naši republiku důležité zdroje surovin
v budoucnosti. I zde ovšem platí princip ekonomické
kalkulace a efektivnosti.
V zemědělství považujeme za vážný
nedostatek trvalé překračování
tzv. zvláštních zemědělských
investic oproti předpokladům plánu. To odčerpává
značné materiálové zdroje určené
pro jiná odvětví národního
hospodářství. Vláda se touto situací
zabývala a uložila opatření k regulaci
těchto investic v příštím roce.
Usiluje také o to, aby se tyto investice daleko více
orientovaly na zlepšování životního
prostředí a na údržbu bytového
fondu na venkově.
V příštím roce dojde k aktivizaci finančních
nástrojů v oblasti investiční výstavby.
Do hospodářských plánů resortů
a podnikových organizací bude napříště
možno zahrnovat jen investice, které jsou kryty disponibilními
finančními zdroji. Tím se prohloubí
odpovědnost příslušných orgánů
za finanční zabezpečení investic a
zároveň se učiní první krok
k oslabení nerovnovážných tendencí
ve sféře investic a v celé ekonomice. Je
třeba, aby všechny řídící
orgány posuzovaly toto opatření nejen očima
vlastních problémů v příštím
roce, ale - a to zvláště zdůrazňuji
- již jako jeden z výrazných prvků nové
soustavy řízení.
V politických i hospodářských orgánech
se často oprávněně kritizuje zanedbanost
našeho strojního výrobního parku. Jde
o širší problém, který souvisí
s kvalitou a strukturou strojírenské produkce i
jejího využití ve výrobním procesu.
Vláda ČSR v investiční politice bude
důsledně prosazovat zvýšení podílu
strojních investic.
Ze státního rozpočtu poskytneme účelové
dotace na intenzifikaci údržby a modernizace ve výši
800 mil. Kčs. Zkušenosti z využívání
tohoto finančního nástroje v prvních
dvou letech 8. pětiletky jsou převážně
pozitivní. Ukazují, že často poměrně
malé vklady prostředků do modernizace přinášejí
dobré výsledky.
Nízká efektivnost naší výroby
se výrazně projevuje ve výsledcích
zahraničního obchodu. Na finančně
ekonomické nástroje v zahraničním
obchodu vynaložíme ze státního rozpočtu
v příštím roce téměř
13 mld. Kčs. Tyto prostředky se rok od roku zvyšují
nejen v důsledku růstu zahraničního
obchodu, ale i z důvodu poklesu efektivnosti vývozu.
Přírůstek těchto dotací proti
letošnímu roku téměř o 14 % je
varující a podstatně omezuje zdroje, které
bychom mohli využít jak pro další ekonomický
rozvoj, tak i pro zvýšení osobní a společenské
spotřeby.
Resort průmyslu ztrácí konkurenční
schopnost i u některých tradičních
výrobků, zejména v textilním a obuvnickém
průmyslu. Rostoucí vývozní úkoly
jsou naplňovány převážně
objemově sortimentem s nízkou efektivností.
Ve srovnání s průmyslově vyspělými
zeměmi je vývozní produkce charakteristická
nízkým stupněm zpracování,
vysokou materiálovou, energetickou a pracovní náročností
a zaostáváním užitných vlastností
výrobků. Dosahované kilogramové ceny
při vývozu jsou ve srovnání s předními
světovými vývozci v chemickém, oděvním,
textilním a dřevozpracujícím průmyslu
zhruba o polovinu nižší.
K zabezpečení náročných úkolů
naší hospodářské a sociální
politiky budeme posilovat úlohu kontroly. Nejde přitom
o zvyšování počtu kontrol, ale o prohlubování
jejich ekonomického obsahu. Kontrolní činnost
se bude zaměřovat na plnění rozhodujících
národohospodářských úkolů,
především na efektivnost, hospodárnost
a kvalitu, a na utužování plánovací
a finanční kázně na všech stupních
řízení.
Vážené soudružky a vážení
soudruzi, přestavba hospodářského
mechanismu stojí právem ve středu pozornosti
naší široké veřejnosti. Přesvědčili
jsme se o tom v průběhu diskuse k návrhům
zákonů o státním podniku, o zemědělském,
výrobním a spotřebním družstevnictví.
Pracující očekávají, že
přestavba pomůže řešit současné
problémy naší ekonomiky a přispěje
ke zlepšení jejich životních podmínek.
Vláda bude důsledně prosazovat, aby se centrální
orgány zaměřovaly na koncepční
činnost a současně výrazně
omezovaly operativní řízení. Musí
dojít k podstatnému omezení administrativní
náročnosti řízení. K tomu už
vláda vytváří podmínky jak
ve sféře ústředně řízené,
tak i u národních výborů.
Řídící pracovníci a pracovní
kolektivy v podnikové sféře musí počítat
s tím, že zavedení úplného chozrasčotu
a samofinancování podstatně zvýší
nároky na úroveň jejich hospodářské
činnosti. Budeme rozvíjet princip samofinancování,
abychom zvýšili odpovědnost za dosažené
výsledky. Nikdo však nesmí předpokládat,
že se budou zvyšovat použitelné zdroje podniků
na úkor státního rozpočtu a zabezpečování
celospolečenských úkolů. Základní
smysl principu samofinancování je podněcovat
růst tvorby zdrojů a na základě toho
zvyšovat použitelné zdroje v podnicích
a současně i posilovat odvody do státního
rozpočtu na krytí celospolečenských
potřeb.
Reálnost a racionálnost základních
záměrů přestavby je experimentálně
ověřována. Při realizaci experimentu
se objevují určitá rizika, zejména
v ministerstvu průmyslu. Experimentující
organizace plně nezabezpečují ve svých
plánech předpokládanou výši tvorby
zisku. Značné problémy jsou v odběratelsko-dodavatelských
vztazích. Rizika jsou i v prudkých pohybech kursů
zahraničních měn. Přes tyto problémy
jsou patrné pozitivní tendence, zvyšuje se
zájem na výsledcích hospodaření,
využívá se možností záměny
ukazatelů, uvolňuje se prostor pro socialistickou
podnikavost a tvořivou iniciativu pracovního kolektivu.
Plenární zasedání ÚV KSČ
se minulý týden zabývalo dalším
postupem při přestavbě hospodářského
mechanismu a vytyčilo mimořádně náročné
úkoly pro vládu ČSR, ústřední
orgány i národní výbory a všechny
hospodářské organizace. V souladu s novými
principy řízení budeme v příštím
roce připravovat již první variantu směrnice
k 9. pětiletému plánu. Bez emocí a
úzkých osobních a místních
zájmů musíme přistoupit k organizační
úpravě výrobní, vědeckovýzkumné
a oběhové základny a k vymezení funkcí
a působnosti ústředních orgánů
státní správy.
Vážené soudružky a vážení
soudruzi, ve své činnosti vychází
vláda z úzké vzájemné vazby
mezi sociálním a ekonomických rozvojem. Plnění
sociálního programu je závislé na
hospodářském růstu, současně
však je i významným impulsem, který
podněcuje pracovní aktivitu pracujících.,
V souladu s plněním záměrů
XVII. sjezdu KSČ státní plán a státní
rozpočet počítají s růstem
životní úrovně. Osobní spotřeba
má v roce 1988 stoupnout o 1,9 %, společenská
spotřeba o 4,2 %. Státní plán usiluje
o to, aby se zlepšilo krytí koupěschopné
poptávky obyvatelstva v souladu s jeho potřebami.
V maloobchodním obratu má vzrůst podíl
průmyslového zboží.
Rovnováha na trhu je významnou složkou kvality
životní úrovně, důležitým
faktorem měnové stability a výrazným
prvkem spokojenosti obyvatelstva. Proto se vláda problematikou
vnitřního trhu zabývá na všech
zasedáních a hledá cesty k řešení
vzniklých obtíží.
Základním problémem je zásobování
trhu průmyslovým zbožím. Jde o nedostatečné
dodávky od strojírenských resortů,
od elektrotechnického průmyslu, ale také
od podniků ministerstva průmyslu ČSR. Stěží
lze vysvětlit, že velmoc na výrobu obuvi se
potýká se značnými nedostatky v celkovém
objemu i struktuře v tomto sortimentu na vnitřním
trhu. Rovněž srovnání úrovně
dalších výrobků spotřebního
průmyslu se zahraničím není pro naše
výrobce příliš lichotivé.
Vláda usiluje o to, aby v úrovni zásobování
trhu bylo v roce 1988 dosaženo podstatného pokroku.
Velkou úlohu přitom musí sehrát organizace
vnitřního obchodu, od nichž se očekává
výrazné zlepšení práce.