Česká národní rada 1986 – 1990

O přístupech vlády k zabezpečení úkolů XVII. sjezdu strany v jednotlivých odvětvích ekonomiky byla Česká národní rada seznámena v "Programovém prohlášení vlády". Proto se v této části svého vystoupení omezím pouze na hlavní problémy.

V chemickém průmyslu se zvýší výroba o 14,8 %. Hlavními nositeli dynamiky se v této pětiletce stávají obory petrochemie a malotonážní chemie.

V petrochemii realizujeme změnu ve zpracování ropy, v níž neefektivní užití části ropy v energetice bude postupně nahrazováno jejím zhodnocováním přes krakovací jednotku v Litvínově. V souladu s potřebami národního hospodářství se zvýší výroba obalových materiálů a kapalných hnojiv.

V malotonážní chemii počítáme s rozvojem výroby přísad do polymerů a maziv, pesticidů, organických barviv a čistých chemikálií. V těchto oborech chceme posílit naši importní nezávislost a exportní schopnost.

Výroba ve farmaceutickém průmyslu se zvýší o 40,0 %. Naším cílem je uvést do souladu objem a strukturu výroby léčiv s potřebami našeho zdravotnictví i s požadavky zahraničních odběratelů.

Růst lehkého průmyslu o 14,8 % je spojen s modernizací jeho výrobně technické základny a s postupným zaváděním progresivních technologií cestou dovozu špičkového strojního zařízení. Očekáváme, že tyto společenské vklady zlepší technickou úroveň výroby, zajistí rychlou návratnost prostředků a budou zúročeny ve výrobě inovovaných výrobků vysoké kvality a módního provedení, které naleznou široké uplatnění na domácím i zahraničním trhu.

Objem výroby dřevozpracujícího průmyslu se zvýší o 12,6 %. Rozvoj tohoto odvětví bude zaměřen v první řadě na efektivní zhodnocení a komplexní využití dřevní hmoty.

Stavebnictví musí v této pětiletce programově zvládnout svůj nezastupitelný podíl na plánovaném investičním rozvoji. Základním úkolem je zabezpečit při růstu stavební výroby o 11,2 % potřeby tuzemské investiční výstavby, integračních akcí a zvýšit podíl stavebních prací na opravách a údržbě. Mimořádnou pozornost bude vyžadovat úkol získat v této pětiletce 8000 nových pracovníků ve vybraných dělnických stavebních profesích.

Dlouhodobý program rozvoje zemědělsko-potravinářského komplexu směřuje k dalšímu posílení jeho stabilizační funkce v národním hospodářství. Při celkovém růstu hrubé zemědělské výroby o 6,1 % za pětiletku se zvýší rostlinná výroba o 7,8 % a živočišná produkce o 5,0 %.

Rozvoj rostlinné výroby se opírá především o intenzivnější využívání půdního fondu, o zlepšování půdních podmínek a - produkčních schopností osiv a sadby plodin. Klíčový význam bude mít zabezpečení sklizně obilí ve výši 37,6 mil. tun, jeho racionální užití a spotřeba.

Živočišnou výrobu podřizujeme celospolečenským potřebám a dostupným zdrojům vlastní krmivové základny. Důležitým předpokladem dalšího růstu efektivnosti živočišné výroby bude optimalizace početních stavů a porážkové hmotnosti zvířat a zvýšení jejich užitkovosti při nižší spotřebě jadrných krmiv na jednotku produkce.

V potravinářském průmyslu, jehož výroba se zvýší o 9,6 %, klademe důraz na dokonalejší zhodnocování surovin zrychlením tempa inovací a uplatněním nových technologií a dále na to, aby struktura vyrobené produkce odpovídala požadavkům vnitřního trhu v sortimentu, kvalitě a trvanlivosti. K tomu přispěje i modernizace zpracovatelských a skladovacích kapacit a výroby obalové techniky.

V zájmu uchování funkcí lesa v životním prostředí a zvýšení jeho produkční schopnosti rozšiřujeme pěstební a zalesňovací činnost včetně opatření k ochraně porostů před exhalacemi a extrémními povětrnostními vlivy. Při postupném snižování objemu těžby a zhoršující se kvalitě dřevní hmoty se zaměřujeme na účinnější využívání veškeré dřevní hmoty, včetně dřevního odpadu, a na vyšší stupeň finálního zpracování.

Na úseku vodního hospodářství zůstává hlavním úkolem zabezpečit dostatečné množství vody pro zásobování obyvatelstva, průmyslu i zemědělství.

Soudružky a soudruzi, prosazení efektivního hospodářského růstu je v této pětiletce podmíněno zlepšením všech kvalitativních ukazatelů rozvoje ekonomiky, především vyšším zhodnocením palivoenergetických a surovinových vstupů. Musíme počítat s tím, že až na některé výjimky, například elektrickou energii a zemní plyn, zůstane jejich objem v celé pětiletce na dnešní úrovni.

Z tohoto hlediska je zřejmé, že se musí zvýšit podíl relativních úspor výrobní spotřeby na přírůstku vytvořeného národního důchodu, a to včetně efektů plynoucích z očekávaného zlepšení směnných relací v zahraničním obchodě a z vyššího zhodnocení vyrobené produkce na vnitřním trhu. Předpokládáme, že se podíl výrobní spotřeby na společenském produktu sníží v průměru o 0,5 bodu ročně. Celkový objem relativních úspor paliv, energií, surovin a materiálů dosáhne za pětiletku zhruba 27 mld. Kčs a zabezpečí tak 36 t přírůstku vytvořeného národního důchodu. Energetická náročnost tvorby národního důchodu se má snížit o 2,9 t a podíl materiálových nákladů na výkonech za celou ČSR o 1,5 t průměru ročně.

Dosažení uvedených parametrů bude však záviset na naší schopnosti a připravenosti rychle a důsledně prosadit do výroby nejnovější poznatky vědeckotechnického pokroku. Vědeckotechnický rozvoj musí být v každodenní pozornosti koncepční, řídící a praktické činnosti vedoucích pracovníků všech stupňů. Jde především o organické spojení průmyslových technologií s automatizací, elektronizací. Nové technologie i výroba progresivních výrobků nemohou vznikat vedle dosavadních výrob a technologií, ale místo nich.

V odvětvích řízených vládou ČSR vynaložíme v této pětiletce na rozvoj vědy a výzkumu zhruba 23 mld. Kčs, z toho na řešení úkolů státního plánu technického rozvoje 7,8 mld. Kčs. Jde o nemalé prostředky. Proto musíme dbát, aby vyřešené úkoly technického rozvoje zabezpečovaly parametry srovnatelné se špičkovou světovou úrovní. Počítáme s tím, že realizace státního plánu technického rozvoje ovlivní do roku 1990 objem výroby ve výši 75 mld. Kčs a bude tak v konečné fázi skutečným přínosem pro tvorbu národního důchodu.

Významným impulsem pro rychlejší uplatňování výsledků vědy a výzkumu v praxi bylo 41. zasedání RVHP, které v minulém roce přijalo "Komplexní program vědeckotechnického pokroku členských států RVHP do roku 2000". Na řešení úkolů, které z Komplexního programu vyplývají, se budou podílet i odvětví řízená vládou ČSR. Jde o naši účast na programu elektronizace národního hospodářství, na rozvoji nových materiálů a technologií jejich výroby a na rozvoji biotechnologií.

Kvalitativně nové úkoly dostává v této pětiletce investiční politika. Celkový objem investic dosáhne na území České socialistické republiky téměř 570 mld Kčs, z toho v odvětvích řízených naší vládou 340 mld Kčs. Tyto prostředky soustřeďujeme na rozhodující směry výstavby a priority investičního programu.

Základní linií vedle zabezpečení realizace výstupů vědeckotechnického rozvoje, státních cílových a vědeckotechnických programů, závazků z koordinace národohospodářských plánů a staveb k ochraně životního prostředí se stává modernizace a rekonstrukce výrobně technické základny zpracovatelského průmyslu. Z celkového objemu investic zahajovaných v těchto odvětvích bude na modernizaci a rekonstrukci vynaloženo zhruba 60 %, u strojů a zařízení nezahrnutých do rozpočtu staveb cca 75 % všech investic.

K udržení rozestavěnosti v ekonomicky přijatelných mezích snižujeme zůstatky rozpočtových nákladů staveb o 36 % a lhůty výstavby o 20 %. Nejde o úkoly, které bychom nebyli schopni zvládnout. Naši stavbaři i dodavatelé technologie již nejednou prokázali, že dovedou stavět stejně rychle a neméně kvalitně jako se staví kdekoliv jinde ve světě.

V oblasti zahraničně obchodních vztahů se budeme dále podílet na upevňování vnější ekonomické rovnováhy československé ekonomiky. počítáme zejména s prohloubením a rozšířením naší účasti na hospodářské spolupráce se socialistickými zeměmi.

Za situace, kdy všechny země RVHP nastoupily kurs k intenzifikaci svých ekonomik, dostává integrační proces nový rozměr. Těžiště spolupráce se přesouvá od meziodvětvové směny k vnitroodvětvové a vnitrooborové směně, zvyšuje se technická úroveň vzájemně dodávané produkce a rozšiřuje se specializace výrob. Zahraniční obchod se zeměmi socialistického společenství, především se Sovětským svazem, orientujeme nejenom na zajištění dlouhodobé potřeby palivoenergetických a surovinových zdrojů, ale i na využití nových, progresívních forem vzájemné hospodářské spolupráce. Jde zejména o uzavírání specializačních a kooperačních dohod, o navazování přímých vztahů mezi výrobními a vědeckotechnickými organizacemi a o vytváření společných sdružení a podniků.

V chemickém průmyslu máme uzavřeny dohody se Sovětským svazem o dodávkách energeticky méně náročné chemické produkce za protidodávky energeticky náročných výrobků, v gumárenském průmyslu dohodu o dodávkách gumárenských přísad výměnou za protidodávky syntetických kaučuků. Obdobné dohody o specializaci a kooperaci jsme uzavřeli s NDR a Maďarskem. Tyto dohody nám umožňují specializovat se na výrobu některých efektivních vývozních položek a současně zajistit výrobky nezbytné pro naši ekonomiku. Nemalým přínosem jsou energetické úspory a příznivý vliv na životní prostředí.

Rozvoj přímých podnikových vztahů zakládáme v organizacích ministerstva průmyslu a ministerstva zdravotnictví. Připravuje se dohoda mezi VCHZ Synthesia a sovětskou organizací Sojuzanilprom v oblasti zdokonalování výroby organických barviv, mezi VHJ Spofa a Všesvazovým vědeckovýzkumným institutem chemie a technologie lékařských preparátů v oblasti vývoje nových preparátů s kardiovaskulárním účinkem a řada dalších.

Ve vztahu k nesocialistickým zemím nepočítáme s dalšími přírůstky ve vývozu surovinového bloku, naopak, posilujeme vývoz ze zpracovatelských odvětví, především z chemického a lehkého průmyslu. Stojíme před úkolem vyvážet kvalitní výrobky, které umožní zastavit pokles efektivnosti zahraničně obchodní směny. Dnes, stejně jako v budoucnu, bude platit, že konkurenci můžeme předčit jen vyšší kvalitou a technicko-ekonomickou úrovní výrobků, pestrým sortimentem a pohotovým servisem našich výrobců ve spojení s komerční zdatností pracovníků zahraničního obchodu.

Úsilí o podstatné zvýšení kvality výroby je významnou součástí naší hospodářské politiky. O rezervách v této oblasti svědčí nejenom neuspokojivý vývoj dosahovaných zahraničních cen, ale i počet reklamací, rostoucí náklady na opravy a další ztráty. Od ledna příštího roku, v souvislosti s novelizací Zákona o státním zkušebnictví, se proto zpřísňuje a racionalizuje postup při hodnocení kvality výrobků a současně se vytvářejí předpoklady pro zvýšení objektivity celého řízení kvality. To je však pouze jedna stránka problému. Současně usilujeme o to, přesvědčit lidi o nutnosti odevzdávat jen kvalitní práci.

Soudružky a soudruzi, strategie urychlení sociálně ekonomického rozvoje se v této pětiletce nejvýrazněji projevuje v konečných národohospodářských výsledcích, to jest v podstatném zrychlení dynamiky vnitřního užití národního důchodu.

V minulé pětiletce jsme z celkového přírůstku vytvořeného národního důchodu použili na vnitřní potřeby - v důsledku snižování zadluženosti a krytí klesající efektivnosti zahraničně obchodní směny - jednu třetinu, v této pětiletce určujeme k vnitřnímu užití více než tři čtvrtiny. Průměrná roční dynamika užitého národního důchodu se tak zvyšuje z 0,7 % v minulé pětiletce na 2, 8 % v této pětiletce. Důležitou podmínkou realizace tohoto záměru bude dodržení plánované struktury tvorby a užití národního důchodu, neumrtvování vytvořených hmotných zdrojů v zásobách a v nadměrné rozestavěnosti investic.

Podstatné zrychlení tvorby zdrojů pro vnitřní užití nám umožní realizovat program dalšího rozvoje životní úrovně obyvatelstva opírající se o zvýšení osobní spotřeby a některá opatření v sociální politice.

Základem růstu osobní spotřeby, jejíž objem se zvýší v ročním průměru o 1, 9 %, je růst peněžních příjmů obyvatelstva o 2,5 % a maloobchodního obratu o 2, 3 %. Důsledně přitom budeme prosazovat zásadu, aby osobní spotřeba odpovídala pracovním přínosům pro společnost a růst příjmů obyvatelstva byl v souladu s hmotnou nabídkou zboží a služeb.

Rozhodující část osobní spotřeby bude realizována na vnitřním trhu. Jsme si vědomi toho, že vnitřní trh zatím neodpovídá struktuře koupěschopné poptávky a požadavkům kupujících. Stále ještě existuje řada nedostatkových výrobků a jiných, které jsou těžko prodejné. Vláda proto uložila ministrovi obchodu, aby v úzké spolupráci s příslušnými ministry řídícími výrobní resorty zpracoval konkrétní program vedoucí k postupnému odstranění nedostatkovosti na vnitřním trhu.

Nízký zájem spotřebitelů o některé výrobky z tuzemské produkce svědčí o nedostatečné a pomalu probíhající inovaci. Inovace sortimentu v některých skupinách spotřebního zboží je dosud zajišťována převážně dovozem, zatímco u tuzemské výroby je málo výrazná, bez zásadnějšího zvýšení užitné hodnoty. Musíme proto zajistit, aby naši spotřebitelé mohli za poctivě získané prostředky nakoupit to, co požadují, zboží kvalitní, s vysokými užitnými a estetickými vlastnostmi.

V pětiletém plánu vytváříme předpoklady pro zajištění rovnovážného trhu potravin a pro rozšíření nabídky průmyslového spotřebního zboží. Naším cílem je dosáhnout vyrovnaného uspokojení potřeb všech sociálních a příjmových kategorií. To na jedné straně znamená zabezpečovat nabídku základních druhů zboží v nižších cenových polohách. Na druhé straně jde i o to, aby na trhu byl i vyšší podíl vysoce kvalitních, módních a luxusních výrobků v pestrém a bohatém sortimentu.

Vnitřní obchod musí zlepšit úroveň komerční práce, zvýšit účinnost obchodní politiky a posílit aktivní vliv na výrobu při určování sortimentu, urychlování inovací a odstraňování nedostatkových druhů zboží. Obchodní organizace musí daleko více než dosud prohloubit součinnost s výrobou při průzkumu trhu. Rozhodněji je třeba zabraňovat pronikání nekvalitního zboží do obchodní sítě, hledat nové efektivnější formy přejímky zboží a všestranně posilovat ochranu zájmů spotřebitele.

Znamená to především důsledně uvádět do života principy stanovené v Zákoně o vnitřním obchodě a zásady jednotné obchodní politiky, které pro tuto pětiletku schválila vláda ČSR.

V pětiletém plánu počítáme rovněž se zvýšením kvality a dostupnosti služeb s cílem omezit časové ztráty v mimopracovní době.

Společenská spotřeba obyvatelstva vzroste za pětileté období o 20,7 %. Výdaje na sociální zabezpečení, které jsou objemově nejvýznamnější složkou, dosáhnou celkové výše 320 mld. Kčs. V této částce jsou zahrnuty i prostředky pro řešení některých naléhavých problémů v sociální oblasti.

Ve školství budeme pokračovat v realizaci další etapy zdokonalování školské soustavy. Zaměříme se zejména na zvýšení úrovně a účinnosti výchovně vzdělávacího procesu, a to jak na školách, tak v mimoškolních formách, a na rozvinutí programu elektronizace.

Rozvoj zdravotnictví orientujeme na zkvalitnění poskytovaných služeb cestou modernizace materiálně technické základny. K prohloubení léčebně preventivní péče a k podstatnému zkrácení doby léčení budeme postupně vybavovat zdravotnická zařízení špičkovou diagnostickou a léčebnou technikou v závislosti na normativech vybavenosti a kategorizaci nemocnic.

Součástí sociální politiky státu je další zvyšování kvality bydlení, zejména standardu vybavení a plošné velikosti bytů, které budeme řešit ve vazbě na možnosti ekonomiky. V komplexní bytové výstavbě počítáme s dokončením 297,8 tis. nových bytů. V projektových řešeních se vytvářejí podmínky pro vícegenerační bydlení a počítá se rovněž s možností, aby si budoucí uživatel podle svého vkusu doplnil vybavení bytu na vlastní náklady. Kvalitativní stránka bydlení se dále zlepší modernizací 28 tis. bytů III. a IV. kategorie ve správě socialistických organizací. Podporujeme zájem občanů o stavbu rodinných domků. V tomto směru jsme přijali některá opatření příznivějších věcných podmínek pro stavebníky. Rozšiřujeme rovněž výstavbu bytů v domech s pečovatelskou službou a v penzionech pro důchodce. Nezapomínáme ani na invalidní občany, jejichž potřebám přizpůsobujeme příslušné části bytů.

Vysokou aktuálnost v rozvoji životní úrovně nabývají otázky životního prostředí. Zápas za jeho zlepšení se stává jednou z priorit naší hospodářské politiky. Na území České socialistické republiky zahájíme výstavbu 146 objektů k ochraně čistoty vod, ovzduší a k využití nebo k likvidaci odpadů o celkovém rozpočtu 1. mld Kčs. Předpokládáme, že realizace tohoto investičně náročného ekologického programu povede k zastavení dalšího znečišťování vod a ovzduší tuhými látkami ještě v této pětiletce a k vytvoření podmínek pro snížení plynných exhalací po roce 1990. Nad rámec ekologického programu orientujeme v malých obcích a městech investiční výstavbu v rámci akce "Z" s cílem zlepšit čistotu vod. K tomu účelu jsme vytvořili věcné podmínky rozvojem výrobních kapacit v k.p. Sigma Olomouc a v n.p. Prefa Olomouc, které budou zabezpečovat technologické dodávky a montáž prefabrikovaných čistíren odpadních vod.

Diferencovaně přistupujeme k řešení problémů oblastního rozvoje. Prioritu celostátního významu představuje územní celek hlavního města Prahy. Rozvoj výrobní funkce města zakládáme soustřeďováním moderní techniky a technologie ve výrobních závodech, což vytváří předpoklady pro vysokou produktivitu práce, efektivnost výroby a zdravou reprodukci dělnické třídy v hlavním městě. Síť metra se do roku 1990 rozšíří na 40 km a 41 stanic. Realizace výstavby základního komunikačního systému se koncentruje na výstavbu Středního dopravního okruhu, Strahovského tunelu a úseku Špejchar - Argentinská. Ve všech formách výstavby bude dokončeno 50 300 bytů. Zvýšenou pozornost budeme věnovat zabezpečení pražského zdravotnického generelu, především přestavbě nemocničních areálů a vybavení nemocnic moderní zdravotnickou technikou. S nejrozsáhlejší výstavbou počítáme ve Fakultní nemocnici v Motole.