FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY
IV. volební období
188
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé
socialistické republiky k souhlasu Dohoda mezi vládou Česko-
slovenské socialistické republiky a vládou Portugalské re-
publiky o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných
zeměpisných a obdobných označení, podepsaná v Lisabonu dne
10. ledna 1986, a Protokol k ní
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické
republiky souhlasí s Dohodou mezi vládou Československé
socialistické republiky a vládou Portugalské republiky
o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných země-
pisných a obdobných označení, podepsanou v Lisabonu dne
10. ledna 1986, a Protokolem k ní.
Důvodová zpráva
Československá zahraniční politika ve vztazích se stá-
ty s rozdílným společenským zřízením důsledně respektuje zá-
sady mírového soužití při rovnoprávné a vzájemně výhodné spo-
lupráci, odmítání jakýchkoliv forem nátlaku, diskriminace
a vměšování do vnitřních záležitostí.
Pokud jde o Portugalsko, znamená to dále usilovat o po-
kračování v politickém dialogu jako předpokladu pro podstatné
zvýšení obchodní výměny a dosažení vyšší formy hospodářské
spolupráce.
K tomu přispívají zejména návštěvy představitelů obou
zemí, jakými byla např. v roce 1976 návštěva portugalského
ministra zahraničních věcí E. M. Antunese v ČSSR a reciproční
návštěva ministra zahraničních věcí ČSSR B. Chňoupka v Portu-
galsku v roce 1978.
Základem pro stykové akce na vyšší úrovni jsou i mezi-
ministerské konzultace na Úrovni náměstků ministrů zahranič-
ních věcí.
Vysokou kvalitou se vyznačují styky po stranické a odbo-
rářské linii a po linii společenských organizací.
Vzájemná obchodní výměna se řídí principy GATT a dlou-
hodobou dohodou o obchodní výměně z roku 1975. Obchodní obrat
má v posledních pěti letech poněkud klesající tendenci. V roce
1984 činil tento obrat 5, 4 mil. US $ při vyrovnané bilanci
vývozu a dovozu.
Současná portugalská vláda dává určité předpoklady pro
pokračování v uvedeném čs. -portugalském dialogu a pro další
rozvoj vzájemných vztahů.
Dohoda o ochraně údajů o původu, označení původu a jiných
zeměpisných a obdobných označení podepsaná v Lisabonu dne 10.
ledna 1986 přispěje ke zlepšení vzájemných vztahů, k vytvoře-
ní lepších podmínek pro zahraniční obchod.
- 2 -
Bilaterální smlouvy v této oblasti se staly nejúčinněj-
ší formou ochrany, neboť zajišťují smluvním stranám ochranu
označení v co nejširším možném rozsahu, tj. označení původu,
údajů o původu a dalších zeměpisných označení. Takový rozsah
nepokrývá žádný vnitrostátní předpis ani platná mezinárodní
smlouva.
Československá socialistická republika uzavřela v této
oblasti smlouvu se švýcarském a Rakouskem a ve stadiu závě-
rečných prací je dohoda se španělském. Mimo to československo
a Portugalsko jsou členy Lisabonské dohody o ochraně označe-
ní původu a jejich mezinárodním zápisu /vyhláška FMZV č. 67/
1975 Sb. /.
Dohoda chrání:
1. názvy států, jednotlivých zemí, provincií a krajů
/čl. 2 a 3/;
2. označení uvedená v seznamech a týkající se především
zemědělských a potravinářských výrobků /čl. 2 a 3/;
3. jména a vyobrazení obecně známých míst, hor, řek,
lázní atd. /čl. 6/,
a to nejen v jejich oficiálních zněních, ale i v pře-
kladech, dále proti napodobení nebo užívání s různými dovětky
jako typ, druh apod. Je účinným prostředkem proti přeměně
chráněných označení na pouhé označení druhu výrobku, který by
pak mohl užívat kdokoli /čl. 5 odst. 3/.
Do čs. seznamu jsou zařazena všechna čs. označení, na
jejichž ochraně má ČSSR zájem, s výjimkou označení Budweiser
pro Budějovický Budvar, jehož zařazení portugalská strana od-
mítla vzhledem k silnému nátlaku ze strany USA. Toto označení
však již požívá ochranu na území Portugalska z titulu členství
obou smluvních stran v Lisabonské dohodě. Aby vynechání uvede-
ného označení ze seznamu nenarušilo ochranu poskytovanou
prostřednictvím Lisabonské dohody, byl text bilaterární Doho-
dy doplněn o ustanovení odstavce 2 článku 11, ve kterém se zdů-
razňuje, že Dohoda nemění ochranu označení původu, kterou si
obě smluvní strany již poskytují v rámci Lisabonské dohody.
- 3 -
Dohoda upravuje též užívání zeměpisných označení, kte-
rá se ve svém znění shodují a leží na vizemi různých států
/čl. 4/. K odlišení dochází tím, že se na příslušném výrobku
uvede též země původu a tím se vyloučí záměna výrobků i kla-
mání spotřebitele o jejich původu.
Ustanovení upravující ochranu označení doplňují usta-
novení procesní povahy, která stanovují, že k obraně chráně-
ných označení při jejich zneužívání je možno použít jak správ-
ní, tak soudní prostředky /čl. 5 odst. 1/. Na toto ustanovení
navazuje článek 7, vymezující subjekty, které mohou vystupo-
vat před soudy.
Důležitým ustanovením je rovněž článek 9, který upravu-
je vztah chráněných označení k platným ochranným známkám, jež
jsou v rozporu s těmito chráněnými označeními, a stanoví dobu,
ve které je třeba s jejich užíváním skončit.
K dosažení cílů Dohody se zřizuje Smíšená komise /čl. 10/,
která bude mimo jiné projednávat návrhy na doplnění seznamů
o nová označení, která v budoucnu vzniknou a o jejichž ochra-
nu bude mít druhá smluvní strana zájem.
Závazky, jakož i práva vyplývající z této Dohody, jsou
pro obě smluvní strany rovnocenné.
Lze tedy konstatovat, že Dohoda se stane účinným pro-
středkem ochrany shora uvedených označení i jejich obrany proti
jejich případnému zneužívání ze strany neoprávněných uživate-
lů. Přispěje k upevnění pozice čs. označení a tím i výrobků
na portugalském trhu a vytvoří žádoucí precedens pro jednání
s dalšími státy.
Dohoda bude mít nesporný ekonomický význam, i když v sou-
časné době jej nelze vyčíslit konkrétními čísly. Rovněž není
možné jej posuzovat z hlediska stávající nepříliš vysoké výmě-
ny zboží. Jde o dokument dlouhodobé povahy, jehož význam bude
stoupat spolu s rozvojem obchodních vztahů i případně dalších
forem spolupráce a který usnadní uvádění dalších čs. výrobků
na portugalský trh. Není zanedbatelné ani to, že ochrana vel-
kého počtu čs. označení bude zajištěna na území státu, který
- 4 -
se stal od 1. 1. 1986 členem Evropského hospodářského spo-
lečenství.
Přesto, že jako smluvní strany dohody jsou na přání
portugalské strany - vzhledem k jejím vnitrostátním předpi-
sům - uvedeny vlády obou zemí, jde z hlediska českosloven-
ských právních předpisů o dohodu, která vyžaduje ratifiková-
ní prezidentem ČSSR.
Provádění této Dohody si nevyžádá zvýšený počet pracov-
níků ani zvýšení finančních nákladů.
Dohoda je v souladu s čs. právním řádem, nevyžaduje vy-
dání zvláštního vnitrostátního předpisu a nedotýká se ostat-
ních smluvních závazků ČSSR. Jde však nad rámec čs. zákona
č. 159/1973 Sb., o ochraně označení původu výrobků, a proto
se v souladu s čl. 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb.,
o československé federaci, předkládá před ratifikací preziden-
tem ČSSR Federálnímu shromáždění k vyslovení souhlasu.
V Praze dne 24. března 1986
předseda vlády ČSSR
Štrougal v. r.
DOHODA
mezi vládou československé socialistické republiky a vládou
Portugalské republiky o ochraně údajů o původu, označení pů-
vodu a jiných zeměpisných a obdobných označení
Vláda československé socialistické republiky a vláda Por-
tugalské republiky dále nazvané "Smluvními stranami",
vědomy si zájmu rozvíjet a upevnit přátelské vztahy mezi
nimi a rozšířit vzájemné vztahy v oblasti průmyslového vlast-
nictví,
vedeny přáním účinně chránit proti nekalé soutěži přírodní,
průmyslové a řemeslné výrobky a zvláště údaje o původu, označe-
ní původu a jiná zeměpisná a podobná označení, která se vyhra-
zují určitým výrobkům,
se rozhodly uzavřít tuto Dohodu a shodly se na tomto:
Článek 1
Smluvní strany se zavazují učinit veškerá opatření nutná
k tomu, aby účinným způsobem chránily:
1. přírodní, průmyslové a řemeslné výrobky pocházející z úze-
mí druhé Smluvní strany proti nekalé soutěži v obchodní a prů-
myslové činnosti, jakož i spotřebitele proti jakémukoli klamá-
ní o původu výrobků;
2. jména, označení a vyobrazení uvedená v článcích 2, 3 a v
článku 6, odstavec 2, jakož i označení uvedená v přílohách A a
B této Dohody, podle ustanovení této Dohody a Protokolu k ní.
Článek 2
1. Jména "Československá socialistická republika",
"Česká socialistická republika" a "Slovenská socialistická
republika", označení "Československo", historická
jména jednotlivých zemí a názvy území a krajů ležících v česko-
slovenské socialistické republice, jakož i označení uvedená
v příloze A této Dohody se vyhrazují na vizemi Portugalské re-
publiky výhradně československým výrobkům nebo zboží a mohou
se tam užívat jen za podmínek stanovených československými práv-
ními předpisy, pokud odstavce 2 a 3 tohoto článku nestanoví
jinak.
2. Bude-li se některé z označení uvedených v příloze A této
Dohody užívat pro jiné výrobky nebo zboží než je to, s nímž se
spojuje ve zmíněné příloze A, použije se odstavec 1 jen tehdy,
a/ jestliže užívání je s to přivodit v oblasti soutěže nevý-
hody podnikům, které užívají pro československé výrobky nebo
zboží oprávněně označení uvedená v příloze A, nebo
b/ jestliže užívání označení je s to způsobit újmu zvláštní
pověsti nebo zvláštní přitažlivé síle označení.
3. Odstavec 1 nebrání oprávněnému uživateli, aby uváděl na
svých výrobcích nebo zboží, jejich obalech, na obchodních papí-
rech nebo v reklamě své jméno nebo své obchodní jméno, pokud
obsahuje jméno fyzické osoby. Užívání jména nebo obchodního jmé-
na jako značky je přípustné pouze tehdy a takovým způsobem,
který nedovoluje uvádění v omyl o původu výrobků nebo zboží.
Článek 3
1. Jméno "Portugalská republika", označení "Portugalsko",
"Portugalia"a "Lusitania" a "Iberia" a názvy území a krajů leží-
cích v Portugalské republice, jakož i označení uvedená v přílo-
ze B této Dohody se vyhrazují na území československé socialis-
tické republiky výhradně portugalským výrobkům nebo zboží a
mohou se tam užívat jen za podmínek stanovených portugalskými
právními předpisy, pokud odstavce 2 a 3 tohoto článku nestano-
ví jinak.
- 3 -
2. Bude-li se některé z označení uvedených v příloze B této
Dohody užívat pro jiné výrobky nebo zboží než je to, s nímž se
spojuje ve zmíněné příloze B, použije se odstavec 1 jen tehdy,
a/ jestliže užívání je s to přivodit v oblasti soutěže nevýho-
dy podnikům, které užívají pro portugalské výrobky nebo zboží
oprávněně označení uvedená v příloze B nebo
b/ jestliže užívání označení je s to způsobit újmu zvláštní
pověsti nebo zvláštní přitažlivé síle označení.
3. Odstavec 1 nebrání oprávněnému uživateli, aby uváděl na
svých výrobcích nebo zboží, jejich obalech, na obchodních pa-
pírech nebo v reklamě své jméno nebo své obchodní jméno, pokud
obsahuje jméno fyzické osoby. Užívání jména nebo obchodního jmé-
na jako značky je přípustné pouze tehdy a takovým způsobem, který
nedovoluje uvádění v omyl o původu výrobků nebo zboží.
Článek 4
1. Shoduje-li se některé z označení chráněných podle této Do-
hody pro výrobky nebo zboží jedné Smluvní strany s označením
území nebo místa ležícího na Uzemí druhé Smluvní strany, je mož-
no takové označení užívat jen tehdy, je-li země původu uvedena
výrazným způsobem a takovým způsobem, který vylučuje jakékoliv
klamání o původu a povaze výrobků nebo zboží.
2. Zeměpisné názvy třetích zemí, které se shodují s označeními
uvedenými v přílohách A a B nebo s jinými údaji o původu jedné
ze Smluvních stran, mohou třetí země užívat výhradně tehdy,
bude-li údaj o zemi původu uveden způsobem vylučujícím nebezpečí
záměny původu a povahy dovážených výrobků.
Článek 5
1. Budou-li se jména a označení chráněná podle této Dohody
užívat v obchodní nebo průmyslové činnosti v rozporu s těmito
- 4 -
ustanoveními pro výrobky nebo zboží nebo jejich úpravu nebo je-
jich balení nebo na účtech, přepravních dokladech nebo na jiných
obchodních papírech nebo v reklamě, bude toto užívání potlačeno
podle Dohody samé všemy soudními nebo správními prostředky, kte-
ré podle právních předpisů Smluvní strany, v níž se uplatňuje
ochrana, přicházejí v úvahu pro potírání nekalé soutěže nebo pro
potlačování nepřípustných označení.
2. Ustanovení tohoto článku se použijí též tehdy, jestliže se ta-
to jména nebo tato označení užijí bud v překladu nebo v transkrip-
ci nebo s údajem o skutečném původu nebo s dovětky jako "druh",
"typ", "forma", "způsob", "napodobení", "jakost" nebo v odlišné
formě, pokud přes odlišnost trvá od uvedení zboží do oběhu ne-
bezpečí záměny.
3. Je dosaženo shody v tom, že použití těchto jmen a označení
jako označení druhu se musí ve smyslu tohoto článku považovat
za zakázané užívání.
4. Ustanovení tohoto článku se nevztahují na zboží v průvozu.
Článek 6
1. Ustanovení článku 5 odstavce 1 se použijí též, jestliže se
na výrobcích nebo zboží, jejich úpravě nebo jejich vnějším obalu,
jakož i na účtech, přepravních dokladech nebo jiných obchodních
papírech nebo v reklamě užívají značky, známky, jména, nápisy
nebo vyobrazení, které obsahují přímo nebo nepřímo nepravé nebo
klamavé údaje o původu, povaze, odrůdě nebo podstatných vlastnos-
tech výrobků nebo zboží.
2. Užívájí-li se jména nebo vyobrazení míst, budov, památníku,
řek, hor, historických nebo literárních osobností, národních kro-
jů, folkloristických motivů atd. jedné Smluvní strany, která
tam požívají zvláštní pověsti nebo mají zvláštní přitažlivou sí-
lu, na území druhé Smluvní strany v obchodní nebo průmyslové
činnosti pro výrobky nebo zboží, které nepocházejí z této Smluvní
- 5 -
strany, považují se za nepravé nebo klamavé vídaje o původu, leda-
že se, za daných okolností, může jménu nebo vyobrazení rozumo-
vě přisuzovat jen popisný nebo fantasijní význam.
Článek 7
Žaloby pro porušení této Dohody mohou před soudy Smluvních
stran podat nejen fyzické a právnické osoby, které jsou oprávně-
né podle právních předpisů Smluvních stran je vést, ale i sdruže-
ní a seskupení, která přímo nebo nepřímo zastupují zúčastněné
výrobce, zhotovitele, obchodníky nebo spotřebitele a která ma-
jí své sídlo v jedné ze Smluvních stran, pokud právní předpisy
Smluvní strany, v níž mají své sídlo, je opravňují jednat v
občanskoprávních věcech. Za stejných podmínek mohou uplatňovat
práva nebo právní prostředky v trestním řízení v rozsahu stanove-
ném právními předpisy Smluvní strany, v níž se řízení koná.
Článek 8
Výrobky nebo zboží, obaly, účty, přepravní doklady a jiné
obchodní papíry, jakož i reklamní prostředky, které jsou při
vstupu této Dohody v platnost na území jedné ze Smluvních stran
a byly oprávněně opatřeny údaji, jež se podle této Dohody ne-
smějí užívat, mohou se prodávat nebo spotřebovat do jednoho ro-
ku po vstupu této Dohody v platnost.
Článek 9
1. Známky zapsané a platné před 1. lednem 1980, které jsou
v rozporu
a/ s označeními původu "Porto", "Oporto", "Port", "Portwine"
a jinými předklady a "Pilsen", "Pilsner", "Pilsener", "Pils"
- 6 -
a jinými překlady, chráněnými podle této Dohody, se mohou nadále
užívat nejpozději do uplynutí 2 let od vstupu této Dohody v
platnost;
b/ s označeními uváděnými v článcích 2 a 3 nebo zapsanými do
seznamů připojených k této Dohodě, se mohou nadále užívat nej-
později do uplynutí 4 let od vstupu této Dohody v platnost.
2. Známky zapsané a platné před datem 1. ledna 1980, a které
jsou v rozporu s označeními nebo vyobrazeními uváděnými v odstav-
ci 2 článku 6 se mohou nadále užívat nejpozději do uplynutí 4
let od vstupu této Dohody v platnost.
3. Lhůty stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se použi-
jí též na označení, na která se tato Dohoda bude vztahovat na
podkladě změny nebo doplnění seznamů připojených k této Dohodě,
a počínají běžet dnem, kdy změna nebo doplnění vstoupí v platnost.
Článek 10
1. Smluvní strany se shodují v tom, že k dosažení cílů této
Dohody zřizují Smíšenou komisi složenou ze zástupců obou Smluvních
stran, která se sejde pokaždé, kdy o to jedna nebo druhá Smluvní
strana požádá. Bude zasedat střídavě v Portugalsku a v Českoslo-
vensku.
2. Smíšená komise bude pověřena posuzovat návrh na změnu nebo
rozšíření seznamů uvedených v přílohách A a B této Dohody, jakož
i usnášet se o otázkách vztahujících se k provádění Dohody a
o revizi Protokolu.
Usnesení Smíšené komise musí být potvrzena výměnou nót mezi
Smluvními stranami. Dané změny nebo doplnění nabudou Účinnosti
datem oznámení druhé Smluvní strany.
3. Každá smluvní strana může omezit seznam označení vztahujících
se na výrobky nebo zboží pocházející z jejího území oznámením
druhé Smluvní straně, aniž by potřebovala souhlas druhé Smluvní
strany.
- 7 -
4. Bude-li se seznam označení vztahujících se na výrobky nebo
zboží pocházející z území jedné Smluvní strany měnit nebo rozši-
řovat, použije se ustanovení článku 8 s tím, že lhůta jednoho roku
počíná běžet od data, kdy druhá Smluvní strana oznámí změnu nebo
doplnění.
Článek 11
1. Tato Dohoda nevylučuje širší ochranu, která se ve Smluv-
ních stranách poskytuje nebo v budoucnu poskytne podle vnitrostát-
ních právních předpisů nebo jiných mezinárodních dohod označením
chráněným podle této Dohody.
2. Ustanovení této Dohody nezpůsobují žádnou změnu ochrany
vztahující se na označení původu, která k datu vstupu této Do-
hody v platnost již požívají ochrany na územích obou Smluvních
stran pro výrobky nebo zboží příslušné Smluvní strany podle
Lisabonské dohody o ochraně označení původu a jejich mezinárod-
ním zápisu.
Článek 12
Úřad pro vynálezy a objevy Československa a Národní insti-
tut průmyslového vlastnictví Portugalska budou v pravidelném
styku, pokud jde o návrhy předkládané Smíšené komisi, jakož
i o všechny problémy vztahující se na provádění této Dohody.
Článek 13
Smluvní strany se vynasnaží urovnat diplomatickou cestou
všechny případy porušení této Dohody, o nichž se dovědí.
Článek 14
1. Tato Dohoda vstoupí v platnost 30 dní od data výměny not
potvrzujících, že ústavní předpisy byly splněny oběma Smluvními
stranami.
- 8 -
2. Dohoda zůstane v platnosti po neomezenou dobu, může však
být vypovězena písemně, kdykoli kteroukoli ze Smluvních stran
ve výpovědní lhůtě nejméně jednoho roku.
Dáno v Lisabonu dne 10. ledna 1986 ve dvou původních vyhotove-
ních, v jazyce francouzském, přičemž oba texty mají stejnou
platnost.
Za vládu
Československé socialistické
republiky
Za vládu
Portugalské republiky
PŘÍLOHA A
Seznam
československých údajů o původu, označení
původu a jiných zeměpisných označení
1. Vína
Blatničky roháč
Bohemia
Bzenecká lipka
Chateau Bzenec
Chateau Radyně
Jihomoravský hrozen
Mělnické víno
Mikulovská romance
Pálavské bílé
Pavlovické ohnivé
Pražský výběr
Slovácký rubín
Valtické zámecké víno
Znojemský Bacchus
Žernosecké víno
Bratislavské hradné
Bratislavské hrozno
Cassovia
Čaro Zemplína
Čermanské červené
Ipeľské tajomstvo
Južnoslovenský výber
Rosický poklad
Limbašský silván
Malokarpatské zlato
Modřanská harmonia
- 2 -
Modřanská zlatá perla
Modřanské královské
Modrokamenský krištál
Nitranské hradné
Nitranské knieža
Nitria
Orešanské červené
Pezinocké kláštorné
Račianska frankovka
Skalický rubín
Slovenské hrozno
Svátojurský muškatel
Šírava
Tokajské z československej tokajskej oblasti
Tokajské výběry z československej tokajskej oblasti
Zoborské zlato
Vinianský strapec
Posonium
Račiansky výber
2. Pekárenské a cukrářské výrobky
Františko-lázeňské oplatky
Karlovarské oplatky
Karlovarský suchar
Mariánsko-lázeňské oplatky
Pardubický perník
3. Pivo
Benešov
Branické pivo
Českobudějovické pivo
Českobudějovický Budvar
- 3 -
České pivo
Flekovské pivo
Chebské pivo
Karlovarský Karel IV.
Litovelské pivo
Lounské pivo
Mostecké pivo
Ostravar
Ostravské pivo
Plzeň, Pilsen
Plzeňské, Pilsner, Pilsener
Plzeňské pivo, Pilsener Bier
Plzeňský Prazdroj, Pilsener Urquell, Pilsen Urquell
Pils
Pivo Pražan
Protivínské pivo
Přerovské pivo
Radhost
Rakovnický Bakalář
Smíchovské pivo
Smíchovský staropramen
Starobrno
Třeboňský regent
Velkopopovický kozel
Velkopopovický světlý ležák
Nošovické pivo
Bratislavské pivo
Gemerské pivo
Gemer
Hurbanovské pivo
Košické pivo
Martinské pivo
Martinský zdroj
Michalovské pivo
Hurbanovský zlatý bažant
Nitranské pivo
Nitriansky ležák
Šarišské pivo
Topolčianské pivo
Topvar
Urpín
4. Ryby a rybí výrobky
Třeboňský kapr
5. Maso a masné výrobky
Česká vepřová plec
Kostelecké párky
Moravská klobása
Nitran
Pražská husa
Pražská masitá kachna
Pražská šunka
6. Zemědělské výrobky /včetně tabáku/
Český chmel
Český slad
Klatovský karafiát
Hanácký ječmen
Tršický chmel - moravský
Ústecký chmel - český
Žatecký chmel - český
Slovenský chmel
Slovenský slad
československý cukr
Československý slad
- 5 -
Československý sladovnický ječmen
Československý včelí med
7. Ovoce a zelenina
Český heřmánek, Chamomilla Bohemica
Malínský křen
Všetatská cibule
Znojemské okurky
8. Mléčné výrobky a sýry
Krkonošský pivní sýr
Moravská cihla
Moravský bochník
Olomoucké tyčinky
Olomoucké tvarůžky
Sázavský sýr
Liptovská bryndza
Polianka
Slovenská parenica
Slovenský oštiepok
9. Vody a přírodní minerální vody
Bílinská kyselka
Františko-lázeňská přírodní minerální voda
Karlovarská minerální voda
Karlovarská přírodní minerální voda
Karlovarská voda
Karlovarský mlýnský pramen
Kyselská /Kysibelská/ Mattoniho kyselka
- 6 -
Luhačovická Vincentka
Luhačovická přírodní minerální voda
Mariánsko-lázeňská přírodní minerální voda
Mariánsko-lázeňská Rudolfka
Poděbradská minerální voda
Šaratica
Baldovská minerálna voda
Budišská minerálna voda
Cigeľská minerálna voda
Martinská minerálna voda
Korytnická minerálna voda
Lipovská minerálna voda Salvátor
Santovská minerálna voda
Slatinská minerálna voda
10. Minerální soli
Darkovská jódová sůl
Karlovarská přírodní vřídelní sůl
Karlovarská sůl
Karlovarská vřídelní sůl
Piešťanské bahno
Prešovská sol"
11. Lihoviny
Karlovarská hořká
Karlovarská Becherovka
Praděd
Prostějovská starorežná
Slovácká borovička
Vizovická slivovice
Karpatská hořká
- 7 -
Karpatské Brandy
Trenčianská borovička
12. Výrobky ze skla a porcelánu
České sklo
Československé vánoční ozdoby
Český křišťál
Český porcelán
Duchcovský porcelán
Jablonecká krystalerie
Jablonecké sklo
Karlovarské sklo
Karlovarský křišťál
Karlovarský porcelán
Sázavské sklo
Škrdlovické sklo
Teplické sklo
Železnobrodské figurky
Železnobrodské sklo
Sklo z Lednického Rovného
13. Uměleckoprůmyslové výrobky, výšivky, krajky
Česká keramika
Česká krajka
Chodská keramika
Jindřichohradecký gobelín
Kraslické krajky
Kunštátská keramika
Tupesská keramika
Slovácké kraslice
Valašskomeziříčský gobelín
Valašskomeziříčský ručně vázaný koberec
- 8 -
Vamberecká krajka
Znojemská keramika
Čičmianska výšivka
Ľubietovská keramika
Ľubietovská majolika
Modřanská keramika
Modřanská majolika
Pozdišovská keramika
Pozdišovská majolika
Važecké tkaniny a výšivky
14. Klenotnické výrobky a bižuterie
Bijoux de Bohéme
Český granát
Český granátový šperk
Jablonecká bižuterie
Jablonecké zboží
Kozákovské drahé kameny
15. Stroje, výrobky z oceli a železa a jiné průmyslové výrobky
České boty
Ledenický nábytek
Lišovský nábytek
Ostravský koks
Rousínovský nábytek
Vítkovice
Vítkovická ocel
- 9 -
16. Hry, hračky, hudební nástroje
Kraslické hudební nástroje
Příbramské hračky
17. Kamenné a keramické výrobky, kámen, stavební materiály,
zeminy /minerály/
český lupek
Hornobřízský kaolin
Mrákotínská žula
Sedlecký kaolin
Banskobelianský dinas
Drevnický travertin
Slovenský haloyzit
Slovenský magnezit
ANNEXE B
PŘÍLOHA B
I - Vins
A. Dénominations de vins produits dans les
régions légalment delimitées
A. Označení vín vyráběných v právně vymezených oblastech
|
1. Vins "generosos" |
Dénominations sub-regionales |
|
Vinho do Porto(Porto), Oporto, |
Cima Corgo |
|
Vinho + Madeira (Madeira, Madé |
Bělém |
|
Moscatel de Setúbal ou Setúbal |
|
|
/ |
|