- 53 -
50 % a za přečiny 30 %, odpovídá větší závažnosti spáchané
trestné činnosti. Těm odsouzeným, u nichž bylo přihlédnuto
k předchozímu odsouzení jako k přitěžující okolnosti /tzv.
soudem označeným recidivistům/, jsou však nepodmíněné tres-
ty odnětí svobody ukládány téměř v 90 %. Více než čtvrtině
všech odsouzených jsou dlouhodobě ukládány podmíněné tres-
ty odnětí svobody /okolo 28 - 29 %/ a přibližně čtvrtině
tresty nápravného opatření /okolo 24 - 25 %/.
Z hlediska jednotlivých druhů trestů soudy vyváženěji
než v minulosti využívají celého systému trestů, zejména
více využívají tresty majetkové povahy. Došlo k dalšímu vy-
rovnání praxe soudů v národních republikách. Skladba uklá-
daných trestů v podstatě odpovídá stavu a struktuře krimi-
nality a jejich pachatelů a uložené tresty z hlediska dru-
hu i výměny až na výjimky odpovídají potřebě náležité och-
rany společnosti a jejích občanů zejména před pachateli
závažné trestné činnosti, před nebezpečnými recidivisty a
příživníky.
častější nedostatky v praxi soudů se vyskytují při
používání systému trestů a trestněprávních opatření nespo-
jených s odnětím svobody. Především při ukládání některých
trestů bez odnětí svobody postupují soudy často mechanicky,
když využívají pouze ty jejich obsahové složky, které jsou
obliga torní a které znamenají bezprostřední újmu pro pacha-
tele, popřípadě u podmíněného odsouzení hrozbu újmou vý-
konu trestu odnětí svobody, ač zákon umožňuje výběr ze ši-
rokého spektra tzv. přiměřených omezení, jimiž lze do jis-
té míry usměrňovat chování pachatele. Tresty bez odnětí
svobody, zejména podmíněné odsouzení a nápravné opatření
se tak nepoužívají jako účinné nástroje převýchovy pacha-
telů v podmínkách bez jejich izolace od společnosti. V od-
stranění těchto nedostatků spočívají hlavní rezervy pro
- 54 -
zvýšení účinnosti trestního postihu. Jde o to, aby se při
využívání obsahových složek podmíněného odsouzení a náprav-
ného opatření prosadil důsledný diferencovaný a individua-
lizovaný přístup; v prvé řade mladiství a mladí pachatelé
a dále někteří nepevní prvotrestaní pachatelé by měli být
v rámci uvedených trestněprávních opatření bez odnětí svo-
body podrobeni aktivnímu výchovnému režimu předvídanému
zákonem, a to v zájmu předcházení jejich nové trestné čin-
nosti.
Účinný boj proti kriminalitě i ostatním protispolečen-
ským jevům vyžaduje, aby se na něm kromě státních orgánů
stále v širší míře podílela celá společnost. Nezastupitelné
místo zde zaujímají společenské organizace, které v spolu-
práci se soudy mohou dosáhnout lepších a trvalejších výsled-
ků, než by se dosáhlo pouhým státním donucením.
Proto v duchu usnesení předsednictva ÚV KSČ z 8. října
1971, usnesení vlády ČSSR č. 300 z 27. října 1971 a obdob-
ných usnesení republikových vlád byly soudy i společenské
organizace soustavně vedeny k rozšiřování a zkvalitňování
této součinnosti. Důvodem byla skutečnost, že dobrá spolu-
práce soudů se společenskými organizacemi umožňuje nejen
úplněji zjistit skutečný stav věci a spravedlivěji rozhod-
nout v konkrétní věci, nýbrž zejména též odhalit a pak od-
stranit nebo alespoň omezit příčiny a podmínky, které ve-
dou k páchání trestné činnosti.
Přes poměrně rozsáhlou právně propagační činnost a řa-
du opatření provedených ze strany řídících orgánů společen-
ských organizací i orgánů činných v trestním řízení nemá
stále účast společenských organizací v trestním řízení -
byt se podařilo odstranit některé dílčí nedostatky - žádou-
cí úroveň; u většiny forem účasti společenských organizací
je v delším časovém období patrná stagnace. V roce 1984 se
- 55 -
však mírně zvýšil počet nabídnutých i soudem přijatých spo-
lečenských záruk a rozšířila se spolupráce soudů se spole-
čenskými organizacemi ve vykonávacím řízení.
Příčiny tohoto nepříznivého stavu mají převážně sub-
jektivní charakter a jsou jak na straně soudů a ostatních
orgánů činných v trestním řízení, tak i na straně společen-
ských organizací. Mnozí soudci dosud plně nedoceňují výz-
nam této spolupráce, i když množství soudní agendy a malá
zkušenost je do jisté míry nutí věnovat prvořadou pozor-
nost rychlosti řízení. Okol rozvíjet součinnost se společen-
skými organizacemi se nestal předmětem bezprostřední a stá-
lé pozornosti, přičemž v řídící práci a kontrolní činnosti
se praktickým výsledkům této součinnosti nepřikládá význam,
jaký si zasluhují. Na straně společenských organizací ne-
příznivě ovlivňují úroveň spolupráce nedostatky ve spole-
čenském a právním vědomí některých občanů a funkcionářů,
neujasněnost jednotlivých forem součinnosti s orgány trest-
ního řízení a hlavně to, že boj s porušováním práva bývá
někdy veden jen prostřednictvím přednášek a besed, aniž je
tato politickovýchovná práce spojována s účastí na řešení
konkrétních soudních případů.
To vše oslabuje boj s tak závažnými protispolečenský-
mi jevy jako je rozkrádání a poškozování majetku v socia-
listickém vlastnictví, obohacování jednotlivců nebo sku-
pin občanů na úkor společnosti, korupce a úplatkářství a
veškerá trestná činnost páchaná s použitím násilí. Jedině
za předpokladu, že se přejde od obecných projevů o potřeb-
nosti spolupráce se společenskými organizacemi k její rea-
lizaci v konkrétních případech, může dojít ke změně k lep-
šímu. Jde o jeden z důležitých úkolů, který musí být pro-
sazován v řídící a organizátorské práci příslušných orgá-
nů na všech úrovních.
- 56 -
5. Koordinovanost a komplexnost boje proti kriminalitě
Náležitě koordinovaný a komplexně vedený boj s krimina-
litou je důležitým předpokladem jeho úspěchu.
Nutná je jak vzájemná sladěnost činností orgánů trest-
ního řízení, tak součinnost těchto orgánů s jinými orgány
a organizacemi, především národními výbory, vzhledem k opa-
třením, činěným k zesílení boje s kriminalitou v jejich územ-
ních obvodech.
Pro činnost prokuratur všech stupňů mají zásadní význam
směrnice Generální prokuratury ČSSR vydané k zabezpečování
prevence trestné činnosti státními, hospodářskými a společen-
skými orgány a organizacemi, na jejichž základě byla uzavře-
na řada dohod, zejména s Výborem lidové kontroly, státní ban-
kou a státní arbitráží, s ministerstvy a cenovými úřady.
činnost společenských organizací na tomto úseku byla
usměrněna usnesením předsednictva ÚV Národní fronty ČSSR;
široké možnosti při předcházení trestné činnosti mají zej-
ména Revoluční odborové hnutí a Socialistický svaz mládeže.
Velmi aktivní činnost vyvíjely orgány trestního říze-
ní, především prokuratura, ve vztahu k národním výborům a
hospodářským organizacím. Zpravidla jednou za rok informo-
valy příslušné národní výbory o stavu zákonnosti v jejich
obvodu a předkládaly jim návrhy a doporučení ke zlepšení
situace.
Účinnou formou součinnosti s hospodářskými organizace-
mi byly rozšířené meziresortní porady, na nichž byl projed-
náván vybraný okruh otázek, případně problematika jediné or-
ganizace za účasti jejích vedoucích pracovníků.
Jako vzor správného přístupu k plnění úkolů komplexní-
ho boje proti kriminalitě může sloužit opatření federálního
- 57 -
ministerstva spojů. Toto ministerstvo provedlo analýzu veš-
keré trestné činnosti, k níž došlo v určitém časovém období
v jeho resortu, resp. která byla spáchána zaměstnanci toho-
to resortu. Tato analýza představuje východisko pro další
opatření k omezení kriminality.
Pracovníci prokuratur a soudů se zúčastňovali také za-
sedání orgánů společenských organizací, informovali je o
případech porušení zákonnosti v obvodu jejich působnosti,
pracovali v jejich komisích a vyvíjeli právně propagační
činnost. Přesto se nepodařilo dosáhnout výraznější účasti
společenských organizací v trestním řízení.
Pro odstraňování závad v práci socialistických organi-
zací mají značný význam upozornění soudů na nedostatky, kte-
ré umožnily spáchat trestnou činnost a byly zjištěny v trest-
ním řízení; těchto upozornění zaslaly soudy organizacím
v roce 1984 téměř tři tisíce.
- 58 -
IV.
Působení prokuratury a soudů
při prohlubování socialistic-
kého právního vědomí občanů
K potlačování a omezování protispolečenské činnosti
a kriminality může přispět i vyšší
úroveň právního vědo-
mí občanů.
Při působení na právní vědomí občanů spolupracují
orgány prokuratury a justice s orgány ministerstva vnit-
ra a vytvářejí tak základní článek plánovité a systema-
ticky rozvíjené právní výchovy a propagandy. Tyto orgány
přitom vycházejí ze zobecněných poznatků své rozhodovací
a ostatní činnosti.
Velká pozornost byla v uplynulém období věnována ob-
sahové náplni a úrovni právně propagační činnosti. Kromě
zvláštních forem, odůvodněných odlišnostmi trestní a ob-
čanskoprávní problematiky, se tato činnost uskutečňovala
především přednáškami, besedami, vystoupeními v rozhlase
a televizi, články v denním tisku a v odborných časopi-
sech a dále také formou seminářů, výstav a jiných jednorá-
zových akcí.
Právní výchova byla zaměřena na ochranu socialistic-
kého státního a společenského zřízení, hodnoty národního
majetku, na ochranu práv a zákonem chráněných zájmů obča-
nů a organizací, ochranu mládeže před negativními vlivy,
na zachovávání pravidel socialistického soužití a na čest-
né plnění povinností vůči spoluobčanům a společnosti.
Počet akcí, tj. přednášek, besed, vystoupení, článků
a dalších je značný. V roce 1983 jich bylo v ČSR 25 175
- 59 -
a v SSR 17 947. Přes vysoký počet těchto akcí i v roce
1984 /například v SSR jich bylo opět více než 17 tisíc/,
není ještě působení na vědomí občanů dostatečně účinné.
Řešení není v kvantitě akcí, ale především v posílení
konkrétního působení na jednotlivé občany nebo skupiny
občanů, u nichž je naléhavě potřebné upevnit právní vě-
domí v zájmu předcházení protispolečenské činnosti.
Také projednávání trestních věcí před organizova-
nou veřejností /v roce 1984 bylo takto projednáno 2975
věcí/ a výjezdní zasedání soudu i na občanskoprávním úse-
ku patří k těm akcím, jejichž využitím by bylo možné do-
sáhnout větší preventivní vliv.
Proto se stále více též v řídící práci prosazuje ta-
kové zaměření, které pro účinnost vlivu na právní vědomí
plně doceňuje i význam samotného řízení, způsob, jakým je
vedeno, a zejména i význam správnosti a přesvědčivosti
rozhodnutí.
Neopomíjí se rovněž, že ani právní výchovu nelze
uskutečňovat izolovaně. Z toho důvodu se pracovníci pro-
kuratury i soudů snaží rozšiřovat spolupráci s ostatní-
mi státními orgány, zejména národními výbory, a se spole-
čenskými organizacemi.
- 60 -
V.
Závěry
Působení prokuratury a soudů je důležitým činitelem
upevňování a dalšího posilování socialistické zákonnosti.
Proto se řídící práce v orgánech prokuratury i u soudů
zaměřila na komplexní boj proti kriminalitě a ostatním
protispolečenským jevům. Pozornost byla především věnována
tomu, zda se uplatňují všechny nástroje omezování a zatla-
čování trestné činnosti a předcházení konfliktním situacím
v občanskoprávních vztazích a zda se využívají prostředky,
jimiž lze předcházet soudním sporům.
Úroveň rozhodovací a ostatní činnosti prokuratury i
soudů se zlepšila. Přesto však některé nedostatky ještě
přetrvávají. Ne vždy je řízení vedeno soustředěně, dosta-
tečně rychle a hospodárně. Délka řízení je velmi citlivým
problémem ve vazebních věcech, i když jde o věci kompliko-
vané a náročné na čas. Ani v občanskoprávních věcech však
nelze podceňovat potřebu rychlé a účinné ochrany ohrože-
ných nebo narušených práv. Jen řízení vedené bez zbyteč-
ných průtahů může poskytnout včasnou ochranu zákonným záj-
mům jak celé společnosti, tak jednotlivých občanů.
Také účinnost rozhodovací činnosti je někdy ještě zne-
hodnocována dílčími nedostatky, k nimž dochází opakovaný-
mi pochybeními při zjišťování a hodnocení skutkového sta-
vu, a někdy též při ukládání trestu.
I když pracovníci prokuratury a soudů dále zintenzív-
nili své úsilí v působení na názory a postoje občanů pro-
střednictvím právně propagační činnosti, neprojevují se
dosud - se zřetelem k objemu evidované kriminality a vzrů-
- 61 -
stajícímu počtu občanskoprávních sporů - nijak výrazněji
výsledky tohoto jejich úsilí.
Na vzrůst počtu občanskoprávních sporů má podstatný
vliv též skutečnost, že zejména socialistické organizace
ještě nevyužívají všechny možnosti předcházet vzniku kon-
fliktů v občanskoprávních vztazích a že dále nevyvíjejí
potřebnou aktivitu při uplatňování zákonných prostředků,
jimiž se sleduje společenský zájem na vyřizování občansko-
právních sporů smírnou cestou /např. soudní smíry před
zahájením řízení o sporu/. Praxe těch organizací, které
si již nyní - po projednání s orgány prokuratury a se
soudy - osvojily všechny možnosti předcházení konfliktům
a sporům, měla by se i u ostatních organizací prosazovat
jako příklad správného postupu.
Aktuálním požadavkem zůstává rychle a spravedlivě
postihovat pachatele trestné činnosti a vyvozovat důsled-
ky z jiných protispolečenských jednání.
Ani to však k dosažení obratu při omezování a potla-
čování kriminality a v předcházení ostatním jevům vedou-
cím k porušování socialistické zákonnosti nepostačuje.
Aby se na tomto úseku dosáhlo lepších výsledků, je nutné
vedle účinné represe rozvíjet a uplatňovat širokou a kva-
litní preventivní činnost, neomezenou pouze na orgány
trestního řízení, soudy v občanském soudním řízení a na
státní notářství.
Do této prevence musí být zapojeny všechny státní a
hospodářské orgány a organizace a rovněž společenské orga-
nizace, jakož i kolektivy pracujících. Je to cesta, jí?
lze dosáhnout změny postojů občanů k zachovávání právní-
ho řádu a k plnění právních povinností a zlepšení stavu
na úseku dodržování socialistické zákonnosti.
- 62 -
Pracovníci prokuratury a soudů musí více než dosud
využívat všech zkušeností z bohaté rozhodovací, preven-
tivní a výchovné práce. Měli by se zaměřit na racionál-
nější uplatňování prostředků, jež mají prokuratura a sou-
dy k dispozici pro zabezpečování zákonnosti ve státě a
společnosti.
Východiskem k tomu, aby se upevnila pozice práva a zá-
konnosti, je důsledná konkretizace a individualizace vý-
chovného působení jak samotným soudním řízením a rozhodo-
váním, tak veškerou ostatní činností.
Nadále je třeba uplatňovat rozhodný postih zejména
trestné činnosti namířené proti republice, socialistické
ekonomice, proti životu a zdraví, rodině a mládeži, svo-
bodě a lidské důstojnosti, dále různých forem úplatkářst-
ví a trestné činnosti recidivistů a příživníků.
V oblasti občanskoprávních vztahů je třeba větší po-
zornost věnovat příčinám konfliktních situací, které ve-
dou k soudním sporům. Ze zjištěných skutečností musí být
vyvozovány potřebné důsledky; sporům je třeba předcházet
a pokud k nim již došlo, je třeba je řešit především mimo-
soudními prostředky za širokého uplatnění společenského
působení.
V popředí musí nadále zůstat zájem na účinné ochraně
ekonomiky, prosazování jednoty mezi společenskými a indi-
viduálními zájmy, důsledné ochraně práv a právních jistot
občanů a také na soustavném a cílevědomém výchovném půso-
bení, zaměřeném k uvědomělému dodržování právního řádu
a pravidel socialistického soužití.
Nezbytná je úzká spolupráce s národními výbory a neza-
stupitelná je též součinnost se společenskými organizacemi,
- 63 -
Národní výbory i společenské organizace mají v obvodech své
působnosti přehled o společensky závažné problematice a mo-
hou tak přispět k dodržování socialistické zákonnosti.
I při současném rozsahu pracovního zatížení u prokura-
tury a soudů, který vyžaduje patřičná kádrová i organizač-
ní opatření, lze určité možnosti pro zvládnutí zvýšených
pracovních úkolů získat dalším zkvalitňováním současné
úrovně připravenosti pracovníků prokuratury a soudů. Re-
zervy jsou tedy i ve využití subjektivního činitele, jehož
význam bude dále vzrůstat. Náročnější musí být přístup kaž-
dého jednotlivce k vlastní práci; dosažené úspěchy nesmí
vést k sebeuspokojení, ale naopak k aktivnějšímu odstraňo-
vání nedostatků a k dalšímu soustředění silná plnění všech
náročných úkolů prokuratury a justice.
Zlepšení současného stavu zákonnosti lze dosáhnout ta-
ké intenzifikací dozorové a řídící činnosti, t j. účinněj-
ším působením rozhodovací a ostatní činnosti vyšších soudů
ve vztahu k nižším soudům a státním notářstvím a účinněj-
ším působením orgánů prokuratury a státní správy soudů
na rychlost a kulturnost pracovních postupů.
Předpokladem zlepšení práce prokuratury i soudů jako
celku je posílení řídící a prohloubení kontrolní činnosti
především na úrovni krajů a okresů, protože na těchto zá-
kladních článcích závisí do značné míry úspěšné plnění
všech úkolů.
Využitím účinnějších metod a forem práce musí orgány
prokuratury a soudů připravit podmínky pro překonání do-
sud ještě přetrvávajících nedostatků a zajistit pokraču-
jící soustředěné a koordinované působení státu a společ-
nosti ve prospěch upevnění práva a zákonnosti.
Tabulka č. 1
Vývoj postihu pachatelů trestných Činů a přečinů
v ČSSR v letech 1980 - 1984
|
Rok |
Stíhané (oznámené) |
Obžalované osoby |
Odsouzené osoby |
Podíl |
|||||
|
počet |
+-% proti |
počet |
±% proti |
% ze všech osob |
počet |
±% proti |
|||
|
Trestné činy |
1971 |
168 156 |
X |
120 003 |
X |
71, 4 |
100 626 |
X |
3, 6 |
|
1980 |
128 169 |
+ 9, 5 |
79 969 |
- 1, 4 |
61, 9 |
66 037 |
- 8, 5 |
2, 7 |
|
|
1981 |
135 253 |
+ 5, 5 |
90 568 |
+ 14, 1 |
67, 0 |
77 054 |
+ 16, 7 |
2, 6 |
|
|
1982 |
139 220 |
+ 2, 9 |
90 726 |
+ 0, 2 |
65, 2 |
79 099 |
+ 2, 7 |
2, 9 |
|
|
1983 |
141 538 |
+ 1, 7 |
94 889 |
+ 4, 6 |
67, 0 |
82 569 |
+ 4, 4 |
3, 0 |
|
|
1984 |
139 095 |
- 1, 7 |
92 365 |
- 2, 7 |
66, 4 |
33 552 |
+ 1, 2 |
3, 4 |
|
|
Přečiny |
1971 |
96 145 |
X |
48 309 |
X |
50, 3 |
38 173 |
X. |
1, 2 |
|
1930 |
66 559 |
+ 5, 5 |
31 922 |
- 15, 3 |
48, 0 |
26 323 |
- 24, 5 |
0, 5 |
|
|
1981 |
67 462 |
+ 1, 4 |
38 355 |
+ 20, 2 |
56, 9 |
33 505 |
+ 27, 3 |
0, 5 |
|
|
1882 |
76 302 |
+ 13, 8 |
39 833 |
+ 4, 0 |
51, 9 |
36 534 |
+ 9, 0 |
0, 5 |
|
|
1883 |
82 070 |
+ 6, 9 |
41 071 |
+ 3, 0 |
50, 0 |
37 000 |
+ 1, 3 |
0, 5 |
|
|
1984 |
85 361 |
+ 4, 0 |
41 351 |
+ 0, 7 |
48, 4 |
33 330 |
+ 3, 6 |
0, 5 |
|
Přehled o osobách stíhaných a obžalovaných
pro hospodářskou trestnou činnost v ČSSR
Tabulka č. 2
|
1980 |
1981 |
1982 |
1983 |
1 984 |
+ % proti |
||||
|
1982 |
1933 |
||||||||
|
Hospodářské |
stíháno osob |
33 516 |
33 676 |
36 565 |
34 749 |
34 562 |
- 5, 6 |
- 0, 6 |
|
|
podíl stíhaných na |
26, 2 |
24, 9 |
26, 2 |
24, 5 |
24, 8 |
- 1, 4 |
+ 0, 3 |
||
|
obžalovaných osob |
17 902 |
18 853 |
20 147 |
19 633 |
19 966 |
- 0, 9 |
+ 1, 3 |
||
|
podíl obžal. na celk. |
22, 6 |
20, 8 |
22, 2 |
20, 7 |
21, 6 |
+ 0, 2 |
+ 0, 9 |
||
|
rozkrádání majetku v so- |
podle tr. zák. |
stíháno osob |
21 711 |
22 847 |
26 301 |
24 837 |
24 273 |
- 7, 8 |
- 2, 3 |
|
obžalováno osob |
10 571 |
10 848 |
12 407 |
11 913 |
11 999 |
- 3, 3 |
+ 0, 8 |
||
|
počet neznámých |
9 492 |
10 452 |
12 120 |
10 345 |
10 422 |
-14, 1 |
- 3, 9 |
||
|
podíl neznám. pachat. na |
43. 7 |
45, 7 |
46, 1 |
44, 2 |
42, 9 |
- 3, 2 |
- 1, 3 |
||
|
podle o přeči- |
oznámeno osob |
18 112 |
18 213 |
18 816 |
19 263 |
18 315 |
- |
- 2, 4 |
|
|
postaveno před soud |
9 378 |
12 086 |
12 172 |
12 112 |
11 353 |
- 6. 7 |
- 6, 3 |
||
|
podíl neznám. pachatelů |
24, 7 |
26, 0 |
28, 5 |
29, 8 |
31, 3 |
+ 3, 3 |
+ 2, 0 |
||
Tabulka č. 3
Přehled o počtu odsouzených osob a uložených trestech v ČSSR
|
Rok |
Pravomocně |
Jí |
k nepodmíně- |
k podmíněnému |
k nápravné- |
k ostatním |
upuštěno od |
||||||
|
počet |
% |
počet |
% |
počet |
% |
počet |
% |
počet |
% |
||||
|
|
za tr. činy |
65 037 |
71, 5 |
26 223 |
39, 7 |
19 218 |
29, 1 |
17 531 |
26, 6 |
2 282 |
3, 5 |
726 |
1, 1 |
|
za přečiny |
26 323 |
28, 5 |
9 251 |
35, 1 |
6 300 |
23, 9 |
4 877 |
13, 5 |
5 345 |
20, 4 |
550 |
2, 1 |
|
|
celkem |
92 360 |
0 |
35 481 |
38, 4 |
25 518 |
27, 6 |
22 458 |
24, 3 |
7 627 |
0, 3 |
1 276 |
1. 4 |
|
|
1981
|
za tr. činy |
77 054 |
69, 7 |
28 858 |
37, 4 |
22 586 |
29, 3 |
21 906 |
28, 4 |
2 860 |
3, 8 |
831 |
1, 1 |
|
za přečiny |
33 505 |
30, 3 |
9 790 |
29, 2 |
3 914 |
26, 6 |
6 567 |
19, 6 |
7 486 |
22, 4 |
747 |
2, 2 |
|
|
celkem |
110 559 |
0 |
38 648 |
35, 0 |
31 500 |
28, 5 |
28 473 |
25, 6 |
10 346 |
9, 5 |
1 578 |
1, 4 |
|
|
|
za tr. činy |
79 099 |
60, 3 |
29 933 |
37, 8 |
23 830 |
30, 1 |
20 812 |
26, 3 |
3 574 |
4, 5 |
950 |
1, 2 |
|
za přečiny |
36 534 |
31, 7 |
10 450 |
23, 4 |
9 375 |
25, 5 |
6 679 |
18, 2 |
9 145 |
85, 0 |
885 |
2, 4 |
|
|
celkem |
115 633 |
0 |
40 383 |
34, 9 |
33 205 |
28, 7 |
27 491 |
23, 7 |
12 719 |
11, 0 |
1 835 |
1, 6 |
|
|
1983 |
za tr. činy |
82 569 |
69, 1 |
29 407 |
35, 6 |
25 692 |
31, 1 |
22 031 |
26, 7 |
4 478 |
5, 4 |
962 |
1, 2 |
|
za přečiny |
37 000 |
30, 9 |
10 257 |
27, 7 |
9 311 |
25, 2 |
6 417 |
17, 3 |
10 046 |
27, 1 |
974 |
2, 6 |
|
|
celkem |
119 569 |
0 |
39 664 |
33, 2 |
34 998 |
29, 3 |
28 447 |
23, 8 |
14 524 |
12, 1 |
1 936 |
1, 6 |
|
|
1934 |
|
83 552 |
63, 6 |
28 597 |
34, 2 |
26 041 |
31, 1 |
22 588 |
27, 0 |
5 222 |
6, 2 |
1 105 |
1, 3 |
|
20. přečiny |
38 330 |
31, 4 |
10 655 |
27, 3 |
9 465 |
24, 7 |
6 035 |
15, 7 |
11 263 |
29, 4 |
912 |
2, 4 |
|
|
celkem |
121 882 |
0 |
39 252 |
32, 2 |
35 506 |
29, 1 |
23 623 |
23, 5 |
16 485 |
_13, 5 |
2 017 |
1, 6 |
|