- 6 -
Těmito usneseními předsednictva vlády ČSSR byl tedy
na přechodnou dobu až do vydání zákona dán základ pro vý-
kon státního dozoru Československou komisí pro atomovou
energii.
Státní dozor nad jadernou bezpečností tedy věcně plní
svou funkci. Vydání zákona je však nezbytné jak k právní
úpravě této významné problematiky, tak k posílení autority
státního dozoru, tak i z mezinárodně politických hledisek.
Návrh rozpracovává zmocnění ČSKAE usneseními předsed-
nictva vlády ČSSR č. 195/1977 a č. 156/1979, využívá pak zkuše-
ností v dané oblasti v NDR /SAAS - Státní úřad pro jadernou
bezpečnost a ochranu před zářením, atomový zákon a předpisy
související/ a zejména v SSSR /Gosatomnadzor Státního výbo-
ru pro využití atómové energie, činnost hlavního inspektora,
předpisy k zajištění jaderné bezpečnosti/. Rovněž je čerpáno
z příslušných ustanovení čs. právních předpisu upravujících
zejména povinnosti a oprávnění státních dozorných a kontrol-
ních orgánů /Úřady bezpečnosti práce, Výbory lidové kontro-
ly, Báňské úřady.
Ani uvedená zmocnění ČSKAE předsednictvem vlády ČSSR
ani § 88 odst. 4 vyhlášky č. 83/1976 Sb., nejsou právním
předpisem, kterým by bylo možno státní dozor nad jadernou
bezpečností ČSKAE právně založit.
Je proto žádoucí, aby zákonnou úpravou byl tento stát-
ní dozor v celém rozsahu právně ustaven, vymezena jeho působ-
nost a stanoveny povinnosti i potřebná oprávnění k výkonu
jeho dozorné činnosti.
Nároky na státní rozpočet
V případě přijetí navržené právní úpravy a vycházejí-
ce se stávajícího personálního vybavení odboru jaderné bez-
pečnosti a záruk, který vykonáva v rámci ČSKAE státní dozor.
- 1 -
nad jadernou bezpečností, /12 pracovníků - z nichž proble-
matikou zajišťování jaderné bezpečnosti se zabývá 7 pra-
covníků/, bude třeba zajistit zejména minimální potřebný
nárůst pracovníků státního dozoru, který vychází zejména
ze zvyšování počtu budovaných a provozovaných zařízení
v ČSSR, konkrétně pak přihlíží k termínům uvádění reakto-
rových bloků jaderných elektráren do provozu. Dále je nut-
né brát v úvahu i potřebu rozšiřování dozoru nad přepravou
jaderného paliva, úložišti radioaktivních odpadů a meziskla-
dy vyhořelého paliva. Poněvadž do r. 1985 lze předpokládat,
že budou uvedeny do provozu další 3 bloky o jednotkovém výko-
nu 440 MWe a také zahájena výstavba dalších 7 bloků o jednot-
kovém výkonu 440 MWe nebo 1000 MWe, bude třeba již v 7. pěti-
letce získat další kvalifikované odborníky pro výkon státního
dozoru. V letech 1984-1985 představuje potřeba s ohledem na
rozsáhlou odbornou problematiku nárůst 4 pracovníků ročně,
celkově 8 pracovníků /v rámci rozpočtu federace to činí
roční nárůst Kčs 230 tis. na platech a Kčs 350 tis. ročně
na jiné náklady, v tom je obsažena částka Kčs 150 tis. na
ostatní osobní náklady, z toho Kčs 100 tis. na odměny 15
členům státní zkušební komise pro ověřování odborní způ-
sobilosti vybraných pracovníků jaderných zařízení a kčs
50 tis. na expertizní posudky apod. /. V letech 1986-1990
pak bude třeba zajistit nárůst zhruba 2 pracovníků ročně,
celkově pak 10 pracovníků včetně přiměřeného zvýšení pro-
středků na jiné náklady. Přijetí právní úpravy nebude mít
dopad na rozpočty a plány pracovních sil obou republik.
- 8 -
II. Zvláštní část
K § 1
Využívání jaderných zdrojů, které je v ČSSR pro výrobu
energie nezbytné, přináší vedle nesporných přínosů i určitá
rizika obdobně jako jiná průmyslová odvětví. Jaderná ener-
getika se však na rozdíl od jiných průmyslových odvětví za-
bývá bezpečností provozu a tím zabránění ohrožení život-
ního prostředí již od počátku své existence. Na skuteč-
nosti, že zatím nedošlo při provozu jaderných elektráren
k poruše, která by významněji ohrozila provozní pracovní-
ky jaderného zařízení, okolní obyvatelstvo i životní
prostředí se podílí důsledné prosazování požadavků jader-
né bezpečnosti ve všech fázích realizace a provozu jader-
ných zařízení.
K § 2
Vzhledem k nutnosti zabezpečovat státní dozor nad
všemi jadernými zařízeními je pojen "jaderné zařízení",
vymezen siřeji než v § 5 vyhl. č. 85/1976 Sb., o podrob-
nější úpravě územního řízení a stavebního řádu. S ohledem
na Vznik potenciálního rizika spojeného s jaderným zaří-
zením od období jeho uvádění do provozu je vyjádřeno
v pojmu, že se tímto zařízením rozumí jak investiční ce-
lek, tj. zařízení od období výstavby, tak i provozní ce-
lek, tj. provozované zařízení.
S využitím jaderných zařízení souvisí manipulace
s jaderným palivem čerstvým i vyhořelým a s vysoce radio-
aktivními látkami vznikajícími při řetězové štěpné reakci
u nichž problém jaderné bezpečnosti je obdobný jako
u reaktorů. Proto i zařízení pro jejich skladování, zpra-
cování, ukládání a dopravu se zahrnují pod pojem jaderné-
ho zařízení / i když nejsou budovány v jednom celku s já-
- 9 -
děrným reaktorem/ a je nutno je též podrobit státnímu do-
zoru. Do pojmu tedy spadají např. jaderné elektrárny, ja-
derné teplárny a výtopny, jaderné elektrárny s odběrem
tepla, výzkumné a školní reaktory, kritické a podkritické
soubory, úložiště radioaktivních odpadů, mezisklady vyho-
řelého paliva, ale i zařízení pro výrobu jaderného paliva,
přepracování ozářeného paliva, obohacovací zařízení, kon-
tejnery pro přepravu jaderných materiálů atd.
Ochrana před možnými nepříznivými účinky jaderných
zařízení spočívá v kvalitním vykonávání činností obsluhy
zařízení, v cílevědomé všestranné péči o bezporuchový
provoz jaderného zařízení a využití jeho zvláštních
ochranných systémů a zařízení, což vše ve svém souhrnu a
vzájemných vazbách vytváří jadernou bezpečnost jaderných
zařízení.
Významným subjektem zákona je odpovědná organizace.
V úvodní fázi je to vždy organizace, která má nejúplnější
komplexní znalost o daném jaderném zařízení a financuje
veškerou činnost - stavebník a u přepravy jaderných mate-
riálů přepravce. V navazující fázi je pak od převzetí
provozuschopného jaderného zařízení odpovědnou organizací
provozovatel a u přepravy jaderných materiálů dopravce,
organizace zodpovídající za dodržení platných předpisů a
stanovených limitů a podmínek při provozování jaderného
zařízení resp. při přepravě. Toto ustanovení zvýrazňuje
úlohu odpovědné organizace. Neznamená však, že by zbavovalo
odpovědnosti ostatní organizace podílející se jakýmkoliv
způsobem na procesu vzniku a provozu jaderného zařízení
včetně všech fází jeho výroby a vyřazení z provozu.
K § 3 a 4
V ČSSR bude tímto zákonem zaveden státní dozor nad
jadernou bezpečností obdobně jako je tomu v SSSR i všech
ostatních státech budujících ve větším rozsahu jaderné
elektrárny tak, aby při zajišťování jaderné bezpečnosti
byla nekompromisně uplatňována celospolečenská hlediska.
- 10 -
Československá komise pro atomovou energii je v sou-
časné soustavě ústředních orgánů státní správy jediným
orgánem, jehož předmětem působnosti ze zákona je jaderná
bezpečnost jaderných zařízení v předkládaném pojetí za-
jištování této bezpečnosti na úrovni současného technic-
kého pokroku. Proto je také v její působnosti stanovené
zákonem č. 133/1970 Sb., o působnosti federálních minis-
terstev, vydávání obecně závazných právních předpisů o za-
jištění jaderné bezpečnosti při projektování, výstavbě a
provozu jaderných zařízení, jakož i řízení čs. jaderného
programu, který je státním výzkumným programem i v oblasti
jaderné bezpečnosti. Z toho důvodu byla již také tato Ko-
mise zmocněna usnesením Předsednictva vlády ČSSR č. 156/1979
k výkonu státního dozoru nad jadernou bezpečností až do do-
by vydání zákona o státním dozoru nad jadernou bezpečností.
Tato úloha je v souladu s odborným vybavením aparátu ČSKAE
a je podporována i náplní organizací jí řízených. Protože
ČSKAE neřídí přímo výstavbu ani provoz jaderných zařízení
/s výjimkou výzkumných reaktorů v ÚJV Řež/, je splněna i
podmínka její nezaujatosti.
Zákonná úprava stanoví, že za výkon státního dozoru
bude odpovídat předseda Komise. Odpovědnost jediné osoby
se s ohledem na dosavadní zkušenosti, naše i zahraniční,
ukazuje jako plně opodstatněná.
Státní dozor vykonávaný Komisí, vyplňuje právně ne-
upravenou oblast v soustavě státních dozorných orgánů pů-
sobících na tomto úseku. Komisí se rozumí v celé právní
úpravě orgán státní správy, jeho výkonný aparát a nikoliv
Komise jakožto kolektivní orgán.
Státnímu dozoru podléhají jaderná zařízení, jejichž
vymezení je uvedeno v § 2 odstavci 1 tohoto zákona. Pokud
by vznikla pochybnost rozhodne Komise.
- 11 -
K § 5
Úkolem státního dozoru nad jadernou bezpečností je
zejména kontrola dodržování požadavků a podmínek jaderné
bezpečnosti jaderných zařízení.
Výstavba a provoz jaderných elektráren je podrobena
kontrole i jiných orgánů státní správy, které vykonávají
v rámci svých působností i dozor nad dodržováním některých
požadavků, nezbytných pro bezpečnost jaderného zařízení
jako celku.
Jsou to zejména orgány hygienické služby, které půso-
bí podle zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu a vy-
hlášek MZd ČSR č. 59/1972 Sb. a MZd SSR č. 65/1972 Sb.
Předmětem jejich dozoru ve vztahu k jaderným zařízením je
zejména ochrana zdraví člověka před ionizujícím zářením a
možnými úniky radioaktivních látek z jaderného zařízení
do životního prostředí.
čistotu ovzduší a její zajištění kontrolují orgány
technické inspekce ochrany ovzduší na základě zákona č.
35/1967 Sb., o opatřeních proti znečišťování ovzduší.
Problematikou ochrany vod se zabývají vodohospodářské orgá-
ny a vodohospodářská inspekce ČSR a SSR, které působí podle
zákona č. 138/1973 Sb., o vodách, zákona č. 130/1974 Sb.
resp. č. 135/1974 Sb., vyhlášky č. 136/1960 Sb. ve znění
vyhlášky č. 55/1966 Sb. Dozor nad dodržováním požární bez-
pečnosti vykonává inspekce požární ochrany národního výbo-
ru podle zákona č. 18/1958 Sb., o požární ochraně, vyhlášky
č. 106/1959 Ú. l. o organizaci požární ochrany a dalších na-
vazujících právních předpisů.
Dozor nad dodržováním požadavků bezpečnosti práce a
technických zařízení vykonávají orgány státního odborného
dozoru podle zákona č. 174/1968 Sb.
- 12 -
Státní dozor nad jadernou bezpečností využívá rovněž
výsledků dozoru nad jednotlivými zařízeními prováděného
orgány státního odborného dozoru.
Činnosti jednotlivých dozorných orgánů nelze ovšem
úplně oddělit a zejména všestranně kladný závěr, nezbyt-
ný pro zásadní rozhodnutí při výstavbě a provozu jaderné-
ho zařízení, se musí opírat o dozor a hodnocení provádě-
né souběžně. Vzhledem k dosud poměrně malé praxi v součin-
nosti zmíněných orgánů se předpokládá, že na základě zku-
šeností s prováděním dozoru budou uzavírány dohody o spolu-
práci. Je žádoucí, aby státní dozor nad jadernou bezpeč-
ností postupoval v řešení otázek součinnosti iniciativně
v zájmu zajištění úplnosti a soustavnosti řešení problémů
jaderné bezpečnosti.
Jadernou bezpečnost je nutno trvale zdokonalovat s vy-
užitím výsledků pokroku a proto je zdůrazněna iniciativní
úloha státního dozoru při působení na všechny organizace a
orgány, jejichž činnost jadernou bezpečnost ovlivňuje.
V průběhu získávání zkušeností z provozu jaderných
zařízení a s dalším rozvojem jaderné techniky bude dochá-
zet k návrhům na úpravy a změny v jednotlivých systémech
a zařízeních jaderného zařízení. Veškeré tyto návrhy budou
posuzovány státním dozorem nad jadernou bezpečností a musí
být prokázáno, že nesnižují jadernou bezpečnost jaderného
zařízení.
S rozvojem jaderné energetiky a v zájmu mezinárodní-
ho sjednocování požadavků jaderné bezpečnosti vznikají pro
ČSSR závazky vyplývající z mezinárodních úmluv a dohod
/multilaterálních, bilaterálních/. Státní dozor nad jader-
nou bezpečností bude dozírat na plnění úkolů příp. plnit zá-
vazky týkající se jaderné bezpečnosti z uvedených smluv.
- 13 -
K § 6
U jaderných zařízení, zejména jaderných elektráren i
stejného typu, se může konkrétní řešení podmiňující jader-
nou bezpečnost odlišovat vzhledem k různým podmínkám umís-
tění a hlavně vzhledem k tomu, že vlivem technického po-
kroku dochází k modernizaci a zdokonalení alespoň některých
uzlů nebo soustav významných pro jadernou bezpečnost. Při-
tom s postupem realizace od přípravy výstavby až po trvalý
provoz se praktická náplň jaderné bezpečnosti prohlubuje a
zpřesňuje a metody uplatňování státního dozoru se mění.
Uplatnění státního dozoru nad jadernou bezpečností je
již nepřímo obsaženo ve stavebním zákoně č. 50/1976 Sb. a
prováděcích vyhláškách č. 83/1976 Sb. a 85/1976 Sb. vy-
daných FMTIR. Vzhledem k závažnosti těchto ustanovení
v celém postupu uplatnění státního dozoru nad jadernou bez-
pečností jsou promítnuty i do tohoto zákona.
Při přípravě výstavby jde především o posouzení výbě-
ru staveniště jako podklad pro udělení souhlasu k územnímu
rozhodnutí. K tomuto účelu předkládá stavebník zadávací
bezpečnostní zprávu, ve které je jaderná elektrárna a je-
jí jaderná bezpečnost charakterizována výkonem jednotli-
vých bloků, jejich typovým provedením a základními para-
metry, a jsou charakterizována hlavní bezpečnostní opatře-
ní. Důležité jsou výsledky průzkumu navrhovaného staveniš-
tě, které mohou mít vliv na provoz elektrárny. Dále je pak
nutno znát vliv jaderné elektrárny na okolí. Možný účinek
elektrárny v normálním provozu a při havarijních stavech se
posoudí a stanoví se jeho mezní hodnoty, zejména krajní
přípustné hodnoty výpustí radioaktivních plynů a aerosolů
a radioaktivity v odpadních vodách. Přitom se předpokládá,
že ve skutečnosti, zejména v dlouhodobém průměru, budou
hodnoty výpustí podstatně nižší. Stanovení těchto hodnot
- 14 -
z hlediska ochrany zdraví spadá do pravomoci orgánů hygie-
nické služby, jejíž kladné závazné stanovisko obdobně jako
souhlasy ostatních orgánů dozoru, zejména pro ochranu
ovzduší a vodohospodářského dozoru, je podmínkou pro vydání
územního rozhodnutí stavebním úřadem.
Další etapou je souhlas Československé komise pro ato-
movou energii k vydání stavebního povolení a to zejména na
základě posouzení předběžné bezpečnostní zprávy. Posouzení
se soustřeďuje rovněž na to, aby stavebník prokázal, že
původně stanovené mezní hodnoty působení na okolí nebudou
překročeny ani v nejméně příznivých situacích, které lze
v provozu zařízení očekávat. Stavebník v průběhu projedná-
vání a hodnocení těchto údajů na žádost Československé ko-
mise pro atomovou energii zpravidla předkládá doplňující
údaje nebo další opatření, aby dodržení jaderné bezpečnosti
bylo plně prokázáno.
Konečnou etapou schvalování výstavby je vydání kolau-
dačního rozhodnutí, pro něž již je jaderná bezpečnost ově-
řena při uvádění jaderných zařízení do provozu a v průběhu
zkušebního provozu.
K této zásadě uvedená ustanovení týkající se vydávání
souhlasu Komise, jakožto orgánu státní správy spolupůsobí-
cím v územním a stavebním schvalovacím řízení, navazují
na ustanovení § 126 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územ-
ním plánování a stavebním řádu, a to s cílem zjednodušit a
zkrátit schvalovací řízení. Současně pak je zajištěna i
návaznost na příslušná ustanovení /§ 7 odst. 4, § 20 odst.
4 a § 39 odst. 2 písm. e/ a odst. 3/ vyhlášky č. 85/1976 Sb.
Kromě souhlasu státního dozoru v zásadních etapách
schvalování investiční výstavby je souhlasu státního dozo-
ru podroben i postup uvádění jaderného zařízení do provo-
zu, provedení změn a zařízení a jeho odstranění po skonče-
ní provozu. Pokud se požaduje i v některých těchto etapách
rozhodnutí stavebního úřadu, slouží stanovisko státního
dozoru za příslušný podklad.
- 15 -
S ohledem na to, že rizika při přepravě jaderných ma-
teriálů / např. čerstvého a vyhořelého paliva / mají obdobný
charakter i když jejich dopad je podstatně nižší, je nutno
posoudit příslušnou dokumentaci jaderné bezpečnosti.
Komise v souladu s mezinárodní praxí vydá jakožto svůj
souhlas k použití zařízení pro přepravu jaderných materiálů
tzv. osvědčení o přepravním obalu / kontejneru /, a to po
posouzení odpovídající dokumentace jaderné bezpečnosti před-
ložené přepravcem.
Souhlas Komise k přepravě jaderných materiálů bude
vydán za předpokladu, že je již vydáno osvědčení o kontej-
neru a dále na základě kladného výsledku inspekce státního
dozoru o připravenosti zařízení pro nakládku nebo vykládku
jaderných materiálů a po posouzení příslušné dokumentace
pro vlastní přepravu předložené dopravcem.
K § 7
Před zahájením provozu jaderného zařízení odpovědná orga-
nizace předkládá Komisi bezpečnostní dokumentaci. Tato doku-
mentace také obsahuje návrh limitů a podmínek, tj. soubor
technických předpisů, mezních parametrů a požadované
funkční způsobilosti jednotlivých funkčních souborů, vyme-
zujících bezpečnost provozu a dále základní požadavky na
činnost pracovníků zařízení. Zároveň jsou předloženy pro-
gramy uvádění do provozu, zejména programy jednotlivých
etap spouštění, jako je zavážení jaderného paliva, fyzi-
kálního a energetického spouštění. Tyto programy podléhají
schválení státního dozoru, který též dá souhlas k uvádění
do provozu po předložení dokladů o splnění podmínek nezbyt-
ných pro bezpečný průběh jednotlivých etap, zejména dokladů
o připravenosti zařízení a o připravenosti příslušných pra-
covníků.
Podle výsledků uvádění do provozu zpřesní odpovědná
organizace údaje v bezpečnostní dokumentaci a v návrhu
limitů a podmínek pro provoz jaderného zařízení, jež
státní dozor posoudí a schválí.
- 16 -
Obdobně státní dozor posoudí a v kladném případě
schválí programy zajištění jakosti.
V dlouhodobém průběhu provozu jaderného zařízení je
obvykle zapotřebí provést úpravy na zařízení, jako např.
výměnu některých jednotek nebo celých systémů za jednotky
a zařízení odlišného provedení nebo jiného výkonu. Nutno
též počítat s tím, že po vyčerpání fyzické nebo morální
životnosti bude zařízení trvale vyřazeno z provozu.
K těmto zásadním změnám musí odpovědná organizace
vypracovat dokumentaci specifikující zejména všechna opa-
tření k zajištění jaderné bezpečnosti při provádění úprav
i v plánovaném novém stavu. Před provedením změn státní
dozor posoudí předloženou dokumentaci, v kladném případě
dá ke změně souhlas a schválí způsob zabezpečení jaderné
bezpečnosti v novém stavu.
K § 8
Vzhledem k závažnosti úlohy pracovníků jaderného za-
řízení, jejichž výkon práce ovlivňuje jadernou bezpečnost,
musí být zaručena jejich náležitá odborná způsobilost.
Potřebnou kvalifikaci získají jednak prohloubením odbor-
ných znalostí o jaderném zařízení a hlavně praktickým
výcvikem na jaderném zařízení a pro vybrané činnosti na
speciálních trenažérech pro osvojení všech postupů při
řízení provozních režimů. Pro výcvik provozních pracovníků
vybraných kategorií musí specializovaná organizace v do-
statečném předstihu předložit učební osnovy i celou meto-
diku přípravy, která podléhá schválení státního dozoru.
Na základě posouzení technického vybavení příslušné organiza-
ce a odborné způsobilosti jejích pracovníků Československá
komise pro atomovou energii tuto organizaci autorizuje pro
výcvik vybraných pracovníků. V zájmu objektivního a vysoce
kvalifikovaného posouzení odborných znalostí se pracovníci,
jejichž činnost bezprostředně ovlivňuje jadernou bezpečnost
jaderného zařízení, nůší podrobit zkoušce před státní zkušej-
- 17 -
ní komisí, kterou jmenuje předseda československé komise pro
atomovou energii. Státní zkušební komise bude plnit funkci
celospolečenského garanta za odbornou kvalitu a připravenost
vybraných pracovníků jaderných zařízení, členy státní zkušeb-
ní komise budou i představitelé příslušných dozorných orgánů.
Předpokládá se, že členové státní zkušební komise budou odmě-
ňováni v souladu s vyhláškou č. 118/1981 Sb., o odměňování
některých prací konaných mimo pracovní poměr. Zvláštní odbor-
ná způsobilost vybraných pracovníků bude v průběhu výkonu
funkce pravidelně ověřována. Pro méně závažné pracovní zařaze-
ní nebude zkouška před státní zkušební komisí požadována a
oprávnění k výkonu činnosti bude vydávat autorizovaná organiza-
ce na základě výsledků přípravy pracovníků.
Pro úplnost se uvádí, že příprava vybraných pracovníků
je již v současné době prováděna a proto nevzniknou, kromě
potřeby finančních prostředků na činnost státní zkušební
komise, žádné další finanční nároky.
K § 9
Právní úprava stanoví, že kontrolní činnost jsou v
rámci výkonu státní správy oprávněni vykonávat pouze pra-
covníci aparátu Komise mající potřebnou odbornou způsobi-
lost danou vysokoškolským vzděláním příslušného směru a
praxí v oboru. K výkonu kontroly musí být inspektoři, kteří
jsou považováni za veřejné činitele, pověřeni předsedou
Komise.
Zástupcem předsedy Komise pro činnost státního dozoru
je hlavní inspektor, jemuž jsou podřízeni inspektoři jader-
né bezpečnosti.
K § 10 až 12
Kontrolní činnost státního dozoru nad jadernou bez-
pečností se vztahuje na celý postup navrhování, výstavby
i provozu jaderného zařízení. Její rozsah při tomto postu-
pu narůstá a její forma provádění se mění. Při výběru sta-
veniště, projektování, výrobě zařízení a výstavbě státní
- 18 -
dozor dozírá na zajišťování požadavků jaderné bezpečnosti,
tj. zda dokumentace činnosti v těchto etapách odpovídá
platným předpisům a splňuje kvalitativní požadavky. Dále
státní dozor zjišťuje, zda orgány odpovědné za kontrolu
činností v těchto etapách kontrolu provádějí a zda je ta-
to kontrola náležitě dokumentována.
Jakmile započne výstavba na staveništi jaderného za-
řízení, k níž byl dán souhlas a stanoveny jeho podmínky
státním dozorem, uplatňuje se přímá kontrola inspektory
jaderné bezpečnosti nad jejich dodržováním. Tento rozsah
přímé kontroly narůstá v etapách uvádění do provozu i
vlastního provozu, kdy pro dané jaderné zařízení je
v platnosti dokumentace schválená státním dozorem pro
toto zařízení. To zejména platí pro dodržování limitů a
podmínek a předpisů pro činnost pracovníků jaderného za-
řízení.
Za soustavnou kontrolu plnění požadavků jaderné bez-
pečnosti při výstavbě, uvádění do provozu a provozu odpovídá
odpovědná organizace. Inspektor státního dozoru nad jader-
nou bezpečností z tohoto důvodu dozírá na činnost této
organizace ve vztahu k zajišťování jaderné bezpečnosti ja-
derného zařízení. Tento svůj úkol plní přímou kontrolou
konkrétních zařízení a konkrétních činností prováděných
pracovníky jaderného zařízení. Při této kontrole musí
inspektor postupovat tak, aby nesnímal odpovědnost z odbor-
né organizace, ale na druhé straně nepřipustil ohrožení ja-
derné bezpečnosti.
Pravomoc inspektora v řešení zjištěných skutečností sni-
žujících jadernou bezpečnost je vymezena ve dvou směrech:
- v případe dostatečných časových možností nařídí od-
povědné organizaci, aby sama navrhla potřebná opatření
- v případech časově naléhavých nebo v případech závaž-
ného ohrožení jaderné bezpečnosti jaderného zařízení nařídí
provedení bezodkladných opatření tak, aby byl obnoven sou-
lad s limity a podmínkami bezpečného provozu.
- 19 -
Pokud inspektor zjistí mimořádné závaznou závadu,
zejména, která nebyla limity a podmínkami předvídána,
svým postupem, tj. informováním hlavního inspektora, vy-
volá rozhodnutí na vyšší úrovni, které může být podle
potřeby a s respektováním časové naléhavosti podloženo
analýzou a posouzením problému dalšími odborníky.
K § 13
Ustanovení stanoví pravomoc pro nezbytné řešení
zvláště závažných problémů, jejichž vznik nebylo možno
předvídat a které naléhavě vyžadují nápravu. I když se
předpokládá, že takové situace se vyskytnou výjimečně,
je nutno pro ně stanovit jednoznačnou zásadu, v níž se
završuje pravomoc státního dozoru jako garanta společen-
ských zájmů. Přitom postavení předsedy Komise dává mož-
nost rozhodování podle celospolečenských hledisek zejména
v případě, že by provozovatel a jeho nadřízené orgány se
střetávaly při návrhu potřebných opatření s ekonomickou
problematikou. Pro případ nepřítomnosti předsedy je stano-
veno, že k nařízení nezbytných opatření je zmocněn jeho
zástupce pro činnost státního dozoru - hlavní inspektor.
Toto ustanovení má i význam mezinárodně politický
jako záruka nekompromisního prosazení zájmů jaderné bez-
pečnosti.
K § 14
Významným garantem jaderné bezpečnosti vůči státní-
mu dozoru je odpovědná organizace. Z toho důvodu jsou
v zákonné úpravě stanoveny povinnosti této organizace
s cílem její činnosti zajišťovat jadernou bezpečnost.
Jde zejména o předkládání bezpečnostní dokumentace
a prokazování plnění všech stanovených úkolů týkajících
se jaderné bezpečnosti. K řádnému výkonu inspekční čin-
- 20 -
nosti je nezbytné, aby odpovědná organizace vytvořila
potřebné podmínky např. přístupu do objektu s jaderným
zařízením, poskytnutí žádaných informací.
Důležitým předpokladem pro plnění úkolů zajištují-
cích jadernou bezpečnost je též soustavné prokazování
plnění všech stanovených povinností včetně neprodleného
informování orgánů státního dozoru o závažných skuteč-
nostech, které ovlivňují jadernou bezpečnost. K zdůraz-
nění významu činnosti odpovědné organizace pro zajištění
jaderné bezpečnosti je v zákoně stanovena povinnost pro
tuto organizaci dodržovat stanovené limity a podmínky a
v případě odchylky od těchto limitů a podmínek provést
nezbytná opatření až po snížení výkonu popřípadě i za-
stavení provozu jaderného zařízení.
Jaderná bezpečnost je podmíněna dokonalým vyřešením
projektu jaderného zařízení, např. elektrárny, umístěním
na vybraném vyhovujícím staveništi, vysokou kvalitou a
spolehlivostí zařízení a dále vybudováním speciálních za-
řízení a systémů, které jsou schopny lokalizovat a zmír-
ňovat důsledky možných poruch na zařízení. Neméně důležitá
je pečlivá práce pracovníků obsluhy i údržby a její sou-
stavné řízení a kontrola, kterou zabezpečuje odpovědná
organizace, jež odpovídá za dodržení jaderné bezpečnosti
celého komplexu stavby s jaderným zařízením resp. zařízení
pro přepravu jaderných materiálů v její soustavnosti a
úplnosti.
K § 15
Povinnost zabezpečovat dílčí požadavky na jadernou
bezpečnost, které jsou dány obecně závaznými právními před-
pisy, zejména k jakosti a funkční spolehlivosti jednotli-
vých strojů a zařízení, které se sledují již při výrobě
zařízení a výstavbě a jejich dodržování je povinností všech
organizací, které se na činnostech souvisejících s jaderným
zařízením podílejí.
- 21 -
K zabezpečení jaderné bezpečnosti byly již vydány vý-
nosy ČSKAE č. 2/1978 o zajištění jaderné bezpečnosti při
navrhování, povolování a provádění staveb s jaderně energe-
tickým zařízením, č. 4/1979 o obecných kriteriích zajištění
jaderné bezpečnosti při umisťování staveb s jaderně energe-
tickým zařízením, č. 5/1979 o zajištění jakosti vybraných
zařízení v jaderné energetice z hlediska jaderné bezpeč-
nosti, č. 6/1980 o zajištění jaderné bezpečnosti při spouš-
tění a provozu jaderně energetických zařízení.
Při schvalovacím procesu je v přímém kontaktu se stát-
ním dozorem nad jadernou bezpečností odpovědná organizace,
která předkládá bezpečnostní dokumentaci požadovanou práv-
ními předpisy a podle předcházejících ustanovení zákona.
Na zpracování bezpečnostní dokumentace se podílí na zákla-
dě dodavatelsko-odběratelských vztahů řada dalších specia-
lizovaných organizací a je nutné zajistit, aby odpovědná
organizace, jakožto předkladatel této dokumentace zodpoví-
dající za zajištění jejího vypracování, obdržela pro ni
veškeré potřebné podklady.
K § 16
Jaderná zařízení jsou vybavena zvláštními ochrannými
zařízeními a systémy, které musí pro celé spektrum nehod
předpokládaných v projektu, tyto nehody bezpečně zvládnout
a omezit jejich rozsah tak, aby nedošlo k ohrožení pracov-
níků jaderných zařízení a okolního obyvatelstva. Nehledě
na to jsou připravována pro extrémně málo pravděpodobné
nehody, se kterými projekt jaderného zařízení nepočítá,
potřebná protihavarijní opatření.
Plány pro tato opatření se dělí na plány vnitřní, tj.
uvnitř objektu jaderného zařízení, jejichž přípravu a
procvičování zabezpečuje a v případě potřeby realizuje
odpovědná organizace a plány vnější, tj. mimo objekt ja-
derného zařízení, kde je nutná součinnost řady dalších
orgánů a organizací. Vzhledem ke specifické povaze doprav
- 22 -
jaderných materiálů jsou protihavarijní opatření u zařízení
pro dopravu jaderných materiálů zpracovávána v jediném do-
kumentu a to v havarijním řádu. Zpracování tohoto havarij-
ního řádu zabezpečuje dopravce, který vychází ze závazných
podkladů přepravce o povaze přepravovaných materiálů a
konstrukci zařízení a jeho odolnosti při havarijních situa-
cích.
Havarijní plány a havarijní řády jsou povinnou součás-
tí dokumentace, kterou předkládá odpovědná organizace orgá-
nům státního dozoru k posouzení. Příslušnými orgány podle
odstavce 2, který stanoví postup pro sestavování, vyhodno-
cování a úpravy havarijních plánů, se rozumí všechny orgá-
ny do jejichž působnosti jsou svěřeny otázky péče o bez-
pečný provoz jaderných zařízení.
Odpovědná organizace je povinna zabezpečit vypracování
havarijních plánů, je proto její povinností zajistit zpra-
cování vnitřního havarijního plánu a zabezpečit podklady a
potřebnou součinnost pro zpracování vnějších havarijních
plánů, které zajišťují příslušné místní orgány. Bez schvá-
lených havarijních plánů resp. havarijního řádu nesmí být
zahájeno uvádění jaderného zařízení do provozu resp. nesmí
být jaderné zařízení provozováno.
V případě, že posouzení provedené Komisí společně zej-
ména s orgány hygienické služby, orgány civilní obrany a po-
žární ochrany prokáže, že ohrožení okolí daného jaderného
zařízení je přijatelně nízké, určí Komise po projednání
s příslušnými orgány, že vnější havarijní plán nebude zpra-
cováván.
Pro potřebu přípravy vnějších havarijních plánů byla
v roce 1980 vydána Pomůcka pro ochranu obyvatelstva a opa-
tření v národním hospodářství v případě radiační havárie
jaderně energetického zařízení, která stanovuje zásady a
požadavky pro přípravu a vlastní realizaci protihavarijních
opatření v okresním a krajském měřítku. Tato opatření jsou
plně prováděna místními orgány lidosprávy a činnosti jsou
řízeny tzv. havarijními komisemi.
- 23 -
Pro koordinaci proti havarijních opatření v c: celostátním
měřítku je usnesením vlády ČSSR č. 349/1981 ustavena Komise-
vlády ČSSR pro koordinaci opatření při radiační havárii
jaderní" energetického zařízení.
K § 17 a 18
Činnost státního dozoru nad jadernou bezpečností musí
přispívat k neustálému upevňování pracovní discipliny všech
pracovníků a zvyšování jejich odpovědnosti za jejich činnost
Ve vztahu k jaderné bezpečnosti jaderných zařízeni. Při plně-
ní tohoto úkolu musí využívat všech možností výchovy od vy-
světlování s domluvy až po uložení pokuty. Z toho důvodu
je v zákoně zakotveno oprávnění Komise ukládat pokuty.
Předkládaný návrh se přidržuje výše pokut ukládaných pracov-
níkům podle předpisu o jiných kontrolních činnostech v ČSSR.
Rovněž výše pokuty ukládané organizaci byla limito-
vána obdobně jako v předpisech o jiných kontrolních čin-
nostech s ohledem na závažnost dodržení jaderné bezpeč-
nosti.
Pokuty pracovníkům a organizacím bude ukládal Komise
zpravidla na návrh inspektora.
Pokuty plynou do státního rozpočtu ČSSR, přičemž je-
jich správu zabezpečuje Komise.
Na řízení spojené s ukládáním pokut se budou vytahoval
ustanovení zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení
/správní řád/. Správou pokut, kterou vykonává Komise,
se rozumí ukládání pokut, jejich vymáhání a odvádění
do státního rozpočtu federace.