- 76 -
Na střední odborná učiliště a zvláštní odborná učiliště,
ve kterých se připravuji občané ve výkonu trestu odnětí
svobody, se vztahuji tyto zásady: střední školy, střední
odborné učiliště, zřizováni a zrušováni středních odbor-
ných učilišť, řízení středních odborných učilišť, finanční
a materiální zabezpečení středního odborného učiliště
s výjimkou hrazení osobních nákladů na učitele teoretického
vyučování, zvláštní odborné učiliště, učební plány, učební
osnovy a knižní učební pomůcky a péče o bezpečnost a ochranu
zdraví žáků; ostatní zásady se na tato učiliště vztahuji
přiměřené.
d/ Působnost ministerstev zdravotnictví, stanovená zvláštními
předpisy, je nedotčena.
e/Ministerstva školství řídí podle zásad a v rozsahu stanove-
ném vládou československé socialistické republiky pokusné
ověřování organizace, forem i obsahu výchovy a vzdělávání
v základních školách, ve školách pro mládež vyžadující
zvláštní péči a ve středních školách.
f/ Ministerstva školství vydávají pracovní řády pro pracovníky
Skol a školských zařízení.
g/ Ministerstva školství vydávají obecně závazné právní předpi-
sy o výchovné vzdělávací činnosti a o bezpečnosti a ochraně
zdraví žáků.
Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
- 77 -
h/ Přijímání cizinců ke studiu na československých středních
školách upravují ministerstva školství v dohodě se zúčast-
něnými ústředními orgány. Na studium cizinců se ustanoveni
těchto zásad vztahují přiměřeně.
ch/ Pro pracující, kteří nezískali vzdělání, které poskytuje
základní škola, mohou základní školy organizovat kursy pro
získání tohoto vzdělání.
i/ Stupně vzdělání získané podle ustanovení dosavadních před-
pisů zůstávají nedotčeny.
j/ Opatření učiněná v souladu s tímto zákonem k přípravě
a ověřováni změn ve školské soustavě před účinnosti zákona
č. 63/1978 Sb. se považuji za opatření učiněná podle tohoto
zákona.
Působnost ve věcech vojenských
škol, škol Sboru národní bezpečností
a škol Sborů nápravné výchovy zůstá-
vá nedotčena.
K zajištění výchovy a vzdělávání
občanů ve výkonu trestu odnětí svo-
body se umožňuje zřizovat pro ně
střední odborná učiliště nebo zvlášt-
ní odborná učiliště.
Problematika pracovních řádů pro
pracovníky škol bude při přípravě,
paragrafovaného znění znovu posou-
zena v souvislosti s probíhající
analýzou zákoníku práce.
- 78 -
Díl třetí
44. Zrušovací ustanovení
Zákonem se zruší:
a/ Zákon č. 89/1958 Sb., o výchově dorostu k povoláni v učeb-
ním poměru /učňovský zákon/,
b/ zákon č. 186/1960 Sb., o soustavě výchovy a vzdělávání
/školský zákon/,
c/ zákon č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních
a středních škol,
d/ nařízení vlády Československé socialistické republiky
č. 58/1973 Sb., o Internátních středních školách pro pra-
cující a o hospodářském zabezpečení studujících na těchto
školách.
Zrušením ustanovení § 30 a 32
zákona č. 186/1960 Sb., o vzděláva-
cích zařízeních závodů, družstev
a společenských organizací a o pů-
sobnosti ústředních úřadů a orgánů
ve sféře podnikového vzdělávání
bude tato oblast napříště upravena
zákoníkem práce.
Díl čtvrtý
45. Účinnost
Předpokládá se, že tento zákon nabude účinnosti dnem
- 79 -
Politický a ekonomický rozbor
k návrhu zásad zákona o soustavě základních a středních škol
/školský zákon/
K realizaci socialistického programu rozvoje výchovy
a vzdělávání se postupně přistoupilo po osvobození Českoslo-
venska Sovětskou armádou, zejména pak po Únorovém vítězství
pracujícího lidu v roce 1948. Výchova a vzdělávání mládeže
a dospělých se staly v Československé socialistické repub-
lice součásti revolučních přeměn, jimiž se upevňuje a rozvi-
ji moc dělnické třídy, socialistický stát, socialistické
ekonomické a společenské vztahy a utváří se nový socialis-
tický člověk.
V celém tomto procesu měla vedoucí úlohu Komunistická
strana Československa. Soustavně usilovala o rozvoj jednotné-
ho a demokratického školství, o prohlubováni jeho významu
v životě socialistické společnosti a o růst vzdělanosti
národů a národnosti žijících v naši republice.
Byla vybudována jednotná základní devítiletá škola po-
vinná pro všechnu mládež, dětem z dělnických a rolnických ro-
din umožněn široký přístup ke středoškolskému a vysokoškol-
skému vzdělávání a vyrovnána v podstatě vzdělanostní úroveň
obyvatel Slovenské socialistické republiky s úrovni vzděla-
nosti v České socialistické republice. Tím byl splněn jeden
z historických úkolů dělnické třídy v etapě budováni socia-
lismu.
- 80 -
Potvrdilo se, že jedině socialistický stát, dělnická
třída vedená komunistickou stranou je schopna uskutečnit
program demokratizace vzdělání, o němž snily a za nějž bo-
jovaly generace představitelů dělnického a komunistického
hnuti a pokrokových pedagogů.
V uplynulých třiceti osmi letech budováni socialistické
školy byly uskutečněny základní principy stanoveno Košickým
vládním programem a školským zákonem 1948. Máme vybudovánu
jednotnou demokratickou výchovně vzdělávací soustavu, která
umožňuje naší mládeži i dospělým po absolvování základní
školy získávat podle potřeb rozvoje jednotlivých odvětví
národního hospodářství a kultury příslušnou kvalifikaci,
střední, úplné střední a vysokoškolské vzdělání a dobře se
tak připravit pro plnění úkolů při výstavbě socialistické
společnosti.
XIV. sjezd KSČ v roce 1971 a na něj navazující zasedání
ústředního výboru Komunistické strany Československa v čer-
venci 1973 všestranně posoudily stav našeho školství, výcho-
vy a vzděláváni. Závěry těchto jednání opírající se i o po-
učení z krizového vývoje v letech 1968 a 1969 podtrhly význam
zesílení vlivu socialistické ideologie ve výchově a vzdělává-
ni Mládeže tak, aby naše škola byla spolehlivou oporou so-
cialistického zřízení, aby její práce vycházela z jednoty
výchovy a výuky a těsného spojení se životem a prací našeho
lidu. Zdůraznily nutnost dále zvýšit úroveň vzdělávání děl-
nického dorostu, vyzdvihly úlohu učitelů, vysoké nároky na
Jejich politické, odborné a morální kvality, které musí být
zárukou, že naše mladá generace bude dobře připravena pro
život a práci v rozvinuté socialistické společnosti a k její
obraně.
- 81 -
Zasedání ústředního výboru Komunistické strany Českoslo-
venska v červenci 1973 vedle ocenění dosavadního přínosu
naší školy při formování nového socialistického člověka
poukázalo i na některé závažné problémy výchovně vzdělávací
soustavy, které v naší socialistické škole postupně narůsta-
ly a které bylo nezbytné řešit. Orientovalo úsilí strany
a celé společnosti na zdokonalování výchovně vzdělávací
práce s cílem, aby každý stupeň a článek výchovny vzdělávací
soustavy důsledně uskutočňoval poslání socialistické školy,
organicky spojovat výchovnou a vzdělávací funkci tak, aby
škola v plném rozsahu vychovávala mladé příslušníky socia-
listické společnosti jako harmonicky rozvinuté osobnosti.
XV. sjezd Komunistické strany Československa vyzvedl
vědeckotechnický pokrok jako jeden z rozhodujících činitelů
společenského vývoje. Zdůraznil, že jeho plné využití se
stává nejúčinnějším prostředkem dalšího rozvoje ekonomiky,
a tím i předpokladem úspěchu v soutěži s kapitalismem. Mezi
nejvýraznější jevy tohoto pokroku patří změny v povaze lidské
práce, projevující se kvalitativně novými nároky na výchovu
a vzdělávání. Výchova a vzdělání zpětně stimulují vědecko-
technický rozvoj a tím se stávají stále významnějším celo-
společenským faktorem růstu.
Tyto dopady má na zřeteli komplexní řešení výchovy
a vzdělávání, které je obsaženo v dokumentu dalšího rozvoje
čs. výchovně vzdělávací soustavy, schváleném předsednictvem
ÚV KSČ 4. 6. 1976 a usnesením vlády ČSSR č. 169/1976, vlády
ČSR č. 194/1976 a vlády SSR č. 230/1976, který počítá
- s postupným přechodem z dosavadního povinného základního
devítiletého vzdělávání na povinné desetileté střední vše-
- 82 -
obecné polytechnické vzdělávání. Toto desetileté povinní
střední všeobecné polytechnické vzdelávání mládeže od šesté-
ho do šestnáctého roku věku bude institucionálně zajišťovat
základní škola a obsahově na ni navazující první a druhý
ročník středních škol;
- v souladu se sociálně ekonomickým rozvojem socialistické
společnosti a s potřebami vědeckotechnického rozvoje umož-
nit stále většinu počtu mladých lidí získat úplné střední
vzdělání ve dvanáctiletém cyklu;
- s prohloubením demokratického charakteru naší školské sousta-
vy, jež se nejvýrazněji projevuje v nejmasovějším proudu
vzdělávání, v přípravě dělnického dorostu; ten bude mít mož-
nost získat střední vzdělání a odbornou přípravu a ve stále
větším rozsahu úplné střední vzdělání ve středních odborných
učilištích;
- funkčně a obsahově sbližovat dosavadní tři proudy středního
vzděláváni tak, aby absolventi všech tři proudů měli
možnost získat úplné střední vzděláni, uplatnit je v praxi
i úspěšně studovat na vysokých školách;
- s postupnou přestavbou školství od nejnižších ročníků, které
je nezbytná z pedagogických, sociálně ekonomických a kádro-
vých důvodu.
XVI. sjezd KSČ potvrdil správnost této koncepce přestavby
základního a středního školství a zdůraznil potřebu jeho
dalšího zkvalitňování.
- 83 -
Je nezbytné vytvářet podmínky k tomu, aby školy a vý-
chovná zařízení připravovaly absolventy se širším odborným
profitem pro všechny oblasti společenské činnosti. To veda
k zvýraznění funkce všeobecného o polytechnického vzdělání,
které umožňuje rychlejší adaptaci a specializaci i usnad-
ňuje přechod k novým povoláním.
Pro výchovně vzdělávací soustavu v podmínkách vědecko-
technické revoluce je charakteristická obsahová i organizač-
ni otevřenost. Nepřetržitě a organicky musí začleňovat do
svého obsahu a netočí práce nové vědecké poznatky, umožňovat
člověku, aby se systematicky vzdělával ve škole i mimo ni
podle objektivních potřeb vyvolaných změnami v profesionální
struktuře i podle svých individuálních zájmů.
Aby naše společnost mohla zabezpečovat další vědeckotech-
nický rozvoj, musí lidé dosahovat příslušného vzdělání s urči-
tým předstihem. Ten je zvlášť nutný pro zvyšování vzdělanostní
úrovně dělníků, prohlubováni účasti pracujících na řízení
a širší uplatnění v pracovním procesu i ve veřejném živote.
Významu postupně nabývají i stimuly ke vzděláváni, jež nejsou
určeny bezprostřední ekonomickou výhodnosti, ale plynou ze
společenské a individuální hodnoty vzděláni. Rozvoj výchovy
a vzděláváni založený na principech marxismu-leninizmu
bude stále více ovlivňován nejnovějšími výsledky vědy a tech-
niky. Ovládnutí základů věd neznamená prostou kumulaci poznat-
ků, nýbrž osvojení si marxisticko-leninské metodologie jakož-
to nástroje sloužícího k prohlubováni, rozšiřováni a využívá-
ni vědy a techniky pro další rozvoj socialistické společnosti.
Teprve vzděláni založené na vědeckém světovém názoru, umoc-
- 84 -
něné politickou vyspělosti a komunistickou morálkou je
adekvátní společenským nárokům příští etapy našeho vývoje.
Růst poznatků ve všech oblastech života společnosti vy-
tváří i pro výchovně vzdělávací soustavu novou situaci. Uká-
zalo se, že řešení není v prostém prodlužováni délky školní-
ho vzdělávání mládeže, ale ve stanovení obsahu přípravy tak,
aby v optimální době bylo možno dát mladým lidem nezbytné
vědomosti a dovednosti umožňující jim co nejdříve se kva-
lifikované uplatnit v odpovídajících oblastech společenské
činnosti a svou kvalifikaci dále zvyšovat v systému cílevě-
domě koncipovaného a plánovitě řízeného celoživotního vzdě-
lávání.
I.
I pro československou výchovně vzdělávací soustavu pla-
tí, že výchova a vzděláváni tvoři jednotný celek s vlastni
vnitřní dynamikou a logikou, jenž vyžaduje účelnou návaznost,
rovnováhu a optimální vyváženost mezi jednotlivými články.
Nové nároky na výchovu a vzděláváni přinášejí nezbytnost
racionalizovat její technickou základnu používáním moderních
metod a technických prostředků učení a rozvinutí individuální
práce s žáky. Současně s požadavkem moderních metod výchovy
a vzděláváni vyvstává potřeba změn v pojetí učitelovy práce,
v níž musí převažovat tvořivý přístup k práci s žáky.
- 85 -
Zkrácení doby k získání úplného středního vzdělání z do-
savadních třinácti na dvanáct let odpovídá výsledkům psy-
chologického a pedagogického výzkumu mládeže. Převážná část
populace osmnáctiletých je v tomto věku připravena k plně-
ní životních a pracovních funkci. Zejména schopnost studij-
ního výkonu dosahuje v této době svého maxima. Toho je účel-
né využívat v náročnějším vysokoškolském studiu i v jiných
formách dalšího vzdělávání.
Nejzávažnějším strukturálním zásahem bylo zkrácení zá-
kladní školy na osm let. Dosavadní základní devítileté škola
představovala ve školské soustavě uzavřený stupeň vzdělání.
Toto pojetí vycházelo z toho, že střední školy na ni
v plné šíří obsahově nenavazovaly. Mimo to se počítalo
s tím, že asi pro 10 % mládeže představuje její program
konečný stupeň instituciálního vzdělávání. V nové pojaté
výchovně vzdělávací soustavě, v níž se všechna mládež povin-
ně vzdělává minimálně do 16 let věku a stále větší část
mládeže až na úroveň úplného středního vzdělání, představuje
základní škola otevřený systém, na který svým obsahem
i organizací navazuji všechny druhy středních škol. Úkolem
prvního stupně základní školy je vybavit všechny děti ele-
mentárními vědomostmi a vytvořit u nich podmínky k další
úspěšné výchově a vzdělávání a rozvíjení všech stránek je-
jich osobnosti. Druhý stupeň základní školy dává základy
vzdělání a vytváří předpoklady pro další studium a pro pří-
pravu na práci v socialistické společnosti. Základní škola
spolu se všemi druhy středních škol tvoři jednotný celek,
který je logicky uspořádán, vnitřně diferencován s přísnou
vzájemnou návaznosti, zejména v oblasti všeobecného vzdělání
- 86 -
Osmiletým cyklem základní školy se posunuje přechod mláde-
že do středních škol na 14. rok věku. Mládež se však nebude
jako dosud rozhodovat pro úzká obsahově vyhraněná povolání,
ale pro široce koncipováno studijní obory, navíc s možnostmi
přestupu v průběhu studia. Tím se zvýši i míra aktivní účasti
samotného žáka no volbě studijního oboru. K tomu bude napomáhat
výchovné poradenství, a to zejména při řešení pedagogických
o psychologických otázek profesní orientace žáků.
Přechod čtrnáctiletých žáků na obsahově pojaté střední
Školy významně napomůže jejich sociálnímu zrání, a to především
výrazným uplatněním polytechnické složky vzděláváni v přízni-
vých kádrových a materiálních podmínkách středních škol.
Na středních školách těžiště společenského zájmu a péče
o rozvoj mládeže je ve středních odborných učilištích.
Základem koncepce výchovy a vzděláváni je důsledná
-polytechnizace a uplatnění jí odpovídajících metod a forem
práce, nový výběr a logická uspořádanost obsahu na všech
stupních a druzích škol. Řěšení tohoto problému spočívá
v plnění požadavku syntetizovat všechny významné, neustále
se prohlubující a rozšiřující poznatky současné vědy do di-
daktického systému vyučovacích předmětů.
Kritická analýza dosavadních učebních plánů a osnov uka-
zuje, že v jednotlivých vyučovacích předmětech lze vymezením
základního učiva dosáhnout nejen časových úspor, ale 1 před-
pokladů pro úspěšnější práci učitele a učební činnost žáků.
- 87 -
Koncepce výchovně vzdělávací soustavy jako kontinuálního
systému vedoucího k rozvoji socialisticko osobnosti je založe-
na i na odstránění dosavadních strohých předělů zejména mezi
základním a středním vzděláním. Perspektivní záměr umožnit
veškeré mládeži získání úplného středního vzdělání si vyžaduje
už dnes koncipovat střední a úplné střední vzdělání, na rozdíl
od současného stavu, jako návazné otevřené systémy s vysokou
propustnosti směrem k vyššímu stupni. Jde především o funkční
a obsahové sblížení středních škol ve vztahu k možnosti další-
ho vysokoškolského studia a přípravy pro praktické uplatnění
v životě. Nová struktura obsahu středního vzdělávání spočívá
proto ve vyváženosti teoretické a praktické přípravy, všeobec-
ného polytechnického a odborného vzděláváni.
Výchova a vzdělávání v Československé socialistické re-
publice je celospolečenskou záležitostí. Rodina, stát, zejména
národní výbory, organizace Národní fronty, hospodářské orga-
nizace a ostatní instituce těsně spolupracuji při jejím zabez-
pečování.
Základem vzdělávací soustavy je jednotný systém škol a
Školských zařízení s výrazným pracovním a polytechnickým cha-
rakterem. Povinně je navštěvuji děti a mládež od 6 do 16 let.
Školy téhož stupně a druhu pracují na celém území Českosloven-
ské socialistické republiky podle jednotných učebních plánu jednotných osnov a učebnic respektujících národní zvláštnosti
pro jesle a mateřské školy je závazný jednotný program výchov-
né práce.
Vyučovacím jazykem na školách v Československé socialis-
tické republice je čeština a slovenština. V předškolních za-
řízeních, v základních a středních školách zřízených pro děti
- 88 -
a mládež maďarské, ukrajinské /rusínské/, polské a německé ná-
rodnosti se vyučuje v jejich mateřštině; významné místo v je-
jich vzdělání má zvládnutí spisovné češtiny nebo slovenštiny,
umožňující jím další studiu a plnoprávné uplatnění ve všech
oblastech spločenského života Československé socialistické
republiky.
Jednota výchovy a vzdělávání se uskutečňuje na všech ško-
lách a školských zařízeních ve vyučování, v činnostech mimo
vyučování a v těsné spolupráci s rodinou. Významnou úlohu při
výchově a vzdělávání děti a mládeže mají Socialistický svaz
mládeže, jeho Pionýrská organizace a Revoluční odborové hnutí.
Příznivé podmínky pro plnění politické funkce školy a je-
jí polytechnický charakter pomáhají vytvářet státní, družstev-
ní a společenské organizace.
Studium na školách všech stupňů a druhů je bezplatné a pří-
stupné všem občanům Československé socialistické republiky za
stejných podmínek. Podpora zájmu a úsilí občanů o získáni co
nejvyššího vzděláni je významnou součásti politiky socialistic-
kého státu.
Bezplatnost studia, levné ubytováni v domovech mládeže,
levné stravováni ve školních jídelnách, sociální a prospěchová
stipendia, bohaté výpůjční fondy učebnic a studijních textů
i možnost tělovýchovné a kulturní činnosti svědčí o tom, že
péče socialistické společnosti a státu o výchovu a vzděláváni
mládeže je na vysoké úrovni.
Obsahové přeměny ve výchovné vzdělávacím procesu, které
se v letech výstavby socialistické společnosti uskutečňovaly,
- 89 -
šněrovaly k výchovo a vyučování na základech marxismu-leninismu,
ke komunistické morálce, k rozumové, estetické, pracovní, bran-
né a tělesné výchově. Modernizace obsahu, vyučovacích metod,
forem a prostředků výrazně přispěla k rozvoji rozumové výchovy,
logického myšlení žáků, ke kauzálnímu chápání učiva ve vzájem-
ných souvislostech s cílem vychovávat žáky k samostatné a tvůrčí
práci, ke schopnosti aplikovat, poznatky v praxi. Zdůrazňuje se
přitom rozvoj technického a ekonomického myšlení jako jednoho
ze základních předpokladů harmonicky rozvinuté osobnosti.
Změny byly doprovázeny tvorbou nových učebnic, moderniza-
cí učebních metod, vybavováním škol laboratořemi, dílnami, po-
zemky, didaktickou technikou a učebními pomůckami.
II.
Pod vedením komunistických a dělnických stran vytvořily
jednotlivé socialistické země své vzdělávací soustavy, socia-
listické svým obsahem a národní svoji formou. Všechny socialis-
tické země se opírají při vytváření svých výchovně vzdělávacích
soustav o jednotný ideologický základ, tj. marxisticko-lenin-
ské učení a z něho vyplývající princípy, které mají pro socia-
listickou školskou politiku univerzální význam: princip jed-
notné státní školy, světskost vzdělání, stejné právo na vzdě-
lání pro všechny členy společnosti, organická spojitost
všech článků lidového vzdělání a jednota výchovy a vzdělávání.
Tyto principy se aplikují v různé míře podle konkrétních pod-
mínek společenského rozvoje každé země.
- 92 -
ného školství navazujícího na osmiletou základní školu - je
celková doba výuky přiměřeně delší, neboť jejím úkolem /vzhle-
dem ke kratší teoretický předchozí přípravě/ je poskytovat
jak vzdělání odborné, tak všeobecné a umožnit absolventům
odborných škol a středních odborných učilišť o maturitou stej-
nou možnosť přístupu na vysokou školu jako žákům, kteří ukon-
čili úplnou všeobecně vzdělávací střední školu.
Stejně jako na celen světě není ani socialistické školství
ušetřeno změn nastávajících v úrovni výrobních prostředků, vý-
robní technologie a organizace práce. Proto i v zeních Rady
vzájemné hospodářské pomoci dochází k relativné Častým změnám
v obsahu odborného školství. Odráží se to mj., i když ne ve
stejné míre, v postupné přestavbě odborných učilišť zaměřených
na tradiční řemeslný výcvik na střední odborná učiliště s vět-
ším podílem odborné teorie. Přitom stále větší část přechází
na typ učilišť poskytujících úplné střední vzdělání s maturi-
tou /SSSR, ČSSR, NDR/.
Dokument o dalším rozvoji čs. výchovně vzdělávací sousta-
vy vyzvedl především těsné sepětí socialistické školy s revo-
lučními přeměnami společnosti a s jejím hospodářským a kultur-
ním životem, jejízákladní úlohu v ideové výchově socialistic-
kých občanů a její třídní charakter. Zdůraznil, že jednotnost
školského systému nelze omezovat jen na školu základní, ale
že je zapotřebí v současné etapě také o koncepční
sbližování středních škol. Současná Československá výchovně
vzdělávací soustava má charakter ana-
logický charakteru výchovně vzdělávacích sustav ostatních
socialistických zemí. Vlivem specifických, ekonomických, so-
- 93 -
ciálně politických o kulturních podmínek a vlivem poměrně
rozsáhlé pedagogické tradice má však československá výchovně
vzdělávací soustava i své osobité rysy, jimiž se v některých
dílčích ukazatelích od ostatních výchovně vzdělávacích soustav
socialistických zemí odlišuje. Tyto specifické rysy můžeme
zjistit jak v oblasti řízení, tak ve strukturo této soustavy,
v jejím obsahu, formách i metodách výchovně vzdělávacího půso-
bení i v přípravě pedagogických kádrů.
Navrhované zásady zákona o soustavě základních a střed-
ních škol /školský zákon/ jsou v zásadním souladu s tendence-
mi ve vývoji výchovně vzdělávacích soustav v Sovětském svazu
a v ostatních socialistických státech, především s tendencí
rozvíjet tyto soustavy s cílem perspektivního vybudování jed-
notně vnitřně diferencované skoty vychovávající mládež do
16. roku věku.
III.
Pro postupující přestavbu na všech stupních školské
soustavy se s využitím všech úsporných opatření podařilo
vytvořit nejnutnější kádrové a materiální podmínky. Postup-
né řešení problémů je nutným předpokladem pro splnění úkolů
obsahové přestavby školské soustavy. Nároky na organizační
a materiálně technickou a kádrovou přípravu obsahové pře-
stavby jednotlivých článků školské soustavy jsou značné, ale
jsou nezbytné, má-li se vzdělanost lidu rozvíjet v souladu
s potřebami vědeckotechnického rozvoje.
- 94 -
Pozitivní změny v obsahu československé školské sousta-
vy vzniklé v souvislosti s realizací dokumentu se v letech
1976-80 v jednotlivých úsecích projevuji takto:
1. Na úseku mateřských škol se zkvalitnění obsahu výchovné
práce pozitivně projevilo v připravenosti dětí na vzdělá-
vání v základní škole.
2. Na úseku základních škol bylo usnesením předsednictva
ÚV KSČ uloženo počínaje školním rokem 1976/77 postupně
závidět nové pojetí obsahu čtyřletého prvního stupně zá-
kladní školy a pokračovat v ověřování nového pojetí obsa-
hu čtyřletého druhého stupně základní školy tak, aby jej
bylo možno postupně zavést na všech základních školách
v návaznosti na přestavbu prvního stupně.
V úzké návaznosti na úspěšnou realizací nového pojetí
výchovně vzdělávací práce na prvním stupni základní školy
v letech 1976-60 a na ověřování nového modelu druhého stupně
byla od 1. 9. 1980 zavedena obsahová přestavba pátého ročníku
základní školy. Komplexní analýza účinnosti prvního stupně
ve svém závěru potvrdila správnost nově koncipovaných cílů,
obsahu i metod výchovně vzdělávací práce na prvním stupni.
Realizaci nového obsahu v pátém ročníku základní školy
předcházela příprava pedagogických pracovníků na nově konci-
povanou vzdělávací práci, včasné dodání učebnic, metodických
příruček a většiny učebních pomůcek školám a vytváření kádro-
vých podmínek národními výbory.
Paralelně s řešením otázek nového obsahu základní
a střední školy se řeší i úkoly základních a středních škol
- 95 -
pro mládež vyžadující zvláštní péči s hlavním zřetelem
na začleňování této mládeže do společenského života a při-
měřené pracovní činnosti.
Pokračuje rozvoj sítě školních družin a školních klu-
bů, domů pionýrů a mládeže, dotvoří se síť lidových škol
umění. Dále se zřizují třídy s rozšířeným vyučováním jazy-
ků, matematicko-přirodovědných předmětů a sportovní třídy.
Ve školním roce 1981/82 bylo v ČSR 4 171 základních škol
s počtem 1 256 905 žáků, v SSR 2 411 základních škol s poetem
675 729 žáků; 879 škol pro mládež vyžadující zvláštní péči
s 61 323 žáků v ČSR a v SSR 341 škol pro mládež vyžadující
zvláštní péči s 21 456 žáky.
3. Na úseku středních škol pokračuje ve středních odborných
učilištích příprava mládeže na dělnická povoláni zařazená
v druhém až čtvrtém kvalifikačním stupni kvalifikačních
katalogů dělnických povoláni podle učebních plánů a osnov
v nově zavedené soustavě oborů a postupně se dokončuje
tvorba sítě středních odborných učilišť; pokračuje ově-
řování nového obsahu výuky na gymnáziích a středních od-
borných školách.
Úkol sbližovat tři druhy středních škol se řeší též
účelnou integraci učebnic a učebních pomůcek z hlediska
pedagogické únosnosti s maximální hospodárnosti.
a/ U středních odborných učilišť byla realizace úkolů
stanovených dokumentem zaměřena zejména na zkvalitnění vý-
chovy a výuky a na zlepšování kádrových a materiálních
podmínek pro výchovu budoucích kvalifikovaných dělníků.
- 96 -
Při řešení hlavních problémů a stanovení dalšího postupu
se pozornost soustředila zejména na:
1. zavádění nového obsahu přípravy mládeže na dělnická po-
volání,
2. tvorbu sítě středních odborných učilišť a vytváření kádro-
vých a materiálních podmínek pro jejich úspěšnou činnost,
3. problémy v řízení středních odborných učilišť a v koordi-
naci činnosti všech zainteresovaných složek,
4. kvalifikovanost řídicích a pedagogických pracovníků střed-
ních odborných učilišť.
V Československé socialistické republice obsah přípravy
budoucích dělníků i podíl odborného výcviku, odborné teorie
všeobecné teorie vychází z dlouholetých zkušeností našeho
učňovského školství, středních odborných škol i gymnázii, ze
zkušeností a současného řešení této problematiky v ostatních
socialistických státech, především v SSSR. Dále je ovlivňo-
vána dosavadními i předpokládanými změnami, k nimž dochází
v obsahu a pojetí dělnické činnosti v souvislosti s rostoucí
úrovní vybavováni dělnické práce technikou, zaváděním pro-
gresivních technologii a nové organizace práce. Přitom se
přihlíží, aby absolvent středního odborného učiliště byl
přípraven pracovat jak v provozech s tradiční vybavenosti,
i v provozech, kde se již výrazněji promítly vlivy vě-
deckotechnické revoluce. Dále je přihlíženo k tomu, že pří-
prava ve středním odborném učilišti musí zahrnovat vedle
přípravy na současné i perspektivní uplatnění v povolání
i přípravu budoucích příslušníků naši dělnické třídy na
plnění jejich úlohy v politickém, veřejném 1 kulturním ži-
votě naší společnosti.
- 97 -
Obsahová přestavba přípravy mládeže ve středních odbor-
ných učilištích byla uskutečněna zavedením nové soustavy
učebních a studijních oborů. Do zavedení povinné desetileté
Školní docházky bude plně dokončena. U oborů nové soustavy
byl modernizován jejich obsah, rozšířen odborný profil,
části absolventů je poskytována příprava na úrovni úplného
středního vzdělání a příprava byla rozšířena z povoláni za-
řazených do III. kvalifikačního stupně i na povolání zařa-
zená do II. a IV. kvalifikačního stupně. Posílení všeobecné-
ho vzdělání však nedosahuje úrovně zaváděné ve většině
ostatních socialistických států. Tak např. ve tříletých
učebních oborech v SSSR zaujímají všeobecně vzdělávací
předměty asi 45 % celkové doby přípravy, zatímco v ČSSR
kolem 30 %. Obavy, že zavedením nové soustavy s výrazným
zvýšením náročnosti na dosahované výsledky se významně zmenší
připravenost absolventů oborů nové soustavy na výkon dělnic-
kých povolání v podmínkách organizaci, vyvracejí výsledky
závěrečných učňovských zkoušek. V praktické zkoušce se ce-
lostátní průměr prospěchu zhoršil pouze o 12 setin stupně,
v písemné zkoušce o 2 setiny klasifikačního stupně a v ústní
zkoušce se dokonce o 4 setiny zlepšil. Přitom se výrazně
zvýšila použitelnost absolventů i na další dělnické činnosti,
pro které obory dřívější soustavy nepřipravovaly.
Ke komplexnímu řešení materiálně technických, kádrových
a organizačních otázek byla přijata opatřeni, které stanovi-
la hlavní úkoly ústředních orgánů a krajských národních
výborů v této oblasti pro rok 1981 1 pro celou 7. pětiletku.