- 20 -
/redeponizace a těžba uhelných kalů, skládka vytěžených ne-
rostů a odvály hlušin/, technologickou dopravu na povrchu do-
lu a závodních vlečkách. Technologickou dopravou se rozumí
vnitrozávodní doprava, která obstarává přepravu vytěžených
nerostů k další úpravě /třídírny, drtírny, prádla/; tato
doprava přímo navazuje na těžební proces.
Také komplexní znalost geologických poměrů je nezbytným
předpokladem pro stanovení báňskotechnických podmínek dobý-
vání/ a to jak pro hlubinnou, tak pro lomovou těžbu uhlí, rud
a ostatních nerostů. Na řešení geologických úkolů se vedle vrt-
ných osádek a terénní geologickoměřičské služby podílí i řada
výzkumných, vývojových a vědeckých pracovníků na lokalitách
i v geologických laboratořích. Proto jsou tyto činnosti zahr-
nuty mezi hornické jako nedílná součást těžby uhlí a jiných
nerostů.
Za práce totožné nebo velmi příbuzné pracím hornickým se
považuje také zřizování a likvidování podzemních staveb hor-
nickým způsobem /§ 2 odst. 2 písm. e//.
Bezpečnost hornické činnosti je zabezpečována pracovníky
báňské záchranné služby podle výnosu ČBÚ č. 1/1971. Sem spadá
též záchranná služba při vrtných a geofyzikálních pracích, při
těžbě a podzemním skladování kapalných nerostů a plynů a proti-
chemická služba v uranovém průmyslu.
Za hornickou činnost se považuje také dozorčí činnost
obvodních bánských úřadů, které jako orgány státní báňské sprá-
vy vykonávají vrchní báňský dozor a státní odborný dozor podle
příslušných předpisů /zákon č. 41/1957 Sb., o využití nerostné-
ho bohatství /horní zákon/, zákon ČNR č. 24/1972 Sb. a zákon
SNR č. 42/1972 Sb., o organizaci a o rozšíření dozoru státní
báňské správy/..
- 21 -
Mezi hornické činnosti dále patří zavádění automati-
zace a mechanizace, jakož i zabezpečování technického a
hospodářského řízení hornických prací.
Hornickým provozem se rozumí především socialistická
organizace /včetně organizačních jednotek koncernů ve smyslu
ustanovení § 8 odst. 2 nařízení vlády ČSSR č. 91/1974 Sb.,
o organizaci výrobních hospodářských jednotek a o jejich sta-
tutech/, provádějící hornickou činnost, a dále nižší organi-
zační útvary /závody, provozy apod. /, začleněné do výrobních
hospodářských jednotek /trustů, koncernů/, ve kterých převa-
žujícím předmětem činnosti je hornická činnost. Patří sem taká
obvodní báňské tirády. Nižšími organizačními útvary jsou např.
báňské záchranné stanice, závod Marie Majerová v koncernu
HDB Sokolov apod.
Věrnostní přídavek se navrhuje poskytovat také učňům
v učebním poměru, respektive žákům středních odborných uči-
lišť, kteří se připravují pro výkon hornického povolání /důl-
ní učební a studijní obory/. Toto řešení odpovídá dosud plat-
ným právním předpisům /část třetí zákoníku práce a zákon
č. 63/1978 Sb., o opatřeních v soustavě základních a středních
škol/, jakož i připravovanému školskému zákonu.
Bližší vymezení osobního rozsahu je uvedeno v provádě-
cím nařízení vlády ČSSR, v němž je stanoven výčet pracovních,
činností odůvodňujících poskytování věrnostního přídavku a
jejich zařazení do čtyř skupin pro účely určení výše ročních,
částek věrnostního přídavku.
K § 3
Oproti platnému zákonu se v návrhu vylučují z nároku
na věrnostní přídavek pracovníci řídících orgánů, popř. útvarů
výrobních hospodářských jednotek /generální ředitelství kon-
cernů, popř. trustů/, dále ústředních orgánů státní báňské
- 22 -
správy, báňských vědeckovýzkumných ústavů a báňských pro-
jektových organizací. V těchto orgánech, popř. útvarech a
organizacích se navrhuje poskytovat věrnostní přídavek pouze
pracovníkům, kteří vykonávali v hornickém provozu zaměstnání
s nárokem na věrnostní přídavek po dobu nejméně 10 let a poté
přešli do uvedených orgánů a organizací, popřípadě nižších
organizačních útvarů /např. centralizovaná projektová slož-
ka koncernu/.
V ústředních orgánech státní správy se věrnostní pří-
davek podle zákona č. 177/1968 Sb. neposkytuje. Vybraným
pracovníkům ústředních orgánů se věrnostní přídavek posky-
toval za podmínky odpracování nepřetržitě pěti let v hor-
nickém provozu naposledy podle právní úpravy z r. 1952 plat-
né do roku 1968.
S přihlédnutím k záměru posílit kádrový výběr na ří-
dící orgány a uplatnit zde praktické zkušenosti získané
v báňských provozech, se nově navrhuje poskytovat věrnostní
přídavek také pracovníkům ústředních orgánů, v jejichž
oborech působnosti se vykonává hornická činnost, tj. na
federálních ministerstvech paliv a energetiky a hutnictví
a těžkého strojírenství, ministerstvech stavebnictví ČSR
a SSR, českém geologickém úřadě a Slovenském geologickém
úřadě a pracovníkům ústředních orgánů státní báňské správy
/Český báňský úřad a Slovenský báňský úřad/ za podmínky,
že vykonávali hornickou činnost po dobu nejméně 10 let a
poté přešli do uvedených orgánů.
Věrnostní přídavek horníků bude příslušet také pra-
covníkům, kteří po dobu nejméně 10 let vykonávali zaměst-
nání s nárokem na věrnostní přídavek a poté přešli jako
uvolnění funkcionáři do politických a odborových orgánů
v hornických provozech /CZV KSČ, ZO SSM a ZV ROH/ nebo
- 23 -
do vyšších odborových orgánů, kde zabezpečují odborovou
činnost v hornických provozech. Vyššími odborovými orgány
se zde rozumějí krajský, oblastní, městský. Český, Slovenský
a ústřední výbor příslušného odborového svazu a oborové
výbory ROH, nikoliv všeodborové územní orgány.
Nároky uvolněných funkcionářů vyplývající z jiných
předpisů nejsou tímto ustanovením dotčeny.
K § 4
Návrh ponechává délku čekací doby shodnou jako v do-
savadní úpravě, tj. obecně tři roky trvání pracovního pomě-
ru k organizaci, která provádí hornickou činnost. Pokud jde
o pracovníky v hlubinné těžbě a při geologickém průzkumu
v podzemí uranových dolů, čekací doba se zkracuje na polo-
vinu.
Splnění čekací doby se posuzuje vždy ke konci hornické-
ho roku, tj. ke dni 30. června běžného kalendářního roku.
U pracovníků, kteří nastoupí v organizaci dnem 1. července,
bude čekací doba dovršena uplynutím tří roků, tj. dne 30.
června ve třetím hornickém roce.
Hornickým učňům a žákům hornických učilišť /§ 2 odst. 4/
se navrhuje poskytovat věrnostní přídavek již při ukončení
prvního roku přípravy v oboru. Přitom důlními učebními a
studijními obory ve středních odborných učilištích se ro-
zumějí ty obory, ve kterých se učni nebo žáci připravují
pro výkon budoucího hornického povolání.
Zápočet doby úspěšně ukončeného studia na středních
odborných školách a vysokých školách báňského směru /střed-
ní průmyslová škola hornická, hornicko-geologická fakulta
Vysoké školy báňské Ostrava a báňská fakulta Vysoké školy
- 24 -
technické Košice/ je vázán na skutečnost, že pracovník po skon-
čení studia nastoupí bezprostředně do zaměstnání v hornickém
provozu. Totéž platí pro zápočet doby přípravy na budoucí
hornické povolání, kde se započte doba přípravy jak v důlních,
tak i v jiných než důlních učebních a studijních oborech.
Doba studia i doba přípravy na povolání se však započte jen
v rozsahu čekací doby, tj. nejvýše tři roky, resp. u pra-
covníků hlubinné těžby a průzkumu radioaktivních nerostů
nejvýše 1,5 roku.
Na rozdíl od dosavadní úpravy návrh umožňuje, aby čeka-
cí doba nebyla vyžadována u pracovníků, kteří již v minulosti
v hornických provozech pracovali. Tím získali zkušenosti a
odbornou praxi pro výkon hornického povolání a je tedy žá-
doucí získat je zpět pro práci v hornictví, aniž by se na nich
znovu vyžadovalo splnění Čekací doby. Přitom doby pracovního
poměru se sčítají.
U pracovníků jiných /nehornických/ organizací hornických
výrobních hospodářských jednotek, tj. zejména báňských stro-
jírenských, stavebních a stavebně montážních organizací, se
navrhuje započítat do čekací doby dobu trvání pracovního po-
měru v těchto organizacích za předpokladu, že tito pracovní-
ci v každém hornickém roce odpracují vždy nejméně 120 směn
/pracovních dnů/ na pracovištích hornického provozu, kde je
poskytován věrnostní přídavek.
Do čekací doby však nelze započítávat dobu trvání pra-
covního poměru, po kterou je pracovník ve vazbě nebo ve vý-
konu trestu odnětí svobody, neboť by to odporovalo účelu sle-
dovanému čekací dobou, která je základní podmínkou vzniku ná-
roku na věrnostní přídavek.
- 25 -
K § 5
Pracovníkům nehornických organizací začleněných do hor-
nických výrobních hospodářských jednotek se po splnění čeka-
cí doby /§ 4 odst. 2 písm. b// poskytuje věrnostní přídavek,
jestliže v příslušném hornickém roce odpracují na pracovištích,
kde se vykonávají činnosti odůvodňující poskytování věrnost-
ního přídavku, nejméně 120 směn /pracovních dnů/, tj. zhruba
polovinu hornického roku /po odečtení čtyřtýdenní zákonné
dovolené na zotavenou/.
K § 6
V tomto ustanovení se taxativně vymezují případy, kdy
věrnostní přídavek nebude pracovníku poskytován. Zejména
se na rozdíl od dosavadní praxe v některých hornických orga-
nizacích výslovně navrhuje, aby byla vyloučena kumulace ná-
roků na věrnostní přídavek a náborový příspěvek. Přitom
zvláštními předpisy podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b/ se
rozumí především vyhláška federálního ministerstva práce a
sociálních věcí č. 33/1974 Sb., o příspěvcích a náhradách,
které se poskytují pracovníkům získaným náborem prováděným
národními výbory.
Ztráta nároku na věrnostní přídavek nastane také tehdy,
jestliže v hornickém roce dojde ke skončení pracovního poměru
pracovníka z důvodu porušení pracovní kázně; půjde o případy
rozvázání pracovního poměru výpovědí ze strany organizace
podle § 46 odst. 1 písm. f/ zákoníku práce, popř. okamžitým
zrušením podle § 53 odst. 1 písm. b/ zákoníku práce.
S výjimkou případu skončení pracovního poměru z důvodu
porušení pracovní kázně, kdy se navrhuje ztráta nároku na věr-
nostní přídavek za celý příslušný hornický rok, v ostatních
případech přichází v úvahu ztráta nároku za příslušné celé
kalendářní měsíce, tj. včetně zbývající části měsíců, do nichž
spadá počátek nebo konec dob v zákoně výslovně vyjmenovaných
- 26 -
/doba pobírání náborových příspěvků, doba pobírání starob-
ního důchodu, doba vazby a výkonu trestu odnětí svobody a
doba výkonu základní vojenské služby v případě výpovědi dané
pracovníkem před dnem splatnosti věrnostního přídavku za do-
bu této služby/.
K § 7
Podle dosavadní právní úpravy jsou zaměstnání v hor-
nictví pro účely stanovení výše věrnostního přídavku roz-
dělena do dvou skupin. V první skupině jsou zařazeni pra-
covníci trvale pracující v podzemí /včetně bánských záchra-
nářů z povolání/, na lomech a skrývkách a na povrchových
pracovištích, kde dochází k bezprostřednímu styku s kon-
centrátem uranové rudy. Ve druhé skupině jsou zařazeni
ostatní pracovníci.
Výše věrnostního přídavku je podle zákona č. 177/1968 Sb.
stanovena v pevných ročních sazbách, a to v rozpětí 800, - až
3 800, - Kčs pro pracovníky hlubinných dolů, lomů a skrývek
a úpraven uranové rudy a v rozpětí 600, - až 2 300, - Kčs pro
ostatní pracovníky. Pro nosná hornická povolání a funkce /až
do funkce vedoucího úseku, popř. vedoucího důlního pole/ byla
tato rozpětí s účinností od hornického roku 1981/1982 zvýšena,
a to na 1 100, - Kčs až 5 300, - Kčs pro pracovníky trvale pra-
cující v podzemí hlubinných dolů a pro báňské záchranáře z po-
volání a na 1 000, - Kčs až 4 800, - Kčs pro pracovníky trvale
pracující pod spodní úrovní nadloží a na skrývce povrchových
dolů /lomů/ a v úpravnách uranové rudy.
Vzhledem k tomu, že toto dělení nedostatečně vyjadřuje
diferenciaci zaměstnání v hornictví z hlediska charakteru vy-
konávané práce, navrhuje se, aby v novém zákonu byla uvedena
jen základní kriteria pro stanovení výše věrnostního přídavku
a aby podrobná specifikace skupin a zařazení hornických, činností
- 27 -
do těchto skupin podle obtížnosti a rizikovosti vykonávané
práce byla uvedena až v prováděcím předpise vydaném na zá-
kladě zákonného zmocnění. Tento způsob právní úpravy byl
zvolen z toho důvodu, aby bez změny zákonného předpisu bylo
možno na základě zmocňovací doložky zákona upravit výši
věrnostního přídavku i okruh pracovních činností zakládajících
nárok na věrnostní přídavek.
S ohledem na závažnost takto upravovaných otázek,
týkajících se výše zákonného nároku pracovníků v hornictví,
navrhuje se, aby prováděcí předpis byl vydán formou nařízení
vlády československé socialistické republiky /§ 13/.
V prováděcím vládním nařízení se uvažuje s tím, že
roční částky věrnostního přídavku v závislosti na době hor-
nické činnosti /počet ukončených roků této činnosti včetně
započtené čekací doby/ a na zařazení zaměstnání do jednotli-
vých skupin se stanoví v I. skupině v rozpětí 1 800, - až
6 200/- Kčs, ve II. skupině 1 400, - až 5 200, - Kčs, ve III.
skupině 1 200, - až 4 000, - Kčs a ve IV. skupině 1 000, - až
2 800, - Kčs.
Přitom do doby hornické činnosti rozhodné pro stanove-
ní výše věrnostního přídavku se započítávají doby trvání
pracovního poměru k organizaci provádějící hornickou činnost,
včetně doby výkonu základní /náhradní/ vojenské služby za před-
pokladu, že tato služba bezprostředně navazuje na výkon hor-
nické činnosti /§ 11 odst. 1/. Pokud jde o zápočet doby stu-
dia a doby přípravy na dělnická povolání v hornictví, zapo-
čítávají se tyto doby i pro účely výše věrnostního přídavku
jen v rozsahu započteném do čekací doby a za předpokladu, že
pracovník po skončení studia nebo této přípravy bezprostředně
nastoupil do hornického provozu /§ 4 odst. 6/.
- 28 -
Rozhodným dnem pro zápočet doby při stanovení výše věr-
nostního přídavku se započítávají doby trvání pracovního po-
měru k organizaci provádějící hornickou Činnost, včetně doby
výkonu základní /náhradní/ vojenské služby za předpokladu,
že tato služba bezprostředně navazuje na výkon hornické činnosti
/§ 11 odst. 1/. Pokud jde o zápočet doby studia a doby přípravy
na dělnická povolání v hornictví, započítávají se tyto doby
i pro účely výše věrnostního přídavku jen v rozsahu započte-
ném do čekací doby a za předpokladu, že pracovník po skončení
studia nebo této přípravy bezprostředně nastoupil do hornického
provozu /§ 4 odst. 6/.
Rozhodným dnem pro zápočet doby při stanovení výše věr-
nostního přídavku je 30. červen běžného roku, tzn. že zápočet
se provádí vždy ke konci příslušného hornického roku.
U učňů a žáků důlních učebních a studijních oborů je
výše věrnostního přídavku závislá na počtu dovršených let
přípravy na budoucí hornické povolání v běžném roce, a to
bez ohledu, zda jednotlivé roky této přípravy končí dnem
30. června nebo dnem 31, srpna /školní rok/.
Navrhuje se zvýšit částky věrnostního přídavku z dosa-
vadních 100,- až 300,- Kčs na 200,- až 800,- Kčs ročně.
K § 8
U pracovníků jiných než hornických organizací v rámci hor-
nických výrobních hospodářských jednotek se do doby rozhodné
pro výši věrnostního přídavku započítávají pouze hornické ro-
ky, ve kterých odpracovali nejméně 120 směn na pracovištích
hornického provozu, kde je poskytován věrnostní přídavek.
Pokud by byl takový pracovník v minulosti již po určitou dobu
zaměstnán v hornickém provozu, provede se zápočet všech dříve
již započtených dob. Těmto pracovníkům se věrnostní přídavek
poskytuje ve výši vyplývající ze skupiny jimi vykonávané hor-
nické činnosti, a to jako kdyby tuto činnost vykonávali po
celý hornický rok.
- 29 -
Pracovníkům, kteří po nejméně desetiletém výkonu hor-
nické činnosti přejdou na řídící a ústřední orgány, do báň-
ských vědeckovýzkumných ústavů nebo báňských projektových
organizací a dlouhodobě uvolněným funkcionářům /§ 3/ po účin-
nosti tohoto zákona, zůstane zachován věrnostní přídavek ve
výši, kterou získali na dosavadním pracovišti
/tzv. stop ná-
rok/. Pracovníkům a funkcionářům, kteří přešli do uvedených
orgánů a organizací před dnem účinnosti tohoto zákona a
jimž vznikne nárok podle tohoto zákona, se navrhuje přiznat
věrnostní přídavek ve výši vyplývající z tohoto zákona
/§ 12/. Věrnostní přídavek po dobu výkonu nové pracovní
činnosti nebo funkce se těmto pracovníkům již nezvyšuje.
Výše věrnostního přídavku a výše fakultativní náhrady
věrnostního přídavku u pracovníků, kteří se stali vzhledem
ke svému zdravotnímu stavu trvale nezpůsobilými k dosavadní,
práci z důvodu pracovního úrazu, onemocnění nemocí z povolá-
ní nebe ohrožení touto nemocí, v důsledku prošlé expoziční
doby anebo pro jiné onemocnění vznikající nebo podstatně
se zhoršující vlivem pracovního prostředí, a byli z tohoto
důvodu převedeni na jinou práci nebo uvolněni do jiné orga-
nizace, se řeší shodně s dosavadní právní úpravou /§ 13 vy-
hlášky federálního ministerstva práce a sociálních věcí č.
129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném zabezpečení
pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých k dosavadní prá-
ci, ve znění vyhlášky federálního ministerstva práce a sociál-
ních věcí č. 145/1982 Sb. /. Je-li těmto pracovníkům věrnostní
přídavek nadále poskytován, náleží ve výši, ve které by jim
příslušel na jejich původním pracovišti.
K § 9
Navrhované krácení roční částky věrnostního přídavku
při neomluveném zameškání směny pracovníkem nebo žákem úzce
souvisí se základní funkcí věrnostního přídavku, jehož úče-
lem je také ocenění řádného plnění pracovních povinností.
- 30 -
Ostatní případy krácení věrnostního přídavku jsou
upraveny obdobně jako u jiných plnění odvozených z pracov-
ního poměru s tou odchylkou, že za dobu výkonu základní
/náhradní/ vojenské služby a za dobu péče o nemocné dítě
mladší než 10 let po skončení doby pobírání podpory při
ošetřování člena rodiny, se navrhuje věrnostní přídavek ne-
krátit. Koeficient krácení, tj. 22 zameškaných směn
/pracovních dnů/, se navrhuje z toho důvodu, aby při celo-
ročním krácení o 12/12 roční částky byl nárok na věrnostní
přídavek za příslušný hornický rok nulitní.
V ustanovení tohoto paragrafu se dále upravuje posky-
tování poměrné části věrnostního přídavku v případech vzniku
nebo skončení pracovního poměru v průběhu hornického roku.
K § 10
Podle zákona č. 177/1968 Sb. se věrnostní přídavek
vyplácí jednou ročně ke Dni horníků a energetiků. Vzhledem
k tomu, že věrnostní přídavek byl vyplácen k tomuto dni i
podle dřívějších předpisů, stala se výplata tohoto přídavku
k uvedenému dni již hornickou tradicí. Z tohoto důvodu se
navrhuje i nadále ponechat výplatu věrnostního přídavku ke
Dni horníků a energetiků, tj. v září každého kalendářního
roku, a to i učňům a žákům za jednotlivé dosažené roky pří-
pravy na povolání.
V návrhu je plátce věrnostního přídavku horníků určen
především v závislosti na pracovněprávním vztahu /pracovním
poměru/ příjemců věrnostního přídavku. Věrnostní přídavek
budou vyplácet koncernové podniky nebo koncernové účelové
organizace, které na základe ustanovení § 8 odst. 2 nařízení
vlády ČSSR č. 91/1974 Sb., o organizaci výrobních hospodářských,
jednotek a o jejich statutech, vystupují v pracovněprávních
vztazích svým jménem, a dále národní podniky a účelové orga-
nizace, jejichž předmětem činnosti je hornická činnost
- 31 -
uvedená v § 2 odst. 2. Tyto organizace, popřípadě organizační
jednotky, budou poskytovat věrnostní přídavek také učňům,
kteří podle části třetí zákoníku práce a zákona č. 63/1978 Sb.
jsou k nim dosud v učebním poměru, jakož i žákům středních od-
borných učilišť, kteří podle navrhovaného školského zákona
se budou připravovat pro tyto organizace /organizační jednotky/
na budoucí hornické povolání, aniž by s nimi uzavírali učební
smlouvu. Organizace nebo organizační jednotky, pro které se tito
žáci budou připravovat, budou však mít k těmto žákům stejné
povinnosti jako k učňům v učebním poměru.
Uvedené organizace, popř. organizační jednotky budou
poskytovat věrnostní přídavek rovněž dlouhodobě uvolněným
funkcionářům politických a odborových orgánů, popř. vyšších
odborových orgánů, i když tito funkcionáři jsou jinak odmě-
ňováni po dobu výkonu funkce z prostředků společenské organi-
zace, pro kterou byli uvolněni.
Věrnostní přídavek horníků podle tohoto ustanovení
budou vyplácet také obvodní báňské úřady, které jako orgány
státní báňské správy vykonávají vrchní báňský dozor, popřípadě
státní odborný dozor podle zvláštních předpisů.
Věrnostní přídavek horníků budou poskytovat také další
organizace /báňské strojírenské, stavební, stavebně montážní
a jiné organizace hornických výrobních hospodářských jednotek/,
generální ředitelství příslušných koncernů a trustů, báňské
vědeckovýzkumné ústavy a báňské projektové organizace, ústřed-
ní orgány statni báňské správy, jakož i příslušné ústřední
orgány státní správy, a to pracovníkům, kteří jsou k těmto
organizacím nebo orgánům v pracovním poměru a kteří splní zá-
konem stanovené podmínky pro přiznáváni věrnostního přídavku.
Za účelem zabezpečení stability pracovních poměrů
u mladých horníků se těmto pracovníkům i po dobu výkonu
- 32 -
základní /náhradní/ vojenské služby přiznává nárok na
věrnostní přídavek za podmínky, že po skončení výkonu
služby v ozbrojených silách nastoupí opět do zaměstnání
v organizaci, ve které před nástupem výkonu vojenské služ-
by pracovali a za předpokladu, že před dnem výplaty věr-
nostního přídavku nedali platnou výpověď z pracovního po-
měru /§ 6 odst. 1 písm. a//. Výplata věrnostního přídavku
za období vojenské služby se provede nejpozději do jednoho
měsíce po skončení této služby.
K § 11
Za předpokladu, že základní /náhradní/ vojenská služba
bezprostředně navazuje na výkon hornické činnosti, započítává
se pracovníkům doba výkonu této služby do doby hornické činnosti
rozhodné pro stanovení výše věrnostního přídavku. Pokud jde
o pracovníky a funkcionáře, kteří přešli do vyšších hospodář-
ských a státních orgánů nebo do odborových orgánů /§ 3/, za-
počítává se doba výkonu vojenské služby také do požadované
doby deseti let. Jestliže tito pracovníci nebo funkcionáři
později bezprostředně přejdou k opětnému výkonu hornické
činnosti v hornickém provozu, započte se jim doba odpraco-
vaná ve vyšších hospodářských a státních orgánech nebo v odbo-
rových orgánech do doby hornické činnosti pro určení výše
věrnostního přídavku.
K § 12
Pracovníkům a funkcionářům, kteří přešli do vyšších hospo-
dářských a státních orgánů nebo do odborových orgánů /§ 3/
a pracovníkům, kteří byli převedeni na jinou práci nebo uvol-
něni do jiné organizace v rámci hornické výrobní hospodářské
jednotky ze zdravotních důvodů /§ 8 odst. 3 písm. a// před
dnem účinnosti tohoto zákona, vznikne nárok na věrnostní
přídavek podle tohoto zákona ve výši vyplývající z něho a z pro-
váděcího nařízení vlády ČSSR. To znamená, že výše věrnostního
- 33 -
přídavku se jim určí podle dosažené doby hornické činnosti
a v odpovídající skupině pracovní činnosti, kterou vykoná-
vali naposledy před změnou zaměstnání; u pracovníků uvede-
ných v § 8 odst. 3 písm. a/ se k dosažené době hornické
činnosti připočte doba, která uplynula od převedení či
uvolnění podle zvláštních předpisů. Těmito předpisy jsou
výnos byv. ministerstva práce a sociálních věcí a byv.
ministerstva hornictví ze dne 1. 10. 1968 /reg. v částce
45/1968 Sb. / výnos federálního ministerstva práce a
sociálních věcí ze dne 3. 7. 1970 čj. F V/1-662/70-1142
a vyhláška federálního ministerstva práce a sociálních vě-
cí č. 129/1979 Sb., o pracovním uplatnění a hmotném za-
bezpečení pracovníků v hornictví trvale nezpůsobilých
k dosavadní práci, ve znění vyhlášky č. 21/1982 Sb. a
vyhlášky č. 145/1982 Sb.
K § 13
V návrhu zákona je obsažena zmocňovací doložka
pro vládu Československé socialistické republiky k vy-
dání prováděcího předpisu, který má mít formu vládního
nařízení. Vzhledem k tomu, že prováděcím předpisem mají
být upraveny otázky týkající se důležitých zájmů pracov-
níků v hornictví, navrhuje se, aby vláda Československé
socialistické republiky vydala toto nařízení po projednání
s Ústřední radou odborů.
V zákoně jsou vyjmenovány jen základní nerostné su-
roviny, při jejichž těžbě a úpravě se navrhuje poskytovat
věrnostní přídavek, a proto je nutné v prováděcím předpise
uvést taxativní výčet jiných a dalších nerostů dobývaných
státními hospodářskými organizacemi průmyslovým způsobem
/v hlubinných dolech a podúrovňových lomech/, při jejichž
těžbě, popřípadě i úpravě přísluší věrnostní přídavek.
Jde vesměs o nerosty, které jsou dobývány organizacemi
v působnosti federálního ministerstva hutnictví a těžkého
strojírenství a ministerstev stavebnictví republik.
- 34 -
Zákonné zmocnění k určení dalších podzemních sta-
veb je v návrhu obsaženo pro případ, že by se v budoucnu
vyskytla potřeba rozšířit okruh v zákoně vymezených podzemních
staveb.
Vláda Československé socialistické republiky je dále
zmocněna stanovit okruh hornických činností s nárokem na
věrnostní přídavek a zařadit tyto činnosti do jednotlivých
skupin, jakož i určit výši ročních částek věrnostního pří-
davku v těchto skupinách, popřípadě stanovit bližší podmínky
pro jeho poskytování.
Vzhledem k tomu, že v průběhu hornického roku může do-
cházet u téhož pracovníka ke změně zaměstnání z vážných dů-
vodů /§ 37 odst. 1 písm. b/ a odst. 3 zákoníku práce/, po-
případě ke střídání pracovních činností, je nutné v prová-
děcím předpise stanovit, v jaké výši a za jakých podmínek
má být v těchto případech věrnostní přídavek poskytován.
To se týká i případů, kdy je pracovníku povolena nebo
pro určitou pracovní činnost stanovena kratší pracovní
doba /§ 86 zákoníku práce/,
K § 14
První výplata věrnostního přídavku podle tohoto zá-
kona se uskuteční v září 1984 za období hornického roku
1983/1984.
Pracovníkům vykonávajícím ke dni účinnosti tohoto
zákona základní /náhradní/ vojenskou službu, která skončí
až po Dni horníků a energetiků 1984, se poskytne věrnostní
přídavek podle tohoto zákona za celou dobu výkonu této
služby.
- 35 -
K § 15
Dosud platný zákon č. 177/1968 Sb., o věrnostním pří-
davku horníků, se navrhuje zrušit v plném rozsahu. Dále se
navrhuje zrušit ustanovení § 13 vyhl. č. 129/1979 Sb., o pra-
covním uplatnění a hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví
trvale nezpůsobilých k dosavadní práci, ve znění vyhlášky
č. 145/1982 Sb., protože věcně je tato úprava promítnuta do
nového zákona /§ 8 odst. 3/.
V této souvislosti se zrušení § 13 citované vyhlášky
dotýká rovněž ustanovení § 6 odst. 1 téže vyhlášky.
K § 16
Účinnost nové právní úpravy se navrhuje ode dne 1. čer-
vence 1983.
V Praze dne 13. května 1983
Předseda vlády ČSSR:
v. z. R. Rohlíček v. r.
Příloha I
Nařízení vlády
Československé socialistické republiky
ze dne června 1983,
kterým se provádí zákon o věrnostním přídavku horníků
Vláda Československé socialistické republiky po projed-
nání s Ústřední radou odborů nařizuje k provedení § 13 zákona
č. /1983 Sb., o věrnostním přídavku horníků /dále jen
"zákon"/:
§ 1
/1/ Jinými nerosty dobývanými v hlubinných dolech a pod-
úrovňových lomech /§ 2 odst. 2 písm. a/ zákona/ jsou:
magnezit, tuha, fluorit, baryt, žáruvzdorné jíly a jílovce,
keramické jíly, kaolin, bentonit, křemen, křemenec, sklářské
a slévárenské písky, živec a živcový pegmatit, azbest, mastek,
české granáty a štěpné břidlice.
/2/ Dalšími nerosty dobývanými v podúrovňových lomech
/§ 2 odst. 2 písm. b/ zákona/ jsou:
vápenec a dolomit k chemicko-technologickému zpracování, sádro-
vec, spongilit, křemelina, malířské hlinky, kámen pro hrubou
a ušlechtilou kamenickou výrobu a pro zpracování tavením, hal-
loysit, perlit a zeolit.
§ 2
Pro určení výše věrnostního přídavku horníků /dále jen
"věrnostní přídavek"/ se zařazují hornické činnosti uvedené
v § 2 odst. 2 zákona do čtyř skupin, které se stanoví v přílo-
ze k tomuto nařízení.