- 61 -
úkonům pro nadměrné užívání alkoholických nápojů nebo omamných pro-
středků či jedů, ale lze-li očekávat, že se stav vyšetřovaného zlep-
ší, může soud přerušit řízení na dobu, kterou zároveň určí; přitom
může rozhodnout, že vyšetřovaný je povinen se podrobit potřebnému lé-
čení.
(2) Před uplynutím určené doby pokračuje soud v řízení jen teh-
dy, ukáže-li se, že nedochází ke zlepšení.
§ 189
(1) Z důvodů vhodnosti nemusí předseda senátu nařizovat jednání.
(2) Soud může rozhodnout, že upustí od doručení rozhodnutí o způ-
sobilosti k právním úkonům, jestliže doručení by na adresáta mohlo
pro jeho duševní poruchu působit nepříznivě nebo jestliže adresát ne-
ní s to význam rozhodnutí pochopit.
§ 190
Vydaný rozsudek soud zruší, jestliže se později ukáže, že pro
zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům nebyly podmínky.
§ 191
(1) Náklady řízení platí stát. Lze-li to spravedlivě žádat, při-
zná soud státu jejich náhradu proti tomu, o jehož způsobilost k práv-
ním úkonům v řízení šlo.
(2 ) Ten, kdo podá zjevně bezdůvodný návrh na zbavení nebo ome-
zení způsobilosti k právním úkonům, je povinen nahradit újmy, které
vyšetřovanému, jeho zástupci a státu řízením vznikly.
Řízení opatrovnické
§ 192
(1 ) Předseda senátu je povinen postarat se o to, aby byl ustanoven
- 62 -
opatrovník osobám, které ho podle zákona musí mít.
(2) V usnesení, kterým soud ustanovuje opatrovníka, uvede i
rozsah opatrovnických práv a povinností.
§ 193
Ustanovení § 176 až 180, pokud se vztahují na opatrovnictví
nad nezletilým, platí zde obdobně.
Řízení o povolení uzavřít manželství
§ 194
(1) O povolení uzavřít manželství rozhoduje soud na návrh, k ně-
muž je oprávněn ten, který hodlá manželství uzavřít.
(2) Ten, kdo hodlá uzavřít manželství, a jeho zákonní zástupci
jsou účastníky řízení. Před rozhodnutím je třeba vyslechnout toho,
kdo hodlá uzavřít manželství, v nepřítomnosti jiných osob o tom, zda
skutečně chce vstoupit do manželství, a vyslechnout i toho, s kým
má být manželství uzavřeno.
(3) Rozsudek, kterým se povoluje uzavřít manželství, musí obsa-
hovat i přesné označení toho, s kým má být manželství uzavřeno.
Řízení o prohlášení za mrtvého
§ 195
(1) Návrh může podat, kdo má na věci právní zájem.
(2) Uzná-li soud, že podle údajů návrhu tu jsou podmínky pro
prohlášení nezvěstného za mrtvého, ustanoví nezvěstnému opatrovní-
ka.
- 63 -
§ 196
(1) Soud vyhláškou nebo jiným vhodným způsobem vyzve nezvěstné-
ho, aby se do jednoho roku přihlásil, a každého, kdo o něm ví, aby
o něm podal v téže lhůtě zprávu soudu nebo opatrovníku, popřípadě
zástupci nezvěstného, uvedenému ve vyhlášce. Zároveň soud provede
všechna potřebná šetření o nezvěstném.
(2) Ve vyhlášce uvede soud podstatné okolnosti případu a ozná-
mí, že po uplynutí lhůty uvedené ve vyhlášce rozhodne o prohlášení
za mrtvého, jestliže se nezvěstný nepřihlásí nebo nedojde-li zpráva
o tom, že je na živu. Lhůtu určí soud na jeden rok od uveřejnění vy-
hlášky. Ve vyhlášce je nutno uvést den, kdy lhůta končí.
§ 197
Zjistí-li soud během řízení, že nejsou splněny podmínky prohlá-
šení za mrtvého, zastaví řízení.
§ 198
Po uplynutí lhůty určené ve vyhlášce vydá soud rozsudek o pro-
hlášení za mrtvého. Uvede v něm den, který platí za den smrti nezvěst-
ného, popřípadě den, který nezvěstný nepřežil.
§ 199
(1) Zjistí-li soud, že ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, je
naživu nebo žil v den, od kterého dosud neuplynula doba přiměřená
k tomu, aby nezvěstný mohl být prohlášen za mrtvého, zruší své roz-
hodnutí o prohlášení za mrtvého.
(2) Na návrh účastníka nebo prokurátora opraví soud den, který
je uveden v jeho rozhodnutí jako den smrti, zjistí-li dodatečně, že
ten, kdo byl prohlášen za mrtvého, zemřel jiného dne nebo se toho
dne nemohl dožít, anebo jej přežil.
- 54 -
§ 200
Je-li jisto, že občan zemřel, ale jeho smrt nelze prokázat
stanoveným způsobem, vydá soud rozhodnuti, kterým prohlásí občana
za mrtvého.
ČÁST ČTVRTÁ
OPRAVNÉ PROSTŘEDKY
Hlava první
ODVOLÁNÍ
Podání odvolání
§ 201
Odvoláním lze napadnout rozhodnutí soudu prvního stupně, pokud
to zákon nevylučuje.
§ 202
(1) Odvolání není přípustné proti usnesení, jímž
a) se upravuje vedení řízení;
b) byl k řízení přibrán další účastník;
c) bylo zahájeno řízení bez návrhu;
d) bylo vráceno podání k opravě;
e) bylo prominuto zmeškání lhůty;
f) byla připuštěna změna návrhu nebo vzetí návrhu zpět;
g) bylo rozhodnuto o svědečném nebo o nárocích podle § 139 odst. 3;
h) byl schválen smír.
(2) Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné.
- 65 -
§ 203
Odvoláni může podat účastník, jakož i prokurátor, národní vý-
bor a společenská organizace.
§ 204
(1) Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení rozhodnutí
u soudu, proti jehož rozhodnuti směruje. Bylo-li vydáno opravné us-
nesení, běží tato lhůta znovu od doručení opravného usnesení. Pro-
kurátor, národní výbor nebo společenská organizace, jestliže dosud
nevstoupili do řízení, mohou odvolání podat, dokud běží lhůta někte-
rému z účastníků.
(2) Odvolání je podáno včas také tehdy, jestliže bylo podáno
po uplynutí patnáctidenní lhůty proto, že se odvolatel řídil nespráv-
ným poučením soudu o odvolání. Neobsahuje-li rozhodnutí poučení o od-
volání nebo obsahuje-li nesprávné poučení o tom, že odvolání není
přípustné, lze podat odvolání do tří měsíců od doručení.
(3) Prominutí zmeškání lhůty k odvolání není přípustné, jde-li
o odvolání proti rozsudku, kterým bylo vysloveno, že se manželství
rozvádí, že je neplatné nebo že není. V těchto případech také nepla-
tí ustanovení odstavce 2 věty druhé.
§ 205
(1) V odvolání má být vedle obecných náležitostí (§ 42 odst.3)
uvedeno, proti kterému rozhodnutí směřuje, v čem je spatřována ne-
správnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel
domáhá.
(2) V odvolání je možno uvést nové skutečnosti a důkazy.
§ 206
(1 ) Podá-li ten, kdo je k tomu oprávněn, včas odvolání, nenabývá
- 66 -
rozhodnutí právní moci, dokud o odvolání pravomocně nerozhodne od-
volací soud.
(2) Bylo-li však rozhodnuto o několika právech se samostatným
skutkovým základem nebo týká-li se rozhodnutí několika účastníků,
z nichž každý jedná v řízení sám za sebe (§ 91 odst. 1) a odvolání
se výslovně vztahuje jen na některá práva nebo na některé účastníky,
není právní moc výroku, který není napaden, odvoláním dotčena. To ne-
platí v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý
výrok, který odvoláním nebyl výslovně dotčen, nebo jestliže z práv-
ního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastní-
ky.
(3) Právní moc ostatních výroků není dotčena také tehdy, jestli-
že odvolání směřuje pouze proti výroku o nákladech řízení, o příslu-
šenství pohledávky, o její splatnosti nebo o předběžné vykonatelnos-
ti rozsudku.
Vzdání se odvolání a jeho vzetí zpět
§ 207
(1) Vzdát se odvolání je možno jedině vůči soudu, a to až po
vyhlášení rozhodnutí.
(2) Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, je možno vzít je zpět.
Odvolací soud vždy rozhodne, zda vzetí odvolání zpět připouští; ne-
připustí je, příčí-li se právním předpisům nebo zájmům společnosti.
Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu.
§ 208
Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět, když již rozhodl soud
prvního stupně, ale jeho rozhodnutí není dosud v právní moci, rozho-
duje o připuštění zpětvzetí odvolací soud. Je-li návrh vzat zpět
účinně, odvolací soud zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a zasta-
ví řízeni.
- 67 -
Úkony soudu prvního stupně
§ 209
Předseda senátu soudu prvního stupně dbá o odstranění vad od-
volání. Nezdaří-li se mu vadu odstranit nebo má-li za to, že odvo-
lání je podáno opožděně nebo tím, kdo k němu není oprávněn, nebo že
není přípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty se zprávou
o tom odvolacímu soudu.
§ 210
(1) Nejde-li o případ uvedený v § 209, doručí předseda senátu
odvolání, které směřuje proti rozsudku, ostatním účastníkům.
(2) Je-li to třeba, vyšetří předseda senátu, zda jsou splněny
podmínky řízení, opatří zprávy a listiny, jichž se odvolatel dovo-
lává, a provede i jiná podobná šetření.
(3) Jakmile všem účastníkům uplyne lhůta k podání odvolání
a jakmile jsou provedena šetření podle odstavce 2, předloží předse-
da senátu věc odvolacímu soudu.
§ 210 a
Usnesení o povinnosti zaplatit soudní poplatek nebo usnesení,
z něhož nenabyla dosud práva osoba jiná než odvolatel, nebo usnese-
ní, kterým bylo uloženo pořádkové opatření (§ 53 ), může k odvolá-
ní změnit přímo soud prvního stupně, pokud odvolání v celém rozsa-
hu vyhoví.
Řízení u odvolacího soudu
§ 211
Pro řízení u odvolacího soudu platí přiměřeně ustanovení o ří-
zení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného.
- 68 -
§ 212
(1) Odvolací soud projedná věc v mezích, ve kterých se odvola-
tel domáhá přezkoumáni rozhodnuti. Tímto rozsahem není vázán
a) ve věcech, v nichž lze zahájit řízení bez návrhu,
b) v případech, kdy na rozhodnutí o napadeném výroku je závislý vý-
rok, který odvoláním nebyl dotčen,
c) v případech, kde jde o taková společná práva nebo povinnosti,
že se rozhodnutí musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vy-
stupují na jedné straně, a kde platí úkony jednoho z nich i pro
ostatní (§ 91 odst. 2), třebaže odvolání podal jen některý z účast-
níků,
d) jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání
vztahu mezi účastníky.
(2) K vadám řízení před soudem prvního stupně přihlíží odvolací
soud jen potud, pokud mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve
věci.
(3) Odvolací soud může rozhodnutí soudu prvního stupně zrušit,
i když je navrhována jeho změna, a
naopak.
(4) Účastníci mohou odvolací návrhy i odvolací důvody bez sou-
hlasu soudu měnit.
§ 213
(1) Odvolací soud není vázán skutkovým stavem, jak jej zjistil
soud prvního stupně.
(2) Odvolací soud může opakovat dokazování nebo je i doplnit,
nejde-li o rozsáhlejší doplnění a lze-li je provést bez průtahů.
Dokazování doplní buď sám nebo prostřednictvím soudu prvního stup-
ně, anebo soudu dožádaného.
- 69 -
§ 214
(1) K projednání odvolání nařídí předseda senátu odvolacího
soudu jednání.
(2) Jednání není třeba nařizovat, jestliže
a) se zamítá odvolání podle § 218;
b) se zastavuje nebo přerušuje řízení;
c) odvolání směřuje proti usnesení;
d) jde o rozhodnutí o způsobilosti k právním úkonům nebo o prohlá-
šení za mrtvého;
e) se zrušuje rozhodnutí podle § 221 odst. 1;
f) odvolání se týká toliko nákladů řízení, příslušenství pohledáv-
ky nebo její splatnosti anebo předběžné vykonatelnosti rozsud-
ku;
g) odvolání směřuje proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto jen o vý-
živě nezletilého dítěte.
§ 215
Na začátku jednání podá předseda nebo pověřený člen senátu zprá-
vu o dosavadním průběhu řízení. Potom se vyjádří účastníci a předne-
sou své návrhy.
§ 216
(1) Ustanovení § 92 pro odvolací řízení neplatí.
(2) Není důvodem pro přerušení řízení, jestliže se účastníci
nedostaví k jednání u odvolacího soudu.
- 70 -
§ 217
Zmešká-li účastník z omluvitelných důvodů jednáni u odvolací-
ho soudu, při němž byl vynesen rozsudek, a byl-li proto vyloučen
z důležitého přednesu o věci, může soud na návrh účastníka usnese-
ním zrušit vynesený rozsudek a rozhodnout znovu; takový návrh je
třeba podat do patnácti dnů po odpadnutí překážky, pro kterou účast-
ník jednání zmeškal, nejdéle však do tří měsíců od právní moci roz-
sudku. Není však možno zrušit rozhodnutí, u nichž je vyloučena obno-
va řízení.
Rozhodnutí o odvolání
§ 218
(1) Odvolací soud zamítne odvolání, které
a) bylo podáno opožděně;
b) bylo podáno někým, kdo k odvolání není oprávněn;
c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.
(2) Jako opožděné nemůže být zamítnuto odvolání, které bylo ve
lhůtě podáno u odvolacího soudu nebo do protokolu u nepříslušného
okresního soudu.
§ 219
Odvolací soud rozhodnutí potvrdí, je-li věcně správné.
§ 220
(1) Odvolací soud změní rozhodnutí, jestliže soud prvního stup-
ně rozhodl nesprávné, ačkoli správně zjistil skutkový stav.
(2) Odvolací soud může změnit rozhodnutí i tehdy, jestliže po
doplnění dokazování je skutečný stav věci zjištěn tak, že je možno
o věci rozhodnout.
- 71 -
§ 221
(1 ) Nejsou-li podmínky ani pro potvrzení, ani pro změnu rozsud-
ku, soud rozhodnutí zruší. Zejména je zruší, jestliže
a) rozsudek byl vydán na základě nedostatečně zjištěného skutkové-
ho stavu;
b) tu jsou takové vady, že řízení nemělo pro nedostatek podmínek
řízení proběhnout, nebo že rozhodoval vyloučený soudce anebo že
soud nebyl správně obsazen;
c) rozsudek není přezkoumatelný pro nesrozumitelnost nebo nedosta-
tek důvodů;
d) soud nepřibral za účastníka toho, kdo měl být účastníkem.
(2 ) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí, vrátí věc soudu prvního
stupně k dalšímu řízení nebo zastaví řízení, popřípadě postoupí věc
orgánu, do jehož pravomoci věc náleží.
§ 222
(1 ) Odvolací soud může rozhodnout i tak, že připustí vzetí od-
volání zpět nebo připustí vzetí návrhu na zahájení řízení zpět, ane-
bo schválí smír.
(2 ) Za podmínek § 164 může odvolací soud také nařídit opravu
napadeného rozhodnutí.
§ 223
Odvolací soud rozhoduje rozsudkem, jestliže potvrzuje nebo mě-
ní rozsudek; jinak rozhoduje usnesením.
Náklady odvolacího řízení
§ 224
(1 ) Ustanovení o nákladech řízení před soudem prvního stupně
platí i pro řízení odvolací.
- 72 -
(2) Změní-li odvolací soud rozhodnutí, rozhodne i o nákladech
řízení u soudu prvního stupně.
(3) Zruší-li odvolací soud rozhodnutí a vrátí-li věc soudu prv-
ního stupně k dalšímu řízení, rozhodne o náhradě nákladů soud první-
ho stupně v novém rozhodnutí o věci.
Další průběh řízení
§ 225
Soud prvního stupně doručí rozhodnutí o odvolání, pokud je ne-
doručil odvolací soud přímo.
§ 226
Bylo-li rozhodnutí zrušeno a byla-li věc vrácena k dalšímu říze-
ní a novému rozhodnutí, je soud prvního stupně vázán právním názorem
odvolacího soudu.
Odvolání proti rozhodnutí státního notářství
§ 227
Ustanovení o odvolání se použije obdobně, rozhoduje-li soud o od-
volání proti rozhodnutí státního notářství.
Hlava druhé
OBNOVA ŘÍZENÍ
Přípustnost
§ 228
(1) Pravomocný rozsudek může účastník napadnout návrhem na obno-
vu řízení:
- 73 -
a) jsou-li tu skutečnosti, rozhodnuti nebo důkazy, které bez své
viny nemohl použit v původním řízeni, pokud mohou přivodit pro
něho příznivější rozhodnutí ve věci;
b) lze-li provést důkazy, které nemohly být provedeny v původním
řízení, pokud mohou přivodit pro něho příznivější rozhodnutí ve
věci;
c) byla-li mu postupem soudu odňata možnost jednat před soudem;
d) nemělo-li řízení proběhnout pro nedostatek podmínek řízení ne-
bo rozhodoval-li vyloučený soudce anebo byl-li soud nesprávně
obsazen;
e) bylo-li rozhodnuto v jeho neprospěch v důsledku trestného činu
soudce.
(2) Za podmínek uvedených v odstavci 1 může napadnout pravomoc-
ný rozsudek návrhem na obnovu řízení i prokurátor, byl-li tento roz-
sudek vydán v řízení, které bylo nebo mohlo být zahájeno k návrhu
prokurátora (§ 35 odst. 1).
(3) Návrh na obnovu řízení má vedle obecných náležitostí (§ 42
odst.3 ) obsahovat označení rozsudku, proti němuž směřuje, důvod ob-
novy, skutečnosti, které svědčí o tom, že je návrh podán včas, důka-
zy, jimiž má být důvodnost návrhu prokázána, jakož i to, čeho se na-
vrhovatel domáhá.
§ 229
Obnova není přípustná proti rozsudkům,
a) kterými bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplat-
né nebo že zde není;
b) jejichž zrušení nebo změny lze dosáhnout jinak, nepočítaje v to
stížnost pro porušení zákona.
§ 230
(1) Návrh na obnovu řízení je nutno podat ve lhůtě tří měsíců
- 74 -
od té doby, kdy ten, kdo obnovu navrhuje, se dozvěděl o důvodu ob-
novy, nebo od té doby, kdy jej mohl uplatnit.
(2) Po třech letech od právní moci rozsudku může být návrh po-
dán jen pro důvod uvedený v § 228 odst. 1 písm. c) a e). Návrh může
být podán i po uplynutí této lhůty, jestliže trestní rozsudek, na
jehož podkladě bylo v občanském soudním řízení přiznáno právo, byl
později podle trestně právních předpisů zrušen.
(3) Navrácení lhůty k obnově řízení není přípustné.
§ 231
Návrhem na obnovu řízení lze napadnout i usnesení, kterým byl
schválen smír, lze-li důvody obnovy vztahovat i na předpoklady, za
nichž byl smír schvalován, a je-li tu důvod podle § 228 odst. 1 písm.
c) až e), i platební rozkaz.
Řízení o obnově
§ 232
(1) Návrh na obnovu řízení projedná soud, který o věci rozho-
doval v prvním stupni.
(2) Pro řízení o obnově platí přiměřeně ustanovení o řízení
v prvním stupni.
§ 233
Je-li pravděpodobné, že návrhu na obnovu řízení bude vyhověno,
může soud nařídit odklad vykonatelnosti rozhodnutí o věci.
§ 234
(1) Návrh na obnovu řízení soud usnesením buď zamítne nebo obno-
vu řízení povolí.
- 75 -
(2) Zamítá-li soud návrh na obnovu řízení proto, že není pří-
pustný, nebo proto, že jej podal někdo, kdo k němu nebyl oprávněn,
nebo proto, že je zřejmě opožděný, nemusí nařizovat jednání.
(3) povolením obnovy řízení odkládá se vykonatelnost rozhodnu-
tí o věci.
§ 235
(1) Jakmile nabude rozhodnutí o povolení obnovy právní moci,
soud bez dalšího návrhu věc znovu projedná. Přitom přihlédne ke vše-
mu, co vyšlo najevo jak při původním řízení, tak při projednávání
obnovy.
(2) Novým rozhodnutím o věci se ruší původní rozhodnutí.
(3) V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů
původního řízení i řízení o obnově.
Hlava třetí
STÍŽNOST PRO PORUŠENÍ ZÁKONA
Přípustnost
§ 236
(1) Stížností pro porušení zákona (dále jen "stížnost") lze
napadnout pravomocné rozhodnutí soudu nebo státního notářství z to-
ho důvodu, že v řízení nebo při rozhodování byl porušen zákon.
(2) Pro vady řízení lze podat stížnost jen tehdy, jestliže mohly
mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci anebo jestliže vada spo-
čívá v tom, že bylo rozhodnuto o věci, která nepatří do pravomoci česko-
slovenských soudů (státních notářství ).
(3) Stížnost není přípustná proti rozsudkům,
a) jimiž bylo vysloveno, že se manželství rozvádí, že je neplatné
nebo že není;
- 76 -
b) jimiž nejvyšší soud rozhodl o stížnosti pro porušení zákona.
§ 237
(1 ) Ke stížnosti je oprávněn generální prokurátor Československé
socialistické republiky, a jde-li o rozhodnutí nejvyššího soudu re-
publiky, některého krajského nebo okresního soudu (státního notář-
ství), také generální prokurátor a ministr spravedlnosti příslušné
republiky. Stížnost projedná nejvyšší soud republiky, jde-li o rozhod-
nutí některého krajského nebo okresního soudu (státního notářství),
a Nejvyšší soud Československé socialistické republiky, jde-li o roz-
hodnutí nejvyššího soudu republiky.
(2) Stížnost projedná příslušný soud v senátě.
§ 238
Stížnost je třeba podat do tří let od právní moci rozhodnutí.
§ 239
(1) Stížnost se podává písemně u soudu, který je příslušný ji
projednat.
(2) Ve stížnosti musí být kromě obecných náležitostí (§ 42
odst. 3) uvedeno, proti kterému rozhodnutí a v jakém rozsahu směřu-
je a v Sem se spatřuje porušení zákona. Stížnost musí být náležitě
odůvodněna.
(3) Rozsah i důvody stížnosti lze měnit.
Projednání stížnosti
§ 240
K projednání stížnosti nemusí soud nařizovat jednání. Před roz-
hodnutím si soud vyžádá stanovisko příslušného prokurátora. Může také
- 77 -
provést potřebné šetření nebo vyžádat si stanovisko účastníků.
§ 241
Před rozhodnutím o stížnosti může soud, který o ní rozhoduje,
odložit vykonatelnost napadeného rozhodnutí.
§ 242
(1) O stížnosti rozhodne soud rozsudkem, a to tak, že ji buď
zamítne nebo vysloví, že byl porušen zákon, a zruší napadené rozhod-
nutí. Rozsahem a důvody stížnosti je soud vázán.
(2) Rozsudek se doručí účastníkům a prokurátorovi.
§ 243
(1) Po zrušení rozhodnutí jedná soud (státní notářství ), je-
hož rozhodnutí bylo zrušeno, dále o věci. Přitom je právní názor sou-
du, který rozhodoval o stížnosti, závazný.
(2) V novém rozhodnuti rozhodne soud (státní notářství ) zno-
vu i o nákladech původního řízení.
(3) Právní poměry někoho jiného než účastníka řízení nemohou
být novým rozhodnutím dotčeny, ledaže mu porušení zákona muselo být
známo.
Hlava čtvrté
PŘEZKOUMÁNÍ ROZHODNUTÍ JINÝCH ORGÁNŮ
§ 244
(1) Má-li soud podle zákona přezkoumávat rozhodnutí jiných orgá-
nů, použije se pro takové řízení ustanovení tohoto zákona, pokud ne-
ní zvláštním předpisem stanoveno něco jiného.
- 78 -
(2) Soud přezkoumává také rozhodnutí odborových orgánů a orgá-
nů výrobních družstev v jiných než dávkových věcech nemocenského po-
jištění.
§ 245
(1) Přezkoumávat rozhodnutí jiných orgánů jsou příslušné
a) okresní soudy, není-li zákonem stanoveno jinak,
b) krajské soudy, jde-li o rozhodnutí ve věcech důchodového zabez-
pečení a nemocenského pojištění, nebo jestliže je tak stanoveno
zákonem,
c) nejvyšší soudy české socialistické republiky a Slovenské socialis-
tické republiky, jde-li o přezkoumání rozhodnuti ústředních orgá-
nů České socialistické republiky nebo Slovenské socialistické re-
publiky ,
d) Nejvyšší soud československé socialistické republiky, jde-li o pře-
zkoumání rozhodnutí federálních orgánů Československé socialistic-
ké republiky.
(2) Místně příslušný je soud, v jehož obvodu má sídlo orgán,
jehož rozhodnutí se přezkoumává; jde-li však o rozhodnutí ústřední-
ho orgánu, je příslušný obecný soud toho, koho se rozhodnutí týká,
popřípadě krajský soud, v jehož obvodu tento soud je.
§ 246
Účastníky řízení jsou ti, kteří jimi byli v řízení u jiného or-
gánu, a orgán, jehož rozhodnutí se přezkoumává.
§ 247
(1 ) Řízení se zahajuje na návrh, kterým je opravný prostředek
proti rozhodnutí orgánu.
(2) Návrh se podává u příslušného soudu ve lhůtě třiceti dnů
od doručení rozhodnutí.
- 79 -
(3) Návrh je podán včas i tehdy, byl-li ve lhůtě podán u jiné-
ho soudu nebo u orgánu, který vydal rozhodnuti. Neobsahuje-li roz-
hodnutí řádné poučení o opravném prostředku, lze je napadnout do šes-
ti měsíců od doručeni.
§ 248
Dokud soud nerozhodne, může orgán vydat nové rozhodnuti, kte-
rým návrhu zcela vyhoví; vydá-li orgán takové rozhodnuti, zastaví
soud řízení.
§ 249
(1) K projednání návrhu na přezkoumání rozhodnutí jiného orgá-
nu nařídí soud jednání. Usnesením se přezkoumávané rozhodnutí bud
potvrdí, nebo zruší.
(2) Je-li návrh podán opožděně nebo tím, kdo k němu není opráv-
něn, nebo proti rozhodnutí, které přezkoumání nepodléhá, soud návrh
zamítne. V těchto případech není třeba nařizovat jednání.
(3) Zruší-li soud rozhodnutí orgánu, je orgán vázán právním ná-
zorem soudu.
§ 250
(1) Proti rozhodnutí soudu není přípustné obnova řízení a s vý-
jimkou případů podle odstavce 2 ani odvolání.
(2) Ve věcech důchodového zabezpečení je možno podat proti roz-
hodnutí krajského soudu odvolání, o němž rozhoduje nejvyšší soud re-
publiky.
(3) Proti pravomocným rozhodnutím je možno podat stížnost pro
porušení zákona.
- 80 -
ČÁST PÁTÁ
VÝKON ROZHODNUTÍ
Hlava první
NAŘÍZENÍ A PROVEDENÍ VÝKONU ROZHODNUTÍ
Předpoklady výkonu rozhodnutí
§ 251
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné roz-
hodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí. Ná-
vrh na soudní výkon rozhodnutí může podat i prokurátor, bylo-li vy-
konatelné rozhodnutí vydáno v řízení, které bylo nebo mohlo být za-
hájeno k návrhu prokurátora (§ 35 odst. 1).
§ 252
(1) Příslušný k nařízení a provedení výkonu rozhodnutí je obec-
ný soud povinného,
(2) Nemá-li povinný obecný soud v Československé socialistic-
ké republice, je příslušný soud, v jehož obvodu povinný má majetek;
jde-li o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky, je příslušný obec-
ný soud dlužníka povinného.
(3) Týká-li se výkon rozhodnutí nemovitosti, je však vždy pří-
slušný soud, v jehož obvodu je nemovitost.
(4) Jde-li o výkon rozhodnutí pro vymožení výživného nezleti-
lého dítěte, je k nařízení a provedení výkonu vždy příslušný soud,
v jehož obvodu má nezletilý na základě dohody rodičů nebo rozhodnu-
tí soudu, popřípadě jiných rozhodujících skutečností své bydliště.
Příslušný soud může ze závažných důvodů přenést svou příslušnost na
jiný soud, jestliže je to v zájmu nezletilého. Nesouhlasí-li tento
soud s přenesením příslušnosti, rozhodne jeho nadřízený soud.