- 34 -
38.
K veterinárním profylaktickým, diagnostickým a lé-
čebným úkonům mohou být používána jen veterinární léči-
va uvedená v seznamu povolených veterinárních léčiv a -
pokud podléhají registraci - registrovaná podle právních
předpisů o péči o zdraví lidu.
Používání veterinárních léčiv podléhá veterinárnímu
dozoru.
Z důvodů, pro které jsou veterinár-
ní léčiva podrobena vrcholné odborné kon-
trole prováděné ústavy pro státní kontro-
lu veterinárních biopreparátů a léčiv,
podléhá jejich používání veterinárnímu do-
zoru (vykonávanému příslušnými veterinár-
ními lékaři při plnění jejich úkolů).
VETERINÁRNÍ ASANACE
39.
Veterinární asanace zahrnuje zejména
a) svoz a zpracovávání konfiskátů živočišného půvo-
du technologickým postupem zajištujícím jejich zdravotní
nezávadnost, popřípadě jejich neškodné odstranění,
b) dezinfekci, dezinsekci, deratizaci, dezodoriza-
ci a podobné asanační činnosti ve stanovených případech,
c) odchyt toulavých, popřípadě i jiných zvírat ve
veřejném zájmu a jejich karanténu, popřípadě zneškodnění.
Veterinární asanační činnost lze dě-
lit do tří úseků. Její těžiště je ve vete-
rinárních asanačních úkonech souvisejících
se svozem a neškodným odstraňováním, popří-
padě i dalším zpracováváním konfiskátů ži-
vočišného původu. Odchyt, karanténa a zne-
škodňování toulavých psů a koček, popřípa-
dě i zvířat jiných druhů jsou důležité v záj-
mu účinného předcházení šíření nákaz zví-
řat a ohrožení zdraví lidí zoonózami.
- 35 -
40.
Konfiskáty živočišného původu musí být hospodárně
zužitkovány k vhodnému účelu, anebo neškodně odstraněny
v souladu se zásadami péče o zdraví lidí a zvířat.
Svoz a neškodné odstrkování konfiskátů živočišné-
ho původu, popřípadě i jejich další zpracovávání jako
technické suroviny zabezpečují organizace pověřené plně-
ním veterinárních asanačních úkolů.
Organizace pověřené plněním veterinárních asanačních
úkolů jsou povinny svážet konfiskáty živočišného původu
bezplatně a bez průtahů, aby nedocházelo k jejich škodli-
vému působení na prostředí, popřípadě - jde-li o konfis-
káty živočišného původu určené ke zpracovávání - k jejich
znehodnocení.
Za konfiskáty živočišného původu určené k neškodné-
mu odstranění se zpravidla neposkytuje náhrada.
Zařízení pro svoz, ošetřování a zpracovávání, ja-
kož i neškodné odstraňování konfiskátů živočišného pů-
vodu a provoz v nich podléhají veterinárnímu dozoru.
Organizacemi pověřenými plněním ve-
terinárních asanačních úkolů jsou ústře-
dí veterinárních asanačních ústavů se svý-
mi organizačními jednotkami.
Zejména pro obsah živočišné bílkovi-
ny se konfiskáty živočišného původu přede-
vším racionálně zpracovávají ke krmným ú-
čelům, popřípadě jinak průmyslově využí-
vají. Jako technické suroviny svážejí a
dále zpracovávají organizace pověřené pl-
něním veterinárních asanačních úkolů ze-
jména Část kostí, krve a tuků.
41.
Chovatelské organizace a organizace zacházející se
živočišnými produkty jsou povinny
a) neprodleně hlásit výskyt konfiskátů živočišného
- 36 -
původu organizacím státní veterinární služby,
b) třídit, ošetřovat a bezpečně ukládat konfiská-
ty živočišného původu do jejich odvozu ve vhodně
umistě-
ných a vybavených prostorech nebo místnostech (zaříze-
ních)
Pro ostatní organizace a občany platí uvedené po-
vinnosti přiměřeně zejména se zřetelem na druh zvířat a
okolnosti jejich úhynu.
Pro náležité plnění veterinárních o-
sanačních úkolů je důležitá součinnost
chovatelských organizací a organizací za-
cházejících se živočišnými produkty.
ORGANIZACE A ŘÍZENÍ VETERINÁRNÍ PÉČE
42.
Státní správu na úseku veterinární péče podle toho-
to zákona a předpisů podle něho vydaných, popřípadě po-
dle zvláštních předpisů vykonávají ústřední orgány stát-
ní správy pro oblast zemědělství u výživy, národní výbo-
ry a orgány veterinární péče.
Úkoly orgánů veterinární péče plní hlavní veterinár-
ní lékaři republik, krajští a okresní veterinární lékaři,
v hlavních městech republik městští veterinární lékaři.
V souladu s tímto zákonem a předpisy podle něho vy-
danými a v rozsahu svých pracovních úkolů mohou vykoná-
vat některé správní činnosti včetně některých opatření
přímého zákroku při ohrožení zdraví zvířat nebo lidí, a-
nebo hygienické jakosti živočišných produktů či zdravot-
ní nezávadnosti krmiv veterinární lékaři organizací stát-
ní veterinární služby.
Výkon státní správy na úseku veteri-
nární péče je podle současného právního
stavu záležitostí ministerstev zemědělství
- 37 -
a výživy a národních výborů, popřípadě
jimi pověřených odborně způsobilých vete-
rinárních pracovníků vlastních veterinár-
ních zařízení (srov. § 13 odst. 2 zákona
5. 66/1961 Sb., o veterinární péči). Od
účinnosti vládního nařízení č. 33/1963
Sb., kterým byly vyčleněny některé orga-
nizace a zařízení z řízení národních vý-
borů (mezi nimi i okresní a krajská vete-
rinární zařízení), však postrádají národ-
ní výbory odborný aparát nezbytný k výko-
nu takové působnosti a event. pověřování
odborně způsobilých veterinárních pracov-
níků k tonu, aby činili některá opatření
jinak příslušející národním výborům, se
neděje jednotné, důsledně a bez pochybnos-
tí.
Zejména tato skutečnost spolu s ryze
odbornou povahou a odbornou náročností vý-
konu státní správy na úseku veterinární
péče odůvodňuje existenci orgánů veteri-
nární péče s určenou správní působností.
Pochopitelně národní výbory jako orgány
státní moci a správy budou mít ve svých
územních obvodech i nadále potřebný vliv
na celkový rozvoj a zvyšování účinnosti
veterinární péče (k tomu srov. zásadu č.
47).
Povaha některých úkolů veterinární
péče vyžaduje, aby veterinární lékaři or-
ganizací státní veterinární služby mohli
vykonávat některé správní činnosti (vydá-
vání osvědčení, povolení, souhlasů apod.)
včetně
tzv. opatření přímého zákroku, při
nichž se nerozhoduje ve správním řízení.
Tato jejich zákonem svěřená působnost bu-
de konkretizována předpisy vydanými k pro-
vedení zákona.
43.
Federální ministerstvo zemědělství a výživy
a) zpracovává u předkládá vládě Československé so-
cialistické republiky návrhy zásad a koncepcí rozvoje ve-
terinární péče,
b) zpracovává návrhy plánů rozvoje vědy a techniky
za oblast veterinární péče,
- 38 -
c) vytváří podmínky pro koordinaci plnění úkolů
v oblasti veterinární péče,
d) vytváří podmínky pře jednotný postup při vete-
rinární ochraně státního území a určuje veterinární pod-
mínky k dovozu, průvozu a vývozu zvířat, živočišných pro-
duktů, krmiv a předmětů, které mohou být nositeli původ-
ců nákaz,
e) vyjadřuje se závazně k návrhům plánů výroby a
dovozu veterinárních léčiv,
f) zajišťuje řešení mezinárodních normalizačních ú-
kolů a jednotné provádění státního zkušebnictví a norma-
lizace v oblasti veterinární péče,
g) v oblasti veterinární péče zabezpečuje úkoly vy-
plývající z rozvíjení mezistátních styků a mezinárodní
spolupráce, z mezinárodních smluv a dohod i z členství
Československé socialistické republiky v mezinárodních
organizacích.
Působnost federálního ministerstva
zemědělství a výživy vychází z ústavního
zákona č. 143/1968 Sb., o československé
federaci (ve znění pozdějších, ústavních
zákonů), a ze zákona č. 133/1970 Sb.,
o působnosti federálních ministerstev,
a je v souladu se "Zásadami spolupráce
ministerstev zemědělství a výživy při
zajišťování jednotné zemědělské politi-
ky a politiky výživy lidu", přijatými
v zájmu účinnějšího a efektivnějšího ří-
zení zemědělství a výživy ministry země-
dělství a výživy ve druhé polovice roku
1978. Potřeba jednotného postupu při ve-
terinární ochraně státního území a jed-
notných veterinárních podmínek k dovozu,
průvozu a vývozu zvířat, živočišných pro-
duktů, krmiv a předmětů, které mohou být
nositeli původců nákaz, je dána mj. tím,
že plnění úkolů při veterinární ochraně
státního území je v převážné míře prová-
děním mezinárodních smluv (dohod), popří-
padě realizací doporučení vyplývajících
z členství Československé socialistické
- 39 -
republiky v RVHP i v dalších mezinárod-
ních organizacích. Vyjadřování federál-
ního ministerstva zemědělství a výživy
k návrhům plánů výroby a dovozu veteri-
nárních léčiv
má přispět hlavně k racio-
nálnějšímu využívání vlastní výrobní zá-
kladny, k prohloubení specializace, k dů-
slednější koordinaci výrobních programů
a dovozních plánů a k odstranění duplicit
i mezer ve výrobě.
44.
Ministerstva zemědělství a výživy republik
a) plánují, organizují, řídí a kontrolují plnění ú-
kolů veterinární péče,
b) řídí orgány veterinární péče a organizace stát-
ní veterinární služby, určují jejich úkoly a organizač-
ní uspořádání a kontrolují jejich činnost,
c) dozírají na plnění úkolů a opatření na úseku ve-
terinámí péče dalšími orgány, organizacemi a občany,
d) ve spolupráci s příslušnými ústředním, orgány
státní správy zabezpečují zásobování veterinárními leči-
vy a potřebami,
e) pečují o další výchovu a vzdělávání veterinárních
pracovníků zahrnující jejich odbornou praxi na základních
pracovištích, specializační průpravu i jiné způsoby dal-
šího vzdělávání.
Ministerstva zemědělství a výživy republik plní své
úkoly na úseku veterinární péče prostřednictvím veterinár-
ních správ republik, které jsou jejich zvláštními složka-
mi.
V zájmu úplnosti stručně charakteri-
zovaná působnost ministerstev zemědělství
a výživy republik vychází ze současného
stavu vyplývajícího rovněž z ústavního zá-
kona č. 143/1968 Sb., o československé fe-
deraci (ve znění pozdějších ústavních zá-
konů), a ze zákona č. 133/1970 Sb., o pů-
- 40 -
sobnosti federálních, ministerstev, jakož
i ze zákonů České národní rady č. 2/1969
Sb., o zřízení ministerstev a jiných ú-
středních orgánů státní správy České so-
cialistické republiky (ve znění pozděj-
ších zákonů České národní rady), a Slo-
venské národní rady č. 207/1968 Sb.,
o zřízení ministerstev a jiných ústřed-
ních orgánů státní správy (ve znění po-
zdějších zákonů Slovenské národní rady).
Ustanovení o tom, že ministerstva
zemědělství a výživy republik plní své
úkoly na úseku veterinární péče prostřed-
nictvím veterinárních správ republik, jed-
nak koresponduje a tendencí, podle níž vy-
konávají ministerstva speciální správní
činnosti prostřednictvím zvláštních orgá-
nů
(srov. např. ústřední celní správu,
hlavní hygieniky republik a jejich útva-
ry, úřady důchodového zabezpečení apod.),
jednak respektuje existenci nynějších
státních veterinárních správ ministerstev
zemědělství a výživy republik. Obdoba po-
stavení veterinárních správ republik ja-
ko zvláštních složek ministerstev zeměděl-
ství a výživy republik s postavením Úsřed-
ní celní správy ve federálním ministerstvu
zahraničního obchodu (srov. § 2 odst. 1
celního zákona č. 44/1974
Sb.) a postave-,
ním hlavních hygieniků republik a jejich
útvarů v ministerstvech zdravotnictví re-
publik (srov. § 71 odst. 1 zákona č. 20/
1966 Sb., o péči o zdraví lidu) není ná-
hodná, ale záměrná s přihlédnutím k ně-
kterým obdobným úkolům a způsobům jejich
zabezpečování.
45.
Hlavní veterinární lékař republiky
a) usměrňuje výkon odborných činností orgánů veteri-
nární péče a organizací státní veterinární služby, přede-
vším plánuje, organizuje, řídí a kontroluje provádění ve-
terinárních preventivních, profylaktických, diagnostic-
kých, léčebných, asanačních a jiných opatření,
b) stanoví ochranná a zdolávací opatření, veterinář-
- 41 -
ní hygienická opatření, opatření k zabezpečení zdravot-
ní nezávadnosti krmiv a opatření k veterinární ochraně
státního území, pokud se vztahují na území republiky ne-
bo více krajů, organizuje, odborně řídí a kontroluje je-
jich plnění; veterinární hygienická opatření činí v pří-
padech stanovených předpisy vydanými podle tohoto zákona
v dohodě s hlavním hygienikem republiky,
c) organizuje, řídí a provádí veterinární dozor,
d) dává závazné pokyny k odstranění zjištěných zá-
vad a nedostatků a kontroluje jejich plnění,
e) podává závazné posudky v případech uvedených
v zásadě č. 6 písm. b) č. 1 a 2, k návrhům státních a o-
borových norem týkajících se zvířat, živočišných produk-
tů, krmiv nebo veterinárních léčiv a potřeb a v dalších
případech, v nichž si podávání těchto posudků vyhradil,
f) stanoví v dohodě s hlavním hygienikem republiky
závazné metodické postupy pro posuzování zdravotní nezá-
vadnosti živočišných produktů a krmiv,
g) dává souhlas k výrobě, dovozu, ověřování a uvádě-
ní do oběhu nových krmiv, krmných směsí, přísad a doplňků,
které mohou ovlivňovat - vedle užitkovosti - i zdravotní
stav nebo reprodukci zvířat a hygienickou jakost živočiš-
ných produktů,
h) dává souhlas k povolení výroby, dovozu, ověřová-
ní a uvádění do oběhu veterinárních léčiv, která podléha-
jí registraci hromadní vyráběných léčivých přípravků, a
povoluje výrobu, dovoz, ověřování a uvádění do oběhu o-
statních veterinárních léčiv a podává závazná vyjádření
k návrhům plánů výroby a dovozu veterinárních léčiv.
Úkoly hlavního veterinárního lékaře
republiky (současně ředitele veterinární
správy republiky) jako orgánu veterinár-
ní péče republiky jsou v některých smě-
rech srovnatelné s úkoly hlavního hygie-
nika republiky (srov. § 71 odst. 2 záko-
na č. 20/1966 Sb., o péče o zdraví lidu).
- 42 -
46.
Vedoucí organizací státní veterinární služby v o-
kresech, krajích a jim na roven postavených územních
obvodech jsou na návrh hlavního veterinárního lékaře
republiky příslušnými národními výbory ustanovováni do
funkcí okresních a krajských, popřípadě městských vete-
rinárních lékařů, a odvoláváni z nich.
Okresní a krajští, popřípadě městští veterinární lé-
kaři jako orgány veterinární péče v příslušných územních
obvodech
a) plánují, organizují, řídí a kontrolují provádě-
ní veterinárních preventivních, profylaktických, diag-
nostických, léčebných, asanačních a jiných opatření,
b) stanoví ochranná a zdolávací opatření, veterinář-
ní hygienická opatření, opatření k zabezpečení zdravotní
nezávadnosti krmiv a opatření k veterinární ochraně stát-
ního území, z nichž vyplývají povinnosti jen určité or-
ganizaci nebo určitému občanovi, organizují, odborně ří-
dí a kontrolují jejich plnění,
c) organizují, řídí a provádějí veterinární dozor,
d) dávají závazné pokyny k odstranění zjištěných
závad a nedostatků a kontrolují jejich plnění,
e) podávají závazné posudky v případech, v nichž
tak nečiní hlavní veterinární lékař republiky,
f ) plní další úkoly podle tohoto zákona a předpisů
podle něho vydaných, popřípadě podle zvláštních předpi-
sů.
Hrozí-li nebezpečí z prodlení, stanoví příslušný
orgán veterinární péče jako prozatímní i takové opatře-
ní, o němž jinak rozhoduje národní výbor, o takovém opa-
tření neprodleně informuje národní výbor, který je potvr-
dí, popřípadě i doplní, anebo zruší.
Funkce okresních a krajských, popří-
padě městských veterinárních lékařů, se
- 43 -
účelně spojují s funkcemi vedoucích orga-
nizací státní veterinární služby v okre-
sech, krajích a jim na roven postavených
územních obvodech. Se zřetelem na svou
správní působnost a k posílení společen-
ské autority potřebné k úspěšnému plnění
úkolů jsou okresní, krajští a městští ve-
terinární lékaři příslušnými národními
výbory ustanovováni do svých funkcí, po-
případě z nich odvoláváni.
Působnost okresních krajských a měst-
ských, veterinárních lékařů se stanoví tak,
aby podle zkušeností a ve shodě se zásada-
mi hospodárnosti a odborné způsobilosti po-
krývala také ta ochranná a zdolávací opar-
tření,veterinární hygienická opatření, o-
patření k zabezpečení zdravotní nezávadnos-
ti krmiv a opatření k veterinární ochraně
státního území, jež není vhodné vyhradit
národním výborům jako základním Článkům
socialistické státní správy.
47.
Národní výbory ve svých územních obvodech
a) projednávají stav ochrany zdraví zvířat před ná-
kazami a jinými hromadnými onemocněními zvířat i ochrany
zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze zvířat na člově-
ka, zabezpečování hygienické jakosti živočišných produk-
tů a zdravotní nezávadnosti krmiv i plnění dalších úko-
lů veterinární péče, hodnotí plnění úkolů veterinární
péče a posuzují návrhy na opatření k rozvoji a zvyšová-
ní úrovně i účinnosti veterinární péče,
b) rozhodují o ochranných a zdolávacích opatřeních,
veterinárních hygienických opatřeních, opatřeních k za-
bezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv i opatřeních k ve-
terinární ochraně státního území, pokud rozhodování o nich
nebylo svěřeno orgánům veterinární péče, a dozírají na je-
jich plnění,
c) schvalují pohotovostní a ozdravovací plány cho-
vatelských organizací a pohotovostní plány organizací za-
- 44 -
cházejících se živočišnými produkty,
d) napomáhají uplatňování požadavků veterinární pé-
če a v rozsahu své působnosti dozírají, jak ostatní or-
gány, organizace a občané plní úkoly, opatření a pokyny
na úseku veterinární péče,
K řešení otázek s tím souvisejících využívají národ-
ní výbory svých aktivů,
Národním výborům se zachovává taková
působnost, která odpovídá jejich postavení
jako nositelů státní moci a komplexního výr
komu státní správy v územních obvodech a
která jim umožňuje účinné ovlivňovat celko-
vý rozvoj a zvyšování úrovně i účinnosti
veterinární péče. V jejich působnosti zů-
stává
mj. stanovení ochranných a zdoláva-
cích opatření, veterinárních hygienických
opatření a opatření k zabezpečení zdravot-
ní nezávadnosti krmiv, popřípadě i opatře-
ní k veterinární ochraně státního území,
která vzhledem ke své závažnosti, rozsahu,
společenské citlivosti apod. nemohou být
svěřena orgánům veterinární péče (např.
opatření tykající se celé obce nebo i vět-
šího územního obvodu, více organizací, ví-
ce osob).
Předpokládá se, že národní výbory bu-
dou - stejně jako dosud - využívat k projed-
návání, posuzování a koordinovanému řešení
některých otázek souvisejících s plněním ú-
kolů na úseku veterinární péče nákazových
komisí (jako komisí s iniciativní a porad-
ní působností ve smyslu § 65 odst. 1 záko-
na c. 69/1967 Sb., o národních výborech,
ve znění pozdějších předpisů).
Pro vztah orgánů veterinární péče
k národním výborům jsou příznačné jednak
právo národního výboru kontrolovat plnění
úkolů orgánem veterinární péče, jednak od-
povědnost orgánu veterinární péče ze. výkon
funkce, do níž byl ustanoven.
48.
Orgány státního hospodářského řízení zemědělství ve
svých územních obvodech zejména
- 45 -
a) ve spolupráci s orgány veterinární péče dozíra-
jí, zda jimi řízené organizace zajišťují včasné a řádné
plnění úkolů, opatření a pokynů na úseku veterinární pé-
če,
b) projednávají zprávy orgánů veterinární péče o tom,
jak jsou v jimi řízených organizacích plněny úkoly, opa-
tření a pokyny na úseku veterinární péče a v rozsahu své
působnosti činí opatření k rozvoji a zvyšování úrovně i
účinnosti veterinární péče,
c) podílejí se v rozsahu své působnosti na organizo-
vání ochranných a zdolávacích opatření, veterinárních hy-
gienických opatření, opatření k zabezpečení zdravotní ne-
závadnosti krmiv i opatření k veterinární ochraně státní-
ho území a na kontrole jejich plnění,
d) vyžadují odborná stanoviska orgánů veterinární
péče k řešení aktuálních problémů rozvoje socialistické
živočišné velkovýroby.
Pro vztah orgánů veterinární péče a
orgánů státního hospodářského řízení země-
dělství je příznačná spolupráce. Konkrét-
ní úkoly orgánů státního hospodářského ří-
zení zemědělství na úseku veterinární pé-
če vyplývají zejména z řídící působnosti
okresních a krajských zemědělských správ
vůči státním a družstevním zemědělským or-
ganizacím.
49.
V zájmu koordinovaného působení v oblasti péče o vy-
tváření a ochranu zdravých životních podmínek spolupracu-
jí úzce orgány veterinární péče s orgány hygienické služ-
by a poskytují si vzájemné informace zvláště se zřetelem
na ochranu před nemocemi společnými zvířatům a lidem a na
zabezpečování hygienické jakosti živočišných produktů.
Podrobnosti vzájemných vztahů při provádění dozoru
- 46 -
nad dodržováním požadavků stanovených z hlediska zabez-
pečování hygienické jakosti živočišných produktů upra-
vují dohody o způsobu spolupráce.
Těsná a pravidelná spolupráce orgá-
nů veterinární péče s orgány hygienické
služby, především výměna informací, je-
jich využívání pro vlastní práci a koor-
dinace opatření k včasnému vyhledávání a
potlačování škodlivých faktorů, je důle-
žitým předpokladem úspěšného plnění spo-
lečného úkolu - účinné ochrany zdraví li-
dí před zoonózami, škodlivým působením
cizorodých látek a alimentárními nemoce-
mi.
Tuto spolupráci zdůrazňuje také zá-
kon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu
(srov. § 79 odst. 1 a 3 cit. zákona),
který výslovně počítá i s uzavíráním do-
hod o způsobu spolupráce; v současné do-
bě se takové dohody v praxi uplatňují.
50.
Organizaci o. výkon veterinární péče v útvarech, ú-
stavech, organizacích a zařízeních ozbrojených sil
a bez-
pečnostních sborů upravují ve shodě se zásadami veteri-
nární péče. stanovenými tímto zákonem zvláštní předpisy
příslušných ústředních orgánů státní správy.
Při plnění úkolů veterinární péče postupuje vete-
rinární služba ozbrojených sil a bezpečnostních sborů
v úzké součinnosti s orgány veterinární péče, V dohodě
s nimi organizuje a provádí veterinární preventivní, pro-
fylaktická, diagnostická, léčebná a asanační opatření a
poskytuje jim na základě vzájemnosti pravidelné informa-
ce o nákazové situaci zejména v organizacích a zařízeních
ozbrojených sil a bezpečnostních sborů se živočišnou vý-
robou.
V oboru své působnosti činí orgány a veterinární
služba ozbrojených sil a bezpečnostních sborů ochranná
- 47 -
a zdolávací opatření, veterinární hygienická opatření,
opatření k zabezpečení zdravotní nezávadnosti krmiv a
opatření k veterinární ochraně státního území, jež odpo-
vídají opatřením stanoveným národními výbory nebo orgány
veterinární péče, a kontrolují jejich plnění.
Úprava vzájemných vztahů mezi orgány
veterinární péče a veterinární službou o-
zbrojených sil a bezpečnostních sborů vy-
chází v podstatě z nynějšího stavu,
Společenský zájem na účinném prosazo-
vání úkolů veterinární péče však vyžaduje,
aby byl kladen větší důraz jednak na kon-
krétní součinnost veterinární služby ozbro-
jených sil a bezpečnostních sborů s orgány
veterinární péče, jednak na jednotné prová-
dění ochranných a zdolávacích opatření, ve-
terinárních hygienických opatření, opatře-
ní k zabezpečení zdravotní nezávadnosti kr-
miv a opatření k veterinární ochraně stát-
ního území.
VETERINÁRNÍ PRACOVNÍCI
51.
Odborné činnosti při plnění úkolů veterinární péče
mohou vykonávat
a) veterinární lékaři, kteří získali způsobilost
k výkonu tohoto povolání ukončením studia na vysoké ško-
le ve studijních oborech veterinárního lékařství,
b) veterinární technici, kteří získali způsobilost
k výkonu tohoto povolání ukončením studio, na střední od-
borné škole veterinárního oboru, popřípadě v pomaturit-
ním studiu, a vykonáním nástupní praxe,
c) jiné osoby, které získaly způsobilost k výkonu
některých odborných činností potřebných k plnění úkolů
veterinární péče ukončením jiného studia v školské sou-
stavě.
- 48 -
Další vzdělávání veterinárních pracovníků řídí a
ústavy (instituty) pro jejich další vzdělávání zřizují
ministerstva zemědělství a výživy republik v dohodě
s ministerstvy školství republik.
Náročné úkoly odborné povahy nohou
plnit především dobře připravení a odbor-
ně způsobilí veterinární pracovníci. Se
zřetelem na zaměření a šíři těchto úkolů
se však v některých organizacích a zaří-
zeních státní veterinární služby uplatňu-
jí také farmaceuti, chemici, biologové,
technici, laboranti apod.
Ustanovení o dalším vzdělávání vete-
rinárních pracovníků vychází z dosavadní
praxe a přibližuje systém dalšího vzdělá-
vání veterinárních lékařů systému dalšího
vzdělávání lékařů a farmaceutů.
52,
Veterinární lékaři a veterinární technici, popřípa-
dě další pracovníci organizací státní veterinární služby
jsou oprávněni při plnění svých úkolů
a) vstupovat do provozních prostorů, zařízení a míst-
ností chovatelů, organizací zacházejících se živočišnými
produkty a krmivy i organizací vyrábějících. veterinární
léčiva a provádět v nich potřebné úkony a šetření,
b) požadovat věcnou, osobní i jinou pomoc potřebnou
pro splnění svých úkolů (včetně písemných dokladů, infor-
mací a vysvětlení),
c) odebírat v potřebném množství vzorky k vyšetření
a posouzení.
Vyjmenovaným zvláštním oprávněním ve-
terinárních lékařů a veterinárních techni-
ků, popřípadě dalších pracovníků organiza-
cí státní veterinární služby, jež jsou po-
třebná k plnění jejich úkolu, odpovídají
konkrétní povinnosti zejména chovatelů a
organizací zacházejících se živočišnými
produkty a krmivy.
- 49 -
POKUTY A JINÉ SANKCE
53.
Organizaci, která
a) poruší povinnost vyplývající pro ni ze stanove-
ných ochranných a zdolávacích opatření, veterinárních hy-
gienických opatření, opatření k zabezpečení zdravotní ne-
závadnosti krmiv a opatření k veterinární ochraně státní-
ho území,
b) poruší důležitou povinnost stanovenou tímto zá-
konem a předpisy podle něho vydanými v zájmu vytváření
optimálních podmínek z hlediska životního prostředí, o-
šetřování, výživy, plemenitby, hospodářského nebo jiného
využívání zvířat, pro výrobu, zpracovávání, ošetřování,
skladování a přepravu živočišných produktů, anebo pro
výrobu, konzervaci a jiné způsoby ošetřování, další ú-
pravy, skladování, přepravu c. používání krmiv,
c) nedodrží veterinární podmínky stanovené pro do-
voz, průvoz a vývoz zvířat, živočišných produktů, krmiv
a předmětů, které mohou být nositeli původců nakaz,
d) ztěžuje nebo maří výkon veterinárního dozoru a
provádění veterinárních preventivních, profylaktických,
diagnostických, léčebných a asanačních úkonů,
e) neprovede v určené lhůtě opatření uložené jí zá-
vazným pokynem orgánu veterinární péče k odstranění zjiš-
těných závad a nedostatků,
může okresní národní výbor uložit pokutu až do vý-
še 50.000 Kčs, popřípadě - jde-li o porušení povinnosti
uvedené pod písm. a) nebo o opětovné porušení povinnos-
ti - až do výše 100.000 Kčs,
Při stanovení výše pokuty se přihlédne zejména k zá-
važnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního
jednání a k míře zavinění.