Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1983

IV. volební období

82

Návrh
zásad zákona o veterinární péči



ZÁSADY ZÁKONA O VETERINÁRNÍ PÉČI

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

1.

Účelem tohoto zákona je vytvořit v souladu s potřeba-
mi plánovitého rozvoje socialistické společnosti a se zá-
sadami zemědělské politiky a politiky výživy lidu nezbyt-
né předpoklady pro rozvoj a zdokonalování veterinární pé-
če jako významného činitele ochrany zdraví lidí a zvířat,
dalšího vzestupu živočišné velkovýroby a růstu výroby hy-
gienicky jakostních živočišných produktů.

Soulad komplexní právní úpravy vete-
rinární péče s aktuálními i perspektivními
potřebami rozvoje společnosti je podmínkou
jejího aktivního a efektivního společenské-
ho působení.

2.

Veterinární péče je souhrnem činností na úsecích

a) péče o zdraví zvířat a jeho ochranu,

b) zabezpečování zdravotní i hygienické nezávadnos-
ti a biologické hodnoty (dále jen "hygienická jakost") po-
travin, ostatních výrobků a surovin živočišného původu (dá-
le jen "živočišné produkty") a zdravotní, hygienické a dio-
tetické nezávadnosti (dále jen "zdravotní nezávadnost")
krmiv,

c) ochrany státního území před zavlečením původců ná-
kaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a nemocí přenos-
ných ze zvířat na člověka i látek škodlivých zdraví lidí a
zvířat (dále jen "veterinární ochrana státního území").

Součástí veterinární péče je také zabezpečování účin-
ných veterinárních léčiv, sér, očkovacích látek a diagnos-
tických přípravků, medikovaných krmných přípravků a jiných


- 2 -

přípravků určených k ochraně nebo k obnovení zdraví, ke
zmírnění chorobných příznaků nebo k ovlivňování fyziolo-
gických funkcí u zvířat (dále jen "veterinární léčiva"),
veterinárních nástrojů, pomůcek a potřeb (dále jen "vete-
rinární potřeby"), jakož i provádění veterinárních asa-
načních opatření.

Obecné vymezení obsahu a rozsahu ve-
terinární péče vychází z její - již tradič-
ní dělby do tří základních, úzce spjatých
a vzájemně se ovlivňujících úseků: peče
o zdraví zvířat a jeho ochranu, zabezpečo-
vání hygienické jakosti živočišných produk-
tů, popřípadě zdravotní nezávadnosti krmiv
a veterinární ochrany státního území.

3.

Cílem veterinární péče je zejména:

a) vytváření podmínek pro dobrý zdravotní stav zví-
řat v zájmu zvyšování jejich užitkovosti a reprodukce i
omezování ztrát;

b) předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním
zvířat a jejich úspěšné zdolávání;

c) zajištění hygienické jakosti živočišných produktů
a předcházení ztrátám při jejich výrobě, zpracovávání, o-
šetřování, skladování a přepravě;

d) ochrana zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze
zvířat na člověka a před jeho poškozením nebo ohrožením
živočišnými produkty;

e) ochrana zvířat před škodlivými vlivy zevního pro-
středí a před týráním;

f) ochrana zdravého životního prostředí před škodli-
vými vlivy pocházejícími ze zvířat, živočišných produktů
a konfiskátů živočišného původu.

Formulace hlavních cílů veterinární
péče charakterizuje její poslání. Vychá-
zejí ze základních směrů zemědělské poli-
tiky a politiky výživy lidu (zvýšení efek-


- 3 -

tivnosti socialistické živočišné velkový-
roby a výroby zdravotně, nezávadných, a kva-
litních, živočišných produktů), a zdůrazňu-
jí také ochranu zdraví lidí před zoonózami,
škodlivém působením cizorodých látek a ali-
mentárními nemocemi, ochranu zvířat před
týráním (zraněním, bezdůvodnou bolestí ne-
bo nepřiměřeným rozrušením), a ochranu ži-
votního prostředí před jeho znečišťováním
zdroji živočišného původu,

Zařazení ochrany zvířat před týráním
mezi hlavní cíle veterinární péče je na
místě nejen s ohledem na mezinárodní aspek-
ty této otázky, ale i s ohledem na její e-
tickou a ekonomickou stránku.

Podíl veterinární péče na omezování
nepříznivých ekologických změn a na vytvá-
ření zdravého životního prostředí je neza-
stupitelnou součástí společenského úsilí
o komplexní ochranu a tvorbu životního pro-
středí a jeho jednotlivých složek, přede-
vším půdy, vody a ovzduší, jakož i vegeta-
ce a fauny,-

Z hlavních cílů veterinární péče vy-
plývá priorita jejího zaměření na preven-
ci.'

4.

Úkoly veterinární péče zabezpečují především

a) orgány veterinární péče,

b) organizace státní veterinární služby,

c) veterinární lékaři a veterinární technici socia-
listických zemědělských organizací.

V rozsahu svých povinností stanovených tímto záko-
nem a předpisy podle něho vydanými odpovídají orgány ve-
terinární péče a organizace státní veterinární služby za
včasné a řádné zabezpečení veterinárních preventivních,
profylaktických, diagnostických a asanačních úkonů i opa-
tření směřujících k předcházení vzniku, zdolávání a zame-
zení šíření nákaz, jiných hromadných onemocnění a poruch
reprodukce zvířat, za správnou léčbu zvířat a za důsled-
né provádění veterinárního dozoru, prohlídky jatečních.


- 4 -

zvířat a masa a pohraniční veterinární kontroly.

Veterinární lékaři a veterinární technici socialis-
tických zemědělských organizací plní některé úkoly ve ve-
terinární prevenci a profylaxi, při zabezpečování hygie-
ny životního prostředí, ošetřování, výživy a plemenitby
hospodářských zvířat a výroby živočišných produktů a při
léčbě hospodářských zvířat.

K orgánům veterinární péče srov. zá-
sadu č. 42.

Orgánům veterinární" péče a organiza-
cím státní veterinární služby přísluší
hlavně provádění těch činností, k nimž se
požaduje odborná průprava (kvalifikace),
plánování, organizování a odborné řízení
plnění úkolů veterinární péče, jakož i ve-
terinární dozor nad plněním úkolů veteri-
nární péče v celém rozsahu.

Veterinární dozor se provádí ve všech
fázích výrobního procesu v zemědělské prvo-
výrobě i zpracovatelském průmyslu. Právě
s jeho výkonem jsou spojena některá speci-
fická oprávnění orgánů veterinární péče
(např. vydávání závazných pokynů).

Odpovědnost orgánů veterinární péče
a organizací státní veterinární služby vy-
plývá z konkrétních povinností, které jim
ukládají zákon a předpisy podle něho vyda-
né. Odpovídají hlavně za výsledky jimi pro-
váděných preventivních, profylaktických,
diagnostických, asanačních, léčebných a do-
zorových úkonů, jen v míře korespondující
s uloženými povinnostmi pak - zejména ve
spolupráci s chovateli a organizacemi za-
cházejícími se živočišnými produkty a kr-
mivy - za zdravotní stav, užitkovost a re-
produkci zvířat, za výrobu hygienicky ja-
kostních živočišných produktu a krmiv a za
ochranu zdravého životního prostředí.

Postupující koncentrace, specializace
a kooperace v socialistické živočišná vel-
kovýrobě vytvořila podmínky pro kvalitativ-
ní změny v zajišťování veterinární péče,
především v industrializovaných provozech
ve velkokapacitních stavbách, motivované
např. požadavky zkvalitnění řízení biolo-


- 5 -

gické části výroby, prohloubení systém
komplexní prevence a těsnějšího sepětí ve-
terinárních pracovníků s výrobou. Se zře-
tělem k tomu se předpokládá, že některé ú-
koly ve veterinární prevenci a profylaxi,
léčebné činnosti, hygieně a osvětové čin-
nosti budou plnit - bez oslabení pravomoci
a snížení odpovědnosti orgánů veterinární
péče a organizací státní veterinární služ-
by - také veterinární pracovníci socialis-
tických zemědělských organizací.

5.

Veterinární péče je neoddělitelnou součástí plánová-
ní a plnění výrobních a ostatních pracovních úkolů organi-
zací, které chovají a přepravují zvířata (dále jen "chova-
telské organizace"), a organizací, které vyrábějí, zpraco-
vávají, ošetřují, skladují a přepravují živočišné produk-
ty nebo krmiva (dále jen "organizace zacházející se živo-
čišnými produkty a krmivy").

Pracovníci a členové chovatelských organizací a orga-
nizací zacházejících se živočišnými produkty a krmivy jsou
povinni aktivně se podílet na plnění úkolů veterinární pé-
če a osvojovat si a doplňovat základní znalosti o ní.

Organická jednota plánování a plnění
úkolů na úseku veterinární péče s plánová-
ním a plněním výrobních a ostatních pracov-
ních úkolů chovatelských organizací a or-
ganizací zacházejících se živočišnými pro-
dukty a krmivy patří k zárukám dodržovaní
zásad a požadavků veterinární péče a jejich
cílevědomého uplatňování jak při koncipová-
ní a realizaci dlouhodobějších záměrů, tak
i v každodenní činnosti. Tyto organizace
musí vytvářet podmínky pro řádné plnění ú-
kolů na úseku veterinární péče zejména při
zpracovávání koncepcí dalšího rozvoje, hos-
podářských plánů a plánů omezování a zdolá-
vání následků mimořádných událostí, při zři-
zování, změnách a údržbě staveb a zařízení
určených pro zvířata nebo sloužících k výro-
bě, zpracovávání, ošetřování, skladování a


- 6 -

přepravě živočišných produktů a krmiv a
k dalšímu, zpracovávání, popřípadě neškod-
nému odstraňování konfiskátů živočišného
původu, při zavádění nových strojů, tech-
nologických zařízení, obalů, technologic-
kých a pracovních postupů používaných
v chovu zvířat, při výrobě, zpracovávání,
ošetřování, skladování a přepravě živočiš-
ných produktů a krmiv a k dalšímu zpraco-
vávání, popřípadě neškodnému odstraňování
konfiskátů živočišného původu, a při vý-
chově a dalším vzdělávání svých pracovní-
ků a členů.

Zvláštní povinnosti z hlediska vete-
rinární péče mají hlavně pracovníci a čle-
nové chovatelských organizací a organizací
zacházejících se živočišnými produkty a kr-
mivy, kteří přímo řídí výrobní a pracovní
procesy v živočišné velkovýrobě a zpraco-
vatelském průmyslu, bezprostředně se stara-
jí o zvířata (ošetřovatelé, dojiči apod.),
anebo se zúčastňují na výrobě, zpracovávání,
ošetřování, skladování a přepravě živočiš-
ných produktů a krmiv.

6.

Při výběru stavenišť, projektování a výstavbě staveb
a zařízení určených k chovu zvířat, k výrobě, zpracovávání,
ošetřování, skladování a přepravě živočišných produktů a
k výrobě, konzervaci a jiným způsobům ošetřování, dalším
úpravám, skladování a přepravě krmiv, jakož i při prová-
dění stavebních změn na nich, je třeba dbát o to, aby u-
místění stavby nebo zařízení, jejich dispoziční a technic-
ké řešení, technologická zařízení a stroje i použité ma-
teriály vyhovovaly základním požadavkům na zdravé život-
ní prostředí zvířat a na zabezpečování hygienické jakosti
živočišných produktů a zdravotní nezávadnosti krmiv.

Závazný posudek příslušného orgánu veterinární péče
musí být vyžádán

a) v územním, stavebním a kolaudačním řízení, jestli-
že se týkají staveb a zařízení určených pro zvířata nebo


- 7 -

sloužících, k výrobě, zpracovávání, ošetřování a skladová-
ní živočišných produktů a krmiv, k výrobě a skladování ve-
terinárních léčiv a k dalšímu zpracovávání a neškodnému
odstraňování konfiskátů živočišného původu,
b) k návrhům

1. typových podkladů a opakovaných projektů sta-
veb uvedených pod písm. a),

2. na zavedení nových strojů, technologických za-
řízení, obalů, technologických a pracovních postupů použí-
vaných v chovu zvířat, při výrobě, zpracovávání, ošetřo-
vání, skladování a přepravě živočišných produktů a krmiv,
při výrobe, skladování a přepravě veterinárních léčiv a
při dalším zpracovávání a neškodném odstraňování konfiská-
tů živočišného původu,

3. technických norem, jestliže se týkají zvířat,
živočišných produktů, krmiv nebo veterinárních, léčiv a
potřeb.

Vyznam životního prostředí, ošetřová-
ní a výživy svírat, technologie výroby aj.
pro zdraví i užitkovost hospodářských zví-
rat a výrobu hygienicky jakostních živočiš-
ných produktů a krmiv vyžaduje včasné a dů-
sledné respektování požadavku veterinární
péče. Tyto požadavky jednak vyplývají ze
zákona a předpisů podle něho vydaných, jed-
nak jsou vyjadřovány odborných expertizách
v souvislosti s prováděním některých staveb
a zařízení, se zaváděním některých nových
strojů, technologických zařízení, obalů,
technologických a pracovních postupů a
s projednáváním návrhů některých, technic-
kých norem. Jejich závazností se sleduje
mj.,aby event. nedostatky nebyly odstra-
ňovány teprve dodatečně s vynakládáním zby-
tečných nebo neúměrných nákladů, popřípadě
po způsobení zbytečných ztrát.

Závaznost posudků orgánů veterinární
péče ve vyjmenovaných případech se upravu-
je obdobné jako závaznost posudků orgánů
hygienické služby všude tam, kde se jedná
o ochranu zdravých, životních (srov.


- 8 -

§ 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdra-
ví lidu).

7-

Místa pro konání výstav, trhů, přehlídek a soutěží
zvířat, místa pro konání trhů určených pro prodej živo-
čišných produktů a přejímací místa pro jatečná zvířata
musí odpovídat požadavkům veterinární péče. Tato místa
určují národní výbory po vyjádření - příslušných orgánů ve-
terinární péče.

Pořadatel je povinen zejména

a) včas požádat příslušný národní výbor o povolení

ke konání výstavy, trhu, přehlídky a soutěže zvířat a pří-
slušný orgán veterinární péče o stanovení bližších veteri-

nárních podmínek pro jejich konání,

b) vytvořit vhodné podmínky pro přejímání a vyšetřo-
vání, popřípadě i ošetřování zvířat.

Zvláštní pozornost se věnuje místům
pro konání výstav, trhů, přehlídek a sou-
těží zvířat, místům pro konání trhů urče-
ných pro prodej živočišných produktů a
prejímacím místům pro jatečná zvířata hlav-
ně z toho důvodu, že na těchto místech, kde
jsou zvířata různého původu umisťována jen
na přechodnou dobu a kde jsou ztížené pod-
mínky pro prodej živočišných produktů, hro-
zí zvýšené nebezpečí rozvlečení nákaz nebo
jiných hromadných onemocnění zvířat a vět-
ší riziko ohrození hygienické jakosti ži-
vočišných produktů.

8.

Každý občan je povinen podílet se ve stanoveném roz-
sahu na plnění úkolů veterinární péče, zejména se podrobit
omezením, jež pro něho vyplývají z opatření k předcházení
vzniku, zdolávání a zamezení šíření nákaz a jiných hromad-
ných onemocnění zvířat i nemocí přenosných ze zvířat na


- 9 -

člověka (dále jen "ochranná a zdolávací opatření"), k za-
bezpečení hygienické jakosti živočišných produktů (dále
jen "veterinární hygienická opatření") a zdravotní nezá-
vadnosti krmiv a k veterinární ochraně státního území.

Z hlediska účinného předcházení vzni-
ku a šíření nákaz a jiných hromadných one-
mocnění zvířat, jakož i ohrožení zdraví li-
dí zoonózami, škodlivým působením cizoro-
dých látek a alimentárními nemocemi je ne-
zbytné, aby i každý občan - jmenovité je-li
chovatelem zvířete - přiměřeně napomáhal
plnění úkolů veterinární péče, hlavně dů-
slednému provádění stanovených opatření,

PÉČE O ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANU

9.

Péče o zdraví zvířat a jeho ochranu zahrnuje zejména

a) vytváření optimálních podmínek z hlediska životní-
ho prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby, hospodářské-
ho nebo jiného využívání zvířat a dodržování zásad hygie-
ny a sanitace,

b) plánování, organizování, odborné řízení a prová-
dění veterinárních preventivních, profylaktických, diag-
nostických, léčebných, ochranných a zdolávacích opatření,

c) uplatňování požadavků veterinární péče při řízení
reprodukčního procesu hospodářských zvířat,

d) kontrolu zdraví a kontrolu dědičnosti zdraví hos-
podářských zvířat,

e) ochranu zvířat před týráním osobami nebo techno-
logickým zařízením,

f) veterinární dozor nad plněním povinností stanove-
ných na úseku péče o zdraví zvířat a jeho ochranu tímto
zákonem a předpisy podle něho vydanými, jakož i povinnos-
tí uložených v péči o zdraví zvířat a jeho ochranu podle


- 10 -

tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.

Při vymezení obsahu všestranné péče
o zdraví zvířat a jeho ochranu se na pr-
vém, místě zdůrazňuje veterinární preven-
ce (písm. a/), která je důležitým úkolem
chovatelů. Ostatní úkoly přísluší přede-
vším orgánům veterinární péče a organiza-
cím státní veterinární služby.

Zdravé životní prostředí, řádné oše-
třování, racionální výživa a účelné využí-
vání reprodukčního potenciálu hospodář-
ských, zvířat jsou rozhodujícími činiteli
intenzifikace živočišné výroby. To potvr-
zují i poznatky o tzv. ztrátách neinfekč-
ního původu a jejich souvislostech s vý-
robně ekonomickými podmínkami.

Kontrolou zdraví hospodářských zví-
řat se rozumí soustavné zkoumání jejich
zdravotního stavu v zájmu včasného zjiš-
tění těch skutečností, které signalizují
nebezpečí vzniku poruch zdravotního stavu
a snižování reprodukční výkonnosti a užit-
kovosti zvířat, Z výsledků kontroly dědič-
nosti zdraví hospodářských zvířat, založe-
né na sledování určených zdravotních zna-
lců a vlastností a na posuzování potomstva,
se vychází při zdravotní selekci hospodář-
ských zvířat a jejich zařazování do ple-
menitby.

10.

Zvířata musí být

a) chována v takovém životním prostředí, které umož-
ňuje co nejvyšší využití jejich reprodukčních a produkč-
ních vlastností, dodržování zásad hygieny a sanitce a
provádění ochranných a zdolávacích opatření,

b) udržována v čistotě a řádně ošetřována, napájena,
krmena a využívána způsobem odpovídajícím jejich druhu a
kategorii, popřípadě i užitkovati.

Ve stručnosti se upozorňuje pouze na
hlavní požadavky na životní prostředí, o-
šetřování, výživu a způsob využívání zví-
řat.


-11-


11.

Chovatelské organizace jsou povinny zejména

a) soustavně pečovat o udržování vhodných zoohygie-
nických podmínek v prostorech a zařízeních, v nichž se
zdržují zvířata, a o řádnou asanaci prostředí,

b) neodkladně uvědomit příslušného veterinárního
lékaře o podezření z onemocnění, o onemocnění, o zmetá-
ní něho o úhynu zvířat a vyžádat si odbornou veterinár-
ní pomoc, podle potřeby i zajistit do příchodu veterinár-
ního lékaře poskytnutí první pomoci,

c) ve spolupráci s orgány veterinární péče a orga-
nizacemi státní veterinární služby a s výrobci krmiv za-
jistit efektivní využívání a racionální zhodnocování zdra-
votně nezávadných krmiv v souladu s nejnovějšími poznatky
o výživě zvířat v zájmu dobrého zdravotního stavu, požado-
vané užitkovosti a reprodukce zvířat i produkce plánované-
ho množství hygienicky jakostních živočišných produktů,

d) vytvářet podmínky pro zajištění hygienicky ja-
kostních živočišných produktů.

Bližší podrobnosti o zoohygienických
podmínkách v prostorech a zařízeních., ve
kterých se chovají hospodářská zvířata,
obsahují hlavně příslušné technické normy.

Asanace prostředí je souborem opatře-
ní zahrnujících mechanickou očistu, dezin-
fekci, dezinsekci a deratizaci, popřípadě
i dezodorizaci, včasné a neškodné odstra-
ňování zbytků použitých asanačních pro-
středků a konfiskátů živočišného průvodu
i takovou úpravu prostředí (včetně oprav
a údržby stavby a vnitřního zařízení), kte-
rá zabraňuje množení a šíření škodlivých
mikroorganismů a makroorganismů, pachových
emisí a imisí.

12.
Povinnosti chovatelských organizací při vytváření


- 12 -

optimálních podmínek z hlediska životního prostředí, o-
šetřování, výživy a plemenitby zvířat platí přiměřeně
i pro občany, kteří chovají hospodářská zvířata.

Občané, kteří chovají ostatní zvířata, jsou povinni
zejména

a) dodržovat požadavky veterinární péče na chov
zvířat příslušného druhu i stanovená ochranná a zdolává-
čí opatření,

b) počínat si vždy tak, aby nedocházelo k jakémuko-
li týrání zvířat,

c) dbát, aby chovem zvířat nebyly narušovány zásady
péče o zdravé životní prostředí a občanského soužití.

Na občany, kteří chovají hospodářská
zvířata, se přiměřeně vztahují povinnosti
chovatelských organizací.

Ostatními zvířaty se tu rozumějí psi,
kočky, zpěvaví, okrasní a draví ptáci, la-
boratorní zvířata, plazi, obojživelníci,
akvarijní ryby a další zvířata chovaná v do-
mácnostech zpravidla k uspokojování různých
zájmů a zálib. Přihlíží se k tomu, že právě
tato zvířata chovaná občany v domácnostech
jsou - vedle tzv. komensálních zvířat (hlo-
davců, holubů, hrdliček, racků apod.) - po-
tenciálním zdrojem rozšiřování nákaz zvířat
a zoonóz i znečisťování společných prosto-
rů v domech, veřejných prostranství apod.,
mnohdy též příčinou rušení občanského sou-
žití (hlukem, zápachem apod.),

13.

Orgány veterinární péče jsou oprávněny stanovit ve
svých územních obvodech, které odborné veterinární úkony
a v jakém rozsahu budou prováděny v souladu s plánem pre-
ventivních, profylaktických, diagnostických, léčebných a
jiných opatření, anebo se zřetelem na výskyt a průběh ná-
kaz, jiných hromadných onemocnění a poruch reprodukce zví-
řat.


- 13 -

Chovatelé jsou povinni, umožnit veterinárním pracov-
níkům provádění těchto odborných úkonů, zejména pravidel-
ných preventivních prohlídek, odběr vzorků v potřebném
množství k vyšetření a posouzení a očkování zvířat, po-
skytovat jim přitom potřebnou věcnou, osobní i jinou po-
moc a podle pokynů veterinárních pracovníků odstraňovat
zjištěné závady a nedostatky.

Odborné veterinární" úkony se provádě-
jí jednak podle plánu, jednak operativně

podle nákazové situace.

14.

V případech stanovených předpisem vydaným podle to-
hoto zákona je třeba k přemístění zvířete souhlasu pří-
slušného veterinárního lékaře,

Před zařazením do chovu se přemístěná zvířata zpra-
vidla ponechávají v karanténě.

Podrobnosti o vydávání souhlasu k pře-
místění zvířat (jakým způsobem se vydává,
ve kterých případech se nevydává apod.) bu-
dou upraveny předpisem vydaným k provedení
zákona přitom bude. posouzena i problemati-
ka průvodních listů. V tomto předpise bude
rozlišováno zejména mezi přemísťováním hos-
podářských a ostatních zvířat a - pokud jde
o hospodářská zvířata - mezi přemísťováním
hospodářských zvířat zemědělských organiza-
cí s uzavřeným a otevřeným obratem stáda.

15.

Zvířata různých druhů, kategorií, popřípadě i pohla-
ví se přepravují zpravidla odděleně a musí být ošetřována
tak, aby nedošlo k ohrožení či narušení jejich zdravotní-
ho stavu.

Pro hromadnou přepravu zvířat mohou být používány jen
takové dopravní prostředky a zařízení (klece apod.), které


- 14 -

odpovídají požadavkům veterinární péče i bezpečné mani-
pulace se zvířaty.

Podmínky pro přepravu zvířat jednot-
livými druhy dopravy jsou upraveny také
zvláštními předpisy (zejména příslušnými
přepravními řády). Tyto předpisy však u-
pravují uvedenou problematiku z hlediska
bezpečnosti a plynulosti dopravy, nikoli
z hlediska požadavků veterinární péče.

16.

Podle pokynů a v součinnosti s příslušnými orgány
veterinární péče vypracují chovatelské organizace

a) pohotovostní plány ochranných a zdolávacích opa-
tření pro případ výskytu velmi nebezpečných a nebezpeč-
ných nákaz zvířat,

b) v návaznosti na prováděcí hospodářské plány o-
zdravovací plány ke zdolání velmi nebezpečných a nebez-
pečných nákaz, hospodářsky významných jiných hromadných
onemocnění a poruch reprodukce zvířat.

Návrhy pohotovostních a ozdravovacích plánů předklá-
dají chovatelské organizace ke schválení příslušným národ-
ním výborům.

Pohotovostní a ozdravovací plány jsou
nástrojem i dokladem cílevědomosti a sou-
stavnosti v zabezpečování úkolů veterinár-
ní péče.

17.

Při vzniku podezření z nákazy nebo jiného hromadné-
ho onemocnění zvířat uvědomí o něm chovatel neprodleně
příslušného veterinárního lékaře a učiní nezbytná opatře-
ní k tomu, aby nedocházelo k ohrožení zdraví dalších zví-
řat nebo lidí.

Chovatelská organizace je povinna do příchodu věte-


- 15 -

rinárního lékaře provést v souladu s pohotovostním plá-
nem ochranných a zdolávacích opatření a s požadavky ve-
terinární péče další neodkladná opatření zejména v or-
ganizaci a řízení výroby a práce.

Povaha věci vyžaduje, aby se chova-
telská organizace nespokojila - vznikne-li
u ní podezření z nákazy nebo jiného hro-
madného onemocnění zvírat - jen se splně-
ním povinností požadovaných od každého
chovatele, nýbrž aby okamžitým provede-
ním vhodných organizačních, popřípadě ka-
ranténních a jiných opatření (podle poho-
tovostního plánu; napomáhala od počátku
úspěšnému zdolávání a zamezení šíření ná-
kazy nebo jiného hromadného onemocnění
zvířat a přispěla tak ke zmenšení poten-
ciálních ztrát.

18.

Ochranná a zdolávací opatření při vzniku nákazy ne-
bo jiného hromadného onemocnění zvířat organizují, odbor-
ně řídí a kontrolují, podle jejich povahy a okolností i
provádějí orgány veterinární péče a organizace státní ve-
terinární služby ve spolupráci s národními výbory, orgá-
ny Sboru národní bezpečnosti, jinými orgány státní sprá-
vy, orgány státního hospodářského řízení zemědělství,
chovateli a organizacemi zacházejícími se živočišnými
produkty a krmivy.

Vznik velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zví-
řat musí příslušný veterinární lékař hlásit nadřízenému
orgánu veterinární péče, vznik nemoci přenosné ze zvířat
na člověka příslušnému orgánu hygienické služby.

Jde-li o nemoc přenosnou ze zvířat na člověka, po-
stupují orgány veterinární péče a organizace státní ve-
terinární služby v úzké součinnosti s orgány hygienické
služby.

Týkají-li se ochranná a zdolávací opatření chráněné-


Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP