Federální shromáždění Československé socialistické republiky 1983
IV. volební období
82
Návrh
zásad zákona o veterinární péči
ZÁSADY ZÁKONA O VETERINÁRNÍ PÉČI
ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
1.
Účelem tohoto zákona je vytvořit v souladu s potřeba- 
mi plánovitého rozvoje socialistické společnosti a se zá- 
sadami zemědělské politiky a politiky výživy lidu nezbyt- 
né předpoklady pro rozvoj a zdokonalování veterinární pé- 
če jako významného činitele ochrany zdraví lidí a zvířat,
dalšího vzestupu živočišné velkovýroby a růstu výroby hy- 
gienicky jakostních živočišných produktů.
Soulad komplexní právní úpravy vete- 
rinární péče s aktuálními i perspektivními
potřebami rozvoje společnosti je podmínkou
jejího aktivního a efektivního společenské- 
ho působení.
2.
Veterinární péče je souhrnem činností na úsecích
a) péče o zdraví zvířat a jeho ochranu,
b) zabezpečování zdravotní i hygienické nezávadnos- 
ti a biologické hodnoty (dále jen "hygienická jakost") po- 
travin, ostatních výrobků a surovin živočišného původu (dá- 
le jen "živočišné produkty") a zdravotní, hygienické a dio-
tetické nezávadnosti (dále jen "zdravotní nezávadnost")
krmiv,
c) ochrany státního území před zavlečením původců ná- 
kaz a jiných hromadných onemocnění zvířat a nemocí přenos- 
ných ze zvířat na člověka i látek škodlivých zdraví lidí a
zvířat (dále jen "veterinární ochrana státního území").
Součástí veterinární péče je také zabezpečování účin- 
ných veterinárních léčiv, sér, očkovacích látek a diagnos- 
tických přípravků, medikovaných krmných přípravků a jiných
- 2 -
přípravků určených k ochraně nebo k obnovení zdraví, ke
zmírnění chorobných příznaků nebo k ovlivňování fyziolo- 
gických funkcí u zvířat (dále jen "veterinární léčiva"),
veterinárních nástrojů, pomůcek a potřeb (dále jen "vete- 
rinární potřeby"), jakož i provádění veterinárních asa- 
načních opatření.
Obecné vymezení obsahu a rozsahu ve- 
terinární péče vychází z její - již tradič- 
ní dělby do tří základních, úzce spjatých
a vzájemně se ovlivňujících úseků: peče
o zdraví zvířat a jeho ochranu, zabezpečo- 
vání hygienické jakosti živočišných produk- 
tů, popřípadě zdravotní nezávadnosti krmiv
a veterinární ochrany státního území.
3.
Cílem veterinární péče je zejména:
a) vytváření podmínek pro dobrý zdravotní stav zví- 
řat v zájmu zvyšování jejich užitkovosti a reprodukce i
omezování ztrát;
b) předcházení nákazám a jiným hromadným onemocněním
zvířat a jejich úspěšné zdolávání;
c) zajištění hygienické jakosti živočišných produktů
a předcházení ztrátám při jejich výrobě, zpracovávání, o-
šetřování, skladování a přepravě;
d) ochrana zdraví lidí před nemocemi přenosnými ze
zvířat na člověka a před jeho poškozením nebo ohrožením
živočišnými produkty;
e) ochrana zvířat před škodlivými vlivy zevního pro- 
středí a před týráním;
f) ochrana zdravého životního prostředí před škodli- 
vými vlivy pocházejícími ze zvířat, živočišných produktů
a konfiskátů živočišného původu.
Formulace hlavních cílů veterinární
péče charakterizuje její poslání. Vychá- 
zejí ze základních směrů zemědělské poli- 
tiky a politiky výživy lidu (zvýšení efek-
- 3 -
tivnosti socialistické živočišné velkový- 
roby a výroby zdravotně, nezávadných, a kva- 
litních, živočišných produktů), a zdůrazňu- 
jí také ochranu zdraví lidí před zoonózami,
škodlivém působením cizorodých látek a ali- 
mentárními nemocemi, ochranu zvířat před
týráním (zraněním, bezdůvodnou bolestí ne- 
bo nepřiměřeným rozrušením), a ochranu ži- 
votního prostředí před jeho znečišťováním
zdroji živočišného původu,
Zařazení ochrany zvířat před týráním
mezi hlavní cíle veterinární péče je na
místě nejen s ohledem na mezinárodní aspek- 
ty této otázky, ale i s ohledem na její e-
tickou a ekonomickou stránku.
Podíl veterinární péče na omezování
nepříznivých ekologických změn a na vytvá- 
ření zdravého životního prostředí je neza- 
stupitelnou součástí společenského úsilí
o komplexní ochranu a tvorbu životního pro- 
středí a jeho jednotlivých složek, přede- 
vším půdy, vody a ovzduší, jakož i vegeta- 
ce a fauny,-
Z hlavních cílů veterinární péče vy-
plývá priorita jejího zaměření na
preven- 
ci.'
4.
Úkoly veterinární péče zabezpečují především
a) orgány veterinární péče,
b) organizace státní veterinární služby,
c) veterinární lékaři a veterinární technici socia- 
listických zemědělských organizací.
V rozsahu svých povinností stanovených tímto záko- 
nem a předpisy podle něho vydanými odpovídají orgány ve- 
terinární péče a organizace státní veterinární služby za
včasné a řádné zabezpečení veterinárních preventivních,
profylaktických, diagnostických a asanačních úkonů i opa- 
tření směřujících k předcházení vzniku, zdolávání a zame- 
zení šíření nákaz, jiných hromadných onemocnění a poruch
reprodukce zvířat, za správnou léčbu zvířat a za důsled- 
né provádění veterinárního dozoru, prohlídky jatečních.
- 4 -
zvířat a masa a pohraniční veterinární kontroly.
Veterinární lékaři a veterinární technici socialis- 
tických zemědělských organizací plní některé úkoly ve ve- 
terinární prevenci a profylaxi, při zabezpečování hygie- 
ny životního prostředí, ošetřování, výživy a plemenitby
hospodářských zvířat a výroby živočišných produktů a při
léčbě hospodářských zvířat.
K orgánům veterinární péče srov. zá- 
sadu č. 42.
Orgánům veterinární" péče a organiza- 
cím státní veterinární služby přísluší
hlavně provádění těch činností, k nimž se
požaduje odborná průprava (kvalifikace),
plánování, organizování a odborné řízení
plnění úkolů veterinární péče, jakož i ve- 
terinární dozor nad plněním úkolů veteri- 
nární péče v celém rozsahu.
Veterinární dozor se provádí ve všech
fázích výrobního procesu v zemědělské prvo- 
výrobě i zpracovatelském průmyslu. Právě
s jeho výkonem jsou spojena některá speci- 
fická oprávnění orgánů veterinární péče
(např. vydávání závazných pokynů).
Odpovědnost orgánů veterinární péče
a organizací státní veterinární služby vy- 
plývá z konkrétních povinností, které jim
ukládají zákon a předpisy podle něho vyda- 
né. Odpovídají hlavně za výsledky jimi pro- 
váděných preventivních, profylaktických,
diagnostických, asanačních, léčebných a do- 
zorových úkonů, jen v míře korespondující
s uloženými povinnostmi pak - zejména ve
spolupráci s chovateli a organizacemi za- 
cházejícími se živočišnými produkty a kr- 
mivy - za zdravotní stav, užitkovost a re- 
produkci zvířat, za výrobu hygienicky ja- 
kostních živočišných produktu a krmiv a za
ochranu zdravého životního prostředí.
Postupující koncentrace, specializace
a kooperace v socialistické živočišná vel-
kovýrobě vytvořila podmínky pro kvalitativ- 
ní změny v zajišťování veterinární péče,
především v industrializovaných provozech
ve velkokapacitních stavbách, motivované
např. požadavky zkvalitnění řízení biolo-
- 5 -
gické části výroby, prohloubení systém
komplexní prevence a těsnějšího sepětí ve-
terinárních pracovníků s výrobou. Se zře-
tělem k tomu se předpokládá, že některé ú-
koly ve veterinární prevenci a profylaxi,
léčebné činnosti, hygieně a osvětové čin-
nosti budou plnit - bez oslabení pravomoci
a snížení odpovědnosti orgánů veterinární
péče a organizací státní veterinární služ- 
by - také veterinární pracovníci socialis-
tických zemědělských organizací.
5.
Veterinární péče je neoddělitelnou součástí plánová- 
ní a plnění výrobních a ostatních pracovních úkolů organi- 
zací, které chovají a přepravují zvířata (dále jen "chova- 
telské organizace"), a organizací, které vyrábějí, zpraco- 
vávají, ošetřují, skladují a přepravují živočišné produk- 
ty nebo krmiva (dále jen "organizace zacházející se živo- 
čišnými produkty a krmivy").
Pracovníci a členové chovatelských organizací a orga- 
nizací zacházejících se živočišnými produkty a krmivy jsou
povinni aktivně se podílet na plnění úkolů veterinární pé- 
če a osvojovat si a doplňovat základní znalosti o ní.
Organická jednota plánování a plnění
úkolů na úseku veterinární péče s plánová- 
ním a plněním výrobních a ostatních pracov- 
ních úkolů chovatelských organizací a or- 
ganizací zacházejících se živočišnými pro- 
dukty a krmivy patří k zárukám dodržovaní
zásad a požadavků veterinární péče a jejich
cílevědomého uplatňování jak při koncipová- 
ní a realizaci dlouhodobějších záměrů, tak
i v každodenní činnosti. Tyto organizace
musí vytvářet podmínky pro řádné plnění ú-
kolů na úseku veterinární péče zejména při
zpracovávání koncepcí dalšího rozvoje, hos- 
podářských plánů a plánů omezování a zdolá- 
vání následků mimořádných událostí, při zři- 
zování, změnách a údržbě staveb a zařízení
určených pro zvířata nebo sloužících k výro- 
bě, zpracovávání, ošetřování, skladování a
- 6 -
přepravě živočišných produktů a krmiv a
k dalšímu, zpracovávání, popřípadě neškod- 
nému odstraňování konfiskátů živočišného
původu, při zavádění nových strojů, tech- 
nologických zařízení, obalů, technologic- 
kých a pracovních postupů používaných
v chovu zvířat, při výrobě, zpracovávání,
ošetřování, skladování a přepravě živočiš- 
ných produktů a krmiv a k dalšímu zpraco- 
vávání, popřípadě neškodnému odstraňování
konfiskátů živočišného původu, a při vý- 
chově a dalším vzdělávání svých pracovní- 
ků a členů.
Zvláštní povinnosti z hlediska vete- 
rinární péče mají hlavně pracovníci a čle- 
nové chovatelských organizací a organizací
zacházejících se živočišnými produkty a kr- 
mivy, kteří přímo řídí výrobní a pracovní
procesy v živočišné velkovýrobě a zpraco- 
vatelském průmyslu, bezprostředně se stara- 
jí o zvířata (ošetřovatelé, dojiči apod.),
anebo se zúčastňují na výrobě, zpracovávání,
ošetřování, skladování a přepravě živočiš- 
ných produktů a krmiv.
6.
Při výběru stavenišť, projektování a výstavbě staveb
a zařízení určených k chovu zvířat, k výrobě, zpracovávání,
ošetřování, skladování a přepravě živočišných produktů a
k výrobě, konzervaci a jiným způsobům ošetřování, dalším
úpravám, skladování a přepravě krmiv, jakož i při prová- 
dění stavebních změn na nich, je třeba dbát o to, aby u-
místění stavby nebo zařízení, jejich dispoziční a technic- 
ké řešení, technologická zařízení a stroje i použité ma- 
teriály vyhovovaly základním požadavkům na zdravé život- 
ní prostředí zvířat a na zabezpečování hygienické jakosti
živočišných produktů a zdravotní nezávadnosti krmiv.
Závazný posudek příslušného orgánu veterinární péče
musí být vyžádán
a) v územním, stavebním a kolaudačním řízení, jestli- 
že se týkají staveb a zařízení určených pro zvířata nebo
- 7 -
sloužících, k výrobě, zpracovávání, ošetřování a skladová- 
ní živočišných produktů a krmiv, k výrobě a skladování ve- 
terinárních léčiv a k dalšímu zpracovávání a neškodnému
odstraňování konfiskátů živočišného původu,
b) k návrhům
1. typových podkladů a opakovaných projektů sta- 
veb uvedených pod písm. a),
2. na zavedení nových strojů, technologických za- 
řízení, obalů, technologických a pracovních postupů použí- 
vaných v chovu zvířat, při výrobě, zpracovávání, ošetřo- 
vání, skladování a přepravě živočišných produktů a krmiv,
při výrobe, skladování a přepravě veterinárních léčiv a
při dalším zpracovávání a neškodném odstraňování konfiská- 
tů živočišného původu,
3. technických norem, jestliže se týkají zvířat,
živočišných produktů, krmiv nebo veterinárních, léčiv a
potřeb.
Vyznam životního prostředí, ošetřová- 
ní a výživy svírat, technologie výroby aj.
pro zdraví i užitkovost hospodářských zví- 
rat a výrobu hygienicky jakostních živočiš- 
ných produktů a krmiv vyžaduje včasné a dů- 
sledné respektování požadavku veterinární
péče. Tyto požadavky jednak vyplývají ze
zákona a předpisů podle něho vydaných, jed- 
nak jsou vyjadřovány odborných expertizách
v souvislosti s prováděním některých staveb
a zařízení, se zaváděním některých nových
strojů, technologických zařízení, obalů,
technologických a pracovních postupů a
s projednáváním návrhů některých, technic- 
kých norem. Jejich závazností se sleduje
mj.,aby event. nedostatky nebyly odstra- 
ňovány teprve dodatečně s vynakládáním zby- 
tečných nebo neúměrných nákladů, popřípadě
po způsobení zbytečných ztrát.
Závaznost posudků orgánů veterinární
péče ve vyjmenovaných případech se upravu- 
je obdobné jako závaznost posudků orgánů
hygienické služby všude tam, kde se jedná
o ochranu zdravých, životních
(srov.
- 8 -
§ 4 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdra- 
ví lidu).
7-
Místa pro konání výstav, trhů, přehlídek a soutěží
zvířat, místa pro konání trhů určených pro prodej živo- 
čišných produktů a přejímací místa pro jatečná zvířata
musí odpovídat požadavkům veterinární péče. Tato místa
určují národní výbory po vyjádření - příslušných orgánů ve- 
terinární péče.
Pořadatel je povinen zejména
a) včas požádat příslušný národní výbor o povolení
ke konání výstavy, trhu, přehlídky a soutěže zvířat a pří- 
slušný orgán veterinární péče o stanovení bližších veteri-
nárních podmínek pro jejich konání,
b) vytvořit vhodné podmínky pro přejímání a vyšetřo- 
vání, popřípadě i ošetřování zvířat.
Zvláštní pozornost se věnuje místům
pro konání výstav, trhů, přehlídek a sou- 
těží zvířat, místům pro konání trhů urče- 
ných pro prodej živočišných produktů a
prejímacím místům pro jatečná zvířata hlav- 
ně z toho důvodu, že na těchto místech, kde
jsou zvířata různého původu umisťována jen
na přechodnou dobu a kde jsou ztížené pod- 
mínky pro prodej živočišných produktů, hro- 
zí zvýšené nebezpečí rozvlečení nákaz nebo
jiných hromadných onemocnění zvířat a vět- 
ší riziko ohrození hygienické jakosti ži- 
vočišných produktů.
8.
Každý občan je povinen podílet se ve stanoveném roz- 
sahu na plnění úkolů veterinární péče, zejména se podrobit
omezením, jež pro něho vyplývají z opatření k předcházení
vzniku, zdolávání a zamezení šíření nákaz a jiných hromad- 
ných onemocnění zvířat i nemocí přenosných ze zvířat na
- 9 -
člověka (dále jen "ochranná a zdolávací opatření"), k za- 
bezpečení hygienické jakosti živočišných produktů (dále
jen "veterinární hygienická opatření") a zdravotní nezá- 
vadnosti krmiv a k veterinární ochraně státního území.
Z hlediska účinného předcházení vzni- 
ku a šíření nákaz a jiných hromadných one- 
mocnění zvířat, jakož i ohrožení zdraví li- 
dí zoonózami, škodlivým působením cizoro- 
dých látek a alimentárními nemocemi je ne- 
zbytné, aby i každý občan - jmenovité je-li
chovatelem zvířete - přiměřeně napomáhal
plnění úkolů veterinární péče, hlavně dů- 
slednému provádění stanovených opatření,
PÉČE O ZDRAVÍ ZVÍŘAT A JEHO OCHRANU
9.
Péče o zdraví zvířat a jeho ochranu zahrnuje zejména
a) vytváření optimálních podmínek z hlediska životní- 
ho prostředí, ošetřování, výživy, plemenitby, hospodářské- 
ho nebo jiného využívání zvířat a dodržování zásad hygie- 
ny a sanitace,
b) plánování, organizování, odborné řízení a prová- 
dění veterinárních preventivních, profylaktických, diag- 
nostických, léčebných, ochranných a zdolávacích opatření,
c) uplatňování požadavků veterinární péče při řízení
reprodukčního procesu hospodářských zvířat,
d) kontrolu zdraví a kontrolu dědičnosti zdraví hos- 
podářských zvířat,
e) ochranu zvířat před týráním osobami nebo techno- 
logickým zařízením,
f) veterinární dozor nad plněním povinností stanove-
ných na úseku péče o zdraví zvířat a jeho ochranu tímto
zákonem a předpisy podle něho vydanými, jakož i povinnos- 
tí uložených v péči o zdraví zvířat a jeho ochranu podle
- 10 -
tohoto zákona a předpisů podle něho vydaných.
Při vymezení obsahu všestranné péče
o zdraví zvířat a jeho ochranu se na pr- 
vém, místě zdůrazňuje veterinární preven- 
ce (písm. a/), která je důležitým úkolem
chovatelů. Ostatní úkoly přísluší přede- 
vším orgánům veterinární péče a organiza- 
cím státní veterinární služby.
Zdravé životní prostředí, řádné oše- 
třování, racionální výživa a účelné využí- 
vání reprodukčního potenciálu hospodář- 
ských, zvířat jsou rozhodujícími činiteli
intenzifikace živočišné výroby. To potvr- 
zují i poznatky o tzv. ztrátách neinfekč-
ního
původu a jejich souvislostech s vý- 
robně ekonomickými podmínkami.
Kontrolou zdraví hospodářských zví- 
řat se rozumí soustavné zkoumání jejich
zdravotního stavu v zájmu včasného zjiš- 
tění těch skutečností, které signalizují
nebezpečí vzniku poruch zdravotního stavu
a snižování reprodukční výkonnosti a užit-
kovosti zvířat, Z výsledků kontroly dědič- 
nosti zdraví hospodářských zvířat, založe- 
né na sledování určených zdravotních zna- 
lců a vlastností a na posuzování potomstva,
se vychází při zdravotní selekci hospodář- 
ských zvířat a jejich zařazování do ple-
menitby.
10.
Zvířata musí být
a) chována v takovém životním prostředí, které umož- 
ňuje co nejvyšší využití jejich reprodukčních a produkč- 
ních vlastností, dodržování zásad hygieny a sanitce a
provádění ochranných a zdolávacích opatření,
b) udržována v čistotě a řádně ošetřována, napájena,
krmena a využívána způsobem odpovídajícím jejich druhu a
kategorii, popřípadě i užitkovati.
Ve stručnosti se upozorňuje pouze na
hlavní požadavky na životní prostředí, o-
šetřování, výživu a způsob využívání zví- 
řat.
-11-
 
11.
Chovatelské organizace jsou povinny zejména
a) soustavně pečovat o udržování vhodných zoohygie-
nických podmínek v prostorech a zařízeních, v nichž se
zdržují zvířata, a o řádnou asanaci prostředí,
b) neodkladně uvědomit příslušného veterinárního
lékaře o podezření z onemocnění, o onemocnění, o zmetá- 
ní něho o úhynu zvířat a vyžádat si odbornou veterinár- 
ní pomoc, podle potřeby i zajistit do příchodu veterinár- 
ního lékaře poskytnutí první pomoci,
c) ve spolupráci s orgány veterinární péče a orga- 
nizacemi státní veterinární služby a s výrobci krmiv za- 
jistit efektivní využívání a racionální zhodnocování zdra- 
votně nezávadných krmiv v souladu s nejnovějšími poznatky
o výživě zvířat v zájmu dobrého zdravotního stavu, požado- 
vané užitkovosti a reprodukce zvířat i produkce plánované- 
ho množství hygienicky jakostních živočišných produktů,
d) vytvářet podmínky pro zajištění hygienicky ja- 
kostních živočišných produktů.
Bližší podrobnosti o zoohygienických
podmínkách v prostorech a zařízeních., ve
kterých se chovají hospodářská zvířata,
obsahují hlavně příslušné technické normy.
Asanace prostředí je souborem opatře- 
ní zahrnujících mechanickou očistu, dezin- 
fekci, dezinsekci a deratizaci, popřípadě
i dezodorizaci, včasné a neškodné odstra- 
ňování zbytků použitých asanačních pro- 
středků a konfiskátů živočišného průvodu
i takovou úpravu prostředí (včetně oprav
a údržby stavby a vnitřního zařízení), kte- 
rá zabraňuje množení a šíření škodlivých
mikroorganismů a makroorganismů, pachových
emisí a imisí.
12.
Povinnosti chovatelských organizací při vytváření
- 12 -
optimálních podmínek z hlediska životního prostředí, o-
šetřování, výživy a plemenitby zvířat platí přiměřeně
i pro občany, kteří chovají hospodářská zvířata.
Občané, kteří chovají ostatní zvířata, jsou povinni
zejména
a) dodržovat požadavky veterinární péče na chov
zvířat příslušného druhu i stanovená ochranná a zdolává-
čí opatření,
b) počínat si vždy tak, aby nedocházelo k jakémuko-
li týrání zvířat,
c) dbát, aby chovem zvířat nebyly narušovány zásady
péče o zdravé životní prostředí a občanského soužití.
Na občany, kteří chovají hospodářská
zvířata, se přiměřeně vztahují povinnosti
chovatelských organizací.
Ostatními zvířaty se tu rozumějí psi,
kočky, zpěvaví, okrasní a draví ptáci, la- 
boratorní zvířata, plazi, obojživelníci,
akvarijní ryby a další zvířata chovaná v do- 
mácnostech zpravidla k uspokojování různých
zájmů a zálib. Přihlíží se k tomu, že právě
tato zvířata chovaná občany v domácnostech
jsou - vedle tzv. komensálních zvířat (hlo- 
davců, holubů, hrdliček, racků apod.) - po- 
tenciálním zdrojem rozšiřování nákaz zvířat
a zoonóz i znečisťování společných prosto- 
rů v domech, veřejných prostranství apod.,
mnohdy též příčinou rušení občanského sou- 
žití (hlukem, zápachem apod.),
13.
Orgány veterinární péče jsou oprávněny stanovit ve
svých územních obvodech, které odborné veterinární úkony
a v jakém rozsahu budou prováděny v souladu s plánem pre- 
ventivních, profylaktických, diagnostických, léčebných a
jiných opatření, anebo se zřetelem na výskyt a průběh ná- 
kaz, jiných hromadných onemocnění a poruch reprodukce zví- 
řat.
- 13 -
Chovatelé jsou povinni, umožnit veterinárním pracov- 
níkům provádění těchto odborných úkonů, zejména pravidel- 
ných preventivních prohlídek, odběr vzorků v potřebném
množství k vyšetření a posouzení a očkování zvířat, po- 
skytovat jim přitom potřebnou věcnou, osobní i jinou po- 
moc a podle pokynů veterinárních pracovníků odstraňovat
zjištěné závady a nedostatky.
Odborné veterinární" úkony se provádě- 
jí jednak podle plánu, jednak operativně
podle nákazové situace.
14.
V případech stanovených předpisem vydaným podle to- 
hoto zákona je třeba k přemístění zvířete souhlasu pří- 
slušného veterinárního lékaře,
Před zařazením do chovu se přemístěná zvířata zpra- 
vidla ponechávají v karanténě.
Podrobnosti o vydávání souhlasu k pře- 
místění zvířat (jakým způsobem se vydává,
ve kterých případech se nevydává apod.) bu-
dou upraveny předpisem vydaným k provedení
zákona přitom bude. posouzena i problemati- 
ka průvodních listů. V tomto předpise bude
rozlišováno zejména mezi přemísťováním hos- 
podářských a ostatních zvířat a - pokud jde
o hospodářská zvířata - mezi přemísťováním
hospodářských zvířat zemědělských organiza- 
cí s uzavřeným a otevřeným obratem stáda.
15.
Zvířata různých druhů, kategorií, popřípadě i pohla- 
ví se přepravují zpravidla odděleně a musí být ošetřována
tak, aby nedošlo k ohrožení či narušení jejich zdravotní-
ho stavu.
Pro hromadnou přepravu zvířat mohou být používány jen
takové dopravní prostředky a zařízení (klece apod.), které
- 14 -
odpovídají požadavkům veterinární péče i bezpečné mani- 
pulace se zvířaty.
Podmínky pro přepravu zvířat jednot- 
livými druhy dopravy jsou upraveny také
zvláštními předpisy (zejména příslušnými
přepravními řády). Tyto předpisy však u-
pravují uvedenou problematiku z hlediska
bezpečnosti a plynulosti dopravy, nikoli
z hlediska požadavků veterinární péče.
16.
Podle pokynů a v součinnosti s příslušnými orgány
veterinární péče vypracují chovatelské organizace
a) pohotovostní plány ochranných a zdolávacích opa- 
tření pro případ výskytu velmi nebezpečných a nebezpeč- 
ných nákaz zvířat,
b) v návaznosti na prováděcí hospodářské plány o-
zdravovací plány ke zdolání velmi nebezpečných a nebez- 
pečných nákaz, hospodářsky významných jiných hromadných
onemocnění a poruch reprodukce zvířat.
Návrhy pohotovostních a ozdravovacích plánů předklá-
dají chovatelské organizace ke schválení příslušným národ- 
ním výborům.
Pohotovostní a ozdravovací plány jsou
nástrojem i dokladem cílevědomosti a sou- 
stavnosti v zabezpečování úkolů veterinár- 
ní péče.
17.
Při vzniku podezření z nákazy nebo jiného hromadné- 
ho onemocnění zvířat uvědomí o něm chovatel neprodleně
příslušného veterinárního lékaře a učiní nezbytná opatře- 
ní k tomu, aby nedocházelo k ohrožení zdraví dalších zví- 
řat nebo lidí.
Chovatelská organizace je povinna do příchodu věte-
- 15 -
rinárního lékaře provést v souladu s pohotovostním plá- 
nem ochranných a zdolávacích opatření a s požadavky ve- 
terinární péče další neodkladná opatření zejména v or- 
ganizaci a řízení výroby a práce.
Povaha věci vyžaduje, aby se chova- 
telská organizace nespokojila - vznikne-li
u ní podezření z nákazy nebo jiného hro- 
madného onemocnění zvírat - jen se splně- 
ním povinností požadovaných od každého
chovatele, nýbrž aby okamžitým provede- 
ním vhodných organizačních, popřípadě ka- 
ranténních a jiných opatření (podle poho- 
tovostního plánu; napomáhala od počátku
úspěšnému zdolávání a zamezení šíření ná- 
kazy nebo jiného hromadného onemocnění
zvířat a přispěla tak ke zmenšení poten- 
ciálních ztrát.
18.
Ochranná a zdolávací opatření při vzniku nákazy ne- 
bo jiného hromadného onemocnění zvířat organizují, odbor- 
ně řídí a kontrolují, podle jejich povahy a okolností i
provádějí orgány veterinární péče a organizace státní ve- 
terinární služby ve spolupráci s národními výbory, orgá-
ny Sboru národní bezpečnosti, jinými orgány státní sprá- 
vy, orgány státního hospodářského řízení zemědělství,
chovateli a organizacemi zacházejícími se živočišnými
produkty a krmivy.
Vznik velmi nebezpečné nebo nebezpečné nákazy zví- 
řat musí příslušný veterinární lékař hlásit nadřízenému
orgánu veterinární péče, vznik nemoci přenosné ze zvířat
na člověka příslušnému orgánu hygienické služby.
Jde-li o nemoc přenosnou ze zvířat na člověka, po- 
stupují orgány veterinární péče a organizace státní ve- 
terinární služby v úzké součinnosti s orgány hygienické
služby.
Týkají-li se ochranná a zdolávací opatření chráněné-

