- 21 -
/8/ V rozhodnutí hospodářské arbitráže, kterým se or-
ganizaci nebo orgánu hospodářského řízení ukládá povinnost
odvést do státního rozpočtu hospodářskou pokutu, může být
uložena též povinnost uveřejnit rozhodnutí. Hospodářská
arbitráž může v rozhodnutí též stanovit, že rozhodnutí uve-
řejní, a to na náklad povinné organizace nebo orgánu hos-
podářského řízení,
/9/ Rozhodnutí o uložení hospodářské pokuty může změ-
nit jen presidium Státní arbitráže Československé socialis-
tické republiky. Návrh na toto opatření předkládá presidiu
příslušný ministr /vedoucí ústředního orgánu/, popřípadě
příslušná rada krajského národního výboru nebo některý člen
presidia; návrh má odkladný účinek.
§ 46c
Provádění odvodů
/1/ Odvody a hospodářské pokuty uložené podle § 46a
a 46b organizacím nebo orgánům v působnosti federace se
odvádějí do státního rozpočtu federace, odvody a hospodář-
ské pokuty uložené ostatním organizacím a orgánům se odvádě-
jí do státních rozpočtů republik.
/2/ V rozhodnutí o uložení odvodu do státního rozpočtu
a o uložení hospodářské pokuty se uvede, která organizace
nebo orgán a jakou částku je povinna odvést, V rozhodnutí
se uvede též finanční správa, na jejíž účet má být určená
částka odvedena; stejnopis rozhodnutí zašle hospodářská ar-
bitráž také tomuto orgánu.
§ 46d
Pro řízení o odvodu penále do státního rozpoč-
tu a o uložení hospodářské pokuty platí přiměřeně ústa-
- 22 -
novení části třetí. Za tato řízení se arbitrážní poplatky
neplatí. "
44. Za § 46d se vkládá označení části páté s nadpisem
"Cest pátá
Ustanovení společná, přechodná a závěrečná"
45. V § 47 v druhé větě se za slova "poslední den lhůty"
vkládají slova "na sobotu nebo",
46. Za § 47 se vkládá § 47a, který zní:
"§ 47a
Jestliže z jednání organizační jednotky socialistic-
ke organizace x/ je zavázána organizace nebo jestliže orga-
nizace odpovídá za závazky své. organizační jednotky, poklá-
dá se právo uplatněné vůči organizační jednotce též za prá-
vo uplatněné vůči organizaci. "
x/ § 17 odst. 2 hospodářského zákoníku.
47. Nadpis nad § 48 "Přechodná a závěrečná ustanovení" se
vypouští.
48. § 49 odst. 3 zní:
"/3/ Pravomoc v hospodářských sporech o náhradu škody,
související s provozem dopravních prostředků /včetně sporů
z regresních nároků/ přejde na hospodářskou arbitráž dnem,
který stanoví vláda Československé socialistické republiky.
Do toho dne rozhodují tyto spory podle dosavadních předpi-
sů soudy. "
- 23 -
81. II
Ustanovení § 9a se nevztahuje na pracovníky orgánů
hospodářské arbitráže, jejichž pracovní poměr vznikl před
1. lednem 1983.
Čl. III
Předsednictvo Federálního shromáždění se zmocňuje, aby
ve Sbírce zákonů vyhlásilo úplné znění zákona č. 121/1962 Sb.,
o hospodářské arbitráži, jak vyplývá z pozdějších předpisů.
Čl. IV
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Důvodová zpráva
Všeobecná část
Zákon o hospodářské arbitráži č. 121 z r. 1962, kte-
rým byla vytvořena jednotná soustava orgánů hospodářské ar-
bitráže, byl významnějším způsobem novelizován jen zákonem
č. 139/1970 Sb. Hlavním cílem této novelizace však nebylo
zdokonalení normativního obsahu, ale převážně jen přizpů-
sobení organizační struktury hospodářské arbitráže fede-
rativnímu uspořádání státu.
Poznatky a zkušenosti již delší dobu naznačují, že
dosavadní právní úpravu obsaženou v tomto zákoně je třeba
doplnit a zpřesnit* Kromě toho je jeho novelizace nezbyt-
ná též z toho důvodu, aby do procesního předpisu byly pro-
mítnuty úpravy vyplývající z nových hmotněprávních úprav
obsažených v novele hospodářského zákoníku a zejména pak
z toho důvodu, aby hospodářská arbitráž mohla svou roz-
hodovací i mimorozhodovací činností účinněji plnit své
specifické úkoly při organizaci a kontrole dodavatelsko-
odběratelských vztahů.
Náležité uplatnění účasti orgánů hospodářské arbitrá-
že na realizaci hospodářské politiky státu, především na
realizaci požadavku působit ke zpřísnění disciplíny v do-
davatelsko-odběratelských i řídících vztazích, je možné za
předpokladu, že též právní úprava obsažená v zákoně o hos-
podářské arbitráži vytvoří v uvedeném směru dostatečný pro-
stor. Návrh proto obsahuje důležitá ustanovení, vytvářejí-
cí předpoklady pro zvýšení jednotnosti a pro urychlení roz-
hodování, jakož i pro účinnější využívání poznatků celého
- 2 -
systému orgánů hospodářské arbitráže ke zpracování návrhů
na opatření pro politické a státní orgány.
K posílení kontrolní funkce arbitráže směřuje nově kon-
cipovaná úprava signalizační činnosti arbitráže, jež má svým
pojetím - na rozdíl od úpravy dosavadní - výrazně motivovat
socialistické organizace a jejich řídící orgány k odstra-
ňování nedostatků a jejich příčin v hospodářské činnosti.
Dosavadní úprava spoléhá na dobrovolné respektování signa-
lizace a neobsahuje v uvedeném směru donucovací prvek.
Řešení úkolu posílit kontrolní funkci arbitráže vyvo-
lává nový pohled i na institut rozhodců. Zákon se v sou-
časné době o zvláštní formě rozhodování hospodářských spo-
rů, tj. o jejich rozhodování rozhodci, pouze zmiňuje, za-
tímco vlastní právní úprava v zákoně chybí. S ohledem na
ústavněprávní principy tvorby práva je nutné, aby zákon byl
rozšířen o úpravu základních otázek tohoto rozhodování.
Novela umožňuje vládě stanovit, v kterých případech se
vyjímá z pravomoci hospodářské arbitráže rozhodování hos-
podářských sporů uvnitř výrobní hospodářské jednotky a je-
jich řešení přenechat generálnímu řediteli nebo orgánu jím
určenému. Dosud se tímto způsobem řeší tyto spory v rám-
ci výrobních hospodářských jednotek koncernového typu na zá-
kladě nařízení vlády Československé socialistické republiky
č. 91/1974 Sb,, o organizaci výrobních hospodářských jednotek
a o jejich statutech.
Další druh nově navržených úprav je vyvolán nezbyt-
ností transformovat některé hmotněprávní úpravy, navržené
novelou hospodářského zákoníku, do procesního předpisu tam,
kde příslušná materiální úprava bezprostředně s úpravou pro-
cesněprávní souvisí. Jde především o institut hospodářských
pokut, který zavádí novela hospodářského zákoníku jako no-
- 3 -
vý druh postihu protispolečenského chováni socialistických
organizaci a jejich řídicích orgánů. To vyvolává nutnost
úpravy nejen řízení o jejich ukládání jako specifického dru-
hu arbitrážního řízení
/neboť nejde o spor mezi organizace-
mi, na který by bylo možné použít obecných ustanovení o ar-
bitrážním řízení/, ale i nutnost úpravy vymezení pravomoci
hospodářské arbitráže. Tento nový druh řízení současně vy-
žaduje, aby potřebným způsobem byla doplněna i ustanovení
o příslušnosti k jednání a rozhodování o návrzích na projed-
náni a rozhodnutí o uložení hospodářských pokut. Vzhledem
k závažnosti postihovaného jednáni a k tomu, že účastníky ří-
zení budou též orgány hospodářského řízeni, je nutné, aby o
těchto návrzích rozhodovaly jen Státní arbitráž Českosloven-
ské socialistické republiky a státní arbitráže republik, a to
ve zvláštních senátech. Z obdobných důvodů se upravuje též
zvláštní řičení při rozhodování o odvodech penále do státní-
ho rozpočtu v případech, kdy organizace porušily povinnost
penále účtovat, vymáhat a zaplatit.
Do zákona o hospodářské arbitráži je nutno též promít-
nout novou úpravu právní subjektivity. Jestliže hospodářský
zákoník napříště přizná oprávnění vystupovat v hospodařsko-
právních vztazích svým jménem a nést majetkovou odpovědnost
i jiným útvarům než socialistickým organizacím /koncernové
podniky, družstevní územní orgány a nižší složky společen-
ských organizací/ je zapotřebí těmto subjektům hmotněpráv-
ních vztahů přiznat i způsobilost být stranou arbitrážního
řízení.
Poslední okruh navržených úprav se týká těch ustanoveni
zákona o hospodářské arbitráži, která upravuji postup arbitrá-
že při výkonu její rozhodovací činnosti. Tyto návrhy mají za
účel - při respektování specifičnosti rozhodovací činnosti
- 4 -
arbitráže a při zachování zásad ovládajících arbitrážní ří-
zení - zdokonalit stávající právní úpravu zejména tím, že ji
doplní o takové úpravy, které v zákoně chybí vůbec nebo je-
jichž přílišná stručnost neposkytuje dostatečný návod pro
postup orgánů hospodářské arbitráže a účastníků hospodář-
ského sporu, což vyvolává při aplikaci práva problémy. Dosa-
vadní stav tak neodpovídá nejen potřebám praxe, ale ani ú-
stavním principům normotvorby. Jde především o úpravu zahá-
jení arbitrážního řízení, o úpravu překážek postupu řízení,
o rozhodování o nákladech řízení, o rozšíření oprávnění pre-
sidia Státní arbitráže Československé socialistické republi-
ky vadné rozhodnutí též změnit/což přispěje k prohloubení
zásady urychleného rozhodování sporů/ a konečně o doplnění
úpravy přezkoumání arbitrážních rozhodnutí.
Náročnost úkolů, které má hospodářská arbitráž plnit,
vyžaduje též, aby v hospodářských sporech rozhodovali jen
pracovníci, kteří mají potřebnou politickou a odbornou kva-
lifikaci, jakož i potřebnou praxi a zkušenost v oboru hospo-
dářského práva. Novela proto upravuje kvalifikační předpo-
klady pro výkon funkce státního arbitra a podmínky jeho jme-
nování.
Přijetí novely zákona o hospodářské arbitráži si ne-
vyžádá zvýšení výdajů ze státního rozpočtu.
- 5 -
Zvláštní část
K čl. I návrhu
K bodu 1 a 2 /§ 1/:
Návrh novely hospodářského zákoníku v § 17 odst. 2 při-
znává oprávnění vystupovat v hospodářskoprávních vztazích
svým jménem též organizačním jednotkám státních organizací,
územním a oborovým orgánům družstevních organizací a orgá-
nům a organizačním složkám společenských organizací. Ná-
vrh novely hospodářského zákoníku dále zavádí hospodářské
pokuty a odvody penále do státního rozpočtu s tím, že o je-
jich uložení rozhoduje hospodářská arbitráž. Ve výčtu hlav-
ních úkolů, které plní arbitráž při organizaci, úpravě a
kontrole dodavatelsko-odběratelských vztahů dosud v zákoně
nebyla vyjádřena působnost arbitráže při přípravě a vydá-
vání obecně závazných předpisů. Proto je nutno ustanovení
§ 1 odpovídajícím způsobem doplnit.
Ostatními účastníky hospodářských závazkových vztahů
se v § 1 písm. a/ rozumějí orgány hospodářského řízení, po-
kud jsou subjektem závazkového vztahu založeného hospodář-
skou smlouvou nebo příkazem podle § 332 f/ hospodářského
zákoníku.
K bodu 3 až 5 /§ 2/;
Výslovné uvedení určovacích sporů, odstraňuje dosa-
vadní pochybnosti, zda a v kterých případech i tyto spory
rozhoduje hospodářská arbitráž.
Není účelné, aby i spory mezi socialistickými organi-
zacemi, týkající se vztahů upravených zákoníkem mezinárod-
ního obchodu č. 101/1963 Sb.
/viz např. ustanovení § 2
- 6 -
odst. 1 písm. d// rozhodovala hospodářské arbitráž, a to ze
stejných důvodů, pro které byly z její pravomoci vyňaty
spory z přepravních smluv v souvislosti s vývozem nebo do-
vozem zboží.
Navržená úprava umožňuje vládě Československé socialis-
tické republiky, aby stanovila, že určité hospodářské spo-
ry uvnitř výrobní hospodářské jednotky rozhoduje generál-
ní ředitel nebo orgán jím pověřený.
K bodu 7 /§ 8 odst. 2/:
Při dřívějším dvoustupňovém organizačním uspořádání
arbitrážní soustavy, ve které jediný orgán /Státní arbitráž
Československé socialistické republiky/ přímo řídil všechny
ostatní /krajské státní arbitráže/, nebylo zapotřebí v zá-
koně Č. 121/1962 Sb. upravovat obecné zásady jejich vzájem-
né součinnosti. Tato potřeba vznikla až po novelizaci prove-
dené zákonem č. 139/1970 Sb., kterým bylo právně realizová-
no nové organizační uspořádání této soustavy podle principů
čs. federace a který rozšířil počet článků o Státní arbitráž
České socialistické republiky a Státní arbitráž Slovenské
socialistické republiky.
Úprava je potřebná, protože nejen Státní arbitráž Čes-
koslovenské socialistické republiky, ale v převážné míře
krajské arbitráže a rovněž republikové arbitráže rozhodují
spory, v nichž jsou stranami organizace z různých republik
a stejně tak též spory z oblastí, které podle ústavního zá-
kona o čs. federaci patří do působnosti federace. Součinnost,
zejména dostatek bezprostředních a rychlých informací, je
pro Státní arbitráž Československé socialistické republiky
dále nutná též proto, aby mohla v potřebné míře a včas in-
formovat vládu Československé socialistické republiky o aktu-
álních skutečnostech zjištěných v těchto oblastech a připra-
- 7 -
vovat pro ni rozbory a návrhy na opatření tak, jak jí to u-
kládá zákon.
Toto doplnění vyjadřuje postavení Státní arbitráže
České socialistické republiky a Státní arbitráže Slovenské
socialistické republiky jednak jako státních orgánů repub-
lik, jednak jako organizačních článků jednotné soustavy stát-
ní arbitráže. Současně zabraňuje tomu, aby Státní arbitráž
Československé socialistické republiky vyžadovala uvedené
údaje a součinnost od krajských státních arbitráží bez vě-
domí státních arbitráží republik. Po této změně je z věc-
ného hlediska § 8 odst. 2 totožný s kompetenčním zákonem po-
kud jde o vztah Státní arbitráže Československé socialistic-
ké republiky k republikovým arbitrážím. Je modifikovaný, po-
kud jde o vztah Státní arbitráže Československé socialistic-
ké republiky ke krajským arbitrážím, a to z toho důvodu, že
krajské státní arbitráže - na rozdíl od hospodářských a vý-
robních organizací řízených ministerstvy republik - plní
rozhodovací funkce i v oblasti působnosti federace.
K bodu 9 /§ 9a/:
Význam činnosti hospodářské arbitráže v systému stát-
ních orgánů a nutnost zabezpečovat vysokou odbornou úroveň
pracovníků hospodářské arbitráže vyžaduje, aby základní pod-
mínky pro ustanovování státním arbitrem byly upraveny záko-
nem. V návaznosti na to se do zákonné úpravy nově zavádí ja-
ko podmínka pro ustanovení do funkce státního arbitra slo-
žení arbitrážní zkoušky a současně se upravuje institut ar-
bitrážního čekatele obdobně, jako je tomu v zákoně o organi-
zaci soudů a o volbách soudců a v zákoně o prokuratuře.
K bodu 10 /§ 10 odst. 2 a 3/:
Rozšíření oprávnění presidia změnit rozhodnutí hospo-
dářské arbitráže je vyvoláno potřebou urychleně rozhodovat
- 8 -
spory mezi socialistickými organizacemi vzhledem k tomu,
že rozhodnutí sporu zpravidla úzce souvisí se zabezpečením
plnění úkolu plánu, Z téhož důvodu a dále též vzhledem k
tomu, že rozhodování presidia se zpravidla dotýká úkolů u-
kládaných vládou Československé socialistické republiky, u-
pravuje se hlasování členů presidia tak, aby lépe napomá-
halo jeho rozhodovací funkci a odpovídalo postavení hlavní-
ho arbitra Československé socialistické republiky i jeho od-
povědnosti a úkolům v arbitrážní soustavě, které zákon vy-
jadřuje tak, že hlavní arbitr Československé socialistické
republiky řídí celou soustavu /§ 5/ a odpovídá vládě Česko-
slovenské socialistické republiky za řádnou činnost všech
orgánů hospodářské arbitráže /§ 9/.
K bodu 12 až 15 /§ 13, § 13a/:
Účastníkem řízení o uložení hospodářské pokuty bude
vždy ústřední orgán federace nebo republiky jako navrhova-
tel. Je proto namístě, aby o těchto návrzích rozhodovaly
ústřední orgány hospodářské arbitráže.
K bodu 16 /§ 14 odst. 3/:
Vytváří se lepší předpoklady pro jednotnost a komplex-
nost rozhodování nejvýznamnějších hospodářských sporů a pro
úplnější informovanost hospodářské arbitráže o zabezpečová-
ní potřebných podmínek pro realizaci nejdůležitějších in-
vestičních akcí. Pod investiční výstavbou ukládanou vládou
se rozumějí stavby uložené jako závazný úkol státního plá-
nu.
K bodu 17 /§ 20 odst. 2 a 3/:
Dosavadní právní úprava řeší pouze otázku uplatnění
práva /ustanovení § 47 zákona o hospodářské arbitráži v
- 9 -
souvislosti s ustanovením § 130 a 131 hospodářského záko-
níku/, tj, hmotněprávní účinky spojené s podáním arbitráž-
ní žádosti; neobsahuje však určení okamžiku, kdy vzniká
procesně právní poměr, k němuž se váží procesně právní ú-
činky, jež zákon se zahájením řízení spojuje.
K bodu 18 /§ 21 odst. 1/:
Ustanovení dosavadního § 21 neobsahuje povinnost na-
vrhovatele uvést v návrhu všechny podstatné individualizač-
ní znaky. Jestliže se navrhují tyto znaky jako povinný ob-
sah rozhodnutí o zahájení řízení z vlastního podnětu ar-
bitráže, je správné, aby se stejná povinnost vztahovala i
na návrhy podávané stranou ve sporu.
K bodu 20 /§ 22a/:
Dosavadní úprava řeší pouze otázku kompetenčních kon-
fliktů, avšak neupravuje postup hospodářské arbitráže a ú-
činky s ním spojené tehdy, jestliže hospodářská arbitráž
zjistí, že arbitrážní žádost např. směřuje proti závodu,
který nemá právní subjektivitu. V důsledku nedostatku této
úpravy při odmítnutí žádosti zanikají navrhovateli hmotně
právní účinky spojené s uplatněním práva, což může mít za
následek jeho prekluzi. Navrhovaná úprava umožňuje překo-
nat tento nedostatek.
K bodu 22 /§ 25 odst. 3/:
Znalecký posudek je důležitým důkazním prostředkem,
dosavadní úprava však neobsahuje ani jeho rámcovou úpra-
vu. Je proto nutné v zákoně alespoň stanovit, kdo může
pro účely arbitrážního řízení posudek vypracovat a dále to,
že účastníci řízení mají právo se s tímto důkazem sezná-
mit, k němu se vyjádřit a navrhovat jeho doplnění.
- 10 -
K bodu 23 /§ 27/:
Ustanovení se vypouští vzhledem k úpravě obsažené v
novém § 46c.
K bodu 24 /§ 28/:
Neodstranitelné překážky řízení jsou jiným /speciál-
ním/ důvodem pro zastavení řízení, než je dodatečné odpad-
nutí důvodu řízení. Proto je zapotřebí způsob ukončení ří-
zení upravit výslovně.
K bodu 25 /§ 30a/:
Povinnost zápisu, který pořizuje sám arbitr, a podepi-
sují účastníci řízení, se omezuje na nejzávažnější, příklad-
mo vypočtené skutečnosti. Navrženou úpravou se posiluje prin-
cip materiální pravdy při minimálním administrativním zatí-
žení.
K bodu 27 /§ 32/:
Institut rozhodců je v dosavadní úpravě sice zakotven,
ale základní věci týkající se tohoto druhu rozhodování záko-
nem upraveny nejsou.
Dosavadní podzákonná úprava umožňovala, že rozhodcům
bylo svěřováno rozhodování i tak významných sporů, které je
zákonem vyhrazeno ústředním orgánům hospodářské arbitráže,
nebo sporů týkajících se zahraničního obchodu a majetkových
sporů o značně vysoké částky. Rozhodování sporů tohoto cha-
rakteru není vhodné dále ponechávat rozhodcům, protože pře-
sahuje původní poslání tohoto institutu. Proto se navrhuje,
aby z rozhodování nejzávažnějších sporů byl rozhodce vylou-
čen. Ježto podání arbitrážní žádosti rozhodci má tytéž práv-
-11-
ní účinky jako podání žádosti u hospodářské arbitráže, po-
stupuje se při odstraňování vad arbitrážní žádosti obdobně
podle § 22. Rozhodce však nemůže snížit nebo prominout ma-
jetkové sankce, snížit náhradu škody, ani uložit pořádko-
vou pokutu,
K bodu 30 /§ 37 odst. 1/:
Pro vhodnost použití ustanovení o rozhodnutí majetko-
vého sporu bez arbitrážního jednání není významná výše část-
ky, jejíž zaplacení se požaduje, ale jednoduchost věcné
stránky sporu a jednoznačnost předběžných důkazů. Proto je
účelné vypustit omezení na spory do 50 000 Kčs. Současně
se zdůrazňuje, že pro rozhodnutí majetkového sporu bez ar-
bitrážního jednání musí být předmět sporu plně objasněn.
K bodu 33 /§ 40/:
Cílem nové úpravy výkonu arbitrážního rozhodnutí zně-
jícího na nepeněžité plnění je vymezit alespoň základní pra-
vidla postupu pro tento specifický druh procesního řízení.
Za důvody zvláštního zřetele hodné, pro které arbitráž roz-
hodne o odkladu výkonu arbitrážního rozhodnutí, je třeba
pokládat případ, kdy okamžité plnění rozhodnutí nelze spra-
vedlivě požadovat, protože organizace např. neobdržela pod-
dodávku z dovozu, která je nezbytná k plnění rozhodnutí
apod. Pokuta se odvádí do státního rozpočtu příslušného
podle podřízenosti povinné organizace.
K bodu 34 /§ 41/:
Jako samostatný důvod pro přezkoumání rozhodnutí se v
návrhu výslovně uvádějí "nova", aby byly vyloučeny pochyb-
nosti o přípustnosti tohoto důvodu k přezkoumání. Novými
- 12 -
skutečnostmi, které nemohly být stranám známy v době vy-
dání arbitrážního rozhodnutí, se míní i skutečnosti nasta-
lé po vydání rozhodnutí.
Úprava, podle níž jsou státní arbitráže republik po-
vinny zahájit z podnětu hlavního arbitra Československé so-
cialistické republiky řízení o přezkoumání rozhodnutí kraj-
ské státní arbitráže, vytváří lepší předpoklady pro reali-
zaci ustanovení § 9 o odpovědnosti hlavního arbitra Česko-
slovenské socialistické republiky za činnost celé soustavy
arbitrážních orgánů; přispěje též k jednotnosti rozhodová-
ní.
K bodu 37 /§ 42/:
Podle dosavadní úpravy presidium Státní arbitráže Čes-
koslovenské socialistické republiky nemůže přezkoumané roz-
hodnutí změnit, ale pouze zrušit. Přitom jde-li o věc, kde
průběh řízení po zrušení napadeného rozhodnutí nemůže při-
nést ve skutkovém stavu, o něž se vadné rozhodnutí opíralo,
žádnou změnu, je tímto omezením narušována zásada urychle-
ného rozhodování sporů a zásada hospodárnosti řízení.
K bodu 39 /§ 42a/:
Úpravou se odstraňují nejasnosti v otázkách majetkové-
ho vypořádání, jestliže bylo plněno na základě rozhodnuti,
které s větším časovým odstupem - po uplynutí prekluzivních
lhůt. pro uplatňování práva na vrácení - bylo dodatečně změ-
něno nebo zrušeno.
K bodu 40 /§ 44a/:
Podle současné právní úpravy se v arbitrážním řízení
platí pouze arbitrážní poplatky. Ve smyslu ustanovení § 25
- 13 -
odst. 1, 3 je možné, a jak ukazuje rozhodovací praxe ar-
bitrážních orgánů ve značné části sporů i nutné, zabezpe-
čit zjištění
materiální pravdy na základě svědecké výpovědi,
ale především znaleckého posudku, se kterým jsou spojeny fi-
nanční náklady. Zákon o hospodářské arbitráži však neobsa-
huje právní oporu pro rozhodování o placení svědečného a
zejména znalečného podle zákona č. 36/1967 Sb. a prováděcí
vyhl. č. 37/1967 Sb. Obdobně jako v některých dalších pří-
padech rozhodují proto orgány hospodářské arbitráže o těch-
to nákladech pouze na základě obecných právních zásad. Pro-
to je nutné, aby zákon o hospodářské arbitráži zakotvil ne-
jen výčet nákladů řízení, ale též stanovil základní zásady
pro rozhodování o jejich náhradě.
K bodu 41 a 42 /§ 45/:
Dosavadní úprava institutu signalizací neobsahuje žád-
ný donucovací prvek, ale spoléhá na dobrovolné respektová-
ní signalizace adresátem. Zkušenosti však ukázaly, že tako-
vá úprava nemobilizuje adresáty k faktickému úsilí o odstra-
nění závad, v důsledku čehož je řada signalizací vyřizová-
na pouze formálně. Nově navržená úprava má tento nedostatek
odstranit, má zajistit věcné řešení zjištěných závad a tím
přispět ke zkvalitňovaní řídící činnosti.
K bodu 43 /§ 46a, 46b, 46c/:
Novela hospodářského zákoníku dává hospodářské arbitrá-
ži oprávnění uložit organizacím odvod do státního rozpočtu,
bylo-li plněno na základě neplatného právního úkonu /§ 24
odst. 2 h. z. / nebo byla-li porušena povinnost účtovat, vy-
máhat a platit penále /§ 142 odst. 4 h. z. / a déle odvod
hospodářských pokut do státního rozpočtu za závažná protispo-
lečenská jednání /§ 384a h. z. /. Jedná se vesměs o odvody
sankční povahy.
- 14 -
Řízení o odvodech penále do státního rozpočtu se upra-
vuje odchylně od arbitrážního řízení platného pro projedná-
vání a rozhodování sporů. Odvod může být ukládán nejen na
základě zjištění hospodářské arbitráže při projednávání spo-
rů, ale též na základě poznatků zjištěných ústředními orgá-
ny, pokud návrh na uložení odvodu bude obsahovat podklady
potřebné pro rozhodnutí.
Rovněž řízení o ukládání hospodářských pokut vyžaduje
pro svou odlišnou povahu speciální úpravu, zejména pokud
jde o návrhy na uložení pokuty, příslušnost k rozhodování
/§ 13, § 13a/, průběh řízení a účast na něm a o jeho pře-
zkoumání.
K bodu 46 /§ 47a/:
Úpravou se odstraňuje nebezpečí zániku práva pro pří-
pady, kdy oprávněné organizaci není známo, že organizační
jednotka /koncernový podnik/ překročila meze svého opravně
ní a že tedy za závazek odpovídá koncern a arbitrážní žá-
dost měla být podána proti němu.
V Praze dne 30. září 1982
Předseda vlády ČSSR:
