- 19 -
(3) Poplatnici, kterým bylo uděleno povolení k provo-
zování hospodářské činnosti nebo kteří započali činnost smě-
řující k dosahování zisku před účinností tohoto zákona a
kteří se dosud nepřihlásili k daňové registraci (§
8), jsou
povinni učinit tak nejpozději do konce ledna 1983. Nepřihlá-
sí-li se v této lhůtě, může jim orgán vykonávající správu
daně uložit pokutu podle § 9.
§ 26
(1) Daň a příspěvek se vyměří podle tohoto zákona popr-
vé na základě výsledků dosažených v roce 1983.
(2) Pro daňovou povinnost a povinnost příspěvku, vznik-
lou před 1. lednem 1983, se použije zákona č. 113/1971 Sb.,
ve znění pozdějších předpisů a předpisů vydaných na základě
tohoto zákona.
§ 27
Zrušují se:
1. zákon č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku na
sociální zabezpečení, ve znění zákona č. 103/1974 Sb.,
o zemědělské dani, zákona č. 142/1975 Sb., o státním
rozpočtu československé federace na rok 1976, zákona
č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava sazeb
příspěvku na sociální zabezpečení a zákona č. 62/1977
Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací,
2. vyhláška federálního ministerstva financí č. 114/1971
Sb., kterou se provádí zákon o důchodové dani a příspěv-
ku na sociální zabezpečení,
3. výnos federálního ministerstva financí o zdaňování zahra-
ničních podniků, které v ČSSR provádějí stavební a mon-
tážní práce č. j. VI/1-3 580/77, registrovaný v částce
11/1977 Sb.,
- 20 -
4. výnos federálního ministerstva financí o zmocnění Obvodní
finanční správy v Praze 1, Městské finanční správy v Bra-
tislavě, Finanční správy v hl. m. Praze a Krajské finanční
správy v Bratislavě k promíjení penále, ukládaného podle
§ 31 zákona č. 113/1971 Sb., o důchodové dani a příspěvku
na sociální zabezpečení č. j. VI/1-2 812/79, registrovaný
v částce 11/1979 Sb.,
5. výnos ministerstva financí České socialistické republiky,
kterým stanoví sazbu důchodové daně ze zisku z příjmů za
licenční a jim podobné poplatky a za technickou pomoc,
vybírané srážkou u pramene č. j. 154/3 157/1971, registro-
vaný v částce 8/1971 Sb.,
6. Výnos ministerstva financí Slovenské socialistické repub-
liky č. j. 81/249/1971 Sb. - Důchodová daň - srážky daně
ze zisku z příjmů za licenční a jim podobné poplatky za
technickou pomoc, vybírané u dlužníka, registrovaný v
částce 11/1971 Sb.
§ 28
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1983.
Důvodová zpráva
I. VŠEOBECNÁ ČÁST
1. Současná právní úprava
Dúchodová daň je upravena zákonem č. 113/1971 Sb., o důchodové dani
a příspěvku na sociální zabezpečení, doplněného a pozměněného
- zákonem č. 103/1974 Sb., o zemědělské dani, kterým došlo k převedení
organizací zemědělských služeb a společných zemědělských podniků z pů-
sobnosti zákona o důchodové dani do zákona o zemědělské dani;
- zákonem č. 142/1975 Sb., o státním rozpočtu na rok 1976, kterým bylo
upraveno rozpočtové určení výnosu příspěvku na sociální zabezpečení;
- zákonem č. 154/1976 Sb., kterým se mění zákonná úprava sazeb přís-
pěvku na sociální zabezpečení, a to v návaznosti na komplexní přestavba velko-
obchodních cen k 1. 1. 1977
;
-zákonem č. 62/1977 Sb., o úpravách soustavy odvodů a daní organizací,
kterým byla především zrušena daň z objemu mezd. upraveny sazby daně v
návaznosti na výsledky komplexní přestavby velkoobchodních cen, zjednodušen
výpočet základu daně i upřesněn způsob placení záloh.
Zákonem o důchodové dani a příspěvku na sociální zabezpečení je upraven
vztah ke státnímu rozpočtu a rozpočtům národních výborů:
a) družstevních organizací (bytová, výrobní a spotřební družstva, jejich
svazy, Ústřední rada družstev a její podniky), s výjimkou organizací země-
dělského družstevnictví, které podléhají zemědělské dani ze zisku;
b) státních hospodářských organizací v působnosti národních výborů, které se
zabývají převážně místní výrobou a službami a místním stavebnictvím (podniky
místního průmyslu a komunálních služeb, okresní stavební podniky, podniky
Sběrné suroviny, krajská dopravní střediska);
c) společenských organizací a všech ostatních socialistických organizací
(s výjimkou rozpočtových a příspěvkových), jejichž vztah ke státnímu
rozpočtu není upraven jinými právními předpisy;
- 2 -
d) nesocialistických organizací a subjektů se sídlem v cizině s výjimkou
fyzických osob (jednotlivců).
Základní zásady zdaňování těchto poplatníků jsou upraveny na obdobných
principech jako je tomu u odvodů do státního rozpočtu.
Rozhodující složkou je důchodová daň, která je u převážné části poplatníků
uplatňovaná formou daně ze zisku, zatímco u subjektů se sídlem v cizině jde
převážně o daň vybíranou z hrubých příjmů plynoucích jim ze zdrojů na území
československé socialistické republiky (průmyslové licence, autorská a provozo-
vací práva, nájem apod.). U rozhodující části poplatníků je uplatňováno progresivní
zdanění zisku v závislosti na docilované rentabilitě.
Příspěvek na sociální zabezpečení je konstruován shodně, jako je tomu
v zákoně o odvodech do státního rozpočtu a příspěvku na sociální zabezpečení.
Povinnost platit příspěvek na sociální zabezpečení je stanovena v podstatě pouze
státním a některým družstevním organizacím. Ostatní poplatníci platí, pokud to
přichází v úvahu, pojistné nemocenského pojištění podle zákona č. 54/1956 Sb.
Při zdaňování jednotlivých skupin poplatníků se vychází ze zásady relativně
stejných daňových povinností při provozování obdobných činností resp. dosaho-
vání srovnatelných příjmů. Přitom jsou respektovány specifičnosti, vyplývající
z jejich velmi různorodého charakteru (státní, družstevní, společenské orga-
nizace a subjekty se sídlem v cizině), rozdílného poslání (výroba, služby,
doplňková hospodářská činnost apod.) i značně rozdílných ekonomických a
provozních podmínek (různá úroveň cen, poskytování různých služeb, rozdílná
velikost organizací atd.).
V zájmu podpory přednostního rozvoje služeb zabezpečovaných podniky
místního průmyslu, komunálních služeb a výrobních družstev jsou těmto orga-
nizacím poskytovány ze zákona systémové slevy na dani ze zisku a uplatněna
snížená výše příspěvku na sociální zabezpečení.
V systému této daně není uplatňována daň z jmění, a to z důvodů různých
vlastnických vztahů, odchylného charakteru těchto organizací i jejich základního
poslání převážně orientovaného na poskytování služeb a oprav.
V zákoně jsou vyjádřeny i společenské záměry a cíle směřující ke zvýhod-
nění určitých skupin poplatníků a k podpoře zabezpečování jejich základního
poslání. Plné daňové osvobození se vztahuje na družstva invalidů a hospodářská
-3 -
zařízení svazu invalidů pro občany se změněnou pracovní schopností a s
těžším zdravotním postižením, umělecké svazy a kulturní fondy a některé další
organizace. Částečné daňové zvýhodnění je uplatňováno u bytových družstev
a společenských organizací.
2. Stručně zhodnocení současné právní úpravy
Cíle a záměry platné právní úpravy daně jsou diferencovány s ohledem na
okruh subjektů, který této dani podléhá, a to zejména s přihlédnutím k jejich
různému poslání, značně rozdílným podmínkám v oblasti rozhodujících ekono-
mických nástrojů i rozmanité organizační struktury.
Z provedených analýz vyplynulo, že uplatňovaná forma zdaňování, která je
s menšími úpravami v platnosti od roku 1972, se v zásadě osvědčila. Na rozdíl
od předchozího stavu došlo především k důslednějšímu sjednocení systému, zda-
ňování subjektů s relativně stejnými ekonomickými podmínkami. V tom směru
bylo zajištěno i přiměřené zdaňování příjmů dosahovaných z trvalé hospodářské
činnosti provozované společenskými organizacemi. Zvýšilo se i působení této
daně ve vztahu k subjektům se sídlem v cizině.
V souladu se stanovenými cíly a záměry zajišťovala tato daň poměrně rovno-
měrně plánované příjmy, které v převážném rozsahu plynou do rozpočtu národ-
ních výborů. Současný objem této daně spolu s příspěvkem na sociální zabezpe-
čení činí ročně více než 8 mld Kčs..
Dosažené výsledky za uplynulých deset let platnosti této daně prokazují, že
poměrně uspokojivě působila její regulační funkce. U rozhodujících skupin
poplatníků byly vytvořeny vhodné podmínky pro plynulé financování plánovaných
reprodukčních potřeb. Pozitivně lze v této souvislosti hodnotit zejména tu sku-
tečnost, že platná úprava i přes specifické podmínky jednotlivých skupin poplat-
níků respektuje relativně stejné daňové zatížení důchodů (zisků) z provozování
obdobných činností, a to bez rozdílů, zda jde o státní, družstevní nebo spole-
čenské organizace. Průměrné daňové zatížení zisku u celé skupiny poplatníků
činí 55 % při značné diferenciaci mezi jednotlivými organizacemi.
Ani progresivní forma zdanění která je doposud uplatňována u rozhodujících
skupin poplatníků, nemůže však plně reagovat na konkrétní situaci jednotlivých
- 4-
organizací v oblasti tvorby a plánovaného užití zdrojů. Proto je u značné
části socialistických organizací uplatňováno přerozdělování finančních zdrojů,
obdobně jako je tomu u odvodů do státního rozpočtu. Obtížněji se tato forma
uplatňuje zejména u družstevních a společenských organizací.
K podpoře rozvoje služeb byly uplatněny systémové slevy za služby
(vybrané činnosti), i když toto zvýhodnění vytvořilo celkově příznivější pod-
mínky pro další rozvoj služeb, nelze jej považovat za zcela vyhovující.
Důsledné zajištování této daně se projevilo i v prohloubení kontrolní funkce.
Provádění širší finanční a ekonomické kontroly u mnoha poplatníků přispělo
k odstranění řady závad v jejich hospodaření i na dalších úsecích.
Kromě složitosti stanovení základu daně vyplývající především z připo-
čitatelných a odpočitatelných položek k zisku (obdobně jako u odvodů) se jako
administrativně náročné ukázalo progresivní zdanění v těch případech, kde
není předmětem daně veškerá činnost, nýbrž pouze příjmy z trvalé hospo-
dářské činnosti. Jde zejména o zdaňování. společenských organizací, u nichž je
nutno určit společné náklady na dani podrobenou a nezdaňovanou. činnost
klíčovat, popřípadě jinak odlišovat. U této skupiny poplatníků se vyskytovaly
rovněž problémy při zdaňováni některých specifických činností.
Problémy se vyskytují rovněž u slev vyjadřujících společenské preference
zaměřené na přednostní rozvoj služeb. Dosavadní poznatky prokazují, že
formou těchto slev nelze plně řešit diferencovanou důchodovou situaci, ovliv-
něnou především rozdílnou úrovní cen. To platí zejména pro některé služby,
u nichž je dosahována velmi nízká rentabilita nebo ztráta. Je tomu tak především
proto, že poplatníci, kteří zabezpečují v převážném rozsahu tyto služby,
dosahují i nižší zisk a v důsledku toho i poskytované slevy jsou výrazně menší.
Dosavadní poznatky rovněž prokázaly, že poměrně nízké progresivní
zdaňování zisku dosaženého z výrobních činností neodpovídá novým ekonomickým
podmínkám a nevyvolává ani dostatečný tluk na zvyšování efektivnosti a hospo-
dárnosti. Podstatné vyšší míra i masa zisku dosahovaná z těchto činností
namnoze působí tak, že i při nižším podílu služeb jsou tyto organizace uplat-
ňovanou formou slev neúměrně daňově zvýhodňovány, zatímco u organizací s
vyšším podílem služeb při menším zisku je daňová úleva poměrně nízká.
-5-
Z uvedených důvodů je proto nutno provádět přerozdělování finančních
zdrojů a prostředků v poměrně značném rozsahu, přičemž organizace nejsou
na výši daňových slev za podíl služeb přímo zainteresovány. To do určité
míry neguje přednostní rozvoj služeb, zejména u organizací s jejich nižším
podílem na celkových výkonech. U organizací místního hospodářství dochází
přitom v současném období k výraznému odčerpávání zisku formou dodatkových
odvodů k přerozdělování prostředků, které jsou používány k financování ostat-
ních úseků řízených národními výbory. U výrobních družstev lze přerozdělování
prostředků provádět pouze v omezeném rozsahu, což se negativně odráží v ne-
dostatku finančních zdrojů u družstev poskytujících ve větším rozsahu méně
rentabilní služby a naopak.
Současný systém daňových slev k podpoře rozvoje služeb je navíc admi-
nistrativně dosti náročný. Při jeho zavádění nebyl uplatňován syntetický
ukazatel, který by odpovídajícím způsobem vyjadřoval rozsah prací a služeb, a
tak musely týt přímo v předpisu vydaném k provedení tohoto zákona stanoveny
činnosti, na které se poskytují slevy, což si vyžaduje mimořádné evidence
a kontroly.
Z dosud uplatňovaných slev se ukázala jako překonaná forma poskytování
slev na výchovu učňů, a to především z těch důvodů, že byly uskutečněny
změny ve financování a v organizaci výchovy učňů v celém národním hospo-
dářství a že se ukázala potřeba vytvořit stejné ekonomické podmínky jako v
ostatních odvětvích národního hospodářství. Nelze přitom učinit závěr, že
by byla tato sleva přispěla ke zvýšení počtu učňů na neatraktivní, avšak pro
společnost nezbytné obory.
Dosavadní platné právní úprava není zcela vyhovující ve zdaňování v po-
měru k cizině, zejména pokud jde o vymezení předmětu a základu daně i daňové
sazby. Nutnost reagovat na vývoj v této oblasti, zejména při zřizování obchod-
ních zastupitelství zahraničních podniků v československé socialistické
republice, je řešena doposud na základě zmocnění, neboť dosavadní úprava
vymezuje zdanění pouze rámcově. Obdobně na základě zmocnění je potřebné
reagovat i na zdaňování dovozu stavebních a montážních prací. Dosavadní
sazby daně jsou namnoze vyšší než sazby platné v cizině, což má za následek
obtížné uplatňování a započítávání této daně na daň v cizině, a tím i vyloučení
účinku daní na výši cen.
-6-
Jako problematická, zejména z hlediska tvorby cen, se ukázala i dife-
renciace výše příspěvku na sociální zabezpečení podle podílu, mezd připada-
jících na vybrané činnosti (služby), kde je uplatňován příspěvek ve výši 10 %
a z ostatních mezd
20 %. Navíc diferencovaná výše příspěvku zkresluje i
dosahovanou rentabilitu a efektivnost služeb i objektivizaci nákladů na živou
práci.
Praxe rovněž prokázala, že uplatňovaný systém placení záloh na důcho-
dovou daň a příspěvek na sociální zabezpečení neodpovídá daným podmínkám.
Získané poznatky a provedené rozbory také ukázaly, že i přes dříve za-
vedená opatření lze tuto daň dále zjednodušit a její vybírání zracionálnit,
3. Hlavní cíle a záměry navrhované zákonné úpravy
Na základě podrobnější analýzy a zhodnocení dosavadního systému důcho-
dové daně a příspěvku na sociální zabezpečení a potřeby zajištění návaznosti
na provedené úpravy v soustavě plánovitého řízení je žádoucí provést i nez-
bytné změny v této dani. Tím je zajištěn i systémový soulad s úpravami obsa-
ženými v návrhu zákona o odvodech do státního rozpočtu.
V souladu s tím navrhovaná úprava důchodové daně sleduje tyto hlavní
cíle:
a) reagovat na změněné ekonomické podmínky a úpravy provedené, v soustavě
plánovitého řízení, včetně podpory rozvoje služeb pro obyvatelstvo
b) přizpůsobit zdaňování v poměrů k cizině tak, aby odpovídalo širšímu za-
pojování do mezinárodní dělby práce;
c) administrativně zjednodušit a zpřehlednit novou úpravu tak, aby odpovídala
sledovaným cílům a záměrům i požadavkům racionalizace.
K splnění těchto cílů a záměrů je účelné provést tyto úpravy:
V návaznosti na změny rentability po úpravě velkoobchodních cen k 1. 1. 1982
a změny důchodové daně se nově upravují sazby daně. Při stanovení nových
sazeb se vycházelo z plánované tvorby finančních zdrojů a jejich užití včetně
zvýšení ekonomického tlaku na zvyšování efektivnosti a hospodárnosti.
- 7-
Pro rozhodující skupiny poplatníků se stanoví zdaňování zisku lineární
sazbou.
Progresivní stupnice v návaznosti na dosahovanou rentabilitu se ponechává
pro spotřební družstva, u nichž jsou výrazně rozdílné podmínky v provozování
jejich činností. Upravuje se sazba pro poplatníky se sídlem v cizině v případě,
že jim je daň vyměřována na základě přiznání. Oproti dosavadnímu stavu se
stanoví nižší sazba ve výši
50 %. U licenčních a podobných poplatků se snižuje
sazba daně ze 40 % na 30 %. Snížení sazeb daně pro poplatníky se sídlem v
cizině umožní započtení této daně v cizině na tamější daň, a tím se dociluje
snížení devizových výdajů. Efektivní uplatňování této daně však vyžaduje
zlepšení komerční činnosti organizací zahraničního obchodu i na tomto úseku.
Obdobně jako u systému odvodů do státního rozpočtu se upravuje základ
daně a základ příspěvku na sociální zabezpečení, zejména zjednodušením dosa-
vadních připočitatelných a zrušením odpočitatelných položek k zisku a nevylu-
čováním některých odměn ze základu příspěvku.
U poplatníků se sídlem v cizině se podrobněji vymezuje předmět i základ
daně, a to s přihlédnutím k obdobným úpravám v cizině a doplňuje se ustanovení
o zajištění daně.
V souladu se závěry 6. plenárního zasedání ÚV KSČ se kromě zjednodušení
poskytování slev za služby obyvatelstvu navrhuje, úprava sledující zvýšení
účinnosti těchto slev.
Sjednocuje se dosud diferencovaná výše příspěvku na sociální zabezpečení,
což vytváří předpoklady pro koncepční a jednotné řešení cen, objektivnější
ocenění nákladů na živou práci i zjednodušení administrativy. Snížený příspě-
vek budou nadále platit pouze výrobní družstva invalidů.
V rámci zjednodušení a zpřesnění úpravy se upravuje placení daně a
příspěvku (záloh) shodně s návrhem zákona o odvodech do státního rozpočtu.
Současně se zvyšuje hranice rozhodná pro čtvrtletní placení záloh i pro
celoroční vyrovnání, zracionálňuje se zaokrouhlování základu i výpočtu daně
a příspěvku, stanoví se limit pro vyměřování penále. Na základě poznatků
a zkušeností z dosavadního uplatňování daně se navrhují i některá dílčí
zpřesnění oproti dosavadní úpravě.
-8 -
Obdobně jako v návrhu zákona o odvodech clo státního rozpočtu se zmocňuje
vláda československé socialistické republiky ke zvýšení
nebo snížení sazby daně
(včetně sazeb slev na daní) a příspěvku na sociální zabezpečení až o jednu čtvrti-
nu. Toto opatření umožní pružnější reagování na změny v ekonomických podmínkách
vyvolané zejména vnějšími vlivy. Návrh příslušného nařízení vlády Československé
socialistické republiky bude projednán v souladu s Legislativními pravidly vlády
československé socialistické republiky se všemi ústředními orgány včetně Ústřed-
ní rady družstev a svazů družstev.
Vzhledem k tomu, že byl zákon o důchodové dani a příspěvku na sociální
zabezpečení již 4 x novelizován, navrhuje se z důvodu přehlednosti vydat
zákon nový.
4. Finanční dopad
Změnami sazeb dané a příspěvku se výrazněji nemění vztah organizací
ke státním rozpočtům a rozpočtům národních výborů založený v 7. pětiletém
plánu.
U rozhodující skupiny poplatníků této daně, tj. u organizací místního
hospodářství a u výrobních družstev, dochází oproti dosavadnímu stavu
k částečném zvýšení celkové daně a příspěvku. V oblasti místní-
ho hospodářství činí toto zvýšení v úhrnu cca 5 % a u výrobních družstev ne-
celých 12 %. Zvýšení vyplývá z toho, že se přiměřeně zvyšuje zdanění orga-
nizací zabývajících se převážně výrobou, jakož i sjednocuje výše příspěvku
na sociální zabezpečení na 20%. Dopad uvedeného zvýšení je přitom znavně
diferencovaný, s ohledem na rozdílnou strukturu činnosti (výroba-služby),
i rozdílnou výši dosahované rentability. I při tomto zvýšení daně je však
zajištěn přiměřený prostor pro financování plánovaného reprodukčního pro-
cesu z vlastních zdrojů uvedených úseků národního hospodářství i pro hmotnou
zainteresovanost organizací na dosahování lepších hospodářských výsledků.
V souladu se závěry 6. plenárního zasedání ÚV KSČ se přitom v daňové
oblasti vytváří příznivější podmínky pro další rozvoj a zkvalitňování služeb
poskytovaných obyvatelstvu. O tom svědčí i ta skutečnost, že rozsah slev na
dani podle podílu služeb obyvatelstvu na celkových redukovaných výkonech
(po vyloučení vlivů spotřeby materiálu) se oproti dosavadnímu stavu téměř
zdvojnásobuje. Zvýšení slev je umožněno především přiměřeným zvýšením
zdaňování v oblasti místní výroby. V zájmu zvýšení účinnosti těchto slev se
mimo jiné současně předpokládá, že jejich část bude přímo využita na zlepše-
ní materiálně-technické základny sloužící poskytování služeb obyvatelstvu
-9-
(zdroj pro nově zřizovaný fond oprav a modernizace v oblasti místního hospo-
dářství, resp. pro financování obdobných účelů u výrobních družstev). Výrazné
zvýšení uvedených slev je však částečně ovlivněno i sjednocením příspěvku na
sociální zabezpečení.
I při výraznějším zvýšení slev na služby nelze daňovým systémem řešit
ztrátovost, popřípadě nízkou rentabilitu některých služeb. Proto bude i nadále
nutno řešit tuto problematiku formou přerozdělování finančních zdrojů a prostřed-
ků. Nový systém
zdaňování těchto organizací vytváří k tomu dostatečný prostor,
který lze v oblasti místního hospodářství plně realizovat v pravomoci národních
výborů. U výrobního družstevnictví bude
nutně k tomu účelu přechodně (do
postupné úpravy cen služeb) uplatňovat systém dotací poskytovaných ze státních
rozpočtů republik, a to prostřednictvím jejich svazů. K tomu nový způsob zdaňování
vytváří rovněž přiměřený prostor s tím, že celkové zvýšení daně má
být použito k těmto účelům. Nedojde tudíž ani při zvýšení dané a příspěvku ke
změně celkového vztahu ke státnímu rozpočtu.
U spotřebních družstev se oproti dosavadnímu stavu přiměřeně snižuje da-
ňové zastižení, a to s ohledem na zrušení slevy na výchovu učňů, přičemž u této
skupiny poplatníků nedojde v úhrnu ke změně vztahu k příslušným rozpočtům.
U okresních (městských) stavebních podniků dochází v důsledku uplatnění
lineární sazby daně ze zisku ve výši 70 % k mírnému zvýšení daně
(o 2,3 %), což odpovídá daným podmínkám, i při tomto zvýšení zůstává vcelku
značný prostor k přerozdělení prostředků prostřednictvím národních výborů.
U bytových družstev, společenských organizací a některých dalších subjektů
se zrovnoměrňuje zdaňování příjmů z trvalé hospodářské činnosti, a to zejména
formou uplatnění lineárních sazeb, do nichž byly promítnuty i různé formy posky-
tovaných daňových slev. Jejich finanční vztah k příslušným rozpočtům je přitom
rovněž zachován.
K mírnému snížení daně dochází u poplatníků se sídlem v cizině, které by se
však mělo projevit v započítávání daně v zahraničí, a tím i ve snížených cenách
a v úhrnu v nižších devizových nákladech. V důsledku toho se předpokládá, že
celkový finanční vztah bude zachován.
Celkové zjednodušení daně se projeví i ve snížení administrativy u jednotli-
vých subjektů daně i u finančních orgánů. Je to dáno především tím, že
nová právní úprava této daně zabezpečuje
- zjednodušení stanovení základu daně i příspěvku na sociální
- 10 -
zabezpečení v důsledku omezení připočitatelných a odpočitatelných
položek i dalších navazujících opatření,
- nahrazení progresivního zdanění u značně širokého okruhu poplatníků
formou stanovení lineárních sazeb daně, což kromě vhodnějšího
věcného řešení bude mít za důsledek i zjednodušení způsobu výpočtu daně,
- racionálnější poskytování daňových slev na služby, při výrazném zjed-
nodušení jejich výpočtu a zvýšení účinnosti těchto slev na přednostní
rozvoj služeb obyvatelstvu,
- zreálnění a zjednodušení placení záloh na daň i na příspěvek
na sociální zabezpečení v průběhu běžného roku,
- snížení počtu poplatníků v důsledku zvýšení daněprostého minima
na 100. 000, - Kčs ročních příjmů,
- další racionalizační opatření, která sledují jak zracionálnění finančních
vztahů poplatníků této daně ke státnímu rozpočtu, resp. k rozpočtům
národních výborů, tak i celkové zjednodušení výpočtu a vybírání této
daně.
Navrhovanou úpravou, se současně vytvářejí předpoklady pro důslednější
zabezpečení správy důchodové daně i pro prohloubení finanční kontroly.
- 11 -
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Zákon upravuje důchodovou daň, která u převážné části poplatníků má
charakter daně ze zisku, přičemž u některých poplatníků se sídlem v cizině
se podrobuje dani nikoliv zisk, nýbrž hrubý příjem, a proto se ponechává
v souladu s čl. 12 ústavního zákona o československé federaci označení
důchodová daň.
Příspěvek na sociální zabezpečení vychází ze stejných principů jaké jsou
uplatňovány v zákoně o odvodech do státního rozpočtu. Některé skupiny poplat-
níků budou namísto příspěvku platit i nadále pojistné nemocenského pojištění.
K § 2
U jednotlivých okruhů poplatníků daně se oproti právní úpravě obsažené
v zákoně č. 113/1971 Sb. upřesňuje formulace subjektivní povinnosti, aby byla
přehlednější a jednoznačná.
Poplatníky daně jsou mezinárodní organizace se sídlem na území Českoslo-
venské socialistické republiky s výjimkou mezinárodních hospodářských organizací,
které podléhají odvodu ze zisku podle zákona o odvodech do státního rozpočtu.
Poplatníky důchodové daně jsou i speciální a smíšené obchodní a průmyslové ko-
mory zřízené podle § 49 a 50 zákona č. 40/1980 Sb., o hospodářských smycích se
zahraničím, které budou posuzovány z hlediska zdanění jako organizace uvedené
v § 2 odst. 1 písm. f) zákona.
Danové povinnosti základních advokátních organizací, kterými jsou krajská
(městská) sdružení advokátů, jsou centralizovány na jejich ústředí, což lépe
odpovídá jejich podmínkám.
Poplatníky daně budou i nadále subjekty se sídlem v cizině (s výjimkou
fyzických osob), které mají příjem ze zdrojů a činností vykonávaných na
území Československé socialistické republiky. Fysické osoby s bydlištěm (sídlem)
v cizině podléhají dani z příjmů obyvatelstva podle zákona č. 145/1961 Sb.
V návaznosti na upřesnění předmětu daně (§ 3 zákona) se vypouští Částečné
osvobození bytových družstev, aniž se však změní rozsah činností těchto
družstev a příjmů z nich plynoucích, které budou podléhat zdanění.
Stejně jako dosud jsou od daně osvobozena výrobní družstva invalidů pro
občany se změněnou pracovní schopností s těžším zdravotním postižením
- 12-
(tzn. družstva II. typu, v nichž pracují převážně občané s těžším zdravotním
postižením). Daň se jako dosud vztahuje na výrobní družstva invalidů (tzn.
družstva I. typu, u nichž nejméně 70% pracovníků jsou občané se změněnou
pracovní schopností), jimž bude i nadále poskytována sleva z daně. Vychází se
přitom ze stanov družstev schválených příslušným svazem v dohodě s příslušným
ministerstvem práce a sociálních věcí.
K § 3
Předmětem daně u převážné části poplatníků se sídlem v Československé
socialistické republice jsou stejně jako doposud příjmy z veškeré činnosti,
a to bez ohledu na to, zda plynou z tuzemska nebo z ciziny.
U vybraného okruhu poplatníků jsou předmětem daně nadále jen činnosti
směřující k dosahování zisku, a to jen v tom případě, že úhrn příjmů z těchto
činností přesáhne stanovenou hranici. Hranice 80 tis. Kčs stanovená v zákoně
č. 113/1971 Sb., při jejímž překročení vzniká daňová povinnost bez ohledů na
dobu trvání činnosti, se v návaznosti na předchozí úpravy cen zvyšuje na
100 tis. Kčs.
U společenských organizací není předmětem daně činnost (příjmy z ní vy-
plývající) omezující se na plnění vlastního poslání těchto organizací podle schvá-
lených stanov. U bytových družstev nejsou zdaňovány příjmy dosažené z výstav-
by, údržby a provozu družstevního bytového fondu, jakož i výstavby a správy
garáží družstevníků. Podrobné vymezení předmětu daně u těchto poplatníků je
stanoveno v prováděcím předpisu.
Trvalá hospodářská činnost je předmětem zdanění též u mezinárodních
organizací uvedených v § 2 odst. 1 písm. e). Hospodářská činnost je těmto
organizacím povolována ústředními státními orgány Československé socialistické
republiky.
Poplatníci se sídlem v cizině platí z činností vykonávaných na čs. území
daň jen tehdy, vykonávají-li je prostřednictvím stálé provozovny. Stavební a
montážní práce (včetně oprav) budou považovány za stálou provozovnu v tom
případě, že doba jejich trvání přesáhne Šest měsíců. Právní úprava odpovídá
úpravám uplatňovaným v cizině a navazuje na mezinárodní smlouvy o zamezení
dvojího zdanění, které však mohou definovat stálou provozovnu jinak.