- 17 -
II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
Úvodní ustanovení obsahuje jednotlivé druhy odvodů,
které zákon, upravuje. Oproti dosavadní právní úpravě (zákon,
č. 111/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů) se ruší odvod
z jmění, který nepůsobí samostatně, ale v podstatě jako další
forma odvodu ze zisku. Navíc je spojen se značnou administra-
tivou spočívající zejména ve vyčíslení základu pro tento
odvod, a to jak v organizacích, tak i ve finančnících orgánech.
Dosavadní odvody na základě finančního plénu se ozna-
čují jako odvod volného zůstatku zisku, což lépe vyjadřuje
jeho ekonomickou podstatu a zařazuje se systematicky za od-
vod ze zisku.
Příspěvek na sociální zabezpečení je formou odvodu do
státního rozpočtu, a proto není ani nutné jej uvádět v nad-
pisu zákona. Jeho obsah se nebude měnit ani v nové právní
úpravě.
K § 2
Okruh organizací podléhajících odvodu ze zisku se opro-
ti dosavadnímu stavu nemění. Odvod budou provádět především
výrobní hospodářské jednotky jako celek. U výrobních hospo-
dářských jednotek v působnosti ústředních orgánů republik,
které mají celostátní působnost, se ponechává zatím dosavad-
ní stav. Subjektem tohoto odvodu jsou i výrobní hospodářské
jednotky zahrnující státní hospodářské organizace, které by
jinak podléhaly podle předmětu své činnosti dani ze zisku
podle zákona o zemědělské dani (pokud jejich počet ve VHJ
není převažující).
Jako dosud podléhají samostatně odvodu ze zisku státní
hospodářské organizace, které nejsou uspořádány do výrobní
hospodářské jednotky. Jde zejména o samostatné státní pro-
jektové, projektově inženýrské a inženýrské organizace, stát-
- 18 -
ní organizace výzkumné a vývojové základny, státní odbytové
a zásobovací organizace, státní organizace veřejné automobi-
lové dopravy, hospodářské organizace v oblasti kultury a
ostatní státní hospodářské organizace, pokud neprovádějí od-
vod volného zůstatku zisku nebo nepodléhají důchodové dani
nebo dani zemědělské ze zisku.
Akciové společnosti se sídlem na území Československé
socialistické republiky podléhají, odvodu jen tehdy, jsou-li
socialistickými organizacemi, jako např. Československá
obchodní banka. Pokud nejsou tyto akciové společnosti socialis-
tickými organizacemi, podléhají důchodové dani.
K § 3
Základem odvodu je zisk zjištěný v účetnictví. Je-li
subjektem odvodu ze zisku výrobní hospodářská jednotka jako
celek, tvoří základ tohoto odvodu zisk docílený za tuto orga-
nizaci jako celek, upravený o úhrn částek zvyšujících, popří-
padě znižujících zisk (odst. 1 a 2).
Základ odvodu ze zisku se upravuje v tom směru, že se
ponechávají z dosavadních připočitatelných položek jen ty
nejvýznamnější. V rámci zjednodušení se vypouštějí tyto při-
počitatelné položky: vratky odvodu z jmění, popřípadě daně-
z pozemků, částky, o které organizace překročila závazné li-
mity nákladů stanovené re schváleném, finančním plánu, jejichž
druhy určuje vláda Československé socialistické republiky,
a záporný rozdíl mezi vzniklými manky a přijatými náhradami
mank u státních hospodářských organizaci převážně obchodní
činností.
Přirážky k úplatám, za vypouštění, nečištěných, nebo ne-
dostatečně čištěných vod jsou formulačně upraveny podle na-
řízení vlády Československé socialistické republiky č. 35/1979 Sb.
o úplatách ve vodním hospodářství..
Částky zvyšující zisk nelze přitom považovat za sankce,
protože pouze, upravuji zisk na výši, které by se dosáhlo, kdy-
by k uvedeným výdajům, resp. ke zkrácení příjmů nedošlo. Při-
- 19 -
tom je nutno z porušování platných předpisů samostatně vyvo-
zovat závěry a opatření k odstranění vzniklých nedostatků v
dané oblasti.
V návaznosti na úpravu připočitatelných položek a v zájmu
racionalizace systému odvodů do státního rozpočtu se v podstatě
ruší odpočitatelné položky. Jde zejména o vliv zrušení odvodu z
jmění, který byl co do objemu nejpodstatnější odpočitatelnou
položkou. Vzhledem k připravované úpravě hospodářského záko-
níku, která bude působit k důslednému uplatňování penále, ne-
boť prekludované penále bude odváděno do státního rozpočtu,
není již nutné
zainteresovávat organizace na přijatém penále,
které přesahuje objem zaplaceného penále formou odpočitatel-
né položí. Nově budou připočítávány sankční úroky a odpočítá-
vána úroková bonifikace a náhrady Škody přijaté za zaplacené
penále a pokuty. Nadále budou odpočítávány částky zahrnuté do
zisku, které byly již podrobeny odvodu ze zisku.
U organizací, které nedosáhnou zisku nebo vykáží stratu,
se základů odvodu oproti dosavadnímu stavu analogicky upravuje
pouze o navrhovanou změnu částek zvyšujících a snižujících
zisk.
Beze změny se ponechává položka upravující základ odvodu
ze zisku u podniků v uhelném průmyslu, kterou se reaguje na
nutné přerozdělování prostředků vyplývajících z jednotných
velkoobchodních cen a z objektivních výrazně rozdílných nákla-
dů.
Protože některé předpisy upravující rozsah a výši výdajů,
které mohou být hrazeny z nákladů, neplatí pro všechny organi-
zace podléhající odvodu ze zisku (například pro některá sdru-
žení a akciové společnosti), nebudou pro účely srovnatelnosti
základu uznávány do nákladů vyššími částkami, čímž se zamezí
krácení odhodu ze zisku.
Navrhované sazby odvodu ze zisku zajišťují úkol stanovený
Souborem opatření ke zdokonalení soustavy plánovitého řízení
národního hospodářství a v rámci soustavy odvodů do státního
rozpočtu zajišťují zvýšený podíl vlastních zdrojů ze zisku
na financování plánovaných potřeb hospodářských organizací.
Výše navrhovaných sazeb odvodu ze zisku do státního rozpočtu
- 20 -
vychází z přepočteného finančního plánu na rok 1982 podľa úpravy
velkoobchodních cen k 1. lednu 1982, a déle z přepočteného rozpoč-
tového výhledu na 7. pětiletku a plánovaných potřeb hospodářských
organizací na tři roky 7. pětiletky.
Navrhovaná výše sazeb je u převážné části resortů ovlivněna
tím, že dochází ke zrušení odvodu z jmění a celkový rozpočtový
výnos tohoto odvodu, který činí v roce 1982 Kčs 18,2
mld, se pro-
mítá do základu odvodu ze zisku, který se tím proti současnému
stavu zvyšuje přibližně o 5%.
Obecná sazba odvodu ze zisku pro převážnou část průmyslových
organizací se navrhuje ve výši 75%. Tato sazba se uplatní u všech
strojírenských resortů(v působností federace), ministerstev průmy-
slu působnosti republik) a některých dalších průmyslových organi-
zací v ostatních
resortech. Při zvýšeném podílu zdrojů ze zisku
nutno však počítat s tím, že v některých resortech bude nutno od-
vádět část odpisů do státního rozpočtu.
Obecná sazba neřeší důchodovou problematiku organizací v jed-
notlivých letech pětiletky nebo u jednotlivých výrobních hospodář-
ských jednotek. Např. v hospodářských organizacích v rámci fede-
rálního ministerstva hutnictví a těžkého strojírenství částečný ne-
dostatek zdrojů ze zisku v letech 1983 a 1964 je v roce 1985 již
nahrazen jeho vyšší tvorbou. Nedostatek vlastních zdrojů v prvých
letech účinnosti zákona bude zajištěn poskytnutím slevy z odvodu
ze zisku, zatímco v posledním roce nutno počítat s odvodem části
odpisů do státního rozpočtu. V resortech ministerstev průmyslu
dochází rovněž ke zvýšení podílu vlastních zdrojů na financování
potřeb organizací. Protože se však snižují potřeby na investice,
bude nutno u ministerstva průmyslu ČSR přebytek odpisů odvést do
státního rozpočtu. Nevyrovnaná důchodová situace v SSR však vyžadu-
je i pro VHJ v resortu průmyslu poskytovat systémové slevy na ne-
dostatek zdrojů. Vyplývá to z nerovnoměrné rentability v některých
odvětvích v SSR. proti stejným nebo obdobným odvětvím v ČSR.
Výjimky z obecné sazby odvodu ze zisku jsou především:
a) pro odvětví hornictví, energetiku a plynárenství a dále
pro geologické organizace a organizaci Vodní zdroje ve výši 50%.
Tato sazba zůstává na dnešní úrovni, neboť u těchto organizací
již nebyl odvod z jmění uplatňován ód roku 1978,
- 21 -
b) pro organizace stavebnictví, a to jak pro organizace
stavební výroby, tak i pro organizace stavebních hmot ve výši
55%, resp. 65%. U organizací těchto odvětví je značně nevyrovna-
ná rentabilita a tím i důchodová situace. Do doby příští úpravy
cen stavebních prací (předpokládá se od r. 1984) se budou posky-
tovat organizacím stavební výroby dotace ze státního rozpočtu
do tržeb. Tím je vyrovnávána zdrojová stránka odvětví, avšak
přebytek odpisů u organizací stavební výroby v ČSR naopak zname-
ná, že provádějí odvod odpisů do státního rozpočtu,
c) pro organizace potravinářského průmyslu v rámci resor-
tů zemědělství a výživy se navrhuje sazba odvodu ze zisku ve
výši 60%. Značně rozdílná rentabilita u organizací potravinářské-
ho průmyslu na území obou republik a zejména v některých oborech
v SSR si vyžádá značné přerozdělování finančních zdrojů
mezi výrobními hospodářskými jednotkami. I při zvýšení sazby
odvodu ze zisku (z dnešních 50%) znamená navrhovaná sazba zvý-
šení vlastních zdrojů ze zisku v obou republikách. V ČSR bude
však nutno část odpisů odvést do státního rozpočtu,
d) pro organizace zahraničního obchodu se navrhuje sazba od-
vodu ze zisku ve výši 8056, což znamená proti současné úrovni zvý-
šení o
5 %. U těchto organizací v důsledku značného snížení inve-
stičních potřeb v plánu nutno odvést do státního rozpočtu ty
zdroje ze zisku a též z odpisů, pro něž není v resortu plánovité
použití,
e) pro mezinárodní hospodářské organizace se snižuje sazba
odvodu ze zisku na 50 %, aby byl podpořen zájem organizací z
členských států RVHP na zakládání těchto organizací v ČSSR,
f) pro organizace v peněžnictví se sazba odvodu ze zisku ve
výši 85 % při naplnění rezervních fondů nemění,
g) pro organizace s převážně obchodní činností a další or-
ganizace se navrhuje, stejně jako dosud, progresivní stupnice
sazeb odvodů. Oproti dosavadnímu stavu se posiluje hmotná zainte-
resovanost organizací na dosahování lepších hospodářských vý-
sledků.
- 22. -
Při konstrukci stupnice bylo přihlédnuto i ke změně ve výši
příspěvku na sociální zabezpečení u organizací výzkumné a vý-
vojové základný,
h) pro lázeňské organizace se stejně jako pro zřídelní organi-
zace stanoví lineární sazba 50 %.
Navrhované sazby odvodu ze zisku vystihují perspektivní
zdroje a potřeby organizací za celá odvětví nebo resorty.
V rámci jednotlivých výrobních hospodářských jednotek však
rozdílnost rentabilit a výše zdrojů k plánovaným potřebám ze-
jméne investičním je velmi diferencovaná, takže nutno jako se
systémovým opatřením počítat s nutnou redistribucí odpisů a
v některých resortech též zisku v rámci resortu. Tam, kde bude
docházet k nedostatku zdrojů v některém roce, bude možno potře-
by resortu vykrýt slevami z odvodu ze zisku. V převážné míře
však, s ohledem na sníženou míru investování v nejbližších le-
tech pětiletky, bude nutno a řady resortů uplatnit odvod
z
odpisů.
K § 5
-V případe, že organizace nevytvoří zisk ve výši plánu
a vypočtený odvod by byl nižší, než činí plánovaný roční odvod
do státního rozpočtu, organizace uhradí odvod ve vypočtené vý-
ši, nejméně však 85 % z plánované roční povinnosti odvodu ze
zisku.
Uplatnění tohoto ustanovení bude znamenat, že minimální
výše odvodu ze zisku se prakticky uplatní pouze u těch organi-
zací, které splní celoroční plán zisku na méně než 85
%. Při
vyšším plnění nebo překračování plánovaného zisku se použije
sazba stanovená zákonem. Minimální výše odvodu ze zisku se
neuplatní u organizací, pro které je stanovena progresivní
sazba odvodu, a u mezinárodních hospodářských organizací.
Toto opatření sleduje cíl zabezpečit zaručený minimální
příjem státního rozpočtu i od organizací, které by výrazně
neplnily plánovaný zisk, zejména při zrušení odvodu z jmění,
a především má vyvinout zvýšený ekonomický tlak na důslednější
- 23 -
plnění syntetického ukazatele zisku včetně plnějšího uplatnění
zásad chozrasčotu. To znamená, že na financování potřeb organi-
zací, které splní plánovaný zisk pod 85 %, se nebude podílet
statni rozpočet formou krácení odvodové povinnosti pod stano-
venou míru.
Zdrojem krytí rozdílu mezi minimálním odvodem a vytvoře-
nými zdroji organizace bude především vytvořený zisk organiza-
ce, a nebude-li dostačovat bude zdrojem rezervní fond, popří-
padě další zdroje stanovená v předpisech o finančním hospoda-
ření.
K § 6
Tato forma odvodu se uplatní především u organizací,
u nichž převládá veřejně-prospěšný charakter (např. organi-
zace vodního a lesního hospodářství, spojů, bytového hospo-
dářství a další).
Oproti dosavadnímu stavu se mění označení tohoto odvodu
tak, aby odpovídalo jeho ekonomické podstatě. Rozhodnutí o
tom, u kterých státních hospodářských organizací, resp. jejich
výrobních hospodářských jednotek se uplatní odvod volného zů-
statku i stanovení dalších podmínek, se ponechává jako dosud
vládě Československé socialistické republiky. Je tomu tak pře-
devším proto, aby se tato forma odvodu mohla operativně uplat-
nit podle konkrétních podmínek. Přitom se předpokládá, že ne-
dojde oproti dosavadnímu stavu k rozšíření okruhu státních
hospodářských organizací, u nichž bude tento odvod uplatněn.
Až do další úpravy budou odvod volného zůstatku zisku platit
organizace stanovené v nařízení vlády Československé so-
cialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním hospoda-
ření výrobních hospodářských jednotek a podniků, s výjimkou.
Živnostenské banky n. p., která bude počínaje 1. lednem 1983
platit odvod se zisku.
K § 7
Příspěvek samostatně odvádějí přímo jednotlivé organizace,
a to i ty, které jsou uspořádány do výrobních hospodářských
jednotek, jakož i koncernové podniky a koncernové účelové orga-
- 24 -
nizace. Jde o nákladovou položku jednotlivých organizací, pro-
to centralizace není ekonomicky opodstatněná, a byla by admini-
strativně náročná. Ve zdůvodněných případech může však přísluš-
né ministerstvo financí ne žádost povolit odvádění tohoto pří-
spěvku za celou výrobní hospodářskou jednotku (§
22 odst. 2
písm. b) bod 2).
V zájmu zjednodušení se nebudou ze základu příspěvku vylu-
čovat odměny poskytnuté ze státního rozpočtu při udělení Rudého
praporu pětiletky nebo praporu, případně standarty mu na roven
postaveným. Jde poměrně o malý rozsah těchto odměn poskytovaných
vybraným organizacím, přičemž k odměnám poskytovaným z jiných
zdrojů, resp. k jiným vyznamenáním se nyní již nepřihlíží.
Úpravou základu se řeší odvod příspěvku u koncernů, které
budou příspěvek platit v podstatě pouze z objemu mezd připada-
jícího na generální ředitelství.
Jednotná sazba příspěvku na sociální zabezpečení ve výši
20 % se bude vztahovat i na organizace výzkumné a vývojové
základy (včetně těch, které provádějí odvod volného zůstatky
zisku; a na organizace státních lázní, které dosud platí pouze
10 %. Sjednocením se sleduje vytvoření jednotných ekonomických
podmínek, stanovení stejné základny pro tvorbu cen i objektiv-
nější nesužování nákladů a efektivnosti. Sazby příspěvku na
sociální zabezpečení, stanovené v § 50 odst. 2 a § 64 odst. 2
nařízení vlády Československé socialistické republiky č. 161/
1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospodářských jed-
notek a podniků, zůstávají v platnosti až do další Úpravy.
K § 8
Úprava odvodů z odpisů se proti dosavadnímu stavu nemění
a stejně jako dosud nebude povinnost stanovena jednotlivým
organizacím, ale pouze ústředním orgánům (ministerstvům) za
organizace jimi řízení.
K § 9
Z okruhu dodatkových odvodů se vypouští odvod 2 překroče-
ní limitu mzdových prostředků uhrazovaný z fondu odměn v dů-
sledku nových podmínek pro usměrňování vývoje mzdových pro-
středků. Upřesňuje se formulace dodatkových odvodů v oblasti
cenové tak, aby odpovídala současným cenovým předpisům.
- 25 -
V zájmu účinného působení dodatkových odvodů jsou dodat-
kové odvody ukládány samostatné organizacím, i když ty jsou
uspořádány do výrobních hospodářských jednotek. V odůvodněných
případech může však příslušné ministerstvo financí rozhodnout
o jejich odvodu za celou výrobní hospodářskou jednotku (§22
zákona).
Oproti dosavadnímu stavu se rozšiřuje okruh subjektů o
rozpočtové a příspěvkové organizace. Tím se sleduje jednotné
působení těchto sankčních odvodů na veškeré organizace. Řešení
těchto sankcí se stejnou intenzitou nelze u uvedených organizací
uplatnit podle předpisu o rozpočtových pravidlech, protože lze
u nich odčerpat nejvýše neoprávněně použité prostředky. Účin-
nost u rozpočtových organizací řízených národními výbory je
navíc anulována tím, že jsou odčerpány do jejich rozpočtů.
Dodatkové odvody pro ústřední orgány republik, národní výbory
a jimi řízené rozpočtové a příspěvkové organizace budou stanove-
ny nařízením vlád republik.
Protože některé dodatkové odvody není možné uplatňovat u
všech organizací (např. dodatkový odvod k přerozdělování pro-
středků u družstevních a společenských organizací), určí se v
nařízení vlády Československé socialistické republiky okruh
subjektů, na něž se budou jednotlivé dodatkové odvody vztahovat.
Stejně jako dosud se předpokládá, že návrh příslušného naří-
zení předloží vládě Československé socialistické republiky, popří-
padě vládě České socialistické republiky nebo vládě Slovenské
socialistické republiky vady ústřední orgán, do jehož kompeten-
ce problematika upravovaná dodatkovým odvodem patří, a který
bude na základě navrhovaného zmocnění rozhodovat o případných
výjimkách.
K § 10 až 14
Oproti dosavadní úpravě se podrobně upravuje oznamovací
povinnost při zániku organizace a při změně jejího sídla. Odvo-
dové období se oproti dosavadní úpravě nemění.
V ustanoveních o vyúčtování se oproti dosavadnímu stavu
nově upravuje povinnost organizace podat dodatečné vyúčtování
v případě zjištění, že již podané vyúčtování je nesprávné a ne-
úplné, a dále se doplňuje zmocnění pro orgány vykonávající sprá-
vu odvodů a příspěvku k prodloužení lhůty pro podáni vyúčtování
- 25 -
tok, aby mohly být řešeny případy, kdy organizace z objektivních
důvodů nemůže předložit vyúčtování do 15. února. Ustanovení
o vyměření se proti dosavadnímu stavu upravuje tak, že základ
uvedených odvodů a příspěvku se bude zaokrouhlovat směrem dolů
na celá tisíce a výše těchto odvodů a příspěvku budou zaokrouhlo-
vány nahoru na celá stovky Kčs. Tím je sledováno i zjednodušení
výpočtů a výkaznictví.
Stejné jako dosud si organizace při výpočtu konečné povin-
nosti odvodu ze zisku mohou odečíst ve vyúčtování odvodu obdob-
nou daň zaplacenou v cizině. Pokud jde o příjmy plynoucí ze
států, se kterým Československá socialistická republika
uzavřela smlouvy o zamezení dvojího zdanění, bude postupováno
podle těchto smluv.
K § 15 a 16
Placení měsíčních záloh na odvod ze zisku se upravuje
tak, že. v měsíci lednu se zaplatí záloha stanovená z plánova-
né povinnosti a počínaje měsícem únorem budou zálohy placeny
narůstajícím způsobem od počátku roku, a to ze zisku vykázané-
ho v účetních výkazech (tj. bez promítnuti položek zvyšujících
zisk). Rozdíly se zúčtují v souvislosti s vyúčtováním odvodu
po uplynutí kalendářního roku (včetně případného doplatku na
minimální výši odvodu ze zisku), Pouze u organizaci uhelného
průmyslu bude přihlíženo k přerozdělení prostředků v důsled-
ku rozdílných přírodních a polohových podmínek.
Při placení záloh v průběhu roku se nebude přihlížet
k ustanovení o minimální výši odvodu ze zisku. Oproti dosa-
vadnímu stavu se stanoví přímo v zákoně způsob placení záloh
na odvod volného zůstatku zisku.
Prováděcí předpis stanoví, co se rozumí značné diferen-
covanou tvorbou zisku, a sjednotí postup orgánů zabezpečujících
správu odvodů při odchylném stanovení záloh.
V zájmu administrativního zjednodušení se upouští od
čtvrtletního zpřesňování záloh na příspěvek a celoroční po-
vinnost se vypořádá až v rámci vyúčtováni.
- 27 -
K § 11
Oproti dosavadnímu stavu se penále ze zákona vztahuje
i na odvod volného zůstatku zisku a dodatkové odvody a do-
plňuje se ustanovení o předpisu a lhůtě jeho splatnosti. V
zájmu administrativního zjednodušení se výše penále limituje
částkou, do které nebude předepisováno. Dále se stanoví, že
orgán vykonávající správu odvodů předepíše penále v poloviční
výši (5 %) v případech, kdy rozdíl mezi již podaným vyúčtová-
ním a dodatečným vyúčtováním je výsledkem vlastního zjištěni
organizace nebo nadřízeného orgánu.
Předpisem ministerstev financí bude limitována částka
penále, o níž může orgán vykonávající správu odvodů a příspěv-
ku sám rozhodnout, a současně budou stanoveny bližší podmínky
pro využívání tohoto zmocnění.
K § 18 a 19
Ustanovení vyjadřuje zánik práva vyměřit a vymáhat odvod,
příspěvek a penále. Současně se stanoví maximální lhůta, do
které lze odvod ze zisku, odvod volného zůstatku zisku, příspě-
vek a penále vyměřit a vymáhat. Lhůty, v nichž bude možno vy-
měřit a vymáhat dodatkový odvod, budou uvedeny v příslušných
nařízeních vlád vydaných podle § 9 odst. 3. Úkony směřující
k vyměření a vymáhání jsou především výzvy k podání vyúčtová-
ní odvodů, upomínky na zaplacení apod.
Pro řízení nadále platí vyhláška č. 16/1962 Sb., o řízení
ve věcech daní a poplatků, která v § 10 upravuje i prováděni
kontroly, a proto se ustanovení o kontrole neuvádí. Zákon sta-
noví odchylky od vyhlášky č. 16/1962 Sb., o řízení ve věcech
daní a poplatků, především pokud jde o výkon rozhodnutí a
předpisování penále.
Ustanovení § 27 vyhlášky č. 16/1962 Sb., o řízení ve vě-
cech daní a poplatků, upravující výkon rozhodnuti u státních
hospodářských organizaci, se stejně jako doposud bude apliko-
vat na všechny organizace.
- 23 -
l
Zákon stanoví výslovně, že vyhláška č. 16/1962 Sb., o ří-
zení ve věcech daní a poplatků, platí i v řízení o dodatkových
odvodech, pokud ve zvláštním předpisu není stanoveno jinak,
s odchylkou, pokud jde o výkon rozhodnutí.
K § 20
Oproti dosavadnímu stavu se upravuje i rozpočtové určení
výnosu odvodu volného zůstatku zisku, dodatkových odvodů a od-
vodu z odpisů od organizací řízených orgány federace. Zákony
národních rad určí, od kterých organizací v působnosti republik
poplyne výnos odvodů do státních rozpočtů a od kterých do roz-
počtů národních výborů. Přepokládá se, že výnos dodatkových
odvodů vždy poplyne do státních rozpočtů.
K § 21 až 23
Sazby odvodu ze zisku jsou stanoveny na základě platné
a v plánu předpokládané soustavy ekonomických nástrojů, přede-
vším velkoobchodních cen. Protože však nelze vyloučit, že bude
nutno provést v průběhu platnosti tohoto zákona výraznější od-
chylky některých rozhodujících ekonomických nástrojů, je potřeb-
né zajistit časově a věcně odpovídající změny v oblasti odvodů
do státního rozpočtu. V zájmu operativního provedení těchto změn
se navrhuje zmocnění pro vládu ČSSR, aby svým nařízením mohla
upravit sazbu odvodu že zisku a příspěvku až o jednu čtvrtinu,
a tak zajistit finanční rovnováhu mezi státním rozpočtem a choz -
rasčotní sférou. Tento postup výrazně zjednoduší provedení ne-
sporných a nezbytných změn sazeb odvodu ze zisku a příspěvku.
Při uplatňování dodatkových odvodů může dojít k tvrdostem
a nesrovnalostem, k jejichž odstranění je příslušný orgán, do
jehož oblasti problematika upravená dodatkovými odvody patří.
K zajištění jednotného postupu se využije zmocnění pro vládu
ČSSR ke stanovení podmínek pro povolování úlev.
Vláda ČSSR může v případech, kdy ekonomická situace ne-
umožňuje subjektům odvodu volného zůstatku zisku odvádět pří-
- 29 -
spěvek v plné výši, snížit jeho sazbu, popřípadě je zcela od
příspěvku osvobodit, tak jako je tomu dosud. V případě plného
osvobození nebudou tyto organizace platit ani pojistné nemo-
cenského pojištění. Až do další úpravy budou tyto organizace
platit příspěvek na sociální zabezpečení ve výši stanovené
v nařízení vlády Československé socialistické republiky
č. 161/1980 Sb., o finančním hospodaření výrobních hospo-
dářských jednotek a podniků.
§ 22 odst. 1 zahrnuje zobecněné zmocnění, obsažené dopo-
sud v zákoně č. 111/1971 Sb., ve znění pozdějších předpisů
v ustanovení o základu odvodu ze zisku a tou změnou, že orga-
nizace zahraničního obchodu nebude v zájmu pružného řešení
určovat vláda Československo socialistické republiky, ale
federální ministerstvo financí.
Návrh prováděcího předpisu je v příloze č. 3.
K § 24
Toto to ustanovení řeší důsledky zrušení odvodu z jmění,
který byl odpočitatelnou položkou od zisku a vratky odvodu
z jmění naopak položkou připočitatelnou, pro vyúčtování a vy-
měření odvodu ze zisku za rok 1982. Případné doměrky tohoto
odvodu za rok 1981 a léta dřívější již odpočitatelnou položkou
nebudou. Případná nepřiměřená tvrdost může být odstraněna na
základě zmocnění.
Z důvodu administrativního zjednodušení se v platnosti
ponechávají přiznaná osvobození a výjimky podle § 32 zákona
č. 111/1971 Sb., až do doby stanovené v rozhodnutí.
K § 25 a 26_
Zákon obsahuje taxativní výčet právních předpisů, které
se ruší. I po 1. lednu 1983 zůstávají v platnosti některé
předpisy vydané na základě zákona č. 111/1971 Sb., ve znění
pozdějších předpisů. Jde především, o nařízení vlády Česko-
slovenské socialistické republiky č. 161/1980 Sb., o finančním,
hospodaření výrobních hospodářských jednotek a podniků, naříze-
ní vlády Československé socialistické republiky č. 136/1973 Sb.,
o státním řízení cen a nařízení vlády Československé socialistické
republiky č. 40/1982 Sb., o dodatkovém, odvodu a postihu za překro-
čení závazných limitů odběru některých druhů ropných výrobků. V ná-
vaznosti na to, že se upravuje tímto zákonem a zákony národních rad
- 30 -
rozpočtové určení dodatkových odvodů, ruší se obdobná usta-
novení v nařízení vlády Československé socialistické republiky
č. 136/1973 Sb., o státním řízení cen.
Pro odvodové povinnosti vzniklé před 1. 1. 1983 včetně
dodatkového odvodu za překročení závazných limitů odběru
některých druhů ropných výrobků (nařízení vlády ČSSR č. 40/
1982 Sb.) se použije i po 1. 1. 1983 ustanovení zákona č. 111/
1971 Sb. / ve znění pozdějších předpisů.
K § 27
Zákon nabude účinnosti dnem 1. ledna 1983. K témuž
datu nabude účinnosti i prováděcí předpis vydaný podle § 23.
V Praze dne 7. října 1982
Předseda vlády ČSSR
