- 5 -
Článek 6
Způsob vyřízení
/1/ Dožádání o právní pomoc vyřizuje dožádaný justič-
ní orgán podle právního řádu svého státu. Na žádost doža-
dujícího orgánu však může dožádaný justiční orgán použít
předpisů o řízení dožadující smluvní strany, pokud nejsou
v rozporu s právním řádem jeho státu.
/2/ Není-li dožádaný justiční orgán příslušný pro vy-
řízení dožádání, postoupí je příslušnému justičnímu orgánu
a uvědomí o tom dožadující orgán.
/3/ Na žádost dožadujícího orgánu dožádaný orgán
oznámí včas dožadujícímu orgánu a účastníkům řízení, mají-
cím na tom zájem, místo a čas vyřizování dožádaní, aby se
ho mohli zúčastnit v souladu s právním řádem dožádané
smluvní strany.
/4/ Není-li známa přesná adresa osoby uvedené v dožá-
dání, dožádaný orgán učiní v souladu se svým právním řá-
dem potřebná opatření ke zjištění adresy.
/5/ Po vyřízení dožádání vrátí dožádaný justiční or-
gán písemnosti dožadujícímu orgánu; nebylo-li možno práv-
ní pomoc poskytnout, dožádaný justiční orgán sdělí důvody,
které brání vyřízení dožádání, a současně vrátí písemnosti
dožadujícímu orgánu.
Článek 7
Předvolání svědků a znalců a jejich ochrana
/1/ Svědek nebo znalec, který se na předvolání doru-
čené justičním orgánem dožádané smluvní strany dostaví
před justiční orgán dožadující smluvní strany, nemůže být
bez ohledu na své státní občanství na jejím území stíhán
podle trestních ani správních předpisováni vzat do vazby,
ani na něm nemůže být vykonán trest za čin, spáchaný před
- 6 -
překročením jejích státních hranic. Tyto osoby nemohou být
také stíhány, vzaty do vazby ani na nich nemůže být vyko-
nán trest v souvislosti s jejich svědeckou výpovědí nebo
znaleckým posudkem nebo v souvislosti s trestní věcí, kte-
rá je předmětem řízení.
/2/ Svědek nebo znalec pozbude ochrany podle odstav-
ce 1, neopustí-li území dožadující smluvní strany do týdne
po tom, kdy mu vyslýchající justiční orgán sdělí, že je-
ho přítomnost už není potřebná, ačkoliv tak mohl učinit.
Do této lhůty se nezapočítává doba, po kterou tato osoba
nemohla opustit území dožadující smluvní strany bez své-
ho zavinění.
/3/ Svědek nebo znalec má právo na náhradu nákladů
cesty a pobytu v cizině a na úhradu ušlého výdělku za dobu,
kdy nemohl pracovat; znalec mimo to má právo na znalečné.
V předvolání musí být uvedeno, na náhradu jakých nákladů
mají předvolané osoby právo; na jejich žádost justiční or-
gán dožadující smluvní strany vyplatí zálohu na krytí pří-
slušných výdajů.
/4/ Předvolání svědka nebo znalce, který má pobyt na
území jedné smluvní strany, k justičnímu orgánu druhé smluv-
ní strany nesmí obsahovat pohrůžku použití donucovacích
prostředků pro případ nedostavení se.
Článek 8
Dožádání o doručení písemností
/1/ Dožádaný justiční orgán doručuje podle předpisů
pro doručování písemností platných v jeho státě, je-li do-
ručovaná písemnost vyhotovena v jeho jazyce nebo opatřena
ověřeným překladem. Jinak odevzdá písemnost adresátu, je-li
ji ochoten dobrovolně přijmout.
- 7 -
/2/ Nemůže-li být písemnost doručena na adresu, která
je uvedena v dožádání, dožádaný justiční orgán učiní sám
opatření potřebná ke zjištění adresy. Není-li zjištění ad-
resy dožádaným justičním orgánem možné, uvědomí o tom do-
žadující orgán a vrátí mu písemnost, která měla být doruče-
na.
Článek 9
Doklad o doručení písemností
Doručení se prokáže potvrzením podepsaným příjemcem
a opatřeným otiskem úředního razítka, datem a podpisem
pracovníka doručujícího orgánu nebo potvrzením vydaným
tímto orgánem, kterým se prokáže způsob, místo a čas do-
ručení.
Článek 10
Oprávnění diplomatických misí a konzulárních úřadů
/1/ Smluvní strany jsou oprávněny doručovat písemnosti
vlastním občanům prostřednictvím svých diplomatických misí
nebo konzulárních úřadů.
/2/ Smluvní strany jsou oprávněny vyslýchat vlastní
občany prostřednictvím svých diplomatických misí nebo kon-
zulárních úřadů.
/3/ V případech uvedených v předcházejících odstavcích
není možno použít donucovacích prostředků ani jimi hrozit.
Článek 11
Platnost listin
/1/ Listiny, které byly na území jedné smluvní strany
vyhotoveny nebo ověřeny justičním nebo jiným orgánem nebo
zvlášt k tomu zmocněnou osobou v rámci jejich pravomoci a
v předepsané formě a byly opatřeny otiskem úředního razít-
ka, se na území druhé smluvní strany používají bez dalšího
- 8 -
ověření. To se vztahuje také na listiny občanů, jejichž
podpis je ověřen podle předpisů platných na území přísluš-
né smluvní strany.
/2/ Listiny, které jsou na území jedné smluvní stra-
ny považovány za veřejné, mají důkazní moc veřejných listin
také na území druhé smluvní strany.
Zasílání dokladů o osobním stavu a jiných písemností
Článek 12
Žádosti občanů jedné smluvní strany o vyhotovení a
zaslání výpisů z matrik, dokladů o vzdělání, o délce za-
městnání nebo jiných písemností, týkajících se osobních
nebo majetkových práv a zájmů těchto občanů, se zasílají
orgánům druhé smluvní strany diplomatickou cestou. Tyto or-
gány vyhotoví písemnosti v souladu s právním řádem svého
státu a zasílají je bezplatně a bez překladu diplomatickou
cestou druhé smluvní straně. Orgán příslušný podle bydliš-
tě žadatele mu předá písemnost a současně od něho vybere
vynaložené náklady v rozsahu stanoveném právním řádem
smluvní strany, na jejímž území žadatel žije. Vybrané ná-
klady náleží smluvní straně, jejíž orgán je vybral.
Článek 13
/1/ Matriční úřady jedné smluvní strany zasílají na žá-
dost orgánů druhé smluvní strany pro úřední potřebu výpisy
z matrik.
/2/ Výpisy z matrik zasílané podle tohoto článku se
pořizují bezplatně a zasílají bez překladu diplomatickou
cestou.
- 9 -
Článek 14
Právní informace
Ministerstvo spravedlnosti české socialistické repub-
liky nebo ministerstvo spravedlnosti Slovenské socialistické
republiky nebo Generální prokuratura Československé socia-
listické republiky na jedné straně a ministerstvo spravedl-
nosti nebo Prokuratura Svazu sovětských socialistických re-
publik na druhé straně si navzájem na žádost poskytují in-
formace o právním řádu, který platí nebo platil v jejich stá-
tě, a o praxi justičních orgánů při jeho používání.
Článek 15
Zjišťování adres a jiných údajů
/1/ Smluvní strany si navzájem na žádost poskytují,
v souladu se svým právním řádem, pomoc při zjišťování adres
osob zdržujících se na jejich území, je-li to potřebné k
uplatnění práv jejich občanů. Dožadující smluvní strana zá-
roveň sdělí jí dostupné údaje potřebné pro zjištění adresy
osoby uvedené v žádosti.
/2/ Justiční orgány jedné smluvní strany poskytují
pomoc justičním orgánům druhé smluvní strany při zjištění
zaměstnání a příjmů osob, které mají pobyt na jejím území
a proti kterým je u justičního orgánu dožadující smluvní
strany uplatněn nárok na výživné.
Článek 16
Jazyk
/1/ Při vzájemném styku při provádění této smlouvy
používá ministerstvo spravedlnosti ČSR nebo ministerstvo
spravedlnosti SSR nebo Generální prokuratura ČSSR český
nebo slovenský jazyk a ministerstvo spravedlnosti nebo
Prokuratura SSSR ruský jazyk.
- 10 -
/2/ Dožádání a jiné žádosti zasílané podle této smlou-
vy a písemnosti k nim přiložené se vyhotovují v ruském ja-
zyce, jsou-li určeny orgánům v ČSSR, a v českém nebo sloven-
ském jazyce, jsou-li určeny orgánům v SSSR, pokud není v této
smlouvě stanoveno jinak.
Článek 17
Náklady spojené s poskytnutím právní pomoci
/1/ Dožádaná smluvní strana nebude požadovat náhradu
nákladů vzniklých při poskytování právní pomoci. Smluvní
strany nesou samy všechny náklady vzniklé při poskytnutí
právní pomoci na jejich území.
/2/ Dožádaný justiční orgán uvědomí dožadující orgán
o výši nákladů. Vymůže-li dožadující orgán tyto náklady od
osoby povinné je nahradit, náleží získané částky smluvní
straně, která je vymohla.
Oddíl II
Právní vztahy ve věcech občanských a rodinných
Článek 18
Obecné ustanovení
Bylo-li zahájeno řízení o téže věci mezi týmiž účast-
níky u soudů obou smluvních stran, jejichž pravomoc je dá-
na podle této smlouvy, nebo, v případech touto smlouvou ne-
upravených, u soudů obou smluvních stran, jejichž pravomoc
je dána podle právního řádu příslušné smluvní strany, soud,
který řízení zahájil později, řízení zastaví.
- 11 -
Část I
Věci osobního stavu
Článek 19
Způsobilost k právům a právním úkonům
/1/ Způsobilost fyzické osoby k právním úkonům se řídí
právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je tato osoba.
/2/ Způsobilost právnické osoby k právům a právním
úkonům se řídí právním řádem smluvní strany, podle kterého
byla zřízena.
Zbavení, omezení a vrácení způsobilosti k právním úkonům
Článek 20
S výjimkou ustanovení článku. 21, ke zbavení a omezení
způsobilosti k právním úkonům je dána pravomoc soudu smluv-
ní strany, jejímž občanem je osoba, o jejíž způsobilosti
se má rozhodnout.
Článek 21
/1/ Jestliže soud smluvní strany zjistí, že u občana
jedné smluvní strany, který má bydliště na území druhé smluv-
ní strany, jsou důvody pro zbavení nebo omezení způsobilosti
k právním úkonům, uvědomí o tom soud smluvní strany, jejímž
občanem je osoba, o jejíž způsobilosti k právním úkonům se
má rozhodnout; to platí i v tom případě, kdy soud učinil do-
časná opatření potřebná k ochraně tohoto občana a jeho majet-
ku.
/2/ Jestliže soud smluvní strany, kterému byly oznáme-
ny důvody pro zbavení nebo omezení způsobilosti k právním
úkonům, nezahájí do tří měsíců řízení nebo se v této lhů-
tě nevyjádří, provede řízení o zbavení nebo omezení způso-
- 12 -
bilosti k právním úkonům soud té smluvní strany, na jejímž
území má tento občan bydliště. V tomto případě může být
rozhodnuto o zbavení nebo omezení způsobilosti k právním
úkonům pouze z důvodů stanovených právními řády obou smluv-
ních stran. Rozhodnutí o zbavení nebo omezení způsobilosti
k právním úkonům se zašle příslušnému soudu druhé smluvní
strany.
článek 22
Ustanovení článků 20 a 21 se použijí obdobně také
při vrácení způsobilosti k právním úkonům.
Článek 23
Prohlášení za nezvěstného nebo mrtvého a důkaz smrti
/1/ Pro prohlášení osoby za nezvěstnou nebo mrtvou a
pro řízení o důkazu smrti je dána pravomoc justičních or-
gánů smluvní strany, jejímž občanem byla osoba v době,
kdy podle posledních zpráv byla na živu.
/2/ Justiční orgány jedné smluvní strany mohou prohlá-
sit občana druhé smluvní strany za nezvěstného nebo mrtvého
a také zjistit jeho smrt na návrh osob majících bydliště
na jejím území a majících na tom zájem, jejichž práva a záj-
my se opírají o právní řád této smluvní strany.
/3/ V řízení o prohlášení za nezvěstného nebo mrtvého
nebo v řízení o důkazu smrti používají justiční orgány smluv-
ních stran právního řádu svého státu.
Část II
Rodinné věci
Článek 24
Uzavření manželství
/1/ Podmínky uzavření manželství se řídí pro každého
z budoucích manželů právním řádem smluvní strany, jejímž
- 13 -
je občanem. Musí být však dodržena ustanovení právního řádu
smluvní strany/ na jejímž území se manželství uzavírá,
o překážkách uzavření manželství.
/2/ Forma uzavření manželství se řídí právním řádem
smluvní strany, na jejímž území se manželství uzavírá.
Článek 25
Osobní a majetkové vztahy manželů
/1/ Osobní a majetkové vztahy manželů se řídí právním
řádem smluvní strany, na jejímž území mají společné bydliště.
/2/ Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluv-
ní strany a druhý na území druhé smluvní strany a mají-li
přitom oba manželé stejné státní občanství, řídí se jejich
osobní a majetkové vztahy právním řádem té smluvní strany,
jejímiž občany jsou.
/3/ Je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany
a druhý druhé smluvní strany a má-li jeden z nich bydliště
na území jedné a druhý na území druhé smluvní strany, řídí
se jejich osobní a majetkové vztahy právním řádem smluvní
strany, na jejímž území měli své poslední společné bydliště.
/4/ Neměli-li manželé, na něž se vztahuje ustanovení
odstavce 3, společné bydliště na území žádné ze smluvních
stran, použije se právního řádu smluvní strany, její muž
soudu byl podán návrh.
/5/ K řízení o osobních a majetkových vztazích manželů
je dána pravomoc orgánů smluvní strany, jejíž právní řád
má být použit podle odstavců 1, 2 a 3. V případě uvedeném
v odstavci 4 je dána pravomoc soudí, obou smluvních stran.
Rozvod
Článek 26
/1/ Rozvod manželství se řídí právním řádem smluvní
strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu.
- 14 -
/2/ Je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany
a druhý druhé smluvní strany, použije se právní řád smluvní
strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvod probíhá.
Článek 27
/1/ K rozvodu manželství v případě uvedeném v článku
26 odst. 1 je dána pravomoc orgánů té smluvní strany,
jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu. Mají-li
oba manželé v době podání návrhu bydliště na území druhé
smluvní strany, je dána pravomoc také orgánů této smluvní
strany.
/2/ K rozvodu manželství v případě uvedeném v článku
26 odst. 2 je dána pravomoc orgánů té smluvní strany,
na jejímž Uzemí mají oba manželé bydliště. Má-li jeden
z manželů bydliště na Uzemí jedné smluvní strany a druhý
na Uzemí druhé smluvní strany, je k rozvodu manželství dá-
na pravomoc orgánů obou smluvních stran.
Článek 28
Prohlášení manželství za neplatné a
určení, zda tu manželství je, či není
/1/ Prohlášení manželství za neplatné a určení, zda tu
manželství je, či není, se řídí právním řádem smluvní strany,
který byl podle článku 24 použit při uzavření manželství.
/2/ Pravomoc orgánů ve věcech prohlášení manželství
za neplatné a určení, zda tu manželství je, či není, se řídí
podle ustanovení článku 25.
Článek 29
Určení a popření otcovství
/1/ Určení a popření otcovství se řídí právním řádem
smluvní strany, na jejímž Uzemí se dítě narodilo.
- 15 -
/2/ Pokud jde o formu uznání otcovství, stačí, vyhovuje-
li právnímu řádu smluvní strany, na jejímž území k uznání
dochází.
/3/ K rozhodování ve věcech určení a popření otcovství
je dána pravomoc soudů smluvní strany, na jejímž území má
dítě bydliště.
Článek 30
Právní vztahy mezi rodiči a dětmi
/1/ Právní vztahy mezi rodiči a dětmi se řídí právním
řádem smluvní strany, na jejímž území dítě trvale žije.
/2/ Nárok na výživné od zletilých dětí se řídí právním
řádem smluvní strany, na jejímž území má bydliště osoba,
která nárok na výživné uplatňuje.
/3/ K rozhodování o právních vztazích mezi rodiči a dět-
mi je dána pravomoc soudů smluvní strany, jejíž právní řád
se použil podle odstavců 1 a 2.
Poručenství a opatrovnictví
Článek 31
/1/ Zřízení nebo zrušení poručenství nebo opatrovnictví
se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je oso-
ba, které má být poručenství nebo opatrovnictví zřízeno nebo
zrušeno.
/2/ Právní vztahy mezi poručníkem nebo opatrovníkem a
osobou, které je poručenství nebo opatrovnictví zřízeno, se
řídí právním řádem smluvní strany, jejíž orgán poručníka
nebo opatrovníka ustanovil.
/3/ Povinnost přijmout poručenství nebo opatrovnictví
se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž občanem je
osoba, která se má stát poručníkem nebo opatrovníkem.
- 16 -
/4/ Poručníkem nebo opatrovníkem osoby, která je obča-
nem jedné smluvní strany, může být ustanoven občan druhé
smluvní strany, má-li bydliště na území smluvní strany, kde
se bude poručenství nebo opatrovnictví vykonávat.
Článek 32
K zřízení nebo zrušení poručenství a opatrovnictví je
dána pravomoc orgánu smluvní strany, jejímž občanem je osoba,
které se poručenství nebo opatrovnictví zřizuje nebo zrušu-
je, pokud tato smlouva nestanoví něco jiného.
Článek 33
/1/ Je-li třeba učinit nezbytná poručenská nebo opatrov-
nická opatření na ochranu zájmů občana jedné smluvní strany,
který má bydliště, přechodný pobyt nebo majetek na území
druhé smluvní strany, orgán této smluvní strany uvědomí
o tom bezodkladně orgán, jehož pravomoc je dána podle
článku 32.
/2/ V neodkladných případech může orgán druhé smluvní
strany sám učinit přiměřená dočasná opatření podle svého práv-
ního řádu, avšak musí bezodkladně uvědomit orgán, jehož
pravomoc je dána podle článku 32. Tato opatření zůstávají
v platnosti až do doby, kdy orgán uvedený v článku 32 přijme
jiné rozhodnutí.
Článek 34
/1/ Orgán, jehož pravomoc je dána podle článku 32, může
přenést poručenství nebo opatrovnictví na orgán druhé smluv-
ní strany, jestliže osoba, které bylo zřízeno poručenství
nebo opatrovnictví, má na území této smluvní strany bydliště,
přechodný pobyt nebo majetek. Přenesení poručenství nebo
opatrovnictví se stane účinným, jakmile dožádaný orgán poručen-
átví nebo opatrovnictví převezme a uvědomí o tom dožadující
orgán.
- 17 -
/2/ Orgán, který podle odstavce 1 poručenství nebo
opatrovnictví převzal, vykonává je podle právního řádu své-
ho státu. Nemá však právo rozhodovat v otázkách, které se
týkají osobního stavu osoby, které bylo poručenství nebo
opatrovnictví zřízeno, může však dát svolení k uzavření
manželství, které je zapotřebí podle právního řádu smluvní
strany, jejímž občanem je tato osoba.
Článek 35
Osvojení
/1/ Osvojení nebo jeho zrušení se řídí právním řádem
smluvní strany, jejímž občanem je osvojitel v době podání
návrhu na osvojení nebo na jeho zrušení.
/2/ Je-li dítě občanem druhé smluvní strany, je třeba
pro osvojení nebo jeho zrušení souhlasu zákonného zástupce
a příslušného státního orgánu, jakož i souhlasu dítěte,
vyžaduje-li to právní řád smluvní strany, jejímž je dítě
občanem.
/3/ Je-li dítě osvojováno manžely, z nichž jeden je
občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní
strany, řídí se osvojení nebo jeho zrušení ustanoveními
právních řádů obou smluvních stran.
/4/ K řízení ve věcech osvojení nebo jeho zrušení je
dána pravomoc orgánů smluvní strany, jejímž občanem je osvo-
jitel v době podání návrhu na osvojení nebo jeho zrušení.
V případě uvedeném v odstavci 3 je dána pravomoc orgánu
té smluvní strany, na jejímž území manželé mají nebo měli
poslední společné bydliště nebo přechodný pobyt.
- 18 -
Část III
Majetkové věci
Článek 36
Forma právních úkonů
/1/ Forma právního úkonu se řídí právním řádem smluv-
ní strany, kterým se řídí samotný právní úkon. Stačí však,
bylo-li učiněno zadost právnímu řádu místa, kde došlo k
právnímu úkonu.
/2/ Forma právního úkonu, týkajícího se nemovitostí,
se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území je
nemovitost.
Článek 37
Vlastnické právo
Vlastnické právo k nemovitostem se řídí právním řádem
smluvní strany, na jejímž území nemovitost leží. K rozhodo-
vání ve věcech týkajících se nemovitostí je daná pravomoc
justičních orgánů této smluvní strany.
Článek 38
Náhrada škody
/1/ Nároky na náhradu škody, nejde-li o porušení po-
vinností vyplývajících ze smluv a jiných právních úkonů,
se řídí právním řádem smluvní strany, na jejímž území do-
šlo k jednání nebo k události zakládající nárok
na náhradu škody.
/2/ Jestliže ten, kdo škodu způsobil, i poškozený jsou
občany stejné smluvní strany, nárok na náhradu škody se ří-
dí právním řádem této smluvní strany.
/3/ K řízení ve věcech podle tohoto článku je dána
pravomoc soudu smluvní strany, na jejímž území došlo k
jednání nebo události, zakládající nárok na náhradu
- 19 -
škody. Poškozený může podat návrh také u soudu smluvní
strany, na jejímž území má odpůrce bydliště.
Část IV
Dědické věci
Článek 39
Zásada rovnosti
Občané jedné smluvní strany mohou nabývat majetek nebo
práva na území druhé smluvní strany děděním ze zákona nebo
ze závěti za stejných podmínek a ve stejném rozsahu jako
její vlastní občané.
Článek 40
Dědické právo
/1/ Dědění movitého majetku se řídí mravním řádem té
smluvní strany, na jejímž území měl zůstavitel poslední
bydliště.
/2/ Dědění nemovitého majetku se řídí právním řádem té
smluvní strany, na jejímž území se nemovitý majetek nachází,
/3/ Posouzení toho, zda majetek, který je předmětem dě-
dění, se považuje za movitý nebo za nemovitý, se řídí práv-
ním řádem té smluvní strany, na jejímž území se majetek na-
chází.
Článek 41
Odúmrť
Není-li podle právního řádu smluvní strany, kterým se
řídí dědění, dědiců, přechází movitý majetek, který je před-
mětem dědění, na smluvní stranu, jejímž občanem byl zůsta-
vitel v době smrti, a. nemovitý majetek, který je
předmětem dědění, na smluvní stranu, na jejímž území se na-
chází.
- 20 -
Článek 42
Závět
/1/ Způsobilost zřídit nebo zrušit závět, právní účin-
ky vad projevu vůle, jakož i způsoby popření platnosti zá-
věti se řídí právním řádem smluvní strany, jejímž byl zůsta-
vitel občanem v době zřízení nebo zrušení závěti.
/2/ Forma závěti se řídí právním řádem smluvní strany,
jejímž občanem byl zůstavitel v době, kdy závět učinil.
Stačí však, vyhoví-li právnímu řádu smluvní strany, na je-
jímž území byla závět učiněna. Totéž platí o formě zrušení
závěti.
Článek 43
Pravomoc v dědických věcech
/1/ K projednání movitého dědictví je dána pravomoc
justičních orgánů smluvní strany, na jejímž území měl zůsta-
vitel bydliště v době své smrti.
/2/ K projednání nemovitého dědictví je dána pravomoc
justičních orgánů smluvní strany, na jejímž území toto dě-
dictví je.
/3/ Ustanovení odstavců 1 a 2 platí také pro projedná-
ní sporů, které vzniknou v souvislosti s projednáváním dě-
dictví.
Článek 44
Oprávnění diplomatické mise nebo konzulárního
úřadu v dědických věcech
V dědických věcech včetně dědických sporů jsou diploma-
tické mise nebo konzulární úřady smluvních stran oprávněny
zastupovat, s výjimkou práva odmítnout dědictví, bez zvláštní
plné moci, před orgány druhé smluvní strany občany svého stá-
tu, pokud jsou tito občané nepřítomní nebo si neustanoví zá-
stupce.
- 21 -
Opatření k zajištění dědictví
Článek 45
/1/ Orgány obou smluvních stran učiní podle svého práv-
ního řádu opatření nutná k zajištění nebo ke správě dědictví,
které na jejich území zanechal občan druhé smluvní strany.
/2/ O opatřeních učiněných podle odstavce 1 bude bez-
odkladně uvědomena diplomatická mise nebo konzulární úřad
druhé smluvní strany, který může být přítomen provedení těch-
to opatření. Na návrh diplomatické mise nebo konzulárního
úřadu mohou být opatření učiněná podle odstavce 1 změněna,
zrušena nebo odložena.
/3/ Na žádost justičního orgánu, jehož pravomoc k pro-
jednání dědictví je dána, mohou být opatření učiněná podle
odstavce 1 změněna, zrušena nebo odložena.
Článek 46
Zemře-li občan jedné smluvní strany v době krátkodobé-
ho pobytu na území druhé smluvní strany, věci, které měl
u sebe, se po provedení jejich soupisu předají, bez jakého-
koli řízení, diplomatické misi nebo konzulárnímu úřadu smluv-
ní strany, jejímž byl občanem. Tyto věci mohou být vyvezeny
ze státu, ve kterém občan zemřel, pouze v souladu s právním
řádem tohoto státu.
Článek 47
Otevření závěti
Otevření a vyhlášení závěti provádí justiční orgán
smluvní strany, na jejímž území závět je. Je-li k řízení
o dědictví dána pravomoc justičního orgánu druhé smluvní
strany, zašle se mu ověřená kopie závěti a protokol o jejím
otevření a vyhlášení.
- 22 -
Článek 48
Vydání dědictví
Má-li být po skončení dědického řízení na území jedné
smluvní strany movitý majetek, který je předmětem dědění,
nebo částka získaná prodejem movitého nebo nemovitého majet-
ku, který je předmětem dědění, předána dědicům, jejichž
bydliště nebo přechodný pobyt je na území druhé smluvní stra-
ny, a nelze-li jim nebo jejich zástupcům tento majetek nebo
tuto částku přímo vydat, předá se majetek, který je předmě-
tem dědění, nebo částka získaná jeho prodejem diplomatické
misi nebo konzulárnímu úřadu této smluvní strany za podmí-
nek, že:
a/ státní notářství vyzvalo zůstavitelovy věřitele,
je-li to stanoveno právním řádem státu, kde je majetek,
který je předmětem dědění, aby uplatnili své nároky ve lhů-
tě tří měsíců;
b/ všechny dědické poplatky a všechny uplatněné nároky
byly zajištěny nebo zaplaceny;
c/ příslušné orgány daly souhlas k vývozu věcí nále-
žejících do dědictví nebo k převodu částek získaných jejich
prodejem, je-li takový souhlas nutný.
Část V
Náklady řízení
Článek 49
Osvobození od jistoty za náklady řízení
Občanům smluvních stran, kteří vystupují před soudy
druhé smluvní strany a kteří mají bydliště nebo přechodný
pobyt na území jedné ze smluvních stran, nelze uložit slo-
žení jistoty za náklady řízení jen z toho důvodu, že jsou
cizinci nebo že nemají na území druhé smluvní strany bydliš-
tě nebo přechodný pobyt.