FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982
IV. volební období
59
Vládní návrh,
kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socia-
listické republiky k souhlasu Smlouva mezi Československou socia-
listickou republikou a Socialistickou federativní republikou Jugo-
slávie o zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majet-
ku, podepsaná v Praze dne 2. listopadu 1981
Návrh schvalovacího usnesení:
Federální shromáždění Československé socialistické republiky
souhlasí se Smlouvou mezi Československou socialistickou republi-
kou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o zamezení
dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku, podepsanou
v Praze dne 2. listopadu 1981.
Důvodová zpráva
Příjmy občanů a organizací z hospodářské činnosti
vykonávané v zahraničí mohou být zdaněny nejen ve státě,
ve kterém má občan bydliště nebo organizace sídlo, ale i
ve státě, ve kterém byla vykonávána činnost. Výsledkem je
dvojí zdanění, které může postihovat i příjmy v, jiných
zdrojů nebo majetek v cizině. Dvojí zdanění je nežádoucí,
protože vede k nadměrnému daňovému zatížení a tím působí
nepříznivě na rozvoj mezinárodní hospodářské a kulturní
spolupráce.
Protože dvojí zdanění vyplývá z kolize daňových
soustav dvou států, může být nejúčinněji odstraněno mezi-
národní smlouvou.
Smlouva mezi Československou socialistickou republi-
kou a Socialistickou federativní republikou Jugoslávie o
zamezení dvojího zdanění v oboru daní z příjmu a z majetku
upravuje všechny otázky dvojího zdanění příjmu a majetku
občanů a organizací obou států.
K jednotlivým ustanovením smlouvy se uvádí:
K článku 1
Smlouva se vztahuje na občany a organizace, jejichž
bydliště nebo sídlo je v některém smluvním státě.
K Článku 2
Smlouva se vztahuje na všechny současné i budoucí
daně, které se ve smluvních státech vybírají z příjmu, z
majetku, ze zisku ze zcizení majetku, z objemu mezd a z pří-
růstku hodnoty.
K článkům 3, 4 a 5
V zájmu jednotného výhledu se stanoví přesná definice
- 2 -
výrazů použitých ve smlouvě. Některé další výrazy, jejichž
význam je omezen na určitý článek smlouvy, jsou definovány
přímo v tomto článku.
K článku 6
Příjem z nemovitého majetku může být zdaněn ve státě,
ve kterém je takový majetek umístěn. Podle práva tohoto
státu se také definuje pojem nemovitého majetku. Lodi,
čluny a letadla se pro účely této smlouvy nikdy za nemovi-
tý majetek nepovažují.
K článku 7
Zisky podniku jednoho smluvního státu mohou být ve
druhém smluvním státě zdaněny pouze s podmínkou - pokud
smlouva nemá pro určité případy výslovné ustanovení odliš-
né - že byly v tomto druhém smluvním státě docíleny pomocí
stálé provozovny definované v článku 5.
K Slánku 8
Zisky z mezinárodní námořní, vnitrozemské vodní a le-
tecké dopravy mohou být zdaněny jen ve státě, ve kterém
je místo skutečného vedení podniku.
K článku 9
Ustanovení tohoto článku umožňují zabránit daňovému
úniku, k němuž by mohlo dojít skrytým převodem zisku mezi
podniky, které jsou spojeny vlastnicky nebo řízeny týmiž
osobami.
K článku 10
Dividendy podléhají zdanění ve státě příjemce. Mohou
být však zdaněny sazbou 5 % také ve státě, ve kterém má
sídlo společnost, která je vyplácí, jestliže tato společ-
nost vlastní nejméně 25 % kapitálu společnosti vyplácející
dividendy, nebo sazbou 15 % v ostatních případech. Daň
- 3 -
zaplacená v tomto státě se započte příjemci na jeho celkovou
daňovou povinnost ve státě jeho bydliště či sídla.
K článku 11
Úroky podléhají zdanění pouze ve státě, ve kterém má
příjemce bydliště či sídlo.
K článku 12
Licenční poplatky za využívání autorských práv k dílům
literárním, uměleckým a vědeckým a za využívání patentů a ji-
ných průmyslových práv, za využívání technických znalostí,
průmyslového, obchodního nebo vědeckého zařízení mohou být
zdaněny ve státě příjemce i ve státě, ve kterém se právo ne-
bo zařízení využívá; ve státě zdroje mohou být licenční
poplatky zdaněny sazbou nepřekračující 10 %. Daň zaplacená
ve státě zdroje se započte na celkovou daňovou povinnost pří-
jemce ve státě jeho bydliště či sídla.
K článku 13
Zisky ze zcizení nemovitého majetku a zisky ze zcizení
majetku movitého, který je částí stálé provozovny nebo stálé
základny užívané k výdělečným účelům, mohou být zdaněny ve
státě, ve kterém je takový majetek umístěn. Zisky ze zcizení
lodí nebo letadel používaných v mezinárodní dopravě a člunů
používaných v říční dopravě podléhají zdanění jen ve státě,
ve kterém je místo skutečného vedení podniku. Zisky ze zci-
zení jiného majetku mohou být zdaněny jen ve státě, ve kterém
má zcizitel bydliště či sídlo.
K článku 14
Příjem samostatně výdělečně činných osob (svobodná po-
volání) může být zdaněn ve státě, ve kterém má příjemce
bydliště. V druhém smluvním státě může být takový příjem zda-
něn pouze tehdy, jestliže příjemce se v tomto druhém státě
zdržoval nejméně 183 dní v kalendářním roce.
- 4 -
K článku 15
Příjem z pracovního poměru může být zdaněn jen ve stá-
tě, ve kterém má příjemce bydliště. V druhém smluvním státě
může být příjem z pracovního poměru zdaněn pouze tehdy, jest-
liže práce byla konána v tomto druhém státě pro zaměstnavate-
le z tohoto druhého smluvního státu nebo jestliže pobyt pří-
jemce v tomto druhém smluvním státě trval déle než 183 dnů
v kalendářním roce, nebo jestliže pracovní odměna jde k tíži
stálé provozovně nebo stálé základně umístěné v tomto druhém
smluvním státě. Mzdy a platy vyplácené smluvním státem nebo jeho
správními orgány však mohou být s určitými výjimkami zdaněny
ve státě, který je vyplácí.
K článku 16
Odměny za výkon funkce ve správní nebo dozorčí radě
společnosti mohou být zdaněny ve státě, ve kterém má sídlo
společnost.
K článku 17
Odměny za vystupování umělců, artistů a profesionálních
sportovců podléhají zdanění ve státě, ve kterém se koná vy-
stoupení. V tomto státě jsou však od daně osvobozeny příjmy
z činností vykonávaných v rámci dohod sjednaných mezi smluv-
ními státy o kulturních nebo sportovních výměnách.
K článku 18
Penze vyplácené za výkon funkcí ve státní správě mohou
být zdaněny ve státě, který je vyplácí. Je-li příjemce státním
občanem druhého smluvního státu a má v tomto druhém státě
bydliště, podléhají tyto penze zdanění v tomto druhém státě.
Jiné penze podléhají zdanění pouze ve státě příjemce.
K článkům 19 a 20
Studenti, praktikanti a učňové, kteří mají bydliště v
jednom smluvním státě, mají v druhém smluvním státě nárok na
daňové úlevy, jestliže se v tomto druhém státě zdržují pře-
- 5 -
chodně za účelem studia nebo výcviku. Daňové úlevy mají také
profesoři, kteří mají bydliště v jednom státě a v druhém
státě se zdržují přechodně za účelem vyučování nebo výzkumu.
K článku 22
Zdanění majetku se řídí stejnými zásadami, jako zdanění
zisků z jeho zcizení (viz článek 13).
K článku 23
Článek 23 upravuje způsoby, jimiž se ve smluvních
státech postupuje v daňovém řízení, aby bylo vyloučeno dvojí
zdanění.
K článkům 24 - 26
V těchto článcích jsou obsažena zvláštní ustanovení,
která upravuji zásadu rovného nakládání, zásadu řešení
sporných nebo nejasných případů dohodou a zásadu výměny
informaci nutných k provádění smlouvy.
K článku 27
Daňové výsady členů diplomatických misí a konzulárních
úřadů zůstávají zachovány.
K článkům 28 a 29
Závěrečná ustanovení upravují nabytí platnosti smlouvy,
počátek její účinnosti, možnost výpovědi a ukončení účinnosti
Smlouva vyžaduje souhlas Federálního shromáždění podle
článku 36 odst. 3 ústavního zákona č. 143/1968 Sb., o česko-
slovenské federaci, a ratifikaci prezidentem republiky, pro-
tože upravuje odchylně od ustanovení "federálních zákonů da-
ňové povinnosti občanů a organizací, poskytuje daňová osvo-
bození a jiné úlevy. Jde o výjimky z platných čs. zákonů,
které překračují rámec zmocnění daných těmito zákony
ministerstvu financi.
- 6 -
K protokolu
Protokol obsahuje prohlášení smluvních států, které
je zavazuje dohodnout nově ustanovení článku 11 (zdanění
úroků) a odpovídající ustanovení členku 23 (způsob vylou-
čení dvojího zdanění) pro případ, že by některý smluvní
stát přistoupil ke zdaňování úroků.
V Praze dne 17. srpna 1982
Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.
-1 -
ČESKOSLOVENSKÁ SOCIALISTICKÁ REPUBLIKA
a
SOCIALISTICKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA JUGOSLÁVIE,
PŘEJÍCE SI uzavřít smlouvu o zamezení dvojího zdanění
v oboru daní z příjmu a z majetku,
SE DOHODLY TAKTO :
- 2 -
Článek 1
OSOBY, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
Tato smlouva se vztahuje na osoby, které mají
bydliště či sídlo v jednom nebo v obou smluvních stá-
tech.
Článek 2
DANĚ, NA KTERÉ SE SMLOUVA VZTAHUJE
1. Tato smlouva se vztahuje na daně z přijmu
a z majetku, vybíraná smluvním státem, jeho nižším
správním útvarem nebo místním úřadem, ať je způsob vybírá-
ní jakýkoli. Smlouva se vztahuje také na příspěvky vybíra-
né v Jugoslávii, s výjimkou příspěvků na sociální zabez-
pečení.
2. Za daně z příjmu a z majetku se považují všechny
daně vybírané z celkového příjmu, z veškerého majetku
nebo z jednotlivých částí příjmu nebo majetku, včetně da-
ní ze zisků ze zcizení movitého nebo nemovitého majetku,
daní z celkového objemu mezd placených podniky a daní
z přírůstku hodnoty. Za daně ve smyslu této smlouvy se
považují také příspěvky uvedené v odstavci 1 tohoto člán-
ku.
3. Daně, na které se smlouva vztahuje, jsou:
a) v Jugoslávii:
(1) daň a příspěvky z příjmu organizací sdru-
žené práce (porez i doprinosi iz dohotka
organizacija udruženog rada );
(2) daň a příspěvky z osobního příjmu z ne-
samostatně vykonávaných osobních služeb
(porez i doprinosi iz ličnog dohotka iz
radnog odnosa );
- 3 -
(3) daň a příspěvky z osobního příjmu ze ze-
mědělské činnosti (porez i doprinosi iz
ličnog dohotka od poljoprivredne delatnos-
ti );
(4) daň a příspěvky z osobního příjmu z nezá-
visle vykonávaných hospodářských i nehospo-
dářských činností (porez i doprinosi iz
ličnog dohotka od samostalnog obavljanja
privrednih i neprivrednih delatnosti );
(5) daň z osobního příjmu z autorských práv,
patentů a technických zlepšení (porez iz
ličnog dohotka od autorskih prava, patenata
i tehničkih unapredjenja);
(6) daň z příjmu z majetku a majetkových práv
(porez na prihod od imovine i imovinskih
prava );
(7) daň z majetku (porez na imovinu );
(8) daň z celkového příjmu občanů (porez iz
ukupnog prihoda gradjana );
(9) daň ze zisku zahraničních osob z investic
u domácích organizací sdružené práce za úče-
lem společného podnikání (porez na dobit
stranih lica ostvarenu ulaganjem u domacu
organizaciju udruženog rada za svrhe za-
jedničkog poslovanja );
(10) daň ze zisku zahraničních osob z investič-
ních prací (porez na dobit stranih lica
ostvarenu izvodjenjera investicionih rado-
va );
(11) daň z příjmu zahraničních osob z dopravy
cestujících a nákladů (porez na prihod
stranih lica ostvaren od prevoza putnika
i robe )
(dále nazývané "jugoslávská daň" );
- 4 -
b) v Československu:
(1) odvod ze zisku a daň ze zisku;
(2) daň ze mzdy;
(3) daň z příjmů z literární a umělecké čin-
nosti;
(4) zemědělská daň;
(5) daň z příjmů obyvatelstva;
(6) domovní daň;
(7) odvod z jmění
(dále nazývané "československá daň ).
4. Smlouva se bude také vztahovat na všechny totožné nebo
podstatně podobné daně, které budou ukládány po podpisu této
smlouvy vedle současných daní nebo místo nich. Příslušné
úřady smluvních států si budou oznamovat všechny významné
změny, které budou provedeny v jejich příslušných daňových
zákonech.
Článek 3
VŠEOBECNÉ DEFINICE
1. Pro účely této smlouvy:
a) výrazy "jeden smluvní stát" a "druhý smluvní
stát" označují podle souvislosti Jugoslávii ne-
bo Československo;
b) výraz "Jugoslávie" označuje Socialistickou fede-
rativní republiku Jugoslávie a výraz "Česko-
slovensko" označuje Československou socialistic-
kou republiku;
c) výraz "příslušníci" označuje všechny fyzické
osoby, které jsou státními občany některého
smluvního státu;
d) výraz "osoba" označuje:
i) v případě Jugoslávie fyzickou osobu a
každou právnickou osobu;
- 5 -
ii) v případě Československa fyzickou osobu,
společnost a každé jiné sdružení osob;
e) výraz "společnost" označuje:
i) v případě Jugoslávie organizaci sdružené
práce a každou jinou právnickou osobu podro-
benou zdanění;
ii) v případě Československa každou právnickou
osobu nebo každou podstatu, která je posu-
zována jako právnická osoba pro daňové
účely;
f) výrazy "podnik jednoho smluvního státu" a
" podnik druhého smluvního státu" označují
v případě Jugoslávie organizaci sdružené práce
a jinou samosprávnou organizaci a společenství,
pracující občany, kteří vykonávají individuel-
ně nezávislé činnosti, a podnik zřízený mimo
území Jugoslávie a provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v Jugoslávii a v případě
Československa podnik provozovaný osobou mající
bydliště či sídlo v Československu;
g) výraz "stálá základna" označuje trvalé místo
výkonu samostatných povolání;
h) výraz "mezinárodní doprava" označuje každou
dopravu uskutečněnou lodí nebo letadlem, které
jsou provozovány podnikem, jehož skutečné ve-
dení je umístěno v některém smluvním státě,
pokud doprava lodí nebo letadlem není provádě-
na jen mezi místy ležícími v druhém smluvním
státě;
i) výraz "příslušný úřad" označuje:
i) v případě Jugoslávie federální sekretariát
financi nebo jeho zmocněného zástupce;
- 6 -
ii) v případě Československa ministra
financí Československé socialistické
republiky nebo jeho zmocněného zá-
stupce.
2. Každý výraz, který není ve smlouvě definován, má
pro její aplikaci smluvním státem význam, který mu náleží
podle práva tohoto státu upravujícího daně, na které se
smlouva vztahuje.
Článek 4
DAŇOVÝ DOMICIL
1. Výraz "osoba mající bydliště Si sídlo v jednom
smluvním státě" označuje pro účely této smlouvy jakouko-
li osobu, která je podle práva tohoto státu podrobena
v tomto státě zdanění z důvodu svého bydliště, pobytu,
místa vedení nebo každého jiného podobného kritéria.
2. Jestliže fyzická osoba má podle ustanovení
odstavce 1 tohoto článku bydliště v obou smluvních stá-
tech, určí se její postavení takto:
a) Předpokládá se, že tato osoba má bydliště v tom stá-
tě, v němž má stálý byt. Jestliže má stálý byt v obou
státech, předpokládá se, že má bydliště v tom stá-
tě, s nímž jsou její osobní a hospodářské vztahy
nejužší (středisko životních zájmů ).
b) Nemůže-li být určen stát, v němž má tato osoba stře-
disko svých životních zájmů, nebo nemá-li stálý byt
v žádném z obou států, předpokládá se, že má bydliště
v tom státě, ve kterém se obvykle zdržuje.
c) Zdržuje-li se tato osoba obvykle v obou státech nebo
nezdržuje-li se obvykle v žádném z nich, předpokládá
se, že má bydliště v tom státě, jehož je státním
občanem.
- 7 -
d) Je-li tato osoba státním občanem obou států nebo není-li
státním občanem žádného z nich, upraví příslušné
úřady smluvních států otázku vzájemnou dohodou.
3. Jestliže osoba jiná než osoba fyzická má podle usta-
novení odstavce 1 tohoto článku sídlo v obou smluvních stá-
tech, předpokládá se, že má sídlo v tom státě, v němž je
místo jejího skutečného vedení.
Článek 5
STÁLÁ PROVOZOVNA
1. Vyraz "stálá provozovna" označuje pro účely této
smlouvy trvalé zařízení pro podnikání, v němž podnik vy-
konává zcela nebo zčásti svoji činnost.
2. Výraz "stálá provozovna" zahrnuje obzvláště:
a) místo vedení,
b) závod,
c) kancelář,
d) továrnu,
e) dílnu,
f) důl, zřídlo nafty nebo plynu, lom nebo jiné místo,
kde se těží přírodní zdroje.
3. Staveniště, nebo montáž jsou stálou provozovnou jen
tehdy, jestliže trvají déle než dvanáct měsíců.
4. Nehledě na ustanovení odstavců 1, 2 a 3 tohoto člán-
ku, výraz "stálá provozovna" nezahrnuje:
a) zařízení, které se využívá pouze k uskladnění, vysta-
vení nebo k dodávkám zboží podniku;
b) zásobu zboží podniku, které se udržuje pouze za úče-
lem uskladnění, vystavení nebo dodání;
- 8 -
c) zásobu zboží podniku, která se udržuje pouze za
účelem zpracování jiným podnikem;
d) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje
pouze za účelem nákupu zboží nebo shromažďování
informací pro podnik;
e) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje
pouze za účelem reklamy, poskytování informací,
vědeckých rešerší nebo podobných činností pro
podnik, které mají přípravný nebo pomocný
charakter;
f) trvalé zařízení pro podnikání, které se udržuje
pouze za účelem vykonávání více činností uvedených
v odstavcích a) až e), pokud celková činnost
vykonávaná v trvalém zařízení pro podnikání vyplý-
vající ze spojení více činností má přípravný
nebo pomocný charakter.
5. Osoba jiná než nezávislý zástupce, o němž po-
jednává odstavec 6, která jedná za podnik a v některém
smluvním státě uzavírá obvykle smlouvy jménem podniku
na základě plné moci, kterou je vybavena, se považuje
za stálou provozovnu podniku v tomto státě se zřete-
lem na činnosti, které tato osoba vykonává pro pod-
nik, pokud činnosti této osoby nejsou omezeny na čin-
nosti uvedené v odstavci 4, které, kdyby byly vykonávány
v trvalém zařízení pro podnikání, by z tohoto zařízení
neučinily stálou provozovnu podle ustanovení zmíněného
odstavce.
- 9 -
6. Za stálou provozovnu podniku jednoho smluv-
ního státu se v druhém smluvním státě nepovažuje
pouhá skutečnost, že podnik v tomto druhém státě
vykonává svoji činnost prostřednictvím makléře, ge-
nerálního komisionáře nebo jakéhokoli jiného zá-
stupce majícího nezávislé postavení, pokud tyto
osoby jednají v řádném rámci své činnosti.
7. Skutečnost, že společnost, která má sídlo
v jednom smluvním státě, ovládá společnost nebo
je ovládána společností, která má sídlo v druhém
smluvním státě, nebo která v tomto druhém státě
vykonává svoji činnost (ať prostřednictvím stálé
provozovny nebo jinak), neučiní sama o sobě z kte-
rékoli této společnosti stálou provozovnu druhé
společnosti.
Článek 6
PŘÍJMY Z NEMOVITÉHO MAJETKU
1. Příjmy, které pobírá osoba mající bydliště
či sídlo v jednom smluvním státě z nemovitého ma-
jetku (včetně příjmů ze zemědělského nebo lesní-
ho hospodářství) umístěného v druhém smluvním státě,
mohou být zdaněny v tomto druhém státě.
- 10-
2. Výraz "nemovitý majetek" má pro účely této
smlouvy význam, který mu náleží podle práva smluvního
státu, ve kterém je takový majetek umístěn. Lodi,
čluny a letadla se nepovažují za nemovitý majetek.
3. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použijí
na příjmy z přímého užívání, nájmu nebo každého jiného
způsobu užívání nemovitého majetku.
4. Ustanovení odstavců 1 a 3 tohoto článku se
také použijí na příjmy z nemovitého majetku podniku a
na příjmy z nemovitého majetku užívaného pro posky-
tování osobních služeb, v rámci nezávislého povolání.
Článek 7
ZISKY PODNIKŮ
1. Zisky podniku jednoho smluvního státu podléha-
jí zdanění pouze v tomto státě, pokud podnik nevykoná-
vá svoji činnost v druhém smluvním státě prostřednictvím
stálé provozovny, která je tam umístěna. Jestliže pod-
nik vykonává svoji činnost tímto způsobem, mohou být
zisky podniku zdaněny v tomto druhém státě, avšak pouze
v takovém rozsahu, v jakém je lze přičítat této stálé
provozovně.
2. Jestliže podnik jednoho smluvního státu vykoná-
vá svoji činnost v druhém smluvním státě prostřed-
nictvím stálé provozovny, která je tam umístěna, přisu-
zují se s výhradou ustanovení odstavce 3 v každém smluv-
ním státě této stálé provozovně zisky, které by mohla -
podle očekávání docílit, kdyby jako samostatný podnik
vykonávala stejné nebo podobné činnosti za stejných
nebo podobných podmínek a obchodovala zcela nezávisle
- 11 -
s podnikem, jehož je stálou provozovnou.
3. Při stanovení zisků stálé provozovny se povo-
luje odečíst náklady vynaložené na cíle sledované touto
stálou provozovnou včetně výloh vedení a všeobecných
administrativních výloh takto vynaložených ať ve státě,
v němž je tato stálá provozovna umístěna, či jinde.
4. Zisky, které se přisuzují stálé provozovně, se
stanoví na základě odděleného účetnictví vedeného stá-
lou provozovnou. Jestliže takové účetnictví nepředsta-
vuje řádný základ pro účely stanovení zisků stálé pro-
vozovny, mohou být takové zisky stanoveny na základě
rozdělení celkových zisků podniku jeho různým částem.
Přijatá metoda rozdělení zisků však musí být taková,
aby výsledek byl v souladu se zásadami stanovenými v tom-
to článku. Bude-li to nutné, příslušné úřady smluvních
států se budou snažit dohodnout se o metodě rozdělení
zisků podniku.
5. Stálé provozovně se nepřičtou žádné zisky na
základě skutečnosti, že pouze nakupovala zboží pro
podnik.
6. Ustanovení tohoto článku se použijí na zisky,
které v Jugoslávii docílila osoba mající bydliště či
sídlo v Československu ze své účasti na společném podni-
kání s Jugoslávským podnikem.
7. Jestliže zisky zahrnují příjmy, o nichž se po-
jednává odděleně v jiných článcích této smlouvy, nebu-
dou ustanovení oněch článků dotčena ustanoveními tohoto
článku.
Článek 8
NÁMOŘNÍ, VNITROZEMSKÁ VODNÍ
A LETECKÁ DOPRAVA
1. Zisky z provozování lodí nebo letadel v mezi-
národní dopravě podléhají zdanění jen ve smluvním stá-
- 12 -
tě, v němž je umístěno skutečné vedení podniku.
2. Zisky z provozování člunů vnitrozemské vodní
dopravy podléhají zdanění jen ve smluvním státě, ve kte-
rém je umístěno skutečné vedení podniku.
3. Jestliže místo skutečného vedení podniku námoř-
ní nebo vnitrozemské vodní dopravy je na palubě lodi
nebo člunu, považuje se za umístěné ve smluvním státě,
v němž tato loď" nebo tento člun má domovský přístav,
nebo nemá-li loď nebo člun domovský přístav, považuje
se za umístěné ve smluvním státě, ve kterém provozova-
tel lodi nebo člunu má bydliště či sídlo.
4. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se použijí
také na zisky z účasti na poolu, společném provozu
nebo na mezinárodní provozní organizaci.
Článek 9
SPOJENÉ PODNIKY
Jestliže
a) se podnik jednoho smluvního státu podílí přímo nebo
nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění podniku druhé-
ho smluvního státu, nebo
b) tytéž osoby se přímo nebo nepřímo podílejí na vedení,
kontrole nebo jmění podniku jednoho smluvního státu
i podniku druhého smluvního státu,
a jestliže v jednom i v druhém případě byly mezi oběma
podniky v jejich obchodních nebo finančních vztazích sjed-
nány nebo jim uloženy podmínky, které se liší od podmínek,
které by byly sjednány mezi podniky nezávislými, mohou
být zisky, které by byly docíleny bez těchto podmínek
jedním z podniků, které však vzhledem k těmto podmínkám
docíleny nebyly, včleněny do zisků tohoto podniku a ná-
sledkem toho zdaněny.