FEDERÁLNÍ SHROMÁŽDĚNÍ ČESKOSLOVENSKÉ SOCIALISTICKÉ REPUBLIKY 1982

IV. volební období

58

Vládní návrh,

kterým se předkládá Federálnímu shromáždění Československé socia-
listické republiky k souhlasu Mezinárodní úmluva o ochraně rostlin,
sjednaná v Římě dne 6. prosince 1951

Návrh schvalovacího usnesení:

Federální shromáždění Československé socialistické republiky
souhlasí s přístupem Československé socialistické republiky k Me-
zinárodní úmluvě o ochraně rostlin, sjednané v Římě dne 6. prosin-
ce 1951 s tím, že

bude učiněno prohlášení k článku XI, že je v rozporu s obsa-
hem a cílem Deklarace Valného shromáždění OSN ze dne 14. prosince
1960 o poskytnuti nezávislosti koloniálním zemím a národům.



Důvodová zpráva

I.

Rozšiřování mezinárodního obchodu a dopravy zeměděl-
ských surovin a potravinářských výrobků zvyšuje riziko za-
vlékání nebezpečných škůdců a chorob rostlin a plevelů,
které mohou negativně ovlivnit celkové hospodářské výsled-
ky. Každý stát s vyspělou zemědělskou výrobou chrání proto
své území s cílem omezit toto riziko na minimum. Opatření
uplatňovaná československou socialistickou republikou i
ostatními státy předpokládají proto úplnou fytokaranten-
ní kontrolu dováženého, vyváženého a prováženého zboží
rostlinného původu. V mezinárodním obchodě mohou však tato
opatření působit rušivě a proto je nutné, aby činnost or-
gánů ochrany rostlin zajištujících ochranu státního území,
byla mezinárodně koordinována a řídila se obecně platnými
zásadami.

V oblasti ochrany a karantény rostlin se českosloven-
ská socialistická republika podílí na mezinárodní spolu-
práci na základě řady mezinárodních smluv. V současné době
jsou v platnosti dohody s Bulharskou lidovou republikou,
Maďarskou lidovou republikou, Mongolskou lidovou republi-
kou. Polskou lidovou republikou. Německou demokratickou
republikou, Rumunskou socialistickou republikou, Socialis-
tickou federativní republikou Jugoslávie a Rakouskou re-
publikou, i když některé z nich jsou již zastaralé. Mimo to
je v platnosti mnohostranná smlouva členských států RVHP
o spolupráci na úseku karantény a ochrany rostlin před
škůdci a chorobami uzavřená 14. 12. 1959 v Sofii. Od r. 1960
je československá socialistická republika dále členem


- 2 -

Evropské a středozemní organizace pro ochranu rostlin
/EPPO/ se sídlem v Paříži, ustavené podle článku VIII
Mezinárodní úmluvy o ochraně rostlin. Jejími členy je
31 evropských a středomořských států.

Rozsah územního působení těchto smluv již neodpo-
vídá současnému rozvoji mezinárodních vztahů a meziná-
rodního obchodu. Proto se ukazuje jako účelné z politic-
kých i hospodářských důvodů a v rámci dalšího zvyšování
aktivity a prestiže Československé socialistické repub-
liky v mezinárodní oblasti přistoupit k Mezinárodní úmlu-
vě o ochraně rostlin, sjednané v Římě 6. prosince 1951,
která má celosvětovou působnost /dále jen "Úmluva"/.

Účelem Úmluvy je uskutečnit mezinárodní spolupráci
v ochraně rostlin před škůdci a chorobami /dále jen
"škůdci"/, při prevenci před jejich zavlečením a šířením
přes státní hranice a koordinaci přijímaných opatření.
X zabezpečení těchto cílů se smluvní strany zavazují
přijmout příslušná legislativní, technická a administra-
tivní opatření.

Problematika ochrany čs. státního území před zavléká-
ním škůdců je upravena vnitrostátně těmito předpisy:

- zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby,

- vyhláška č. 62/1964 Sb., kterou se vydávají prováděcí
předpisy k zákonu o rozvoji rostlinné výroby,

- vyhláška č. 63/1964 Sb., o ochraně proti zavlékání
škůdců a chorob rostlin a plevelů při dovozu, průvozu a
vývozu /vnější karanténa/, ve znění vyhlášky č. 51/1977 Sb.

Uvedené právní předpisy jsou v souladu s ustanoveními
Úmluvy. Členství v Úmluvě nebude proto spojeno s nutností
vydání nových právních předpisů; rovněž organizace ochrany
rostlin v ČSSR je plně v souladu se závazky obsaženými
v Úmluvě.


- 3 -

Přístupem československé socialistická republiky
k Úmluvě nebudou dotčeny její závazky z jiných meziná-
rodních smluv.

Úmluva neobsahuje žádné ustanovení o finančních po-
vinnostech členských států a veškerá agenda, která z ní
vyplývá, je zajišťována sekretariátem Organizace spoje-
ných národů pro výživu a zemědělství /FAO/. Pro Českoslo-
venskou socialistickou republiku jako člena FAO nebude
tedy přístup k Úmluvě spojen s placením dalších příspěv-
ků, ani nákladů, spojených s účastí na konferencích,
protože problematika spojená s prováděním úmluvy, se ře-
ší přímo v orgánech FAO.

II.

článek I Úmluvy stanoví cíle, jichž má být provádě-
ním Úmluvy dosaženo, a závazky smluvních stran přijmout
opatření k splnění těchto cílů.

Rozsah platnosti Úmluvy je vymezen v článku II.

Ustanovení článku III umožňuje organizovat v rámci
FAO na základě zvláštních dohod mezi smluvními stranami
řešení specifické problematiky ochrany rostlin.

K zabezpečení cílů Úmluvy se smluvní strany zavazují
zřídit podle svých možností uvnitř svého státu organizaci
ochrany rostlin, jejíž základní působnost a úkoly se
v Úmluvě vymezují v článku IV. Jde o provádění prohlídek
rostlin a rostlinných výrobků, jejich ochranu před škůdci,
vytváření účinných opatření proti zavlečení a šíření škůd-
ců, poskytování informací o jejich výskytu a metodách boje
proti nim a dále o zajištění výzkumu a průzkumu v oboru
ochrany rostlin. V rámci Úmluvy není prozatím řešena pro-
blematika ochrany před zavlékáním nebezpečných plevelů.
Tato problematika se začíná řešit v rámci regionální or-
ganizaci EPPO. V případě přístupu k Úmluvě bude českoslo-
venská socialistická republika postupně prosazovat zahrnu-


- 4 -

tí i této problematiky do Úmluvy. Text Úmluvy však nebrá-
ní ani v současném znění tomu, aby Československá socia-
listická republika i nadále vyžadovala při dovozu zboží
rostlinného původu od vyvážejících států záruky, že zboží
neobsahuje semena karanténních plevelů, a aby plně uplat-
ňovala svoje karanténní předpisy.

V článku V Úmluvy je řešena problematika rostlino-
lékařských osvědčení, vydávaných vývozními státy pro zbo-
ží rostlinného původu, přecházející jejich státní hranice.
Prohlídky zboží, a vydávání rostlinolékařských osvědčení
mají být prováděny jen kvalifikovanými pracovníky, aby do-
vážející země mohly přijímat tato osvědčení jako spolehli-
vé dokumenty, potvrzující fytopatologickou nezávadnost
dováženého zboží. Zároveň se specifikuje, jaké údaje mu-
sí rostlinolékařské osvědčení obsahovat. Důležitou okol-
ností je to, že vzor rostlinolékařského osvědčení, přija-
tý Úmluvou, respektuje vnitrostátní předpisy dovozní ze-
mě. Rovněž tato úprava je v souladu s pojetím čs. rostli-
nolékařského osvědčení, které je již zpracováno podle
Úmluvy.

článek VI Úmluvy sleduje hlediska usnadnění a urychle-
ní mezinárodní přepravy zboží ve vztahu k vnitrostátním
předpisům jednotlivých států, stanovícím různá omezují-
cí opatření při dovozu zboží rostlinného původu na jejich
státní území, zejména vzájemnou informovanost států o těch-
to předpisech jakož i o přijatých opatřeních, o zpružnění
postupu při prohlídkách zboží a určité usnadnění tranzitu
zboží rostlinného původu v mezinárodní dopravě. Uvedená
hlediska jsou v souladu s čs. právními předpisy na tomto
úseku.

Důležité je ustanovení článku VII Úmluvy, které za-
kládá povinnost smluvních stran spolupracovat s FAO na
úseku světové informační služby o škůdcích, zejména za-


- 5 -

sílat zprávy o výskytu ekonomicky významných škůdců a
o Účinných prostředcích v boji proti nim a účastnit se
v naléhavých případech mezinárodně koordinovaných akcí
boje proti škůdcům, vyžadujícího všestranné spolupráce.
Obdobných akcí se příslušné organizace československé
socialistické republiky zúčastnily již dříve, např. v do-
bě hromadného výskytu mandelinky bramborové na evropském
kontinentu, nebo plísně tabákové, kdy pomocí mezinárodní
spolupráce a včasných informací se podařilo úspěšně čelit
nepříznivým důsledkům i pro naše národní hospodářství.

Podle článku VIII se smluvní strany zavazují spolu-
pracovat s regionálními mezinárodními organizacemi ochra-
ny rostlin. Takovouto organizací je např. Evropská a
středozemní organizace ochrany rostlin /EPPO/, jejímž
členem již československá socialistická republika je.
Tato organizace zejména poskytuje souhrnné informace,
týkající se vybraných škůdců /např. rakoviny brambor, ští-
tenky zhoubné, háďatka bramborového/, dále informace o po-
užívání chemických přípravků z hlediska ochrany životního
prostředí, o výskytu nebezpečných škůdců na území člen-
ských států a ustavuje pracovní skupiny k řešení důleži-
tých problémů ochrany rostlin /např. ochrany zásob, ka-
rantény, metody integrované ochrany rostlin atd. /.

Řešení případných sporů, které by mohly nastat při
výkladu nebo aplikaci Úmluvy v konkrétních případech,
je podle článku IX upraveno tak, že na návrh smluvní stra-
ny jmenuje generální ředitel FAO ad hoc výbor, v němž jsou
experti zemí, jichž se spor týká. Výbor pak předloží ge-
nerálnímu řediteli FAO zprávu s doporučením, které nemá
závazný charakter, ale je podkladem pro nové zvážení
problematiky.

Článek XI obsahuje ustanovení o tom, že kterákoli
smluvní strana může prohlásit, že Úmluva se vztahuje i
na území, za něž nese v mezinárodních vztazích odpovědnost.


- 6 -

Jde o tzv. "koloniální doložku", která znamená rozšíření
územní platnosti mezinárodní smlouvy na nesamosprávná
území, která jsou dosud ve správě některých kapitalistic-
kých států, a je v rozporu s pozdější Deklarací Valného
shromáždění OSN z 14. 12. 1960, o poskytnutí nezávislosti
koloniálním zemím a národům. Uvedenou doložku obsahují
téměř všechny starší mnohostranné smlouvy, uzavírané mimo
rámec RVHP. V souladu s dosavadní praxí socialistických
států bude proto třeba v listině o přístupu ČSSR k Úmluvě
uvést, že s ohledem na citovanou deklaraci se považuje
ustanovení článku XI odst. 1 Úmluvy za překonané.

Přístup k Úmluvě upravuje článek XII tak, že státy,
které nejsou jejími signatáři, mohou uložit listinu o pří-
stupu u generálního ředitele FAO, který s tím seznámí
všechny členské státy. Souhlas členských států se tedy
nevyžaduje.

Změny textu Úmluvy, navržené některou ze smluvních
stran, se podle článku XIII posuzují na konferenci FAO,
důležité změny zvažuje před konferencí výbor specialistů.
Změny vstupují v platnost 30. dnem po přijetí dvěma tře-
tinami členských států. Nové závazky vstupují v platnost
ve vztahu ke každé smluvní straně jen jsou-li touto stra-
nou přijaty.

Úmluvu lze podle jejího článku XV kdykoli písemně
vypovědět. Výpověď vstupuje v platnost rok poté, co ji
obdržel generální ředitel FAO.

Na dvacáté konferenci FAO v roce 1979 byly schvá-
leny změny textu Úmluvy, obsažené v revidovaném znění
Úmluvy, které vstoupí v platnost v souladu s článkem XIII
odst. 4 Úmluvy 30. dnem po jeho přijetí dvěma třetinami
smluvních stran.


- 7 -

Revidovaný text obsahuje některé nové formulace.
Pojem "choroby" rostlin je zahrnut do nového pojmu "škůdce".
Uvádí se, že pojmy stanovené v Úmluvě jsou určeny pouze pro
účely Úmluvy a nejsou určeny k tomu, aby ovlivnily vnitro-
státní právní předpisy smluvních stran. Zavádí zvláštní
vzory rostlinolékařského osvědčení pro export a pro reexport.
Místo požadavku, aby osvědčení neobsahovalo žádné opravy
nebo výmazy se stanoví, že neověřené opravy nebo výmazy mají
za následek neplatnost osvědčení. Je stanovena povinnost FAO
rozšiřovat informace o dovozních omezeních, podmínkách, zá-
kazech a úpravách do všech smluvních stran a regionálních
organizací pro ochranu rostlin.

Změny Úmluvy, obsažené v revidovaném textu, neznamenají
nové povinnosti pro smluvní strany a nové formulace směřují
pouze k upřesnění závazků smluvních stran.

Vzhledem k tomu, že Úmluva obsahuje i problematiku,
která je v československé socialistické republice upravena
zákonem a že ustanovení čl. VI odst. 2 písm. a/ a též čl. I
odst. 1 Úmluvy obsahují závazky smluvních stran, o nichž roz-
hodnout přísluší Federálnímu shromáždění, předkládá se návrh
na přístup československé socialistické republiky k Mezinárodní
úmluvě o ochraně rostlin podle čl. 36 odst. 3 ústavního zákona
č. 143/1968 Sb., o československé federaci. Federálnímu shro-
máždění ČSSR k vyslovení souhlasu.

V Praze dne 17. srpna 1982

Předseda vlády ČSSR:
Štrougal v. r.



MEZINÁRODNÍ ÚMLUVA O OCHRANĚ ROSTLIN
PREAMBULE

Smluvní strany, uznávajíce prospěšnost mezinárodní
spolupráce v boji proti chorobám a škůdcům rostlin a rost-
linných výrobků, a obzvláště proti jejich zavlečení a ší-
ření přes státní hranice, a vedeny přáním zajistit úzkou
koordinaci opatření zaměřených k těmto cílům, dohodly se
takto:

Článek I
Účel a závazky

1. Za účelem zabezpečení společných a účinných akcí
v boji proti zavlečení a šíření chorob a škůdců rostlin a
rostlinných výrobků a k podpoře opatření na ochranu proti
nim se smluvní strany zavazují přijmout legislativní,
technická a administrativní opatření uvedená v této úmlu-
vě a v doplňkových dohodách v souladu s článkem III.

2. Každá smluvní strana se zavazuje, že zajistí na svém
území provedení všech opatření, vyplývajících z této úmluvy.

Článek II
Rozsah platnosti

1. Pro účely této úmluvy se pod pojmem "rostliny" ro-
zumí živé rostliny a jejich části včetně semen, pokud smluv-
ní strany budou považovat za nutné jejich dovoz kontrolovat
podle článku VI této úmluvy nebo vydávat o nich rostlino-
lékařské osvědčení podle článku IV odst. 1 písm. a/ bod iv/


- 2 -

a článku V této úmluvy; pod pojmem "rostlinné výrobky"
se rozumí výrobky nezpracované a mleté výrobky rostlin-
ného původu včetně semen, pokud se nepovažují za "rostli-
ny".

2. Ustanovení této úmluvy mohou být podle úvahy smluv-
ních stran rozšířena na sklady, kontejnery, dopravní pro-
středky, obalový materiál a ostatní materiály všeho druhu
včetně půdy, jež jsou užívány v mezinárodní dopravě rost-
lin a rostlinných výrobků.

3. Tato úmluva se týká zejména chorob a škůdců rost-
lin, jež mají význam pro mezinárodní obchod.

článek III
Doplňkové dohody

1. Doplňkové dohody, vztahující se na zvláštní oblasti,
na určité choroby a škůdce, na speciální rostliny a rost-
linné výroby, na speciální způsoby mezinárodní dopravy
rostlin a rostlinných výrobků, či jinak doplňující usta-
novení této úmluvy, mohou být navrženy Organizací spoje-
ných národů pro výživu a zemědělství /dále jen " FAO "/ na
doporučení smluvní strany nebo z vlastní iniciativy, aby

se vyřešily speciální problémy ochrany rostlin, které vy-
žadují zvláštní pozornosti nebo řešení.

2. Všechny takové doplňkové dohody vstoupí v platnost
pro každou smluvní stranu po jejich přijetí v souladu

s ustanoveními zakládající listiny a jednacího řádu FAO.

Článek IV
Národní organizace pro ochranu rostlin

1. Každá smluvní strana se zavazuje, že učiní co nej-
dříve a podle svých možností potřebná opatření k ustavení


- 3 -

a/ úřední organizace pro ochranu rostlin zaměřené zejména
na

/i/ prohlídky rostoucích rostlin, obdělávaných ploch
/včetně polí, sadů, školek, zahrad a skleníků/ a
rostlin a rostlinných výrobků skladovaných a dopra-
vovaných, s cílem zejména oznamovat výskyt, propuk-
nutí a šíření chorob a škůdců rostlin a bojovat pro-
ti těmto chorobám a škůdcům,

/ii/ prohlídky zásilek rostlin a rostlinných výrobků,

které jsou předmětem mezinárodního obchodu a podle
možnosti i na prohlídky ostatního zboží nebo výrob-
ků přepravovaných v mezinárodní dopravě, pokud mo-
hou být nahodile nositeli chorob a škůdců rostlin
a rostlinných výrobků, a na prohlídky a dozor nad
sklady a dopravními prostředky všeho druhu, slouží-
cími mezinárodnímu obchodu s rostlinami a rostlinný-
mi výrobky, nebo s jinými výrobky, aby se zabránilo
šíření chorob a škůdců rostlin a rostlinných výrob-
ků přes státní hranice,

/iii/ dezinsekci nebo dezinfekci zásilek rostlin a rostlin-
ných výrobků, přepravovaných v mezinárodní dopravě
a jejich kontejnerů, skladů nebo dopravních prostřed-
ků všech používaných druhů,

/iv/ vydávání osvědčení o zdravotním stavu a původu zási-
lek rostlin a rostlinných výrobků /dále jen "rostli-
nolékařské osvědčení"/,

b/ informační sítě ve své zemi, zaměřené na výskyt chorob
a škůdců rostlin a rostlinných výrobků a prostředků
k zamezení jejich výskytu a k boji proti nim,

c/ výzkumu a průzkumu v oboru ochrany rostlin.


- 4 -

2. Každá smluvní strana předloží zprávu o rozsahu
činnosti své národní organizace pro ochranu rostlin a
o změnách v této organizaci generálnímu řediteli FAO, kte-
rý tyto informace předá všem smluvním stranám.

Článek V
Rostlinolékařské osvědčení

1. Každá smluvní strana provede potřebná opatření pro
vydávání rostlinolékařských osvědčení v souladu s předpisy
pro ochranu rostlin platnými v zemích ostatních smluvních
stran a v souladu s těmito ustanoveními:

a/ Prohlídky budou provádět a rostlinolékařské osvědčení

budou vydávat pouze odborně kvalifikovaní a k tomu opráv-
nění úředníci za takových okolností a s takovými jim do-
stupnými znalostmi a informacemi, aby úřady dovážejících
států mohly takováto osvědčení přijímat s důvěrou jako
spolehlivé dokumenty.

b/ Rostlinolékařské osvědčení vztahující se na materiál
určený k výsadbě nebo množení budou vypracována podle
vzoru uvedeného v příloze k této úmluvě a budou obsaho-
vat doplňující údaje požadované dovážejícím státem;
vzoru osvědčení je možno rovněž použít pro další rostli-
ny nebo rostlinné výrobky, pokud to neodporuje požadavkům
dovážejícího státu.

c/ Rostlinolékařské osvědčení nemá obsahovat žádné opravy
nebo výmazy.

2. Každá smluvní strana se zavazuje, že nebude vyžado-
vat, aby zásilky rostlin určených k výsadbě nebo množení a
dovážené na jejich území, byly opatřeny rostlinolékařskými
osvědčeními, jež by neodpovídaly vzoru uvedenému v příloze
k této úmluvě.


- 5 -

Článek VI
Dovozní podmínky

1. Smluvní strany jsou oprávněny upravovat dovoz
rostlin a rostlinných výrobků s cílem zamezit zavlečení
chorob a škůdců rostlin na své území a za tím účelem
mohou

a/ stanovit omezení nebo podmínky pro dovoz rostlin ne-
bo rostlinných výrobků,

b/ zakázat dovoz určitých rostlin nebo rostlinných výrob-
ků nebo určitých zásilek rostlin a rostlinných výrobků,

c/ prohlížet nebo zadržet určité zásilky rostlin nebo
rostlinných výrobků,

d/ ošetřit, zničit nebo odmítnout přijetí určitých zási-
lek rostlin nebo rostlinných výrobků, nebo vyžadovat,
aby takové zásilky byly ošetřeny nebo zničeny.

2. Každá smluvní strana se zavazuje, že za účelem
omezení zásahů do mezinárodního obchodu na nejnižší míru,
bude provádět opatření, uvedená v odstavci 1 tohoto člán-
ku v souladu s následujícími ustanoveními:

a/ Smluvní strany nebudou ve svých právních předpisech
na ochranu rostlin uplatňovat žádná z opatření uvede-
ných v odstavci 1 tohoto článku, pokud taková opatře-
ní nebudou nezbytná z hlediska ochrany rostlin.

b/ Jestliže některá smluvní strana stanoví jakákoliv ome-
zení nebo podmínky pro dovoz rostlin a rostlinných vý-
robků na své území, uveřejní tato omezení nebo podmín-
ky a vyrozumí o nich neprodleně organizace pro ochranu
rostlin ostatních smluvních stran a FAO.

c/ Jestliže některá smluvní strana zakáže v rámci svých
právních předpisů na ochranu rostlin dovoz jakýchko-
liv rostlin nebo rostlinných výrobků, uveřejní své roz-
hodnutí s uvedením důvodů a neprodleně o něm vyrozumí
organizace pro ochranu rostlin ostatních smluvních
stran a FAO.


- 6 -

d/ Jestliže některá smluvní strana bude vyžadovat, aby
zásilky určitých rostlin nebo rostlinných výrobků by-
ly dováženy pouze určenými vstupními místy, budou ta-
to místa vybrána tak, aby zbytečně nebránila meziná-
rodnímu obchodu.

Smluvní strana uveřejní seznam těchto vstupních míst
a vyrozumí o nich organizace pro ochranu rostlin os-
tatních smluvních stran a FAO. Takováto omezení vstup-
ních míst se nebudou týkat případů, kdy se nebude vy-
žadovat, aby uvedené rostliny nebo rostlinné výrobky
byly doprovázeny rostlinolékařským osvědčením, nebo
aby byly podrobeny prohlídce či ošetření.

e/ Prohlídky zásilek rostlin určených k dovozu, které

provádí organizace pro ochranu rostlin smluvních stran,
budou prováděny v nejkratší možné době s ohledem na to,
že rostliny podléhají zkáze. Jestliže se zjistí, že ně-
která zásilka neodpovídá podmínkám stanoveným právními
předpisy na ochranu rostlin, vydanými dovážejícím stá-
tem, bude o tom informována organizace pro ochranu
rostlin vyvážejícího státu. Bude-li zásilka zcela nebo
zčásti zničena, bude o tom bezprostředně předána úřed-
ní zpráva organizaci pro ochranu rostlin vyvážejícího
státu.

f/ Smluvní strany učiní opatření, která - aniž by ohrozi-
la jejich vlastní rostlinnou výrobu - omezí požadavky
na vydávání rostlinolékařského osvědčení na nejnižší
míru, zejména půjde-li o rostliny nebo rostlinné vý-
robky, které nejsou určeny k výsadbě, jako jsou obil-
niny, ovoce, zelenina a řezané květy.

g/ Smluvní strany mohou pro účely vědeckého výzkumu uči-
nit opatření, týkající se dovozu rostlin a rostlinných
výrobků, vzorků škůdců rostlin a choroboplodných orga-
nismů, za podmínek jež zabrání riziku šíření chorob a
škůdců rostlin.


- 7 -

3. Opatření uvedená v tomto článku se nebudou vzta-
hovat na zboží převážené přes území smluvních stran, po-
kud taková opatření nebudou nezbytná pro ochranu jejich
vlastních rostlin.

Článek VII
Mezinárodní spolupráce

Smluvní strany budou navzájem spolupracovat v co nej-
větší míře k uskutečňování cílů této úmluvy, zejména takto:

a/ Každá smluvní strana se zavazuje spolupracovat s FAO
při ustavení světové informační služby o chorobách a
Škůdcích rostlin, využívajíc plně pro tento účel mož-
ností a služeb, poskytovaných stávajícími organizacemi
a po jejím ustavení podávat FAO tyto informace:

/i/ zprávy o výskytu, propuknutí a šíření hospodářsky
významných chorob a škůdců rostlin a rostlinných
výrobků, jež mohou znamenat bezprostřední nebo
možné nebezpečí,

/ii/ informace o prostředcích, které se osvědčily jako
účinné v boji proti chorobám a škůdcům rostlin a
rostlinných výrobků.

b/ Každá smluvní strana se podle možností účastní zvlášt-
ních akcí v boji proti určitým chorobám nebo škůdcům,
které mohou vážně ohrozit rostlinnou výrobu - které
s ohledem na svou závažnost vyžadují mezinárodního
zákroku.



Související odkazy



Přihlásit/registrovat se do ISP